naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » odklony v roce 2010: transverzálkou do tábora

Odklony v roce 2010: Transverzálkou do Tábora

text: Antonín Němeček a Jan Bonev
neoznačené foto: Antonín Němeček
vloženo: 16. 9. 2010

Každoroční kolorit nepřetržitých výluk na trati č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí pokračoval letos v září dalším dílem, který s sebou kromě řady provozních komplikací přinesl i jednu nevšední událost, na kterou se v dalším textu blíže podíváme.

Podobně jako v posledních letech už několikrát mělo i letos dojít na nepřetržitou výluku mezi Veselím nad Lužnicí a Horní Cerekví, kvůli níž by pravděpodobně opět došlo ke směrování nákladní dopravy z JHMD do Obrataně. Výluka nakonec proběhla jen s částečnou náplní mezi Horní Cerekví a Počátky-Žirovnicí, a to mezi 4. a 13. zářím. Cílem prací byla rekonstrukce cca 900 metrů železničního svršku mezi Horní Vilímčí a Jihlávkou, výměna více než 1,5 kilometru kolejnic v okolí zastávky Horní Ves, rekonstrukce propustku, přejezdu a další menší práce.

Vlaky osobní dopravy byly nahrazeny autobusy, rychlíky kvůli omezením v Počátkách dokonce v úseku Horní Cerekev – Jindřichův Hradec. Pro nákladní dopravu výluka znamenala významné narušení tras i oběhů vozidel. Největší část odklonové nákladní dopravy pochopitelně padla na bedra hlavního tahu Praha – České Budějovice, kde byl ale silnější provoz limitován v pracovní dny denními výlukami Heřmaničky – Votice v rámci modernizace železničního koridoru. Proto byla využita i méně tradiční, ale o to zajímavější odklonová trasa Horní Cerekev – Pelhřimov – Tábor – Veselí nad Lužnicí.

Trať přes Pelhřimov sice nabízí o více než 100 kilometrů kratší zajížďku pro vlaky z Brna na jih Čech, ale nepříznivé sklonové poměry této části Českomoravské transverzálky v kombinaci s nedostatkem náležitostí pro odklonovou vozbu v nezávislé trakci omezují při podobných výlukách její větší využití. Hlavní relace vedené přes výlukou postiženou trať a zastoupené například uhlím ze severu Moravy pro linecké železárny, soupravami s plechy z Lince pro automobilku v Mladé Boleslavi a novými automobily z Kolína na jih Evropy tak opět zůstaly „pod dráty“ na klasických odklonových trasách. Vzhledem k omezené kapacitě „Ferdinandky“ se však alespoň „rychloběžky“ v relacích České Budějovice – Nymburk a České Budějovice – Brno vydaly přes Pelhřimov vstříc sklonům přes 25 ‰.

Celkem bylo v plánu po trati 224 odklonit 3 páry nákladních vlaků (2x relace Nymburk a 1x Brno), a to v časech ve 3.00, 12.30 a 19.30, resp. v 8.45, 16.20 a 23.30 z Horní Cerekve. Vozbu v úsecích České Budějovice – Tábor a Horní Cerekev – Havlíčkův Brod zajišťovaly „laminátky“ v upraveném oběhu. V neelektrifikovaném úseku do čela nákladních vlaků nastoupila dvojice „zamračených“ řady 751 SOKV České Budějovice, personálně obsazená PP Tábor/Veselí nad Lužnicí a vlakům byl patřičně omezen normativ hmotnosti na 800 tun.

Na začátek odklonů bylo ještě před výlukou provezeno do Horní Cerekve v nákladním vlaku přes Jindřichův Hradec dvojče 751.219+031, avšak hned první den došlo k menší závadě. Ve stoupání z Pelhřimova do Obrataně došlo k úniku vody z vodního okruhu na stroji 751.031, následně ukazatele na vozidle signalizovaly kritickou teplotu. Po provizorní opravě stroje mohl vlak pokračovat dále do Tábora, kde byla voda dobrána. Začátkem nového pracovního týdne byla 751.031 stažena na opravu do SOKV a ve dvojčeti ji nahradila barevně nezaměnitelná 751.316. Ani její působení netrvalo dlouho, když ve středu v ranních hodinách zůstala neschopná v Pacově. Jako náhradu SOKV poslalo 751.233, která s pomocí 751.219 odvezla značně zpožděný odklon do Horní Cerekve a po návratu do Tábora došlo k sestavení nového dvojčete 751.219+233. Kromě výše uvedených strojů musíme zmínit i výskyt manipulákové 742.439, která se též pod rouškou tmy zhostila vozby několika odklonových vlaků. Poslední změna v nasazení hnacích vozidel nastala v sobotu 11. 9., kdy stroj 751.233 nahradila „berta“ inventárního čísla 223. I přes nemalé komplikace vykonaly motorové „babičky“ svůj kus práce a ve 42 nákladních vlacích odvezly po trati přes Pelhřimov na 550 vozů.

První odklonový vlak se stroji 751.219+031 vyčkává v Chýnově na křižování. Na pozadí kostela Nejsvětější Trojice stoupá z Chýnova polední vlak s 15 vozy relace do Nymburka.
Tentýž vlak ze 4. září ještě na dvou snímcích: u Dolského mlýna a poblíž zastávky Hříběcí.
V čele odpoledního vlak pod číslem Mn 82902 míjí lokomotivy 751.219+031 4. 9. bývalou hlásku Pavlov mezi Zajíčkovem a Rynárcem.
Stejný vlak večer před Chýnovem. foto Jan Hodánek A ještě jednou u předvěsti do chýnovské stanice.
Barevně sladěné dvojče „zamračených“ 751.316+219 předjíždí 7. září v čele osmnáctivozové soupravy manipulační vlak v Pelhřimově.
Stejná souprava o něco později přijíždí do zastávky Hříběcí. 8. září narušuje poklid ve zvlněné krajině u Zajíčkova až americky vyhlížející vlak s neschopnou 751.316. foto redakce
V sobotu 11. září se ranní vlak do Českých Budějovic odráží od rybníka Dubinka u Zajíčkova. foto Jan Hodánek
O něco později projíždí stejný vlak obcí Kladruby poblíž Pořína. foto Jan Bonev
Téměř ucelená 17vozová souprava dosahuje úctyhodné délky přes 450 metrů. Na snímku z 11. září směřuje nedaleko Dobronic k Nymburku. foto Jan Bonev
Záhy už vlak opouští Pacov a představuje se na jednom z impozantních mostů z tolik typického lomového kamene. foto Jan Hodánek Netrvá dlouho a dlouhý „had“ se „doplazí“ až do údolí Cerekvického potoka k Vlásenici. foto Jan Bonev
Při zpáteční cestě do Tábora opouští „berty“ 751.219+223 hluboký les před Pavlovem. foto Jan Bonev
S klesajícím sluncem se vlak blíží k Táboru a postupně míjí malebnou zastávku Šimpach i městečko Chýnov. 2x foto Jan Bonev


diskuse k článku

založit diskusi