AD Fany ...dovolím si doplnit, snad mě paměť bude klamat jen částečně.....

Stavědlo 1 a 2 (případně vyhýbkářské stanoviště) bylo např. v Bučovicích, Nemoticích (?), Kyjově, Bzenci, Uh.Ostrohu, Kunovicích, Uh.Brodě.

Stanice jako Vlkoš, Nesovice, Slavkov (?), Ostrožská Nová Ves, Hradčovice měly jedno "ústřední stavědlo", většinou v budově vedle výpravní budovy.

Pokud jsem něco napsal nepřesně, prosím nekamenovat, ale opravit... :-)

Franto, první řádek odpovídá - Nemotice bez otazníku, tam klasická stavědla slouží doposud. Ostroh měl taky dvě normální stavědla.
Kunovice byly atyp, na teplanské straně normální stavědlo s ústředním stavěním výměn, na brněnsko-hradišťském zhlaví bylo jedno věžové stavědlo a vedle něj výhybkářské stanoviště. Tam sloužící výhybkář či dozorce výhybek místně (ručně) stavěl celé tamní zhlaví, výsledné klíče dal do bubnového přístroje a signál šel nahoru na věž. Tam se uzavíraly výměny elektricky, na základě toho změna návěstních znaků. A odtud se ovládaly elektromotorické přestavníky výhybek na spojce, kde byl vlastn základ z reléovky. Dokonalé místo pro adepty dopraváckého řemesla.
Hradčovice mívaly na teplanské straně dřevěný domek pro výhybkáře, než jej smetla T 478.1225 i s tím ruským kamionem. Na vzdálenou stranu si 19 let po aktivaci TESTu nepamatuji.
Vlkoš - existenci stavědla směr Tvůj rodný Vracov ověřím, na brněnském zhlaví se to to stavělo ústředně z uvedeného stavědla vedle dopravy. Asi od půlky 80. let je tam nějaký TEST, napasovaný na původní Rankův řídicí přístroj bezkonkurenční elektromechaniky.
Stavědla, přilepená k asymetricky situovaným výpravním budovám, zde bývala a do určité míry ještě jsou pravidlem. Tak to bylo do r. 2007 v Ostrožské Nové Vsi, brněnské zhlaví obsluhoval z domečku signalista či dozorce.
Jedno z mála skutečných ústředních (mechanických) stavědel bylo do podzimu 2002 v Újezdci. Odtud se přes páky a drátovody obsluhovaly výměny a klacky na obou zhlavích.
Bývalo to sice pestré a zdánlivě nejednotné, ale na dvoukolejce byla znát moderna po pokládce druhé koleje a úpravě zab.zař., jednokolejka byla dost zaostalá a pak stanička od staničky postupně měnila, v průběhu let, v rámci možností a priorit a samozřejmě nejednotně.
P.S. též si nekladu nárok na úplnost a přesnost...

Dnešní manipuláky na Vláře:

Intel Petr. Do Koryčan se jezdí jen podle potřeby dřevopodniku Hausner a jezdí z Nemotic cca ve 2:30 hod. Zpět jede hned, jak udělá posun v Koryčanech, převážně za půl hodiny jede zpět. Jedná se o vlak 82102 který do Nemotic přije ve 2:16 a z Nemotic jede zpět do Kyjova ve 3:45 zpět do Kyjova a Veselí. V Nemoticích se přistavují kotle na ropu a pokud je něco do Koryčan, tak se tam zajede, ale jen formou posunu, bez čísla vlaku, protože se nejedná o trať a ani vlečku. Je to už jen posunovací obvod. Občas mě ten posunový díl i vzbudí.

Železo do Veselí

Lajos: Já žiji v domění, že Kunovice byly atyp ještě i před tím, neb pamatuji dobu, kdy výhybyky na trianglu byly ovládány místně - výhybkář to objížděl na kole !!! (Nevím, zda to bylo pravidlo a nebo jen porucha). Tehdy tam ale "rovně" jezdily jenom písky z Nové Vsi a prázdné soupravy zpět. Než vjezdové návěstidlo do Kunovic "spadlo na stůj", byly ty prázdné vozy pomalu až v té Nové Vsi.

do železáren ještě něco jezdí?

