Archiv do 7. prosince 2008

Autor Příspěvek M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Úterý, 28. října 2008 - 18:56:39       Orlí spár: díky. Já fotím 1/50 a je to asi moc dlouhý čas. Taky vidím problém ve vyvážení bílé. Jinak dvě stolní zářivkové lampičky na osvětlení, aby to neházelo stíny a starý kovový stativ ála 60. léta. Také dobrá zpráva: v rámci novelizace archivní legislativy nemá být sáhnuto na možnost fotit v archivech (zatím neprošlo ani její zpoplatnění). Ad Parmezano: to jste se sekl o hodinu, bylo to v 15.00. Celé znění (originál nebyl k nalezení už v 30. letech): "Československý stát se právě prohlásil před sochou sv. Václava. Já jako zástupce železniční správy nařizuji, aby se znaky býv. rak. státu sňaly, úřadovalo se česky, provoz udržoval normálně a zastavil se dovoz vozů do Vídně a Německa. Dr. Zahradník. Mmch zastavení dopravy do Rakouska a Německa byla pěkná hovadina, ještě měsíc to dávali dohromady. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Úterý, 28. října 2008 - 18:58:04       Bubo: taky dík. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 834 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 28. října 2008 - 19:25:30       M. Kunt: Zapomínáte na kontext. Šlo o to, aby nebyly vyváženy potraviny, uhlí, popř. válečná produkce - munice, zbraně, výstroj - vyráběné na území nového Československa. Jednak bylo třeba vyživovat lidi (obchody rozhodně nepřetékaly zbožím, byly myslím i příděly) a jednak jsme nemohli, jako "členové Dohody" vyzbrojovat Centrální mocnosti. Možná to bylo gesto spíše symbolické, ale mělo větší význam než "úřadování česky". M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Úterý, 28. října 2008 - 21:10:56       Ad Johny11: na kontext nezapomínám, Rakousko-Uhersko již vlasně neexistovalo a generální zákaz vývozu byl omyl. Císař přijal nótu s Wilsonovými podmínkami (což byl zásadní impuls k 28. říjnu). Zákaz vývozu fakticky působil další hospodářský rozvrat v ČSR. Včetně rozvratu v Rakousku, který rozhodně nebyl v zájmu nového Československa. Problém se týkal i tranzitu. Dohodové mocnosti s tím neměly nic společného. Samozřejmě, přídělový systém byl již dlouho a byl to taky jeden z důvodů - ne-li hlavní - zhroucení monarchie (nedostatek potravin). S Německem byl vývoz obnoven celkem rychle, s Rakouskem to šlo pomaleji a doprava s ním se napevno dohodla až při jednáních v Cmuntu v listopadu. Mmch: ČSR svými dodávkami následně mohutně podporovalo Rakousko, aby ho udrželo samostatné (viz archiv ZAMINI - mikrofiše politických zpráv a taky trochu neskromně http://www.nacr.cz/C-fondy/G-pomdet.asp?row=20). Píšu zkratkovitě, podrobněji publikace prof. Jakubce. PS: zanedlouho bude zpřístupněn archivní fond Generálního ředitelství ČSD 1918-1919 Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 13:36:16       johny11: předdevadesáti lety to mělo zásadní význam Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 15:24:09       M.kunt: ano, při první návštěvě rakouského prezidenta v Praze vyjednal prezident Masaryk velkou půjčku pro Rakousko na nákup uhlí pro rakouské železnice. Mimochodem s tímto prezidentem se znal osobně z doby , kdy byl poslancem říšškého sněmu Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 17:58:25       walbrzych: přečti si povídku ! Modrá chryzanténa" v Povídkách z jedné a z druhé kapsy od Karla Čapka Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 19:11:21       předdevadesáti lety to mělo zásadní význam Stejně jako sokolské kapely mašírující Prahou :-). Jen by mne zajímalo, kolik přednostů česky skutečně umělo a úřadovalo. Někde jsem četl, že s problematickou znalostí češtiny u řady důstojníků zápasila armáda ještě dlouho do dvacátých let... Těžko to bylo na dráze lepší. On totiž kdo chtěl za císaře pána "definitivu" musel umět německy, čeština byla "bonus"... P.S.: Nehodnotím, konstatuji.... M. Kunt: Děkuji za informaci :-) M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 20:42:54       Ad Parmezano: kdy byl poslancem