Pridám reportáž z Maďarska o jedného z mojich kamarátov, aneb netesnosti výdaja




Pochopil som že majitelia áut Daewoo Tico nepochopili umiestnenie značky na čumák!

Ale dá sa uznať že snáď všetky Freelandre a Pajerá a Nissany Vanette majú dvojriadok!

Začnu zlehka přidávat po etapách fotky z letošní dovolené, jelikož mě trochu brzdí rýmička a knedl v krku, chvíli potrvá, než zpracuji fotky a postřehy z cest. Pro dnešek ze začátku...

POLSKO (část 1.)

Země pro cestovatele velmi nudná, mimo velkých historických měst, jakými jsou Krakow či Wrocław, nemá prakticky co nabídnout. Jízda Polskem je velice zdlouhavá hlavně díky obrovské rozloze a nekonečné rovině. Za co Poláky velice chválím, tak za kvalitu hlavních tahů, ještě před 10 lety byla katastrofa jezdit po jejich zvlněných a děravých cestách. Poláci samotní jsou takoví správní burani, kteří vám vše řeknou na rovinu, průměrný polák je věřící, hrdý a prodá vám i vaše vlastní ponožky, zkrátka kšeftman od kosti - a to se odráží i na tamním vozovém parku. Díky polskému národnímu sportu, tedy dotahování všelijakých ojetin ze západu, už je velký problém narazit v ulicích na ryze polská auta, jakými jsou Maluch, Polonez, ŽUK, Tarpan apod., tedy na auta, která jsme v 90. letech při překročení čáry potkávali na každém rohu, ne že by to bylo u nás skoro to samé, ale v ČR stačí zajít na jakékoliv sídliště a s jistotou víte, že tam najdete minimálně tři 120ky, nějakého Žigula nebo něco staršího před rokem 1990, v Polsku už tomu tak není, obávám se, že do 10 let Malucha uvidíme jen na veteránském srazu a ani se není čemu divit, všichni totiž víme, jak to bylo s kvalitou polských vozů. Zkrátka díky tomu je polský autopark jedním z nejnudnějších v Evropě. A jaký autopark, tak i takové poznávací značky, tedy nuda, nuda, nuda... Jediné, co mě v Polsku bavilo, bylo pátrat po přechodech mezi PL-proužky a EU-proužky v jednotlivých "powiatech", tedy okresech a sledovat tamní reláče. Při té hrůze, která následuje za okresním kódem je jediné pozitivum, že Poláci nemají celostátní systém, ale stovky okresních kódů.

Zde posloupnost okresů, kterými se v srpnu Felda prohnala:
OPR - Prudnik
ONY - Nysa
OB - Brzeg
DOA - Oława
DWR - Wrocław (okres)
DW - Wrocław (město)
DTR - Trzebnica
PRA - Rawicz
PLE - Leszno (okres)
PL - Leszno (město)
PKS - Kościan
PGO - Grodzisk Wielkopolski
PNT - Nowy Tomyśl
PMI - Międzychód
FSD - powiat strzelecko-drezdenecki
ZCH - Choszczno
ZST - Stargard Szczecinski
ZGL - Goleniów
ZKA - Kamień Pomorski
ZSW - Świnoujście

A fotky:






Zvláštní městský okres Świnoujście (Svinoústí) se rozkládá na třech ostrovech. Do města samotného se po souši nedostanete, jelikož se rozkládá na ostrově Uznam, musíte připlout bezplatným přívozem (cca 10 minut) přes řeku Svinu (viz. obrázek s PZ PWL výše). Ze Svinoústí je to asi 3km do Německa, takže moc hezká procházka po pláži k německo-polské hranici a pak zpět do města po promenádě.

Analyzovat v Svinoústí je velmi snadné, jde o maličký okres, kde se začalo s kódováním od ZSW A001 a když se došlo k ZSW Y999, rovnou se přešlo na osmimístné kódování, tedy od ZSW 00001, tedy elegantně se jako jeden z mála okresů vyhnuli tzv. "polskému guláši". Přelom mezi PL-proužkem a EU-prožkem je někde v koncích série ZSW Txxx.


Motoznačky si prozatím v Polsku drží 4 znaky v dolním řádku, zajímalo by mě, jak to vyřeší, až jim dojde kapacita:


Policejní série začínající vždy na H:


A německý diplomat (005) působící v Polsku:


Pokračování v 2. části...

POLSKO (část 2.)
Co se černých značek týká, tak na to, že skončily o dva roky později, než okresní značky u nás, tedy v roce 2003, tak je jich v provozu již kriticky málo, člověk opravdu musí vystoupit z auta a hledat v ulicích, vidět je v běžném provozu je velmi malá šance:






O černých dvouřádcích ani nemluvě, ty už snad jdou někdy vidět jen na traktorech a jejich vlečkách...


Tím že mám Polsko za rohem a polské značky vídám prakticky každý den mě popravdě moc neberou, ale snad někomu, kdo to má do Polska dál, ty fotky a report samotný udělaly alespoň trochu radost.

Rul: A nie je polsky autopark zaujimavy prave kvoli mnozstvu vozidiel, ktore si tam ludia podotahovali zo zahranicia?
Pre mna osobne by bol nudny naopak v pripade, keby boli vidiet na ulici same Maluchy, Polonezy, ŽUKy, Tarpany...

šmolko
Poväčšinou sú tam fakt šunky z prelomu 90. rokov a nového storočia, ktoré aj tuto uvidíš na každom rohu. Z Polska zaujímavé vozidlá už skoro zmizli (rovnako ako na Slovensku).

Rul
Už jsem se těšil jak sem postupně začneš dávat úlovky z letošních cest. Těším se až dospěješ k těm severnějším státům

Šmolko (3628):

Pokud jdu ulicí a vidím v ní jen samé zaoblené moderní tvary, tak právě toto považuji za nudný autopark a pokud z oněch zaoblených tvarů sem tam vykoukne hranatý žigul nebo nějaká úžovka, člověku nedá se alespoň zajít podívat blíže už jen z nostalgie. Jasně, že v 80. letech to byla nesmírná nuda, druhy vozidel se opakovaly po 4-5 typech, sem tam nějaká Simca nebo něco exotického. Porovnávám to s jinými zeměmi v současnosti, neboj dostanu se dál v dalších reportech, uvidíš sám, že v Polsku prakticky není co fotit oproti jiným zemím.