Zderadíček: pravdu díš ! Ten triangl se před 30 lety stavěl místně. Ale po jednom VELKÉM průseru, když tam v noci zkysl ostře sledovaný vojenský převoz - snad v rámci velkého cvičení Štít ´84 - oni to prý nemohli odemknout, něco se tam podělalo a byl z toho strašný větr, tak se asi ještě toho roku 1984 aktivovala reléovka v obvodu trianglu.
Od května 1985 tudy pak jezdil noční R 178/179 "Devín" či víkendový "Hradišťan", pak později pozvolna nějaké dělnické vlaky - než se z toho stal hlavní směr.
Bo pokrok nězastaviš, z nácestné staničky Uherské Hradiště se vytvořil důležitý přestupní uzel a de iure odbočná stanice. Pro mnoho lidí dosti zmatečné řešení, ale odpovídá to dobovým potřebám...

Na 1723 je ze Slatiny tlačena nemocná 854.030 brněnskou dispečerkou 754.009 s 50-ti minutovým zpožděním.

Ke včerejším manipulákům a železu do Veselí přidávám ještě obsluhu vlečky Kovosteel ve Starém Městě

Zderadíček : v roce 1973 jsem byl "pujčené" do Kunovic k posunu na tři měsíce . Tak tedy st.2 celý na klíče , včetně trianglu , stanoviště dole pod nově postaveným stavědlem . V novém stavědle bylo prý skladiště kulis Slováckého divadla . Pokud si dobře pamatuju , tak na řídícím přístroji v DK byla samostatná hradl. vložka závěru výměn pro jízdu po trianglu . Vjezd. náv. od "Hradišťa a od " Ostrožské" jednoramená , předvěst od " Ostrožské" " ukazovala jen " výstrahu" . Obsluha vlečky " Avia " bez uvolnění, traťové koleje , klíč držen v řídícím přístroji v Kunovicích hrad. závěrem" Souhlas k obsluze vlečky " Avia " z Ostrožské nové V si"

Zderadíček: ještě pár drobností: Ve směrech do " Hradišťa a do "Ostrožské" nebyly odjezd. návěstidla, Stan II bylo obsazeno třemi osobami 1x dozorce výhybek a 2x výhybkář. Dále byly Kunovice dom.stanicí vlak čet jak osobní vlaky ("kača" do Staráku" jezdil tam i manipulant) tak nákladní vlaky , tyto čety obsazovaly denní a noční posun v Kunovicích a v Uh. Brodě (ve dne i obsluha Luhačovic) a ve dne dva páry Mn vlaků Veselí - Kunovice. Přetahy do " Staráku" jezdily 0/0

Já jsem se od r. 1973 učil řemeslu v LETu a vždy bylo mým, tehdy nesplnitelným přáním,dostat se z UH do Kunovic-zastávky vlakem přímo, bez přestupu v Kunovicích.Tehdy ještě jezdil (ráno, po příjezdu Os od Veselí) na vlečce LETu vlak, složený z pěti /nebo čtyř?/ "pancéřáků"), pobyt v zastávce byl snad 3 minty, než se to všechno "vysypalo". Bohužel z té doby nemám ani foto, ani třeba z roku 1975, kdy už na "Vláře" jezdily "cecule" i s osobáky, ale při obnově úseku Kunovice - Veselí jsem viděl na "baucuku" 475.1105.
Přidávám tedy aspoň foto z trianglu ze 16.6.1985 - s "ceculou" T 478.1105 rychlík 1147 a z téhož dne pak osobák do Kunovic - vzhledem k (brněnskému) "brejlovcovi" v čele soudím, že to byl vlak Brno-Bylnice - tehdy to totiž byl jediný vlak na "vláře" obsazovaný brněnskými "náležitostmi", zatímco vše ostatní pravděpodobně obsazovalo Veselí, kde si o brejlovcích tehdy mohli nechat jenom zdát.
Omlouvám se za nízkou kvalitu snímků z r. 1985, pomocí fotolabu jsem se snažil to trochu vylepšit

Dnes to na tom místě vypadá úplně jinak, mně se tam ale nechce chodit s foťákem, snad v létě a nebo někdo mladší by se toho mohl ujmout.

A taky se v Kunovicích pravděpodobně tankovalo - jednak "čmeláci" a předtím "hektory", které také zajišťovaly přetahy do Staráku a pak také M 262 (nebo něco místo nich, co jezdilo s Os) na "kači". Už jsem na to kdysi vzpomínal, kterak co a v jakém složení jezdívalo v dobách, ze kterých si ještě něco málo pamatuji.

