Nejen na UA si s osvětlením hlavu nedělají, např. ve Slivenu (BG) se v tamních 14 Tr nezřídka improvizované žárovky houpají nad hlavami cestujících v dost neuctivé vzdálenosti, já našel akorát jednu fotku celkem ukázněné žárovky.

http://transphoto.ru/video.php?action=clip&video=1580 už ať tam jsem - co je hodně dobrý jak je tam málo aut a lidí a všeho všude. Nějak sem to ani nemohl poznat když si vždycky vzpomenu na ten chaos v létě

Historické tramvajové nehody v Rusku a SSSR: http://englishrussia.com/2013/01/25/tram-accidents-in-the-ussr/#m ore-119088

http://www.youtube.com/watch?v=R1P26RKIOOA - K2 na Ukrajině

Minulý týden jsem podnikl další výlet (tentokrát pětičlenný) na Ukrajinu:

Žytomyr – 270 000 obyvatel. Jedna tramvajová trať a pěkná trolejbusová síť.




Mykolajiv (Nikolajev) – V tomto 500 tisícovém městě sice v uplynulých 20 letech nezrušili žádnou tramvajovou trať, ale funkčních tramvají je zde dnes pouze 34 a trolejbusů jen 21.




Oděsa – Cca 1 milion obyv. Největším lákadlem jsou zde ex-pražské a jedna ex-mostecká T3. Dále linka 20, která vede skrz mokřady rákosím. Jezdí se zde, vzhledem ke stavu tratí, velmi rychle.




Charkov (cca 1 500 000 obyvatel, 2. největší město Ukrajiny) – I zde jsou ex-pražské strojky. Za pozornost stojí i metro a kyblíková lanovka.

Pokračování:

Konotop – necelých 90 000 obyvatel




Vinnycja – Na ukrajinské poměry neuvěřitelně funkční systém elektrické MHD. Po tramvajových kolejích se zde prohánějí vozy původně z Curychu (60. léta).




Tak, už jsem navštívil všech 23 ukrajinských tramvajových provozů.

(Příspěvek byl editován uživatelem adam_z_prahy.)

Ty Rocary ještě existují? Měl jsem za to, že tyhle stroje v Charkově dojezdily už před 2-3 lety.

Adam z prahy:
Super parádne fotky! Až na drobý detail že to nie sú kachny, ale husi.

Adame, tak koukam, ze ste toho videli hodne. I kdyz mi Absolut oponoval, ze ve srovnani s Ukrajinou je to u nas naprosto luxusni, tak uz se svym vychodnim sousedum blizime. I kdyz mam pocit, jakoby to na Ukrajine uz casto jezdilo jen silou vule.

Reichenberger: Jak vidíš :-)
Dopravopat: Uznávám :-)

Dám sem ještě pár fotek:

Navštívili jsme i na chviličku Kyjev, kde jsme se podívali na novou tramvajovou rychlodráhu (linky 4 a 5). Jezdí zde i ex-pražské T3.



Charkovské metro - interiéry vozů a stanice:



Bývalé eskalátory na charkovském nádraží - vedou k úschovně zavazadel. Z těchto eskalátorů je uděláno pevné schodiště. To jsem ještě nikde neviděl.


Zažili jsme i tramvajovou kolonu způsobenou vykolejením jednoho vozu. Byla to dvoudveřová T3:


Pár foto z kolony:


Nodes: K Ukrajině máme ještě dost daleko, stav jednoho vozu:


Pár foto z vozovny:

Nová ukrajinská trojwana v Kyjevě s názvem "Kaštan".

http://transphoto.ru/vehicle/309806/

Výrobce autobusů a trolejbusů LAZ zahájí ve spolupráci s Alstomem výrobu tramvají. LAZ plánuje do 6-7 let výrobu provádět ze 70% samostatně.

Jeden ze článků k tématu (RU)

děsná úprava tram T6B5 v Kyjevě. Tohle jde asi opravdu jen na východě, bohužel paradoxně proti novým tram, která kupují Lvov či Moskva.

http://transphoto.ru/photo/368986/

Na druhou stranu průměrné stáří vozového parku trolejbusů může Kyjevu závidět i kdejaký český provoz, což je na flotilu čítající asi 500 vozů podle mě úctyhodné.