Rul Dovolil bych si k polským značkám malinko dodat. První písmenko značí něco jako u nás kraj, druhé, popř. druhé a třetí okres. Ale těch okresů mají spousty, v podstatě každé větší město je okres. Uvedu příklad tady od Karviné. Každá značka začíná S - jako Slezsko. Takže SJZ- Jasztrzembie Zdroj, SCI- Cieszyn, SK- Katovice apod. Možná to není přesné, ale tak nějak v tom smyslu to mají. Napovídá tomu i tvůj seznam průjezdu Polskem, jak jdou první písmenka popořadě, jak si projížděl jednotlivé kraje a v nich okresy. A pravda je určitě to, že zbytek značky je naprostý guláš okres od okresu. Nějaký systém to mít bude, ale kdo ví jaký. A ještě jsem si všiml jedné věci. Značky na přání tam mají, ale poláci na ně asi se*ou. Vidět je je spíš vyjímka, narozdíl třeba od slovenska. Slovenských značek potkávám mnohem míň, než polských, ale ty na přání potkávám docela pravidelně. Ale to je možná jen můj pocit.

Bobesch (252):

mno, jelikož se jen tak okrajově trochu o značky zabývám, tak dalo by se říct, že máš pravdu, ono se stačí podívat na Wikipedii, tam je to všechno pěkně popsané:
http://pl.wikipedia.org/wiki/Polskie_tablice_rejestracyjne

Rul Dik za odkaz. Já to mám od poláků od piva. Ty mapky hezky ukazují kodování těch krajů a okresů (a že těch okresů maji), ale ten zbytek? I po přečtení mi to přijde dost složité, nebo spíš nejednotné.

Rul : ale snad někomu, kdo to má do Polska dál, ty fotky a report samotný udělaly alespoň trochu radost.

Tak to je můj případ, mně osobně to třeba potěšilo . Hodně těch starých černých se ještě nachází (2-3 roky zpátky to tak ještě bylo) na různých odstavených vracích jako je třeba ten Trabant (ale ani to Seicento už nevypadá moc provozně). Dlouho už jsem tam nebyl, tak nevím jestli to ještě platí.

Panove co to je za znacku na tom bilem Porsche z prispevku od Diddy 768 ??

Je to značka z americké Floridy, konkrétně třetí edice "Challenger plate", zavedena od r.2004. - odkaz. Z výtěžku z těchto speciálních značek byl částečně financován památník s názvem Vesmírné zrcadlo, více zde (anglicky)

Rul:
Motoznačky si prozatím v Polsku drží 4 znaky v dolním řádku, zajímalo by mě, jak to vyřeší, až jim dojde kapacita:

V Poznani dávají nový kód (PY) a když krakovskému okresu došli na "KRA" kombinace, vymysleli se novou variantu a sice "KRA pččp" (nejvyšší KRA E17J). Ale až dojde i tohle, tak to bude zajímavé

ad Polsko: koukněte na www.wptr.pl . tam je to vsechno popsany. kde se co vydava, jak vypadaji jejich "zasoby". třeba takova poznan ktera dojela do konce PO ččččč, PO ččččp a PO čččpp vydava PO čpččč, aktualne sou na PO 4E031 a po dojeti tehle serie se bude vydavat PO čppčč.. PY se vydava pouze pro motocykly

NĚMECKO Meklenbursko-Přední Pomořansko
(část 1.)
Hned po přejetí hranice směrem od polského Svinoústí poznáte, že jste na území národa, který má úroveň, koneckonců nemusíme jezdit daleko, stačí přejet čáru ČR-Německo a zažijeme podobný civilizační šok. O Německu a o jejich kódování nemá smysl se nějak zvlášť rozepisovat, všichni jej známe jak vlastní boty. Německo je kolébkou dnes již světového DIN-fontu a FE-Schriftu. Byť je německé kódování naprosto geniální, přesto z pohledu analytika je velmi nudné (nevydává se posloupně), proto jsem se v Německu zabavil pátráním po téměř zmizelém DIN-fontu a také se zaměřil na tamní staronové okresní kódy, které po několika letech pauzy opět spatřily světlo světa. Popíšu tedy průjezdní okresy Meklenburska-Předního Pomořanska...

Vorpommern-Greifswald (VG)

Tento správní celek je složen z původních okresů Anklam (ANK), Greifswald-venkov (GW), Pasewalk (PW), Strasburg (SBG), Ueckermünde (UEM) a Wolgast (WLG).







Před značným rozšířením současného okresu nesla menší okresní jednotka do roku 2012 název Ostvorpommern (OVP).



Na tomto obrázku jsou vše registrace z města Wolgast

Majiteli vozidla stačí zajít na úřad a zvolit si, který kód chce. Skutečnost je taková, že 90% autoparku z Wolgastu má kód WLG, naopak kód nové a větší správní jednotky VG je ve všech městech tamního okresu nejméně k vidění - tady by se mohli učit naši ouřadové, kteří chtějí protlačit celostátní systém.

Hansestadt Greifswald (HGW)

Byť je toto město obklopeno okresem "VG", má zvláštní statut a je považováno za samostatný okres.


Čtyřkolky v Německu mají povinnost mít tabulku i vepředu (k zamyšlení využití našeho nepoužívaného typu 105).

Pokračování v 2. části...

NĚMECKO Meklenbursko-Přední Pomořansko
(část 2.)

Hansestadt Stralsund (HST)

Stejně jako Greifswald, tak i hanzovní město Stralsund má zvláštní statut samostatného okresu.


Tyto dvě meklenburské registrace vyfoceny taktéž ve Stralsundu:

MSE - Mecklenburgische Seenplatte
MVL - Mecklenburg-Vorpommern Land

Vorpommern-Rügen (VR)

Tento správní celek je složen z původních okresů Grimmen (GMN), Nordvorpommern (NVP), Ribnitz-Damgarten (RDG) a Rügen (RÜG). Vznikl víceméně sloučením dvou velkých celků Nordvorpommern a Rügen.