A jinak "vlečka AVIA" by vlastně správně mělo znít "vlečka LET" - je to tak? (V době první republiky to byla opravdu "pobočka" pražských leteckých závodů AVIA).

Zderadíček : tam se temu neřeklo jináč než " Avia" ,na té hrad. vložce bylo skutečně napsáno : Avia", ano byla tam "strojovka" a zbrojilo se tam, do "Staráku" tenkrát opravdu jezdil čmelák , dopoledna na Aviu jezdila po zbrojení 262 a odpoledna čmelák , když byla na koncu brzda z boudou, tam sem v boudě vozil ženský do Kunovic aby nemusely čekat na vlak na zastávce . A taky tam byla "karkula" co jezdila do UH. Brodu šibovat .

... tím pádem docházelo k prohazování M 262 na koncích soupravy. Pamatuji si, že vždy "kača", nevím už v kterou hodinu, jela jen s jedním motorákem do UH nebo SM(sotva se vlekla), cca o půl dvanácté jela tato souprava do Kunovic zpět (ten jeden M 262 tedy musel soupravu v UH nebo Staráku objet), aby potom v poledne už jela v plné parádě a svižněji. Tak se vlastně obden stroje na obou koncích vyměňovaly.
Bydlel jsem tehdy v 11. podlaží prostředního výškáče u hasičárny, takže jsem to měl všechno pěkně jak na dlani.

Zderadíček : je to možný, pokud si to dobře pamatuju , tak se brala z "hajcu" kolem desáté hodiny dopoledna . Málem sem se tam oženil , jak sem se vrátil dom , tak jsem jezdil za jednou operátorkou z Kunovic skoro rok. A na den " železničářů" , ktreré byl v Derflu , mě málem jeden posunovač rozbil hubu , protože sem tancoval s jeho holkou a já jsem neviděl , že je to jeho holka

František_plášek: Jen bych doplnil. Bučovice a Nesovice co vím měli stavědlo 1 a 2

František_plášek: Jinak Nesovice fungovali do roku 2007 St.2 a do roku 2010 fungovalo St.1

Něco do debaty:

Moc zajímavé čtení, pánové... Ještě bych se rád zeptal k těm KUNOVICÍM: byly (směr triangl) zde klasické mechanické závory, předpokládám... Ovládaly se z toho výhybkářského stanoviště?

A ta mech. předvěst žst. KUNOVICE od Ostr. Nové Vsi:

předvěst od " Ostrožské" " ukazovala jen " výstrahu"
Vedly k ní drátovody?

fany : ne, to samé předvěst od Blažovic v Holubicách

Dnes na 701 / 704 náhradní souprava z žilinského expresa.
Něco jako toto.

A tady live v Chocni:
http://archiv.chocen.tv/archiv.php?path=201301/chocen_20130131_13 4944M.jpg

V Kunovicích se také provádělo provozní ošetření čmeláků ze Starého Města.Obykle po provozním šetření vezla lokomotiva zátěž,kterou neodvezl pravidelný vlak.Za mého působení ve Starém Městě jezdili na posunu čmeláci T669.1166 a 1167.Na takzvaném štégru jezdil čmelák T669.1069.Tolik pro doplnění kunovické strojovky a v Hradčovicích stála dřevěnná bouda na kunovském zhlaví a ne u dopravní budovy.

Tss a Parmezano: děkuji za oživení a docela autentické přiblížení.
Já se pokusím ještě k té činnosti SS Kunovice:
zahrnovala 2 x motorák pro pendly StM - UH - Ku, neboli "Kaču". Do roku 1981 turnusově M 262.0, po převzetí nových M 152.0477 a 478 už v této podobě.
Nákladní doprava, to byla ta dvojice T 669.1 pro 1. a 2. zálohu ve Staré Městě a pak do třetice T 669.1069 na kunovické záloze, zahrnující místní výkony do UH, StM či LETu. No a pak ještě čtvrtá mašina byla T 444.1068, sloužící na posunu v Uh. Brodě. V oběhu byly zapracovány Mn vlaky z Kunovic, jimiž se jezdilo na dozbrojení a provozní ošetření. Po roce 1983 to byl turnusový stroj T 435.0048.
Činnost SS Kunovice skončila někdy v létě 1991, pokud ne už s novým GVD 1991/92. Začalo se zbrojit a "mazat" do Veselí. Remíza byla ještě využita pro deponaci T 478.1002 (hned tu první zimu), pak EP 1000. V povodňovém létě 1997 se tam dělaly MO prohlídky, když byl tento úsek odřezán od ostatní sítě. To bylo i poslední využití. Roku 2000 se topírna zbourala.