Hrbáčfuj: Kdybyste musel při nedostatku náhradních dílů zajistit provoz, tak byste takhle hloupé kecy neměl.

Jak píše Absoult. Pokud mám plný sklad oken na T3, tak to je rozumná úprava.

Plným skladem oken na T3 je samozřejmě myšleno třeba dvacet vraků T3 za halou, které nemám jak zprovoznit, ale mají okna.

Ahoj, dokáže někdo poradit jak se ve Lvově dostat na tu pionýrskou železnici ? Dvakrát jsem to již zkoušel a nikdy se nepovedlo a co stojí z turistického hlediska ještě vážně za zhlédnutí?(tento rok tam nejedu jen kvůli MHD) děkuji

Dětská železnice ve Lvově se nachází ve Stryjském parku. Jak se tam nejlépe dostat, se řešilo loni v srpnu ve vlákně "Železnice bývalého SSSR". O parku v polštině třeba zde: http://www.lvivguide.info/pl/lviv-parks/stryiskyy-park.html

Děkuji moc. A ještě dotaz jeden. Jak na tu novou tramvajovou rychlodráhu v Kyjevě ? Nejdou mi načíst mapy na transphoto

Co kupuje Lvov za nové tramvaje? Pokud vím, dosud bral hlavně KT4D z Německa, možná i KT4SU z jiných provozů (Vinnicja?).

Rezny: Buď ze severu linkou 28 a posléze 5, nebo z jihu městskou železnicí. Ale názvy stanic si nepamatuju.

Rezny: Linka 5 jezdí jen ve špičce, takže 28 až na konečnou a tam pěší přesun na 4. Električka má jezdit jen ve špičkách a to v intervalu cca 30 min.

Nová tramvaj pro Lvov - Electron T5L64 na zkušebních jízdách

http://www.youtube.com/watch?v=YQCQj-Rqfs0

ještě nové koleje a bude to fajn :-)

Jiri_21 : ve Lvově probíhají v poměrně masivním rozsahu výměny kolejí již několik let, sice ne zrovna šťastnou metodou bkv, ovšem například nová křížení jsou na betonových deskách. Předpokládám, že nové tramvaje nasadí na linky, kde jsou již koleje rekonstruované.

Ukrajináč: tak jim držím palce a at jim to dobře jezdi diky za info

Také jsem letos navštívil Kyjev a protože tu byla řeč o levobřežní tramvajové rychlodráze (linky 4 a 5), začnu s ní. Pokud ještě někoho zajímají její názvy stanic, tak přestupní stanice s městskou železnici se jmenuje Troješčyna-2 (Троєщина-2). Na městské železnici existuje ještě stejnojmenná zastávka bez dvojky, ale ta je kousek dál. Druhá konečná rychlodráhy je Myloslavska a aby to nebylo tak jednoduché, tak konečná klasické tramvajové linky 28 se také jmenuje Myloslavska, ale nedá se říct, že by to byl jeden přestupní uzel Špičková linka 5 pak jezdí až na smyčku Aleksandra Saburova.

Celkově na mě levobřežní rychlodráha působila jako předimenzovaný, skoro bych řekl až zbytečný systém. Byli jsem tam v sedle, kdy nejezdí městská železnice a v tu dobu by nemusela jezdit ani tramvaj. Cestujících na půl maršrutky, není se ani čemu divit, kolem konečné Troješčyna je akorát pustina a samotné sídliště asi lépe obslouží trolejbus a i tramvaj na druhé straně. Samotná trať je vybudována ve velkém stylu - osvětlení, betonové "oplocení", obslužná komunikace. Vozový park je to nejlepší, co je v Kyjevě k mání - nové K1, "wany" a zbytek jsou lepší T3. Sice tomu říkají rychlá tramvaj, ale rychlost bych odhadl tak na 40 km/h, asi aby si cestující déle užil nového díla...



