• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » místní nákladní vlaky na „žatecké“ a v okolí

V předchozích článcích o „žatecké“ jsme si pověděli o nákladních odklonech a vojenských transportech a dnes na tyto články navážeme dalším dílem, ve kterém se seznámíme s nakládkou a provozem místních nákladních vlaků na trati č. 160 a v jejím blízkém okolí.

Z hlavní tratě Plzeň – Žatec odbočuje hned několik lokálek. První vede z Mladotic do Rakovníka a dnes je provozovaná pouze z Kralovic do Rakovníka, druhá z Rakovníka do Bečova nad Teplou, která „žateckou“ protíná ve stanici Blatno u Jesenice a třetí vedoucí z Kaštic do Vilémova a dále do Kadaně.

Nejprve zůstaňme na páteřní trati Plzeň – Žatec. Ještě před pár lety vozbu manipulačních vlaků v úseku Plzeň – Blatno u Jesenice měla na starost řada 771 plzeňského depa. V úseku Blatno u Jesenice – Žatec byla nasazována řada 753 (sloužily zde stroje inventárních čísel 034, 347 a 390) depa Louny. Postupem času v éře rušení „velkých“ lokomotiv byly lounské „brejlovce“ v GVD 2000/2001 nahrazeny řadou 751 (šlo o inventární čísla 022, 070 a 316). Avšak ani éra „bardotek“ neměla dlouhého trvání. Zároveň s odchodem „čmeláků“ v letech 2002 až 2003 z „plzeňské“ části tratě odchází i „bardotky“ a vozbu Mn vlaků definitivně přebírá řada 742 plzeňského depa. Nejprve se zde objevují různé „kocoury“, například zajímavé „unifiky“ 742.048 nebo 069, které dnes jezdí převážně v oběhu směrem na Domažlice. Nakonec se turnus ustálil na dvou strojích čísel 371 a 397.

Vozba Mn vlaků probíhá následovně: ráno vyjíždí ze Žatce (resp. v pracovní dny už po půlnoci s „žehličkou“ z Mostu) a z Plzně oba Mn vlaky, aby se krátce po poledni potkaly ve stanici Blatno u Jesenice. Zde dojde k výměně personálu a po 15. hodině vlaky pokračují dále do svých cílových stanic. Za zmínku stojí ještě tzv. „malý manipulák“ jezdící pouze v úseku Plzeň – Třemošná u Plzně. Ještě v loňském GVD byl tento vlak trasován z Plzně až do Kaznějova a ve večerních hodinách zpět. Popřípadě byla jeho lokomotiva využita k postrku Mn vlaku jedoucího od Blatna do Plzně. Z důvodu poklesu zátěže bylo v letošním grafikonu provedeno úsporné opatření a vlak zkrácen pouze do Třemošné. Od druhé změny GVD 2009/2010 je oficiálně zrušen zpáteční vlak z Třemošné do Plzně a jeho náležitosti včetně lokomotivy od protivlaku jsou v Třemošné spojeny s Mn 87811 z Blatna. Na tento výkon jsou vystavovány především stroje 742.350 a 323, přezdívaná v Plzni jako „mazda“. Přes den je možné tyto lokomotivy spatřit na Mn vlaku do Nýřan nebo Pňovan.

Zátěže manipulačních vlaků na jižní části tratě tvoří do Třemošné uhlí (po dobu výluky na trati č. 170 přijíždí Mn vlakem od Žatce), občasně cisterny pro vlečku Čepro a sporadicky vozy pro vlečku Žárohmoty. V Horní Bříze je nakládka už velmi slabá, loží se kaolin do vozů Tams a některé zakázky z keramičky pro zahraniční zákazníky. V Kaznějově stále trvá nakládka dřeva. Vlečkové předávací kolejiště až na několik vozů Taoos (nádržkové pro přepravu kaolinu) se zásilkami do zahraničí zeje prázdnotou. Dřívější čilý provoz do Lachemy, ZKZ a sila je již minulostí. V Plasích se vykládá uhlí, v Mladoticích loží stěrk z místního lomu, v současnosti využívaný při stavbě III. koridoru. Přepravu štěrku však zajišťuje ČD Cargo jen v případě jednotlivých vozů. Ucelené soupravy odváží lokomotivy ř. 730 patřící společnosti TSS, případně stroje ř. 740 a 742 firmy Viamont. V Žihli je občasná nakládka dřeva a vykládka mletého vápence, stejně jako v Blatně. V „horní“ části tratě mezi Blatnem a Žatcem existuje nakládka již jen ve stanici Podbořany. Po letech tu bohužel nedávno ustala nakládka kaolínu, která čítala až 10 „wapek“ denně. Dnes jsou tyto vozy využívány na přepravu uhlí, avšak stále nesou nápis „Podbořany – ŽSR a zpět“. Služeb ČD Carga tak už jen nepravidelně využívají místní zemědělci. Jde o přepravy hnojiv a naopak z Podbořan se odváží obiloviny. Po dobu výluk na chebské trati jsou Mn vlaky ještě vytěžovány prázdnými vozy na mostecký ranžír, jedná se především o „wapky“ od uhlí a cisterny.