Na Rujáně (Rügen) jsem neviděl ani jednu značku s kódem VR, snad všichni tam fasují jen kód RÜG. To jen dokazuje, jak je u Němců málo oblíbené slučovaní okresů ve větší celky a jak přitom tíhnou k oblasti, kde žijí a právě za toto ode mě palec hore

(Příspěvek byl editován uživatelem Rul.)

HQU26 a.r. Nový Zéland

Zase něco z podzemní garáže.


Líbí se mi ta kombinace HERO, něco podobného, když jsem byl u známeho v Karlsruhe a tam oblíbena KA-TZ. Tam to ale prý z drtivé většiny měly ženy lehčích mravů

A přidám dva Poláky. Dvojřádek a přece jen jsem narazil na značku na přání.

Rul Ty značky s H na konci jsou veteráni?? A co takové ty krátké (GW B7), co se podařilo zachytit i mě. Co to jsou zač? To mají za nějaký poplatek??

Něco z Ukrajiny a z Ruska ...

Bobesch (261):

Tak jest, H na konci vždy označuje historické vozidlo, co vím, tak kritéria pro získání těchto značek jsou velmi přísná.

Co se týká krátkých značek, tak pokud je tato kombinace neobsazená, tak ji zkrátka přidělí, v Německu je v podstatě každá značka značkou na přání, např. jmenuješ se Uwe Wurst, bydlíš v Mnichově a máš rád číslo 1, takže pokud je v počítači neobsazená Kombinace M:UW 1, tak si ji klidně můžeš zvolit.

Rul
jmenuješ se Uwe Wurst

Hlavně, že ne Conchita...

H na konci vždy označuje historické vozidlo, co vím, tak kritéria pro získání těchto značek jsou velmi přísná.


Ovšem ten UAZ zrovna působí jako od kolotočů :/

Odkaz pro ty, kteří se zajímají o britské tabulky

http://www.auto.cz/fotogalerie-prehlidka-automobilu-salon-prive-2 014-82968/foto?foto=0

RUL V Polsku som bol naposledy v roku 2012 a počet starších áut, aspoň v Krakowe ma milo prekvapil.
Toto sú len tie zaujímavejšie, Maluchov som však videl oveľa viac. Je možné že odvtedy sa situácia zmenila.

Combaynista (243):

Ono to možná bude v každém městě individuální stejně jako u nás, možná jsem měl při průjezdu Polskem jen smůlu na vesměs nová auta. V případě Krakowa bych ale soudil, že minimálně 3 auta, cos fotil, slouží jako turistické atrakce pohybující se v centru města.

---

Abych dokončil report z Meklenburska-Předního Pomořanska, přidám zde zbylé fotky, na které mi včera nezbyl limit vkládání.

Hauptštaďáci Berliňáci (těch bylo hlavně hodně na Rujáně):


Mopedisti (pro rok 2014 černý font):

Jak je to vůbec z registracemi mopedů v Německu? To se musí značky každý rok měnit?

Již vzácný DIN-Font:



A zde Dederoni z technického muzea v Proře:




No a s těmito značkami mám tak trochu problém:

Ad: Rul (8568)
Jak je to vůbec z registracemi mopedů v Německu? To se musí značky každý rok měnit?

Z Europlate:
Mopeds have small squarish plates, 132×108 mm, with three numerals above three letters with GDV or ARISA and the year in full across the bottom in small characters. These are issued annually by insurance companies and are valid from 1st March. The plates are reflective white, but the lettering colour changes annually between black, green and blue (ABB to YZZ). ZBB to ZZZ in red on white are reserved for trade plates.

Ad Rul (8568): No a s těmito značkami mám tak trochu problém ...

S tím ti mohu částečně pomoci ... co to má ten Trabi, to tedy skutečně nevím, ale ta IFA W50 LA má na tabulce označení typu hasičského vozu. LF 16 je Löschfahrzeug 16 a TS 8 je typ přepravovaného čerpadla.
.

Tomcat (9481):

Ano, ročně se vydávají, ale není tam nic o povinné výměně, protože co jsem vysledoval v provozu, tak všechny mopedy měly pro tento rok pouze černý font, takže selský rozum mi říká, že jsou povinní každý rok přeregistrovávat své mopedy, což mi na Německé poměry přijde velice tristní, protože při představě, že svůj např. 20 let starý moped už mám po dvacáté přeregistrovaný a každý rok dostane jinou kombinaci čísel a písmen, tak je mi těch majitelů až líto.

Feudal (2642):

Takže nejde o nic oficiálního, pouze o muzejní označení z dob DDR, díky moc za upřesnění.

RUL:

Značky pre mopedy sa v Nemecku vydávajú trošku jednoduchšie, jednoducho zájdeš do poisťovne (Wustenrot napr.) dostaneš novú poistnú zmluvu na daný kalendárny rok a zároveň aj TP a značku. niektoé poisťovne majú dokonca aj pri zaplatení poistky na ďaľší rok predom, výhody, že značku s techničákom pošlú na Trvalý pobyt.

Rul: To s tymi znackami na mopedoch je to pekne sialenstvo.

Vidis ja som mal suseda, ktory striedavo zije teraz neviem ci v Nemecku, alebo Švajčiarsku a dotiahol si sem skuter na tejto mopedovej znacke (modry font) a nejak tu vymenu neriesil. Za celu dobu co som ho vydaval tam mal tu istu SPZ...

JohnyTDI (697): Není to originál. Kód je v pořádku, ale originální značka musí mít na sobě adresu výrobce tabulky (dělá to každý druhý "klíčnictví"). Značka je na vleku a ty svoje značky nemají a používají značku tažného vozidla.

Další čínská rallye prosvištěla včera Českem

a můj blog má už (konečně) řazení podle států

U mopedů v Německu neprobíhá žádná přeregistrace, pouze při ročním placení povinného ručení se fasuje nová tabulka. Že má jiný alfanumerický kód a jinou barvu znaků nikdo úkorně nebere, protože všichni dobře chápou účel - a tím je 100% jistota, že označený fichtl má zaplacené povinné ručení.
Toho času se zvažuje (v souvislosti s plošným mýtným) jak podobně garantovat zaplacení povinného ručení a silniční daně u ostatních vozidel. Lepení vinět na tabulky je přeci jenom už trochu historie, ale potřeba vizuální kontroly být musí...

