Archive through 04.únor 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 01. prosince 2005 - 10:16:05         Jef 30.11., 16:39: "Jaké tam byly SPZ? Z postsovětských zemí? Nebo staré?" SPZetky byly z postsovetskych zemi. Stare byly automobily (vesmes Ziguli, EU a Japonsko). Ta ubytovna je prvni ulici vlevo po pruchodu pod mostem a asi po 100 metrech zpet k vrsovickym kolejim. Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 5-2005 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 10:31:22         Újezd nad Lesy - Praha 21 - když zde pojmenovávali ulice naši předkové, skutečně vybírali obce ze středních Čech, jejich názvy jsou již ale vyčerpány a tak např. 2 nové ulice vznikající mezi ulicemi Polenskou a Polesnou se budou pravděpodobně jmenovat Políkenská (podle obce Políkno) a Polešovická (podle obce Polešovice ). Žádná z nich není ze středních Čech. Co se týká kolonií - pokud zde má někdo trvalý pobyt, tak jedině v budově s číslem evidenčním - zeleném. Ty byly dříve vydávány na stavby, které byly kolaudovány jako stavby "dočasné". V občanských průkazech mají potom lidé adresu např. Kolonie u obecní cihlny č.e. 1. To je konkrétní případ občanů, kteří bydlí v této nepříli známé kolonie u Leteckých opraven Malešice. Co přesně mají lidé v občanských průkazech na Slatinách nevím, tipuji to na Kolonie Slatiny č.e. XXX. Nová čísla evidenční (v Praze zelená) se mimochodem již nedají vydat, vždy se jedná o číslo popisné (v Praze červené) příp. i orientační (v Praze modré). Bobyk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2476 Registrován: 1-2005 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 10:53:36         No nazdar hodiny. Tak tam bych nikdy nikoho hledat nechtěl. Polenská, Polepská, Políkenská, Polesná, Pilovská, Plhovská... Tato slova já ve svém škrabopisu píšu všechna stejně... Ale jako nápad perfektní, to zas jo (Příspěvek editován uživatelem bobyk prosinec 02, 2005) ICQ: 321725091 Martin_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3669 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 10:58:51         Měl bych dotaz. Jak se řeší situace, když dojde ke sloučení dvou obcí do jedné a tím dojde k duplicitě pojmenování ulic? Některé názvy ulic (náměstí Republiky, Palackého, nádražní, ...) najdeme prakticky v každé obci a předpokládám, že se duplicita pojmenování musela řešit např. při připojování obcí k Praze. A bus station is where a bus stops. A train station is where a train stops. On my desk... I have a work station. 218 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 5-2003 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 11:04:29         V takovém případě se potom koná hromadné přejměnovávání - v naprosté většině potom těch ulic, které jsou v té připojované části. V Praze se takovéhle hromadné přejmenovávání konalo po 2. sv.v. (do té doby bylo spousta duplicitních názvů běžných) a potom v 70. letech (myslím, že v roce 1971 a pak 1977-8 - vždy s drobným odstupem po připojení k Praze). Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 5-2005 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 11:12:22         Ano, rada sloučené obce je povinna odstranit takto vzniklé duplicitní názvy. Syverin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 11:33:24         Takže pokud má nouzový domek popisné číslo, nejedná se už o nouzovou, ale trvalou stavbu? Např. v Hrdlořezsko - Hloubětínské kolonii Za Mosty je takových domků spousta. A kolonie u LOM je opravdu velmi zašitá a nečekaná. Na druhou stranu může mít asi 10 e.č. Aktivní blbec je horší než třídní nepřítel Quex Administrátor Číslo příspěvku: 2774 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 11:34:12         Jo, v Praze se občas dají vidět ještě zapomenuté původní názvy - v Jahodnici (Kyje) třeba Nerudova nebo v Běchovicích na Starokolínské je pořád qidění Pražská... Doufám, že L. Šíma teď nebude usilovat o fyzické odstranění těchto pěkných reliktů... ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 11:53:53         hromadná přejměnovávání - nej"hezčím" příkladem budiž staré petrovice. to je samá ohmova, archimédova.. vzpomínky na gymnaziální fyziku - nic pěkného Martin_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3670 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 12:07:37         Což o to, ono se dají najít i jiné historické nápisy. Plzeň, Martinská ulice, rok 2003: A bus station is where a bus stops. A train station is where a train stops. On my desk... I have a work station. 218 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 5-2003 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 13:30:59         Nebo např. na Špejchaře má pár domů (možná jenom jeden, teď nevím ) na modrém čísle "Třída krále Jiřího"; a na Evropské na Div. Šárce bylo myslím k vidění dřív (teď už asi ne) na pár domech Kladenská. Quex Administrátor Číslo příspěvku: 2775 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 02. prosince 2005 - 13:34:04         Tenhle je pěkně obnovený, ale v Praze byl ještě před pár lety v Bolzanově vidět původní zašlý nápis "Luftschutzraum 200 Personen", zbytek nečitelný. A ještě před dvěma lety, než tam sklepali původní fasádu, se na Domě u Hybernů vyjímal zbytek nápisu "Hiberner Bhf.", asi směrovka... ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 04. prosince 2005 - 18:19:34         zkuste zajet po pohraničí - na nádražích jsou vidět původní názvy měst, na jedný hospodě v nový roli u KV je dosud z boku nápis "gasthaus zum..." nebo tak něco (mimochodem před chvílí jsem přijel domů ze špindlu ) Martin_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3685 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 04. prosince 2005 - 22:14:24         v uličkách města Užgorod: Píše se rok 2005. A bus station is where a bus stops. A train station is where a train stops. On my desk... I have a work station. Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 09:15:51         Pro Syverina - pokud má stavba popisné číslo, musela být před tím zkolaudována jako trvalá stavba - to de jure. Jak to v minulosti ovšem proběhlo de facto se málokdy vystopuje. Pro Quexe - díky za upozornění, hned ty neplatné cedule s názvy ulic dám odstranit. Nebo je tam mám nechat pro dopravní a občanskosprávní archeology? Pro 218 - čísla popisná, orientační i evidenční si připevňuje a obstarává na rozdíl od názvů ulic sám vlastník nemovitosti, nikoliv město. Pokud je na nich neplatná informace, měl by toto opravit - v praxi se tak neděje a tiše se to toleruje - opět k radosti dopravních a občanskosprávních archeologů. Quex Administrátor Číslo příspěvku: 2777 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 10:17:25         díky za upozornění, hned ty neplatné cedule s názvy ulic dám odstranit. Ne... Nebo je tam mám nechat pro dopravní a občanskosprávní archeology? Je to vždycky takový zajímavý historický relikt, stejně jako čísla popisná z období před rokem 1960 - naprosto stejné provedení jako dnes, ale dočteme se "Braník, Praha 13", "Král. Vinohrady, Praha 12" apod. - pro laika jeden velký guláš, zvlášť když dnes Praha 12 znamená Modřany a Praha 13 tuším Jižní Město... Ještě OT dotaz na L. Šímu - od kdy nejsou Vinohrady "Královské"? Dle mého názoru od roku 1974, kdy v příloze nového zákona o hl. m. Praze s výčtem katastrálních území se uvádí již jen "Vinohrady"? A neuvažuje se o obnovení původního názvu? ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 11:49:09         Dobře, tak tedy o těch starých cedulích nic nevím, obávám se, že je ale stejně v budoucnu někdo odnese, zvláště pokud se o nich všeobecně ví. Praha 12 jsou skutečně Modřany, ale Jižní Město je Praha 11. Vinohrady byly jako Královské uváděny ve vládním nařízení 7/1923 o rozdělení hlavního města Prahy, poté i ve vládním nařízení 79/1949 o rozdělení hlavního města Prahy, ale v roce 1967 byl poprvé vydán zákon o hlavním měste Praze (111/1967), kde se již hovoří o Vinhradech. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 11:55:52         A jak byly Vinohrady uvadeny pri "zruseni jejich samostatnosti" [Pha 12 > 2,3,10 + kousicky snad i v Pze 1 a 4] v roce 1960? Quex Administrátor Číslo příspěvku: 2778 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 12:22:33         Díky, takže již od roku 1968... Stejně bys to mohl nadhodit na magistrátu - návrat k původnímu názvu je třeba! ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 13:49:18         Rok 1960 je pro mě v tomto záhadou, musel bych pátrat někde hluboko u pamětníků nebo v archivu. V zákoně 36/1960 o územním členění státu je pouze uvedeno, že se Praha dělí na 10 obvodů a není zde výčet katastrálních území. Myslím si, že změna Vinohrady na Královské Vinohrady je dnes už zcela nereálná, název k.ú. je součástí všech identifikačních údajů jako např. občanské průkazy - navrhněte všem postiženým v MČ Praha 1,2,3,4 a 10, kteří bydlí na Vinohradech, aby si vyměnili občanky... Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 14:01:47         Ted mi dochazi, ze na "novych" ulicnich tabulich (t.j. namontovanych pocatkem 60.let) byly uz jen "Vinohrady", takze muze byt otazkou na zaklade jakeho zakona ke zruseni monarchie doslo, ale urcite to bylo uz v tom roce 1960. navrhněte všem postiženým v MČ Praha 1,2,3,4 a 10, kteří bydlí na Vinohradech, aby si vyměnili občanky Ja mam pocit, ze tohle by bylo to posledni, co by lidi trapilo. Koneckoncu, ja mam v cz.obcance misto narozeni Praha 10 (protoze Nemocnice na Kralovskych Vinohradech), trvale bydliste Praha 10 (protoze ne zcela svepravna Praha 15) a vydavajici Urad Praha 15. Naopak ve zdejsich dokladech mam zemi narozeni Ceskoslovensko, ale prisedsi (nebo jak je spravny prechodnik) sem z Ceske republiky. Hnidopich Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 6-2004 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 15:27:59         arj, ale i pro ostatní: Tady přechodník vůbec nepatří. Postačí prostý indikativ přítomného času. Pokud byste chtěl vyjádřit souběh dvou dějů (a použil dvě plnovýznamová slovesa), pak by byl možný přechodník přítomý: (nejste-li žena) "přicházeje" (tvar sg. m.). Např.: "Přicházeje z ČR netušil jsem, jak se domorodci domluvím." K vyjádření po sobě následujích děju byste mohl použít přechodník minulý: "přišed" (sg. m.). Např.: "Přišed do čekárny jsem usedl na židli." Ale současník na Vás bude koukat ještě překvapeněji. Pomůcka - koncovky (tvary sg. m., sg. f.+n., pl.): přítomný: -e,-íc,-íce nebo -a,-ouc,-ouce minulý: -,-ši,-še nebo -v,-vši,-vše Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 05. prosince 2005 - 20:47:05         my měli cca do 2002 na domě ceduli praha 5 - břevnov, ta pak byla nahrazena aktuální. poté, co tu novou někdo ukrad, jsem ale namontoval onu starou klasiku, a ta je tam dodnes . předpokládám, že je z 60.let, ale z jakého období? díky Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 5-2005 Odesláno Úterý, 06. prosince 2005 - 11:41:44         1949-1960 S4991023 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 532 Registrován: 9-2003 Odesláno Středa, 07. prosince 2005 - 00:07:07         Martin_j, 218, Libor Šíma: to takového Maďara nějaká duplicita vůbec neštve, takže každá čvrť má nějakou József utca, což je ještě doplněno pro změnu úplně jinde ležící József út, József kőrút, József híd, József tér a József kőrtér. Rychlíková laminátka Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou. Martin_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3692 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 07. prosince 2005 - 00:11:28         Obdobně i Bócskai út. Co mě ale fascinuje v Německu - vesnice, má asi tolik obyvatel, jako osmipatrový panelák na sídlišti, kde bydlím - a přesto jsou tam názvy ulic. Což ovšem schvaluji, taky už jsem jednou hledal baráček "Horní Lhota 118" a to se ukázalo být naprosto nedostatečnou informací pro snadné a rychlé nalezení objektu. A bus station is where a bus stops. A train station is where a train stops. On my desk... I have a work station. Pawel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 720 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 09. prosince 2005 - 22:43:43         protože ty ulice jsou jednotný pro celou oblast spadající pod městečko... třeba v horní falci kreis cham, stadt schönsee, ort xxxx. ort (zde eufimismus pro dorf) má třeba 100 obyvatel, ale vlastně je "čtvrtí" města Schönsee. je to docela dobrý systém, mě osobně připadá vyhovující, zvláště jakožto cizinci, co se nevyzná dokonale. Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 5-2005 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 14:00:35         Zasílám souhrn nových názvů schválených ve 2. pololetí 2005: MČ Praha - Kunratice Herrova Vychází severním směrem z ulice Na lhotech proti Houbařské, lomí se k západu, protíná Dolnomlýnskou a Sechterovu. Slepě končí. Josef Herr, narodil se v šedesátých letech 19. stol., zemřel v roce 1923.Jako starosta (1914 - 1918) slavnostně oznámil v Kunraticích vznik Československé republiky. Dolnomlýnská Vychází severním směrem z ulice Na lhotech proti ulici Nad Belvederem, protíná Herrovu, stáčí se k severovýchodu a vstupuje do Hornomlýnské. Pojmenování podle rybníka v Kunraticích. Šťastného Vychází severním směrem z Herrovy západně od křižovatky s Dolnomlýnskou, protíná Sechterovu, lomí se k jihovýchodu a vstupuje do Dolnomlýnské. Ferdinand Šťastný, senátor v době první Československé republiky. Zasloužil se o rozvoj hromadné osobní dopravy v Kunraticích a o vybudování Masarykovy měšťanské školy. Sechterova Vychází severním směrem z ulice Na Lhotech, lomí se k východu, protíná ulici Šťastného a vstupuje do Dolnomlýnské. Bedřich Sechter, povoláním rolník, byl starostou Kunratic na počátku 20. století. Zasloužil se o modernizaci Kunratic. Zemřel v roce 1937. MČ Praha - Libuš Nad Libušským potokem Vychází západním směrem z uliceNa okruhu jižně od jejího severozápadního rohu, kruhovým obloukem se stáčí k severu a je zakončena krátkou kolmou příčkou. K této ulici patří i z kruhového oblouku k jihu směřující výběžek zakončený kolmou příčkou. Název podle polohy ulice. MČ Praha - Lipence K samoobsluze Navazuje na jižní konec uliceK samoobsluze a vstupuje do Štemberovy. Použití stejného názvu i pro navazující komunikaci. Prodloužení uliceK samoobsluze. U lip Navazuje na jižní konec ulice U lip, pokračuje jihovýchodním směrem a vstupuje do křižovatky ulic K Vlásence a Pod Lečí. Použití stejného názvu i pro navazující komunikaci. Prodloužení ulice U lip. MČ Praha - Řeporyje Pod Zbuzany Vychází západním směrem z Ořešské severně od křižovatky s Pražským okruhem, stáčí se k jihozápadu a k severu. Slepě končí. Název podle polohy ulice. MČ Praha - Nebušice Spojová Vychází severním směrem z ulice Pod Hláskem proti Spojové. Slepě končí. Použití stejného názvu i pro navazující komunikaci. Prodloužení ulice Spojové. MČ Praha - Ďáblice Markvartická Vychází jižním směrem ze Šenovské západně od Hřenské, u čp. 903 se lomí k jihovýchodu, dále se lomí k jihozápadu a vstupuje do křižovatky ulice Poděbradovy a Buližníkové. Název podle obce Markvartice. Názvy podle obcí jsou v této lokalitě obvyklé. MČ Praha 9 Malletova Vychází západním směrem ze Skloněné jižně od ulice Spojovací. Dále vede rovnoběžně se Spojovací, ve své polovině se od Spojovací odklání k jihozápadua slepě končí. Anatole Mallet, 1837 – 1919, francouzský konstruktér lokomotiv. Roku 1874 sestrojil hospodárnější lokomotivuse sdruženými písty. Zásadská Vychází severním směrem z Lovosické proti Novoborské. Slepě končí. Zásada, obec v podhůří Jizerských hor. Pojmenování ulic podle obcí je v této lokalitě obvyklé. Lisabonská Kolmá příčka mezi Českomoravskou a Ocelářskou západně od Klečákovy. Lisabon, hlavní město Portugalska. MČ Praha 20 Komárovská Navazuje na jižní konec ulice Komárovské a vstupuje do ulice Ve žlíbku. Použití stejného názvu i pro navazující komunikaci. Prodloužení ulice Komárovské. Markupova Vychází západním směrem z Komárovské jižně od Jizbické, lomí se k jihu a západu a slepě končí. Václav Markup, 1904 – 1995, akademický sochař a profesor. Žil a tvořil v Horních Počernicích. Dandova Vychází západním směrem z Komárovskéjižně od Markupovy, lomí se k severu a vstupuje do jihovýchodního zalomení Markupovy. Patří k ní i k jihu směřující výběžek. Dr. Ing. Arch. Josef Danda, 1906 – 1999, specialista na dopravní stavby, autor návrhu hlavního nádraží v Pardubicích, odbavovací haly hlavního nádraží v Praze a dalších významných staveb. Od roku 1939 žil v Horních Počernicích. Na nové silnici Spojuje Cirkusovou a Bártlovu severně od ulice Na staré silnici. Názvoslovný protějšek sousední ulice. MČ Praha - Vinoř U cukrovaru Vychází severním směrem z Rosické západně od Mladoboleslavské, stáčí se k západu, vede rovnoběžně s RosickouA vstupuje do ulice Na Tykačce. Název připomíná, že v těchto místech byl cukrovar. Na Tykačce Vychází severovýchodním směremz Rosické, stáčí se k jihovýchodu a vstupujedo ulice U hájku. Podle starého pomístního pojmenování. Na rampách Vychází severním směrem z uliceU cukrovaru západně od křižovatkys Rosickou, slepě končí. Název připomíná, že v těchto místech stály tzv. rampy, kde se z vozů vykládal náklad řepy pro zdejší cukrovar. U hájku Vychází severním směrem z ulice U cukrovaru západně od ulice Na rampách, slepě končí. Podle starého pomístního pojmenování. MČ Praha - Satalice Šimkova Ulice rovnoběžná s ulicí K cihelně. Vstupuje se do ní z ulice K cihelně krátkou kolmou komunikací proti ulici Pod garážemi. Miloslav Šimek, 1940 – 2004, legendární humorista, který zejména s Jiřím Grossmannem, a později s dalšími umělci, od šedesátých let vytvářel svérázná divadelní, rozhlasováa televizní díla. MČ Praha 10 Univerzitní Navazuje na západní konec Rektorskéa směřuje k severu. Slepě končí. Název motivován tím, že Malešice byly statkem univerzity. Prorektorská Vychází východním směrem z Univerzitní. Slepě končí. Název motivován tím, že Malešice byly statkem univerzity. Akademická Vychází západním směrem z křižovatky Rektorské a Univerzitní. Slepě končí. Název motivován tím, že Malešice byly statkem univerzity. Ginzova Vychází západním směrem z ulice Ve slatinách, lomí se k jihu a vstupuje do ulice Ryšánkovy. Petr Ginz, 1928 – 1944, narozen v Praze v židovské rodině, zemřel v Osvětimi. Autor kreseb uložených v muzeu holocaustu v Jeruzalémě. Kresbu „Pohled z Měsíce na planetu Zemi“ si vybral první izraelský kosmonautIlan Ramon na cestu do vesmíru raketoplánem Columbia. Let raketoplánu skončil tragicky přesně v den, kdy by se Petr Ginz dožil 75 let. MČ Praha - Dolní Měcholupy Nad sadem Vychází jihozápadním směrem z ulice Nad Vokolky, lomí se k jihu a slepě končí. Název motivován blízkou zahrádkářskou osadou. MČ Praha - Šeberov Karfíkova Vychází severním směrem ze severovýchodního zalomení Zadní, lomí se k východu a slepě končí. Vladimír Karfík (1901 – 1996), architekt, vysokoškolský pedagog, výrazně ovlivnil českou a slovenskou architekturu. MČ Praha 13 Nová kolonie Vychází jižním směrem z ulice K zahrádkám západně od místa, kde se tato ulice stáčí k severovýchodu, lomí se k východu a slepě končí. Název podle vžitého pomístního pojmenování. MČ Praha – Suchdol U kruhovky Navazuje na jihovýchodní konec Vysokoškolské za Internacionální a vstupuje do Sídlištní. Název podle kruhové cihlářské pece. V těchto místech stála v minulosti cihelna. K mírám Vychází severozápadním směrem ze Suchdolského náměstí. Slepě končí. Název podle směřování ulice. Holubí Vychází jihozápadním směrem z Kosovy ulice proti Křičkově, obloukem se stáčí k jihu a vstupuje do ulice K Horoměřicům. Název svým motivem navazuje na názvy okolních ulic pojmenovaných podle ptáků. Suchdolské náměstí Kruhové náměstí mezi Suchdolskou a Májovou. Jedno z dominantních veřejných prostranství na území Suchdola. Brandejsovo náměstí Polokruhové náměstí přiléhající k ulici Kamýcké v místě, kde do Kamýcké vstupuje Internacionální. Alexandr Brandejs (1848–1901) byl mecenášem a přítelem předních českých umělců 19. století. V Suchdole vlastnil statek. Ke střelnici Vychází jižním