Nyní se vydejme ke zmíněným odbočujícím lokálkám. První trať vedenou z Mladotic do Rakovníka netřeba představovat, dostatečně známý je i neradostný osud úseku Mladotice – Kralovice u Rakovníka, který už je třináctým rokem zcela bez provozu (viz článek Rozdílné osudy tratě Čistá – Mladotice). Nákladní doprava je pravidelně provozována jenom v úseku z Rakovníka do Lubné, z trati však odbočuje v Rakovníku i vlečka areálu Rakony. Malé oživení provozu jsme zaznamenali v loňském roce, kdy začala občasná nakládka dřeva v dopravně Kralovice u Rakovníka, šlo však tehdy pouze o pár vozů. Letos nakládka dřeva pokračuje, ale o pravidelné jízdy se nejedná. Vlak je veden převážně ve večerních hodinách z Rakovníka do Kralovic a zpět rakovnickou staniční zálohou. Turnusově jde o stroj 742.153. Četnost jízdy vlaku je opravdu nahodilá, může jít až o 3 jízdy za jeden týden, následovaný měsíční pauzou. Přímé Mn vlaky do Mladotic už jsou jen dávnou minulostí.

Nejdelší lokálkou v oblasti je trať Rakovník – Blatno u Jesenice – Bečov nad Teplou s odbočkou z Protivce do Bochova. V úseku z Rakovníka do Blatna a z Toužimi do Bečova nákladní doprava už neexistuje. V „horní“ části z Blatna je motorem nákladní dopravy především nakládka dřeva stěhující se mezi dopravnami Chyše, Bochov, Žlutice (zde probíhá i vykládka uhlí), Štědrá a Toužim. Na jaře a na podzim Mn vlak využívají i místní zemědělci na přepravu hnojiv a plodin, takže kromě obligátních „uhláků“ zde lze zachytit i kryté vozy, „rajky“ nebo cisterny. Manipulační vlak v úseku Blatno – Protivec jezdí v pracovní dny, dále pak do Bochova v pondělí, středu a pátek, do Žlutic a podle potřeby až do Toužimi v úterý a čtvrtek. Při větší přepravě je ještě zaveden postrk nebo násled Mn vlaku, především z Chyše do Blatna, což se ale děje obvykle pouze několikrát do roka. Obsluhu těchto dopraven provádí jeden z plzeňských strojů 742.371 nebo 397, který vede Mn vlak Žatec – Plzeň a je takto využit v čase prostoje v Blatně. Původně tuto vozbu zajišťovalo depo Rakovník, v posledních letech převážně s avantgardním strojem 742.264 ve slušivém zeleném nátěru. Mn vlak byl trasován z Rakovníka do Toužimi se zajížďkou do Bochova. Poslední GVD provozu tohoto vlaku (2003/2004) byl ještě veden posilový pár Rakovník – Blatno u Jesenice a zpět se strojem ř. 714.

Na začátku článku jsme se zmínili i o trati č. 164, která úvraťově odbočuje z Kaštic a vede do dopravny Vilémov u Kadaně, kde se dále dělí na trať do Kadaňského Rohozce a Kadaně. Pravidelné nákladní manipulační vlaky z Kadaně do Kadaňského Rohozce nebo Krásného Dvora nejezdí již několik let. Pouze při těžbě dřeva vojenskými lesy v Doupovských horách přistaví kadaňská záloha pár vozů na nakládku do Kadaňského Rohozce (letos dosud přeprava dřeva neproběhla). V ostatních dopravnách je nakládka nulová. Zůstává tak pouze obsluha Kadaně a přilehlých vleček z přípojné stanice Kadaň-Prunéřov, ale i ta poněkud skomírá. Příležitostně jezdí „malé rakve“ do podniku Keramost v Kadani předměstí a občas jsou přistaveny vozy k nakládce šrotu na staré prunéřovské nádraží. Lokálka nad Kadaní výrazněji ožívá nákladní dopravou pouze v dobách vojenského cvičení na Doupově, kdy je do Kadaňského Rohozce přepravována vojenská technika (viz článek Vojenské přepravy na „Doupovské dráze“).

