• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » tratě » kudy jezdily „singrovky“ aneb z krásného jezu do lokte předměstí

Zhruba po roce a čtvrt přicházím s pokračováním „občasníku“ o stavu tratí zrušených, či se zastavenou osobní i nákladní dopravou. Tentokrát směřovaly mé kroky (lépe řečeno kola vlaků) do Krásného Jezu, odkud vychází velmi romantická lokálka do Horního Slavkova, Lokte a Nového Sedla, respektive Chodova. Níže uvedené fotografie pochází z května tohoto roku.

Úsek tratě z Nového Sedla do Lokte byl uveden do provozu již v roce 1877 jako první místní dráha v Čechách, ještě na základně zvláštního zákona umožňujícího stavební úlevy. Zbylých 15 km tratě z Lokte do Krásného Jezu, který leží na trati spojující lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně, bylo zprovozněno v roce 1901 za přispění státu (formou garance) i české země (převzetí kmenových akcií). Trať měla v minulosti význam především pro města Loket a Horní Slavkov a jejich napojení na českou železniční síť. V druhé polovině 20. století se do Horního Slavkova vozil materiál do místní porcelánky a současně se odtud odvážela uranová ruda z dolů.

Výrazný zásah do provozu tratě přišel na přelomu května a června 1997, kdy došlo z důvodu nevyhovujícího stavu svršku tratě k zastavení dopravy mezi Loktem a Krásným Jezem. Několik let pak místo ní fungovala náhradní autobusová doprava, ta jezdila z Horního Slavkova rovnou do Bečova nad Teplou (nikoliv do Krásného Jezu). Počet spojů dosti kolísal, od GVD 2003/2004 už jezdily autobusy jen v úseku Horní Slavkov – Bečov nad Teplou a v prosinci 2005 byly zrušeny docela. Další rok došlo ale k obnovení úseku z nádraží Loket do Lokte předměstí, kde byla umístěna zastávka návazných autobusových spojů.

V současnosti se hovoří o obnově trati až do Horního Slavkova, ovšem nejkrásnější úsek z Horního Slavkova do Krásného Jezu už zůstane nejspíš navždy jen v archivech fotografů a v našich vzpomínkách.

Na cestu jsem se vydal v 7:17 ráno rychlíkem 1130 z Masarykova nádraží v Praze. V Lužné u Rakovníka následoval přestup do „osmsetdesítky“, ze které jsem po 97 km a dvou hodinách 45 minutách cesty vystoupil v Bečově na Teplou. Odtud jsem musel ještě pro posledních 5 km využít vlak společnosti Viamont směrem na Karlovy Vary, abych se v 11:40 ocitl na nádraží v Krásném Jezu (celkem ujeto 166 km za 4h 23 min; průměrná cestovní rychlost 37,9 km/h).

