U58: tak v takovémto kolejišti by měly své plné oprávnění právě ty poloviční křižovatkové výhybky - s obloukovou větví otočenou jako "deštník" (pro cesty z druhého mostu shora na druhou a třetí kolej shora), nikoliv jako "miska" (jezdit tamtudy z prvního mostu shora je kravina, nebo to zbytečně maří možné souběžné cesty).
Kdepak to vůbec je...?

Kassa 1921, návrh na reko.

Za těch skoro 100 let se tam toho tolik nezměnilo. Jsou někde k mání lepší Fotomapy SK ?
Tohle moc ostré není.

A dokedy bola ten "angličan" v tom Bečove?

+- rok 90???????????

Nevim,kam to dát...
Myslím,že tohle je "Přenosný výměnový zámek" a byl ve výbavě jednoho Anglického stroje.Málem to šlo do šrotu,ale jestli by měl někdo zájem,tak za litr slivovice i dovezu..

Já myslím, že zde se nechá najít přesný název té či oné výhybkové konstrukce. http://www.dtvm.cz/files/dtvs/produkty/zeleznicni-vyhybkove-konst rukce/01_schemata-kolejovych-konstrukci_cz-rj.pdf

Mám taký dojem, že je ešte aj uzamykateľný.

Teraz som našiel vo svojich poznámkach (samozrejme som hľadal úplne niečo iné), že v žst Rynoltice bol polovičný angličan s vonkajšími jazykmi. Bol to rok 1995. Už si nepamatám čo som vtedy videl, ale mohol by mi to niekto potvrdiť/vyvrátiť?

Tratovak:
Sice to tam neznám, ale v knize Zdeňka Šindlauera, Severočeská transverzálka je na str. 169 nakreslená s tím, že se zde nacházela do roku 1994.

Pánové mám prosbu. Vědel by někdo co byla zač křižovatková výhybka s jedním přestavníkem uváděná v návěstních předpisech minimálně od roku 1913 do roku 1939?

V jiné diskuzi někdo uváděl, že se jednalo o polovičního angličana - prý byl takto zobrazen v návěstním předpise z roku 1920, ale ten obrázek se mi nedaří sehnat.

A ještě mě zajímá rybinový závěr. Dá se říci výhody x nevýhody oproti hákovému závěru? Dostal se k ČSD s okupací, nebo se používal i před ní?

V tom 1995 tam ešte určite bola, keď som si to poznačil. Ale ďakujem!
Je možné, že s vonkajšími jazykmi bola aj v Rotave alebo Oloví? Tam som si nie istý, zbadal som to z vlaku na poslednú chvíľu...

Ad Tratovak: na trati Sokolov - Kraslice urcite nebyla. V Rotaveale byla trojcestna vyhybka, sla ven nekdy po roce 2001.

Nedalo mi to sem nedat. Sotva si dráha na GSM trochu zvykne, jeho éra se začne chýlit ke konci. Vlastně klasika. Na mnoha i významných tratích fungovalo telefonické dorozumívání i sto let po vynálezu autobloku. O takovém rozšíření vlakového zabezpečovače v zemích koruny české ani nemluvě.
Ale vážně, jak moc se v budování věcí typu GSM-R počítá s tím, že mohou být ve velmi brzké době překonány a vznikne přirozený tlak na modernizaci?

Bkp: Ja by som to na moc skorú dobu nevidel. Navyše je otázka, čo znamená prekonané. GSM-R má ešte aj dnes ďaleko vyššiu prenosovú kapacitu, než akú vyžaduje bežné infraštruktúrne použitie (tzn. že na tom pofičí ETCS, budú sa tade mašinistom posielať elektronické zošiťáky, bude sa tým volať po mašinách, dohadovať traťovka s dopravákmi a fíra vlakovej loko s postrkárom.

Navyše je nutné uvedomiť si ten rozdiel medzi GSM-P (komerčným) a GSM-R (železničným). Je obrovský. Komerčná sieť má jeden adresovací režim (telefónne číslo), GSM-R ich má snáď 5 (číslom vlaku, skupinovým identifikátorom, konferenčný hovor, núdzové volania a ešte čosi), ktoré naopak neobsahujú ani najmodernejšie komerčné siete 3G/LTE. Takže nie je možné jednoducho vymeniť GSM za 3G/4G sieť, ale vymyslieť špecifikácie pre 3G-R, alebo LTE-R, ktoré toto zasa budú všetko vedieť (a prípadne niečo navyše). Ďalšie technologické odlišnosti sú v zabezpečení dátových prenosov, ktoré umožňujú prevádzku ETCS. Na komerčnej sieti síce ETCS bude možno fungovať, ale nikto Vám na to onu preportebnú nálepku SIL-4 nedá.