ŠVÉDSKO

Švédsko je velice příjemná země na strávení dovolené, má příjemný krajinný ráz, mnoho zámků, pevností a historických měst, po delší jízdě však vám začne připadat Švédsko jednotvárné, zkrátka na celé jeho jižní části jsou jezírka, lesy, dřevěné domky, políčka a mírně zvlněná krajina - to vše se stále opakuje a člověka po čase přestane bavit. Případným cestovatelům do Švédska doporučuji hledat ubytování již od 16. hodiny, zvláště na jihu Švédska, kde jsou vesměs kempy na pobřeží a ve vnitrozemí je velký problém najít levnější ubytování, člověk je tak odkázán pouze na drahé hotely. Co velmi kazí dojem z poklidného a pořádkumilovného Švédska je tamní multikulturalismus, který překročil hranice snesitelnosti a různě po Švédsku potkáváte všelijaké bubáky a zahalené matrjošky v jakýchsi podivných hábitech, kteří jaksi nedokáží přijmout kulturu a tradice hostitelské země. Švédům díky jejich mírné a vstřícné povaze je tato skutečnost očividně ukradená, popravdě je mi jich líto.

Co se značek týká, je Švédsko jedna velká nuda, systém je celostátní a striktně si drží formát ABC 123. Vydává se na všechny typy vozidel a ani se nedá nijak analyzovat, neb jej náhodně generuje počítač. Nepoužívají se písmena I, Q a V, což přikládám k prevenci, aby nedošlo v policejních vysílačkách k omylu, zda se jedná o I či Y nebo V či W.

Letošní Švédsko bylo pro mě jakýmsi rozloučením s dlouho tradičními validačními nálepkami, které rozdělovaly vždy blok písmen od čísel. Od letoška se přestaly používat a díky tomuto faktu se začaly vydávat i nové tabulky (viz. info níže). Letoškem tak zmizela dlouhodobá švédská tradice, kterou jsme běžně potkávali od roku 1972, tedy celých 42 let. V provozu má v současnosti tuto nálepku pouhých 10% autoparku, a to ještě v nevalném stavu. Do dvou let nálepky zmizí kompletně, protože to vypadá, že se při technické kontrole vozidla nálepky povinně strhávají, resp. si je majitelé vozidel musí strhnout sami.

Vzor 1972-1983 je prakticky mrtvý, tabulky jsou ražené, mají specifický font a obvod kolem vyraženého černého rámečku je bílý - jedině takto je poznáte. Potkal jsem jedinou v luxusním stavu a navíc s raritní nálepkou z roku 1996:


Vzor 1984-1993 poznáte podle užší ražby značek a podle čistě černého vyraženého rámečku podél obvodu tabulky. Značky vypadají, že byly produkovány stejným výrobním procesem, jako ty francouzské, to se odráží na jejich kvalitě, kdy jsou často popraskané, sloupané nebo vypouklé po absorpci vody. Značky jsou pochopitelně k vidění na vozidel převážně z 80. let a jezdí jich po Švédsku dosud poměrně dost, a to díky tomu, že Švédi mají ke starším autům velký vztah:


Vzor 1994-2001 se dá označit za dobu plastovou, jediné pozitivum značky je to, že nikdy nezreziví, po stránce vzhledu jsou však tyto tabulky ošklivé a na některých novějších vozech z přelomu milénia i na oldtimerech vypadají velice nevkusně:

...zkrátka jsou to značky na PRD.

Vzor 2002-2013 se nejspíše po velké kritice navrátil zpět k raženým tabulkám a všichni jej již dobře známe. Majitel si mohl vybrat značku s EP nebo bez něj, převládají však tabulky právě s EP:



Vzor 2014-současnost je revoluční tím, že nastolil nový font a eliminoval širokou mezeru, která již po ukončení používání validačních nálepek nebyla potřeba. Tento současný systém je hezkým příkladem toho, že ne vše, co je nové, je horší (oproti jiným evropským novinkám v poli značek) - nové značky jsou díky většímu fontu z dálky lépe čitelné a vizuálně bych je zařadil za to nejlepší, co kdy švédská produkce poznávacích značek nabídla. Ze začátku vám přijdou divné, ale po delší době jim přijdete na chuť, koneckonců, posuďte sami:



Švédi sice nerozlišují tabulkami typy veškerých vozidel, ať už jde o motocykly, přívěsy nebo osobní či policejní vozidla, ale mají zvláštní potřebu rozlišit vozidla taxislužeb. Tabulky jsou vždy žluté a na konci je vždy malé písmeno T. Zde v podání předchozího a současného vzoru:


Jelikož dvouřádky fasují jen motocykly, na osobní auta, kde je potřeba atyp, se razí pouze tento rozměr tabulky (vždy bez EP):

Všimněte si malých písmen, nad vyraženými znaky - takto je označená každá švédská tabulka od roku 1972, tedy VIN kód vozidla a datum ražby tabulky (zdá se, že tyto údaje jsou na tabulku vypáleny při registraci vozidla přímo na výdejním místě, toto platí i pro nové švédské tabulky).

A ve finále značka na přání, kterých jezdí poskrovnu (nejspíše závratná částka k jejímu získání):

GASBIL (v překladu "auto na plyn").

Tímto reportem se loučím s tradičními švédskými samolepkami:

Docela se mi po nich bude stýskat.

Ad: mardob (219)

Drobnosti k čínským značkám: modré Maserati na první fotce má registraci provincie Šanghaj (Shanghai), auto na druhé fotce je z provincie Hunan.
Mezinárodní poznávací značka CN je neoficiální.

Rul Ona kombinace třech písmen a třech čísel se musí přece docela brzo vyčerpat. Hádám správně, že Švédové vrácené značky recyklují? Myslím tím, že kombinaci vydají znova na jiný vůz?

Bobesh
Ono při nějakých necelých 10 milionech obyvatel se to tak rychle ani nevyčerpalo. Na to, že od roku 1972 asi do konce 90. let (tohle nevím jistě) vydávalo podle pořadí a až pak se začalo losovat, to není špatné. Teď se vydávají všechny volné kombinace, které počítač vylosuje.
Já si myslím, že pro takový stát jako je Švédsko, to bohatě stačí.

