Archiv do 23.října 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1941 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 12. května 2006 - 11:43:47         Díky Ondřeji za zajímavý odkaz. V počátcích používání řepkového oleje byly tuším problémy s gumovými hadičkami palivového systému, neboť olej je rozleptával. Tohle vyřešili změnou materiálu a předpokládám, že u nových motorů už to problém není. Já bych se asi nejvíc bál o vstřikovací čerpadlo a trysky. Přeci jen kvůli lepšímu spalování se v posledních letech dost zvýšily vstřikovací tlaky i počet otvorů v tryskách. Tím se ale dramaticky zmenšil průměr otvorů, které jsou náchylnější k ucpání a zakarbonování. Když nad tím tak uvažuju, s olejem je opačná situace než s lihem, kde je spotřební daní zatížena konzumace a pro technické využití je levný. Jeden můj bývalý kolega jezdil s Favoritem na xylen. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1694 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 12. května 2006 - 20:43:57         ad Pokluda: To jsou spíš nějací tunigoví šilenci, keří hodlají kvůli pár euro poškodit auto a platit tisíce za opravy. Mimochodem - kouknul jsem se do návodu - pochopitelně čerpat do TDi cokoliv jiného než naftu je přísně zakázáno, aditiva (např. benzín v zimě) taky. Ad M-V: Nejen to- nikdo nezaručí stálou kvalitu takovéhohle paliva. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1695 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 13. května 2006 - 06:55:51         Na www.dieselpower.cz je k tomu DF. Za sebe bych jenom konstatoval, že taková sbírka cvoků se hnedtak nevidí (např. borec, který se chlubí ježděním na transformátorový olej , nebo debata že fritovací olej do svého si nebudou koupovat v Lidlu, protože ten neekologicky kácí stromy ). M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1942 Registrován: 6-2002 Odesláno Sobota, 13. května 2006 - 23:46:43         RadekŠ: Vzpomínám si na jednu historku z rally Paris - Dakar, kde jednomu kamionu došla v poušti nafta. Tak smíchali motorový olej, brzdovou kapalinu a jánevímco a dojeli. V takové situaci, kde jde o přežití, to chápu, ale jinak to jsou vážně cvoci. Na druhou stranu se adaptace dieselu na netradiční palivo dá udělat profesionálně (pokud to má být trvale perspektivní řešení a ne chvilkový úlet). Takže lodní motory jedou na mazut, stacionární motory pro čerpání ropy v jakési pustině fungují dokonce na surovou ropu. A ještě jiné téma - podle Busportálu se chystá v Neratovicích provoz českého hydrogenbusu, tankovat vodík má ve Spolaně: odkaz Pilotní projekty jsou potřeba, bez vyzkoušení v provozu se technologie dál nehne, ale vidím trochu rozpor mezi nadšením z vodíkové technologie v dopravě a rušením fungujícího trolejbusového provozu v Banské Bystrici. Trolejbus dokáže totéž co vodík - s jedinou výjimkou - je to závislá trakce. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 09:17:53         se adaptace dieselu na netradiční palivo dá udělat profesionálně Nepochybně, ovšem nění to tak snadné. Viz, třeba zavedení prvních common-railů od Delphi, což byla po stránce spolehlivosti skoro katastrofa. A to je nafta víceméně léta používané palivo. provoz českého hydrogenbusu, tankovat vodík má ve Spolaně To je hezké, ale ten vodík vzniká jako odpadní produkt výroby chlóru. A ten chlór získaný elektrolýzou vodního roztoku obyč kuchyňské soli (= vyčerpatelného zdroje)se vesměs používá do PVC, kde je tou druhou složkou etylén získávaný z ropy (též vyčerpatelný zdroj). A jako další produkt elektrolýzy vzniká hydroxid sodný - i na něj musí být odbyt a ekologové ho zrovna rádi nemají. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 10:42:59         Problém změny paliva u vznětových motorů je tím větší, čím je motor novější. U starších motorů ( míněno se vstřikovacím čerpadlem Bosch a nejlépe čepovými tryskami ) lze skutečně jezdit na různá paliva a směsi. Například u vojenské Tatry 148 se můžeme na štítku v kabině dočíst, že je ( výrobcem ) umožněno jezdit i na jiná paliva než je motorová nafta. Jsou zde uvedeny různé směsi ( benzin + nafta atd. ) a je pouze uvedeno, že se akorát sníží výkon motoru. Jiná paliva ( transormátorový olej, olej po smažení atd. )taktéž nelze zatracovat. Motory na surovou ropu jsou uvedeny v katalogu fy. Caterpillar, čili jsou běžně k mání. Jde ale o větší motory. Můj osobní názor je ale ten, že je lepší ropu destilovat a používat k pohonu motorů lehké topné oleje ( čili naftu ) a těžké topné olej ( mazut ). Jsou v ní i jiné složky, které se dají využít lépe ( např. pro výrobu mazacích olejů ) než je rovnou spálit. To jde i po jejich využití. Na hydroxid sodný odbyt je - používá se na úpravu kotelní vody v kotelnách a tepelných elektrárnách. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 672 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 10:47:23         Ještě něco: ČOV v Praze má skutečně několik kogeneračních jednotek na bioplyn. Předtím tam dle tvrzení kolegy, který tam pracoval, byly spalovací turbíny. Ty byly nahrazeny právě spalovacími motory. O smysluplnosti této náhrady bych si ale dovolil zapochybovat, neb nahradit jednoduchý stroj ( turbínu ) strojem složitějším ( spalovacím motorem ) s sebou také přineslo více poruch. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1945 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 10:50:27         RadekŠ: Nepochybně, ovšem nění to tak snadné. Jistě, i u těch lodních motorů to trvalo léta. Ovšem tlak byl silný, protože na mazut (podstatně levnější než nafta) jezdily lodě s parními turbínami, které ale měly proti dieselu o hodně nižší účinnost. Proto byl silný tlak naučit velké motory používat palivo s vysokou viskozitou. To je hezké, ale ten vodík vzniká jako odpadní produkt výroby chlóru. Jo, v odkázaném článku je to pěkně popsané (včetně znečištění vodíku rtutí). Tenhle hydrogenbus nemá být řešením dopravních či ekologických problémů Neratovic, spiš jen experimentálním "nosičem technologií" v provozu s cestujícími, aspoň já to tak podle toho článku chápu. Nemáš představu kolik chlóru Spolana ročně vyprodukuje a kolik vodíku ji přebývá? Bram: Účinnost malé spalovací turbíny o výkonu stovek kW až jednotek MW není příliš vysoká. Pístový motor je na tom mnohem líp. Zvýšená poruchovost je údaj z provozu nebo obecný předpoklad? Ony ty motory jsou dnes velkosériový dobře odlaďený výrobek - já bych se poruch až tak nebál. Plynová spalovací turbína funguje třeba v teplárně Červený mlýn v Brně - ovšem tam má výkon cca 100 MW a ještě spalinový kotel s parní turbínou zhruba polovičního výkonu. (Příspěvek byl editován uživatelem m_v.) Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1125 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 11:21:12         MV: k tomu FC busu v Neratovicich jsem Ti preposlal na mail jeste dva PR clanecky, spis pro pobaveni. Uz se to trochu diskutovalo ve Vseobecne autobusove diskuzi. Jde jen o zkusebne-propagacni akci, proti ktere lze tezko neco namitat. Uplne jinou otazkou je realne fungovani "vodikove ekonomiky" a jeste uplne jinou politicke tlachy kolem toho. Napriklad veta z jednoho toho clanecku ve smyslu "fosilni paliva dochazeji, kdezto zdroje vodiku jsou nevycerpatelne, vzdyt se ziskava pouhym rozkladem vody" me opakovane dojima. Bohuzel podobne perly nevypousteji jen novinari, ale takoveto predstavy maji i vrcholni politicti predstavitele. Zijeme zkratka ve spolecnosti, kde je modni se chlubit tim, ze fyzika a chemie jsou fuj a takhle to dopada. Ke zdrojum vsudypritomneho vodiku. Ten neratovicky, jak uz Radek napsal, je z chloralkali elektrolyzy, ktera v celem vesmiru bezi podle souhrne reakce 2NaCl+2H2O=Cl2+H2+2NaOH. Tento pomer je pevny a nemenny. Tyhle provozy se buduji ze dvou duvodu: bud potrebuju chlor (jako ve Spolane) nebo louh (napr v Usti to tak byvalo). Podle toho se take voli (spis volila, dnes uz je jen jedna) technologie a optimalizace provozu, nicmene ten pomer dany vyse rovnici je konstantni. Hlavnim odberatelem louhu je papirensky prumysl, chemicky prumysl (umela vlakna) a milion drobnejsich pouziti vcetne uprav vody. Vodik je v teto vyrobe vzdy vedlejsi produkt, ovsem ziskavany v nezanedbatelnem mnozstvi (molarne - objemove 1:1 s chlorem). Jak je to s vodikem: to je jeden z velkotonaznich chemickych (mezi)produktu, dnes se asi 90% dela petrochemicky, zbytek elektrolyza, z toho ta chloralkali (jako v Neratovicich) je takrka zanedbatelna. Az do doby "objevu" konceptu vodikove energetiky byla cela "filozofie" vodiku zalozena na tom, ze se vyrabel v miste spotreby v potrebne kvalite pro danou spotrebu. Nejvetsi konzument, (petro)chemicky prumysl si vodik prirozene vyrabi z "vlastnich" zdroju, ropy a zemniho plynu (dnes naprosto dominantni). Naopak treba potravinarsky prumysl (ztuzovani tuku) potrebuje vodik cisty, takze maji vlastni male elektrolyzy vody (2H2O=2H2+O2). Krome rozdilnych pozadavku na kvalitu jde hlavne o problemy s transportem vodiku, bud kapalny (energeticky a technologicky narocne) nebo plynny (nebezpecne, objemove narocne). A to se vsechno dnes (na papire) meni s prichodem vodikoveho hospodarstvi, ktere je zalozne na myslence "nahradme rozvody elektriny bombickami s vodikem". Ja uz jsem se tu na tohle tema mnohokrat rozepisoval, v tomto tematu to snad neni potreba. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1697 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 11:35:17         fosilni paliva dochazeji, kdezto zdroje vodiku jsou nevycerpatelne, vzdyt se ziskava pouhym rozkladem vody" me opakovane dojima. Na hydroxid sodný odbyt je Ano. Mně šlo ale o to ukázat, že chemická výroba je mezi jednotlivými výrobami silně provázaná a že ve finále na ten vodík pro autobus člověk přispěje např. koupí výrobku v PVC nebo třeba tím, že si koupí pivo v "ekologických" vratných lahvích, jež se neekologicky čistí louhem. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:01:03         Podle stranek Spolany je maximlani kapacit elektrolyzy 150 kt/rok louhu, to odpovida denni maximlani produkci asi 10 tun H2. Nevim, na jaky vykon dnes jedou a jake maji jine vyuziti pro vodik. Zkousel jsem spocitat podle udaju na busportalu (8x205 litru, 350 baru) jedno tankovani busu, to je 46,3 kg. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1946 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:08:59         Kubrt: Dík za články i za chemickou osvětu! ...zdroje vodíku jsou nevyčerpatelné... Na podobnou větu v souvislosti s křemíkem na výrobu fotovoltaických článků kdysi jeden můj kolega reagoval slovy: A posádka ponorky se udusila, přestože všude kolem nich byla řádově větší koncentrace atomů kyslíku než je ve vzduchu. A já dodám, že vodíku je tam taky spousta. Proč mají vlastně ponorky odjakživa takový problém s pohonem? Skladování - dneska se všude píše o tlakových lahvích. Před desítkami let se za perspektivní směr považovaly hydridy (Mg, Ti, Zr, V...) to už padlo? Ve fyzice nízkých tlaků se tyhle gettrující prvky používají a furt se to zkoumá. Za snad perspektivní kombinaci vodíku s nějakým primárním zdrojem považuju do budoucna větrnou a solární energetiku. Jejich problém je v nerovnoměrné a neregulovatelné výrobě elektřiny, která se jen velmi obtížně skladuje. Pokud se vyřeší skladování vodíku, mohla by se nevýhoda těchto obnovitelných zdrojů celkem elegantně vyřešit. Jinak je trolejbus mnohem lepší i se všemi svými dráty. Co si budeme povídat... (Příspěvek byl editován uživatelem m_v.) Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1127 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:23:12         MV: hydridy se porad zkoumaji, aspon na nasem pracovisti. Ale jakou to ma perspektivu pro "velkotonazni" uplatneni neumim posoudit. Zdaleka nejvetsi "vodikovou kapacitu" ma palladium. A jsme zase tam, kde jsme byli, aneb proc palivovy clanek nikdy nebude levny Jinak souhlas, kombinovat vodik s dnesnima konvencnima zdrojema elektriny nema valny smysl. Snad kdyby podil (neregulovatelnych) jadernych zdroju vzrostl (coz se asi da ocekavat za par desitek let), vzrostla by taky potreba akumulace "nocniho proudu", pak je to jedna z alternativ. Mel u nas prednasku nejaky Holandan. Maji tam projekt, ze dnesni domovni rozvody zemniho plynu by se vyuzily pro rozvod vodiku a v kazdem dome by byl FC zdroj elektriny. Zatim dejme tomu. Ale ted to prijde: ten vodik by se vyrabel konverzi zemniho plynu na H2 a CO2 Ja bych do takoveho vyzkumu neinvestoval M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1947 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:27:32         Cituji ze zaslaného článku: "...ze Spolany Neratovice, kde vzniká jako nevyužívaný vedlejší produkt při výrobě jiných chemických sloučenin v množství řádově tuny za den." Takže to bude maximálně na stovku natankování za den, tedy ~ MHD v Neratovicích a okolí. Nakonec proč ne? Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:36:29         Ještě k rostlinnému oleji. Vzhledem k tomu, že využití termojaderné fúze je možné v horizontu dvaceti let už asi čtyřicet let, tak já vidím aspoň relativně krátkodobou budoucnost v různých smíšených a netradičních pohonů (Toyota Prius, diesel na mazut...). Z tohoto pohledu se mi dvounádržový diesel (nafta/řepka) jeví jako geniálně jednoduché a jednoduše geniální a technologicky velmi blízký realizaci. Intuitivně se mi to jeví lepší, než cesta přes MEŘO. Že to zatím výrobci nepřipouštějí mě nepřekvapuje, samotného mě jednu dobu automobilový průmysl přiživoval a vím jak strašně je to normami svázané. Takže jsou potřeba průkopníci, kteří ověří, že by to mohlo jít a pak na to vlítnou velké firmy. S LPG to začínalo taky v garážích. A rozhodně mi takováto garážoidní činnost připadá přínosnější než diskuse o kolik procent se zvedne výkon namalováním blesků Na www.dieselpower.cz je k tomu DF. Za sebe bych jenom konstatoval, že taková sbírka cvoků se hnedtak nevidí Doporučuji některé diskusní skupiny na tomto serveru. Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 12:46:43         K pohonu na transformátorový olej. Ad hoc je to samozřejmě prasárna, ale červíček pochybností ve mně hlodá. Pokud si pamatuji něco málo z chemie(*), tak problém transformátorového oleje jsou polychlorované bifenyly (PCB), jejichž problém je velká stabilita, čili jsou potřeba vysoké teploty k jejich rozkladu. Nestačí náhodou tlak a teplota uvnitř Dieselova motoru? Pak bychom totiž mohli mít ekologickou likvidaci PCB a ještě bycho získali mechanickou energii (samozřejmě je ještě důležité na co se PCB rozkládají a další problémy), jenom mě zajímá jestli je to blbost od samého začátku, nebo jestli by to eventuálně šlo. (*) Za své nedostatečné chemické vzdělání se hluboce stydím, ale naše gymnaziální chemie byla de facto soutěží, kdo udělá více škody. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1949 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 13:36:53         Ondřej: naše gymnaziální chemie byla de facto soutěží, kdo udělá více škody Nebuď drzý, Ondřeji!!! Všehovšudy pár zlikvidovaných zkumavek, občas trošku , jinak nic. A co se týče spalování viskózních paliv, já bych je pro začátek tlačil hlavně do větších motorů (traktory, kamiony, autobusy...). Je s podivem, že ČD nezkouší nějaké "olejky", "mazutky", či tak něco. Nejmenší (lodní) motory na těžké palivo velikostně odpovídají lokomotivním - http://www.wartsila.com/Wartsila/docs/en/ship_power/products/4str/figures_w20.pdf Pro likvidaci PCB bych volil něco s řízeným spalování a kontrolovanými exhalacemi. V dieselu probíhá reakce příliš krátkou dobu na dokonalé spálení. V jaké formě pak bude ten chlor? Pneumatiky i PCB s úspěchem spalovali v cementárnách. Tam je vysoká teplota a zásaditý produkt. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1699 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 13:41:00         různých smíšených a netradičních pohonů (Toyota Prius, diesel na mazut...). Netradiční pohon je třeba v USA automobil poháněný motorem VW TDi.Jejich odbyt poslední dobou výrazně roste. Akorát my nevíme, že je to netradiční pohon. Nestačí náhodou tlak a teplota uvnitř Dieselova motoru? Mám ten dojem, že na likvidaci PCB jsou potřeba delší dobu teploty okolo 1300 stupňů. Takže jsou potřeba průkopníci, kteří ověří, že by to mohlo jít a pak na to vlítnou velké firmy. Obávám se, že u dnešních naftových turbomotorů na tohle už opravdu není místo a občas se potí i renomované firmy. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 6048 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 13:52:49         Netradiční pohon je třeba v USA automobil poháněný motorem VW TDi A jak vyřešili tankování? U amerických pump jsou běžně jen široké hadice pro ťrucky, IGK na naftu je tam skutečně novinka. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 13:56:59         Je s podivem, že ČD nezkouší nějaké "olejky", "mazutky", Kdo by cpal peníze do něčeho, co politici potom zdaní ? A jak vyřešili tankování? Tak to netuším. Aussiger Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 1-2004 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 21:46:49         IGK na naftu je tam skutečně novinka No taková novinka zase ne (i když ). Od konce 70.let tam VW a M-B nabízí dieselové varianty svých modelů. M-B dokonce i specielní verze pouze pro USA a už od pol. 80.let včetně filtrů pevných částic pro Californii. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1701 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 15. května 2006 - 22:01:14         Abysme se od hydrogenbusu vrátili trošku do reality všedního dne - na vlečce Spolany UNIDO zkouší 724.6. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 16. května 2006 - 08:45:44         ...na vodíkový pohon? M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1950 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 16. května 2006 - 10:48:21         Trainspot: Na uhlovodíkový pohon. A vodíky jsou tam v převaze nad uhlíky zhruba v poměru 2:1, takže ve směru od parní lokomotivy k vodíku jsou na dobré cestě. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1956 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 16. května 2006 - 22:29:36         Kubrt: Koukám do knihy Automobil s lepší účinností od někdejšího šéfkonstruktéra Tatry Julia Mackerleho (SNTL 1985), ze které jsem před lety mnohé pochopil a dodnes z ní přes její stáří čerpám. A ke skladování vodíku tu má tabulku (vše palivo i s obalem): Forma - hmotnost - objem --------------------------------- kapalný v Dewarově nádobě - 100% - 100% v hydridu FeTi+NiMg - 642% - 56% v hydridu FeTi - 867% - 63% stlačený na 14 MPa - 1725% - 594% Hydrid FeTi umožňuje studený start, neboť při -20 °C je v nádrži dostatečný přetlak 100 kPa, dál se vodík uvolňuje zahříváním nádrže chladící kapalinou. NiMg hydrid se musí zahřívat výfukovými plyny (potřebuje 350 °C). Je otázka, kam se vývoj za 20 let pohnul. Třeba o palivových článcích se Mackerle vůbec nezmiňuje, tlak v neratovickém busu má být 350 barů proti v knize uvažovaným 140 barům, atd. Napadá mne, že vyšší účinost FC oproti spalovacímu motoru má za následek nedostatek odpadního tepla na zahřívání hydridů. I to je možná důvod, proč se dnes mluví hlavně o dewarkách (pro denní dojíždění) nebo tlakových lahvích. Dewarka při několikadenním stání auta ztrácí vodík bezpečnostním přetlakovým ventilem, pokud se jezdí každý den, ke ztrátám nedochází. Zase je ale nutno vodík zkapalnit a řádně izolovat Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1133 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 17. května 2006 - 12:29:15         MV: zajimava tabulka. Zajimava je ta objemova kontrakce u hydridu v porovnani s kapalinou, ale je to vlastne logicke. V odkazu co prikladam je podobna tabulka srovnavajici ruzne hydridy, a docela hutny a srozumitelny prehled vyrob vodiku. http://www.vscht.cz/ktt/zdrene/11.0_Vod%edk.pdf A vubec na tom serveru je spusta zajimavych materialu z oblasti chemie a pribuznych oboru. Bohuzel posoudit prakticke vyuziti hydridu, kapalineho nebo plynneho vodiku neumim. Zrejme kazde ma sve pro a proti. Tak nejak intuitivne se mi nejperspektivnejsi pro bezny zivot stale jevi tlakove nadoby, i kdyz z hladiska kapacity je to ta nejhorsi varianta. Kapalny se mi pro mobilni aplikace moc vhodny nezda, prave pro tu nutnost reseni odparovani. Tedy resitelne to je, ale bezpecnost u "beznych uzivatelu" asi nic moc. Co se tyka pracovni teploty FC: v soucastnosti je trend ji stale snizovat, u FC s polymerni membranou (dnes nejfavorizovanejsi, PEM FC) z duvodu vysychani te membrany, je to radove kolem 100 C, coz je na hydrid asi malo.. Starsi technologie s uhlicitanovou taveninou (MCFC) nebo keramickou membranou (SOFC) pracovaly pri teplotach 500, resp 800 C, tam by se asi kombinace s hydridama praktikovala snaze. Ostatne v kosmickych technologii to tak asi funguje. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 17. května 2006 - 20:52:17         Na uhlovodíkový pohon. Přesněji na úspornější uhlovodíkový pohon (CAT C15). M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1965 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 19. května 2006 - 14:34:22         Kubrt: Řekl bych, že preference tlakových nádob je v jednoduchosti skladování. Kompresor a redukční ventil jsou dobře zvládnuté, jednoduché a levné technologie. Zkapalňování, skladování kryogenní kapaliny, nebo hrátky s ohříváním a chlazením hydridů - to všechno přináší komplikace. Navíc dewarka má pro autobus nešikovný tvar. Měl by to být válec nastojato, spiš vyšší než širší - ten se v Citelisu dá umístit jedině dozadu, což zase není ideální při běžných dopravních nehodách. Ťukanec nedobržděným kamionem zezadu a vodík máme ve vzduchu i se samovznícením. Čtyři kompozitové tlakové lahve hodí na střechu a je klid. Mackerle uvažoval hlavně o pohonu osobních aut, tam je objem klíčový, na střechu autobusu MHD se lahve bez potíží vejdou. Navíc nebudou tak těžké jako ocelové. RadekŠ: Jo, už jsem koukal, že verze 724.6 je speciálně pro posun - má snížený výkon i rychlost. Tím pádem i spotřebu. http://spz.logout.cz/vozidla/724/7247_data.html M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2019 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 31. května 2006 - 13:39:07         Lineární spalovací motor z ČVUT: odkaz na iHNed Dva písty a mezi nimi lineární elektromotor (bez ojnic a bez klikovky). Při dnešních možnostech řídicí elektroniky věřím, že by to mohlo fungovat. (Příspěvek byl editován uživatelem m_v.) Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Čtvrtek, 01. června 2006 - 08:41:47       Je to sice všechno hezké, co zde bylo dosud napsáno, ale většinový pohled na "zdroje hospodářského blahobytu" je asi takovýhle: www.blisty.cz/2006/3/15/art27519.html Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 02. června 2006 - 09:20:07       Možná by to patřilo spíše do "politické" diskuse, ale raději ten odkaz na dojmy mladého středoevropského podnikatele z návštěvy Las Vegas, USA uvedu zde: www.manjana.cz/Las%20Vegas.htm Něco málo o dopravě je tam taky. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2106 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 26. června 2006 - 11:15:32         Tak už nejen MEŘO, ale i MESO a MEPO: http://www.ihned.cz/1-10008760-18764940-007000_d-e0 Obzvlášť palmový olej určitě pomůže nepotravinářskému odbytu našich zemědělců, kterého se pořád tak domáhají. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2168 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 14. července 2006 - 14:21:24         Biolíh už i z celulózy: http://www.ihned.cz/1-10008760-18886190-007000_d-43 Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 26. července 2006 - 15:49:06       A další pěkná propaganda: www.jedemevtomspolu.cz Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1345 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 09. září 2006 - 13:36:17         Přidám něco, co možná přímo nesouvisí s dopravou, ale možná to bude někoho zajímat. Minulý týden jsme měli jakýsi Japonsko-Norský seminář, mimo jiné i o nových energetických technologiích. Dva příspěvky sem "pŕepíšu". První se týká reálného využití vodíkové energetiky. V Japonsku, poblíž Kyota leží největši japonské jezero Biwa. Měří 670 km2, hloubka 80-100 m2. Je zdrojem vody pro 14 milionů lidí. Tím, že leží v osídlené oblasti, samozřejmě trpí eutrofikací, poklesem koncentrace kyslíku atd. A jedním z možnćh řešení je využití solární energie, FC apod. Na hladině jezera by plavaly pontony se solárními panely. Oblast je dost slunečná. Vyrobená elektřina bude vedena do elektrolyzérů umístěnych na dně jezera. Tam by probíhala elektrolýza vody. Proudová hustota by asi byla dost malá - vzhledem k tlaku na dně by se nejednalo o žádné bouřlivé bublání, ale spíš by se tvořil kyslík rozpuštěný ve vodě, což je žádoucí. Na katodách by se pak vyvíjel vodík, kťerý by byl jímán do nějakého zásobníku na břehu. A v noci, když solární panely nepracují, by tento vodík vyraběl v palivových článcích elektŕinu, která by byla použita zase k elektrolýze vody - takové částečné perpetum mobile. Vypadá to jako sci-fi, ale ti Japonci to myslí dost vážně a minimálně do nějakého pokusného stadia to zřejmě dospěje. Ta idea je jednoduchá a realizovatelná, daleko větší challange představuje reálná aplikace - provoz elektrolyzérů na dně přírodního jezera, regulace všech složek a médií tak, aby to fungovalo. A druhý příspěvek se týká solární energie. MV se tu kdysi ptal, proč je vlastně ten SoGSi tak drahý (25 EUR/kg, metalurgický stojí 1 EUR/kg). To jsem se nedozvěděl, asi to není tak jednoduché (cenu samozřejm%e neurčují jen náklady na rafinaci, ale i trh a ten v posledních letech dramaticky roste). Všichni volají po novém způsobu rafinace křemíku. Součaní výrobci solárních panelů pracují na lepším využití SoGSi - řezání bloků na co nejtenší wafers s co nejmenším odpadem. Ve vlastním PV procesu hraje roli jen tenká vrstva na povrchu, zbytek desky je jen velmi drahý nosič. Takže se pracuje i na "tených vrstvách" SoGSi na nějakém levnějším substrátu. To by byly solární panely druhé generace. Třetí generaci by představovalo využití křemíkových nanostruktur - pokud má částice řádové 20-30 atomů, tak se chová nějak tak, že se dá ovlivňovat band gap - předpokládám, že zájem je o jeho rozšíření, což by vedlo k vyšśí účinnśti. Tomuhle vůbec nerozumím, snad mě MV zkoriguje Ještě tam byly prezenzovány investiční náklady na jeden W výkonu: současná technologie 3.5 USD, druhá generace 1 USD, třetí generace 0.5 USD/W. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 25541 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 09. září 2006 - 23:24:00         Díky za zajímavé informace! Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2284 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 10. září 2006 - 00:11:24         Kubrt: Já minulý týden pro změnu slyšel příspěvek o hledání "levné platiny". Platina a příbuzné kovy jsou nejen drahé, ale není jich prý pro masové rozšíření palivových článků ani dostatečné množství. Loni se inspirovali bakteriemi a hledali v enzymech (hydrogenáza), letos naději upírali na MoS_2 (molybdensulfid). Nanotechnologie jsou poslední dobou velice populární obor. U gapu (pásu zakázaných energií v polovodiči) nepůjde o rozšíření, ale spíš o správné naladění. Pokud má totiž foton energii menší než je šířka gapu, nemůže elektrony excitovat (když není kam) a projde bez povšimnutí. Velice přístupnou formou to vysvětluje třeba A. Fejfar ve svém článku. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1346 Registrován: 9-2004 Odesláno Neděle, 10. září 2006 - 01:34:14         MV: díky za článek, kouknu na něj, ale ne teď Jinak s tím band gapem máš pravdu, ten chlapík říkal "tuning band gap" nebo "design band gap", já jsem to zkreslil. Jojo, náhradní platina se hledá 50 let, co se s těma FC reálně pracuje, a ono pořád nic. Kouzlo Pt a spol spočívá v unikátní síle vazby Pt-H, není ani moc silná ani moc slabá. Ta biotechnologická cesta se mi zdá slibnější. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2287 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 12. září 2006 - 16:59:08         Kubrt: Dnes mě kolegové zavlekli na přednášku jednoho Japonce o solárních článcích z křemíkových kuliček. Je to docela zajímavé - malou tryskou vytlačují taveninu křemíku, tvoří se kapky, které zkrystalizují než dopadnou na zem (výška přes 10 metrů). Pak se zhruba milimetrové kuličky pokryjí p-n přechodem a připájí do zhruba 3 mm velkých "mističek" - reflektorů, které pokrývají plochu článku jako buňky včelí plástev. Na 1 W je potřeba asi 2000 kuliček. Spotřeba křemíku prý jen pětinová proti klasickému "waferu", ale ještě to má mouchy. Více zde: http://jjap.ipap.jp/link?JJAP/44/4820/ (pro otevření fulltextu je asi potřeba předplatné Japanese Journal of Applied Physics. Ovšem od dopravy jsme už trochu daleko. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 7356 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 18. září 2006 - 12:36:46         Tahle M_vova fotka z "Lodí" mě inspirovala ke zcela laickému dotazu: K čemu jsou vlastně větrné elektrárny dobré? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1362 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 18. září 2006 - 13:05:17         Jo, ta fotka je dost cool K větrným elektrárnám: já si myslím, že je to dobrá alternativa. V Německu už mají větrem pokryto 5 % spotřeby elektřiny, to je pěkné, na tak velkou a rozvinutou (rozumněj energeticky náročnou) zemi. Podobně na tom je Dánsko, možná i GB a NL. Jsou i negativa - nestabilita sítě, v Norsku se jako zásadní problém bere vytlačení ptáků z jejich hnízdišť. Ale staví se i off-shore elektrárny, tam tenhle problém odpadá. V CZ ze zřejmých důvodů nemá vítr šanci na nějaké výraznější uplatnění, ale v přímořských krajích je to OK. MV: díky za ten odkaz, tenhle časopis odebíráme Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 7361 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 18. září 2006 - 14:01:19         V Německu už mají větrem pokryto 5 % spotřeby elektřiny, to je pěkné, na tak velkou a rozvinutou (rozumněj energeticky náročnou) zemi. A jaké byly stavební náklady na těch 5% výroby energie? Jsou i negativa - nestabilita sítě, Jak je to vlastně ošetřeno, že při různé síle větru to vyrábí pořád 50 Hz? Nějaké měniče? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1363 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 18. září 2006 - 14:06:56         McBain: samozřejmě že dnes ja taková elektřina ekonomicky nekonkurenceschopná tradičním zdrojům, to nikdo neočekává. Ale je to cesta dobrým směrem. Rozhodně smysluplnější, než politické tlachy o spásném a všudypřitomném vodíku. Měniče. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2299 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 19. září 2006 - 00:03:03         Mcbain: Tvrdí se, že energie potřebná na stavbu větrníku se vrátí zhruba po půl roce provozu (při životnosti 20 let). A náklady na palivo jsou nulové. To v situaci, kdy cena ropy během pár let vyšplhala z 25 na 75 dolarů za barel, není nezajímavé. Cena elektřiny z větru pomalu klesá s rostoucí velikostí vrtulí (viz též poslední článek na K-repu o přepravě jeřábu APB), cena "normální" elektřiny vytrvale roste. Patrně se za pár let sejdou. Regulace je jeden z problémů, už proto, že chvíli fouká, chvíli ne. Jde to i bez měničů, vrtule s převodovkou bývají dvourychlostní (velký čtryřpólový generátor a malý šestipólový pro slabý vítr), generátory jsou tuším asynchronní. Vrtule bez převodovky (Enercon) mají vždycky měnič. Kubrt: V Německu už mají pokryto skoro 7% spotřeby větrem, ve třech spolkových zemích už dokonce kolem třetiny, viz DEWI. Vzhledem k průměrnému využití instalovaného výkonu kolem 25% to znamená, že když pořádně foukne, tyhle země vyrobí z větru víc než spotřebují. Ostatně i náš ERÚ očekává nárůst ze současných 30 MW až na 1500 MW v roce 2012 (pokud by se všechny projekty realizovaly). mapa ERÚ Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2708 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 11:41:08         K čemu jsou vlastně větrné elektrárny dobré? K přeměně bezcenného horského pozemku na lukrativní a k xletému jistému příjmu. "Já vítám déšť, aleluja, já vítám déšť,..." Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2709 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 11:54:38         A ještě pár článků z Britsých listů. Nejprve o větrných elektrárnách: http://www.blisty.cz/art/24034.html http://www.blisty.cz/2005/7/4/art23991.html A ještě jeden o ropě: http://blisty.cz/2006/9/8/art30184.html "Já vítám déšť, aleluja, já vítám déšť,..." Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 7429 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 15:26:42         Výborný odkazy. Doufám, že na Britské listy píší aspoň trochu fundovaní lidé a že to není skrytá reklama uhelné a ropné lobby. Ovšem penězovod dojící státní kasu dotacemi a kasičky spotřebitelů povinným a předraženým výkupem je nastaven. Výrobci o něj nechtějí přijít, nezbývá než expandovat do zemí, kde to (dosud) stabilní soustava s (zatím) dostatkem zdrojů (prozatím) unese. Například do České republiky... Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 7430 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 15:27:45         M_v - Vzhledem k průměrnému využití instalovaného výkonu kolem 25% to znamená, že když pořádně foukne, tyhle země vyrobí z větru víc než spotřebují A když nefoukne, tak co? Zapalují svíčky? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1370 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 15:47:15         S články se dá vesměs souhlasit, ale ta predikce na 5000 let dopředu mě notně zdvihla ze židle, to je opravdu hodně vzdálený horizont na podobné úvahy. Nejde o vyčíslení zásob, ale o odhad spotřeby. K tomu foukání nefoukání: takovýhlech zdrojů je možné mít v síti jen určité množství, právě kvůli regulaci. Naopak nejregulovatelnějši jsou vodní elektrárny, ty můžou reagovat v několika minutách. Jaderný reaktor za svojí životnost můźe naopak podstoupit jen několik stovek změn výkonu, s tim se moc hýbat nedá. Že je větrná energie v podmínkách CZ nepoužitelná je mi jasné už dlouho, ale bohužel na to nemám vliv. K Britským listům: tyhle články jsou dobré, ale už se tam taky objevily dost diletantské texty na podobné téma, diskutovalo se "u konkurnce". Nemám dojem, že bych byl zarytý ekologista, to si snad nikdo kdo sleduje mou "tvorbu" na tomhle serveru nemyslí, ale domnívám se, že s uhlím, ropou atd bysme měli zacházet uvážlivě. Tím míním například tu kritizovanou podporu větrné energie. To mi v oblastech, kde opravdu fouká (Dánsko atd) a má to smysl, nevadí. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2311 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 15:55:05         Mcbain: Když z ničehonic foukat přestane, tak nakupují předraženou "promptní" elektřinu u sousedů, třeba u ČEZu. Při dnešní instalované kapacitě větráků to už opravdu není . Ostatně tady si můžeš projít Grids Integration Report, který se tím podrobně zabývá. Na straně 47 máš odpověď na otázku z minulého týdne, jak souvisí otáčky vrtule se synchronními otáčkami v síti 50 Hz - možnost +/-40% pro systém, kde většina energie z generátoru jde mimo měnič, mě velice překvapila. Kdo má dost špičkových hydroelektráren (Norsko, Rakousko), ten je v pohodě. Jinak bude asi potřeba doplnit síť o špičkující zdroje na drahé palivo (spalovací turbíny a kogenerační jednotky na plyn). Jinak se (dle mého laického názoru) řítíme do black-outů a ty svíčky budou nezbytné. Kombinace s odsolováním vody či výrobou vodíku mi do budoucna taky přijdou nadějné. Prostě to chce nějaký šikovný akumulátor elektřiny. Bkp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2714 Registrován: 8-2003 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 15:57:47         Výborný odkazy. Doufám, že na Britské listy píší aspoň trochu fundovaní lidé a že to není skrytá reklama uhelné a ropné lobby. Díky. Podobné články nejsou ničím výjimečným, četl jsem je na více místech, ale pouze na tyto jsem našel použitelné odkazy Na Na Britské listy píší různí lidé, ale provozovatel se snaží o vyváženost, pokud je tam něco tendenčního, tak je to spíše "nalevo", tedy proti konzumní společnosti, proti různým uhelný, či betonovým lobby... Ostatně, pod články jsou odkazy i na další zajímavé články k tématu. A také ty články pracují s běžně dostupnými údaji (výkon elektráren, jejich cena) a na to, abych věřil údaji o desetiprocentním praktické využití větrníku ho stačí mít delší dobu na dohled a vidět, jak moc a jak často se točí. "Já vítám déšť, aleluja, já vítám déšť,..." M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 26. září 2006 - 17:34:07         Bkp: Odkazy nejsou špatné, ale ke všem mám výhrady. 1) Vítězslav Novák volá po číslech - pak je ale nutno uvést, že využití instalovaného výkonu Temelína nepřesahuje 70%. Zaběhnuté Dukovany jsou na tom s 88% sice mnohem líp, ale 100% to prostě není. Na druhé straně dva větráky v Jindřichovicích dosahují 12% s tím, že maximum výroby je v zimě (což se hodí, protože odpovídá maximu zatížení el. soustavy) - http://www.jindrichovice.cz/doc/198_1.pdf Spíš bych ale jeden blok Temelína srovnával s pěti sty vrtulemi o výkonu 2 MW (nedávná instalace v Pavlově u Jihlavy), kde i využití výkonu díky vyššímu stožáru bude lepší. Pro regulaci je kromě přečerpávacích elektráren možno využít i špičkující zdroje na bioplyn (obnovitelný, skladovatelný). Větráky zabírají exkluzivně jen velmi malou plochu, na zbytku je možné pěstovat třeba zmíněnou biomasu. Peníze, které se nyní pumpují do obnovitelných zdrojů jsou na rozjezd, nejinak tomu bylo s atomovým výzkumem v 50. až 70. letech minulého století. 