• diskuse
  • železnice
  • tramvaje a metro
  • autobusy a trolejbusy
  • auta, lodě a letadla
  • modely a modelářství
  • hry a simulátory
  • inzeráty
  • vzkazy pro redakci...
  • diskuse k článkům
  • archiv 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
• články
  • železnice
  • městská doprava
  • ostatní
• aktuality
• odkazy
  • železnice
  • městská doprava
  • hobby
  • cestování
• muzea
• mapy

články » železnice » provoz » zvláštní vlak s kyklopem aneb 30. narozeniny...

Kdo se vydal letošní uplakané sobotní ráno 17. září na ostravské hlavní nádraží, čekalo ho hned dvoje překvapení. Přesně v devět rodin ráno se vydal ve směru Frýdek-Místek zvláštní vlak sestavený z historických osobních vozů a s parní lokomotivou v čele mířící na každoroční oslavy Pivovaru v Nošovicích. O několik desítek minut dříve se však stejným směrem vydal jiný zvláštní vlak, který asi každého příznivce železnice zaujal mnohem více. A to i přesto, že v jeho čele nedýmala žádná parní babička a soupravu vlaku tvořily vozy, které dojezdily před několika málo lety či dokonce ještě v pravidelném provozu jezdí stále.

Zvláštností a hlavním lákadlem byla totiž lokomotiva zařazená až na jeho samotném konci. Pro běžného cestujícího možná trochu netypická lokomotiva, pro fanoušky stroj, který se jednou pro vždy zapsal do historie československých železnic. Není řeč o žádném jiném stroji, než o nejrychlejší, nejvýkonnější a na svou dobu také nejmodernější motorové lokomotivě vyrobené na území tehdejšího Československa – stroji s řadovým označením T499.0002 – přezdívaným Kyklop.

Rok 2005 nebyl pro jízdu zvláštního vlaku s touto lokomotivou vybrán náhodně. Letos v lednu tomu bylo přesně 30 let, kdy opustila brány výrobního závodu ČKD Praha a brzy nato byla nasazena do zkušebního v železniční dopravě. Bohužel, k pravidelnému provozu těchto strojů nikdy nedošlo, po několikaletém zkušebním provozu byly oba stroje řady T499.0 předány na ŽZO v Cerhenicích a do dnešních dnů se dochoval pouze druhý vyrobený stroj – zmiňovaný T499.0002. I ten je v dnešní době neprovozní a již několik let stojí odstavený v DKV Ostrava, PJ Bohumín.

Jako důstojné připomenutí kulatých třicátých narozenin tohoto stroje vznikl nápad vypravit zvláštní vlak, kde by se lokomotiva předvedla v celé své kráse. Otázka týkající se zprovoznění lokomotivy je stále spíše z říše pohádek a tak bylo jasné, že bude muset celou trasu absolvovat „potupně“ v závěsu vlaku jako nějaký vagón. Úkol to byl o to těžší, že lokomotiva už nemá potřebná technická osvědčení a pro uvažovanou trasu nemá ani přechodnost. Hlavní trať z Ostravy do Prahy, kde ji bylo v sedmdesátých letech v rámci zkušebního provozu možno potkat se změnila díky výstavbě I. a II. koridoru k nepoznání a její další někdejší působiště – Děčín je od jejího současného „domova“ příliš daleko. Volba proto padla na fotograficky velmi atraktivní „beskydskou magistrálu“ – trať č. 323 z Ostravy do Valašského Meziříčí.

Příprava jízdy zvláštního vlaku zabrala několik měsíců: udělení výjimky z přechodnosti pro zamýšlenou trať bylo podmíněno splněním patřičných technických podmínek a tak bylo pro Kyklopa potřeba zajistit technickou kontrolu a opravu brzdového systému. Při té příležitosti byla objednána i oprava návěstního systému a dosazení akumulátorů. Vše pochopitelně na náklady objednavatele.

