naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » rozdílné osudy tratě čistá – mladotice

Rozdílné osudy tratě Čistá – Mladotice

text a foto: Petr Kuník
vloženo: 2. 5. 2007

O Velikonoční pondělí, kdy se většina z nás vypravila na cestu s pomlázkami, vyrazil jsem s fotoaparátem na jednu západočeskou trať. Tato trať je uvedená v jízdním řádu pod číslem 162 (Rakovník – Mladotice) a v posledních zhruba deseti letech zažila několik kotrmelců a i nyní na tom není nejlépe.

Trať je dlouhá 39 km a maximální traťová rychlost činí 60 km/h s mnoha místními omezeními (zejména kvůli nedostatečně zabezpečeným přejezdům a vyhybkám ve stanicích). V následujícím seznamu uvádíme seznam všech stanic a zastávek.

  • Rakovník – 16 238 obyvatel, bývalé okresní město, dodnes spádová oblast pro přilehlé obce, sídlo škol, úřadů a zřejmě nejvíce příležitostí k práci; sídlo dirigujícího dispečera
  • Lubná – 769 obyvatel, nádraží – dopravna D3 – na západním okraji obce, jedna dopravní a tři manipulační koleje se zaústěnou vlečkou Rakona III, která se zdá být čas od času pojížděna, ovšem jinak kolejiště ve špatném stavu
  • Příčina – 178 obyvatel, zastávka je cca 1,5 km od centra obce, poblíž (zhruba 200 m) je pouze osada Brant
  • Zavidov – 310 obyvatel, nádraží – dopravna D3 – na východním okraji obce, dvě dopravní a jedna manipulační kolej, ve stanici se již nekřižuje, takže kolejiště je ve špatné stavu
  • Všesulov – 109 obyvatel, zastávka cca 500 m od centra obce, v těsné blízkosti také chatová osada Strhanov
  • Čistá – 886 obyvatel, nádraží – dopravna D3 – na severním okraji obce, dvě dopravní a jedna kusá manipulační kolej, kromě mladotického zhlaví je kolejiště v mizerném stavu
  • Strachovice – zastávka se nachází v lese zhruba 2 km od osady, stejně daleko je i obec Hradecko, zastávku považuji za vhodnou zejména pro houbaře, poslední zastávka ve Středočeském kraji
  • Kožlany – 1369 obyvatel, dříve nákladiště, dnes pouze zastávka cca 1 km od okraje a 1,5 km od centra obce, první obec na trati v Plzeňském kraji
  • Kralovice u Rakovníka – 3566 obyvatel, nádraží – dopravna D3 – na severním okraji městečka necelý 1 km od centra, dvě dopravní a jedna kusá manipulační kolej, do stanice je zapojena rovněž vlečka ovšem zjevně již není používána, centrum pro okolní obce, prochází tudy rovněž důležitá silnice I/27 z Plzně do Mostu, v blízkosti klášter v Mariánském Týnci
  • Trojany – nádraží cca 3,5 km od obce v lese, poblíž pouze hájovna, vhodné maximálně pro houbaře a turisty
  • Mladotice – 564 obyvatel, nádraží prakticky v obci, dvě průjezdné dopravní koleje, jedna kusá, částečně manipulační, dále tři čistě manipulační koleje + několik kusých, styčná stanice s celostátní tratí 160 Plzeň – Žatec, rychlíky zde ovšem nestaví

Trať vznikla v roce 1899 za finančního přispění země České (formou garance) pro spojení Rakovnického uzlu s Plzeňsko-březenskou dráhou. Nikdy ovšem nenaplnila představy svých stvořitelů a nestala se tou významnou spojnicí, kterou měla dle jejich představ být.

Od začátku roku 1997 byla v úseku Čistá – Mladotice z důvodu nevyhovujícího stavu svršku zavedena dlouhodobá výluka a namísto vlaků začaly jezdit autobusy. Trošku záhadným hnutím osudu byl po čtyřech letech úsek z Čisté do Kralovic, resp. jak bude dále vidět – do Kožlan, rekonstruován a vlaky z Čisté do Kralovic znovu vyjely. Zbylý úsek z Kralovic do Mladotic se nám ale dál ztrácí před očima obšťastněn vždy s novým grafikonem dalším, celoročním, rozkazem o výluce.

Na následujících fotografiích se pokusím přiblížit stav celého původně vyloučeného úseku z Čisté do Mladotic a rozdílné osudy, které oba jednotlivé úseky potkal.