V poslední době byla zaznamenána snaha občanského sdružení Doupovská dráha jakožto zprostředkovatele o znovuzrození nákladní přepravy na této zapomenuté lokálce. Kromě několika vozů z Kadaňského Rohozce zatím k výraznějšímu oživení nedošlo a těžaři spíše využívají nakládku v Ostrově nad Ohří. Dalším důvodem jsou zřejmě i náročné sklonové poměry (normativ pro lok ř. 742 pouze 300 t) a nízký nápravový tlak.

Seznam vlaků na dotčených tratích v GVD 2009/2010

Trať Plzeň – Žatec

Mn 86711	Most nové n. 00:13 – Žatec záp. 02:30/03:50 – Blatno u Jes. 07:57, mimo +, ze Žatce mimo 6 a +
Mn 87633	Žatec západ 09:07 – Blatno u Jesenice 11:41; 6
Mn 87811	Blatno u Jesenice 15:52 – Plzeň hl. n. seř. n. 21:30, mimo +
Mn 88450	Plzeň hl. n. seř. n. 20:15 – Třemošná u Plzně 20:33, mimo +
Mn 88451	Třemošná u Plzně 21:50 – Plzeň hl. n. seř. n. 22:04, zrušen od 2. změny GVD
Mn 88612	Plzeň hl. n. seř. n. 10:15 – Blatno u Jes. 13:56/15:28 – Žatec záp. 19:47/20:52 – Most nové n. 22:55, mimo +

Trať Blatno u Jesenice – Protivec – Toužim / Bochov

Mn 87862	Blatno u Jesenice 08:35 – Toužim 10:49, X, z Protivce 2 a 4
Mn 87867	Toužim 11:02 – Blatno u Jesenice 14:00, X, do Protivce 2 a 4
Mn 97860	Protivec 09:46 – Bochov 10:21, 1, 3, 5
Mn 97861	Bochov 11:39 – Protivec 12:12, 1, 3, 5

Trať Rakovník – Mladotice

Mn 85476	Rakovník 19:12 – Kralovice u Rakovníka 20:42, X, z Lubné pp
Mn 85477	Kralovice u Rakovníka 21:03 – Rakovník 22:11, X, z Lubné pp

Trať Kadaň-Prunéřov – Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec / Kaštice

Vleč 87080	vlečka Armabeton 09:01 – Kadaň-Prunéřov 09:15, mimo +
Vleč 87081	Kadaň-Prunéřov 08:14 – vlečka Armabeton 08:50, mimo +
Vleč 87082	vlečka Armabeton 14:08 – Kadaň-Prunéřov 14:22, zrušen v průběhu GVD
Vleč 87083	Kadaň-Prunéřov 13:31 – vlečka Armabeton 13:44, zrušen v průběhu GVD
Vleč 87181	Kadaň 06:58 – Kadaň předměstí 07:01/07:21 – Kadaň 07:24, mimo +
Vleč 87183	Kadaň 12:28 – Kadaň předměstí 12:31/12:55 – Kadaň 12:58, zrušen v průběhu GVD
Mn 87720	Kadaňský Rohozec 12:10 – Kadaň-Prunéřov 14:00, pp
Mn 87721	Kadaň-Prunéřov 09:05 – Kadaňský Rohozec 11:16, pp
Mn 97430	Kadaň 07:31 – Kadaň předměstí 07:39, 1–6
Mn 97431	Kadaň-Prunéřov 06:33 – Kadaň 06:41, 1–6
Mn 97432	Kadaň 13:08 – Kadaň předměstí 13:16, zrušen v průbehu GVD
Mn 97433	Kadaň-Prunéřov 12:14 – Kadaň 12:22, zrušen v průběhu GVD

Na závěr nezbývá nic jiného, než uvedeným tratím popřát dlouhého žití a ještě hodně přepraveného zboží.