směrem z Kamýcké západně od křižovatky s ulicí V Sedlci. Slepě končí. Název podle směřování komunikace. MČ Praha 14 Dobrovolného Vychází jihozápadním směrem z ulice Ocelkovy proti ulici Generála Janouška. Slepě končí. Plk. Jaroslav Dobrovolný (1915 – 1996), účastník zahraničního odboje za II. světové války, příslušník 312. později 313. perutě (stíhací). V roce 1942 těžce zraněn. V roce 1944 se zúčastnil letecké podpory invaze. Marešova Vychází jižním směrem z Ocelkovy západně od Šedovy a vstupuje do ulice Arnošta Valenty. Pplk. Jaroslav Mareš (1904 – 1943), účastník zahraničního odboje za II. světové války, příslušník 311. československé perutě (bombardovací). Zúčastnil se řady bojových letů. Zahynul při cvičném letu na Bahamách. MČ Praha 19 Herlíkovická Vychází východním směrem ze Semilské jižně od křížení Semilské se železniční tratí, stáčí se k jihovýchodu a slepě končí. Název podle podkrkonošské obce navazuje na názvy sousedních ulic. Pod Nouzovem Vychází východním směrem ze Semilské jižně od Herlíkovické, probíhá k jihu vyklenutým obloukem a vstupuje do Jilemnické jižně od křížení Jilemnické se železniční tratí Název podle polohy ulice. MČ Praha 15 Padovská Vychází západním směrem z ulice Nad přehradou. Slepě končí. Padova, starobylé italské univerzitní město se slavnou akademickou minulostí. Název navazuje na názvy sousedních ulic. MČ Praha - Křeslice Dolnokřeslická Navazuje na východní konec Dolnokřeslické, stáčí se k severu a vstupuje do ulice K Fantovu mlýnu. Použití stávajícího názvu i pro navazující komunikaci. Prodloužení Dolnokřeslické. U zájezdku Vychází východním směrem ze Štychovy jižně od křižovatky s ulicí K Fantovu mlýnu, lomí se k jihovýchodu a k východu a vstupuje do Dolnokřeslické. Staré pomístní pojmenování. Skořicová Vychází severním směrem z ulice U zájezdku východně od Štychovy a vstupuje do ulice K Fantovu mlýnu. Skořice, jedno z nejstarších koření světa známé již asi 5000 let. Hastrmanská Vychází severním směrem z východního konce ulice U zájezdku a vstupuje do ulice K Fantovu mlýnu. Hastrman, vodník, název inspirován nedalekou mlýnskou strouhou. Anýzová Tvoří kolmou příčku mezi Skořicovou a Hastrmanskou severně od ulice U zájezdku. Anýz vonný, léčivá bylina i koření používané v kuchyni. Čekanková Tvoří kolmou příčku mezi Anýzovou a ulicí K Fantovu mlýnu mezi ulicemi Skořicovou a Hastrmanskou. Čekanka obecná, mnohostranně využitelná rostlina. Přejmenování veřejných prostranství Současný název navrhovaný název MČ Praha - Suchdol Pod rybníčkem V ořeší Pouze výše položená (jižní) větev. Název podle četných ořešáků vysázených v okolí tohoto veřejného prostranství. MČ Praha - Čakovice Sady vítězství Čakovický zámecký park Tento název je v praxi používán a dnes jde o vžité pojmenování. MČ Praha - Kunratice Ekonomická (část) Chemická Pouze východní část od jihovýchodního rohu budovy Vysoké školy ekonomické. Název motivován tím, že přilehlé budovy vysokoškolských kolejí patří Vysoké škole chemicko - technologické. MČ Praha 10 Rektorská (část) Univerzitní Pouze část od křižovatky s Malešickouke křižovatce s Akademickou a Univerzitní. Název motivován tím, že Malešice byly statkem univerzity. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 4993 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 23. prosince 2005 - 16:43:44         Nedávno se tu probíraly dochované nápisy z časů protektorátu. Víte někdo, kde je tohle? dnes. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Jef Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 25. prosince 2005 - 23:40:36         Tak to bohužel opravdu netuším, kde tohle je, i když mě takové nápisy baví a všímám si jich... Zato jsem ale konečně konzultoval svou sbírku starých plánů Prahy ohledně těch čísly pojmenovaných ulic (viz debata z konce listopadu) a u té kolonie "Čína" bylo podle knižního plánu z roku 1965 jednak napsáno "Obecní kolonie I-V", ale ulice příčné na Fučíkovu byly označeny První, Druhá, Třetí, Čtvrtá a Pátá... v knižním plánu z roku 1974 už je jenom to První, Druhá atd. Směrem k vozovně Hloubětín je ještě spousta uliček příčných na Kolbenovu a nepojmenovaných. Jinak je ve starých plánech víc zmizelých částí Prahy, kde je patrná nějaká pravidelná struktura a občas i číslování - třeba Mrázovka I. řada až Mrázovka IV. řada... Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 17. ledna 2006 - 15:18:56       Před časem se zde diskutovalo o možném pojmenování pražských ulic podle leteckých konstruktérů - našich i zahraničních (název Messerschmittova nebyl doporučen, dále bylo konstatováno, že izolovaně již existující Tupolevova vede někam k syslím norám u Letňan, u nichž možná bude za pár let končit metro, atd.). V souvislosti s otevřením nového terminálu na ruzyňském letišti si dovolím toto téma znovu otevřít, neboť novou výstavbou u letiště vznikly nové komunikace a prostranství. Mám už dost starý plán Prahy, kde jsou jen ul. Aviatická a K letišti. Přibyly v tomto prostoru nějaké nové názvy ulic, resp. uvažuje se nyní nějak ta prostranství odlišit? Vždyť i nové trasování autobusů MHD je tam dosti složité. Jef Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 19. ledna 2006 - 10:19:58         McBain: Zdá se, že nikdo neví - neprozradíš? Nebo si aspoň tipnu, i když pořád nevím - že by severní část Holešovic? Libor_Šíma Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 5-2005 Odesláno Čtvrtek, 19. ledna 2006 - 14:35:15         Pro Cogwheela: Zatím to vypadá, že žádné nové pojmenování v letišti není nutné. Celý objezd odbavovacích hal již název má a to Aviatická. Přesto díky, radši pořádně ještě jednou prostuduju projekty, aby se nestala někde chyba. V minulosti bylo nutno v této oblasti skutečně některé nové ulice pojmenovat, jednalo se o: prodloužení ulice K letišti až na podjezd Aviatické a k hale Ogden Cargo nová ulice Laglerové - vycházející z ulice K letišti směrem na ČSA Cargo nová ulice Jana Kašpara - vedoucí do správního areálu ČSA jižně od odbavovacích hal Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Čtvrtek, 19. ledna 2006 - 15:48:38       Děkuji za objasnění. Měla ta paní Laglerová nějaký vztah k letecké dopravě? V historii našeho letectví se moc nevyznám. Napadá mě, že by tam mohla být třeba ul. Šmolíkova nebo Etrichova. (Ing. Igo Etrich byl severočeský, německy hovořící průkopník letectví a letecký konstruktér. Stavěl letadla s označením Taube.) xyz1 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.215.117 Odesláno Čtvrtek, 19. ledna 2006 - 16:41:40       Cogwheel:Božena Langlerová-první česká pilotka letadla (matně si to pamatuju ze speciálu časopisu ABC z roku 1989) Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 20. ledna 2006 - 07:54:37       Aha, dík. Ivoš_novotný Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 20. ledna 2006 - 15:43:58         Cogwheel: Šmolíkova už existuje, pan konstruktér Šmolík má ulici mezi vesmírnými dálavami mezi ulicemi Družicovou a Ciolkovského na sídlišti Dědina. Mimochodem, existuje i Smolíkova, za což by někdo měl být vytahán za ouško, protože se to prý výborně plete. Příště na to pozor... Markýz Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.155.168 Odesláno Sobota, 28. ledna 2006 - 14:12:50       Sice nejde o název ulice a už vůbec ne po osobnosti z oboru dopravy, ale myslím, že můj dotaz patří sem. Nevíte někdo, podle čeho (respektive koho) je pojmenována zastávka autobusu "Madlina" na Střížkově? kosova monika Neregistrovaný host Odeslán z: 62.177.123.225 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 20:51:46       To my bydlíme v ulici Františka Křížka na sedmičce(ani nevím kdo to byl) a často nám píšou lidi, ale třeba i úřady ulici jako Františka Křižíka po tom elektrikáři, který má ulici v Karlíně. Martin_100 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 21:32:33         kosova monika Františka Křížka na sedmičce(ani nevím kdo to byl) Co takhle oblouková lampa tramvaje atd....tak trochu český Edison! TUPÁ VAČKAteam_Škoda tuning racing a piving grupa [PLZEŇ] I love IGK