Zpracovávám fotky z dovolený a tak tu máme ochutnávku nejdřív Francouze:
jeden malej, červenej a černej:

nakonec jeden divnej:

Mr. Peugeot: Ono při nějakých necelých 10 milionech obyvatel se to tak rychle ani nevyčerpalo. Na to, že od roku 1972 asi do konce 90. let (tohle nevím jistě) vydávalo podle pořadí a až pak se začalo losovat, to není špatné. Teď se vydávají všechny volné kombinace, které počítač vylosuje.

V listopadu 1999 se počínaje sérií Rxx začalo losovat a to tak, že se vždy náhodně vybíraly registrace z celé jedné série (např. RAA 001 až RZZ 999) a v okamžiku, kdy byly všechny volné kombinace vyčerpány, byla uvolněna další série s následujícím počátečním písmenem. Ale nerecyklovalo se. Takto to šlo až do počátku roku 2006, kdy byly vyčerpány všechny kombinace začínající písmenem X. Tehdy teprve se začalo recyklovat od počátku abecedy, kdy jsou náhodně vybírány kombinace mezi volnými. Za volnou se ale považuje ta, od jejíhož odhlášení uběhla určitá několikaletá lhůta. Ve chvíli, kdy se vyčerpají i tyto kombinace (počet odhlášek je nižší než počet novoregistrací a objem vozového parku tudíž stále roste), budou uvolněny pro použití série začínající písmeny Y a Z (dosud nevydané) a i po jejich spotřebování se budou muset Švédové poohlédnout po novém alfanumerickém tvaru. Zatím jim to stačí, ale ne tak bohatě, jak by se zdálo.

Opäť report z Maďarska:

Už v minulom reporte som predstavil atypy maďarských značiek, v samotnom maďarsku to funguje podobne ako v poľsku, to jest, Techničák sa vytlačí pri okienku spolu s typom značky na požiadanie (Motoformát pre osobné vozidlá je spoplatnený sumou 15.000ft), značky sa priamo vydajú až vo výdajnom okienku. Systém funguje podobne ako ORP.

Ohľadom dovýrob, je to tak 2x sa dá dovyrobiť, následne pri 3tej strate je nutné vozidlo preregistrovať na nové značky (poväčšinou staré Lady na nových L,K,M sériách), Maďari oddelujú značky pre pomalé vozidlá (červený font, séria Y) pre Pracovné stroje (M a poradie číslen, zelené písmeno), Vozíky (série X a W) a Taxíky (žltá tabuľka séria E) a komerčné vozidlá (žltá tabuľku a sériaa F)

Možnosť získať značku na prianie je buď to si ju vybrať z "bežného" výdaja čiže môžem mať značku ZZZ-999 alebo SAT-963, ktorá sa do obehu dostane až za pár rokov. Jej cena je 75.000ft, potom je možnsť 4-2 napríklad JANA-9 táto stojí 200.000ft alebo 5-1 napríklad MIATA-5 a tá stojí 375.000ft.

Regulérny výdaj začal v roku 1990 na čísle AAB-002 a vlastnú ju nejaká Lancia, nikto nevie prečo sa nezačalo od AAB-001 séria AAA bola určená len na prianie. Prechod medzi H pruhom a EU pruhom je na JCZ-999/JDA-001. Ešte dlho po páde komunizmu sa vydávali značky pre cudzinciov vo formáte C-B 2104, avšak už sa niekoľko rokov nevydávajú, tak isto vyzerali aj značky pre požičovňe len namiesto C bolo X. Niekedy je možné vidieť anomálie ako bežná séria v žltej farbe na taxíku, je to spôsobené tým že firma Plakett kft umožňuje pri zničení reflexnej vrstvy na značke, opraviť značku aby vyzerala ako nová. Niekedy sa to využíva v spojitosti so zaradením auto do služieb Taxi alebo pri prepise auta na účely podnikania

Diplomatické značky s kódmi DT a CK sú recyklované priamo na ambasádach, takže je často k videniu najnovší Bavorák rady 7 so značkami s H pruhom, tieto značky sú využívané pracovníkmi s diplomatickou imunitou a ich poverencami. Značky CK sú určené pre vozidlá v osobnom vlastníctve zamestancov ambasád bez imunity, kódy sú pevne dané napríklad 00-00 až 01-99 USA, 20-00 až 20-99 ČR slovensko má kód nezistený. Značky CD sa vydávajú pri exporte diplomatického auta von z Maďarska, sú recyklované, a nie sú viazané kódovaním.


1, Ešte p§vodná stará taxi séria.
2, Značka pre Taxi v EU formáte.
3, bežná značka po preradení na účely Taxi

1, Značka moto formátu za poplatok vydávaná v bežnej rade pre autá.
2, Značka na prianie zo série AAA, a moja najobľúbenejšia značia na prianie
3, Taxi značka na prianie, čo nie je nič neobvyklé

1, Značka DT pre vozidlá s imunitou na netradičnom aute
2, Značka CK pre pracovníkov ambasád (všímnite si čo za auto to je)
3, Príklad prenosnosti značky

Martin_L (6418):

Skvělá informace, mě se zdálo, že jsem vždy nejvyšší viděl někde na hodnotě X a písmena Y a Z na přední pozici nebyla k nalezení.

Jsi si ale jistý s tím losováním až od roku 1999? Už jako dítě jsem v roce 1995 někde četl, že Švédko značky losuje prostřednictvím počítače.