říšškého sněmu Drobná oprava: členem poslanecké sněmovny Říšské rady. Říšský sněm byl u nás jen v letech 1848-1849 (nepočítáme-li okupované tzv. Sudety). Nešlo jen o uhlí, ale ČSD půjčovaly i lokomotivy a lokomotivní čety (jezdily až do Terstu, kde bylo hlavní překladiště materiálu poskytovaného dohodovými mocnostmi). Také byl problém s vozbou transportů s repatrianty a navrátilci. Vídeň urgentně potřebovala i ropu z Drohobycze (Halič), která musela tranzitovat přes Slovensko, kde byly vozy často vykrádány, totéž polské brambory a dobytek přes Moravu. Ad Johny11: s problematickou znalostí češtiny Budete se divit, ale řada i vysokých úředníků na dráze uměla česky. Poněmčování bylo vždy doménou k.k.StB a některých soukromých drah, některé zase v nižší službě češtinu s klidem používaly (KFJB, kde to mám doložené). Problém byl v čistě německých krajích, kde způsobila povinnost naučit se česky (prosazovaná tvrdě ministrem Stříbrným) odpor (zpočátku i úřední list vydávaný Eisenbahnministeriem Prag vycházel vícejazyčně). Taky přemisťování úředníků znamenalo, že dnes jsem v jižním Tyrolsku, kde mluvím Italsky a zítra v Čechách nebo v Haliči. To se ale po několika letech usadilo - nejvíce Čechů dorazilo mmch od Jižní dráhy (Maribor, Villach...) a z Vídně. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 20:58:25       M.Kunt: Vůči slovenské části republiky měli Čechy a Morava ohromnou výhodu v tom , že tu byli odborníci na vysokých pozicích aparátu původem Češi, a to bylo podle mne důležitá podmínka úspěchu nové republiky, dokázali ji z úřadovat velice dobře Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 816 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 21:01:38       M.Kunt: fotka toho stativu (výrobek zdatného úderníka a zlepšovatele Jirky Šicha z Oustí Nadlabem ) K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 21:27:55       Ad Orlí sprár: dík, jenže nemám tuhle lampičku (ani jsem ji "volnou" nikde neviděl. Uvažoval jsem o úpravě zvětšováku, ale to je moc velké monstrum. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 21:36:09       M.Kunt: Jasně, ale mluvili jsme o oné depeši z 28.10.1918, která nařizovala (teoreticky) úřadování výhradně česky a všude v síti státních drah, což byla politická proklamace, která nemohla být beze zbytku ještě dlouho naplněna. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.108 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 22:07:36       Otázky používání českého jazyka byly řešeny i později. Používáni němčiny při služební pravidelné komunikaci na jednotlivých přechodech mezi Československem a Rakouskem po roce 1920 bylo normální. Domnívám se, že v pravidelném provozu byla jiná realita. Prostě ti dva v každém státě se museli na tom vlaku správně dohodnout. V NA je o tom někde zmíňka. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 22:36:34       čtenář: služební jazyk stanoví příslušné pohraničí ujednání mezi dotčenými žezničními správami Wałbrzych Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 4-2004 Odesláno Středa, 29. října 2008 - 23:33:31       Parmezano, povídka Modrá chryzantéma: no jo, znám, pěkná. Problém asi je, že Lubenec není Praha, a odhlédnu-li od povídky, tak úbytek/zánik "osídlení" tratí vechtry apod. v rámci "racionalizací". čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 07:10:28       Parmezano: Samozřejmně o tom vím také, hovořím o období po roce 1918-20, kdy byl mateřský jazyk ve výhodě vzhledem k situaci. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 5-2008 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 09:47:43       walbrzych: No konkrétně na Vítkov mám velice dobré osobní vzpomínky. někdy v roce 1961 nebo 62 jsem jako kluk z moravského venkova byl asi měsíc na prázdninách v Praze u strýce . Bydlel na Ohradě a já jsem objevil výhybnu Vítkova skoro každý den jsem se tam vypravil. Pokud se mi ještě vybaví vzpomínky na to jak to tam tenkrát vypadalo tak si pamatuji, že tam byl plot a velice pěkně upravená a čistá. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1421 Registrován: 1-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 16:22:10       Johny11: Pro ilustraci postřeh ze staniční kroniky českobudějovické stanice: 30. října 1918 dorazil do českobudějovické stanice prvý písemný služební rozkaz psaný po dlouhé době česky z ředitelství státních drah v Plzni. 19. prosince 1918 dorazil do českobudějovické stanice poslední písemný služební rozkaz psaný německy z ředitelství státních drah v Linci. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 20:01:47       Ad BmbČ: našel jsem protokol o převzetí tratě do Dvořiště plzeňským ředitelstvím, musel to být docela mazec. Kdo jste ještě nepodepsali - http://www.stop-demolici.wz.cz - petice proti demolici výpravní budovy Ústí nad Orlicí BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1423 Registrován: 1-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 21:01:54       M.Kunt: Tam byla v roce 1918 velmi nepřehledná situace, jak se lze dočíst i v Pamětní knize ČB stanice, kdy někteří zaměstnanci dvořišťské trati odmítli složit slib věrnosti Československé republice a složili slib věrnosti před zvláštní komisí, která objížděla stanice, Rakousku, některé stanice patřily pod linecké ředitelství, některé už pod plzeňské, "úřadoval" tam Volkswehr, zkrátka chaoz. V noci 3. prosince 1918 byla nasazena s použitím tajného vojenského vlaku na trať a blízké okolí armáda s baterií houfnic a po boji o Kaplici se situace v této části nové republiky relativně zklidnila. Třeba v roce 1919 opustili (spíše byli nuceni opustit) všichni úředníci a zřízenci německé národnosti českobudějovickou stanici a odstěhovali se do Rakouska... Někteří Češi, jak lze vyčíst mezi řádky, jim pěkně "zatápěli"... Že by prvopočátek vysídlování? Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 30. října 2008 - 21:48:47       němčina/čeština - dvoujazyčné názvy a pod. před rokem 1918 - k tomu je v Národním archivu ve fondu MŽ/R celý department 6. Ono je tam i dost věci kolem polštiny na Košicko-Bohumínské v oblasti Těšína (krabice 206). řešení názvů stanic - od vnitrozemí česky, na průčelí česko-německy a od rakouska či od německý hovořících území jen německy - krabice 201 a 206 stanice Přerov, Drahotuše, Luleč, Lukavice, Kojetín, Vyškov a i takové dílny Nymburk i tam řešily dvoujazyčné označení kanceláří a objektů. němčina byla i důvodem 6-ti hodinová stávky na buštěhradské dráze dne 5.12.1918 na tratích od Žatce, Března přes Chomutov, Karl.Vary až do Chebu. Jak bylo zapsaáno v protokolu "v německé části Čech". Podnět byl dán několika německými spolky a Národním výborem v Chomutově. Při řešení potrestání bylo poukazováno na stávku v létě 1918, kde naopak stávkovali zřízenci z Prahy (čeští) M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Pátek, 31. října 2008 - 07:08:33       Ad Bmbč: Třeba v roce 1919 opustili (spíše byli nuceni opustit) Trochu se zapomíná, že v Rakousku byli vyhazování ze zaměstnání již v prosinci 1918 ti, kteří česky i jen uměli (třeba rodilí vídeňáci). Československo je většinou přijalo do svých služeb a šli třeba na Slovensko. Pak je ovšem těžké mluvit o vysídlování Němců. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1425 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 31. října 2008 - 20:32:30       V těchto souvislostech souhlasím. Ale konkrétně v Budějcích a zejména v tamní stanici, kde "dusil" 12 let německý přednosta stanice české zaměstnance, panovaly značně radikální nálady, které vedly až k uvedenému. Vím, že nelze tímto příkladem zevšeobecňovat. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. Louis_de_mydlaque Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 09:54:56       Hezký příklad těchto pěkných poměrů byla Lipenka. Tam totiž v listopadu 1918 přejalo provoz nejprve ředitelství v Plzni, ale hned na to, za pomoci Volkswehr, komunikoval tamní personál (i představenstvo společnosti Hohenfurther elektrische Lokalbahn, jíž dráha patřila) s ředitelstvem v Linci a podobně jak napsal BmbČ - počátkem roku 1919 spadla dráha definitivně zase pod Plzeň. Při všech těchto "obměnách" došlo samozřejmě i k obměnám personálním, kdy jenou přišli o práci všichni Němci, pak zase se Němci vrátili a vyhnali Čechy a nakonec Češi vyhnali s konečnou platností Němce a dráha byla od února 1919 plně "česká". Zkrátka chaos M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 17:26:58       Ad Louis: jen drobný doplněk - trať do Budějc (původně KEB) i HEL patřily pod ředitelství v Linci už před válkou. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 19:43:21       Třeba to někoho bude zajímat: Přehled železničních nehod a poruch dopravy v 50. letech Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 20:15:45       Uf, to jsou jatka. Docela dost sabotáží, kdyby tehdá byla Nova, tak se asi ulítali. Díky za údaje k nehodě u Stvolínek, konečně nějaké údaje, doposud byly jen fotky, ta 313.424 se zastavila v první třetině oddílu M131.1. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1461 Registrován: 1-2007 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 20:47:54       Perfektní přehled. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. listopadu 2008 - 20:54:47       M.Kunt: Díky, moc zajímavé. Nemáte, prosím, nějaké podrobnosti o těch Klatovech 8.10.1956? Slyšel jsem o tom kdysi od pamětníků, ale v podstatě jen to, co je uvedeno na Vaší stránce. Prý to mělo dopady personální (logické) a také v tom, že byly ůdvaašedesátky na několik let z klatov předisponovány jinam. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.70.77 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 14:27:30       Ad Johny11: já nehody jako takové nedělám. Informace jsem vypsal, ale jiné prameny podrobně neznám (ani ty vyšetřovací spisy MV - jen vím, že je toho hodně a je to uloženo v Kanicích). Ještě umím přehled nehod cca 1987-199?, ale to je moc mladé, nepřístupné. Ad Martin Kašpar: ke Stvolínkám bude info v knize od Z.Š. Jedete v sobotu na křest? Ad BmbČ: docela mě překvapila ta nehoda mezi Hlubokou a Zliví, to by mě docela zajímalo, ale nic bližšího nemám (jen snad, že ten motor pak opravili). Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 16:00:12       Martine, všimni si, že to bylo všechno plus mínus v jeden čas. Mám pocit, že to měla "na svědomí" odbojářská skupina kolem železničáře, co má pamětní desku v Ústí na Západě. Nemáš náhodou foto té "hromady" pod Větruší? 121019 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 18:03:58       Historická budova? BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1462 Registrován: 1-2007 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 19:07:49       121019: To je neuvěřitelné, co je možné. Za peníze matičko, udělal bych všecičko... M.Kunt: K nehodě mezi Hlubokou a Zliví nemám nic, ale dovolím si ocitovat pasáž z Pamětní knihy ČB stanice. Složka rok 1951: 14.12.1951. Vypraven z Č. Budějovic ve 12 hod. 02 min. nutný pomocný vlak se záchrannými a nářaďovými vozy ku srážce rychlíku č. 163 se strojovým vlakem č. 7121 mezi Hlubokou nad Vltavou a Zliví při níž byli usmrceni dva železničáři, řidič motorového vozu F. Smudek z výtopny České Budějovice a vlakmistr Parkaň Rud. z Chomutova, dále 10 osob zraněno. Více v Pamětní knize není... Později ještě zemřela v budějovické nemocnici na následky zranění i průvodčí Arnoštka Šimánková z ŽST Chomutov. 14.2.1952 byl vynesen rozsudek, v němž byl strojvedoucí strojového vlaku pan D. odsouzen na 2,5 roku vězení. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 20:54:43       Pokud ještě někdo sháníte knížku Dráha pod Plešivcem, tak jsem ji dnes sehnal v ČD centru a to "kousek" od baráku - v Karviné, když jsem se tam připletl do napěťové výluky způsobené spadnutím troleje dnes okolo 9hod. Cena 399 Kč. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 21:19:01       Ad. M.Kunt - o křestu nic nevím, takže se asi neúčastním. Ale knížku si asi koupím. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 846 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. listopadu 2008 - 21:35:59       "křest, bez křtu, křtu, křest, křte, o křtu, s křtem" Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 11. listopadu 2008 - 09:30:11       Inu, křesťanské náboženství se u nás evidentně stává už jen polozapomenutým historickým fenoménem - lidi už ani neumějí skloňovat jeho základní pojem. XMH Neregistrovaný host Odeslán z: 92.62.224.6 Odesláno Úterý, 11. listopadu 2008 - 10:37:14       Ad.M.Kunt:k té nehodě mezi Hlubokou a Zliví nevíte jak dopadl zmíněný M 274.009?Podle mých poznámek z NA měl zřejmě "štěstí"...k 29.12.1947 ve výt.ČB po srážce poškozené jedno stanoviště ,ke zprovoznění se má využít jedno st. z M 274.002 a oba vozy budou řiditelné pouze z jednoho stanoviště (!!),údajně k tomu obdržen souhlas viz (MDI karton 604)další údaj je z ledna 1948 stále výt.ČB,poškozený po srážce opravu M4 + diessel má udělat díl.Nymburk a opravu skříně díl.Plzeň(tentýž zdroj) ..nedohledáte kdy byla oprava provedena a jak dopadl po srážce?? Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 8-2006 Odesláno Úterý, 11. listopadu 2008 - 18:51:10       Moje poznámky říkají, že v Č. Budějovicích byl určitě k 1.1.1943, 6.1.1948 bude přistaven do opravy v Nymburce, zrušen k 1.1.1952 v dílnách Nybmburk z důvodu násilného poškození při srážce. Z toho tedy je možné se domnívat (nikoliv s určitostí tvrdit), že mohl být pouze převezen do Nymburka a tam čekal na opravu a pak byl pouze zrušen a už se jí nedočkal... Nebo to bylo všechno jinak? Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 11. listopadu 2008 - 23:06:54       Jo, křest bez křtu jako hrad bez hrdu. Všem bohemistům a jazykozpytcům se omlouvám. I když na k-repu občas čtu daleko větší hrůzy. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Středa, 12. listopadu 2008 - 00:41:16       M 274.0 - na http://fira.hyperlink.cz/m_274_0.htm jsem našel informaci "Od 2. 2. 1948 byl M 274.009 po srážce na opravě v dílnách Nymburk, těžce poškozenou vozovou skříň opravily k 19. 5. dílny ČSD v Plzni. 1. 4. 1948 čekal ve výtopně České Budějovice M 274.012 na dodání nového pístu ze Škody." Kde to autor vzal nevím. Z dochovaných výkazů za prosinec 1951 by šlo zjistit, zda a kde tehdy působil, ale ty už zpracoval někdo jiný... čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Středa, 12. listopadu 2008 - 07:21:42       Nevím, zda se p. Kunt nepřeklepl, ale v prosinci 1950 bylo rozložení vykazováno takto: M 274.0 01 Praha Libeň M 274.0 02 Č. Budějovice M 274.0 06 Praha Libeň M 274.0 07 Praha Libeň M 274.0 08 Praha Libeň M 274.0 09 Č. Budějovice M 274.0 10 Praha Libeň M 274.0 11 Č. Budějovice M 274.0 12 Č. Budějovice Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7994 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 12. listopadu 2008 - 09:27:46       a k čemu by byly motory s 1 stanovištěm? trvale do soupravy motor+vleky+motor? kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.52.63 Odesláno Neděle, 16. listopadu 2008 - 16:58:19       Právě skončilo v TV Lapidárium o nádraží Těšnov. Co je na tom obludné je především fakt, že to velmi, velmi mnoho připomíná kauzu Ústí nad Orlicí. Ad čtenář: ano, přepsal jsem se. Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 8-2006 Odesláno Neděle, 16. listopadu 2008 - 17:56:53       Jenže tady nemůžeme vládnoucí garnituře naservírovat, že tam bude kryt, aby, až to bouchne, to měli blízko... Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 7-2008 Odesláno Sobota, 22. listopadu 2008 - 23:29:54       Má tu někdo ke stažení foto znaku ČSD nebo přímo výkres toho znaku? Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 5-2008 Odesláno Neděle, 23. listopadu 2008 - 12:51:25       v tichosti proběhlo letos stoleté výročí od zestátnění dvou největších a nejstarších železničních společností u nás Severnídráhy Ferdinandovi a Společnosti státní dráhy Vagonet? Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Neděle, 23. listopadu 2008 - 18:00:52       A jak probíhalo zestátnění v reálu? Nabylo to až 1909? A 1908 bylo jen papírově zpětně? Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 5-2008 Odesláno Neděle, 23. listopadu 2008 - 20:56:49       ano mýlil sem se, 30. října 1906 byl přijat zákon o zestátnění Severní dráhy se zpětnou platností k 1.1. 1906 a ke skutečnému převzetí provozu došlo dnem 1.1. 1907 Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 5-2008 Odesláno Neděle, 23. listopadu 2008 - 22:02:12       jako odškodnění posílám skutečnost Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Sobota, 29. listopadu 2008 - 10:55:31       No tak to jsme už propásli . Ale nevadí. Tuším, že roky 1908/9 figurují u jiného zestátnění. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 5-2008 Odesláno Neděle, 30. listopadu 2008 - 10:13:34       Vagonet: bude 100 výročí zestátnění společnosti Rakousko -uherské státní dráhy a společnosti Rakouské severozápadní dráhy Railfort Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Pátek, 05. prosince 2008 - 03:06:34       Bylo někdy ve Starém Kolíně nějaké kolejové rozvětvení? Děkuji. Blaha Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.77.18 Odesláno Pátek, 05. prosince 2008 - 19:44:59       Ahoj, když tu píšete o modrých šípech M 274.0 měl bych k ním dotaz. V Bratislavě jsem koukal na 004 a nikde jsem nemohl najít výrobní číslo - myslím výrobní štítek. Měly modré šípy výrobní štítek? Nemá někdo foto? Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2347 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 05. prosince 2008 - 19:49:57       Railfort -> Ano, vlecka vyrobniho druzstva Kysak, pamatuji-li si to dobre. Nevim jak presne dnes, ale jeste nedavno byl prislusny napis na prislusnych budovach vedle zastavky. Ale jak to tam bylo presne a data, to nevim. Osobne mam za to, ze tam byla jen kusa kolej odbocujici s tratove koleje, jejiz cislo si opravdu nepamatuji, byt uz me bylo staniceni pro tuto trat x-krate receno, jedna se o "spravny" smer Kolin - Pardubice ... Pavel Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 442 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 06. prosince 2008 - 20:33:41       myslím, že se tu potahujete kvůli drobnostem. koho zajímá zestátnění soukromých drah v období 1908-09, tak si vezme k ruce Ročenku soukromých a státních drah za rok 1931/32 a na str.995 začíná rozsáhlý článek "Nástin vývoje a organizace železniční sítě a pokusy o nové ohraničení ředitelských obvodů státních drah v býv.Rakousku - JUDr.Karel Nechvíle" zde je pravděpodobně poprvé v češtině uveden vývoj železniční sítě na území ČSR do roku 1909. Jsou zde odkazy i na zákony, které souvisely se zestátněním a dozvíte se kdy a jak probíhalo zestátnění. spíš člověk posmutní, že skoro bez zájmu, se kolem prohání 150 let Jiho-severo německé spojovací dráhy (Pardubicko-liberecká dráha). jediné "akční" bylo na jaře město Dvůr Králové nad Labem. a to se blíží další zajímavá 150-ka, která stojí za "hřích" - česká západní dráha (1861-62). o SNDVB i ATE už někdy něco vyšlo, ale o BWB snad jen ten článek v SDPVT v roce 1954 M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.230.131 Odesláno Neděle, 07. prosince 2008 - 17:52:26       Nemáš pravdu, k BWB vyšla studie v Minulostí Berounska 2003 od J. Zahradníka a taky dost píše Hons ve Šťastnou cestu. Co vyšlo slušného o ATE? Jedině nyní Šindlauer, ale tam jde o trochu okrajové téma. I když nemám rád "slavení výročí", máš nepochybně pravdu. Uvidíme, zda bude něco významnějšího k BWB - vlastně nejdůležitější dráze své doby. M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.230.131 Odesláno Neděle, 07. prosince 2008 - 19:06:09       Národní technické muzeum hledá kurátora železniční sbírky Barton Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.121.235 Odesláno Neděle, 07. prosince 2008 - 20:58:53       Ad M. Kunt, Zdepa: ještě vyšla zajímavá stať k BWB ve sborníku Minulostí západočeského kraje V. z roku 1967 (str. 74 až 93): Hanuš Entner: Česká západní dráha jako dráha uhelná.