Pár snímky bych přidal i pravobřežní rychlodráhu. Ta už je využita podstatně více. Také zde se objevuje pokud možno to lepší z vozového parku.


Podívejme se i na zbytek tramvajové sítě.

Pad:
Díky, moc pěkná reportáž.

Druhá konečná rychlodráhy je Myloslavska a aby to nebylo tak jednoduché, tak konečná klasické tramvajové linky 28 se také jmenuje Myloslavska, ale nedá se říct, že by to byl jeden přestupní uzel

A netřeba zapomenout také na dvě trolejbusové konečné stejného názvu, kdy překvapivě opět každá z nich leží úplně jinde Troješčyna je kouzelná čtvrť.

Pojďme dál - v jižní části Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti leží Kryvoj Rog. Má něco přes 650 000 obyvatel a je pokládán za nejdelší město na Ukrajině (ruská wikipedia uvádí 53 km). Pokud by se měl stručně charakterizovat, tak je to mix sídlišť, vesnic, hutních závodů a železnorudných dolů.
Ve městě existují dva tramvajové systémy - klasická městská tramvaj a něco, co bylo původně nazváno rychlá tramvaj, dnes metro(politen). Podívejme se nejdříve na rychlodráhu. Systém tvoří jedna důsledně segregovaná trať stavěná podle norem metra, zhruba 40% vede v podzemí, jsou zde i 4 podzemní stanice. První úsek byl otevřen v roce 1986, v dalších letech proběhlo několik prodloužení, v současnosti má délku 18,7 km. V úseku Dům sovětů - Kilceva je levostranný provoz. V roce 2012 byla vybudována krátká spojka z konečné stanice Kilceva na blízkou tram. trať (do té doby nebyla s městskou tramvají kolejově propojena) a byla zavedena nová linka č. 3, která z rychlodráhy pokračuje 4 zastávky po městské síti do smyčky KMK. Jak už jsem zmínil, trať je plně segregovaná, povrchové úseky jsou obehnány betonovou zdí, čili fotografování na trati je trochu problém (šlo by vylézt na přímo na zeď, ostnatý drát kupodivu není osazen). Kromě toho zbývají už jen nečetné škvíry v betonu, úsek za stanicí Dzeržinskaja, kde je z jedné strany pouze plot, anebo ve stanicích. Tam ale nesmíte vzbudit pozornost bdělé ostrahy, poněvadž dle ní je fotografování rychlostní tramvaje zakázáno. Podzemní stanice vypadají jako klasické stanice metra té doby, povrchové stanice ale určitě potěší příznivce architektonického stylu brutalismu. Odbavování je pomocí žetonů, cena 1,5 hřivny, příchod přes turnikety (v nerychlodrážním úseku linky 3 je ve voze průvodčí). Interval ve špičku tuším 3 až 4 minuty (souhrnně všech linek ve společném úseku). Vozový park rychlodráhy tvoří zejména T3, T3SU a T3R.P, dále dva kousky KT3UA a vloni byly z Prahy odkoupeny tři T3SUCS. Ve stavu jsou i unikátní vozy 71-611 (v podstatě obousměrná 71-608) a 71-611P (bez kabiny řidiče, určeno jako střední vůz do třívozové soupravy), bohužel jsme je v provozu neviděli. 611P jsou už asi nadobro odstavené.





Městská tramvaj nevybočuje z ukrajinského standardu. Je zde sice asi 12 linek, ale na mnohých asi jezdí jen jeden vůz, provoz jen ve špičku s intervalem okolo hodiny a půl, takže se asi jedná o účelové linky (jen ten účel mě není úplně jasný). Na každé trati ale zůstává minimálně jedna linka s častějším intervalem, můžeme jim říkat páteřní. Interval páteřních linek v Křivém Rohu je okolo 20 - 30 minut. Vozový park je oproti rychlodráze odlišný. Převažují vozy 71-605, dále 71-608 a nejnovějších je 7 vozů K1 z let 2007-08. Odbavování zajišťují průvodčí nebo řidič ve voze, cena také 1,5 hřivny.





