Mouka: Jeste Moldava

Vždyť Moldava zmíněna byla. Nevím, ke kterému období to vztahujete, ale k Rakousku bych doplnil ještě Slavonice - Fratres (ještě dost dlouho po válce se tam přes hranice jezdilo - aspoň náklady).
K Německu doplním: Nové Údolí - Haidmühle, Cheb - Slapany, Aš - Selb, Hranice v Č. - Adorf, Hora sv. Šebestiána - Reitzenhain, od úzkokolejky v Heřmanicích u Frýdlantu dále na východ to vyjmenovávání nechám na jiných, protože je otázka, zda to vztahovat k Německu nebo Polsku. Ač Polsko bylo také zemí "socialistického tábora", jeho vztahy k nám zdaleka nebyly ideální, ostatně jakési "územní požadavky" vůči ČR se tam určité kruhy snaží vznášet i dnes.

Německo: Moldava, Dolní Poustevna, Jiříkov
... Nové Údolí - Haidmühle, Cheb - Waldsassen, Hranice v Čechách - Adorf.
Ani Vejprty - Cranzahl se 3 páry spojů (a to pouze o víkendech) není nic moc.

Polsko: Královec, Český Těšín, prakticky i Bohumín (1 vlak denně)
... Černousy - Zawidow, někdejší Hermanička, Jindřichovice pod Smrkem, Meziměstí - Mieroszow, Otovice, Bernartice u Javorníka, Vidnava, z Glucholaz do polského vnitrozemí (tam opakovaně), Krnov - Glubczyce, Opava západ - Pilscz, Chuchelná - Krzanowice...

Slovensko: Hodonín - Holíč, Sudoměřice - Skalice, víceméně i Vlárský průsmyk - Horné Srnie...

Slovensko/Madarsko: Rajka, Slov. Nové Město, Lenártovce, Komárno
... Kalonda, kdysi Turňa nad Bodvou, Šahy...

To, co se tam deje, je sice "zrudny", ale zase se nemusi pouzivat vicesystemove taurusy. A ti pak muzou zajizdet treba do Velenic...
- Otázkou je, zdali se to tak s těmi Taurusy i praktikuje? Během svého pozorování (v loňském roce) jsem si nevšiml, že by na vlacích s výchozí/cílovou "stanicí" Bernhardsthal byla jiná lok. než 1116 (alespoň pokud jde o vlaky tzv. základního - ve špičce hodinového - taktu). Totéž ve Znojmě (hovoříme-li o hnacích vozidlech pro soupravy CityShuttle).

Navíc, cca v roce 2010 do Břeclavi ještě jezdily skoro všechny Os vlaky od Vídně + Velenice už byly zadrátované a adekvátních lokomotiv (kterým "chutná" i 25 kV 50 Hz) snad byl dostatek.

Rozdíl je taky v tom, že oproti Bernhardsthalu se z Gmundu do Velenic dá v rozumným čase dojít pěšky.
Pokud by za Velenicemi ("za" ve směru od Rakouska) nic nebylo, pak dejme tomu. Ale ono za nimi "něco" je (celé jižní Čechy). A ostatně, jenom kvůli možnosti přímého přeshraničního spojení se dělala drátizace tratě č. 199 (za kteréžto okolnosti by "jedna kolej v nepřátelské trakci" v žst. České Velenice nic neřešila).

České Velenice (Schmalspurbahn)

České Velenice a "nutnost" dvousytémovek je opravdu projev zabedněnosti. Klidně by ve Velenicích mohl být úsek Grenze (začátek stanice) - stanice pod napětím 15 kV, podobně jako to vyřešili v Bratislavě-Petržalce. část kolejiště je pod "rakouským" napětím a je po problému. Dovedl bych si představit přepínatelnou trolej v době, kdy jezdily tranzitní vlaky z Vídně na HLS, resp. do Košic, ale budiž.
Stejná zabedněnost se týká i Summerau, tam by se místo vymýšlení lok 340 vyplatilo jezdit na českých 25 kV a zainvestovat tam do přepínatelné troleje, i kdyby to měly zaplatit ČD ...
Stejně tak bych si dovedl představit přepínatelnou trolej v Břeclavi, případně v Děčíně, takže S-Bahn z DD by nemusel končit v dopravně Schöna, ale jezdilo by se německou jednosystémovkou rovnou do Děčína a nebyla by třeba Desira.

