S tou vatou u Os to opravdu není tak horké. Moc ji nemají. Například jízdní doba Os je u nás ze sousední stanice 10,5 minuty s dvěma zastávkama na cestě. Když vyjíždí v sousední stanici z opačné kolejové skupiny, tak ji má co dodržet, neb to je min. 1 minuta zdržení na jízdu odbočkou. Ale když je to Os s jízdní dobou pro motor 814 v týdnu, tak o víkendu, když jede klasika s peršinkem ( Syslem), tak ta krátí, když vyjede zpožděný .......Ale to už je o "dopravním citu" a zkušenostech výpračího ......

Ano, presne tak.

U TRAXXu se zatezi 1600 tun je za minutu 30 km/h, za druhou 60 km/h a posledni vuz opousti vyjezdovou vyhybku, treti minutu je tam 85 a tesne pred ctvrtou minutou jsme na stovce.

Ale když je to Os s jízdní dobou pro motor 814
Ale no táááák, co tahle šumperská pomsta může mít za jízdní doby...tam to opravdu není o vatě

PŠ: Nojo, to je chlubeního

Když jste jezdili s faustovkou a 40 vagonama, to bylo ticho po pěšině

ad Přednosta: Jo před čtvrtstoletím, když se v Zámrsku ptali "nymburáka", nebo "oušťáka" s Lv 121 a 2400 tunama jestli chce postrk, tak si fíra ťukal na čelo ....... Naopak "třebovák" s Lv 182 a 2000 tunama bez postrku ani ránu ........... .....Vyjímka se občas našla .....

Když jste jezdili s faustovkou a 40 vagonama, to bylo ticho po pěšině
Naopak to byl pěkný rachot, to zvonila okna v celým baráku

Výpravčíxy: jo, 121 to byl tank!

ad Přednosta: Některý Os jsou u nás některý dny vedeny řadou 814, a některé klasikou. Tak mají JD delší (+ 2-3 minuty)a klasika pak v pohodě krátí .....

Ad Mladejov: to je samozrejme pravda. Ale netrvalo to tak dlouho :-)
Dnes jsou V 100 tam, kam patri. Na zaloze v Hamburku.

Osobně si myslím, že Traxx, nebo jiné mašiny kolem instalovanýho výkonu 4-6 Mega, jsou využity jen zčásti. Kdežto dvojičky mohu spojit, když je to potřeba, když ne, mám dvě mašiny na dva vlaky. Zdá se mi to provozně výhodnější, protože variabilní.

Přesně tak to udělalo státní Cargo.
Trh to ohodnotí.

Když jste jezdili s faustovkou a 40 vagonama, to bylo ticho po pěšině
Chech, nikdy nezapomenu na zjednokolejnění t140, jak se 2*V100 hrabaly rychlostí chůze z Vojkovic na Ostrov a Hájek. Předjel jsem je Os ČD dvakrát a ještě naposledy stihl vyfotit v Sokolově. A to nepršelo :-)

Dnes jsou V 100 tam, kam patri. Na zaloze v Hamburku.
A ten vehikl v chemičce je V60?

Výpravčí: ad 2400 Zámrskem solo piko se 121:

Tak to měl i na suchu na hraně. 122053 po GO s 2200 kotlů "na kopci" už byla docela cítit. Víc jsem tam neměl čest vézt. Polepy s Opatama 2500 od 40km/h a víc průjezdem v pohodě, pokud se do Sebuzína osvědčila.

Ano. V chemicce je V60 716 505.

Vyjímka se občas našla ....

Naštěstí se to už dost zlepšilo .. série nejen z MuNu jsou na ústupu,bo dnes si musí nejen zdůvodnit každou minutu nad,ale pak ji musí i zacvakat,pokud je DP oprávněný,tak jako u nás .. Dnes se chodí do zaměstnání podávat nějaké výkony,nikoli to někde jen odstát jako kdysi ..

Kdežto dvojičky mohu spojit, když je to potřeba, když ne, mám dvě mašiny na dva vlaky. Zdá se mi to provozně výhodnější, protože variabilní.

