Pánové mám dotaz: při dnešní procházce ulicí V lázních v Chuchli mně zaujal tento chodníček.

Nevíte někdo k čemu to bylo? Jinak kolem celé této ulice je relativně zachované betonové zábradlí složené z prefabrikátů. Hodně zajímavé doporučuji i jako procházku.
A jako zajímavost vedle cesty stojí tato krásná trafika

V časopise Městská doprava 1/2014 je článek o rozsáhlém přejmenování plzeňských zastávek MHD podle vytyčených zásad.

P_v: Díky za upozornění! Tohle je ze stránek PMDP:

Změny názvů zastávek MHD!

Od 15. 12. bude docházet ke změnám názvů vybraných zastávek MHD.
Změna názvů zastávek je projektem, který se řeší již několik let. Cílem je vyměnit nevhodné názvy zastávek za takové, které budou jednoznačné a co nejjednodušší, díky kterým se zlepší orientace pro cestující a vyhledání spojení v informačních systémech.

Důvody pro změnu názvu:
- pokud se jedná již o neexistující objekt, podle kterého se zastávka nazývá (např. „Výstaviště“)
- zastávky pojmenované nejednoznačně podle dlouhé ulice, v níž se nachází více zastávek („Lidická“, „Dobřanská“)
- názvy obsahující zkratky, čárky, mezery nebo zastávky v jedné lokalitě pojmenované různými způsoby („nám. M. Horákové“, „Slovany, n. M. Horákové)
- nesystematické názvy s využitím názvů ulic („Ul. K. Šteinera“ – většinou je název bez „ul.“, „Boettingerova“ – ulice se v dané lokalitě nenachází)
- jméno čtvrti opakující se z historických důvodů v názvech více zastávek („Újezd, rozcestí“, „Újezd, Staroveská“)

Nové názvy vycházejí z těchto zásad:

- pro název zastávky je využito jméno příčné ulice, která je v blízkosti zastávky
- konečná páteřní linky ve čtvrti přebírá název čtvrti, z ostatních názvů na lince jméno čtvrti vypadává („Černice, K Plzenci“ se zkracuje na „K Plzenci“)
- konečná druhé linky ve čtvrti přebírá název čtvrti s nějakým přívlastkem („Sídliště Bory“, „Zadní Skvrňany)
- pro název zastávky v přestupním uzlu (z trolejbusu na tramvaj) je snaha volit stejná název (všechny zastávky na náměstí M. Horákové budou mít název „Slovany“)
- omezení zkratek a čárek („Hl. nádr. ČD, Sirková“ je navržen název „Hlavní nádraží“)
- v názvech zastávek pokud možno nepoužívat firemní nebo obchodní názvy, ale použít neutrální výrazy („Nákupní centrum Černice“)

Za sebe dodávám: kéž by něco podobného proběhlo v Praze!

Mašotouš: V Plzni to snad již proběhlo. V Praze v tom, podle mého názoru, zas takový guláš není, snad kromě nenávaznosti na železniční stanice (cf. Praha-Zličín vs. Sídliště Řepy) a kromě nedávno přejmenovaných zastávek kvůli divadlům (Švandovo divadlo, Divadlo Gong).

Iiii: V Praze to není jako v Plzni, ale jistá revize názvů zastávek by byla velmi žádoucí. Našla by se řada názvů, neodpovídajících současnému umístění zastávky či zcela přežilých (jen tak namátkou Ženské domovy, Přístaviště, Madlina, Nádraží Čakovice, Králova v jednom směru atd.) Soustředil bych se na dvě hlavní skupiny:
a) názvy zastávek, které jsou shodné s názvy ulic v úplně jiné části Prahy (Na Homoli, U Václava, U Kapličky, U Kříže, Pod Vinicí atd.) - to může způsobovat problémy (kvůli tomu byla přejmenována ulice - ne zastávka - Mezi Hřbitovy, protože internetový vyhledávač naváděl lidi do Třeboradic)
b) názvy konečných, které neobsahují název čtvrti a neznalému člověku neřeknou absolutně nic o tom, kam linka jede (Poliklinika Mazurská, Ratibořická, Jesenická, Ciolkovského atd.)

