Archiv do 19.září 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek BMBČ Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.5.2 Odesláno Středa, 09. srpna 2006 - 16:10:33       Ano, laminátky tam teď už jezdí, ale na háku nezávislé trakce (do ŽOS a ze ŽOS ČV) Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 09. srpna 2006 - 16:18:57         BMBČ: No a? Mají snad omezenou rychlost? jestli ne, tak tam přechodnost mají. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 24732 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 09. srpna 2006 - 18:49:44         Polomacenej_Petr: K uvolnění 810 ze 199 naštěstí dojít nemůže . Nevylučuji ale emisi odjinad, kam ty 842 pak přijdou. Ale to asi nebudou 810 jinam, ale 7xx tam, kam již dlouho patří . Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org BMBČ Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.3.53 Odesláno Středa, 09. srpna 2006 - 20:08:59       Qěcy: A kdo říká, že ji nemají? Mzitka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 09. srpna 2006 - 21:33:59         Na elektrizaci tratě ČB-České Velenice by letos mělo padnout kolem 50milionů, a celá akce by měla být hotova do roku 2009 celkem za 430 mil. Jirka_j Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 3-2004 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 07:31:43         To skutečně dali přednost Velenicím před Lichkovem? Ach jo ... Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 09:57:08         Velenice dříve nežli Lichkov? To je kocourkov.................. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 10:32:02         Qěci je zas nějakej chytrej. Jen tak na okraj může být rozdíl, zda je mašinka tažena a nebo vyvíjí tažnou sílu... Zdraví Martin S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 10:49:32         Martin2: Rozdíl v tom být může, ale podíváte-li se do D2/1, zjistíte, že u 99% mašin v tom rozdíl není (bohužel teď nemám Dodatek po ruce). Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 12:25:02         Kam se mám podívat do D2/1 nebo Dodatku? Souhlasím, podle Doplňku jde reálně o dvě řady mašinek, kde je rozdíl mezi činnou mašinkou a mašinkou v konvoji. Další věcí jsou dodatky. Kde se může za určitých okolností povolit přechodnost těžší mašinky než je určená traťová třída. Konkrétní příklad neznám a procházet všechny dodatky nechci. Nebo se může zakázat vjezd mašinek, i když se vejdou do traťové třídy. Například Lochovice-Třebaň. Je zde C2, většina velkých elektrik je v C2, ale skoro všechny sem nemají přechodnost. Další příklady jsou z Jesenicka a Krnovska, kde jsou tratě v C3 a C4, ale vláček s elektrikou zde smí jet max 40-50km/h. No a dalším příkladem neelektrizovaných tratí je okolí Velenic, kde je v traťová třída D3 a pro konvoje s elektrikou není v Dodatku žádné omezení. Zdá se to komplikované, ale fígl je v tom, že elektriky jsou zařazené v nižší traťové třídě, než odpovídá skutečnosti. Například 163 má nápravový tlak přes 21t, což není třída C, ale spíš už D... A abych nezapoměl, dodatek dnes už neznáme, ale máme TTP. Zdraví Martin P.S. další důležitou věcí je, že TTP pro nezadrátované tratě počítají s elektrikou v konvoji a ne s elektrikou činnou. Myslím si, že to je úplně o nečem jiném z pohledu účinků na trať. Stavaři určitě budou vědět více. S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 12:45:40         Martin2: Když jsem psal "Dodatek", myslel jsem samozřejmě "Doplněk", čili D2/1. Za nedopatření se omlouvám. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2239 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 13:33:46         Martin2: ale fígl je v tom, že elektriky jsou zařazené v nižší traťové třídě, než odpovídá skutečnosti Zatřídění vozidel uvažuje s vlakem složeným z vozidel s dvěma dvounápravovými podvozky, kde rozvor podvozku je 1,8 m a vzdálenost mezi nárazníkem a krajní nápravou 1,5 m (viz Prohlášení o dráze...). Takže u C3 může stát na sedmi metrech koleje až 80 tun. U vlaku složeného z nečinných lokomotiv bude zatížení menší, protože rozvor podvozku bývá od 2,4 m u motorových až po 3,2 m u většiny elektrik a od krajní nápravy k nárazníku je to kolem 2,5 m. Na 8,5 m koleje se tudíž vejdou nanejvýš 3 nápravy ze 4 (a 3/4 z 90 tun). To už pak chce spočítat pro každou trať a každou lokomotivní řadu extra podle použitého svršku, mostů a jánevímčehoještě. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 300 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 13:58:36         V pohodě, si to občas taky pletu. Proto se snažím používat Doplněk a TTP a na Dodatek zapomenout, ale moc se mi to nedaří. To je M_v vlastně pravda, to mne nenapadlo si spojit ty číslice, hmotnost na bm a rozdílné rozvory vozů a mašinek. Zajímavé. Jen trošku nechápu ty písmenka. A-D značí nápravový tlak 16-22,5t. Proč jsou bzučáci v Céčku, když už jsou přes 20t na nápravu? Zdraví Martin S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 4-2006 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 14:20:08         Ono je stejně celé tohle dělení do traťových tříd dost postavené na "vodě". U vozidel to ještě jde, ovšem u tratí už to je horší, protože se nikde pořádně nedočtete, jak tratě zatřídit. Kdysi jsem se po tom pídil a nakonec jsem získal nějakou tabulku toho, jak by se měly tratě třídit. To dělení bylo hlavně podle typu kolejnic a pražců. Třeba jsem se tam dočetl, že na traťové třídě D musí být svršek R65 (dnes i UIC60), ale pokud je to "dopravně důležitá trať", tak stačí S49. Čili mám-li svršek S49 a potřebuji, aby tam jezdily "déčkové" mašiny, stačí, když někdo najde odvahu a řekne, že je trať dopravně důležitá... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2240 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 17:26:07         Martin2: Písmenka A až D značí hmotnost na nápravu. Ta může být rozhodující třeba na výhybkách či stycích kolejnic. Číslice 1 až 4 označují hmotnost na jednotku délky, která může být důležitá u velmi dlouhých mostů (třeba, to si teď vymýšlím). Většinou je to "něco mezi", takže se omezí oboje za určitých podmínek. Protože nejtypičtější jsou čtyřnápravové vozy s dvounápravovými podvozky s rozvorem 1,8 m, nastavily se podmínky takto a podle toho se nějak zatřídily tratě. Pokud bude mít vůz tří- či čtyřnápravové podvozky, určitě mu nebude na trati D3 dovoleno (bez dalších omezení, třeba rychlosti) zatížení 22,5 t na nápravu. Naopak, pokud má vozidlo nápravy "pravidelně a řídce rozmístěné" - a to podvozkové lokomotivy mají, lze mu povolit víc. Stačí se kouknout na zatřídění čmeláků a parních lokomotiv. Při představě spřažených dvojkolí, která navíc nebyla ideálně vyvážená se té přísnosti vůbec nedivím. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 21:48:42         To že čmeláci ( sergeje, elektrické šestikoláky )jsou na tom tabulkově lépe, než parní lokomotivy je typický blud. Parní lokomotivy jsou na tom s nevyváženými posuvnými hmotami pochopitelně hůř, ale čmeláci, sergeje a el. šestikoláky je zase dohání neodpruženými 2/3 hmotnosti tlapového trakčního motoru. Což vytváří svislé síly nezanedbatelných účinků. A motor a el. lokomotivy s uspořádáním Co Co těžce předhání parní lokomotivy v nepříznivých účincích na trať při průjezdu obloukem. Ostatně sergeje, čmeláci a el. šestikoláky nesměly ( a mnohde dodnes nemohou ) tam, kam kupříkladu mohl v pohodě zajet štokr. Viky_cabadaj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 11-2005 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 22:28:42         kam kupříkladu mohl v pohodě zajet štokr. Jenže štokr měl hmotnost na nápravu +- 16 tun, že. Největším nepřáteli železniční dopravy jsou její samozvaní tzv. příznivci. Většinou s IQ < 90 a neschopní vyplodit jedinou srozumitelnou českou větu. Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 08:44:03       ad S200: Jo, jo, s tím zatříděním "na vodě" v podstatě souhlas. Problém sítě SŽDC, s.o. je ten, že mnohdy je trať na něco jiného navržená a něco jiného tam ve skutečnosti je z důvodu třeba nevyhovujícího mostu či propustku. Učebnicovým příkladem byla štreka z Brna do Havl. Brodu, kde bylo (ihned !!) po výstavbě "normově" D4, ale 10 - 15 let se jezdilo na D3 kvůli jedinému propustku v havarijním stavu. Dneska je tam už normových (zázrak se stal a propustek se opravil) D4 - a to není jediný případ (!!). Dalším problémem byla (donedávna) vzájemná nekompatibilita příslušné zátěžové tabulky, takže přechodnost vozidel se při jízdách ve směru ČD - ŽSR musela přepočítávat (!!), neplatilo tudíž, že C3 na ČD a C3 na ŽSR se rovná - to je teď ale už OK. PS: Jinak co jsem se (snad) kdysi ptal u mostařů, tak ti na nějaké A, B, C, D z vysoka SE.OU, zajímá je jediný údaj a to hmotnost na metr délky vozidla, kvůli rozložení hmotnosti na mostovce tedy 5,0, 6,4, 7,2, resp. 8 tun/metr popřípadě u mimořádek jiný numero... PS2: Pojem nápravový tlak (p) je nesmysl (!!), protože to by byla síla (F) na plochu (S), čili nějaký ten Newton na metr. Správné výrazivo je hmotnost připadající na nápravu...byť připouštím, že se snad ani moc nepoužívá. Zdravím... Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 08:54:05       ad S200: A ještě poznámka k tomuto: ...na traťové třídě D musí být svršek R65 (dnes i UIC60), ale pokud je to "dopravně důležitá trať", tak stačí S49. Čili mám-li svršek S49 a potřebuji, aby tam jezdily "déčkové" mašiny, stačí, když někdo najde odvahu a řekne, že je trať dopravně důležitá... Jo, S49 se dala/dá (nehodící se škrtni) použít i na 22,5 tuny ovšem tuším, že ve služební rukověti S 3 nebo takový nějaký numero byl pikantní "pokec" typu "možné pouze na patřičně dimenzovaném a udržovaném spodku" (na vlastní oči sem to ale neviděl, tak brát s rezervou) - což je asi u tratí SŽDC, s.o. tak trochu FATA MORGÁNA... Nejsem odborník na svršek, možná tomu tak není, ale docela bych tipl, že pokud je údržba svršku a spodku na patřičné úrovni, tak v závislosti na typu kolejnice a hustotě pražců (+ dalších věcí) by mohly být zátěžové limity trať. tříd relativně dost "volné"... Přeji pěkný den. Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 151 Registrován: 4-2005 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 10:59:43         Takže až bude trať 199 zadrátovaná, tak provoz zřejmě bude probíhat tak, že do Velenic bude vlak tažen laminátkou 230, 240 nebo plecháčem 242 a tak zřejmě proběhne přepřah na rakouského Tauruse. Dvoufrekvenční laminátky 340 jsou bohužel pouze 3 a tedy i na trať do Summerau jich je málo. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 24809 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 12:29:23         Ze Summerau, doufám, co nejdřív zmizí. Osobáky ČB - Cmunt (možná s výletem na rychlíku do Plzně ) pro ně budou tak akorát... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Polomacenej_petr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 13:05:15         Kdepak, mezi Velenicema a Cmuntem bude pendlovat ušetřená 810. LIBOVOLNĚ MÁČENÁ LENOST ZVÍTĚZÍ NAD LŽÍ, NENÁVISTÍ A 60CM PRUHEM. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2242 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 11. srpna 2006 - 23:36:27         A vůbec, proč se tu řeší přechodnost elektrických lokomotiv (C2) na velenických tratích, které mají D3? Proč všichni uvažujete jen v rámci ČD (340 je málo a blabla...)? Jednou přijede RT Express Sokolov - Wien s líznutou mnohasystémovkou a bude po starostech. Bram: Nesrovnával jsem šestikola a páry, hodil jsem je do jednoho pytle. V kontrastu s nimi jsou právě čtyřnápravové elektriky. U nich mě ještě napadl větší průměr kol a sekundární vypružení (oproti nákladním vozům). I to může přispívat k jejich příznivějšího působení na trať. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 24836 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 12. srpna 2006 - 00:14:06         340 není málo, těch je víc, než by bylo zdrávo, ideálních by bylo 0 ks. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 4-2005 Odesláno Pondělí, 14. srpna 2006 - 10:12:38         Uznávám, že řada 340 je v podstatě znouzectnost. Ale zatím lepší něco, než nic. Brumík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 8-2006 Odesláno Pondělí, 14. srpna 2006 - 21:57:30         Kdy se bude elektrifikovat Jihlava -Brno? Brumík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 8-2006 Odesláno Pondělí, 14. srpna 2006 - 22:06:09         Na http://koridory.wz.cz/ jsem našel tu informaci, že se počítá s elektrifikací tratě 240 Jihlava-Brno..víte něco bližšího? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 24868 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 14. srpna 2006 - 23:27:28         Jirka_kraťas: Ano, ale ne na umělé udržování přepřahů kdesi v lesích (Heršlák, ale i Summerau). (Vím, že to zatím vyhovuje vyrovnávkovému hospodářství...) Snad ještě v tom Cmuntu by to mělo jakýsi smysl... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 4-2005 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 09:07:39         Doufejme, že se to změní, až budou 380tky. Pak bude moci "Plečnik" jezdit z Prahy až do Lince na jeden zápřah. S tím druhým rychlíkem by pak mohly jezdit Taurusy 1216 ÖBB coby vyrovnávka výkonů, až budou schváleny pro provoz na tratích SŽDC. Ale to je zatím hudba budoucnosti. Bohužel i 1116 zatím jezdí jen do Dvořiště a "Plečnik" i R 206/207 pak přepřahají 2x (ve Dvořišti a v Budějovicích). Tex Neregistrovaný host Odeslán z: 62.141.0.146 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 11:18:11       Nedávno jsem byl na nádraží v Domažlicích a pžekvapilo mne že na tak důležité trati není elektrická trakce. Nevýte zda-li se počíta s elektrifikací této tratě? AA Neregistrovaný host Odeslán z: 194.149.103.143 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 12:18:31       Brumík: www.dopravak.tr.cz Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2409 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 15:31:54         Tex: Více-méně počítá, záleží na celkové koncepci vedení dopravy Praha - Plzeň - SRN. Jinak, ta trať zase tak důležitá není. "Slova jsou jen zrnka v poušti rozfoukaná větrem nočních bouří,..." Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 16:07:08         na tak důležité trati není elektrická trakce Její elektrifikace se už plánovala v době, kdy tam těch nákladů jezdilo více než dnes, ale je tam problematické místo - kŕižování s frekventovanou ulicí s trolejbusovou tratí, což přinejmenším na 25 kV nejde. Nejsem plzeňák, tak nevím, jestli by se to nedalo řešit třeba silničním podjezdem. Předpokládám, že nějak by to šlo, ale dnes není důvod nějak to tlačit. Je taková drážní pověst, že začátkem 90. let se měla domažlická drátovat, ale kvůli tomu křížení z toho sešlo a dala se (v rámci Jihozápadní dráhy) přednost stavebně jednodušší trati do Klatov. O smysluplnosti této akce dnes pochybují i jinak zarytí elektrifikátoři. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 15. srpna 2006 - 19:19:21         Kubrt: Domažlická nebude přemosťovat Chebskou a tudíž bude v zářezu. A dvojkolejná. Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5259 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 16. srpna 2006 - 09:00:58         jo, klatovy se drátovali proto, že byly peníze a nějak se utratit musely. a domažlice dělat nešly.... kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno pouze plynulá doprava může být ekologická Tex Neregistrovaný host Odeslán z: 62.141.0.146 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 11:41:18       Poraďte mi někdo jak se nejlépe autem dostanu ke styku 3 kv 25 kv na trati Praha-Plzeň. Chtěl bych vidět jak vypadá v praxi přejez takového to systému. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 11:53:48         Zajeď si k zastávce Beroun - Králův dvůr, z dálnice D5 to máš kousek. Zaparkuj tam a pak se ke stykovému místu vyprav pěšky. Jen bych se bál o auto, nedaleko bydlí dost hnědočechů. Tex Neregistrovaný host Odeslán z: 62.141.0.146 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 13:11:32       A to stykové místo je od zastávky Beroun - Králův dvůr směrem k Praze? Jirka_kraťas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 4-2005 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 13:57:06         Je to mezi Berounem-Královým Dvorem a Berounem-seřaďovacím nádražím - tedy směrem ku Praze. Bouřka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 688 Registrován: 12-2003 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 19:14:37         Domažlická nebude přemosťovat Chebskou a tudíž bude v zářezu. A dvojkolejná. Všemu rozumím, ale proč proboha dvojkolejná?? To se těch pár rychlíků a osobáků + minimum nákladu (1 pár tranzitních Rn, 2 x uhlí, 1x Vn zpět, 1 pár Mn a nějaký ten separát) nevejde na jednu kolej? Máte to ověřeno? Jinak já jsem četl, že Domažlická se sice má postupně do roku 2010 zmodernizovat, ale bez drátizace. Pravda; četl jsem to už před 2 lety. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 23. srpna 2006 - 23:37:30         Bouřka: Mám to ověřeno a dvojkolejný ten překládaný úsek bude z logického důvodu. Náhrada za mimoúrovňové křížení, tedy zlepšení propustnosti budoucího úrovňového křížení. Zbytek trati 180 sezatím v některých úsecích (v nejhorším stavu) optimalizuje a co dál, se uvidí. Země Bavorsko tlačí na spolkovou vládu ku prosazení DMB (Donau-Moldau Bahn), kde se počítá s modernizací na tvrdou 160ku, elektrifikací a zdvojkolejněním v celém úseku Plzeň - Domažlice, optimalizací+elektrifikací Do-FiW (100-120 km/h) modernizací+elektrifikací+zdvojkolejnění FiW-Cham (160 km/h) nová jednokolejná elektrifikovaní trať Cham - Řezno (160 nebo 200 km/h). Vygůgli si Donau Moldau Bahn, je to tam i česky. H_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 24. srpna 2006 - 02:50:18         No a mimochodem, chápete někdo logiku rušení mimoúrovňového křížení? Já ani trochu... Chápal bych, kdyby se ve směru na Domažlice další traťová kolej dělala vlevo a současná šla ve stávající stopě, ale takhle... Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 661 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 24. srpna 2006 - 10:26:23         Já i jo, jde onarovnání oblouku, nemožnost zdvojkolejnění a hlavně o to, že ranžír bude v Koterově. K tomu se úplně změní konfigurace všech zhlaví na Gottwaldově i Jižním p., takže by propustnost měla být dobrá. Jinak tak jak je to teď (až na ranžír) jsou tratě pěkně průjezdně oddělené. Bouřka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 692 Registrován: 12-2003 Odesláno Čtvrtek, 24. srpna 2006 - 20:26:01         Qěcy: Díky .. netušil jsem. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 923 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 27. srpna 2006 - 19:07:47         Popravdě řečeno, šlo by zachovat mimoúrovňové křížení tratí, v areálu Škodovky je spousta místa pro napojení druhé koleje od Domažlic. Kolem přejezdu je spousta místa na vybudování silničního nadjezdu vč. příslušných ramp. Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 5-2003 Odesláno Pátek, 01. září 2006 - 22:08:07         Něco fotek z elektrizace Ostrava hl.n. - Kunčice v diskusi Tratě pod Beskydy Spolehlivost je výsledek mravenčí práce v mnoha i zdánlivě nesouvisejících oblastech. BMBČ Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.32.87 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 18:12:17       Je rozhodnuto: http://du-praha.cz/view.php?cisloclanku=2006090001 Bocheer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 19:39:16         Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, nebude stavba zahájena . Je to standartní stať? Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 20:44:08         Bocheer: Proti pozbytí platnosti SP se lze jednoduše bránit: Postavíme jednu patku a stavbu přerušíme. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2547 Registrován: 8-2003 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 21:09:38         Bocheer: Ano. Mmch, co se myslí touto větou: "...Přístup k nástupištím je řešen mimoúrovňově..."?! O pod/nadchodech jsem zmínku nenašel. "Slova jsou jen zrnka v poušti rozfoukaná větrem nočních bouří,..." BMBČ Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.32.87 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 21:32:28       Bkp: Tuto větu asi zapomněli umazat z jiného, "obšlehlého" stavebního povolení. Bocheer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 21:50:19         Tááákže teoreticky se ta stavba může protáhnout na desetiletí Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2550 Registrován: 8-2003 Odesláno Pondělí, 04. září 2006 - 21:53:21         Ba ne, podle informací, které zde před několika (ach jo) roky proběhly, a které já si teď tak nějak matně vybavuji, se uvažovalo o jakési velkorysé rekonstukci. "Slova jsou jen zrnka v poušti rozfoukaná větrem nočních bouří,..." Woy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 06. září 2006 - 07:36:24         Bkp: Tato velkorysá rekonstrukce byla rozdělena do dvou etap, z nichž první proběhne nyní (elektrizace až po vjezd do Velenic, zabzař, sdělovačka, žel. svršek a spodek ve stanicích + zahloubení tratě u podjezdu v Trocnově) a zbytek "někdy". Elektrizace stanice Č. Velenice je zvláštní stavba, která byla vyčleněna z "koridoru" do Veselí, proběhne však také ve značně zredukované podobě. Poljaq Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2006 Odesláno Pátek, 08. září 2006 - 13:35:13         Ad Bocheer: Stavební povolení pozbyde platnost, viz § 67 zák 50/1976 Sb. Stavební zákon = takže standartní formule Baile_atha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 7-2006 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 17:14:57         Mám aktuální info z oficiálních zdrojů: - elektrizace Brno-Jihlava bez přeložek - výměna spodku, svršku, drátizace - po těchto změnách bude zvýšená rychlost v úseku Brno-Zastávka 85-100 km/h, Zastávka-Okříšky 70-90 km/h, Okříšky-Jihlava téměř beze změn rychlosti - na I.etapu Brno-Rapotice (mimo) se zpracovává dokumentace pro územní řízení - drátizace proběhne systémem 25kV 50Hz - etapizace 2008-2013 Dejvice Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 17:40:34         na I.etapu Brno-Rapotice (mimo) se zpracovává dokumentace pro územní řízení Proč Rapotice proboha? Vzhledem k osobní dopravě by bylo snad logičtější dělat etapu Brno-Zastávka/Náměšť/nejlépe Třebíč, ne? A zdvoukolejení do Zastávky se už zamítlo? Baile_atha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 7-2006 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 19:56:40         Pro zdvojkolejnění se prozatím vytvoří prostor vedle stávající trati a proběhne později. Něco jako když stavíte dálnici v polovičním profilu. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 20:41:02         zvýšená rychlost v úseku Brno-Zastávka 85-100 km/h, Zastávka-Okříšky 70-90 km/h No to je opravdu třetí kosmická... "Já vítám déšť, aleluja, já vítám déšť,..." AA Neregistrovaný host Odeslán z: 212.158.155.75 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 21:05:10       ... no z těch 40-60 km/h v Rapotickým kopci...