index.jpg, 12,4 kB železniční koridory SR
SOUČASNOST
POPIS V.KORIDORU Popis V.koridoru předchozí Popis V.koridoru Úvod Historie Současnost Provoz Technologie Foto
další  
zpět na obsah SOUČASNOST zpět  

Žilina - Poprad-Tatry - Košice

Dvoukolejná stejnosměrně elektrizovaná trať o délce 242 kilometrů byla jedním z prvních elektrizovaných úseků ČSD. Ani zdaleka již nevede v rovinaté krajině, nýbrž přímo pod nejvyšší pohoří Slovenska - pod Vysoké Tatry. Až do Štrby koleje zhruba kopírují tok Váhu. Ve zmíněné stanici, položené 895 metrů nad mořem, začínají koleje zpět klesat a pro změnu podél Hornádu si razí cestu až do Košic. I přes velké dosažené výšky je stoupání maximálně 14 promile. Na tomto úseku nalezneme i několik dlouhých tunelů, množství zářezů a mostů. Na trati bude možno dosahovat rychlosti 120, výjimečně dokonce až 140 km/h. Na množství úseků bude samozřejmě rychlost i po modernizaci nižší. Menší problémy jsem měl při dělení staveb, protože podle různých materiálů jsou různě dělené stavby (například Žilina - Ružomberok nebo Žilina - Liptovský Mikuláš). Na modernizaci by tu po roce 2006 měly ŽSR vynaložit celkem 21,177 mld. Sk (nověji už 28,007). Zároveň se ovšem mluví o programu tzv. redukované modernizace do roku 2010.

Žilina - Ružomberok

57 kilometrů dlouhá stavba měla být podle některých zdrojů protažena až do Liptovského Mikuláše (celkem 83 kilometrů!). Ze stanice Žilina vedou koleje na východ po nových ocelových mostech přes Váh (zbudovaných v souvislosti s výstavbou nedaleké přehrady Žilina), dále okolo nedokončené seřaďovací stanice Žilina-Teplička (kterou mimo jiné chtějí ŽSR dostavět - v roce 2005 na ni bude vyhlášeno výběrové řízení a samotná realizace by měla trvat od roku 2006 do roku 2008) až k zastávce Strečno. Nedaleko za ní trať opět překoná Váh a zanoří se do známých strečnianských tunelů (dva jednokolejné tunely o délce 524 metrů). Za stanicí Vrútky koleje znovu překlenou Váh. Dále okolo vodní nádrže, kde musela být zřízena přeložka této tratě a skrz kraľovanské tunely a stejnojmenné město až do Ružomberka, odkud kdysi odbočovala úzkorozchodka do Korytnice. Úsek Žilina - Ružomberok bude první zahájeno stavbou na rameni z Žiliny na východ (možná ještě s úsekem do Liptovského Mikuláše), přičemž ono datum má nastat nejpozději v roce 2007. I do té doby však bude probíhat pravidelná údržba. Některé úseky, kde bude nutná rekonstrukce, budou rovnou modernizovány.

Ružomberok - Kráľova Lehota

Délka této stavby je 42 km, vede v úzkém údolí Váhu, navíc před Liptovským Mikulášem je přeložena podél vodního díla Liptovská Mara. Na konci zmiňované přeložky vlak zastaví ve stanici Liptovský Mikuláš, kam už bylo investováno několik milionů do nového zabezpečovacího zařízení. Realizace modernizačních úprav by měla začít nejpozději do roku 2007.

Kráľova Lehota - Poprad

Tento úsek je dlouhý 42 kilometrů. Koleje z Lehoty vedou údolím Bielého Váhu (původně trať do Popradu měla vést údolím Čierného Váhu). Vrcholová stanice Štrba s přípojem na zubačku se nachází 895 metrů nad mořem. Poté koleje klesají relativně přímo přes Svit až do Popradu. Pozornost si rozhodně zaslouží staniční budova v Popradě. Kolmo na kolejiště tu totiž končí úzkorozchodka TEŽ na mostě s nástupištěm přímo nad normálněrozchodnou železnicí. Modernizační práce na celém horském úseku budou podle plánu provedeny až v druhé etapě po roce 2006, zatím se pracuje jen na údržbě, což třeba v roce 2001 znamenalo rekonstrukci kolejí mezi Kráľovou Lehotou a Východnou, přičemž ve druhé jmenované stanici byly zmodernizovány i výhybky. Aktuální je pouze modernizace žst. Poprad-Tatry, která je vlastně jen a pouze odloženou etapou kompletní přestavby v 80. letech. Zahrnuje výstavbu 3 ostrovních nástupišť, podchodů a výstupů z nástupišť do haly TEŽ nad kolejištěm, spojenou s její částečnou rekonstrukcí. Cestujícím budou sloužit i nové eskalátory a výtahy. Současně se práce zaměří na železniční svršek a spodek, ZZ a TV. Stavbu ze 75% financuje EU, realizátory jsou potom Tchas a Trnavská stavebná spoločnosť. Termín akce je od dubna 2006 do srpna 2007 a rozsáhlé výluky provází napříkladi nahrazení některých vlaků autobusy.

Poprad - Spišská Nová Ves

Vůbec nejkratší stavba V. koridoru má 26 kilometrů a koleje tu vedou, po esíčku za Popradem, celkem přímo až do Spišské Nové Vsi, kde se těsně přimykají k vodám Hornádu. Stavební práce se tu začnou projevovat až po roce 2006.

Spišská Nová Ves - Margecany

40 kilometrů kolejí se zde kroutí neustále podél vod Hornádu. Modernizaci by na tomto úseku měli ŽSR provést až po roce 2006. V rámci údržby byly například v roce 2001 rekonstruovány výhybky ve stanici Spišské Vlachy.

Margecany - Košice

Pětatřicetikilometrová stavba má co nabídnout. Hned za Margecany vede trať dvěma tunely, dlouhými 3410,7 a 130 metrů, a i dále podél vodního díla Ružín. Těsně před Kysakem odbočuje spojka na Prešov a hned poté se koleje stáčejí ostře na jih, stejně jako řeka. V Kysaku je v současné době v modernizaci zabezpečovací zařízení (nové značky Siemens). Po 16 kilometrech již trať dosáhne Košic. Zdejší rozsáhlé nádraží od roku 2001 rovněž získává nové zabezpečení Siemens. Celkové náklady na obě ZZ jsou 498 mil. Sk, přičemž v letech 2001 a 2002 je celkový plán cca 150 milionů na Kysak, resp. 250 milionů na Košice. Trať se dočká nových kolejí a dalších částí až po roce 2006.