No myslím, že většina lidí ví, kde jsou ženské domovy, i když už dávno neexistují. Totéž platí i pro zastávky, co jsi zmiňoval pod bodem b. Navíc prodlouží nebo zkrátí se linka a aby se zastávky přejmenovávaly.

Iiii: Tak u těch Ženských domovů to zrovna byla otázka umístění. Že se tramvajová zastávka blahé paměti jmenovala po Ženských domovech (a jmenuje se tak ostatně i ulice), to by nevadilo - jenže po jejím zrušení zůstal název Ženské domovy jen pro jednu autobusovou zastávku, která je zastrčená o blok vedle (když na ní jste, Ženské domovy vůbec nevidíte). Typický příklad matoucího názvu, přežitku z minulosti (stejně tak je spousta zastávek, které se v průběhu času posunuly od jedné ulice k druhé, ale název zůstal, jako např. Kamenická, nebo těch, které byly vysloveně špatně pojmenovány podle ulice, u níž vůbec nejsou, např. U Bílého mlýnku).
Co se týče těch konečných, takový nápis "Jesenická" nevadí na Skalce, protože tam už budou nastupovat asi lidé, kteří vědí, že to jede na Zahradní Město. Ale co komu řekne konečná "Jesenická" v Čakovicích, Letňanech, na Proseku, ve Vysočanech? Člověk, který tu linku vysloveně běžně nepoužívá, natožpak náhodný návštěvník, nemá sebemenší ponětí, kam ta linka může jet. Dtto třeba konečná Tolstého vadí v Hostivaři (ne na Čechově náměstí), Poliklinika Mazurská na Jižním Městě (ne v Kobylisích), Ciolkovského na Nových Butovicích (ne na Divoké Šárce).

No tak to je problém dlouhých linek. Stejně tak můžeš říct, že by vadilo i kdyby 177 na jižáku měla cíl Bohnice, když někdo chce jet ke Kunratickému lesu. Spíš jsem pro přejmenování některých zastávek, které netvoří přestup. Např. zast Divoká Šárka v Libocké na Jenečská.

Mašotouš 1978: jistá revize názvů by byla žádoucí, např. ČSAD Smíchov (kde je mu konec?), Vltavská (v Holešovicích, ulice je na Smíchově). Je pravda, že název čtvrti v názvu zastávky je v některých případech spíše vžitá záležitost, i když neodpovídá realitě (Výstaviště Holešovice leží v Bubenči, Ďáblický hřbitov leží celý na katastru Střížkova, Krematorium Strašnice leží na Vinohradech, Vozovna Vokovice ve Veleslavíně), ale myslím si že tam to zase až tolik nevadí. Štěstím je, že žádný spoj linky 381 nekončí v zast. Suchdol (v systému PID jsou dvě stejnojmenné zastávky Suchdol, i když leží každá jinde).

Mně by se docela líbilo, kdyby taky jednou někdo dokázal sjednotit typy "Smíchovské nádraží" a "Nádraží Hostivař", protože nikdy pořádně nevim, jak který do idosu správně zadat.

Jaroslav: No, stanice metra jsou kapitola sama pro sebe (ten samý případ Pražského povstání - ulice toho jména je v Kunraticích, nebo Strašnická - ulice toho jména je v Hostivaři). Ovšem tam už by snad bylo jednodušší přejmenovat tu ulici (viz zmíněný případ Mezi Hřbitovy).
Ale v minimální variantě bych byl alespoň pro přejmenování zastávek typu ČSAD Smíchov, Přístaviště apod. To už jsou opravdu názvy historické.

Iiii: Jo, se Šárkou souhlas. Podobně třeba U Studánky. A vlastně totéž platí i pro ty Ženské domovy (ta "hlavní" zastávka skutečně u Ženských domovů je dávno pryč, ta "vedlejší", pojmenovaná tak kvůli přestupu, zbyla, ale zase není u domovů).

by vadilo i kdyby 177 na jižáku měla cíl Bohnice, když někdo chce jet ke Kunratickému lesu
To je zaprvé neodstranitelné (i kdyby jela třeba jen do Hostivaře, tak to problém neřeší, to by linky nesměly jet dál než několik zastávek), zadruhé: s nápisem Bohnice by člověk alespoň věděl, že to jede někam na sever, třeba že ho to doveze alespoň do Hostivaře. S nápisem Poliklinika Mazurská neví nikdo vůbec nic (pokud neví, kde je Mazurská ulice nebo tu linku nezná), ani ten, kdo chce na Kunratický les, ani ten, kdo chce do Hostivaře, ani ten, kdo chce třeba na Harfu.