České Velenice a "nutnost" dvousytémovek je opravdu projev zabedněnosti.
Projevem zabedněnosti hlavně je skutečnost, že dosud nejezdí přímé vlaky ČB - Wien (a realita se od tohoto stavu, kvůli kterému se celá drátizace dělala, spíše vzdaluje). Pak by dvousystémovky byly potřeba tak jako tak.

Stejně tak bych si dovedl představit přepínatelnou trolej v Břeclavi, případně v Děčíně, takže S-Bahn z DD by nemusel končit v dopravně Schöna, ale jezdilo by se německou jednosystémovkou rovnou do Děčína a nebyla by třeba Desira.
Po zkušenostech z přechodu Znojmo - Retz bych se obával podobného přístupu - že DB si řeknou za zajíždění velkokapacitní soupravy do Děčína o dost vyšší částku, než je nynější částka za Desiro z Bad Schandau, a že přeshraničních spojů by pak mohlo být méně než dosud.

David - s tím Děčínem máte pravdu, ale "vtip" by měl být v tom, že bych buď trasu do Děčína nebo až do Ústí nad Labem zařadil do tarifního svazu OberElbe jako jedno nebo dvě pásma, takže cestující by mohl jezdit na tyhle jízdenky, recipročně možnost jezdit do Bad Schandau za české vnitro.
Zrovinka jsem někde četl, že v Sasku se intenzivně pracuje na zprovoznění trati Dolní Poustevna - Sebnitz (u poustevníka není třeba nic dělat, tam je novoučký svršek až na hranici už několik let). Že by se tam mohlo začít někdy od roku 2014 jezdit přes Sebnitz - BSch do Podmokel.

Přímé vlaky do ČB.
Bohužel - kdo by těmi vlaky jezdil ? Frekvence přes hranice je na maximálně na jednu 810 (a to je hodně nadnesené), především zhlediska ceny jízdenky.

Na rakouské straně do Gmündu je ta frekvence také poměrně slabá. Co by denně mělo vídeňáky v hojném počtu lákat k návštěvě ČB ?

ale "vtip" by měl být v tom, že bych buď trasu do Děčína nebo až do Ústí nad Labem zařadil do tarifního svazu OberElbe jako jedno nebo dvě pásma, takže cestující by mohl jezdit na tyhle jízdenky, recipročně možnost jezdit do Bad Schandau za české vnitro.
K tomu dodám, že podobná reciprocita by podle mě byla vhodným řešením i mezi Znojem a Retzem (VOR až do Znojma, resp. IDS JMK do Retzu).
Nicméně případné zavedení takovéto dohody na trase Děčín - Bad Schandau nezávisí na tom, jaký typ vozidla bude na Os vlacích v tomto úseku jezdit.

Přímé vlaky do ČB.
Bohužel - kdo by těmi vlaky jezdil ? Frekvence přes hranice je na maximálně na jednu 810 (a to je hodně nadnesené), především zhlediska ceny jízdenky.
Na rakouské straně do Gmündu je ta frekvence také poměrně slabá. Co by denně mělo vídeňáky v hojném počtu lákat k návštěvě ČB ?
Pokud akceptuji tyto argumenty jako opodstatněné, pak následuje logické pokračování: drátizace t-199 a vše s tím spojené = vyhozené (euro)peníze za nesmyslnou investici.

vyhozené (euro)peníze za nesmyslnou investici. Taky že jo.

Cogwheel: Te Moldavy jsem si nevsiml.

ad David : Co by denně mělo vídeňáky v hojném počtu lákat k návštěvě ČB ?

No, ono to bylo přesně naopak - Češi jezdili nakupovat do Vídně, protože u nás bylo vždycky moc draho, už dávno před "léčbou klausem".

Takhle se naši "otcové vlasti" starali o své poddané, v těch zlatých časech.

Ještě mě k tomu napadá:
Co by denně mělo vídeňáky v hojném počtu lákat k návštěvě ČB ?
(...)
vyhozené (euro)peníze za nesmyslnou investici. Taky že jo.
- Pochopitelně nemusí jít nutně o Vídeňáky a nemusí jít o ČB.

