Charakteristika
III. koridor je nejdelší, nejdražší a zároveň poslední k realizaci. Má délku 658 kilometrů a vede z Německa přes Cheb a Mariánské Lázně nebo Domažlice do Plzně. Dále trať pokračuje přes Rokycany, Beroun, Prahu, po prvním koridoru až do České Třebové. Odtud pro změnu po odbočné větvi II. koridoru (která měla být původně modernizována až při třetím koridoru) do Přerova a dále na Ostravu a Bohumín (též po II. koridoru). Tam se odpojuje a podle hranice s Polskem dosahuje Mostů u Jablunkova a státní hranice Slovenska. V různých variantách je ještě uváděna případná odbočná větev Plzeň - Domažlice - st.hr. Německa (74 km), případně i Polanka nad Odrou - Havířov - Chotěbuz (34 km). Na západ od Berouna je trať elektrizována soustavou 25 kV, 50 Hz, na východ stejnosměrně 3 kV. Ke změně napájení dochází i na hranici s Německem (na 15 kV, 16,7 Hz). Úsek z Plzně do Furth i Wald není elektrizovaný. Společně s tratí Kozolupy - Lipová (na trati Plzeň - Cheb, 85 km), je i tento 74 kilometrový úsek jednokolejný. V nejbližších letech projde přestavbou pouze hlavní větev ze SRN přes Cheb a Bohumín na Slovensko (658 km, 285 km třeba dohotovit).

Termíny a náklady
Ještě nedávno uváděly oficiální termíny realizaci v letech 2006 až 2013, avšak zasedání vlády 5.6.2002 schválilo projekt modernizace už pro roky 2004 až 2010. V současnosti uvažovaný termín je 2005 až 2016. K tomu byly zveřejněny zamýšlené náklady - bylo to neuvěřitelných 56 miliard Kč! Co se týče pokrytí těchto nákladů - fondy EU mají uhradit 27 miliard, Státní fond dopravní infrastruktury 17 miliard a z úvěru od EIB se má vyčerpat 14,5 mld. Kč. Jmenovaných 56 mld. Kč má být využito na optimalizaci zmíněné základní větve. V létě 2005 byla Vládou schválena aktualizace projektu III. a IV: koridoru, která u III. koridoru zvyšuje náklady na 75 630 900 000 Kč, přičemž oficiálně posouvá termín dokončení na rok 2016 (známo už dříve). Ohromný nárůst ceny je popisován slovy "při zvýšeném stupni modernizace úseku Praha - Cheb". Tím je míněn již dříve schválený tunel Ejpovice, ale zejména nová trať Praha - Beroun a rovněž protažení stavby oproti původnímu plánu roku 2010. V částce pro III. koridor jsou částečně obsaženy i náklady na spojovací větev II. koridoru (na 1/2 délky). I tak ale měrné náklady dosahují ke 241 mil. Kč/km (pro srovnání: I. koridor 92,5 mil. Kč/km, II. koridor 121 mil. Kč/km a IV. koridor dokonce 290 mil. Kč/km).

Projekt
Podle rozhodnutí Vlády se mělo jednat o pouhou optimalizaci s dvoukolejnou trasou Cheb - Lipová a Pňovany - Praha - st.hr. SR (prodloužení druhé koleje z Kozolup) a plánovanou cestovní dobou Praha - Cheb okolo 2 hodin a 15 minut (pro srovnání: varianta s množstvím přeložek a novou tratí Praha - Beroun vykazuje čas okolo 1:35). Skromná varianta byla upřednostněna mimo jiné proto, že zde v budoucnu vznikne VRT nejspíše do německého Norimberku (což je zásadní rozdíl například oproti IV. koridoru). Postupně se ovšem nová VRT prolnula do koridoru a tak přibyly dvě obrovské přeložky - nejprve tunel Ejpovice, vedoucí od Rokycan k Plzni a zejména až v červnu 2005 schválená tunelová trasa Praha - Beroun. Obě budou stavěny už s předpokladem pozdějšího využití "VRTem". Po těchto úpravách bude dosažitelná cestovní doba Praha - Plzeň 37 minut.

Varianta modernizační
Podstatně větší dávku informací lze získat z územních plánů a podobných mapových podkladů. Proto na následujících stránkách prezentuji i tuto variantu, včetně mapek. Znovu ale připomínám, že tato varianta se nebude realizovat. Nyní něco k navrhovaným přeložkám modernizační varianty: z Prahy optimalizace stávající tratě do Berouna (s posuny os oblouků), je však zpracována i varianta stavby nové trasy s dlouhým tunelem (např. přes Loděnici). Dále pokračuje modernizace s přeložkami na 120 až 160 km/h, možná s novou tratí Zdice - Kařez přes Žebrák (cca 12 km). Za Rokycany následuje zmíněný tunel a za Plzní mírné srovnání tratě až po Kozolupy. No a z Kozolup je navržena minimálně 90 kilometrů dlouhá nová trať až na státní hranici!!!! Většinou je vedena v okolí stávající trasy, s kterou se na mnoha místech stýká pro umožnění etapizace stavby a také pro maximální využití drážních pozemků. Pouze mezi Pňovany a Chodovou Planou je nová trať vedena zcela odlišnou trasou (cca 30 km). Ze zajímavých úseků je dále navržen obchvat Chebu - aby nákladní i osobní vlaky nemusely jezdit úvratí. Ještě dodávám, že veškeré informace o přeložkách jsem vyzískal z územních plánů aglomerace Plzně, Chebska a z Územně technických podkladů ČR. Proto znám možné přeložky v úsecích Praha - Beroun, Kařez - Pňovany, Planá - Cheb st.hr. a Plzeň - Holýšov na odbočce do Domažlic. Většina trasy je v souběhu s navrhovaným koridorem pro VRT ve směru z Plzně do Chebu (pro VRT je ale upřednostňován směr na Rozvadov, případně Domažlice). V územním plánu jsou samozřejmě uvedeny pouze tratě navržené - tedy ty, které by mohly být realizovány. Případně by se také nemuselo realizovat vůbec nic. Nicméně na následujících stránkách naleznete (pro pořádného pacienta) hodnotné informace. Na závěr podotýkám, že úseky nejsou děleny podle staveb, ale v zásadě se dělení řídí mým uvážením.