Archiv do 12.května 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek P_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 04. ledna 2006 - 18:45:52         M_V: Je tu paralelně vedená dráha, letiště, za rok D11....Navíc kolik z Vámi vyjmenovaných komodit se dostane na vodu/z vody bez složité překládky? Leda ten odpad do Chvaletic, ale i tam bude potřeba něco investic do rekonstrukce zchátralého přístaviště a dopravníku) Ale jihoafrické uhlí - ten nápad má něco do sebe. bylo by docela zajímavé spočítat, kolik kW bylo potřeba spálit na dopravu uhlí pro výrobu 1kW elektřiny Já to naopak optimisticky vidím. Protože - marná sláva - 60m široká řeka prostě patří rybám a jiné havěti, nikoli těžké dopravě. Peslg Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 3-2005 Odesláno Čtvrtek, 05. ledna 2006 - 00:47:08         M_v: průměrný "load factor" pro ČSA 70% je odhad? Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 05. ledna 2006 - 07:45:38         M_v: ruznych globalnich statistik, kolik ktery dopravni obor vytvari emisi, je hafo. Jenze diskuse se vedla o tom, do jake vzdalenosti je vhodnejsi draha a od jake eroplan. Pricemz prave v tomto pripade je asi Cesko dost bito, protoze letadlo letici z Prahy smer zapad se dostane do letove hladiny prave tak akorat nekde nad KV (tudiz vsechny emise z rezimu plneho vykonu vyplive nad Ceskem) a v okamziku prekroceni nemecke hranice prechazi na "volnobeh". Jinak spotrebu v litrech maji pekne rozepsanou v casopisech SAS podle jednotlivych typu (pak maji v letadlech SAS taky dobry cognac ; presto s nimi necestuji s nadsenim, protoze maji casto zpozdeni a stejne casto nechavaji kufry na transitnim letisti ). M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1630 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 05. ledna 2006 - 11:43:06         P_p: V šířce řeky problém není. 50 metrů široké německé kanály (či řeka Mosela) dopravují bez problému 10-15 mil. tun zboží ročně (široký dolní Rýn pak desetinásobek). Kolikm mil. tun se ročně přepraví po železnici Děčín - Bad Schandau? Spočítat náklady na dopravu jihoafrického uhlí by bylo zajímavé, podle mého odhadu bude drtivá většina potřeba z dolu do přístavu a z přístavu do elektrárny. Přes půl zeměkoule to ve velké lodi (nosnost 150 000 tun) a při rychlosti 15 uzlů jede skoro zadarmo. Odpor vody roste s druhou mocninou rychlosti a s druhou mocninou rozměru lodi. Hmotnost nákladu oproti tomu roste s třetí mocninou rozměru lodi. Proto jsou velké lodi tak úsporné (podobná úspora u deset kilometrů dlouhého vlaku nikdy nevznikne!). Peslg: To není odhad, ale exaktní statistika. Za leden až listopad 2005 byl průměrný load factor ČSA 70,2%, viz http://www.aea.be/AEAWebsite/DataFiles/pr05-054.pdf Arj: Ale u ČSA se typy letadel poměrně přesně kryjí s dopravou na krátkou, střední a dlouhou vzdálenost. Za rok 2004 měly třeba A310 spotřebu 30,4 g/oskm (u oskm je už vytížení na rozdíl od osobního auta zahrnuto!), B737 pak 26,4 g/oskm (asi chartery), B734 31,3 g/oskm, B735 39,8 g/oskm, ATR42 37,3 g/oskm a konečně ATR72 29,1 g/oskm. A v tom vyplivnutí emisí nemáš pravdu. Letadlo letí kupodivu taky zpátky , to pak vyplivne emise nad Německem a od KV už jen klesá do Ruzyně na "volnoběh". M_G Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Čtvrtek, 05. ledna 2006 - 13:05:50       P_p: Nákupy uhlí v dalekých zemích se taky dělají proto, že to uhlí je kvalitnější. Méně S - malé nároky na odsíření, méně popela - menší nároky na úložiště popílku a dopravu popela. Chvaletice měly dopravu lodí, protože bylo spočítáno, že naše uhlí (60 procent popela) je neekonomicko-ekologické vozit na takovou vzdálenost vlakem. Slyšel jsem o limitu asi 80 až 120 km podle konkrétního druhu uhlí. Proto jsou skoro všechny naše elektrárny v těžebních revírech. Lodě mají menší měrnou spotřebu energie a čas dopravy není kritický, zásoby jsou běžně 14 až 30 dní. P_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 05. ledna 2006 - 13:25:21         M_V: Máte nepochybně pravdu, co se spotřeby mazutu týče, pak velká piksla se 150000 tunama nákladu pluje skoro zadarmo. Ale ten měsíc času, co se budou +-3mil.US$ v podobě nákladu uhlí ploužít mezi Johannesburgem a Hamburgem rychlostí 15kn, sám o sobě taky něco stojí. + posádka+pojištění+režie+.... Jakkoli to stále bude nejlevnější, jinak by se to zhusta neprovozovalo. M_G: S tím, samozřejmě souhlasím, o ryze sociálním a zdravému rozumu odporujícím důvodu výstavby Chvaletické elektrárny a věcí s tím spojených jsem se již zmiňoval. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 10. ledna 2006 - 14:32:03         Kdyz nevim, tak se zeptam ... a protoze muj sef je letecky inzenyr, tak jsem se ho zeptal a on sumarizoval: vykon tryskoveho motoru pri startu (take-off) 100 %, stoupani (climbing) 95-97 %, horizontalni let (cruise) 35-40 % [tady hodne zalezi na aktualni hmotnosti], klesani (approach) volnobeh, pristani (touch-down) - podle aktualnich podminek M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1641 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 10. ledna 2006 - 19:15:28         Arj: A co z toho plyne pro dřívější debatu? Exhalace mají lokální vliv na okolí hlavně při startu, hluk též při přistání (obzvlášť při nutnosti použití zpětného tahu). Pokud je letadlo několik set metrů až několik kilometrů nad zemí, tak je vliv zplodin spíš globální (aneb jak soudruzi stavěli elektrárnám vysoké komíny, aby se dostalo spravedlivě na všechny). Já bych se v souvislosti s leteckou dopravou bál spíš o stabilitu stratosféry, už proto, že přes mnohé výzkumy o ní víme hrozně málo. Peslg Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 05:25:26         (load faktory ...tedy u ČSA 70% a u osobního auta řekněme tak 30%. U auta je na vzdálenosti 500-1500 km 30% málo. To bych řek, že platí spíš pro o něco delší cesty než jezdění po městě, t.j. něco jako "jízdu na chatu" (u popojížděk po Praze je to tak 20-25%). Kdo jezdí na vzdálenosti 500-1500 km? Rodiny na dovolenou, skupiny pracovníků na obch. jednání, školení, veletrhy apod. Troufám si tvrdit, že průměrnmý počet lidí v autě >> 1,5 Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 08:48:55         Je fakt, že letadla jsou bezkonkurečně nejméně náročná na zábor území, přesněji zemského povrchu. Tam nahoře už ovšem lokálně bývá docela husto. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1649 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 12. ledna 2006 - 16:25:57         Nevím přesně, kam to tématicky patří tak snad sem: http://ihned.cz/index.php?p=001000&m=d&article[id]=17594150 Elektronické mýtné v Rakousku vyneslo loni v přepočtu 26 mld. Kč (podle článku jen 23), což mi připadá jako docela solidní částka. Škoda, že neznáme pro srovnání částku, kterou zaplatili železniční dopravci za rakouskou DC. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1088 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 13. ledna 2006 - 09:13:05         Třeba výroční zpráva ÖBB-Infrastruktur Betrieb AG by někde nebyla - aspoň za rok 2004? I když těžko to porovnávat, když mýto je jen pro dálnice... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1698 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 12:46:56         Jeden docela zajímavý článek o výrobě a použití biolihu v Brazílii. Mimo jiné ukazuje, že cesta k alternativním palivům není snadná ani rychlá. Může se ale vyplatit. Flexibilní motory, které jsou schopny spalovat různá paliva v libovolném poměru, navíc snižují riziko neúspěchu (neúroda, ropné šoky...). http://ihned.cz/1-10076480-22859465-001000_d-c5 Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 473 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 12:57:51         Pobavila mne veta "Tato prvni auta mela na pocatku jeste mouchy. Napriklad za chladnych ran se dala jen obtizne nastartovat ...". Tak jsem zeptal kolegy, ktery v Brazilii par let pobyl - v miste jeho bydliste bylo chladne rano tak 35 stupnu, teply den kolem 40. V Riu si pry vsichni stezuji na zimu, kdyz je po ranu kolem 15 stupnu. Pripustil ovsem, ze v jiznich krajich Brazilie muze nocni teplota klesnout i tesne pod nulu. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1699 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 15:33:30         Arj: Inu, všechno je relativní. Svatá Anna, chladno zrána (to taky není v zimě ). Na druhou stranu 6000 litrů lihu z hektaru (tedy skoro 5 tun) je docela hodně. V našich podmínkách máme z hektaru tak 2 tuny řepky, z toho je kolik? 1 tuna MEŘO? Ale furt lepší než nevědět co se zemědělskými přebytky a ještě se kvůli tomu hádat s WTO. Zdá se mi dost divná snaha oddělit pěstování energetických plodin od pěstování potravin, vždyť je obrovská výhoda pokud můžu tu stejnou plodinu sníst nebo spálit (podle okamžité situace na trhu). P.S. I slavný polárník Pavlíček ve své knize "Člověk v drsné přírodě" doporučuje olejový vařič místo benzínového. Olej se dá v případě nouze zkonzumovat přímo. Prý až litr za den bez příloh, ale z toho bych se určitě po. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 16:24:43         nevědět co se zemědělskými přebytky Jeden rok jsem byl zavisly na alkoholu. Ne ze bych byl v lecebne, ale odskocil jsem od dopravy do vyroby lihu a lihovin. Investori, kteri nasi firmu koupili, ji kupovali hlavne prave kvuli perspektive, ze lih bude pouzivan v doprave. Je jina vec, ze se jejich ocekavani nesplnilo a nejak to zatim nefunguje v Evrope nikde (viz tez predvcerejsi rozhodnuti EU o biopalivech). Jenze on byl problem sehnat ty "zemedelske prebytky", v nasem pripade zemedelsky odpad zvany melasa, ze ktereho jsme ten lih palili. Nas lihovar proste neumel varit z niceho jineho (obili), zatimco jine lihovary zase neumely z melasy. Nejaka smernice nebo doporuceni EU na tema biopaliva uz existuje delsi dobu. Vysledkem je, ze Rakusaci (kteri se ji snazi plnit) nakupuji repku vsude mozne po Evrope, protoze jejich vlastni zemedelci sice maji prebytky kdeceho, ale repky ne. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1004 Registrován: 9-2004 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 16:44:29         MV: clanek jsem si precetl, ale nejak jsem nepochopil: ta vyroba lihu v Brazilii je porad subvencovana, nebo se to vyvojem cen ropy dostalo na takovou uroven, ze subvence nejsou treba? Jinak jsem se pokusel najit vynosy repky, u nas je to nejakych je 2.6 t/ha, podle roku. Ovsem kolik je z toho MERO netusim. Arj: nedostatek melasy souvisi s krizi cukrovarnictvi, neni to "zemedelsky prebytek", ale cukrovarsky odpad. A jak to je s evropskym cukrovarnictvim netreba rozebirat O Vanocich jsem v radiu zaslechl nejakou reportaz o vystavbe velkeho lihovaru nekde u Loun. Pani tam vyjmenovala jake mnozstvi obili budou zpracovavat, zdalo se mi to jako dost velky podnik. Sice to za celou dobu nepadlo, ale predpokladam, ze uvazovali o uplatneni vyrobeneho lihu v doprave. OT: dosel Ti ten monorail? (Příspěvek editován uživatelem kubrt únor 10, 2006) M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 17:21:14         Kubrt: Jó, to bych taky rád věděl. Brazilci na tom pracují už 30 let, začínali v období diktatury, čímž měli některé kroky ulehčené a mají levnou pracovní sílu a vhodné klimatické podmínky. Stejně by mě ale zajímalo, kolik činí u brazilského biolihu to, čemu se třeba u elektráren říká "vlastní spotřeba" (pohon čerpadel, pomocné pohony všeho možného...), tedy kolik toho lihu by padlo na obdělávání půdy a provoz lihovaru (kdyby si i elektřinu vyráběl sám z lihu). Arj: A totéž by mě zajímalo i v případě evropské produkce biopaliv (líh, MEŘO). Politicky je to teď hrozně populární, ale fakticky? Majitelé cukrovarů budou samozřejmě prosazovat líh z cukru, obilnáři z obilí a bramboráři z brambor... Proč ne? Každý se musíme nějak živit. Ale zda jsou biopaliva skutečná alternativa (a pokud ano, tak která a kde), to nedokážu posoudit. Třeba na spalování "bílé štěpky" (bez kůry) nadávají papírníci, protože ji dokáží lépe využít v papírnách a takhle jim zdražuje... Ve Španělsku prý mají elektrárnu na olivový olej (méně kvalitní špatně prodejné zbytky). Ale odpady všeho druhu nám pro dopravu stačit nebudou, tam je spotřeba paliv mnohem větší. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1159 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 17:39:03         Štěpka - to jsem také četl, že ČEZ zruinoval náš trh s touto surovinou a to jen pokusně spaloval omezené množství v Hodoníně. Jinak s bionaftou je to u nás stále čudné. Státní program na její dotování snad radši ani nezačal fungovat, čepuje se to vůbec někde u našich benzinek? Ale někteří lidé tomu asi stále věří - viz to co se děje kolem Setuzy. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 482 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 18:33:53         Kubrte, diky, dosel. Byl bys schopen tu trasu nejak lokalizovat na mape? Pripadne vcetne jeji pristupnosti jinak nez pohledem z rychliku (doslova). Odpoved klidne do teto rubriky - je to asi priklad dopravy, ktera se nepovedla, mimo jine prave z energetickych duvodu. pro Kubrta i M_v, klidne i ostatni: Chytra konference na tema Bioenergie bude po puli cervna na Humanisticke universite u Osla. Vic zatim nemuzu rict, protoze to nikdo nevi. Budou tam lidi z ruznych oboru, ktere tuto energii mohou bud produkovat (les, pole) nebo spotrebovavat (doprava, stavebnictvi), akorat nikdo z financi >>> takze i kdyby vyroba nahodou nekdy vysla lacineji, tak dane tyto "trzni disproporce" napravi. Ja si furt pamatuji kamarady podnikatele, kteri si upravili auta na plyn, jak mi to nadsene vykladali (? 1995 ?). Pak erar zjistil, kolik mu chybi penez ze spotrebni dane, takze si pamatuji i tytez kamarady a jejich kysele xichty. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 11. února 2006 - 13:51:01         Arj + dalsi: rec je o pokusnem monorailu, resp jeho torzu, ktere se nachazi ve Francii, jizne od Parize. Lokace: zacatek je primo v Orleansu, na jeho severnim okraji, par metru od trate do Parize, kdyby nekdo chtel presnou lokaci na mape, je to ulice Rue De La Tuilerie. Pak vede severnim smerem, stale soubzene s klasickou zeleznicni trati, druhy konec je priblizne u obce Artenay, delka asi 20 km. Objekt lezi vlevo od zeleznicni trati pri pohledu smerem od Parize. Jedna se o "obracene T" na asi 5 m vysokych sloupech. Kdo ma zajem o ilustracni foto, necht se ozva na mail pod jmenem. Dobu vzniku bude vedet spis Arj, nevim kdy se s monorailem ve svete laborovalo, sedesata leta? K te nahraditelnosti klasicych paliv alternativnimi zdroji energie. Zkusil jsem si takovy orientacni vypocet. Slo by o nahradu hnedeho uhli v Ceske republice. V roce 2003 bylo spotrebovano 48 646 000 tun hnedeho uhli. Uvazuju, ze vse bylo vyuzito v energetice, coz se blizi pravde, nejake chemicke vyuziti je naprosto zanedbatelne co do mnozstvi. Mostecke uhli ma vyhrevnost asi 20 MJ/kg. Pro jednoduchost uvazuju stejnou ucinnost pri spalovani uhli jako u biomasy, i kdyz zrejme by bylo mozne dosahnout ucinnost o neco vyssi nez dnes dosahovane. Jako alternativu jsem zvolil obilnou slamu (15.5 MJ/kg) a topolove drevo (rychlerostouci, pro vyuziti v energetice uvazovany za perspektivni plodinu, 12.9 MJ/kg). Produkce slamy 4 t/ha, vyteznost topolove plnataze (zivotnost 20 let, tezi se drevo 8-10 let stare) 10 t/ha/rok. Pokud by mela byt nahrazena cela spotreba hnedeho uhli drevem, bylo by treba topoly osazet 75 000 km2 (rozloha CZ 78 000 km2), pokud by melo byt nahrazeno slamou, museli bychom pestova obili na plose asi dvojnasobne. A to se bavime jen o hnedem uhli v CZ. O cernem uhli, rope, plynu, jadru zase nekdy priste... Doufam, ze jine zpusoby energetickeho vyuziti biomasy (olej, lih, elektrarny s paroplynovym cyklem) jsou efektivnejsi nez proste spalovani, presto si troufam rict, ze stacit to nebude... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1703 Registrován: 6-2002 Odesláno Sobota, 11. února 2006 - 19:17:16         Kubrt: Nahradit veškerá fosilní paliva biopalivy je příliš ambiciózní, něco musíme nechat vrtulím, jádru, solárním článkům a tak. Ovšem s biopalivovými články se teď v novinách roztrhl pytel, jeden evropský je tu: http://www.ihned.cz/1-10008760-17790800-007000_d-21 Z článku sice plyne, že se v ČR vyrobilo 60 000 tun bionafty z 30 000 hektarů, ale není z toho jasné, jaký podíl v té bionaftě má MEŘO a kolik řepky se dovezlo či vyvezlo, takže je to pro nějaké další odhady celkem nepoužitelné. M_G Neregistrovaný host Odeslán z: 194.154.149.198 Odesláno Sobota, 11. února 2006 - 20:47:27       Kubrt: ja vim o hnedem uhli v elektrarne s vyhrevnosti 16 MJ/kg. Lokalitu tezby si ale nevybavim. (Sokolov, Bilina... uz nevim) Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 11. února 2006 - 21:36:30         MV: neboj, topol nahradi jen hnede uhli, solarnim clankum necham Temelin a vetru Dukovany Samozrejme nemam nic proti vyuziti odpadni biomasy v energetice, ale neda se na tom stavet. Je to reseni pro lokalni vytopny pobliz velkych pil, pro vyuziti jinak obtizne vyuzitelnych pozemku, ale spasa to neni. MG: mas pravdu, tech 20 MJ/kg jsem vzal letmym pohledem na katalog uhli MUS, je to orech, to nejlepsi. Ty topne a prumyslove smesi maji min, 13-17. Nejaky hnuj ze Sokolova dokonce jen 9.25. Celkove sokolovske uhli je na tom hur, aspon co se tyka vyhrevnosti, ostatni parametry jsem nezkoumal. Reviduji svuj orientacni vypocet: topolova plantaz bude jen na 3/4 uzemi Ceske republiky Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 19623 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 00:16:59         Plankton je důležitý a docela hyne. Výrazně mu vadí růst teploty oceánů, a tím pádem slanosti. A jaký vliv na to má (sladká) voda z tajících ledovců? Ta by to měla (alespoň lokálně) ředit... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 09:27:06       "Pohádka" o osvíceném řediteli podniku: http://automat.ecn.cz/zprava.php?id=2006020901 To snad ani není možné (v našich poměrech). M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 18:53:04         Martin_zlivský: Nejsem si jist, zda růst teploty příliš zvyšuje slanost. Lokálně určitě (v mělkých mořích či oblastech bez přítoku - Rudé moře apod.), ale globálně dost těžko. Problém ale činí rozpustost kyslíku ve vodě, která s teplotou prudce klesá. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 19653 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 20:05:09         Proto jsem se psal, právě že jsem četl spíše o opačném jevu, kdy zředěná voda od ledovců by mohla přesměrovat Golfský proud. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 19654 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 20:10:40         Cogwheel: Jednu menší firmu (15 zaměstnanců), kde si místo pořízení dalšího IGK nakoupily KMB a zaměstnancům přispělo na kola, znám. Nicméně je to spíše doplněk. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Wiking Neregistrovaný host Odeslán z: 212.80.72.1 Odesláno Pondělí, 13. února 2006 - 20:52:36       Cogwheel : Ten pán je poměrně známý, ne až tak díky nepoužívání IGK, ale zejména svým ojedinělým postojem ke korupčnímu prostředí ve stavebnictví. Velmi si ho proto vážím. Sp_cake Neregistrovaný host Odeslán z: 160.218.41.34 Odesláno Úterý, 18. dubna 2006 - 20:31:36       http://neviditelnypes.zpravy.cz/p_veda.asp?r=p_veda&c=A060328_202317_p_veda_wag Dle mého názoru pěkný článek, ikdyž není primárně o energii v (železniční) dopravě. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1866 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 19. dubna 2006 - 00:29:01         Sp_cake: Opravdu výživný článek. Doporučuji k přečtení. Kubrta jistě potěší, že není sám, kdo se snaží poodhalit pozadí zázračné vodíkové energetiky příštích desetiletí. Pár věcí by se jistě dalo doplnit, třeba: 1) Vodík (stejně jako akumulátory energie všeho druhu) může mít smysl při okamžitém nadbytku elektřiny, kterou není snadné akumulovat (přečerpávačky nelze postavit všude). Dnes má nadbytek levné elektřiny snad jen Norsko a Island, ovšem v případě dalšího rozvoje větrné či později fotovoltaické energetiky nežádoucí neregulovatelné fluktuace výkonu budou přibývat. Jako formu akumulace je možné použít i (přerušované) odsolování mořské vody v suchých oblastech a možná některé chemické výroby (pokud snesou podobný provoz jako mají dnes bojlery ovládané pomocí HDO). 2) U využití biomasy v malých mobilních zdrojích bych nebyl takový pesimista jako autor. Nebude se ale spalovat surová biomasa, nýbrž kapalná či plynná paliva z biomasy vyrobená. Válečná auta na dřevoplyn si ještě kotel vozila s sebou, dnes už ve velkém funguje bioethanol v Brazílii, MEŘO v Evropě a bioplyn (~methan) na skládkách, v ČOVkách a ve vepřínech. Ovšem není potřeba glorifikovat vodík jako palivo budoucnosti pro MHD, když dnes máme úspěšně zvládnuté trolejbusy. To mnohým jaksi uniká. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1870 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 19. dubna 2006 - 13:00:43         Zajímavý odkaz o fotovoltaické elektrárně: http://ihned.cz/index.php?p=002000&m=d&article[id]=18274540 Jen poznamenám, že návratnost vychází docela dobře, protože za fotoproud musí distributor platit nějakých 6 Kč/kWh. Snad se ceny panelů brzy výrazně sníží. Ještě mne napadlo, že kdyby se panely zapojily do série, tak si tím ČD mohly napájet 3 kV DC a nebyl by potřeba ani střídač. Ovšem šahat na takové panely na potenciálu by nebylo to pravé. A za 6 korun kWh dobrovolně nikdo proud kupovat nebude. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1094 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 19. dubna 2006 - 13:30:34         Spcake: pekne. Kez by si to precetlo co nejvice lidi, jak verejnosti tak tech, co rozhoduji. MV: obavam se, ze uz ani Norsko nema dostek levne elektriny. Rust spotreby je zrejme rychlejsi nez vystavba novych hydroelektraren. A na plyn a ropu zatim stale plati "energeticka prohibice" - aneb spolecensky imperativ "my Norove nejme tak hloupi, abychom plynem topili, kdyz ho muzem prodat". Ale ja osobne si myslim, ze to casem taky padne. Norska spolecnost je sice jeste stale zvykla zit podle hesla "nezhasinej, voda tece porad", ale ceny za elektrinu uz nejsou tak lidove a zaroven spotreba stale roste (dnes nejvyssi na svete na osobu) - lidi jsou zmlsanejsi. Napadlo by vas na 62. rovnobezce instalovat klimatizaci? V nejakem prosklenem kancelarskem baraku bych to jeste chapal, ale proc ji ma muj soused (a proc ji pouziva i v unoru) v drevenem rodinnem domku, si uz vysvetluju pouze jeho zhyralosti. Minuly tyden jsem cetl clanek, jak nekde na zapade staveji velky plynovy terminal (asi vyroba LNG), ale nemaji pro nej zatim dostatecny zdroj energie. Tak snad nekoho napadne, ze ten plyn se krome prodeje da taky "zelektrifikovat" a toto dogma padne. MV2 a fotoelektrarna: ta vykupni cena 6 Kc/kWh je nejak garantovana pro alternativni zdroje? Dobrovolne by to asi fakt nikdo nekoupil, navic z tak nestabilniho zdroje. Jedinou snaci na rozvoj tohoto odvetvi je skutecne pouze zlevneni SoG (solar grade) kremiku. Snad se povede. Jinak dobra sotopredstava o napajeni zeleznic Pred casem to Pako seriozne navrhoval v ostravske tramvajove diskuzi, jak by pry DPO usetril, kdyby vsechny vhodne budovy pokryl solarnimy panely. Bohuzel dnes je to jeste naprosto nerealne - ekonomicky. (Příspěvek editován uživatelem Kubrt duben 19, 2006) M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1872 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 