Mašotouš: ano, stanice metra je kapitola sama pro sebe, souhlasím, že by se (i z finančních důvodů) vyplatilo spíše přejmenovat tu ulici.

Jako kluk pamatuji na tramvajích vepředu na označení cílové stanice, které vždy mělo zvýrazněným velkým písmem uvedený název čtvrti (HORNÍ KRČ Kačerov, BŘEVNOV Palmovka, STRAŠNICE Zahradní město - i když Zahr. město leží dodnes na katastru Záběhlic). V autobusech a v trolejbusech bylo vepředu jen číslo linky, nic víc, avšak neznalý cestující se mohl zeptat průvodčího ...

Jaroslav_T : BŘEVNOV Palmovka
Ehm?

Omlouvám se: BŘEVNOV Královka !!! Palmovku beru zpět!

Zastávku Ženské domovy bych přejmenoval podle nejbližší ulice Na Skalce, aby se to nepletlo. Na levém břehu zatím zastávku se slovem "Skalka" ještě nemají, zato na pravém už je 3x. :-)

Zastávka Přístaviště by se pak mohla jmenovat Na Mlejnku, to bude myslím víc vypovídající o její poloze a vůbec se to nebude plést se zastávkou na trase linky 555. :-)

Další exklusivní název má zastávka U Školy, která leží trošku jinde než ulice stejného jména. Nedaleko pak máme zastávku Pod Pekařkou, která by se mohla nově mít neméně hezký název Nad Cihelnou.

Aby nám Pekařka ze zastávek v Praze zcela nezmizela, mohla by se autobusová zastávka U Kříže nově jmenovat U Pekařky.

A zamyšlení na závěr: trápí názvy zastávek vůbec někoho jiného než určitou skupinu šotoušů? :-)

Stanice metra Vltavská má ještě jeden pádný důvod k přejmenování, a tím je vazba na budoucí železniční zastávku Bubny.
Jinak, ulice toho názvu tam byla podél řeky, než se místo ní vybudovalo bubenské nábřeží.

prochy2: Já myslím, že ne, ač mezi ně patřím. Nechal bych to při staru, místní znají, cizí si to mají před cestou zjistit, jejich problém. Tečka.

prochy2: "Sady Na Skalce" by byl vhodnější název (jinak se nabízí třeba Kováků).
Myslím, že takových cca 10 křiklavých případů by mohlo trápit opravdu i cestující veřejnost (viz Mezi Hřbitovy - to je problém, který skutečně existoval, jinak by k přejmenování nedošlo, a pár takových dalších bude).
Proto tleskám Plzni za odvahu, že se rozhodli provést systémový krok (i přes hudrání "takhle to bylo vždycky, tak co do toho rejete"). Vždycky se najdou jedinci typu "Ale jen ať se ta zastávka jmenuje Družby, Stavoservis nebo Československo-sovětského přátelství, dyk jsou na to lidi zvyklí", ale to se nedá nic dělat.

Jinak mne napadá, že ještě zákeřnější než název zastávky, který se kryje s názvem ulice na druhém konci města (Mezi Hřbitovy), je název zastávky, který se kryje s ulicí, která v lokalitě opravdu je, jen o kus vedle. Tak třeba Pod Děvínem.
Potřebujete do ulice Pod Děvínem a víte, že tam jede autobus z Knížecí. Podíváte se do jízdního řádu a hele - 120 jede přímo na stejnojmennou zastávku. A tak si necháte ujet 231 a čekáte na 120 (anebo ještě líp, to je zcela reálná situace - nevíte číslo autobusu, přijede 120, zeptáte se řidiče, kde je Pod Děvínem, a on vám samozřejmě odpoví, že tam jede). A pak vystoupite na zastávce Pod Děvínem a zjistíte, že sice jste dole pod Děvínem, ale ulice Pod Děvínem je vysoko vysoko nad vámi na svahu, kam se i 231 škrábe jen pomalu a ztěžka. Ano, možná, jak tvrdí Kůň, je to Váš problém, ale nebylo by prostě poněkud vstřícnější kaštany takhle rafinovaně nemást?