Přesně tak to udělalo státní Cargo.
Trh to ohodnotí.

Jestli trh něco ohodnotí, určitě to nebude rozhodnutí, jestli to vozit dvěma slabšíma reko nebo jednou silnou novou mašinou. Nebo by se nakoupením herkulesů najednou zázrakem zkrátily jízdní doby a hlavně celá ta mašinerie kolem toho natolik, aby to donutilo zákazníky zase vozit vlakmo?

A k těm dvojčatům, že se daj rozthrnout, je nějaká praktická informace z provozu, jak moc se trhaj nebo jak moc jezděj solo? Co si pamatuju, tak třeba liberecký dvojčata se trhaly jen když jedna chcípla (což mělo svý logický důvody, i když pak dvě mašiny vezly tři prázdný vozy) a naopak mašiny, co byly v Bolce nebo Nymburce, když dvojmo, tak na dva chlapy.

Co si pamatuju, tak třeba liberecký dvojčata se trhaly jen když jedna chcípla

Ono je velký rozdíl mezi dvojčlenným řízením Bardotek,Brejlovců,Banglí pomocí 50 kolíkové zásuvky a vícečlenným řízením přes kabel UIC.

To určitě je, ale pokud se tak dívám do fotek, protože deníček si fakt nevedu, tak např. 758+759 jsou spolu snad od začátku, a když pod libercem jezdily tss, tak byly taky téměř pořád lichá lichá a sudá sudá pospolu, ne?

Jestli trh něco ohodnotí, určitě to nebude rozhodnutí, jestli to vozit dvěma slabšíma reko nebo jednou silnou novou mašinou. Nebo by se nakoupením herkulesů najednou zázrakem zkrátily jízdní doby a hlavně celá ta mašinerie kolem toho natolik, aby to donutilo zákazníky zase vozit vlakmo?

Ale jistěže to ovlivní cenu. Kdysi jsem měl spočítánu náhradu 3*757.7 resp 3*751 na kamení z Nučic do Prunéřova dvěma ER20 a vycházelo to velmi dobře.

No a na to je třeba postavit celou technologii, pak to výrazně ovlivní výkonnost firmy.

Ono je velký rozdíl mezi dvojčlenným řízením Bardotek,Brejlovců,Banglí pomocí 50 kolíkové zásuvky a vícečlenným řízením přes kabel UIC.

Bezpochyby ano. U starých kabelů se mi nikdy nestalo, že by po spojení lokomotivy odmítaly jet z důvodu vysunutého schodu. Jinak dvojčata se dřív trhaly zcela běžně a jak pozoruju cargo, tak v téhle praxi bez problémů pokračuje.

SV: U starých kabelů se mi nikdy nestalo, že by po spojení lokomotivy odmítaly jet z důvodu vysunutého schodu.
A to bylo tím starým kabelem nebo absencí toho schodu...?
To je jako tvrdit, že byl Trabant skvělej, protože u něj nehrozilo ucpání vstřikovače...

To je jako tvrdit, že byl Trabant skvělej, protože u něj nehrozilo ucpání vstřikovače...
... a nebo koroze karoserie, že?

Předvším byl skvělej protože chytal na cvrnknutí a když měl dobrý řemen na Gorilím větráku, nepřehřál se, spíš přechladil.

Dobrý den. Nevíte někdo prosím co to mohlo být za vlak, který jel přes Českou Třebovou dnes o půl třetí ráno a na konci byla nějaká 810 nebo přívěsný vůz 010? V prostřed soupravy to vypadalo na nějaké lokomotivy. Jak kdyby přeprava nějakého konvoje. Jelo to od Ústí nad Orlicí a nevím zda na Olomouc nebo Brno. Viděl jsem pouze konec vlaku.

Předvším byl skvělej protože chytal na cvrnknutí

Zatímco řada jiných aut asi ne. Škoda že tady není nějaký smajlík na poklepání si na hlavu...

Chary: Jaká je pořizovací (odpisová) cena jednoho Traxe nebo Herkula, a jaká dvou 753.7?