Manil: jsem rád, že se fotky líbily

Pad:
Skvelé fotky a info. Díky.

89 minut je bezva interval, to asi aby se dobře pamatovaly odjezdy
Jinak hezké fotky, zvlášť ta s tím mostem

Těžiště veřejné dopravy na Ukrajině je někde jinde: http://cripo.com.ua/?sect_id=3&aid=152312

Na tom serveru jsou i jiné zajímavosti. Např. už tam srovnávají, že dnešní průměrný Ukrajinec si ze svého žebráckého platu může dovolit méně potravin, než měl garantovaný příděl vyhnanec za carského Ruska nebo vězeň stalinského Gulagu. Viz: http://cripo.com.ua/?sect_id=3&aid=159987 (škoda, že většina čtenářů K-reportu už asi neovládá azbuku). Nelze se tedy divit stavu MHD, kde kralují "maršrutky".

Ne že bych snad chtěl tvrdit, že ukrajinský pracující se má dobře, to v žádném případě, ale pokud jsem ten článek pochopil dobře, tak se tam porovnává příděl vězňů se současným životním minimem, nikoliv se žebráckým platem. Ten je přece jenom o něco vyšší. Ačkoliv ani s ním by to porovnání moc povzbuzující asi nebylo. Další věc je, že každá taková statistika se dá přizpůsobit k požadovanému výsledku. Moc se mi nezdá, že by průměrný vězeň gulagu měl denní příděl 1,2 kg chleba (tj. celý bochník na den) a přes půl kila brambor, masa už pravda méně. Jedna věc jsou tehdejší předpisy, ale realita mohla být diametrálně odlišná, potom by i to porovnání vyšlo jinak. Takhle je to jen takové plácnutí, podobně se dá třeba tvrdit, že dnešní průměrný ukrajinský pracující si může koupit třeba mnohem víc rozhlasových přijímačů než ve 30. letech - a tohle srovnání je taky o ničem.

Ale zpět k MHD. Ty intervaly 89 nebo 108 minut by se snad možná daly i skousnout. Když už to tam z nějakého důvodu musí jet, tak to vychází na 3 spoje ráno a 3 odpoledne, to se dá zapamatovat i tak. Větší pakárna je celodenní interval 34 minut na lince 1, to už se pamatuje hůř. A další podivnost vynikne v souvislosti s linkou 2, která má s "jedničkou" asi tak 80 % společné trasy a interval po většinu dne 25 minut. Pak někdy jedou 2 vozy skoro za sebou a potom je 25 minut díra. Copak by nemohly jezdit obě linky po 30 minutách pěkně v 15 minutovém prokladu? Tohle není jen o penězích.

A maršrutky... tak to dopadne, když se jednomu segmentu ponechá volné pole působnosti bez nějaké regulace a druhý segment se ze sociálních důvodů dotuje. Holt si "libují" v extrémech a to nejen v oblasti veřejné dopravy. Zřejmě je to tam už taková tradice.

Pad: Kouzlo 34 minutového intervalu v porovnání s 30 minutovým spočívá v tom, že potřebují na zajištění provozu o vůz míň. V současné době tam pravděpodobně budou mít roztočené vozy tak, že na koncích jsou minimální obraty.

Dále při prokladu dvou linek s 30 minutovým intervalem 15:15 je šance, že to buď přesně nevyjde nebo tam utopíš ještě jeden vůz navíc. To jest o dva, resp. až čtyři řidiče denně navíc. A tolik peněz ti cestující vygenerovaní prokladem 15:15 určitě nepřinesou...

