naše weby
Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky
z nejčtenějších
ŠKODA 15T je zde! 17. 9. 2008
Autotec 2006 – těžké nákladní automobily 25. 6. 2006
Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005
 "B741.1922, ev.č.127, Nové Hoďojovice, točna, 21.4.2021")
 "Stanice (či spíš zastávka) s nízkými nástupišti")
)
 "Branický most 25.9.2023")
praktické
tiráž
© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
naše weby » historie elektrizace železnic ve slezsku » slezské elektrické tratě po roce 1945
Slezské elektrické tratě po roce 1945
Válečnou kořistí se na základě zmiňované sovětsko-polské dohody stala i všechna pevná trakční zařízení, včetně elektrárny v Mittelsteine. Tato zařízení byla téměř kompletně demontována a odvezena do Sovětského Svazu, demontáž začala ihned po podpisu dohody v červenci 1945. Jelikož však zvláště na odlehlejších místech neprobíhaly demontážní práce zcela důsledně, zachovaly se do současnosti místy různé zbytky trakčních stožárů, a to jednak na tratích bez elektrického provozu: úsek státní hranice – Jakuzsyce, stanice Jakuzszyce, Szklarska Poreba Huta, polský Zhořelec, Mikułowa, Lubawka a jistě i další; naopak v prvním otevřeném úseku do Meziměstí někdejší elektrický provoz nepřipomíná pravděpodobně vůbec nic. Na hlavní trati byly při elektrizaci v šedesátých letech místy použity původní stožáry, například ve stanici Walbrzych Glówny, Janowice Wielke a i v některých traťových úsecích.
Kromě elektrických zařízení byla do SSSR odvezena i jedna traťová kolej dvojkolejné trati Vratislav – Walbrzych – Jelenia Góra – Zhořelec včetně odbočky Sedzislaw – Kamienna Góra. Na našem území bylo trakční vedení sneseno v úseku Meziměstí – státní hranice (Starostín) do 30. ledna 1947 a v úseku státní hranice (Nový Svět) – Kořenov v letech 1958 až 1962 v rámci rekonstrukce trati Tanvald – Kořenov – Harrachov po výměně území s Polskem.
Z tohoto důvodu byl po válce na těchto tratích obnoven znovu pouze parní provoz. Elektrická vozba se na podkrkonošské tratě vrátila až v roce 1969, kdy byla – tentokráte ale již stejnosměrným systémem 3 kV – opět elektrizována trať Vratislav – Jelenia Góra. Další rozvoj elektrizace postupoval pomalu, a tak byl teprve v roce 1987 zahájen elektrický provoz směrem Kořenov, bohužel ale jen do stanice Szklarska Poreba Górna. Poslední úsek, na kterém byl obnoven elektrický provoz, je trať Jelenia Góra – Lubań – Wegliniec. Na ostatních tratích již elektrická trakce obnovena nebyla a na mnoha je dokonce dnes již zastaven provoz úplně (zvláště po velké vlně rušení 1. 1. 2000). Konkrétně se jedná o tratě Walbrzych-Szczawienko – Szczawno Zdrój – Boguszów-Gorce Wschodnie (první úsek z roku 1914), Jelenia Góra – Myslakowice – Kowary – Kamienna Góra včetně odbočky do Karpacze, Lubań – Leśna, samozřejmě Szklarska Poreba Górna – Harrachov (někdejší německá osada Strickerhäuser); ještě nedávno ale občas zajížděly polské nákladní vlaky až do Jakuzsyc na nákladišrě vytěženého kamene z nedalekého lomu, samozřejmě s parními a posléze motorovými lokomotivami. Z někdejšího depa elektrických lokomotiv ve Schlaurothu u Zhořelce se po válce staly opravny úzkorozchodných parních lokomotiv (RAW Görlitz-Schlauroth).
Poznámka wm: Další ranou slezským drahám v létech devadesátých se stalo zastavování provozu na vedlejších tratích – ostatně tento trik známe i z našich drah... Reportáž z ukončení provozu na trati Myslakowice – Karpacz (Zillerthal-Erdmannsdorf – Krummhübel) z časopisu Krkonoše od Jacka Potockého si můžete přečíst zde.