Knuudlov report ešte doplním sériou OT, ktorá je určená pre historické vozidlá.
Majú formát OT xx-xx a začali sa vydávať v roku 2003. Aj teraz sa vydávajú v pôvodnom formáte bez EU prúžku. Prvou vydanou značkou je OT 00-01, ktorá je na Volge M21.
Momentálne sa vydávajú značky okolo OT 55-00 a viac. Aj motocykle, nákladné autá, autobusy, prívesy a traktory dostávajú bežné OT značky podla aktuálneho poradia, len v prípade nutnosti majú menší formát.
Ročne sa vydá cca. 600 značiek OT. Požiadať si o ňu nie je nutné, vozidlo môže získať štatút historického vozidla aj bez výmeny SPZ. Samotná testácia je platná 5 rokov, po absolvovaní testácie je majitel do 60 dní povinný absolvovať technickú kontrolu, ktorá taktiež platí 5 rokov.
Pridávam zopár obrázkov na ilustráciu, za oknom Fiatky 126p je k videniu jej pôvodná značka:
bežné značky:


Malý formát:

Celkom zaujímavá, avšak pravdepodobne podomácky vyrobená značka:


(Příspěvek byl editován uživatelem Combaynista.)

Skvěle hoši, fotky z maďarského systému, který patří do mých oblíbených, vždy potěší.

Ad Combaynista (249): Celkom zaujímavá, avšak pravdepodobne podomácky vyrobená značka ...

Ve třicátých až padesátých letech naprosto běžné, aby značka kopírovala tvar nárazníku. Běžné u vozů Renault, Peugeot a další. Tomu tvému Renaultu Centaquatre by jiná ani neslušela, zrovna tak jako tomuto Renaultu Primaquatre.

Rostíku, že si to ty, tak ti pridám pár obrázkov:

Pár Španělských:

pár Anglických:

pár Lucemburských:

toho druhýho jsem chytnul i na jiným místě s Polákem:

A trocha exotiky:

Dubaj . . . . . . . . . . . . . Kanada

EDIT: výměna posledního obrázku - omylem se mi tam vloudil jiný bavorák a ten z Kanady nebyl ani náhodou

(Příspěvek byl editován uživatelem guldys.)

Rul: 8570 ke švédským značkám... dobrý příspěvek, já tam byl před měsícem a něco na jihu Švédska a značek na přání jsem viděl za týden docela dost tady odkaz

NORSKO (část 1.)

Země, kde se ruce pohanských bohů při její tvorbě doslova vyřádily, tolik přírodních krás na jednom místě snad nikde jinde na světě neuvidíte, člověk si zde uvědomí sílu přírody a jak je oproti ní malý a nicotný, zjistí také, jak je život krásný a jak všechny jeho problémy jsou v ten okamžik bezpředmětné. Norsko nejvíce charakterizují úzké mořské zálivy, tzv. fjordy, které sahají až 200 km do vnitrozemí, dále pak hluboká údolí, majestátní vodopády, masivní ledovce, neprostupné hvozdy, bájní trollové a nekonečné horizonty. Až slza ukápne, když člověk Norsko opouští.

Typický Nor je člověk vstřícný, pracovitý, spravedlivý, poctivý a nerad vyčnívá z davu, žije si svůj poklidný život spjatý s přírodou. Hlavními tahouny norské ekonomiky jsou rybolov, turismus, ropný a dřevozpracující průmysl. Sloučením toho všeho je výsledek vysoké životní úrovně celého Norského národa a na to navazuje fakt, že Norsko je nejdražší zemí Evropy a po Singapuru druhou nejdražší zemí světa. Ceny v obchodech jsou na první pohled naprosto normální, ale jen do té doby, než je vynásobíte číslem 3.4, což je kurz Norské koruny. Stačí když řeknu, že kafe z automatu stojí v přepočtu na naší měnu 80,-, litr benzínu 52,-, pohled se známkou 200,- a nejlevnější nocleh v chatce bez sprchy a toalety 2000,-, to pak nejednoho cestovatele napadne se této zemi velkým obloukem vyhnout. Hold když je v Norsku průměrná mzda 5700 Eur měsíčně, tak samotným Norům přijdou jejich ceny naprosto normální a benzín doslova za hubičku. Pokud se budete chtít do překrásného Norska jednou vydat, budete muset vysoké ceny zkrátka skousnout.

O norském systému poznávacích značek se oproti jiným skandinávským zemím dá slušně rozepsat, tak tedy začnu...
Tamní poznávací značky ještě díkybohu nejsou celostátní, Norsko je rozděleno do větších správních jednotek/krajů tzv. "fylke" a pak do menších okresů "kommun", kódování značek však toto politické rozdělení nerespektuje, existují správní celky, které pod sebou mají více "komun" včetně té své a v jednom "fylke" je tedy několik registračních míst. Každé registrační místo po celé zemi má přiděleny dané bloky písmen. Současné kódování bylo odstartováno rokem 1971, a to dvojicí písmen AA - ZZ, která určují dané registrační místa. Tento systém byl očividně vytvořen někým nad mapou Norska, protože písmenně nejnižší registrační místa jsou na jihu země, a ta, která začíná písmenem X a výše jsou nám nejvzdálenější města na severu.

V současné době na silnicích uvidíme v největším zastoupení tyto tři vzory:
1. vzor vydávaný v letech 1971-2001 (dle mého názoru nejlépe čitelný font ze všech tří vzorů)

2. vzor vydávaný v letech 2001-2006 (za pár let bude dost raritní jej vidět v provozu oproti 1. vzoru, který se vydával celých 30 let)

3. vzor vydávaný od roku 2006 dodnes (v letech 2009-2011 se vydávaly pouze plastové "3M" tabulky v tomto vzoru, které byly doslova propadákem, proto návrat k ražbě)


Tyto tři vzory jsou v těchto barevných provedeních:
a). černý font na bílém pozadí (standardní série pro všechna silniční vozidla);
b). černý font na zeleném pozadí (lehká komerční vozidla);
c). žlutý font na černém pozadí (vozidla osvobozená od silniční daně, která se nesmí pohybovat po silnicích);
d). bílý font na černém pozadí (rallye vozidla);
e). žlutý font na světle modrém pozadí (diplomatická vozidla);
f). bílý font na červeném pozadí (trvale manipulační a zkušební značky).

Nejčastěji na silnicích potkáte pochopitelně bílé a zelené registrace, které jsou v poměru výskytu 70:30. Analyzovat se dají pouze jednotlivá registrační místa a jejich přechody mezi jednotlivými vzory a také se dá slušně zabavit hledáním nejvyšších spatřených značek. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda existují bloky bílých, zelených či ostatních tabulek, buďto jsou bloky velice malé nebo se tabulky razí přímo na výdejním místě (např. po bílé AA 55782 následuje zelená AA 55783). Nenarazil jsem nikde na jedinou celistvou sérii zelených tabulek, z toho onen úsudek, že se razí přímo na výdejnách.