Pad: On ten článek také může být velkoruská propaganda, sugerující čtenáři, že odtržení Ukrajiny od SSSR a její osamostatnění bylo chybou.

london: Taky jsem si to myslel, ale patrně to nebude tento případ. Když to zrekapituluju: obě linky mají jednu společnou konečnou, 80 % společné trasy a ve zbytku trasy se větví do dvou směrů. Shodou okolností jsou obě větve stejně dlouhé, tj. jízdní doba obou linek je stejná. V obou větvích nejezdí žádná další linka, ke kterým by mělo význam prokládat interval (jsou tam jen ty špičkové mnohaminutové). Zde se uvádí u obou linek oběžný čas 127 min (nejspíš bez pauz na konečných, podstatné je, že je pro obě linky stejný, uvažujme tedy 127 minut pro jedno kolo bez pauz).
Takže: pro 34 min. interval linky č. 1 jsou potřeba 4 vozy, pro 25 min. linky č. 2 je potřeba 6 vozů, celkem tedy 10. V případě 30 min. intervalu by bylo potřeba 5 vozů na lince, celkem opět 10. Přestávky vycházejí stejné, resp. ještě větší. A díky tomu, že mají jednu společnou konečnou a stejnou jízdní dobu, tak ta šance, aby vyšel interval 15:15, je hodně vysoká. Čili žádný další vůz ani řidiče utápět nemusím. Dokonce by najeli i nepatrně míň kilometrů.

Další podivný případ v Kryvoj Rogu je trolejbusová linka číslo 7. Pohledem na mapu (hledejte na jihozápadě) zjistíme, že ze 2/3 vede v souběhu s tramvají do JuGOKu, zbytek je v souběhu z jiným trolejbusem a zůstává tam jedna jediná zastávka, která není obsloužená žádným jiným elektrotransportem. Pohledem na označník zjistíme ...

... že tady máme celých 5 spojů denně. Tudíž vyvstává na mysl otázka, jakto že minimálně ten souběžný úsek s tramvají už dávno nevytrhali a ušetřené prostředky nenasypali do něčeho jiného, smysluplnějšího. Pokud se ale do Kryvoj Rogu dostanete, tak linku 7 doporučuju využít. Tahle jízda po vymlácené silnici ve vymláceném Ziučku je zážitek i na ukrajinské poměry.

Cogwheel: může být, proto by se takové články neměly brát příliš vážně

Pad: Pokud vim, tak linka 7 jeden čas vůbec nejezdila. Teď už zase jezdí, ale její smysl našinec opravdu nepochopí
Ovšem v Krivij Rihu by se dala najít nějaká podivnost skoro na každý lince, co tam jezdí. Nejexotičtějším zážitkem je pro mně asi projížďka trolejbusem č.15, kde taky jede jenom pár spojů denně, obsluhuje to kloubový ZIU, a konečná je uprostřed továrny.

Dále jsme na Ukrajině navštívili Konotop. Toto zhruba 90 tisícové město zde před časem představil Adam_z_prahy, pokusím se stručně navázat.
Jedná se o relativně malou síť se třemi linkami, délka tratí se uvádí 28 km, což se mi zdá ale trochu moc. Zajímavá je historie vzniku, internetové zdroje uvádí, že k tomu došlo zhruba takto: v lednu 1949 se na schůzi místních závodů s občany rozhodlo, že se ve městě svépomocí vybuduje tramvaj. Tři měsíce se shnáněl materiál, až jednu dubnovou neděli nastoupilo přes 3000 obyvatel na stavbu (patrně dobrovolně a samozřejmě zdarma). Vozový park byl zajištěn příkazem Stalina, který přikázal Moskvě předat dva vozy do Konotopu. Dále se o víkendech nadšeně budovalo a na Stalinovy narozeniny 29.12.1949 byl zahájen provoz na prvním 3,5 km úseku. V dalších letech postavili i vozovnu a přibyly i další úseky tratí. Jezdí se dodnes a ani nebyl zrušen žádný úsek. Důvodem může být i tento řekněme osobní vztah obyvatel města k tramvajovému provozu.

V současnosti tedy existují 3 linky, dvě z nich s celodenním intervalem 20 minut (musím podotknout, že více než polovina jejich trasy je ve společném úseku a jezdí skutečně v desetiminutovém prokladu). Linka č. 3 má interval delší. Maloměstský charakter potvrzuje provozní doba, začátek provozu je kolem 6. hodiny ranní, končí se však již okolo 19.30. Cena jízdného je pouhá jedna hřivna, tj. 2,40 Kč (!). Vozový park tvoří 15 vozů 71-605 ze 70. a 80. let a jeden jediný vůz K1 s rokem výroby 2001 (do roku 2004 však sloužil v Kyjevě).