Jako hnací vozidlo pro zvláštní vlak byl poměrně rychle vybrán ostravský „brejlovec“ 754.068, který bylo možno vzhledem k jeho současnému nátěru poměrně jednoduše upravit do podoby připomínající přibližně rok 1985.

Překvapivě velkým problémem bylo zajištění vhodné soupravy. Původně zamýšlený nápad o 4–5 celozelených vozech řady A, B či AB vzal rychle za své. Vozů v tomto nátěru je v naší republice již jako šafránu, ne zrovna v nejlepším technickém stavu a navíc jsou většinou různě rozmístěny v jednotlivých depech po celé republice. Sestavit z nich ucelenou soupravu sice není nemožné, ale šlo by o finančně velmi náročnou záležitost, která by dokonce několikanásobně převyšovala náklady na lokomotivy. Proto byla využita nabídka DKV Ostrava, které má ve svém stavu stále ještě provozní patrovou jednotku Btjo 920. Ta je od ukončení pravidelného provozu v roce 2002 využívána velmi sporadicky na různé nostalgické vlaky, většinu času stojí bez využití v prostorách ostravské stanice. Jako doplněk k soupravě byl vybrán ještě celozelený bohumínský vůz řady Ds.

Nelehkým úkolem bylo vybrání vhodných „fotomíst“ a sestavení jízdního řádu. Trať z Ostravy do Valašského Meziříčí nabízí spoustu malebných zákoutí a pohledů, ale panuje na ní zejména mezi Ostravou a Frenštátem pod Radhoštěm velmi silná doprava. Nakonec se však podařilo „protáhnout“ v několika málo skulinkách GVD zvláštní vlak, který bude moct každý úsek projíždět co možná nejdéle a v čase, kdy by slunce svítilo fotografům „do zad“. Výběr zastávek probíhal velmi pečlivě, ale část této snahy nakonec přišla díky nepřízni počasí vniveč.

Po zajištění vhodné soupravy, lokomotiv, jízdního řádu, patřičných povolení a splnění nejedné podmínky ze strany dopravce zbývalo jediné – „posbírat“ mezi příznivci železnice dostatek nadšenců, ochotných zaplatit sice ne zrovna lidové, ale vzhledem k celkovým nákladům rozhodně ne přemrštěné jízdné. Riziko určité ztráty brali organizátoři jako nutné zlo. Vzhledem k tomu, že narozdíl od parních lokomotiv majících spoustu příznivců i za hranicemi České republiky je Kyklop do určité míry českou specialitou, bylo předem počítáno převážně s domácími zájemci. Nakonec však přece jen bylo mezi zhruba třicítkou nadšenců i několik německy mluvících účastníků. Celá akce byla zaplacena z vybraného jízdného a dobrovolných sponzorských příspěvků organizátorů a účastníků jízdy.

Na přihlášené účastníky tak čekala onoho sobotního rána u 4. nástupiště ostravského hlavního nádraží souprava vlaku, který jako by měl dvacetiroční zpoždění – v čele vlaku stál nablýskaný brejlovec označený původními tabulkami T478.4068, ozdobený rudými hvězdami a k dokonalosti už chyběl jen pozdrav straně a vládě. Za ním byl řazen služební vůz Ds, poté patrová jednotka Btjo a na samém konci hlavní hvězda dne – Kyklop T499.0002 budící právem pozornost i mezi náhodnými cestujícími pravidelných vlaků a místními železničáři. Přesně podle jízdního řádu v 7.30 se vlak vydal na svou cestu. Bohužel, už od ranních hodin hustě pršelo a za své tak postupně brala původní představa organizátorů – fotozastávky v nádherných partiích Beskyd. Ty totiž halila hustá oblaka. Vlak však i přes nepřízeň počasí přesně dle jízdního řádu postupně mířil směrem k Valašskému Meziříčí a na vybraných místech zastavoval pro umožnění pořízení stěží opakovatelných záměrů. Zhruba v polovině cesty se počasí umoudřilo alespoň natolik, že přestalo pršet. V Hostašovicích čekalo účastníky první překvapení – souprava vlaku byla přeřazena a lokomotivy nastoupily do čela vlaku na přípřeži pro závěrečný sjezd oblouky do Valašského Meziříčí. Pochopitelně s brejlovcem v čele. Při posunu ve stanici oba stroje zapózovaly krátce vedle sebe a cvakání fotoaparátů nemělo konce. Ve Valašském Meziříčí čekalo účastníky další překvapení – před halou zdejšího depa stály vzorně seřazení brejlovci 753.279, 750.293 a 750.042.