- Investice je to sice nesmyslná (jak co do principu, tak konkrétní podoby), ale "už se stalo" a měla by být snaha maximalizovat její potenciální přínosy (náklady už byly tak jako tak nenávratně vynaloženy).

- I kdyby platilo, že "počet cestujících přes hranici není příliš velký", tak stále platí, že za určitých okolností může přímé spojení ČB - Wien (když už nic jiného) znamenat úsporu jedné soupravy (ano, mám na mysli realizaci té navýsost logické myšlenky vlaků ČB S:00 - Gmünd L:00 - Sigmundsherberg S:00 - Wien; i kdyby neklaplo zajíždění těchto vlaků přes Wienerwaldtunnel na Hbf., lze s těmito vlaky jezdit na Wien FJB).

Současný stav:
http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/Detail_800/kif800_13.pdf
- vlaky Wien - Gmünd nejezdí v přesném 2 h taktu.
- přípoje v žst. Absdorf-Hippersdorf ve směru Stockerau - Wien-Floridsdorf jsou pouze jednosměrné (jinak to, při nenulové, ale "X:45-tkové", symetrii taktu u vlaků okolo Stockerau dopadnout nemůže; tato nenulová symetrie dělá problémy i v zapojení linky od/do Vídně do uzlu Znojmo)
- stejně tak není úplně jednoduché na "neztaktovanou" hlavní trať navazovat vlakové přípoje na navazujících a odbočných tratích (včetně tratě České Velenice - ČB), jakož i případné návazné autobusové linky
- budeme-li na věc pohlížet optimisticky, možná se dá očekávat změna v souvislosti s předpokádaným sloučením VOR a podivného "IDS" VVNL do jednoho útvaru (?)

Oprava údaje v posledním řádu - namísto "VVNL" má být "VVNB".

Dokumentace jedné z věcí, které jsem zmiňoval - náhradní autobus v úseku Gloggnitz - Payerbach-Reichenau (kde tehdy byl dočasně jednokolejný provoz), i v pátek odpoledne v tomto koncovém úseku postačil 1 autobus jako náhrada za soupravu s 5 (?) patrovými vozy CityShutle.


Následující, neméně propršený den v žst. Payerbach-Reichenau:

Jestli je ten RJ na fotce opravdu včas jedoucím vlakem do Villachu (a nikoliv RJ do Grazu se 30 minutami zpoždění), pak by to znamenalo, že RJ byl nasazen na tento spoj (odjez z Vídně před 16:30 h) dříve, než ÖBB uváděly. Podle jízdního řádu měl jezdit až od 15. 7. 2012, tzn. následujícího dne.

Tak tady je ten Mnichov z trati 070 - takhle to tam svítilo v noci. /viz 25. května 2013 - 18:37 /

1 autobus jako náhrada za soupravu s 5 (?) patrovými vozy

Ale těch 5 vozů se bohatě uživí ve Vídni v úseku Meidling-Floridsdorf, a odpojovat vozy někde po trase by taky asi nebylo ideální, protože se jedná o vratnou soupravu.

Stejně tak by mohl pendlovat minibus mezi Břeclaví a Bernhardstalem*, a bohatě by pobral cestující v této relaci.

* český název jsem nenašel, že by Bernardovo údolí?

B01: Pernitál

Dal by se někde sehnat rakouský Kursbuch se zapracovanými změnami?

Mouka : jistě, na webu ...

http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/index.jsp

U našich sousedů je situace podobná :

http://orf.at/static/images/site/news/20130623/hochwasser_sub_bil dergalerie_gal08_a.2228373.jpg

Jo asi není nikde klid

Zdravim pratele, potreboval bych se poradit s chytrejsimi. V pulce cervence se budu vracet z Feldkirchu zpatky domu do Plzne. Cestu jsem vymyslel, tak ze pojedu na Rakouskou Sparscheine az do Freistadtu za 19 E a pak ten kousek Freistadt-Dvoriste nejak prekonam, kazdopadne ten kousek stoji kolem 200 Kc. Mate nekdo lepsi tip jak vymyslet ten posledni usek Freistadt-CR. Dekuji

BS87 : když to chcete natvrdo, tak nejlevnější je vzít to "pěšmo" do Horního Dvořiště ...