Pozn.: náhledy s pavučinou v pravém horním rohu mají po rozkliknutí odkaz na mapu.

Můžu se zeptat, jak je to nyní v Krivoj Rogu s provozem rychlodrážních linek na městské trati? Linka 3 je nyní jediná, která vyjede z rychlodráhy a jede na smyčku KMK nebo je to jinak? Linky 1 a 2 končí kde, pokud ještě jsou? Byl jsem tam vloni v červnu a z rychlodráhy vyjíždělo vše na městskou trať a jelo na smyčku KMK. Díky.

Vždy ma fascinuje stav vozov 71-605 keď vidím fotky, snáď som nevidel jedinú fotku kde by nepôsobili ako keby mali všetky krivé kastle od ťažkých nehôd. To boli také krivé nebodaj od výroby? Však ani rovnako obité a aj staršie T3 sú na tom lepšie. Tuhosť skríň asi nebude bohvie aká...

Pad: Ten interiér bude od té "sovětské majonézy". Viz polepy na oknech.

Jaluh: po městské trati do KMK teď jezdí jenom linka 3, ostatní linky č. 1 a 2 rychlodráhu neopuští a končí tam kde dřív - na konečné Kilceva.

dopravopat: na továrních fotkách vypadají rovně, na vlastní oči jsem ale novou ani zánovní 71-605 nikdy neviděl. Tuhost skříně je opravdu jejich slabost, i za jízdy je vidět, jak se třeba krajní části skříně pohupují.

Houmr: aha, toho jsem si nevšiml, díky

Chvíli jsem váhal, ve které diskuzní skupině pokračovat. Ukrajina to není, ale jinak jsou si nejen MHD provozy dosti podobné a navíc o tomto městě tu už před časem byla řeč, takže zůstanu zde.
Moskva - město jako takové asi není potřeba představovat, takže pojďme rovnou k tramvajím.

Rozsah tramvajové sítě je v současné době 181 km, na které se dá napočítat 41 základních linek + několik dalších zkrácených variant. Síť jako taková je rozdělená do dvou nezávislých částí, jedna menší na severozápadě a druhá větší ve východní polovině města. Pokud by se měl současný moskevský provoz charakterizovat jedinou fotografií, tak by mohla vypadat nějak takto:



Nekonečné kolony aut a vedle stojící kolony tramvají. Buď jsou příčinou nehody anebo intezita provozu pouze překročila své meze (zácpy v Moskvě jsou pověstné). V důsledku toho se stal provoz tramvají zvláště v širším centru velmi nespolehlivým, na jízdní řády lze klidně zapomenout, náhradní doprava neexistuje. Kdo může, tak jde pěšky na nejbližší stanici metra (což má jeden pozitivní důsledek, po obnovení provozu tramvají nikde nečekají davy lidí, většina se zařídila jinak). Trochu lepší situace je na okrajích města, kde tramvaje slouží jako napaječ ze sídliští k metru. Tam je provoz o poznání pravidelnější a i vytíženější.

Vozový park čítá přibližně 1000 tramvají. Nejčetnějším typem je 71-619 z Ust-Katavského UKVZ z let 2000 až 2009, kterých je něco přes 400 kusů v několika modifikacích.



Druhým nejpočetnějším typem je 71-608 v počtu cca 230 vozů. Dodávky probíhaly v letech 1990 - 94 (71-608K) a 1994 - 99 (modernizovaná verze 71-608KM). Starší modifikace je již houfně vyřazována, letošní rok by pro ni měl být údajně poslední. Sem by se dalo zařadit ještě 10 vozů 71-617, což je vlastně totéž, jen je zde rozšířena kabina řidiče s možností usadit instruktora.