P. S. A ještě jeden příklad z praxe - čestlický aquapark. Vchod je přímo u zastávky "Čestlice, kika", ale zastávka "Čestlice, Aquapalace" ležela na zadní straně areálu, odkud ho bylo nutné zdlouhavě obcházet. Naprosto běžný jev byl, že plavánímilovní cestující si nechali na Opatově ujet 328, která by je za 7 minut dovezla ke vchodu do aquaparku (zastávka "kika"), a místo toho čekali na 363 nebo 385, kterými se 20 minut trmáceli na zastávku na opačné straně (zastávka "Aquapalace"). Tento nesmyslný stav byl konečně (trochu i na můj podnět) napraven nedávno, kdy se zastávka "Aquapalace" přejmenovala na "V Oblouku" a zastávka "kika" na "kika-Aquapalace". Za ty roky se takhle napálily stovky, možná tisíce lidí, sám jsem to viděl mnohokrát na vlastní oči. Kdybychom vycházeli z Koňova názoru, tak se napalují pořád.
Mimochodem, žádný z cestujících, kterým řidič vysvětloval, že zastávka Aquapalace není u Aquapalace, u Aquapalace je zastávka kika, myslím nikdy neřekl "aha, to je můj problém, měl jsem si to zjistit". Většinou říkali něco o absurditách a idiotech, co vymejšlej takový koniny (Koni, nic osobního).
Takže skutečně jsou případy, kdy to problémy působí a trápí to i nešotouše.

Když o tom přemýšlím, asi by se měla přejmenovat i zastávka Lihovar, například na Pod Zlíchovským kostelem či U Císařské louky, jenže název Lihovar mám rád a považuju ho za lehce (šoto) kulturní dědictví.

To je už skoro vžitý pomístní název. A že tam už není Lihovar? Ve Veletržním paláci taky už nejsou veletrhy, Karlovy lázně už nejsou lázně, na Výtoni se už nevytíná a U Kříže už není žádný kříž.

Vžité místní názvy bych ponechal, třeba takový Anděl - to ví i člověk z opačného konce Prahy, kde se Anděl nachází, i když kde je konec domu U Zlatého anděla ...

Rzeczpospolita et al.: Domnívám se, že "Lihovar" se stal skutečně pomístním názvem typu "Vychovatelna". Mimochodem, částečně snad pořád ještě stojí, ne?
Zrovna název "U Kříže" bych ovšem dal pryč. Ulice a dokonce i obytný komplex (s FSV) toho jména je v Jinonicích, navíc tramvajová i autobusová zastávka jsou fakt dost od sebe (podle mne tak daleko, že nemají nárok na společné jméno). Pro zastávku BUS bych navrhoval "Labuťka", pro TRAM "Libušák" (aneb návrat do časů Křižíkových ). Obé je navíc docela hezké a taky "tradiční".

Jojo, když nestačí matení cestujících změnami linek, tak jim začneme blbnout hlavu názvy. Na to se mělo myslet při přejmenování Družby, Kosmonautů atd

V Praze t.č. na netu běží petice "Přejmenuj most", která si klade za cíl, aby "Most Inteligence", vedoucí přes Vltavu v j. části města, se tak jmenoval i oficiálně.

Souhlas - ten platný název je pitomý. Vždyť ten most se jmenuje podle místa, kde neleží (vede z Hodkoviček do Chuchle).

Skutečnej Bránickej most je ten vedle, kterej zas určitě neleží na Barrandově ..

Tak to bych polemizoval, nejdříve byly skály, na kterých Barrande našel ty trilobity, nebo co to bylo za havěť. Do těchto skal skutečně most míří. Takže původní Barrandov je tam, kde bylo koupaliště, ateliéry a honosné vily.
Až hodně let poté se název přenesl na dnešní sídliště. Jinak jsou to ale celé Hlubočepy.

Hlubočepy jsou Hlubočepy. Barrandov je ten kopec nad nima, a navíc celej včetně ateliérů leží v k.ú. Hlubočepy ;-)
Ale tady je to tak normální. Například zastávka Národní třída byla právě posunuta o pěkných pár desítek metrů blíže středu ulice Spálená, a o přejmenování se zjevně neuvažuje.