Nebo za 2,2EUR do Summerau a poté pěšky.

Ono nejde koupit si vnitrojízdenku na pohraniční bod?

Qěcy : lze ... paradoxem je, že pro cestu přes "půl" Rakouska stojí jízdenka 19 EURO, pak kousek na hranici (15 km) cca 1/3 této částky ...

A da se treba v Rakousku koupit jizdenka Freistadt-Summerau (Gr.) a pak Summerau (Gr.)-Ceske Budejovice. Nebo tohle deleni je nejak omezene tarifem.

BS87 : samozřejmě že dá ... dokonce i v tuzemsku.
Když máte českou síťovku nebudete si kupovat jízdenku z Grenze směr tuzemsko, podobně kdo má rakouskou síťovku.

Šlo by se dostat na Einfach Raus Ticket z Vídně do Petržalky v přímém REXu (a hned zpět)?

Soudím, že ERT oficiálně platí jen na státní hranici, ale předpokládám, že vlak doprovází buď rakouský průvodčí nebo nikdo. A Rakušák těžko bude po někom vymáhat slovenský vnitroúsek ...

Nuts : bez obav. Jednak vlaky REx jezdí z úsporných důvodů obsazeny pouze strojvedoucím, jednak rakouský průvodčí podle západoevropských zvyklostí úsek na němž jezdí, bere jako vnitrostátní. Na rozdíl od zemí bývalé Varšavské smlouvy, které si stále přísně střeží tarifní bod Granze ...

Vycházejte z ceny obyčejného jízdného,to je poměrně vysoké.Všechny ty sommertickety a já nevím co.....jsou vlastně akční nabídky,které můžou být a nemusí.Pak nějaký doplatek na hranici a z hranice je podružný.Podobné je to na hranicích s Německem.Mám možnost jet na klasickou mezinárodní jízdenku nebo cestu dělit na vnitroúseky......ale určitě nenadávám,že ten kousek od hranic je drahý.Spočítám si celkovou cenu.......a úspora je hned jasná proti klasické jízdence.

vlaky REx jezdí z úsporných důvodů obsazeny pouze strojvedoucím
Neplatí to tak vždy. Z vlastních zkušeností mám dojem, že:
- jede-li na REx souprava CityShuttle (ať už jednopodlažní, nebo "patra"), je vlak vždy doprovázen průvodčím.
- jede-li na REx Talent, obvykle (ale není tomu tak vždy) průvodčí nejezdí.

Na trase Wien - Parndorf - Bratislava-Petržalka jsem v různých situacích potkal Talenty i patrové CityShuttle.

Mmch. kdyby nějaký cestující jel vlakem (doprovázeným průvodčím ČD) ze Znojma do Retzu a měl by jízdenku ČD pouze po státní hranici (ale neměl bych jízdenku pro rakouský úsek), tak co by s ním průvodčí udělal?

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

David : bude chtít 2 Eur, otázkou je, co s nimi udělá. Nárok na ně patří OBB, ale odevzdá je v Retzu ? Když je odevzdá doma, odpočítají si ČD manipulační poplatek 2 E, a zbytek, tedy 0,00 odevzdají OBB. Ty 2 E je rozdíl mezi cenou jízdenky na bod (Gr) po OBB zakoupenou v jednom nebo druhém státě /tedy u nás nebo u OBB /. Wien - (Gr) nebo Linz - (Gr) je u OBB o 2 Eur levnější než při zakoupení u nás nebo v Brt/ZSSK/.

Koukám že ta voda z Dunaje má jinou viskozitu než voda z Vltavy, vůbec neprosakuje skrz stěny :
(a nebo, že by furt platilo to staré přísloví : kdo umí umí, kdo neumí, ten jen čumí ? )

David - zde jsou ty ceny z levnějšího zdroje, než je kasa ČD :

FS : není náhodou ten druhý povodňový obrázek homogenní betonová stěna, i část toho prvního mi připadá jako homogenní beton ... ono asi záleží i na tom, jaká je konstrukce těch skládaček ... na Dunaji jsou ty povodně v různém provedení téměř každý rok, zatímco v Praze se nic 11 let více méně nedělo a leckdo zapomněl. Odvahu písknout začátek povodňového nebezpečí a nutnost postavit v Praze (Ústí, Děčíně) kompletní protipovodňové stěny takového 25.12.xxxx v 02.00 (jiný rok v rámci Velikonoc nebo čtyřdenního červencového bloku volna) nemá nikdo ... ale jedině tak by se prokázala připravenost ...