Z Prahy jsem vyrazil v 8:26 osobním vlakem 2506 (714+3xBtx) směr Rakovník, odkud jsem pokračoval Os 17706 do Čisté, kam sem přijel v 11:10. Ačkoliv bylo sváteční dopoledne, cestoval se mnou z Rakovníka solidní počet 18 cestujících.

Počátek cesty – stanice Čistá. Rekonstruované mladotické zhlaví stanice Čistá.

Ze stanice Čistá trať mírně stoupá obklopená z obou stran poli.

Obnovený přejezd v km 17,814. Pohled od přejezdu zpět směrem k Čisté. Vpravo lichoběžníková tabulka návěstící hranici dopravny.
Přejezd v km 18,738 a poněkud nevšední dodatková tabulka.

Za tímto přejezdem se trať obloukem stáčí k lesu a v mnoha obloucích klesá ve sklonech mezi 15 a 24 promile k přemostění údolí Javorníce u Jiříkova Mlýna.

V celém úseku z Čisté do Kožlan jsou osazeny nové sklonovníky. Ve svazích nad údolím Javorníce se trať vine mezi skalami.
Ocelový příhradový most s horní mostovkou v km 20,820 – 20,900 přes říčku Javornici zůstal i po rekonstrukci v dosti špatném stavu, což signalizuje snížená rychlost na 20 km/h.

Od mostu trať zase stoupá lesem ke strachovické zastávce.

Při příjezdu k lesní zastávce vítá cestující obři tabule, navíc s nepřesným tarifním názvem „Strachovice zastávka“ namísto správného „Strachovice“. Návěst „konec nástupiště“ směrem na Rakovník je ve Strachovicích upevněna dost kuriozně k zábradlí.
Naproti budce strachovické zastávky se ve svahu povaluje cedule s nápisem „zastávka na znamení“.

Za Strachovicemi trať nejdřív pokračuje lese, kde je už pomalu i přes relativně nedávnou rekonstrukci vidět mezi kolejnicemi rostlinstvo. Zhruba po kilometru poblíž obce Hradecko se trať noří z lesa a překonává Hradecký potok. Následuje několik přejezdů s kříži přes něž je rychlost snížena na 30 km/h. Jeden z přejezdů je dokonce mezi polem a loukou. Přes křížení se silnicí III. třídy mezi Hradeckem a Kožlany je směrem na Rakovník „desítka“.

Nástupiště a budova na zastávce Kožlany. Skladiště v Kožlanech. Vlevo od něj bývala kdysi manipulační kolej.

Za Kožlany rekonstruovaný svršek končí a mezi kolejnicemi se objevuje mnoho trnitých keříků. Rychlost se zde přesto zvedá na 60 km/h.

Dokonce se na trati mezi Kožlany a Kralovicemi usídlili mravenci. Provoz jim evidentně nevadí.

Před Kralovicemi je trať obsypána igelitovými sáčky a jinými odpadky skladovanými na okraji obce.

Rekonstruované rakovnické zhlaví v Kralovicích. Staniční budova v Kralovicích.
Stanoviště NAD v Kralovicích před staniční budovou. Mladotické zhlaví v Kralovicích je pěkně rekonstruované, po levé straně je dobře patrné krycí návěstidlo přejezdu.
Zato mladotické záhlaví už moc pěkně nevypadá. V popředí krycí návěstidlo přejezdu z opačné strany, v pozadí původní vjezdové návěstidlo. Dál se už vlakem dostat nelze. V cestě mu brání zarážedlo z dřevěného pražce.

Za zarážedlem je trať vcelku dobře průchodná po pěšince, kudy místní z přilehlých rodinných domků chodí venčit své psy.

Dva obrázky zachycují vjezdové návěstidlo a předvěst od Mladotic. Vše už je notně zkorodované a v kolejích se objevují první dřeviny.
Přejezd přes silnici II/201 v km 28,477 je z obou stran označen bílými sloupky s odrazkami (pohled k Rakovníku). Dál už následuje jen těžko prostupné mlází, takže se postup vpřed výrazně zpomalí.

Kousek za přejezdem následuje první, zatím jen cca 50 m dlouhý, zcela neprůchodný úsek. Naštěstí se dá lehce obejít. Za propustkem přes Kralovický potok se nalézá další mraveniště, ovšem zanedlouho se opět množí křoviny, takže je lepší vylézt ze zářezu na přilehlé pole a pokračovat tudy. Naskytne se vám alespoň krásný pohled na klášter v Mariánském Týnci. Po poli v těsném sousedství tratě se pak dá jít asi 2 km.

