Ad Petr Vlcek: nevidim v tom problem. Kdyz stat zrusi kompletne dotace do osobky, tak to tam muzeme propalit v nafte. Totez pres Rudnou do Berouna nebo treba po Pacifiku na HB.

Ohl: Bude li příjezd x:39, tak zas na rok budou přípoje...
Že by tentokrát předjíždění v Těšíně...???

Cílem nejsou přípoje na dálkovku, cílem je navázání os. na sebe v celém regionu, tak jak je tomu do teď...

Dlouhodobě dohodnuté časy kvůli významným zaměstnavatelům v kraji a další naše specifika...
Byť zatím dodržována jen částečně, např. ranní sjezd tří os. v Kunčicích v 5:17. (od Opavy, Havířova, Frenštátu...)
Přípoje z velkých měst na Svinov či na Hlavní mají být z Havířova, Karviné, Frýdku a Opavy četností spojů. V týdnu 20ti minuta a o víkendu 30ti minuta v exponované časy...
Zatím to má v podstatě jen Opava...

A to ještě jsou uskutečněné přípoje nyní jen z cca60%-70%. Protože nejsou přípoje v Kunčicích, ale i jinde. A také jsou víc než je zdrávo delší postoje ve Svinově na S1 a u některých v Bohumíně...

Následující JŘ se to ještě zhorší právě díky plánovaným opravám na 320 a reko Těšína...
Asi se zvýší současné postoje ve Svinově i díky striktnosti dodržet takt na jednotlivých tratích...
No uvidíme, ještě není domalováno definitivně...

PŠ: A to jako chceš novou trať se stejnou normou, nebo teda vyhnat ty ostatní fujfuj vláčky, když jedou tvoje vláčky ?

Otevřeli jsme koukám ve zdejším anarchistickém kroužku docela zajímavé téma, já si dovedu představit nějakou kompenzaci, proč ne, třeba lamino ČDC na postrku pro tebe zdarma. Nevím, to je jen nástřel a okamžitý nápad, ale doufám, že chápeš, že tvoje návrhy zpomalování rychlých vlaků jsou naprosto neprůchodná věc ?

>Pacifiku na HB.

No, jednou jsme dlouho čekali v Samechově a křižoval nás Brněnský Drak i s modrým jídelákem (vypadly tenkrát cisterny někde u Čáslavi).
Co to bylo za rok, tedy netuším.

Ad Mladejov: o stavbe nove trati pro nakladni dopravu se neuvazuje ani v anarchistickem krouzku.
A) zpomaleni R vidim jako cestu tam,kde neni zadny kratkodoby vyhled a neni mozno nic rozumneho udelat s vlaky Os, jako jsou trate Smichov - Beroun, Holesovice - Kralupy, Lysa - Kolin, Hostivar - Strancice, Brno - Vranovice a to do postaveni zakladni site VRT, tedy Lovosice - Praha - odb. na CB - Brno - Vranovice, Praha - Hradubice, Praha - Beroun, Brno - Ostrava. Vubec se mi nelibi ukonceni VRT ve Vranovicich a zvyseni rychlosti na konvencni trati na 200 km/h.

Rozdilna uroven dopravcu: nebudu hodnotit kdo a jak. Neni dulezite, aby vsechny vlaky jely stejne. Dulezite je, aby rizeni provozu vedelo, jak pojedou! I v Nemecku jsou vlaky, ktere jedou 30. Par jsem jich taky odvezl. Ale pokud ma vlak jizdni rad na 100 a jede 80, netrva to dlouho a jde na bok a pocka si. Tedy navrhuji stanoveni jizdnich dob podle vykonove hmotnosti, kterou uda dopravce pri objednavce. Nechova - li se vlak podle objednavky, pocka si, az bude dostatecna dira a ne, ze za nim bude rada vlaku jako tramvaje v Praze u zamrzle vyhybky.
Dalsi vec --> skutecne rizeni dopravy, strategicky vyhled, jak to bude vypadat treba o 100 km dale. To nam opravdu chybi a treba kvuli jizde Pn z Kolina do Recan jsem nepredjel ve Skalici osobak, tim jsem se dostalv Herspicich za dalsi a hned to bylo na useku Kolin - Breclav kvuli patnacti minutam o vice jak hodinu pomalejsi.
Oblibene tema jsou rozkazy V. Nejjednodussim resenim je je vystavovat na celou trasu vlaku jiz z vychozi stanice.
A dalo by se povidat dal a dal.