Kluci,když se tady tak zajímavě bavíte o pro mě taky zajímavých místech,nemáte někdo fotky vyhýbkářských stanovišť z UH?

V Průsmyku stojí vyrovnávka od písku do Lidča a čeká asi na pilota do dvou

Oprávněná kritika
Mohla se za to raději přestavět nějaká vytíženější stanice na dolní Vláře, nebo Luhačovice, a né Bylnice na konci světa. Mohl se zrovna přestavět Vlárský průsmyk, udělat spešl nástupiště pro brejláka a spešl pro slovenský šukafon

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

intelpetr: Přesně to jsem si myslel, když jsem poprvé slyšel o rekonstrukci Bylnice. Paradox je ten, že Bylnice se opravovala za evropské peníze, kdežto rekonstrukci žst. Uherský Brod, která začne letos, zaplatí celou stát (SŽDC + SFDI). Švýcarské fondy (což nejsou peníze EU) navíc z většiny zaplatí na to navázanou výstavbu dopravního terminálu. Vytíženost těchto dvou stanic je opravdu srovnatelná

Bylnica je ospalá stanica, ale má taky svoje dopravní špičky.

Myslím si, že hlavním argumentem rekonstrukce bylo přizpůsobení na dálkové ovládání a to sebú nese aj změnu kolejiště a s tym sa svézly aj perony...

Intelpetr..Luhačovice už jsou na dálkovém řízení a na Vláru se taky chystá...zůstane tam jedna dopravní kolej s novým nástupištěm a uprostřed budou 2 návěstidla..jedno koncové od Bylnice a z druhé strany od Slovenska.Ono pak dojde i na Nezde,Slavičín,Bohuslavice a bude to nachystané celé na dálkovinu.Asi tak nějak to vidím.

Pokud jsem se dobře díval, do Kyjova jede hajat místo plkače dvanáctka, takže vše při starém.

A dálkovina ušetří x zaměstnanců, takže dosti výrazně poklesnou náklady, čímž se o nějaký rok ba i desetiletí prodlouží zachování osobní dopravy.

Zderadíček:
dálkovina ušetří x zaměstnanců, takže dosti výrazně poklesnou náklady

To by mě tedy velice zajímalo, jak se případný pokles nákladů u SŽDC promítne na nákladech dopravce (momentálně ČD) na této trati.

Třeba tak, že ten systém donutí zlevnit nebo delší dobu nezdražovat tzv. "ošupné". Tím pádem nebude prokazatelná ztráta dopravce z os. dopravy tak veliká a udrží se aspoň jistý komfort jekéhos takéhos jízdního řádu. Jinak si nedovedu představit, proč ten stát valí tolik peněz do trati, která za posledních 20 let v jistém svém úseku zažila totální úpadek.

čímž se o nějaký rok ba i desetiletí prodlouží zachování osobní dopravy.
To je ale úplný nesmysl...Ta tvá rovnice neplatí.
Může tam být TOP technologie a pozlacené koleje, ale pokud tam kraj neobjedná osobní vlaky, tak tam prostě vlaky nebudou. Dálkovina to nezachrání...

Viz Svitavy - Polička - Žďárec

Šari:
Neříkal bych, že je to úplný nesmysl, aspoň malou roli při rozhodování to hraje. Ale působí to dvojsečně - pokud se někde natáhne dálkovina, zmizí zaměstnanci a až se bude chtít rušit, už nebudou lidi, kteří by křičeli, že přijdou o práci. Daleko jednodušeji se pak zastavuje provoz na částech tratí. Navíc ta rovnice neplatí, protože v poplatku za dopravní cestu je jedno, jaké je na trati zab. zař., kolik zaměstnanců apod.