MZ - já myslím, že letošní deště otestovaly zábrany jak na Vltavě a Labi, tak i na tom Dunaji, a až zase za 5 let dorazí "Tisíciletá voda" , snad budou výsledky zas o něco lepší. Chybami se (normální) člověk učí, ale někteří jsou nepoučitelní.

V Szegedu na nábřeží mají taky betonové zdi, a v nich asi 2 m průchody, takže nastrkají fošny jen do těch průchodů a pak už jen koukají na Tiszu jak jde nahoru. Hráze podle vody tam nechal stavět ten zlej císař z Vídně, co díky jemu máme v Praze chrám sv.Víta. Bez něj by tam dodnes byla jen kůlnička.

Císař František Josef I. přispěl nemalou částkou např. i na stavbu Národního divadla v Praze - na to se dnes už také pozapomnělo.

MZ: a co je mě po tom? Já chci, aby byl určen vyník a žádné "nemá odvahu". Takové něco, co nemá odvahu, nechť si jde popovídat se zaplavenéma lidma...
Tady máme návod, jak se to dělá v kultivovaných zemích... zrvona v Rakousku by včasné nepostavení vedlo k velkým problémům "neodvážných" lidí.

Císař pán Franta Pepa jednička byl odpůrcem automobilu, dával přednost vlaku, které se mj. za jeho vlády rozjely všude po monarchii.

Ano, udělal jsem pravopisnou chybu, je to viník, což ale nemá vliv na obsah příspěvku.

Jezisek : viník čeho ... jako že moc pršelo ... Mně ty žvásty členů jednotlivých politických stran, že za to může ten a ten neštimují. Právě absence těch cvičení písknutých 25.12.xxxx v 02.00 dokládá, že společnou odpovědnost mají jak různé vládnoucí koalice, tak jim odpovídající opozice ... Koalice proto, že to písknutí neudělali, opozice proto, že to písknutí nevyžadovali.
Složky IZS si občas písknou a cvičí se evakuace dětiček ze školy, nehoda autobusu, Policie si zacvičí při dobývání teroristou uneseného autobusu s rukojmími ... armáda má svoje třeba jen štábní cvičení, ale taky se kromě nějakých - doslova her na to jak rychle poskládáme pár desítek metrů stěny - nedělalo.

Nejlíp je na tom mnohými kritizovaný DPP, ten bez nějakých problémů zavedl XA, XB, XC, na "magistrále" se vykuželoval pruh pro BUS ... Nezvládla to ovšem dopravní policie, která nekasírovala neukázněné řidiče osobáků, kteří toho vyznačeného pruhu zneužívali ...

Ale tady toto není o politice stran! ČEZ je o penězích (vltavská kaskáda) a zbytek má konkrétního odpovědného člověka.

Odvahu písknout začátek povodňového nebezpečí a nutnost postavit v Praze (Ústí, Děčíně) kompletní protipovodňové stěny takového 25.12.xxxx v 02.00 (jiný rok v rámci Velikonoc nebo čtyřdenního červencového bloku volna) nemá nikdo ... ale jedině tak by se prokázala připravenost ...

Jméno, rozsah nesplnění povinností a zbavení funkce, nechť je vyhlášeno veřejně. Nic víc nechcu.

Jméno, rozsah nesplnění povinností a zbavení funkce, nechť je vyhlášeno veřejně. Nic víc nechcu.
Jmeno - sv. Petr, povinnosti - dest spustil v cervnu, nikoli 25.12. 2:00, vyhlaseno - zatahlo se dostatecne dopredu, nic vic - ale povodne uz byli i o Vanocich. A to nekolikrat...

