naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 21. 11. 2016
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2017
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
zacházení s cookies
redakce@k-report.net

články » starší články

Články (starší články)

Ve všech rubrikách je celkem 377 článků.

Omezit výběr na území


14. 3. 2015, Jan Roženský
Úzkokolejky na Fríských ostrovech

Úzkokolejky na Fríských ostrovech Je teplý večer, jeden z nemnohých toho léta. Malý Honzík sedí s mámou v kuchyni panelákového bytu v jednom severočeském městě a chlubí se svým výtvorem. Je to mapa ostrova uprostřed moře, nakreslená tužkou a barevnými pastelkami na zadní nepotištěnou stranu listu starého nástěnného kalendáře z roku 1984. Ostrov má několik kilometrů na délku i šířku. Uprostřed městečko, v zátoce přístav, kam připlouvá několikrát denně osobní loď z neznámé pevniny, na břehu písečné pláže.


25. 10. 2014, Jan Zukal
Místní dráhy Hadikfalva – Karlsberg – Seletin/Putna a Itzkany – Suczawa

Místní dráhy Hadikfalva – Karlsberg – Seletin/Putna a Itzkany – Suczawa Dalšími dvěma místními drahami, vybudovanými v jižní (dnes rumunské) části Bukoviny, byly tratě Hadikfalva – Brodina – Seletin (později prodloužená až do Izvoarele Sucevei) s odbočkou Karlsberg (Gura Putnei) – Putna, a krátká trať Itzkany – Suczawa (dnes nádraží Suceava Nord – město Suceava), spojující rakouskou Suczawu, ležící na návrší na pravém břehu stejnojmenné řeky, s nádražím Itzkany (dnes Suceava Nord) na hlavní trati ze Lvova a Černovic, které leží na jejím opačném břehu. Tato trať ale zanikla během první světové války v roce 1916 a dochovalo se k ní jen velmi málo hmotných i psaných památek.


29. 9. 2014, Vít Hinčica
Za Homolí a Ježíšem

Za Homolí a Ježíšem Letos se podíváme do Jižní Ameriky již potřetí, tentokrát do brazilského Ria. Předmětem našeho krátkého pojednání budou nyní dvě turistické atrakce, které jsou sice známé, ale u nás se o nich zatím příliš mnoho nenapsalo. Ozubnicová dráha Trem do Corcovado umístěná téměř v centru Ria začíná ve čtvrti Cosme Velho a šplhá se na kopec Corcovado, kde se zastavuje na kótě 710 m n. m. Zanedlouho oslaví tato zubačka 140 let.


25. 7. 2014, Filip Kuliš
Politická zastávka Šabina – další „český Montabaur“?

Politická zastávka Šabina – další „český Montabaur“? Vzpomínáte na kauzu výstavby zastávky Montabaur, na vysokorychlostní trati z Frankfurtu do Kolína nad Rýnem, před více než patnácti lety? Již tehdy dopravní specialisté upozorňovali, že stavět novou infrastrukturu pro obec se zhruba 13 000 obyvateli je ekonomický a provozní nesmysl. Tehdy se však politickou silou stavba prosadila a tak dnes má Montabaur vysokorychlostní spojení se světem.


7. 7. 2014, Jan Vašíček
Stá tramvaj ForCity v pražských ulicích

Stá tramvaj ForCity v pražských ulicích Necelých šest let po představení prototypu tramvaje ŠKODA 15T ForCity v září 2008 vyjel nyní do pražských ulic již stý exemplář tohoto typu. Spolu s 26 kusy brázdícími ulice lotyšské Rigy a licencí na výrobu až 400 kusů prodanou čínské firmě CSR Sifang Quingdao tak už vznikla relativně početná flotila nízkopodlažních tarmvají s charakteristickým designem z pera Patrika Kotase.


29. 6. 2014, Vít Hinčica
Za trolejbusy do Argentiny

Za trolejbusy do Argentiny Současná doba trolejbusům příliš nepřeje: někde jsou trolejbusové provozy rušeny, jinde je jejich význam, především z ekonomických důvodů, zpochybňován, na dalších místech se na jejich pozice derou tramvaje či autobusy, nebo dnes tolik protežované elektrobusy. Zkrátka a dobře, své pevné místo mají trolejbusy jen v několika málo koutech planety.


16. 6. 2014, Jindřich Hlaváček, Petr Zobal, Jan Hodánek, Martin Boháč
Rekonstrukce dálnice D1 oživila nákladní dopravu na „Posázavském Pacifiku“

Rekonstrukce dálnice D1 oživila nákladní dopravu na „Posázavském Pacifiku“ Dálnice D1 byla dána do provozu v roce 1980 a už záhy se stala jednou z nejvytíženějších dopravních tepen v ČSSR, přestože hlavní břemeno dálkové nákladní dopravy nesly tehdejší ČSD. S postupně nabývající intenzitou silniční dopravy a to jak individuální, ale zejména nákladní, docházelo ke zhoršování stavu dálnice. Nárůst nákladní dopravy přišel zejména začátkem devadesátých let, kdy se významná část objemů přesunula na silnici, včetně D1.