Ten tvůj "viz" bych omezil na Pustá Kamenice - Žďárec, je blbost uvádět celou trať, podobně se za pár let bude uvádět Bylnice - Vlárský průsmyk

Zderadíček: Přál bych vám byt v kuži jednoho z x ušetřených zaměstnanců, z takovýchto keců je mi na

V pátek viděna ve Slatině barča od Hanzalíka(v areálu lokotransu)

Ještě si dovolím doplnit debatu o stavědlech a jejich variantách. V 1.pol. 90.let jsem o prázdninách sloužil jako signalista-střídač nejdřív dvě sezony v Bzenci - tehdy klasické stavědla na obou zhlavích, výhybky na drátovodech + světelné návestidla AŽD vjezd/odjezd. Kyjov byl z mého pohledu zajímavější, až "paradoxní" - na Brněnské straně stavědlo s bubnovým přístrojem a místním stavěním výhybek, na Veselském zhlaví ÚSTŘEDNÍ ZÁMEK a dva vyhybkáři ve službě. Za paradox považuju to, že na straně komplikovanějšího a vytíženějšího zhlaví (veselské) bylo z mého pohledu "primitivnější" zabezpečení.

Možná se pletu, ale bubnový přístroj mi přijde jako o maličko vyšší level než ústřední zámek.

Jen pro připomenutí - do veselského zhlaví byla zapojena dvoukolejná, (tehdy!) relativně vytížená trať, lokálka s pravidelným provozem, poměrně vytížená vlečka skláren (+ Chema) a do lokálky byla zapojena další vlečka. Proti tomu na brněnské straně "jen" vjezdy/odjezdy, objíždění souprav a několik málo posunů Mn vlaků


AD ZDERADÍČEK a fotky na kunovickém trojúhelníku ...pokud to bylo v 80.letech, pak ten Os s brejlovcem by měl být 4111 (odj. kolem 11 z Brna), zpět jako 4118(?) - Vracov kolem půl 8.večer, jezdili jsme s ním do Kyjova do letního kina a na diskotéky ;-)

František_plášek: Já jsem si říkal, jestli se to brněnské zhlaví nedělalo hlavně kvůli tomu přejezdu. Vždycky když se posunuje, tak se musí zavřít a s lepším zabezpečovačem a vyhybkami je to mnohem rychlejší a neblokuje se dlouho rušná komunikace, navíc jsou blízko křížovatky, tak aby se neblokovaly kolonama.
Nebo ještě byla možnost, že došly peníze. A díky tomu můžeme v Kyjově fotit pěkné snímky s mechanikama.

Radovan: můžu sloužit vlastním příkladem - loni v lednu jsem byl taktéž jedním z "ušetřených" u SŽDC (po pětdvaceti letech a sedmi měsících u ČSD/ČD/SŽDC).

Šetří se šetří, ale do stipendijného programu pro deváťáky přijímají i budoucí výpravčí. Vždyť ani práci nakonec nedostanou, když jich pořád ubývá a vyhazuje se.

Snad dráhy ví co dělají.

Zderadíček: to se omlouvám, člověk někdy přestřelí. No je to zdárný příklad toho že se pořád šetří na nepravých místech, pak ten provoz tak vypadá.

Dovolil bych si opravit svůj příspěvěk č. 1220..vlak, který vozily Brejlovci LD Brno v 80.letech byla dvojice 4109/4118 Brno - Bylnice a zpět + v úseku Brno - Bzenec (- M.Písek - Přerov) to byl ještě odpoledne 4229 BM - Bzenec - Přerov a ranní opačný 4240 (obě čísla dle GVD 1988/89)

Ano Franto, Os 4109 jezdil okolo 11h z Brna s "trojkou", zatímco Os 4111 o dvě hodiny později, chvíli před 13h a v Bučovicích po léta uhýbal před R 725 Bo - TT. Cesta z Brna do Veselí s ním byla nekonečná.

Dnes si na osobácích na dolní vláře protahují kostru dva kocouři

Chopin:Tak tomu opravdu není co vytknout

Když už tady je 754.075, tak aspoň dva záběry ze starého provedení z února 2010 na Luhačovce...

No a ještě malá vzpomínka na předchozí barevné schéma Petrušky...



...dneska už jezdí čtvrtým rokem v novém schématu, nicméně pořád v perfektní čistotě jako za starých časů...

Tin: Velmi pěkné.

Tin: Taky se s tím Najbrtem nějakou dobu nemohli fírové smířit, není-liž pravda?

Tin-.

850.015: No byla po dílnách chvilku vylepšená, ale někteří byli bohužel proti...

na 4115 jela z V.n.M do Uh.Hradiště náhradní souprava 814.2 za 854+054+954