Já to zatím chápu tak, že problémem jsou spíš osobáky. A pokud nesmí náklad předjet ani osobák typu Pce - ČT ( což není žádná příměstská doprava ), tak je to špatně. Jestliže může modrá dálkovka čumákovat "do prázdna" ve Třebový kvůli předjetí rychlou vrstvou, která nejezdí pravidelně (Ex151 a SC509), tak proč by nemohl být v Zámrsku uhnut osobák a pustit náklad?

Asi proto, že by dál jel opožděn ?
Už jste viděl náklad, co by jel "na minutu" ?
A o to jde.

skutecne rizeni dopravy, strategicky vyhled, jak to bude vypadat treba o 100 km dale. To nam opravdu chybi rozkazy V.

Jo, to vidím stejně. Tragédie je, že prostě tohle SŽDC neřeší, stejně jako nějakou strategii "co teď a co potom" ve smyslu budoucnosti. Absolutní nezájem. A o sabotážích typu 200, 173 už vůbec nemluvě.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Mladějov:
ale doufám, že chápeš, že tvoje návrhy zpomalování rychlých vlaků jsou naprosto neprůchodná věc ?

No zase taková novinka by to nebyla. Zpomalování rychlíků na trati 221 už je realita, i když ne kvůli nákladní dopravě, ale osobákové.

Zajímalo by mě, podle čeho byl vymyšeln systém (ne)zastavování RJ v Zábřeze od června: http://jizdenky.studentagency.cz/Timetable/id/1109410001

Co se zeptat rovnou u kováře ?

Jinak ad zpomalování R na 221 - tak to celkem chápu, že to tvoří systém a nejde to jinak udělat, ale tak mluvili jsme původně o 010.

Tak urputný boj o nový JŘ 2013/14 je v plném proudu, o čemž svědčí článek v dnešní MF Dnes - dráhy chtějí víc peněz, kraje říkají že nemají a nedají, vyhrožuje se tedy rušením vlaků, atd. atd. Holt každoroční klasika. A do toho ty volby příští rok... Já jsem jen zvědavý jak to nakonec dopadne.

Nádražák:
Nijak jsem to nezkoumal, ale jelikož vlaky RJ nemají mezi Olomoucí a Pardubicemi shodnou jízdní dobu ve směru tam a ve směru zpět, tak se nejspíše přidala zastavování jen u těch vlaků, které na to mají rezervu v jízdní době.

ad 4 koleje

V pražském vláknu je link na plán 3-tí koleje na Výtoni vedle starého mostu. Proč ne rovnou 2 nové?

jregent: Když 3-tí, proč ne rovnou 2-ě?

To v podorlickém vláknu je to teď jízda...

Petr Šimral:
KO v KH a vymeni se tankodrom z Rikonina do Zdaru
KO v KH je přesně ten případ (snad se podaří).

Tankodrom je věcí údržby, kvůli tomu nětřeba dělat "koridor".

Co chcete upravovat na tratich VO - HK - PA/CHO krome zdvojkolejneni?
Co chci já asi není úplně směrodatné. Ale v zásadě bych to viděl na výhybnu Blešno (nebo dílčí dvoukolejku), prodložení některých stanic (napadá mě HK-Slezké nebo Třebechovice), peróny Chlumec n.C., Týniště n.O. (zde plus přednádraží) a stálo by asi za řešení jižní zhlaví Hradce. Z dalšího třeba spojka Tišice - Ovčáry.

je Kolin - HB - Brno za podminky, ze bude poskytovan postrk zdarma
Měl jsem na mysli různé ceny za DC, ale i toto by mohlo být k diskuzi. (Jsem myslel, že máte schopnější loko.)

Nakladka vyrazne zrychlila a bude zrychlovat i nadale.
No ono jak která.

Mladějov:
Jako očekávat nějakou výstavbu vícekolejek a OKOLO PRAHY ? Cha cha..
Koneckonců MD a Praha to prokazují v kauze kolem trasy VRT směr Benešov v ZÚR.