Herkul 75-80
Traxx 100-120
Dle vybavy - zbezpecovaci systemy, kolika systemova je, mnozstvi objednanych stroju

Reko 753.7 se pohybuje mezi 25-40 za jeden kus, takze dvojcka dvakrat tolik.

Navic do kalkulaci vlaku musite pocitat tuny navic za druhou loko, vyssi spotrabu nafty a kratsi zivotnost rekonstrukce

Reko 753.7 se pohybuje mezi 25-40
To je celkem rozptyl, za kolik bylo těch 30 pro kargo?

A cena reko 363.5? Někde čtu, že kolem 60 M. Takže dvě jsou stejně nebo víc než Traxx, při nižší životnosti a vyšších nákladech na údržbu. Proč se to tedy dělalo? Sociopolitický aspekt "práci našim lidem"?

Mají dvě lokomotivy s nižším výkonem alespoň nějaké trakční výhody proti jedné s vyšším výkonem? Je výhodou mít "víc nohou"?

(Příspěvek byl editován uživatelem chary.)

Chary: A cena reko 363.5? Někde čtu, že kolem 60 M. Takže dvě jsou stejně nebo víc než Traxx, při nižší životnosti a vyšších nákladech na údržbu. Proč se to tedy dělalo? Sociopolitický aspekt "práci našim lidem"?
Možná i to - stát přece jen hraje na jinak vykolíkovaným hřišti. Když soukromník někoho propustí, tak mu dotyčnej "zmizí z účetnictví". Stát své občany propustit nemůže.

Mají dvě lokomotivy s nižším výkonem alespoň nějaké trakční výhody proti jedné s vyšším výkonem? Je výhodou mít "víc nohou"?
Dvojnásobná adhezní váha se za mokra docela hodí, taktéž větší brzdná síla EDB.
Jo a taky se dá dvojice lokomotiv rozdělit na dvě samostatně provozovatelné lokomotivy.

Chary: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/94731-drahy-zmode rnizuji-19-brejlovcu/

Sumu si vydel poctem kusu :-)

Chary: rozptyl je kvuli rozsahu rekonstrukce a velikosti zakazky (poctu lokomotiv)

Hajnej: logika dejme práci našim lidem se v praxi příliš neuplatňuje (pokud to našim neznamená spřátelenou kapsu). Co se ale uplatňuje, jsou peníze. Starou lokomotivu nebo vagón lze rekonstruktérovi prodat a získat tím hotové peníze. Ty naopak potřebujete na nákup nové lokomotivy a když je nemáte, tlačí vás to přirozeně od nové k rekonstrukci.
Potenciální rozebratelnost dvojičky je výhoda ve chvíli, kdy nevíte, co budete vozit za pět let.

.....vozit za pět let ....

A to tu, krom ČDa.s., někdo ví?

gp: logika dejme práci našim lidem se v praxi příliš neuplatňuje
U leckterého výběrka je požadavek na nějaké to procento prací v tuzemsku.

m.J.: Právě, že neví a nevědí to ani čD.
Hajnej: Ano.Cena lokomotivy: milion. Rozklepání tohodle nejtku: 50% podíl práce na celé lokomotivě, zaměstnavatel české Růženky nýtařky dostne půl miliónu. 499 tisíc zaplatí za transfer know-how. Růženka dostane korunu za jeden nejtek. Fakticky se žádná práce neudělá, ale papírově se udělala a zaplatila půlka lokomotivy v tuzemsku. Je to hodně naivní příklad, ale ve skutečnosti to nemusí být o moc sofistikovanější. Máme snad důvod domnívat se, že úředníci pro kontrolu tuzemskosti jsou výrazně chytřejší, než úředníci pro kontrolu skotovitosti hovězího?

zaměstnavatel české Růženky nýtařky dostne půl miliónu. 499 tisíc zaplatí za transfer know-how. Růženka dostane korunu za jeden nejtek.
Pokud tam těch nejtků není tisíc (a za každej má Růža korunu), tak ti někde falíruje 999 korun

gp:

Ale já myslím, že ČD to ví. Smlouvy podepsané v roce 2010 platí 10 let.