T3 je v provozu zhruba 200 kusů. I když na původní T3SU už se narazit nedá, všechny provozované vozy jsou modernizace, které jsou nyní značeny jako MTTM, MTTD, MTTE, MTTČ, MTTA a MTTA-2. První tři písmena znamenají Modernizirovannaja Tatra TRZ, kde TRZ je Tramvajno-remontnyj zavod (něco jako ústřední dílny, kde byla modernizace provedena). Poslední písmeno obvykle odkazuje na typ výzbroje.



Nejzajímavější je MTTA-2, kde kromě modernizace výzbroje byla provedeno "zobousměrnění" - na levou stranu byly dosazeny dvoje dveře. Takto bylo v minulém roce rekonstruováno 12 vozů. Aktuálně jezdí na lince č. 9.



Dále zde jezdí 45 kusů 71-134A (LM-99AE) z Petrohradského PTMZ, dodávky z let 2002 - 2006.



Od stejného výrobce bylo v roce 2010 dodáno 21 nízkopodlažních vozů 71-153 (LM-2008).



Aktuálně jsou dodávány nízkopodlažní vozy 71-623 z UKVZ, kterých by mělo být dodáno asi 67 (momentálně je jich v Moskvě kolem 40). Jedná se o obchodně nejúspěšnější (a patrně i technicky nejzdařilejší) typ sólo NP vozů "wanoidní koncepce" vyráběné v ex SSSR, od roku 2009 jich bylo vyrobeno přes 150 a na minimálně 100 dalších existují objednávky z různých měst. Zdá se tedy, že se konečně objevil model NP tramvaje, který je dostupný a použitelný i v ruských podmínkách. Snad se začíná i tady blýskat na lepší časy.



Další typy už jsou "kusovky", které jsou zastoupeny pouze několika málo exempláři, nejčastěji po jednom kusu, v některých případech jsou trvale odstaveny. Dnes dokumentují slepé cesty při hledání vhodných vozů pro Moskvu. Pro nás jsou asi nejvíc zajímavé dva vozy, a sice od roku 2007 je v Moskvě jeden vůz KT3R. Bohužel jsme jej nepotkali, avšak je potvrzeno, že aktuálně jezdí. Dalším je VarioLF z roku 2009, na které jsme na druhý pokus měli štěstí.

Nádherné fotky a skvělé informace.

Nevíš, jestli stále platí ten pitomý moskevský zákon, že tramvaj nesmí být starší než 16 let?

Mám pocit, že proto byly (možná stále jsou) ty modernizace T3 vedeny jako nový vůz. (U nás to je naopak - nové vozy vedeny jako modernizace.)

A to právě vedlo (možná stále vede) ke kupování zastaralých a levných vozů (KTM-8). Kdo by taky kupoval drahou tramvaj na 16 let...

Pad:
Skvelé, díky!

Pad:
Moc pěkné.

Chtěl jsem oponovat, že T3SU stále ještě v provozu jsou, nicméně dle transphota jsou již skutečně všechny odstaveny. Koncem července ovšem stále bylo 6 vozů v provozu a k vidění byly na oddělené síti.

Adam_z_prahy: O zákonu nic nevím, ale jestli tam něco takového platí, tak si stejně s dodržováním hlavu moc nelámou. 71-608K táhne na 20 let a některé T3SU by měly skoro 30.

Manil: Koncem července... to mě mrzí, to bychom je tam ještě stihli..

A až teď jsem si uvědomil, v jaké datum jsem tady dal zrovna tu Moskvu...

(Příspěvek byl editován uživatelem Pad.)

Přibližně 120 km jihovýchodně od Moskvy leží Kolomna. Zhruba 150 tisícové město je v několika ohledech odlišné od typických ruských/sovětských měst podobné velikosti. Ve městě zůstalo ve větší než obvyklé míře zachováno historické jádro (Kolomenský kreml), netypická je i historie místní tramvajové dopravy. Začali ji totiž v roce 1940 stavět jako trolejbus, ten však díky válce nikdy nevyjel, poté přehodnotili plány a od roku 1948 si mohou občané užívat tramvajové dopravy.