Na dátovo náročné aplikácie (bezpečnostné kamery, dáta z elektromerov, multimediálne služby pre cestujúcich, ...) navyše v 99% prípadov ide využiť komerčné siete, u ktorých je predpoklad tejto modernizácie a kde je dráha len uživateľom bez toho aby sa sama musela podieľať na budovaní infraštruktúry. Nejakú prípadnú zmluvu (dopravcov, prípadne aj sždc) s nejakým komerčným operátorom na lepšie pokrytie tratí práve pre tieto prípady (z pohľadu hodnotenia bezpečnosti je prakticky vylúčené ťahať ETCS po rovnakej infra ako internet, takže v tomto smere sú 2 siete viacmenej nevyhnutnosť) vylúčiť nemožno.

A nie je to len železnica. Zoberte si, koľko rôznych prístrojov v súčasnosti ešte využíva také vymoženosti ako RS-232 alebo RS-422 a RS-485.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

V Humpolci snad byl taky polovicni anglican.

Zdravím příznivce železnice...Při jednom z výletů, nikoliv však za železnicí, jsem narazil na jedné z tratí na toto zařízení. Nevím k čemu slouží, kdopa by poradil, čistě ze zajímavosti. Díky.

Vláčekkolejáček: Jedná se o mazač okolků, snižuje to hlučnost v obloucích. SPrávně by měla být nádrž s mazivem zakopaná pod šterkem, ale tady se na to asi kašle

Díky, je to na technické trati(pokud to tak lze použít) tedy trati z dolu do zpracovny v Českém Krasu. Takže tu jedí jen náklaďáky a je to dost mimo civilizaci. Není to na území dolu, ale v přejezdu mezi v krajině.

Jsem videl podobnou specialitu, ale to zase strika vodu na vyhraty kola v ostrym oblouku... Videno na siti Euskotren nejmene na dvou mistech: Bilbao - Atxuri a Amara - Donosti. Fotky nemam, protoze z verejne pristupnejch mist se to fotit neda.

Dnes je tomu už 3 roky, co padlo přerovské stavědlo č. 3 k zemi ...

Prioritou mazníkov je zníženie opotrebenia kolajníc.

Rampa:
Rybiny jsem fotil v roce 2003 opět v Rynolticích...
Netřeba chodit na zhlaví, dvě jsou před dopravou.

V učených knihách o železnici píší jejich autoři, že prý slovenské tratě byly málo únosné, protože za maďarů se prý použvala jako podklad škvára.
Později za českých pánů se používalo něco zcela, ale opravdu zcela, jiného :

Dotaz GSM-R.
1)Jedou dva vlaky stejného čísla (včerejší, dnešní, zítřejší), jak se občas stane, tak i na blok. Oba mají funkční GSM-R. Výpravčí volá jeden z vlaků přes GSM-R číslem vlaku. Kam se výpravčí dovolá-oba vlaky? :-) , nejbližší vlak?, žádný vlak?
2)Co je pravdy na tom, že na GSM-R nebude zabudována funkce "Generální stop", protože na "Západě" nic takového nemají a nic co je lepší, ale z východu přijímat nebudou. Jedním z důvodu je prý, že není prokázáno, že by "Generální stop" zachránil tolik životů a materiálních škod, aby se to vyplatilo?

OlFi: to ad 1) není možné, jeden z vlaků (zpravidla ten včerejší) se musí čísla vzdát a vyfasovat jiný.

Hajnej:
A napriek tomu sa to (stále) deje, aj na tratiach s GSM-R. Ono to asi bude dneska tak, že sa čísla môžu opakovať, ak najviac jeden z tých vlakov má GSM-R

OlFi:
2) Najčastejším dôvodom použitia generálneho stopu je nerešpektovanie návesti "stoj". Na západe (na tratiach kam sa s GSM-R počíta) majú v zásade všade VZ s kontrolou prejdenia návesti "stoj" (hoc aj primitívny, napr. na bázi indusi). Takže tak. Navyše netreba zabúdať, že generálny stop nie je riešený ako bezpečný (ba ani spoľahlivý, jeho súčasnú spoľahlivosť hodnotím ako taký malý zázrak, najmä v kontexte relatívne častých problémov so spojením), takže je to vyložená obezlička vzniknuvšia preto, že si dal niekto prácu. A tak, ak si ju na západe dať nechcú, asi to po nich nemôžeme chcieť.

OlFi:
Pracuje se na změně metodiky číslování vlaků (snad od GVD 2014/15). Ve výsledku by se měla zrušit duplicita číslování, omezit na maximum přečíslování (jen vjezd do zahraničí, na D3/D4, velké zpoždění; jinak číslo po celou trasu) a zrušení praxe používání následů.

(Příspěvek byl editován uživatelem Šmajchl.)

Zdravím zajímalo by mě jak je to s pokládáním trati do oblouku. Co sem viděl měli jen rovné rovné pole to se při pokládání kolejnice ohýbají do zatáčky ?

Has: Vzhledem k tomu, že poloměry oblouků jsou značně velké, pružnost kolejnic dovolí, že se kolejové pole poddá. U menších poloměrů (v tramvajovém provozu) se musí kolejnice předem naohýbat na potřebný poloměr.