EDIT PŠ:
Tedy navrhuji stanoveni jizdnich dob podle vykonove hmotnosti, kterou uda dopravce pri objednavce. Nechova - li se vlak podle objednavky, pocka si, az bude dostatecna dira a ne, ze za nim bude rada vlaku jako tramvaje v Praze u zamrzle vyhybky.


jregent:
Zrovna v tomto úseku má nákladka vlastní kolej přes Krč. Nemám pocit, že by zrovna tam byl problém s nedostatkem kapacity.
(Apropo, abychom se brzy nedočkali zákazu jízd nákladky pře}s širší centrum Prahy kvůli hluku ...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)

Zrovna v tomto úseku má nákladka vlastní kolej přes Krč.
Na kterou se ovšem nelze dostat ze všech směrů.

Tankodrom je věcí údržby, kvůli tomu nětřeba dělat "koridor".
Obávám se, že s tím stoletým R 65 toho moc neuděláte. A má to výrazný vliv i na normativ zátěže.
(Jsem myslel, že máte schopnější loko.)
Jsem si myslel taky, ale ten tankodrom přes Řikonín a dále do kopce zlomil i mě, když jsem s 1673 tunami za Řikonínem slavně uvázl. Ale celkově - -> proč bych měl něco rvát do kopce a pak z kopce pálil špalky, protože je tam takové klesání, že to rekuperačka neudrží (kdyby se tam náhodou smělo rekuperovat), když je vedle kvalitní trať plně vyhovující pro nákladní dopravu? I tu elektřinu budeme jednou platit podle elektroměru jako v zahraničí. O kolik by nám asi tak SŽDC muselo zlevnit, aby se nám vyplatilo si vézt druhou loko? Pošeptám vám. Muselo by to být zadarmo a tu samou sumu, co by nám odpustili by nám ještě museli zaplatit. A to neřeším elektřinu, zatím je ještě paušál. A špalky na vozech.

(Apropo, abychom se brzy nedočkali zákazu jízd nákladky přes širší centrum Prahy kvůli hluku ...
Když jsem dnes v noci slyšel rachot mnou vezeného vlaku v Úvalech (a to tam bylo komplet na umělých špalcích), tak se fakt divím, že je tam ještě 100 km/h. I přes den.

Nemám pocit, že by zrovna tam byl problém s nedostatkem kapacity.
Nejde jen o nákladku alei o ROPIDí nápady a ONJ.
Jsem pouhý cestující, ale nemívají dispečeři právě tady problém vše protáhnout ze Smíchova (nádraží i ONJ) když vypadne jedna kolej?
4 koleje by jim mnohé usnadnily a nový most pro dvě koleje by asi nebyl o mnoho dražší.
Předpokládám, že součástí investice bude i zjednodušení výjezdu z ONJ

jregent:
Teď nějak přesně nevím, jak ve Vašich myšlenkách souvisí ONJ s tratí hl.n. - Smíchov.
Pokud bude někdy nový most, měl by být dvoukolejný (a stávající jednokolejný).
ROPIDí nápady jsem už komentoval několikrát ...

Petr Šimral:
Na kterou se ovšem nelze dostat ze všech směrů.
Chybí jen směr Hostivice.

Obávám se, že s tím stoletým R 65 toho moc neuděláte.
Údržba (oprava) může být i výměna (kus za kus), ne?

Ad Hroch: A Hostivař : -)

Údržba (oprava) může být i výměna (kus za kus), ne?

Pokud tam ten tankodrom chcete nechat, tak klidně. Ale to pak nemusíte vyměňovat.
Když už něco dělat, tak pokud možno pořádně. A pokud nějaké stanovení priorit, tak udělat jako první úseky ve stoupání.

Jojo, trať Havlíčkův Brod - Brno bude ještě slušný oříšek pro dopravní odborníky. Což o to, pro teoretiky je to jednoduché, ti vidí kvalitní trať pro nákladní dopravu, vždyť přece má dvě koleje, žádná úrovňová křížení i autoblok a toho času je bez výraznější dálkové dopravy. Co na tom, že ten kdo se tím zabývá vidí i nešťastné trasování, kdy trať se klikatí krajinou jak zajíc, míjí co může, trasování je tak tak na těch 100 km/ a sklony jsou značné, místy se přidává i špatný technický stav.
Takže co vlastně nabízí nákladní dopravě jako alternativu vůči I. koridoru? Vyhnutí se osonákama přeplněným úsekům těžko, protože i do Tišnova jezdí mnoho osobních vlaků (dlužno říct, že oprávněně) a Prahu neřeší. Slabší provoz než v úseku Kolín - Česká Třebova je určitě argument, ale obstojí proti zmiňovaným sklonům?
No ale co s tou tratí? "Trocha" peněz do přeložek řešících místa s největšími sklony. Ano, tak těžké by to nebylo, přece jen v liduprázdné krajině se do dá připravit, navíc i dovela rychle, ale jak odůvodníme větší investie tam, kde to osobce nepomůže, když tu budou limitovat pomalé okolní úseky? Jistě, je to pořád o něco lacinější a výrazně prosaditelnější než třetí kolej u Přelouče, nebo Blanska, o přestěhování lidí z Adamova do Tišnova nemluvě. Navíc posílení prvního koridoru řeší průchodnost (kapacitu), ale už ne případné odklony...
Tak jak tak by SŽDC (stát) měla dát nějakou vizi, protože jinak se při dalším poklesu nákladní dopravy přes Vysočinu dočkáme stavby sanační oprava trati Havlíčkův Brod - Brno vč. zjednokolejnění úseku Havlíčkův Brod - Tišnov.