19. dubna 2006 - 14:47:28         Kubrt: ceny za elektrinu uz nejsou tak lidove a zaroven spotreba stale roste (dnes nejvyssi na svete na osobu) - lidi jsou zmlsanejsi No jo, ale kolik vyrábíte hliníku na osobu? Tolik ešusů snad Norové nepotřebují jen pro sebe. ta vykupni cena 6 Kc/kWh je nejak garantovana pro alternativni zdroje? Týýý vole, tak ne 6 korun, letos už dokonce 13,20 Kč/kWh. To si snad postavím taky jednu. Viz cenové rozhodnutí ERÚ: http://www.eru.cz/pdf/cen_roz_2005_10.pdf A k té mé šotopředstavě panelů do série. Ceny a parametry střídačů a jiné chytré výkonové elektroniky se v posledních letech tak dramaticky zlepšily, že je to samozřejmě mimo. Tenhle kousek řetězce to nespasí. Co je na výrobě křemíku vlastně energeticky nejnáročnější? Redukce z SiO2, čištění přes silany, nebo až pěstování monokrystalu Czochralské metodou? Hodně se mluvilo o amorfním křemíku (tedy ne řezání "salámu", ale prášení vrstev na nějaký levný substrát). Ale nějak nesleduju, jak je to dnes daleko. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 21485 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 20. dubna 2006 - 02:34:10         Máte ten článek z neviditelného psa někdo stažený? Mi ten odkaz nefunguje Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1874 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 20. dubna 2006 - 09:35:28         MZ: Mi to funguje napuosto noumáně, máš to v mailu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 21500 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 20. dubna 2006 - 10:20:19         Mně už taky... Asi v noci spaly servery . Díky, opravdu výživný článek. Tamní diskusi si pokusím projít, ale je to ukrutně dlouhé Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Mourek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 20. dubna 2006 - 20:58:06         Kubrt: Tak nevim, ale muj znamy ma ve svedsku take klimatizaci a cim vetsi zima tim vice klimi. Vyhoda je v tom, ze je to klimatizace obojetna a i topi. Takze z 1kW el. energie vyrobi vice kW tep. energie. . klicove slovo: tepelne cerpadlo M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1878 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 21. dubna 2006 - 14:47:17         Pokračování řepky z Transformace DP Praha: Pokud je "vlastní spotřeba" u výroby MEŘO 20%, tak to ještě není tak špatné (je-li v tom započítáno vše a ne jen palivo na polní práce). Samozřejmě, že to samo o sobě nevypovídá nic o ekonomické rentabilitě, pořád mi ale přijde lepší vyprodukovat použitelné palivo do aut než produkovat "zemědělské přebytky", které je potřeba přes odpor WTO a za nemalých nákladů udat někde mimo Evropu. A ještě jeden dotaz (asi na RadkaŠ) - jak je to s agrotechnickými možnostmi pěstování řepky? Kdysi kdesi jsem četl, že snad limit je osetí 15% orné půdy řepkou, protože se nesmí pěstovat příliš často na stejném poli. Ale tomuhle fakt prd rozumím, proto se ptám. Koukal jsem, jak jsou na tom solární články. Tvrdí se, že energii spotřebovanou na jejich výrobu vrátí během 1-4 let provozu (s životností prý až 30 let). To už taky nevypadá tragicky. Pokud se podaří dalším vývojem a zvýšením sériovosti výroby fotovoltaické panely dále zlevnit, během pár desítek let by z nich mohl být slušný doplňkový zdroj výroby elektřiny. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1643 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 24. dubna 2006 - 08:44:07         jak je to s agrotechnickými možnostmi pěstování řepky? Kdysi kdesi jsem četl, že snad limit je osetí 15% orné půdy řepkou, protože se nesmí pěstovat příliš často na stejném poli. V našem případě to příliš často bylo asi 35-40 % a nikterak to nevadilo. Plodiny se pochopitelně mají střídat, ovšem to se dá částečně substituovat hnojivy. Ono je hezké střídání plodin, ale taky na to musí být odbyt. Jinak PHM se dají pochopitelně získat i z jiných plodin, např z brambor. Dále tu je takový drobný problém, že těžko bude víc orné půdy - u nás je už tak % zornění příliš velké. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1886 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 24. dubna 2006 - 11:32:16         RadekŠ: Jasně, že i z jiných: 1) Biolíh ze škrobů a cukrů (třtina, brambory, obilí) 2) Biodiesel z olejnin (dneska hlavně MEŘO) 3) Bioplyn z ČOV, skládek, kejdy a kdovíčehoještě 4) Methanol z pilin??? Co se mi na biopalivech líbí je flexibilita využití jako potravin či paliv podle momentální situace. I polárník Pavlíček ve své knize "Člověk v drsné přírodě" (kterou jsem si kdysi koupil v domění, že je to nějaká trochu lepší skautská příručka) preferuje olejový vařič před benzínovým či plynovým, protože v případě hladu či poruchy vařiče, je možné olej zkonzumovat přímo. Blbé je, že kvůli daňovým únikům je nutné oddělovat produkci biolihu od lihu potravinářského (a stejně mi není jasné jak to bude fungovat). Zornění je patrně velké, ale zase co s tolika loukami? Když turisti na Šuvamě uvidí rohatý chlupatý highland cattle, tak se s ním rádi fotí, ale spotřeba hovězího masa dlouhodobě klesá na úkor drůbeže a sehnat šlehačku z mléka je už dneska detektivní pátrání. Takže zalesňovat? To by se mi líbilo, ale zase je to poněkud málo flexibilní, pokud bychom ta pole za pár let potřebovali. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1649 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 24. dubna 2006 - 16:15:28         hladu či poruchy vařiče, je možné olej zkonzumovat přímo Což u lihu nejde. Takže zalesňovat? Zatravňovat. Klíčové slovo - voda v krajině a její udržení v ní. Myšlenky zalesňování proto naráží na tuhý odpor ekologů. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1890 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 24. dubna 2006 - 18:14:21         Což u lihu jde, ale podle použitého smajlíku to pak taky vypadá. A medvěda (podle Pavlíčka) musíš zabít prvním úderem do hlavy, protože jinak mu lebka opuchne a už to nejde . On tě pak a je to. Klíčové slovo - voda v krajině a její udržení v ní. Myšlenky zalesňování proto naráží na tuhý odpor ekologů. To jsem někde v rádiu na půl ucha zaslechl, ale nechápu to. Copak les nezadržuje vodu? Nikdy jsem to neměřil, ale z pozorování v přírodě jsem měl pocit, že les té vody udrží ještě víc než nějaká louka (na stejném pozemku). Konec konců, prapůvodní porost (snad kromě Mohelnské a Pouzdřanské stepi) je snad všude les (většinou listnatý). RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1650 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 25. dubna 2006 - 07:05:09         Copak les nezadržuje vodu? Nikdy jsem to neměřil, ale z pozorování v přírodě jsem měl pocit, že les té vody udrží ještě víc než nějaká louka (na stejném pozemku). Údajně ne, ale tomu já nerozumím. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1897 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 26. dubna 2006 - 22:52:13         RadekŠ: Údajně ne, ale tomu já nerozumím. Stejný názor o nevhodnosti zalesňování uvedl v noviných nedávno i geolog Cílek. A tak jsem se na to dneska zeptal odborníka na srážko-odtokové vztahy. Reakce byla: "A kde jsi to četl? ... No jo, zase ten Cílek." Les prý má mnohem větší výpar než louka či pole, jednak odpařováním dešťových kapek z povrchu listů, druhak dýcháním při fotosyntéze. Takže zalesnění snižuje průměrný odtok. V Beskydech jsou prý dvě jakási experimentální povodí, kde je padesátileté pozorování při rozsáhlém odlesnění a opětovném zalesnění. Podobně prý intenzivně kosené a hnojené louky odpaří víc vody než jednosečné louky. Kdesi v Anglii prý odlesnění zlepšilo poměry u vodárenské nádrže (větší přítok). Takže je otázka, co znamená udržet vodu v krajině. Zabránit rychlému odtoku (ze "zabetonované krajiny"), nebo zabránit výparu z bujně rostoucí vegetace? Já jsem si z toho vysvětlování udělal závěr, že na toto téma se odborníci pohádají na konferenci. Laikové jako my, si těžko můžou udělat nějaký jednoduchý a jasný názor na věc. Já bych zalesňování nebránil, zatravňování taky ne. Fantomasdc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 7-2002 Odesláno Středa, 26. dubna 2006 - 23:03:23         Ad: M_v: Mně by se zalesňování moc líbilo. Jenže i kdyby se odborníci na případný konferecni dohodli, že je zalesňování lepší, tak by se s tím stejně asi nejspíš nezačalo, protože finance... "Jen bílou orchidej...." Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1278 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 12:02:31         Z hlediska biodivezity je les (pokud to není nějaká 100% monokultura) snad vždycky hodnotnější než louka. Fantomasdc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1122 Registrován: 7-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 12:34:49         To asi určitě je, ale (bohužel) z hlediska (minimálně) počátečních nákladů je taky nepoměrně dražší než nějaká louka. A obávám se, že v tý naší kotlině je to dost podstatnej argument Na nic jinýho se podle mě u nás "nehraje"... "Jen bílou orchidej...." Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 14:15:20         S tou biodiverzitou bych byl velmi opatrný. Nejcennější z tohoto pohledu u nás jsou asi louky v Bílých Karpatech. Více třeba tady a tady. Tyhle louky mají ale jednu velkou nevýhodu, musí se na nich poměrně intenzivně hospodařit, z tohoto pohledu se mi les zdá být schůdnější. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1665 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 14:28:38         Tyhle louky mají ale jednu velkou nevýhodu, musí se na nich poměrně intenzivně hospodařit Taktak. Ta louka by se měla udržovat (tj. osít nějakou vhodnou travinou a pak min. 2x do roka sekat). Zadarmo to není ani náhodou (vyjma zemědělce- ten z toho naopak žije )a taky co s tím senem. Gor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 15:32:04         3) Bioplyn z ČOV, skládek, kejdy a kdovíčehoještě Jak je to s tim bioplynem z COV? Ja uz to ve spojitosti s OZE slysim po nekolikate, ale kdyz jsem byl kdysi (asi pred 7-9 lety) na exkurzi v COV, tak nam bylo receno, ze COV v teplych mesicich spotrebuje vsechen vyprodukovany bioplyn na vyrobu tepla pro kalove nadrze a v zime musi dokonce dotapet zemnim plynem... Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1279 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 15:44:45         Ondřej_pokluda - no nejlepší je samozřejmě asi nějaká kombinace obojího - na těch fotkách jsou taky všude nějaké stromy. Les vychází z hlediska provozních nákladů tedy jednozačně líp. A můžu to kombinovat i s živočišnou výrobou zvěřiny , rostlinou - borůvky, houby a spol. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1898 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 23:22:07         Gor: ČOV v Praze má několik kogeneračních jednotek na bioplyn, které pokrývají vlastní spotřebu elektřiny (tuším i něco navíc, ale tím si nejsem jist) a odpadním teplem skutečně přihřívají vyhnívací nádrže. V nějaké výroční zprávě by se to snad dalo najít přesně. Ondřej a spol.: Čertoryje - pokud si dobře pamatuju z naučných panelů na rozhledně Travičná (nad Tvarožnou Lhotou) http://www.tvarozna-lhota.cz/travicna.htm jsou jednosečné louky s roztroušenými solitérními stromy a neuvěřitelně bohatou květenou. Nějakých padesát druhů trav a kytek. Získání a mix osiva pro obnovu těchto luk je docela věda. Pokud se nekosí či nespásají, tak se nálety přirozeně zalesňují. Myslím, že kompletního zalesnění ČR se obávat nemusíme, pokud trochu z orné půdy ukrojí louky a trochu lesy, tak mi to připadá lepší než když ukrojí logistické areály nebo firmy jako Nemak. Škoda, že stát víc nepodporuje využití "brownfields" místo staveb na zelené louce. Chápu, že pro investory je to z mnoha důvodů méně přitažlivé, ale právě proto by je stát měl motivovat. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1105 Registrován: 9-2004 Odesláno Pátek, 28. dubna 2006 - 10:24:43         Dostala se mi do rukou nejaka prednaska na tem Solar grade Si a Fototvoltaika (PV). Je tam par udaju, aspon pro me zajimavych. Vyvoj instalovaneho vykonu v PV zdrojich mezi lety 1990-2003 exponencialne rostl, 1990 asi 50 MW, 2003 asi 730 MW. Z toho temer polovina v Japonsku, ctvrtina EU. Na 100 kW vykonu je dnes potreba 1 tuna SoGSi (10 g/W), target na rok 2030 je 1 g/W. V soucastnosti se jako surovina pro SoGSi pouziva elektronicky srot, ktereho je ale nedostatek, tak se hleda alternativni cesta, jak dosahnout relativne vysoke cistoty pro PV (99.9999%) za prijatelnou cenu rafinaci bezneho metalurgickeho kremiku. Vysoka cena materialu je dnes limitujici faktor pro rozvoj PV. RadekŠ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1674 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 02. května 2006 - 10:28:11         A kde jsi to četl? ... No jo, zase ten Cílek. Jo, to jsem se zpožděním tůhle taky přečetl. Většině toho nerozumím a nedovedu posudit co na tom je pravdy nebo ne. Ovšem nadzdvihlo mě tvrzení o (časté) orbě proti svahu. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1936 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 11. května 2006 - 13:24:17         Rostlinný olej ke smažení jako "biopalivo" v Polsku. http://ihned.cz/index.php?p=001000&m=d&article[id]=18426470 Není divu, že je levnější - na jedné straně zemědělské dotace, na druhé straně prohibitivní spotřební daň z uhlovodíkových paliv. (Příspěvek byl editován uživatelem m_v.) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1305 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 11. května 2006 - 15:18:50         A ve Štýrským Hradci se tím ještě chlubí - na olej z domácností jim tam jezdí MHD busy. Dokonce to snad sbírají i ze Slovinska. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1940 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 11. května 2006 - 23:20:28         Trainspot: To jezdí na přepálený olej od šniclů a hranolků? To bych nalil nanejvýš do lodního motoru, a ještě jen jako příměs běžného paliva. Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 12. května 2006 - 07:22:17         Souhrnný článek na téma diesel a rostlinný olej