• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » tratě » sedlo oberalppass a glacier express

25. června 2010 uplynulo již 80 let od jízdy prvního „Ledovcového expressu“ (Glacier Express). Tento světoznámý „nejpomalejší express světa“, navíc vedený po tratích o metrovém rozchodu, se tehdy, 25. června 1930 vydal na cestu ze Zermattu (pod Matterhornem) do Svatého Mořice, tehdy i dnes populárního horského střediska, který leží v kantonu Graubünden ve východní části helvétské konfederace.

Myšlenka zavést tento „transalpský“ vyhlídkový vlak se zrodila koncem dvacátých let 20. století po dostavbě trati Disentis – Brig, známé pod názvem Furka-Oberalp Bahn (FO), která propojila sítě Rhétské dráhy (RhB) na východě a dráhy Brig – Visp – Zermatt (BVZ). Na provozování vlaku se podílely všechny tři zúčastěné společnosti; tento stav trval až do konce roku 2002, kdy se BVZ a FO sloučily do nové firmy Matterhorn Gotthard Bahn.

Do doby před proražením základnového tunelu pod průsmykem Furka v roce 1982 byl Glacier Express provozován jen v letních měsících, a to z důvodu, že trať přes tento průsmyk (který leží ve výšce 2 431 metrů nad mořem, i když trať samotná ho podchází vrcholovým tunelem o něco níže) byla v zimních měsících nesjízdná a byla uzavírána, zejména z důvodů lavinového nebezpečí. Až do roku 1942, do elektrizace tratě FO, byl v jejím úseku vlak veden parní trakcí.

V roce 2006 byly dodány nové panoramatické vozy, které dále zvýšily atraktivitu toho vlaku. Jízda jedním směrem trvá zhruba 7 a půl až 8 hodin. Vlak jede přes 291 mostů, projede 91 tunelů a nejvyššího místa jízdy dosáhne v průsmyku Oberalp v nadmořské výšce 2 033 m. Komfortně zařízený vlak projíždí neporušenou velehorskou přírodou, tichými alpskými pastvinami se šumícimi horskými potůčky a vodopády a skrz tradiční horská údolí se staletou kulturou. Za nejhezčí části trasy bývají označována místa v kantonu Graubünden, cesta údolím Albula (Albulabahn), kde se vlak „kroutí“ ve smyčkových tunelech, překonává řadu mostů, galerií, stoupání a klesání v sedle Oberalppass, cesta údolím k Brigu a slunečný kanton Wallis s jeho ledovci.

V současné době jsou v letním období (květen až říjen) vypravovány denně čtyři dvojice těchto poněkud výstředních vlaků, přičemž první z nich má koncovou, resp. cílovou stanici v Davosu. V období zimy (prosinec až květen) je vedena pouze jedna dvojice denně (ze Svatého Mořice), v období vánoc a jara doplněná o dvojici vlaků Brig – Chur a zpět. V období konec října až polovina prosince nejsou tyto expresy provozovány. Jízdní řád je k nahlédnutí zde.

Jízda tímto vlakem rozhodně není levnou záležitostí, celá trasa stojí ve 2. třídě v přepočtu zhruba 2500,- Kč a v první necelé 4000,- Kč. Je také více než pochopitelné, že ve vlaku neplatí jízdenky FIP a skutečně každý dospělý cestující musí zaplatit plné jízdné. Ceník je zveřejněn zde.

Všechny snímky byly pořízeny 11. září 2010.