Kódování písmen a čísel jsou následující:
a). AB 12345 (veškerá osobní a nákladní vozidla);
b). AB 1234 (přípojná vozidla, traktory, skútry a motocykly);
c). AB 123 (dočasné papírové registrace - mají své vlastní kódování, např. kód DL nemusí být z Osla);
d). AB 12 (trvale manipulační a zkušební značky);
e). 12345 (exportní značky).

Každé z těchto kódování si žije vlastním životem, takže pokud automobily ve městě Voss teprve fasují sérii TF, přívěsy spolu s motocykly a traktory už TF mají dávno za sebou a fasují sérii TH

Na značky se nerazí písmena I, M, O a Q.
Prozatím nebyly pro standardní série ve formátu AB 12345 vyraženy tyto bloky písmen: AG BG CG CW DG DW EG EV-FB FF-FJ FL FN GB-GZ HG HW JG JW KG KW LG LW NG NS NW SG SS SW TG TW VG VW WA-WZ XG XW YG YW ZG

Formáty tabulek pro komerční, osobní a nákladní vozidla:
a). standardní jednořádek;
b). velký dvouřádek;
c). malý úzký jednořádek;
d). malý úzký dvouřádek (vesměs u.s. vozidla).

Formáty tabulek pro motocykly, sněžné skútry, přípojná vozidla a traktory:
a). malý dvouřádek;
b). malý jednořádek.

Jak sami vidíte, tak "značkař" se nemůže nudit a pokud máte rádi značky v kombinaci se starými auty, tak v Norsku budete doslova ve svém živlu, protože tamní autopark je mimořádně živý a v ulicích nacházíte jak staré oldtimery, tak i krabice z 80. let a všechno možné k čemu Norové mají nesmírný vztah.

Pro někoho nudný, byť nezbytný, úvod máme za sebou, přejděme k fotkám. Norské fotoúlovky roztřídím podle jednotlivých průjezdních "fylke", kterými se prohnala naše Felinka.

---

Kraj Hedmark

Mírně hornatý zemědělský kraj, z velké části zalesněný, výraznými dominantami jsou pevnost nad městem Kongsvinger, rychlobruslařský stadion v moderním Hamaru a překrásný národní park Rondane na severu této oblasti.

Kódy značek:
Hamar FS FT FU FV FW FX FY FZ HA
Elverum HB HC HD HE
Tynset HF HH
Kongsvinger HJ HK HL HN HP HR



Dle slov majitele jezdí v Norsku pouhých 19 Moskvičů.

Konec lehké ochutnávky, pokračování během dne ve 2. části...

Rul
Tak ten Norský Moskvič to je krásný úlovek!

NORSKO (část 2.)

Cestování po Norsku:
Stav silnic není třeba komentovat, vydrží i ty nejkrutější zimy a jde vidět, že se na podloží cest vůbec nešetří. Celá země je propletená tunely pod horskými masivy i pod mořem (celkem jich Felinka profčela 181). Výstavba tunelu o délce 10 km trvá přibližně dva roky (ano dva roky!), takže pokud máte mapu z roku 2012, není v ní mnoho tunelů, které jsou již v provozu, vůbec zaznačeno. Hodně starších tunelů jsou doslova temné kobky, musíte v nich svítit dálkovými a jet velice opatrně, místy to vypadá jako průjezd jeskyněmi. Nejdelší tunel má 24.5 km, nese název Lærdal a je nejdelším silničním tunelem na světě (a bez mýta). Mýto v Norsku funguje stylem, že pokud se náklady na výstavbu mostu, silnice nebo tunelu splatí do poslední koruny prostřednictvím mýta, tak se mýtnice odstraní a pak je průjezd tunelem či mostem zdarma až do odvolání - velice rozumné řešení (na naší D1 a jiných starých dálnicích naše vláda vyloženě rýžuje prostřednictvím dálničních známek). Mnoho mýtnic je automatických či na kreditní kartu. Novým trendem v Norsku jsou právě automatické mýtnice, kterými jen projedete, vaší PZ zachytí kamery a po čase vám přijde domů poštou účet k uhrazení částky za průjezd mýtem. Mnohým lidem prý ale žádný dopis z 50% nepřijde (spíše zaměřeno na norské PZ). Norové ale již mají pořízeny za čelním sklem krabičky, které jsou propojeny s jejich účtem a částka po průjezdu automatické mýtnice je rovnou stržena.

Dodatek ke značkám:
Norské značky nezačínají nikdy nulou, ale až od čísla 10000 (u motocyklů, přívěsů a traktorů od 1000). Existuje dovýroba tabulek, ne však recyklace kódů. Validační nálepky se na značky lepily do roku 2012 a tím rokem také skončilo jejich používání. Mnoho značek nálepky zdobí dones, zřejmě jejich odstranění nebylo povinné jako tomu bylo letos ve Švédsku.

---

Kraj Oppland

Srdce jižního Norska. Zde nadmořská výška již stoupá nad 1000 m. n. m. a severně od olympijského Lillehammeru se začínají objevovat řídce zalesněné vrchy a za nimi se ještě do větších výšek zvedají hory, které jsou součástí národních parků Rondane a Jotunheimen.

Kódy značek:
Lillehammer FB HS HT HU HV HX
Otta HZ JA JB
Gjøvik JC JD JE JF JH JJ JK JL JN JP
Fagernes JR JS JT



Zelené tabulky jsou v reálu mnohem tmavší, při focení jejich povrch zbledne, jakoby fotoaparát nedokázal rozpoznat odstín této zvláštní zelené.

HS 88725 je jedna z posledních lillehammerských 2. vzoru; HS 99999 je absolutně nejvyšší lillehammerská z 30 let vydávané série HS; HT 14721 je aktuální lillehammerská série.

Kód FB byl Lillehammeru přidělen po vyčerpání všech možných písmenných kombinací ve formátu AB 1234; JR 10059 je nejnižší značka kterou jsem v Norsku viděl (rok 1971).

