history.jpg, 12,9 kB železniční koridory ČR
HISTORIE
CHARAKTERISTIKA KORIDORŮ Poprvé rychlostí 140 km/h předchozí Tabulky Úvod Histor Součas Provoz Techno Foto Odkazy
další  
zpět na obsah HISTORIE zpět  

Jakékoliv zvýšení rychlosti u ČSD do roku 1989 se odehrávalo pouze za pomoci starších technologií, především starších typů kolejového svršku (viz rubriku technologie). Zároveň nebyl kladen důraz na komplexnost řešení a tehdy používané typy svršku byly již u rychlostí přes 120 km/h na kraji svých možností. Nyní tedy přistupme k současným plánům. Ty navazují na možnost č.2, uvedenou v předminulé části (zde). Zpracování podkladů na zvýšení rychlosti na hlavních tazích bylo zadáno podniku SÚDOP v roce 1988. Ten je po dlouhých průtazích a potížích, zapříčiněných především převratem v roce 1989 a následným přehodnocením otevřenosti hranic dokončil až v roce 1993. Plány předpokládaly (již jen na území ČR) následující síť rekonstruovaných tratí, nazvaných Tranzitní železniční koridory, neboli TŽK:

  1. SRN - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - Rakousko
  2. Rakousko - Břeclav - Přerov - Ostrava - Polsko; Přerov - Česká Třebová
  3. SRN - Cheb/Domažlice - Plzeň - Praha - Česká Třebová - Ostrava - Bohumín/Havířov - SR
  4. SRN - Děčín - Praha - Veselí nad Lužnicí - Horní Dvořiště/České Velenice - Rakousko
Trasování tranzitních železničních koridorů (TŽK) v ČR

cr.jpg, 22,7 kB

Pozor! Takřka každý plán uvádí jiné trasy, já zde uvádím síť nejrozsáhlejší, z které se ale rekonstrukce jen tak nedočkají úseky Plzeň - Domažlice - Furth i Wald a Veselí nad Lužnicí - Gmünd či trať Polanka nad Odrou - Havířov - Český Těšín. Naopak modernizována bude i trasa z Břeclavi na slovenskou hranici, která není zařazena v žádném koridoru.

Tratě jsou budovány zásadně novými metodami, popsanými v rubrice technologie. Sledují především zvýšení rychlosti osobní dopravy, dále také musí vyhovovat mezinárodním dohodám AGC a AGTC o hlavních tratích v Evropě:

  • největší rychlost minimálně 160 km/h
  • přechodnost D4 podle UIC (22,5t na nápravu)
  • prostorová průchodnost podle ložné míry UIC.

Tratě určené k rekonstrukcím se nacházejí ve velmi odlišných terénních podmínkách. Rovinaté tratě budou modernizovány, zatímco úseky kopcovité projdou optimalizací. Rozdíl je především v nejvyšší rychlosti, zatímco u optimalizovaných úseků je to 90 až 120 km/h, u modernizovaných 120 až 160 km/h. Optimalizace předpokládá výměnu svršku, sanaci spodku, rekonstrukci elektrického vedení, zabezpečovacího zařízení, zastávek, přejezdů a umělých staveb (na I.koridoru celkem 697 mostů a 14 tunelů), mnohdy starších 150ti let. Modernizace je navíc rozšířena o mimoúrovňové přejezdy a posuny os kolejí, tak jak vyžadují vyšší rychlosti. Naprosto zásadní skutečností je fakt, že do staveb koridorů nejsou zahrnuty velké uzly, jejichž přestavba se připravuje a realizuje odděleně a s časovým odstupem. Zdánlivě je to "lajdáctví", ve skutečnosti ovšem snaha z minimálních nákladů vytěžit maximální efekt (v uzlech obvykle zastavují všechny vlaky).

Samotné budování začalo 2.8.1993 na úseku Úvaly - Poříčany na I.koridoru. Počítalo se s dokončením všech koridorů do roku 2000. Na I.koridor byly původně schváleny náklady 30,7 mld.Kč (z toho 24,3 mld.Kč na trať a zbytek na vozidla), na druhý (včetně odbočné větve) pak 36,5 mld.Kč - jak se vyvinula tato data po současnost? To ukazuje následující přehled:

VŠECHNY KORIDORY
-délka 1286 km (1442 km včetně odboček)
-do koridorů zahrnuto 1164 km
-mimo koridory 122 km
-výstavba v letech 1993 - 2016
-zbylé úseky 2001 - ????
-náklady koridorů 184,6 mld.Kč
-náklady zbylých úseků cca 70 - 80 mld.Kč

I.koridor
-délka 458 km
-do I.koridoru zahrnuto 379 km
-mimo I.koridor 79 km
-výstavba v letech 1993 - 2004
-zbylé úseky 2001 - cca 2010
-náklady I.koridoru 36,5 mld.Kč
-náklady zbylých úseků cca 40 - 50 mld.Kč

II.koridor
-délka 313 km (7 km v rámci I.koridoru)
-do II.koridoru zahrnuto 295 km (mimo souběhů s I.koridorem)
-mimo II.koridor zbývá 11 km (mimo souběhů)
-výstavba v letech 1997 - 2008
-zbylé úseky 2003 - 2010
-náklady II.koridoru 45,1 mld.Kč
-náklady zbylých úseků 6,7 mld.Kč

III.koridor
-délka 665 km (370 km v rámci I. a II.koridoru; dále +108 km odbočky)
-do III.koridoru zahrnuto 279 km (mimo souběhů s I. a II.koridorem)
-mimo III.koridor zbývá 16 km (mimo souběhů)
-výstavba v letech 2005? - 2016
-zbylé úseky ???? - ????
-náklady III.koridoru 75,6 mld.Kč
-náklady zbylých úseků cca 20 mld.Kč

IV.koridor
-délka 365 km (145 km v rámci I. a III.koridoru; dále +56 km odbočka)
-do IV.koridoru zahrnuto 210 km (mimo souběhů s I.a III.koridorem)
-mimo IV.koridor 10 km (mimo souběhů)
-výstavba v letech 2005 - 2016
-zbylé úseky ???? - ????
-náklady II.koridoru 41,9 mld.Kč
-náklady zbylých úseků ???