Propustek nad Mariánským Týncem (km cca 29). Pohled k Mladoticím z přejezdu v km 30,0.
Pohled ke Kralovicům z téhož místa. Přibližně v km 31 začíná les a také končí kolejnice.
Směrem k Mladoticím jsou patrné následky působení zimních orkánů.

Po překonání několika spadlých stromů se dá vcelku pohodlně pokračovat po pražcích k Trojanům.

Lesní přejezd v km 31,333 (pohled zpět na Rakovník).

Před stanicí Trojany opět přibývá stromů, tentokrát nespadaných.

Rakovnické zhlaví v Trojanech (kde se opět objevily kolejnice). Po první koleji se projít nedá, takže „jdeme do odbočky“. Budova v Trojanech je zvenku relativně zachovalá.
Ještě jeden obrázek trojanské staničky z exteriéru. Vnitřek budovy je ovšem v žalostném stavu. Zde okénko výdejny jízdenek.

K přejezdu u hájovny je lepší dojít po silnici. Za ním vede trať po louce, ale brzy vniká opět do lesa, kde je pěkná pěšinka mezi malými smrčky.

Přejezd na mladotickém záhlaví v Trojanech (km 31,785) už (stejně jako ostatní) neoznačuje mašinka, ale pouze dva hrboly. V pozadí jeden ze dvou domů v celém širokém okolí. Pohled směrem na Rakovník cca v km 32,3. Vánoční stromky budou za pár let na prodej.
Za kilometrovníkem 33 opět nastupuje těžko prostupná buš a kolejnice mizí (pohled na Rakovník). Jeden z řady zachovalých sklonovníků cca v km 33,5.

Pod obcí Trojany je trať tu lépe tu hůře prostupná. Po čase se dokonce objeví opět kolejnice. Až zhruba 200 m před přejezdem se silnicí II/201 je opět nutné jít okolo.

Křížení se silnicí II/201 v km 34,387, pohled k Rakovníku. Oblouk v km 34,5 – pohled k Rakovníku.

Za přejezdem je lepší jít po louce okolo. V oblouku se opět dá nelézt na těleso tratě a až skoro k dalšímu přejezdu pokračovat po „kolejích“. Od něj k třetímu přejezdu lze ovšem postupovat jedině po silnici.

Až těsně před přejezdem přes silnici III. třídy v km 34,935 se hodí mačeta (pohled směrem k Rakovníku). A do třetice přejezd – km 35,126 a opět silnice II/201, pohled k Rakovníku.

I za tímto přejezdem se dá jít jedině okolo po poli. Trať je obrostlá borovicemi a zcela neprostupná.

Krátce za posledním ze sérií přejezdů jsem potkal spoj 7 NAD, který zajišťuje autobusem SOR firma ČSAD Autobusy Plzeň. Mezi přejezdy v km 35,670 a 36,613 se několikrát ztrácejí a zase objevovují kolejnice. Některé už nejsou k pražcům vůbec připevněny a jen čekají na odvoz do nejbližší sběrny surovin.
V lese za posledně jmenovaným přejezdem se po úvodním prodírání borovicemi postupně otevírá pěkná „autostráda“, kterou trať klesá k Mladoticům. Zanedlouho opět jeden z řady sklonovníků. Zde nejvyšší na trati nalezený sklon 24 promile. Vyskytuje se zde ovšem hned několikrát.
Zhruba v km 37 se nalézá, pravděpodobně obydlený, kontejner...

Po pár stech metrů se trať postupně vynořuje z lesa, ale je stále sic s obtížemi průchodná. Dokonce se zase objevují kolejnice. Před předvěstí do Mladotic lze najít dvě totálně rezavá upozorňovadla. Těsně před ní ale opět nastupuje množství stromků, takže rychlost postupu se blíží nule.

Mechanická předvěst do Mladotic a její ocelová tabule schovaná za borovicemi.
Již nefunkční drátovod od mladotické předvěsti i s kilometrovníkem 37,8. Dost chatrný ocelový příhradový most přes Mladotický potok. Přebrodění potoku doporučuji lidem se strachem z výšek, neboť most už je značně „průhledný“.

Za mostem už je trať dobře průchodná a blížím se tak ke konci svého putování.

Novinka – počítač náprav – na trati souvisí s nedávnou rekonstrukcí ZZ trati Plzeň – Žatec. Na opuštěné lokálce bylo instalováno i nové vjezdové návěstidlo od Rakovníka – je ale poněkud neobvykle pootočené...
Na horním snímku se představuje nádražní budova v Mladoticích, vpravo potom zastávka NAD vedle budovy.


diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

Trať Plzeň - Žatec a okolí