Barrande ty trilobity našel ve Velké Chuchli :-)

Bránickej most je u zastávky tramvaje a vlaku Nádraží Braník. Co je na tom komu nejasnýho ?

Soudruzi, trápí mě otázka, na niž nemůžu najít odpověď na internetu a tady mi určitě někdo pomůže. Kde se v Praze za první republiky nacházelo Bajkalské náměstí? Podle některých indicí v knize Z tajností žižkovského podsvětí by to ukazovalo na Kulaťák nebo blízké okolí ale podle Wikipedie se vítězné náměstí takto jmenovalo od svého vzniku.

Nemyslíte Bachmačské? Bajkalské tam nevidim .. odkaz ale v té knize může bejt samozřejmě i cokoli smyšlenýho, jak si ji matně vybavuju.
Nicméně podle vysvětlivek je to opravdu Kulatý náměstí .. 222 – pestré osudy náměstí Bajkalského (nyní Říjnové revoluce) patří k podivným úkazům, jež se dějí s architekty v podbabském okolí. Tíž propadali v této zóně chimérickým snům, takže dotčené náměstí bylo po paměti lidské nejzbodanějším náměstím Evropy. viz odkaz

Mohu potvrdit - Archiv hlavního města Prahy má na webu mapu z roku 1927 a takové jméno tam v rejstříku není, stejně jako na protektorátních mapách.

Laminátko ty máš tu knihu originál (i s obrázky), nebo elektronickou verzi(jen text)?
Potřeboval bych ty obrázky, zbytek mám.

Měl bych tu návrh na téma pro odlehčení: půvabné pražské křižovatky, tedy místa, kde názvy ulic dávají dohromady malebnou kombinaci.

Příklady: Na výsluní Ve stínu, Pacholíkova Revoluce, U zeleného ptáka Jana Růžičky...

Vaše nápady?

Když se to napíše s malým písmenem, vypadá to ještě líp:

Škrétova anglická bělehradská žitná (to zní docela pitně)
Na košíku k horkám (jízda kaskadérů)
U potoka u břehu (konal vodník potřebu...)

Škrétova anglická bělehradská žitná Žitná až dál, ne?
Já preferuju Zelenou jugoslávských partyzánů.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobek.)

Dobrá blbůstka. Já našel:

Na zbořenci Odborů
Nový svět U kasáren
Útulná U krbu
Na úspěchu U družstev (celá tahle čtvrť je výživná, tam to snad bylo i schválně)
Na lávce K vodě Podle náhonu

George: Knížky. Zkoušel jsem mail i číslo, co mám z prehistorie ale bez úspěchu.

Laminátka:Mohl bys mi prosím poslat obrázky z knihy
na j.pick (zavinac) seznam.cz ? Dík

Krása. Ale: Jak dlouho bude trvat, než někoho napadne to přejít? (tipuji den, harant na fotce byl pod dozorem rodiče).Jak dlouho bude trvat, než z toho nějaká opilá mládež spadne?(tipuju do měsíce) Kdy z toho skočí první sebevrah? (tipuju do dvou měsíců). A jak dlouho zustanou ty bílý plochy bílý bez podpisu sprejerů? (radši netipuju). Jak potrestat architekta, kterej nevyprojektuje zábrany proti vlezení na oblouk?
A proč tam jsou ty přídržnice? Protože předpis? I když je to na obě strany mostu víc jak 12 metrů a přes masivní zábrany, sloupy a konstrukce?

Proč kurvit most krásný most, když rodiče zanedbali výchovu. Bezmozkům a přirozenému výběru bránit za cenu újmy estetiky fakt ne

EŠ: Když neuměj vyprojektovat krásnej a přitom bezpečnej most, tak nemaj projektovat nic. Podle této logiky, kdyby se jim nelíbilo zábradlí na kraji mostu, tak ho nevyprojektujou taky? Hlavně že vyprojektovali přídržnice.

A ještě: proč je dilatační spára na každý straně mostu jiná a taková, že je pastí na cyklisty, dokonce tak velkou, že je na to dopravní značka???