Po nedlouhém pobytu se vlak vydal opět přesně podle jízdního řádu v 13.10 na zpáteční cestu. Cestou účastníky opět čekalo množství zastávek na atraktivních místech beskydské trati. Ve Frýdku-Místku se vlak ještě setkal s parním vlakem do Nošovic a akce se chýlila ke konci. V 17.53 – tedy se zanedbatelným tříminutovým zpožděním zastavila souprava zvláštního vlaku na stejné koleji ostravského hlavního nádraží, ze které ráno odjela, spokojení účastníci akce se začali rozcházet a organizátoři bilancovat.

Celou cestu se podařilo odjet bez jediného vážnějšího zádrhele, bez vlivu na pravidelnou dopravu a snad i k plné spokojenosti platících účastníků, které toho dne čekala takřka třicítka fotozastávek. Na mnoha místech při četných křižováních navíc měli možnost dokumentace setkání zvláštního vlaku s pravidelnými osobními vlaky. Na celkové vydařenosti akce se bohužel podepsala již zmíněná nepřízeň počasí, ale jsou věci, které (a je tomu asi dobře) zatím objednat nelze.

Ono zamračené počasí jakoby symbolicky připomínalo další nejasný osud lokomotivy T499.0002. České dráhy se zasloužily o její zachování pro muzejní účely, avšak již při převzetí od ŽZO Cerhenice byla lokomotiva ve špatném technickém stavu a další pokusy o její opravu zpravidla skončily dalším zhoršením již tak chatrného „zdraví“ stroje. Lokomotiva má sice původní motor a trakční alternátor, ale chybí topný alternátor, usměrňovač a el. rozvaděč jsou zničené nebo vypálené, elektronický regulátor a ARR chybí zcela. Trakční motory rovněž vyžadují opravu. Původní dokumentace existuje, oprava lokomotivy do původního stavu by však vzhledem k nekompletnosti a atypičnosti agregátů byla finančně mimořádně náročná. Případná rekonstrukce lokomotivy např. po vzoru lok 752.6 či 753.7 by byl značně kontroverzní počin – u takto rekonstruovaného stroje by za své vzala historické hodnota lokomotivy. Navíc naráží na úskalí spojená s nutností následných zkoušek a schválení typu u Drážního úřadu, nezbytného pro vydání průkazu způsobilosti k provozu „staronové“ lokomotivy. Takový průkaz ostatně nemá ani původní Kyklop – lokomotivy byly v době zkušebního provozu u ČSD majetkem výrobce – tedy ČKD. Vzhledem k tomu, že cena za zprovoznění lokomotivy by se asi směle vyrovnala ceně za generální opravu velké parní lokomotivy a problematickému využití lokomotivy T499.0002 na jiných než koridorových či hlavních tratích vzhledem k omezené přechodnosti, je její zprovoznění zatím nereálné.

Jízda ale splnila své dva hlavní cíle: připomenout odborné veřejnosti osudy této unikátní lokomotivy, podnítit diskusi a zájem o její případnou opravu do provozního stavu a zároveň podat důkaz, že zajímavé jízdy s historickými železničními vozidly při vstřícném přístupu kompetentních úředníků dopravce i provozovatele vozidel u nás mohou organizovat a financovat i domácí přátelé železniční dopravy.