Čínskej: Třeba takové Troubky. Leží v místech, kde kdysik dávno tekla řeka Bečva. V dobách první republiky měla tato obec protipovodňové opatření - hráze. Hráze se ve jménu pokroku rozorali. Kdo je odpovědný? No, po roce 1997 se tak nějak došlo k závěru, že hráze bude třeba obnovit. Jenže se sedláci nejsou dopodnes schopni dohodnout na pozemkových věcech... tady asi jednoho konkrétního nenademe.
Tak třeba ředitel povodí Vltavy... má pod palcem několik přehrad, které mají kapacitu a které vyrábí elektřinu. Včasné upouštění, které se nestalo, by vedlo ke zmírnění následků povodní. Tady se konkrétní viník najít dá.
A Sv. Petr to není.

Jezisek : a jsme u jádra věci. Co to je včasné upouštění přehrad ?
Zatím nikomu nedošlo, že na zvýšeném průtoku vody mají také podíl protipodvodňové hráze bránící rozlití vodu do okolí ... Takže ta voda celkem logicky v zúženém prostoru má vyšší hladinu, případně zvýší rychlost ...
Za posledních 40 let jsem neslyšel o tom, že by se taky provedlo vyčistění dna přehrad od nánosů. Rybníky se odbahňují, aby se obnovila jejich retenční schopnost, u přehrad tak nějak nic. Má skutečně jakákoli přehrada kaskády stejnou kapacitu jako v době kdy se se stavěla a ???

Prokázat někomu nezpochybnitelně (povodňovou) vinu - může o tom rozhodnout pouze soud na základě podané žaloby >>> v pochybnostech se musí rozhodnout ve prospěch obžalovaného >>> se nikdy nepovede.

Po povodních v roce 2002 se mařil čas vyšetřovatelů policie ČR hledáním vináka zatopení metra. V okamžiku, kdy se šetření (plýtvání penězi daňového poplatníka) zahajovalo jsem prohlásil, že žádný konkrétní viník nebude nalezen, což se po mnoha měsících zbytečného šetření potvrdilo.
Na hledání viníků (jejich nenalezení) postačuje špetka zdravého rozumu ... nikoli emoce postižených (které lze pochopit).

Podívejte se na pražskou ZOO. Nebyla po roce 2002 zahrnuta do protipovodňových opatření, když se o tom (po letošním zaplavení) začne uvažovat, tak se hned hledají důvody proč to nelze, protože by to ohrozilo něco jiného - dolní část ZOO je plánována jako záplavová zóna, tudíž škoda odhadovaná na 160 milionů je vlastně OK, včetně toho, že se tam v nejhorším případě utopí část zvířat ... tzv. plánované ztráty ???

Jestli chceme zabránit povodním (zatopením obcí), tak bych měl jedno poněkud drahé řešení :
za soutokem Berounky a Vltavy se začne budovat tunel, který vyústí někde v německých rovinách, kde nebude rozlitá voda páchat velké škody. Pomocný tunel se začne budovat někde u soutoku Labe a Vltavy u Mělníka a někde se napojí na tunel od Prahy. Když voda dosáhne určité hladiny, voda nateče do tunelu. Díku tunelu proteče voda zaplavující obce podél toku Labe, Ústí, Děčín, Bad Scgandau, Dresden ...
Šílený nápad, že ...

Mám šílenější - naopak v zájmu ochrany rovinatého německého území:
V labské soutěsce mezi Děčínem a Hřenskem by se principiálně dala postavit gigantická přehrada, která by umožňovala "preventivní" zatopení většiny Čech. Pokud by to nestačilo, přebytečná voda by se přepouštěla Krasíkovským železničním tunelem na Moravu.

MZ: šílené je to, že není možné u nás určit viníka. Asi to Rakousko nedoženem...

Cogwheel: tak to nemá chybu. Jsem pro, ale hlavně aby voda dosáhla do nejmenované ulice v pražském podhradí.

To je až neuvěřitelné, jak se tady dokáže diskuse vždy zvrhnout úplně někam jinam, než je její téma: Železnice & Rakousko.

A to jsem to ještě popletl, ve skutečnosti by ten přeliv na Moravu šel Třebovickým tunelem.