2) Milan Černý je k obnovitelným zdrojům skeptický (to já sice taky, ale mnohem míň ). Co se týče vyzdvihované biomasy - tam jsou dotace taky, dnes dokonce větší než u větru. Detaily třeba tu http://www.eru.cz/pdf/cen_roz_2005_10.pdf Jedinou rozumnou cestou je zdroje namixovat. Čím pestřejší, tím menší riziko. 3) U ropy dnes nejde jen o to, zda bude či nebude. Jde taky o vyprodukovaný CO2 a jeho vliv na globální oteplování. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1069 Registrován: 3-2004 Odesláno Středa, 04. října 2006 - 10:29:10         M_V Využití instalovaného výkonu na 100% je z fyzikálního hlediska blbost, něco jako perpetum mobile. Vždycky musíte nějakou dobu obětovat na doplnění paliva, provozní údržbu, havárie apod. Návíc si připočítejte, že jaderka v horkém létě prostě na plno nemůže(slabé chlazení) a zjistíte, že 88% je docela dobrá hodnota. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2331 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 04. října 2006 - 14:11:27         Honzasl: To je mi jasný, ale pan Novák to jaksi zanedbal. Dukovany jedou skvěle, snad se k podobným číslům za pár let dopracuje i Temelín. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 06. října 2006 - 09:58:45         M_v: objednal jsem si u máti na víkend Voroného mříže... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2339 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 06. října 2006 - 10:32:55         Hajnej: Fuj, ty jsi mě vylekal. Já už zase zapomněl, co to je. A on je to plech buchet, co drží Tonda v ruce. K tomu mám ještě jednu historku - teoretici používají pro výpočty krystalů (na atomové úrovni) různé modely (potenciály, pseudopotenciály a tak), no a obvykle to značí nějakou hroznou zkratkou BFLM, ABCXY, ale jeden má název "Muffin-Tin Potential". Dost dlouho mi zůstavalo utajeno, co znamená ten divný název. No a fór je v tom, že potenciály sousedních atomů se nepřekrývají, ale mají samostatné "prohlubně" - stejně jako lívanečník. Takže zase žrádlo. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. října 2006 - 17:42:47         Hm, to já zase při výkladu hledání extrému funkce v celočíselném oboru, konkrétně u pokutových funkcí, napověděl asákovi zoufale hledajícímu přirovnání k pokutové funkci (tuším jakési 2 - cos 2pix - cos 2piy či co) "no prostě něco jako karta na vejce". Asák to kvitoval s povděkem, zato mě po zkoušce proklínal jistý kolega, který na nahození "Celočíselné programování?" dokázal odpovědět akorát "Celočíselené programování je když se k té funkci přičte taková jako karta na vejce"... No a u Aleše je zase trápil materialista s jakousi domnělou mikrofotografií struktury Fe-C. Všichni házeli do vzduchu různé ferity, perlity a jiné ***ity, až přišel borec, který zcela na férovku pravil "No mně to ze všeho nejvíc připomíná krvavou tlačenku" - a ejhle dostal za jedna... Jo, zpět k tématu: před prázdninama jsem splácal první verzi rychlíkového optimalizátoru. Dvě minuty vaty na spěšňáku (akorát už jsem zapomněl jak těžkýho, ale nakonec ono stejně jde o poměr, žáno...) mezi Pečkama a Libní dokáže přeměnit na snížení spotřeby z cca 1100 kWh na cca 700 kWh. Hezky se krotil, místo na 140 to rozjížděl jen na 125-130, ke snižovačkám (100 v Poříčanech a v Úvalech) zpomaloval výběhem a tak. V Běchovicích měl z těch 2 minut vaty už jen 15 vteřin (což by asi žádnej fíra neudělal, řídě se letitým, leč mylným pravidlem "co když nebude postaveno"). Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 13. října 2006 - 08:35:17         Off topic prosba na M_v: jsi ještě v Terstu? Sháním jakýsi termoaktuátor (neboj, není to do bomby, ale do větráku) a dealer (OMNIA COMPONENTS s.r.l) sídlí v Terstu na Strada al Monte d’Oro 12. Pokusil bych se to s ním vymailovat a v případě úspěchu bych Tě zneužil jako pošťáka... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2367 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 23. října 2006 - 00:01:39         Hajnej: Sorry, tahle odpověď mi nějak unikla, takže aktuátor už jsme mezitím vyřešili. Spěšňák: Ono to vypadá jako velká úspora 400/1100 je 36%, jenže i to prodloužení jízdní doby je poměrně značné. Dvě minuty se zdá chvilka, ale prodloužení je skoro 10%, když jízdní doba je jen lehce přes 20 minut. Jednou jsem jel ve vlaku, jehož loko ř. 350 odmítla ve Svitavách žrát DC. Fíra to dojel setrvačností až do Třebové, a protože jsem si četl, tak jsem si toho ani nevšiml. Jen mi přišlo divné, proč máme zpoždění 5 minut, když jsme cestou nikde nestáli. To byl absolutní rychlíkový optimalizátor. Na scénu nastupuje nové biopalivo - biobutanol. Podrobnosti jsou i zde. Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 750 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 23. října 2006 - 11:50:28         On je fór v tom, že to prodloužení tam prostě z jiných důvodů být musí, takže jde jen o to ho "přetavit" na úsporu.