AL: 999 korun je výnos Růženčina zaměstnavatele, taky musí z něčeho žít.
mJ: Jo, to je ono. čD už dneska přesně vědí dvě věci: s čím budou jezdit za pět let a že o tom, co bude za šest let nevědí zhola nic. To nám dává ohromnou výhodu, že můžeme strčit hlavu do písku a ještě pět let si šotit "legendární" řady.

gp:
Legendárními řadami myslíte tady u nás na severozápadě všechny ty Pantery, Elefanty, Sysly a Žraloky? A co by to muselo být, aby to nebyly "legendární řady"?

Poslední dobou se tu u nás stalo jedinou "legendární", v tomto kontextu nejstarší, řadou reko 854 a Desiro.

Pokud se nepletu tak příští rok v létě to bude 20 let co dojezdil Junák ve své původní trase (přes Pelhřimov a Tábor). Teď jen tak teoretizuju ale na kolik by mohlo vyjít objednání soupravy řekněme brejlovce (nebo zamračené) se čtyřma béčkama v jeho staré trase tam a zpět (protože i případnou režijní jízdu zpět by si asi ČD nechaly zaplatit)? Desetitisíce, statisíce, miliony? A myslíte že mezi zájemcema o železnici by byl o takovou jízdu zájem?

Prosim znale o odpoved na mou otazku, proc ma řada 1216 obb tři zberace ? Ostatni vice systemova vozidla maji pouze dva ? Omlouvam se za moji neznalost.Myslim ze i rada 680 cd , ma hodne zberacu. Existuje tedy asi nejaky duvod proc nekterym vice systemovym strojum staci dva a nekterym ne ??? Moc diky za odpoved a objasneni.

111: Některý nový stroje mají dokonce 4. Diskutující ythomas_ct nám o tom povídal ve škole. Prostě každý má svoje využití někde jinde. Různé státy požadují různé složení lišty.

Takze jediny duvod je pouze v liste zberace ??? A kvuli takovemu z meho pohledu detailu se musi montovat nekolik zberacu ??? Asi ne zrovna lacine reseni jen kvuli liste.Omlouvam se a diky za vysvetleni !!!

Když vymyslíte nějaký funkční "karusel", kterým dáte na výběr, jakou lištu v tom kterém okamžiku na sběrač nasunout, tak budete celkem v balíku.
Lišty se liší (proto se asi jmenují "lišty" ) druhem obložení (měď, uhlík, různé směsky) a šířkou. Když máte průjezdný profil v oblasti sběrače jánevím 1500 mm, tak těžko můžete mít lištu širokou 2000 mm. A pokud máte klikatost troleje třeba 1600 mm, tak zase nevystačíte s lištou 1500 mm.
Polák kdysi vyžadoval obložení měděné a nepřipouštěl nic jiného. Měď zase nemůžete použít jinde, kde se předepisuje třeba uhlík. I ty kompozity mají určitá omezení.
Takže mnoho sběračů, Zátopkova smrt...

Dekuji za info a objasneni.Vubec jsem netusil a ted vim aspon zase o trochu vice.

Funkční karusel je vymyšlený - udělal to jistý Samuel Colt. Ale váha několika lišt + otočného mechanismu by asi byla problém při udržování kontaktu s trolejí. A "spoušť" by musela být galvanicky oddělena od vn.

No já to mám předvymyšlený , karusel by se samozřejmě nezvedal, ale byl by umístěný na střeše, nejprve by se ze sběrače (ve spuštěné poloze, bo mezi různejma soustavama je potřeba to koště stejně stáhnout) sundala a "zaparkovala" stará lišta, pak by se karusel přetočil a nasunula by se lišta nová. S tou by se pak zvedlo. Tudíž by ten karusel ani nemusel být balvanicky voddělenej vod čehokoliv.

