© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2023
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V této rubrice je 51 článků.
V září roku 2004 jsem podnikl výpravu do černohorského města Bar. Vzhledem k tomu, že pobyt v Baru byl spíše oddechový s válením se u moře, tj. neobvyklý i na mé poměry a zcela nezajímavý pro čtenáře K-reportu, uvádím pouze dojmy z cesty. Vyjíždím z Pardubic celkem zaplněným EC „Johann Gregor Mendel“. Souprava obligátní – Apee, WRm, 2 Bpee, 2 Bee – tedy vše rekonstruované vagóny. Nejsou to špatné vozy, ale evropské (místy i východoevropské) koleje brázdí i lepší soupravy.
V následujících několika kapitolách se může čtenář seznámit s mou cestou k protinožcům. Začneme na Severním ostrově, kde bude uvedeno něco obecného o Novém Zélandu, doporučení pro případné turisty, o cestování na místo. Množství poznatků, zážitků a fotografií z přírody i městského ruchu na Severním ostrově. Pak se přesuneme s obdobným popisem na Jižní ostrov. Ve třetí kapitole se blíže zaměřím na železnici a MHD u protinožců...
Ve dnech 15. a 16. ledna 2005 se uskutečnila zajímavá akce, kterou pořádal Klub železničních cestovatelů. Jednalo se o projetí různých vleček a tratí s nákladní dopravou na Litoměřicku, Mělnicku a Mladoboleslavsku motorovým vozem M 131.1081, který provozuje Mladoboleslavský železniční spolek. Sraz účastníků a výchozí bod celé akce byly Všetaty, odkud motorový vůz pokračoval do Štětí.
Jednoho ne moc krásného zimního večera jsem zabloudil na televizní kanál ČT2, kde se zrovna v tu chvíli projížděla maďarskou pustou „rába“ Mk48.2 se dvěma tmavozelenými vozy. Běžel totiž evropský „politicky korektní“ pořad o chudých a diskriminovaných maďarských Cikánech z vesničky Paszab, kterým rasistická většina nechce dát stejné šance (rozuměj peníze, aby „mohli žít jako Maďaři“). Jejich pospolitost, přátelství a kultura byla prezentována koncertem cikánské kapely právě v jedoucím vlaku.
Na červenec roku 2004 jsme si naplánovali s kamarádem projetí některých maďarských úzkokolejek. Vyjíždím z Pardubic EC 173. Souprava DB je celkem plná. Vystupuji v Brně a čekám na kamaráda, se kterým jedu. Ve zdejší směnárně naproti ČD centru jsem sehnal forinty, což není v Česku častým úkazem. Odjíždíme „Slovenskou Strelou“ v celkem plném bistrovoze ZSSK. Na to, že se jedná o EC vlak, jsou ceny velice příznivé. Dokonce nižší, než na vnitrostátních spojích ČD.
Od poslední akce opět uběhlo čtvrt roku a mě opět zachvátila neodolatelná touha opustit trudné české dopravní poměry a okusit něco lepšího v Evropě. Pravdou ovšem je, že akce, jejíž popis následuje v dalším textu, měla za svůj hlavní cíl především nákup nových jízdních řádů a vánočních dárků – dopravní program byl plánován spíše jako bonus ke zmíněným nedopravním účelům. Ovšem nutno předeslat, že bonus excelentní!
Několikrát jsem v posledních letech navštívil s kamarádem Velkou Británii a využil jsem možností cestovat železnicemi někdejších Britských železnic (BR) na jízdenky FIP. Ve třech kapitolách – „O železnici v Británii“, „Z cest“ a „Muzejní železnice Grosmont – Pickering“ nabízím své poznatky a fotografie z cest. Britské železnice prošly před několika roky rozsáhlou privatizací, která byla mnohokrát označována jako veliký neúspěch...