Říkal jsem si, i když jsem to nezkoumal do detailu, jako přípojné vazby apod., ale nebylo by dobré rychlíky které dnes končí v Praze protrasovat dál? Vím že to tak funguje třeba v Brně, kde přijede vlak z Jeseníka/Ostravy, "převlékne číslo" a jede hned dál na Prahu. Neužírá tak tolik kapacitu nádraží (které jí moc nemá), protože se se soupravou nemusí nikam posunovat/přepřahat lokomotivu. Říkal jsem si, že z Prahy by takhle mohly ty bohumínko-brodské rychlíky hned pokračovat dál přes Plzeň do Chebu, a ty jesenicko-pardubické by zase mohly pokračovat dál do Děčína/Chebu přes Ústí nad Labem (včetně toho že by v Praze mohly jezdit přes Vršovice, aby se na hlavním nemuselo úvraťovat). Nebylo by to i výhodnější z hlediska počtu souprav (ušetření nějaké soupravy)?

Paul2no: S ohledem na kapacitu tratí kolem hlaváku určitě bylo. Podstatnou nevýhodou je však riziko přenášení zpoždění mezi vlaky. A to by s ohledem na probíhající stavby na koridorech bylo poměrně velké.

PŠ: Když už něco dělat, tak pokud možno pořádně.

Jo, to máš naprostou pravdu. Jenže udělat jakoukoliv práci pořádně v drtivé většině znamená, že to stojí čas a peníze. A heslem dneška je šetřit. Podle toho to taky všechno vypadá.

Paul2no:
Jak píše Orky. Představa nějakého megaramena typu Jeseník - Brno - Praha - Cheb mi nepřijde jako úplně nejlepší nápad. Znamenalo by to určitě držet v Praze záložní soupravu/y. Otázka, jak s přepřahama, resp. lokomotivami 3xx. Přepřahy na hl.n. není to pravé ořechové. Ale jinak je pravda, že zejména tratím bezprostředně na hl.n. navazujícím (a asi i samotnému hl.n.) by to pomohlo, o tom žádná.

Petr Šimral:
Pravda. Ale to (doufám) brzy padne.

Pokud tam ten tankodrom chcete nechat, tak klidně.
Pojem tankodrom jsem chápal tak, že jsou tam blaťáky, propadlé styky, vlnkovitost a takové ty věci, což se nějakým TSO dá vyřešit a netřeba z toho dělat monstrakci typu koridor.
Prostě opakující se akce za účelem udržení stále stejného (vyhovujícího) stavu, bez zlepšování parametrů.

Bkp:
Snížit sklony znamená trať rozvinout, tj. prodloužit (a bude z toho asi ještě větší klikatina). Rozvíjení s parametry V=100-120 km/h nebude určitě ani jednoduchá ani levná záležitost. Osobce to určitě uškodí a je otázka, zda snížení energetické náročnosti pro cargo vyrovná ty náklady na přestavbu.

Hroch: Snížit sklony lze ještě jiným způsobem - přeložka s výraznými terénními úpravami s řadou mostů a tunelů. Ale abychom pak neměli tunel s Kutné Hory až do Havlobrodu.

Orky:
Jasně, tuto možnost jsem neuvedl, děkuji za doplnění.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)

Orky: Ale abychom pak neměli tunel s Kutné Hory až do Havlobrodu.