Zábran netřeba, stačí to namazat

namaže se mládež a bude hotovo

Nic nového pod sluncem: Pořátkem 50. let minulého století působila zejména v pražském "Podskalí" skupina nonkonformní mládeže - říkali si "Vyšehradští jezdci". Ti také podobně machrovali a hazardovali se svými životy chozením nahoře po konstrukci žel. mostu pod Vyšehradem. Traduje se, že se mezi nimi dokonce našel odvážlivec, který přejel ty 3 oblouky železničního mostu pod Vyšehradem na kole.
Kvůli jiným projevům "chuligánství" si na hlavní představitele "Vyšehradských jezdců" nakonec tvrdě došláply tehdejší totalitní policejní orgány.

Cogwheel: no oni si na ně hlavně došláply protože jezdci okrádali a napadali tam randící dvojice. Když jich 6 zmlátilo vojáka základní služby a znásilnili jeho partnerku, tak si na ně nakonec tvrdě došláply tehdejší totalitní policejní orgány. Je třeba uvádět všechny souvislosti.
Někde v hlubinách internetu jsem před dlouhou dobou narazil na článek psaný jedním z členů VJ, nyní už starým pánem, kde se omlouvá všem poškozeným.

To jsem tedy nevěděl, že "Vyšehradští jezdci" byli až takoví grázlové. Média současné propagandy totiž všelijaké jejich tehdejší vylomeniny mýtizují do jakési formy odporu proti komunistické totalitě.
Jinak, podobně "frajeřit" by se asi dalo i na prvorepublikových obloukových mostech přes Labe v severních Čechách: Tyršův most v Děčíně či most E. Beneše v Ústí nad Labem (nevím, zda tam nyní nejsou nějaké pícháky s ostnatým drátem, znemožňující výstup na nosný oblouk mostu).
Můj otec např. na stará kolena vzpomínal, jak krátce před válkou machrovali při koupání v Labi: Podplavávali nákladní lodě, kotvící v lovosickém přístavu. Nebo (coby 12-13-letí kluci) plavali v blízkosti velkých německých osobních parníků (tehdy už manifestačně zdobených vlajkou s hákenkrajcem), zvolna plujících proti proudu např. do Litoměřic. Poté, co je minula kolesa, snažili se rychle připlavat k zádi a zavěsit se ne kormidlo parníku. Němečtí lodníci se je při těchto kouscích snažili odstrkovat bidly. To bylo taky velmi nebezpečné.
Po Mnichovu a odstoupení pohraničí Říši mí předkové ale byli nuceni rychle se přestěhovat do vnitrozemí Čech, začala válka a to byl konec riskantních klukovin.

Cowgheel: v pořádku, já jsem to zjišťoval čistě ze zvědavosti. Taky mě zarazilo že najednou tady byli všichni šikanovaní, a zavíraní a ubližovalo se jim. Pak si člověk proleze net a zjistí že situace byla uplně jiná. Ukázkový případ byl člověk který se mi chlubil že získává různé výhody tím že říká jak za komunistů seděl. Zvlášť na začátku devadesátých let to byl klíč ke všemu. Ale už neříkal že seděl za krádeže (vykrádal kočárkárny).
Jinak média dnešní propagandy vůbec docela pěkně mlží. Stačí si zadat do vyhledávače V.Klaus nebo V.Havel a člověk jen žasne. Zrovna v případě druhého tuším že 2x zaplacený Barrandov a pomocný dělník v pivovaru jezdící do zaměstnání Mercedesem.Ale byl perzekvován.Jsem zvědav kdy se v téhle zemi opravdu přestane lhát.

Jo jo nebezpečí: když si člověk uvědomí co jako mladý a blbý dělal, tak se modlí aby to nedělali jeho mladé a blbé děti.

(Příspěvek byl editován uživatelem George.)

Co se ostatně dalo čekat od v Sudetech žijících českých teenagerů (tehdy se jim ještě tak neříkalo), kteří byli nabuzení proti hitlerovcům - a navíc krátce před tím viděli v kině klasického Tarzana s Johny Weismüllerem v hlavní roli - tak se chtěli vyrovnat tomu filmovému Tarzanovi. Strojník na parníku ale někdy zařadil "plnou parou vpřed" a silný proud vody mládence-plavce držícího se ploutve kormidla spláchl do vody, ubíhající za lodí - už se neudržel. Není ale známo, že by se při tomto blbnutí někdo utopil či vážně zranil.