Nádražní budova v Krásném Jezu.
Směrový ukazatel v Krásném Jezu, směr Loket už chybí. Výhybka č. 4 v Krásném Jezu – vlevo trať do Lokte, vpravo kolej do Karlových Varů.
Detail karlovarského zhlaví se samovratnou výhybkou a příslušným návěstidlem.	Zde se loketská kolej odklání od té karlovarské, přibližně uprostřed snímku pravděpodobně patka dřívějšího vjezdového návěstidla od Tepličky.
	Za oddělením tratí následuje těžko prostupná buš. Spadlý sklonovník na počátku tratě do Lokte, hodnota sklonu už je bohužel nečitelná.
	Základ vjezdového návěstidla od Horního Slavkova. Za mnou necelých 300 metrů cesty a první přejezd, v pozadí domy Krásného Jezu. Odtud je již trať relativně schůdná a hned mě napadá, že tu jistě nebudu jediným železničním turistou.
Mostek přes Havraní potok a místní komunikaci v Krásném Jezu. Za Krásným Jezem trať začíná stoupat do svahu nad korytem Teplé. Přitom prochází mnoha skalními zářezy skrz terénní výběžky. Cestu občas hatí spadlý strom nebo příliš bující větve křovin, ale žádné zásadní problémy se nevyskytují.
Další sklonovník s nečitelným údajem o hodnotě sklonu kousek za předchozím mostkem.	Pohled zpět ke Krásnému Jezu na upozorňovadlo k předvěsti.
Jeden ze skalních zářezů na pohledu k Lokti... ...a další – s množstvím malých smrčků.
Mohutný kamenný viadukt nad jedním z bočních údolíček ve svahu nad Teplou. V jednom místě mohutný spadlý smrk už přerazil zábradlí. Stromky rostou už i přímo na mostě.
Po necelých 3 km cesty je k vidění první zával. V lesích nad Tepličkou v severním oblouku tratě už kolejnice opouští pražce...
Asi po 3,5 km cesty se najednou nad hlavou zjeví most. Bůh ví, odkud kam cesta vede, svahy jsou tu v podstatě neschůdné.	Pod mostem je konec kolejnic, který je viditelně označen žlutým bezpečnostním pruhem! Asi po 100 metrech se kolejnice znovu objevují a pokračují hustým lesem k jihozápadu.
Průchod tratě vesnicí Ležnice přibližně v km 4,8–4,9.	Nižší a notně široký vrcholový zářez za obcí Ležnice v km 5.
	Odbočná výhybka na vlečku do areálu u Ležnic. „Pískáček“.
Rozpadající se mostek před ležnickou zastávkou (pohled ke Krásnému Jezu).
Izolovaný úsek ke kounickému přejezdu (viz dále) – detail.	Zastávka Ležnice – nástupiště.
Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení v km 6,3 za ležnickou zastávkou v místní části Slavkova zvané Kounice.
Další mohutný viadukt na trati, tento se nachází nad Horním Slavkovem. Trať je opět velmi dobře průchodná a lze tak postupovat rychleji vpřed.
V km 6,8 dorazím k prvnímu a zároveň nejdelšímu tunelu na trase (Slavkovský, 155 m).
Třetí viadukt v pořadí je sice o něco nižší, ale zato docela dlouhý. Vstup na něj je přísně zapovězen – respekt k nařízení dokumentuje prošlapaná pěšinka...
Zpětný pohled na viadukt, pod ním silnice II/209.
	Kolejiště žst. Horní Slavkov, vprostřed 1. staniční kolej. Ihned za viaduktem následuje vjezdové návěstidlo do Horního Slavkova, barvy návěstních znaků už ale určuje matka příroda...
Staniční budova v Horním Slavkově je dosud obydlená a vcelku v dobrém stavu.
Cedule na dveřích dopravní kanceláře už poněkud ztratila na aktuálnosti a pojem „dočasně“ je bohužel velmi neurčitý.	Odjezdová návěstidla do Lokte L1 a L3–5 se ztrácejí mezi břízkami.

Za Horním Slavkovem trať sestupuje ve svahu nad údolím Stoky v mnoha obloucích k břehům Ohře. Vjezdové návěstidlo od Lokte už nejspíš místní dobrodinci odnesli do sběrných surovin, neboť jsem jej nenacházím (ale možná, že jsem jen slepý). Cesta je až na krátké úseky relativně dobře schůdná, jen občas se prodírám mezi vzrostlými stromky.

	Po necelých 9 km další zával. Jeden z mála dlouhých přímých úseků.
Pohled k Hornímu Slavkovu v km 9,5.	10 km za mnou.
V zastávce Horní Slavkov je kolej zcela neprůchodná, ale dá se jít naštěstí po nástupišti. Budova zastávky je v dezolátním stavu s propadlou střechou a zdemolovaným vnitřkem.
Kamenný viadukt přes silnici do Nadlesí – pohled z tratě směrem ke Slavkovu...	...a pohled od Nadlesí.
Za viaduktem načas opět mizí kolejnice a brzy následuje menší mostek.	A po dalších 20 minutách proplétání se mezi keři se objevuje nástupiště zastávky Údolí.
Na chvilku trať vykoukne z lesa a přechází pěknou loučku.
Pak se chvílí opět prodírám hustým křovím a kolem domu s nebezpečně vypadajícím psem potichu docupitám až k portálu prvního loketského tunelu. Most přes silnici II/209 z Horního Slavkova do Lokte a za ním vykukující jižní portál druhého loketského tunelu.
Pohled zpět ke Slavkovu na severní portál prvního tunelu.	Jižní portál druhého tunelu vypadá ve skále vskutku romanticky.
Severní portál druhého tunelu.	Trať na opěrné zídce nad silnicí II/209 na okraji Lokte.
	Pohled na městečko s hradem. Mezi stromy je umístěna odbočná výhybka na manipulační kolej. Pěšinou v kolejích už bez problémů dorazím až do Lokte předměstí. Upozorňovadlo k předvěsti do Lokte od Horního Slavkova.
Konec provozuschopné části tratě.
V popředí původní budova zastávky Loket předměstí (dnes soukromý objekt), v pozadí nová betonová budka.	Motorový vůz 810.548 u obnoveného nástupiště v Lokti předměstí.

Předvěst do Lokte od Horního Slavkova. Pokud by chtěl strojvedoucí vidět návěstní znak, musel by „couvnout“ ještě dobrých 50 metrů za nástupiště...

Nakonec mám ještě více než hodinu času na odpočinek a mohu vyrazit přípojným osobním vlakem do Chodova. I přes nízkou traťovou rychlost motorák v mnoha obloucích nepříjemně piští. Z Chodova už poté pokračuji R 421 Excelsior domů. Tak zase za rok!