Chápu, že pro naše fíry by to bylo nezvyklé. Ale na druhou stranu - víte, kolik tunelů i "tunelů" v týhle republice je? Mám dojem, že v tom se řadíme ke světové špičce... A když už je o tom řeč, nebude se něco dělat s tím úsekem u Bezpráví? Např. podobný tunel jako u Krasíkova?

Pilatus: A víte, kolik takový tunel stojí? Podobně dlouhý tunel Praha-Beroun padl kvůli tomu, že nám na něj EU nepřispěla a sami bychom ho asi neufinancovali.

Bkp: Když jsem tady před časem rozjel nevinnou hlášku o možném nuceném uvolnění kapacity tratí pro nákladní dopravu, netušil jsem, že se dostaneme až k otázce "zjednokolejnění" trati Havlíčkův Brod - Tišnov. Je to samozřejmě nesmysl, ale faktem je jak neprozíravé se ukázalo postavit novou trať v 50. letech v pustině (netýká se úseku Havl. Brod - Žďár), kde trať vede přibližně ve shodné trase. Úsek Žďár - Kozlov (Křižanov) - Tišnov se na poslední chvíli, dle historických pramenů, přetrasovával (původně měl jít přes Nové Město - Rožnou ((otázkou je zda i přes Nedvědici))), a to kvůli zajištění lepších parametrů trati. Nějaký projekt z té doby však nikde není k nalezení, což by bylo velmi zajímavé už kvůli tomu, zda plánovali všude stejný sklon, jako mezi Brodem a Žďárem.

měl jít přes Nové Město - Rožnou ((otázkou je zda i přes Nedvědici
??? Prosím o jakékoli podrobnosti k uvažované trase, kudy z Rožné mimo Nedvědici ??? Kdy a proč ??? Přes Střítež a údolím Loučky? V Bystřici se vypráví, že se původně mělo jezdit okolo Lesoňovic do Štěpánova a do Nedvědice, ale že stávající trasu prosadil hrabě Mitrovský, ale v tomto případě se jedná o období před 1914...
Díky za info

Orky: tuším, že hodně . Já se jen zeptal, jestli mi třeba něco neuteklo...

Ad Bkp a Hroch: koukam, ze muj navrh poskytovat dopravcum v useku Tisnov - Vlkov uplne zapadl. To je asi zbytecne lacine :-(

Oprava trate: pokud uz zacneme opravovat, tak to bude vypadat jako koridor. Vzdyt koridor je jen trochu slusna oprava, kdyz vynechame prelozky. Kouknete na usek z Tisnova pod Rikonin. Tak by to mohlo vypadat.

Honzaloko: informaci o tomto článku signalizujícím tvrdý boj o nový JŘ, jsem sem dával už v úterý . Nicméně ten titulek je "drsnější" (tak už to bývá) než samotný článek. Ten vyznjívá jako tvrdý boj o prachy. Uvidíme jak to dopadne.

ZFJ: kraje mají na příští rok od státu o 600 milionů na dopravu méně. náklady na vlaky naopak rostou...škrtat se opravdu bude.

ZFJ/Honzalb: Tak horké to nebude, jak to vypadá. Dojde k dílčím omezením, ale dopravně vyspělé kraje si s tím poradí, byť to možná odnesou další bezvýznamné trati.

Pořád samé rušení, omezování, likvidování, kdy už tyhle hrůzy přestanou

Orky: já mám právě obavu, že mnohé kraje dají před odstřelem bezvýznamých lokálek přednost plošnému škrtání, a odnese to právě příměstská doprava.

830012: Až stát zajistí stabilní podmínky. Pak se na nějakou dobu situace ústálí. Pokud se budou budou měnit ceny za DC, příspěvky státu krajům na dopravu (memorandum), budou se měnit ceny za výkony podle toho, jak si dráhy umanou (cena musí mít určitou výši dle smlouvy s minimální možností korekce dle vlivů) apod.)
Brr: Přesto si myslím, že některé to dokážou, ale mnohé, bohužel, ne.

Petr Šimral:
Když ono nejlacinější není nejsnadnější, aneb záleží na tom, kdo je v jaké situaci. Když SŽDC stále funguje podle principu času dost, aneb když je někde problém, tak to rekonstrukcí vyřešíme (co na tom, že zprovoznění je bratru za deset let, pokud vůbec), ale nemá vytvořený "šuplíček" na postrky (zdarma), tak máme problém téměř neřešitelný. Na druhou stranu, až ČD prodají téměř všechen nemovitý majetek SŽDC, tak bude potřeba najít jiný způsob "financování", no a taková postrková služba od ČDC, kde na dvacetikilometrovém úseku bude permanentně k dispozici patnáct "zatopených" lokomotiv za paušální roční poplatek 300 mil. se bude hodit.