Zrovna v případě druhého tuším že 2x zaplacený Barrandov a pomocný dělník v pivovaru jezdící do zaměstnání Mercedesem.Ale byl perzekvován.

Takže když někdo má mercedes, ale pořád ho hlídají a občas zavřou nebo nepustí z domu, tak jako není perzekvován?

Táta mi taky vyprávěl, jak (samozřejmě bez vědomí rodičů) tehdy na svém novém kole, na které si ještě připevnil výraznou československou vlajku, záměrně provokativně jezdil po sudetských vesnicích - a němečtí kluci po něm házeli kamením. Naštěstí jim vždycky ujel.
Nevím, zda např. nynější ukrajinští hoši by si troufli (na kole značky Ukrajina, ozdobeném ukrajinskou vlajkou ) projet se východoukrajinskými pohraničními oblastmi - baštami ruských iredentistů, horujících pro Putina a jeho expanzivní impérium.

Jef:: je třeba vidět vše v souvislostech, protože všechno souvisí se vším.
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/5553-opilec-vaclav-h avel-svedek-vypravi-o-byvalem-prezidentovi.aspx

http://www.szcpv.org/08/dopis.html
Stáhl jsem si takový zajímavý dokument, leč nevejde se sem.
Ale jinak o mrtvých jen dobré.Dosti komentářů.

Cowghell: ono je to asi tím, že si člověk nepřipouštěl že by se něco mohlo stát. Protože neví CO by se mohlo stát. Jako dospělí už to víme a tak si na sebe dáváme víc pozor.Je to jako s tvrzením že teprve po třetí nehodě je z člověka dobrý řidič.

Z jiného soudku,:bývalo zvykem že hlavnější silnice měly nakreslené vodorovné dopravní značení(ukázka je třeba Novovysočanská která má stále nakreslené čáry i když její význam zasypáním tunýlku poklesl). Všiml jsem si v Drahobejlově ulici nakresleného značí staršího data. To to byla také nějaká hlavní ulice většího významu? Na starých mapách mi to nějak nepřijde. Ví někdo něco bližšího o systému kreslení značení?

George 998: ... vykrádal kočárkárny ...
Ano, sám vím o člověku, který vykradl (tehdejší) Jednotu, seděl, pak z něj byl hrdina, který to (podle jeho vlastních slov) dělal jenom proto, aby škodil režimu.

Mě někdo napsat s několikerym "Pane Havel" tak mu buď odpovim německy, nebo vůbec.

George: Jsou nutné ty linky na trapné a žlučovité výlevy duševně chorých jedinců, ani zbla se netýkající dopravy (když pominu toho exota s hnědou uniformou...) ?
Není dost zajímavějších témat ?

Demon3:jsou, kdysi se takhle idealizoval kde kdo Já se tím snažím o to aby lidi, než něčemu uvěří, si zjistili co nejvíc relevantních informací. Pak z nás nebude tupé stádo které věří všemu co se oficiálně píše (jako tomu bývalo).
Ale je fakt že dopravy se to zas až tak moc netýká takže dosti o tom.

No tak jestli zrovna odkazy na takovéhle stránky jsou ty "relevantní" a objektivní informace, podle kterých si mám dělat názor... mno, hm

George: "si zjistili co nejvíc relevantních informací"...

Tak sem dej aspoň odkaz na ty relevantní informace, ať si je můžem porovnat s těmi žvásty z příspěvku 999...

Hmmm když dodám relevantní informace, budou to opět žvásty. Až budete CHTÍT zjistit pravdu, tak si ji najdete sami. Já nehledal a přesto našel. Kdysi se mi totiž dostaly do rukou poměrně dost zajímavé dokumenty, když se musel zlikvidovat jeden archiv. Naštěstí čtu rychle.A pak už jen stačilo porovnávat s oficiálníma verzema. A jak jsem měl V.H. docela rád, tak mě hoodně zklamal. Zase to beru jako poučení, že čím víc různých pohledů, názorů a znalostí o určitém tématu, tím objektivnější názor.
Leč dosti již: ptal jsem se na to vodorovné dopravní značení, nikdo nic?

Možná někoho bude zajímat: Mozaiková dlažba a pražské chodníky