Současná tramvajová síť má přibližně 40 km, na kterých jezdí 10 linek. Myslím, že žádný úsek dosud ani nebyl zrušen, naopak - provoz je jeden z mála, ve kterém došlo k rozšíření i po roce 2000. Celkově jde o jeden z těch kvalitnějších provozů v Rusku, v tramvajích neschází osvětlovací tělesa, ze stropu netrčí žádné dráty a tak.. Dokonce na stránkách místního Mosoblelektrotransu jsou ke stažení i jízdní řády (a zřejmě i aktuální).

Vozový park se skládá z řádově 65 vozů a je poměrně pestrý. Nejstarší jsou 71-605 (KTM-5) z přelomu 80. a 90. let, které existují ještě v počtu cca 8 kusů. Dále 71-608KM (KTM-8), které byly dodány ve dvou várkách - první v polovině 90. let, druhá o desetiletí později, z 24 dodaných vozů je většina stále v provozu. V letech 2008-10 následuje 11 vozů 71-619KT (KTM-19) a v zápětí od téhož výrobce v letech 2010 a 2012 nízkopodlažní vozy 71-623 (KTM-23), dosud 7 kusů. Mezitím ještě byly od petrohradského výrobce PTMZ dodány 2 kloubové vozy 71-147K (LVS-97K) a v roce 2001 následovalo 14 sólo vozů 71-134K (LM-99K). 71-147 je poměrně atyp, kromě Kolomny jsou jenom v Petrohradu, Kolomenské ale mají jiné uspořádání interiéru. Navíc jedna z těch dvou Kolomenských vloni v prosinci shořela. Atyp je i služební vůz TS-49M ev. č. 204 taktéž z petrohradského PTMZ, patrně jediný vyrobený vůz svého typu. Neobvyklé je, a o dobré kondici místního provozovatele svědčí, že je to nový vůz (nebo má minimálně novou skříň). Jinak bývá zvykem upravovat jako služební nějaké vyřazené starší tramvaje.

Tak co se vzhledu vozů týče - nejzachovalejší provoz, co jsem kdy viděl!
Já už myslel, že na Ukrajině všechno končí.
Díky za report.

Aj keď to sem asi moc nepatrí a ani som tam nebol, ale tie fotky stoja za to:
http://www.theatlantic.com/infocus/2013/08/stalins-rope-roads/100 577/
Pekné že lanovky premávajú zadarmo pre hocikoho, ale ja by som do toho asi nenastúpil ani keby mi zaplatili!
Dokonca tam mali aj trolejbusy:
http://saktransporti.mashke.org/photo/ge-tr-chiatura-sachkhere/tb 06/trolleybuses.htm

To je absolútny koniec...

dopravopat: Trolejbusy tam bohužel už nejezdí, ale ty lanovky evidentně ano a jsou úchvatné...

dopravopat -

Na ty lanovky jsem čuměl jak puk. Konečně mi docvaklo, kde Giorgi Danelia vzal inspiraci pro svůj pepelac...


(pro neznalé: odkaz, odkaz)

Koukám, že svůj příspěvek o Konstantinovce jsem měl vložit spíše sem.

Kerč

Na východním konci krymského poloostrova je malý trolejbusový provoz čítající 14 ks trolejbusů typu ЮМЗ Т2 obsluhujících jednu linku.
Linka je tvaru T, má tedy jakoby tři konečné, oficiálně je polookružní (tedy jednu konečnou).
Vzdálenosti mezi zastávkami jsou poměrně velké, 600-1000 m.


Dá se zde vyfotit trolejbus a moře dohromady

Seznam zastávek a vzdálenosti


(Příspěvek byl editován uživatelem mikulda.)

Ukrajina to sice není, ale Rusko je hned vedle... Modernizace T3 na falešnou wanu v Barnaulu : http://transphoto.ru/vehicle/27064/#n26635

falešná wana křížená téšestkou, zajímavý

Falešná wana se dá udělat i z KTM-5:
http://transphoto.ru/photo/602894/

Wana je to fešná, zaujalo mne, že má nějmíň 5 rychlostí + zpátečku