Já teda jel směr Brno přes Žďár celkem nedávno, dokonce ve starým škopku A150, a nějaký extra tankodrom jsem nepozoroval. Naopak třeba proti trati 231 mezi Lysou a Kolínem mi to přišlo jako pohodička...

Petr vlček: nelíbí se Vám trať Lysá-Kolín ? Tak si projeďte úsek Lysá-Mělník, to je místy "chuťovka"...

Jo, tam je to taky hezký. Zlatej ten úsek z Karlštejna k hradlu Porno...

Ad Petr Vlcek: mozna se to v Acku ve stovce nezda, ale Porsata mely otlucene strechy o strop vagonu a masiny adhezne na tom nedrzi. Krasne se to porovnava z Tisnova pod Rikonin, kde je novy svrsek a masina tam drzi a jak prejedes na tankodrom, tak neudrzis ani polovinu tazne sily ( pri namraze a hodinu po predchozim vlaku ). Za sucha to drzi i na tom tankodromu.

Blataky z Lyse do Melnika me tolik netrapi, nejsou tam kopce.

Petr Šimral:
koukam, ze muj navrh poskytovat dopravcum v useku Tisnov - Vlkov uplne zapadl
Jestli je myšleno poskytování postrků, tak to jsem už reagoval zde.

Blataky z Lyse do Melnika me tolik netrapi, nejsou tam kopce.
Zajímavé, že o vlaku přesměrovaném z pravého na levý břeh kvůli stavu tratě jsem už slyšel, ale o obdobném případu na havlbrodské zatím ne. (Tím nepopírám, že takový není, spíš chci naznačit, že i ta pravobřežka je v tomto směru problém.)

Kouknete na usek z Tisnova pod Rikonin. Tak by to mohlo vypadat.
Moravu tolik neznám. Co úsek Litoměřice - Polepy? Tam se v některých místech též opravoval svršek. Slušnejší proti stavu před nějakými cca pěti lety mi přijde i úsek přes Klánovický les.

Trupak: To se týká období, když se trať měla stavět. Tedy přd rokem 1903. Variant bylo více, nakonec byly tři základní a z toho vyšla ta současná s korekcí u Bystřice, aby se trať dostala na bystřický katastr. Původně to mělo jít v tom úseku okolo nynější vlečky Diamo údolím přes Rodkov na Rozsochy (obec) s napojením přibližně u přejezdu přes silnici I/19 do původní trasy kvůli menšímu stoupání a samozřejmě kratší trase. Proto je od Diama do Bystřice tak vražedné stoupání a trať se musela rozvinout částečně i opačným směrem, aby se dostala tam, kam to Bystřice prosadila. A právě toto mělo být při přestavbě trati na dvoukolejnou odstraněno, trať se měla vrátit do původně uvažované trasy - v Rodkově měla být zastávka a měl tam jezdit k vlakům bystřický autobus. To bylo cca v roce 1938.
Přestavba trati měla trať zkrátit a zmenšit i stoupání, takže není jasné, zda z Rožné počítali směr Nedvědice, nebo ji chtěli směrovat na Tišnov přímo. Bohužel projekt není k dispozici, možná je nějaká zmínka v kronikách měst okolo tratě 251. Ale to chce bádat buď jako badatel na pracovní poměr nebo jako důchodce.

PŠ: a kolik byste teda protáhli tun po 230/250, kdyby byly kopce v referenčním stavu, a přes KH byste nemuseli jet výběhem?


Erwin:
ony byly čtyři varianty jak má nová trať vést z Kuřimi do Žďáru (resp. jak vystoupat od Svratky na vysočinskou parovinu):
1) údolím Bítýšky
2) realizovaná (údolím Loučky, Libochovky a potoka Haldy)
3) +- údolím Loučky
4) nepamatuju si, ale podle tvého popisu tedy údolím Nedvědičky

přičemž 1) a 4) jsou od pohledu výrazně náročnější na terénní překážky oproti 2) a 3), a 3) musí oproti 2) překonávat rozvodí ve vyšším místě. Varianta 3) by sice napojila líp Nové Město, ale zase by vůbec nepomohla VelMezu. Takže ve výsledku a s ohledem na reálie posledních let 1. republiky a 2. republiky mi to trasování špatné opravdu nepřijde.