Aleš_Liesk.: Teraz už len ukechať Schunka alebo Faiveleyovcov aby to realizovali

AL: karusel by se samozřejmě nezvedal, ale byl by umístěný na střeše, nejprve by se ze sběrače (ve spuštěné poloze, bo mezi různejma soustavama je potřeba to koště stejně stáhnout) sundala a "zaparkovala" stará lišta, pak by se karusel přetočil a nasunula by se lišta nová
Ministr informatiky varuje: příliš dlouhé sledování vícebarevného plotteru v činnosti škodí soudnosti...

Teď už jenom vymyslet, aby to fungovalo i s námrazou. Naštěstí je celkem odůvodněnej předpoklad, že s mašinou ráno pojedu na tu lištu, se kterou jsem ji zaparkoval...

Proč nějaký karusel. Trojitou lištu, z profilu ve tvaru trianglu, na každěm vrcholu jiný materiál a kolébka na naklápění s aretací tří poloh, dvou krajních a jedné střední. Jednoduché.

Kdyby to bylo tak jednoduchý,tak už by to někdo udělal,nemyslíš?

Zapomínáš, Budulínku, na proměnnou šířku lišty. Není to jen o materiálu stírátka.

ES no, někdy jsou řešení tak jednoduchá, že proto ani nikoho nenapadnou.
Budulínku, nevím, kolik je přesně široká dvojitá ližina (myslím v podélné ose lok.) a hledat se mi to nechce, ale aby bylo vyřazeno z kontaktu, muselo by se otočit cca o 120°, a uvážíme-li , že lišta by byla vzdálena od otočného bodu minimálně o již zmiňovanou šířku oněch ližin, což je podle mě dost, aby udělala prostor ližině jiné, kratší.Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, až teď při zmínce o tom karuselu, Budulínku...

Tak teď nasadíme level nejvyšší, budeme hádat vozidlo pomocí zvuku, tak schválně, otázka zní: O jaký typ kolejového vozidla se podle zvukového záznamu jedná???
Aby to nebylo tak těžké, trochu to zlehčíme, vyskytuje se hojně v osobní dopravě, byl jsem jím zrovna pasažér a tak jsem měl tu možnost empétroskou natočit tento záznam zajimavého rozjezdu, tak copak to je za vozidlo? dál už bez nápovědy hádat můžete jakkoliv a klidně nejenom třikrát

http://ulozto.cz/xC6ubDcE/vr004-mp3

Flaizer: Bčko s pomateným blokování dveří?

A co řada 380?

Kufr s fouklým těsněním na hlavě motoru.

JxxxL: Trojitou lištu, z profilu ve tvaru trianglu, na každěm vrcholu jiný materiál a kolébka na naklápění s aretací tří poloh, dvou krajních a jedné střední.
Jasně, jedna lišta bude uhlíková, druhá princmetálová a třetí z něčeho, co má zápornou hmotnost, aby ten celej verk nebyl těžkej jak kráva a neurval lehkou trolej...

aby bylo vyřazeno z kontaktu, muselo by se otočit cca o 120°, a uvážíme-li , že lišta by byla vzdálena od otočného bodu minimálně o již zmiňovanou šířku oněch ližin
Copak šířka ližiny, ale ty "rohy" na boku...
Nehledě na to, že samo vyřazení z kontaktu ještě nezaručí, že se to vejde do profilu.

což je podle mě dost, aby udělala prostor ližině jiné, kratší.
A ty dolů otočené nepoužívané ližiny by byly tím pádem tak hluboko, že by musel bejt ve střeše lavór jak Brno, aby ten sběrač šel vůbec stáhnout...

Hajnej
Jasně, jedna lišta bude uhlíková, druhá princmetálová a třetí z něčeho, co má zápornou hmotnost, aby ten celej verk nebyl těžkej jak kráva a neurval lehkou trolej..
======
V době kompozitních materiálů a uhlíkových vláken hmotnost není problém

Lavor jako Brno
======
Pod střechou je většinou místa dost i na lavor jako Praha
================
Jinak, napsal jsem to jen jako nápad, ne jako diplomovou práci

ad Flaizer 963: jsi blízko

Pánové, a copřítlak sbčrače k troleji? jiný na 3Kv a jiný na 25Kv pokud se nepletu