Cogwheel - to by muselo být hodně vody, než by to začalo téci tunelem ;

David : ještě k té elektrifikaci trati do Gmündu - to byla především rakouská vnitropolitická záležitost. Prakticky 40 let byl tamní region na "konci Evropy", obklopen socialistickou železnou oponou chránící občany Českých Velenic před příchodm imperistických agentů z východu a bránící nespokojeným občanům socialistického státu v útěku na východ ...
Velice nelibě bylo nedlouho po pádu železné opony neseno rozhodnutí železničních správ o odklonu Vindobony a "Santusáku" přes Břeclav, protože tak se z regionu ztratilo jediné dálové spojení s Evropou, které přežilo i "komunistický" režim u sousedů ...
"Vídeň" proto hasila problém modernizací tratě (na 160 km/h) a její elektrifikací v naivní představě, že se "Praha" postaví čelem k elektrifikaci trati z Veselí nad Lužnicí ... a bude možno vozit přímé R z Prahy do Vídně v elektrické trakci.
Jenže "Praha" měla jiné priority než elektrifikaci nějaké "lokálky", česká železnice = ČD přece měly setrvat ve stavu postupného chátrání.
Postavení rakouského TV až na GRENZE byl takový politický špílec ...
Nákladní doprava taky (bohužel) nic moc ...
Pak se zrušil i přímý spoj Praha - Vídeň "Smetana", resp. taky byl přetrasován přes Břeclav (tuším 1996) ...

Vystaví v Rakousku Nachteilskartu na pokladně na počkání?

Tobik: Provizorní kartu by Ti měli vysvavit. Předpokládám, že budou chtít občanku, fotku a vyplněnění nějakýho lejstra.

Tobik:

Loni to zvládli, tak snad ano.

Akorát - loni jsem o ni zažádal 2. 5. s tím, že platnost chci až od 20. 5. 2012. Z počátku platnosti totiž vyplývá, jakou platnost bude mít ta provizorní kartička. Jsou to vždy 2 měsíce. Takže ta provizorní kartička platila do 19. 7. 2012.

Proč to píšu? Protože ta "definitivní" VorteilsCard mi domů přišla až někdy okolo 10. 7. 2012, tedy více než 2 měsíce po podání žádosti a nedlouho před vypršením platnsti toho "provizoria".

Předvčerejší Salzburg:

David : možná "pozdější" poslání bere do úvahy dobu platnosti provizorka. Švýcar dokázal vyrobit HalbtaxAbo za tři dny od podání žádosti...

Pozvánka do Znojma na výstavu o Severozápadní dráze i jejích vyhlídkách do budoucnosti.

Jirkac : nějak se ten plakát nevydařil, že ?
Každý kdo se trochu zajímá o železnici tak ví, že ÖNWB vedla přes Střekov a ne přes Ústí, které je na levém břehu Labe.
Asi si to autoři popletli se štégem, ten jezdil přes Oustí.

FS: Pochopitelně, že to jako autor výstavy vím. Nicméně Střekov je dnes součástí Ústí a už v době výstavby tak byl v širším slova smyslu chápán (vedle Schreckenstein se v závorce objevuje Aussig), nota bene, ÖNWB postavila přes Labe v Ústí kombinovaný most, aby se napojila i na ústecké nádraží ATE. Výstava je i pro laiky ze zahraničí, kterým Střekov nic neříká, Ústí / Aussig již ano. Proto ta "nepřesnost".

Jirkac - ale s Ústím ta trasa Berlin-Nymburk-Wien neměla nic společného, nechávala ho bokem.
S tím Děčínem to je zas přesně obráceně.
Ten byl jenom na pravém břehu (do r 1949 +,-) a dnes když se řekne Děčín, tak 90% lidí (železničních) myslí na ty bejvalý Podmokly, a na původní Děčín si ani nevzpomenou.

FS : a jak byste ten Střekov, dnes součást ÚNL, chtěl na tom plakátě uvádět. Z tohoto pohledu by se pak nemohlo psát, že Česká západní dráha vedla "do Prahy", ale jen na Smíchov, protože 10 let končila na Smíchově a "do Prahy" se jezdilo "místní dopravou".

Jirkac: výstava ONWB Znojmo, a co literatur, bude aspoň brožura?