---

Kraj Sør-Trøndelag

Třetí největší město Norska Trondheim, jehož dominantou je tamní katedrála, se muselo z časových důvodů vynechat, proto byl průjezd tímto krajem velmi krátký. Popravdě jsem z něj viděl jen kemp u města Oppdal a strmé svahy hor národního parku Sunndalsfjella, ze kterých se řítily prudké vodopády do údolí řeky Svåna.

Kódy značek:
Trondheim FP VD VE VF VH VJ VK VL VN VP VR VS VU VV
Støren VS VT VU (série VS a VU ve formátu AB 1234 vydány v Trondheimu)
Orkdal VX VY VZ
Brekstad XA XB XC


VE 66998 - jasný přáklad dovýroby (původně 1. vzor.)

Za povšimnutí stojí předtištěný rámeček pro umístění validační nálepky, od roku 2012 již tento rámeček tabulky nemají.

Dnešní limit vkládání fotek vyčerpán, pokračování po půlnoci v 3. části...

Rul
Ke kvalitě tvých reportů z dovolených jaksi nemá moc smysl se vyjadřovat (na tuhle laťku dosáhne totiž jen málokdo...).

Jen jedna taková drobnost:
JR 10059 je nejnižší značka kterou jsem v Norsku viděl (rok 1971).

Sranda je v tom, že Citroën LN začali vyrábět až v roce 1976...

Mr. Peu (2127):

Díky za chválu, těmi reporty si víceméně rekapituluji celou dovolenou a zároveň třídím fotky do patřičných alb.

Sranda je v tom, že Citroën LN začali vyrábět až v roce 1976...

Nevím, jak to bylo v Norsku v 70. letech, třeba v té době šlo o recyklovanou nebo přenesenou značku na nové vozidlo.

RUL: Velmi hezky zpracované Norsko, ostatně jako všechny tvoje cestopisné příspěvky . Nádherná příroda, pěkně vyvedené tabulky, milí lidé

Rul o Norsku.....Tamní poznávací značky ještě díkybohu nejsou celostátní, Norsko je rozděleno do větších správních jednotek/krajů tzv. "fylke" a pak do menších okresů "kommun", kódování značek však toto politické rozdělení nerespektuje,...

Norsko je učebnicový příklad, že lokální kódování nemusí nutně zrcadlit úřední názvy míst a lidé se v něm přesto vyznají. Před lety tu byl v jiné rubrice tento (můj) názor kritizován jako něco naprosto nepřípustného pro ČR.
Ač je v tuto chvíli osud českých PZ po všech stránkách ve hvězdách a další ministr na odstřel, jisté je, že i některé české lokality, kde prostě latinská abeceda nestačí, by mohly mít "atypické" kódy jak tomu bylo v např. v bývalé ČSSR v případě Povážské Bystrice a nikomu to nevadilo.

Rul: Perfektné príspevky, hlavne Švédsko a Nórsko.

(Příspěvek byl editován uživatelem Eross.)

NORSKO (část 3.)

Pořádně jste mě nakopli, tak tedy pokračujeme...

Kraj More og Romsdal

Pokud jedete do Norska je svatá povinnost tento kraj navštívit. Zde začíná pravé Norsko, kraj Trollů, fjordů, ledovců, padajících vodopádů do hlubokých údolí divokých řek, nesčetné množství ostrůvků v Atlantiku, zkrátka divočina jak má být. Kraj je prakticky nemožné projet po souši, minimálně 2x budete muset využít trajekt, podmořský tunel nebo visutý most. U řidičů a zvláště u motorkářů je velmi oblíbená silnice č. 64, tzv. Atlanterhavsveien (Atlantická cesta), po které je prý neuvěřitelný zážitek cestovat během bouře na moři, kdy vlny bijí o břehy a rozprašují se přes silnici. Silné proudy do zátoky u silnice mnohokrát přilákají delfíny a velryby, zkrátka parádní zážitky. Dalším lákadlem je město Ålesund, které se rozkládá na několika malých ostrůvcích a je na něj překrásný výhled z tamní vyhlídky. Nejvíce vytížená je však silnice č. 63, která vede přes největší světová turistická lákadla, a to přes "Cestu Trollů" a přes nejkrásnější fjord Geiranger, zakončena je na štítu Dalsnibba, na střeše světa v nadmořské výšce 1476 m. n. m. (zdá se to málo, ale fjord na úrovní moře je hned pod ní, takže cesta autem nahoru, místy bez svodidel, si vyžaduje trochu odvahy).

Kódy značek:
Ålesund UE UF UG UH UJ UK UL UW
Ørsta BB UN UP
Molde UR US UT UU UV
Kristiansund UX UY UZ VA
Sunndalsøra VB VC


UE 95958 dovýroba za 1. vzor z období 2001-2006.



UT 16 je zkušební/trvale manipulační značka, místy ji potkáte, ale většinou za jízdy, tato naštěstí stála.



UX 52441 dovýroba ve 3. vzoru zřejmě za ztrátu přední značky 2. vzoru.

Názorný příklad, jak série ve formátu AB 1234 ujíždějí sériím ve formátu AB 12345, UY 6479 ještě v 1. typu, přitom reláč Kristiansundu je UX 64696, s tímto zřejmě tvůrci tohoto systému v 70. letech nepočítali, koneckonců se není čemu divit, když se formát AB 1234 vydává pro motocykly, traktory a přívěsy zároveň (přívěsů je v Norsku jako máku, řekl bych že jsou v poměru s ostatními vozidly tak 30:70).

VB 11986 - tato dovýroba za původně 1. vzor je rovnou bez norského proužku, což je rarita, protože se většinou dovyrobeným značkám ve 3. vzoru norské proužky přelepují, aby šlo poznat, že jde o dovýrobu za typ právě bez proužku.

Sunndalsøra je jeden z nejméně lidnatých okresů v Norsku a podle toho vypadá i tamní výdej, okres pravděpodobně vznikl později (něco jako okresy Velký Krtíš či Stará Ľubovňa na Slovensku), přesto se v něm doposud vydalo pouhých 4774 registrací (oproti tomu je St. Ľubovňa velkoměsto).

Pokračování ve 4. části...