1600 KO - BR/1300 BR - KO

PŠ: aha, z předchozí diskuse jsem pochopil, že ta čísla jsou pro aktuální tankodrom a ne pro slušný svršek...

Tato jsou pro tankodrom, ale za nelidskych adheznich podminek je tech 1300 tun hodne na hrane. V pripade kvalitniho svrsku by se dalo uvazovat po vyzkouseni 1800/ 1400, mozna i 1500 tun.
Kazdopadne 1450 tun bez postrku uz jsem tam za ranni rosy vyvezl.

David jaša: Děkuji za doplnění, já jsem se dopátral jen k té jedné variantě (Žďár - N. Město - Rozsochy obec - Rodkov - Rožná - a někudy k Tišnovu). Mám informaci, že pod Harusovým kopcem měl vést tunel - je tam nyní novoměstská sjezdovka, ovšem je to neověřená informace. V roce 1938 byla v Novém Městě na Moravě zřízena stavební správa, za účelem přestavby a zdvoukolejnění tratě, což by znamenalo, že v tu dobu již bylo o trasování v té části tratě, které výše uvádím rozhodnuto. Pak náhle, dle historických zápisů, došlo ke změně (zřejmě ta změna byla celkem rychlá - neověřená zpráva mluví o problému s pozemky) a k přeložení trasy ze Žďáru do Tišnova přes Křižanov, tedy do té současné.

Erwin: problém s pozemky? To mi nedává moc smysl.
Spíš nastal problém s územím.
Mé znalosti o trati 25 jsou, že je trasována tak, aby se vyhnula říšské hranici.

M_g: No jo, jenže sudety byly až daleko na severu. Zřejmě někdo přišel s tím, že levněji by vyšla současná trasa, přestože vede "pole, lesy, hejna vran". Ale to zase nedává smysl pro úsek Vlkov - Tišnov, který je provozně náročný a stavebně drahý.

Daleko na severu? A co trať Skalice n Svit - Chornice, kde byla hranice za Jevíčkem? Nebo mezi Letovicemi a Českou Třebovou, kde se hranice překračovala dvakrát.

Pro oblast vysočiny jsem mapku nehledal.

M_g: Daleko na severu?

Ano, Stačí použít Google a na mapě protektorátu Böhmen und Mähren zjistit, že hranice vedla od Bystřice ještě asi 15 km severně.

Mé znalosti o trati 25 jsou ...
Pro oblast vysočiny jsem mapku nehledal.
Tak nekecejte o znalostech, které nemáte (jakkoli je ta teorie zajímavá).

PŠ: ještě dotaz: jaké nejtěžší vlaky vlastně vozíte? Teoreticky mi vychází z ložené hmotnosti vozu a délky vlaku nějakých 3800 t, takže jestli se nepletu, tak na trase přes MuN se s těmi 3000 t blížíte reálné maximální hmotnosti vlaku? Díky.


Erwin: tunel pod tím kopcem vypadá nesmyslně, proč by tam měl být? Rozvodí je až o kopec vedle. Jinak ten přehled variant byl snad uveden v nějakém článku o bývalé lokálce Kuřim - Veverská Bítýška.

V kombinovane doprave se puvodne uvazovalo o maximu 1600 tun. Dnes jiz tuto hmotnost pomerne casto prekracujeme, u nekterych vlaku jsme tesne pod dvemi tisici tun.
V konvencni doprave mame primo my zkusenosti cca do 2700 tun, ale dle meho nazoru je potreba uvazovat o maximu 50 ctyrnapravovych vozu + 2 loko, tedy cca 4000 - 4500 tun podle tridy zatizeni. U takovychto vlaku je jeste dulezite vyresit bud automaticka sprahla nebo mnohoclenne rizeni dalkove pres celou soupravu a to tak, aby nebyl frekvencni rozsah dalkoveho rizeni rozdelovan podle zemi. Dnes si totiz nemuzete ani koupit zarizeni dalkoveho ovladani lokomotivy, protoze v kazde zemi je povolen jiny kmitoctovy pracovni rozsah. Takze lokomotiva, kde strojvedouci pouzije s jednim vlakem dalkove ovladani v CZ, DE, AT (treba) je nerealna, prestoze v beznem provozu takove lokomotivy bez problemu existuji.