Drážní doprava v Krkonoších – oblast JILEMNICE Základní informace Vypracoval: Karel JAKUBŮ, generální ředitel sdružení Krkonošské metro, o. s. Oddělení Dopravoprojekt IČ 68 21 26 23 Bítouchovská 1 000 513 01 SEMILY I Telefon: 481 623 789, 776 885 996 E-mail: KrM@email.cz SEMILY 2006 Shrnutí problému veřejné dopravy Železniční doprava v JILEMNICI má již tradici trvající více než 105 let. Vývoj ve veřejné dopravě a v dopravní politice Libereckého kraje však pro jízdní řád 2006/2007 navrhuje na železniční trati č. 042 MARTINICE v Krkonoších – JILEMNICE – ROKYTNICE nad Jizerou zrušení provozu a následně likvidaci této regionální železnice. Drážní doprava má však pro udržitelný vývoj území a rozvoj cestovního ruchu větší význam než doprava silniční. Dráha je totiž kapacitnější, bezpečnější a její systém je pro cestujícího více přehledný. Nesporný význam má hlavně na ekologický dopad dopravy v daném území, což je pro dopravu v Krkonošském národním parku nejpodstatnější. Navíc může dráha při rozumném vedení podniku nabízet přepravu operativnější a rychlejší, neboť samostatné drážní těleso není vystaveno negativním vlivům silniční dopravy jako jsou dopravní nehody, kongesce a v neposlední řadě i snížená rychlost při průjezdu obcemi. Taktéž v zimních měsících je drážní doprava méně nákladná na zimní údržbu a více spolehlivá než doprava silniční. Železniční trať č. 042 také nese svůj technicko – historický odkaz, jako železnice, kterou nechal roku 1899 vystavět majitel zdejšího panství Jan Nepomuk hrabě HARRACH pro rozvoj oblasti západních Krkonoš a její technický i architektonický stav zachycuje um, důmysl, poctivost a estetické cítění práce našich předků, kteří vše výše zmíněné při stavbě této železnice užili. Trať je také i jistým artiklem cestovního ruchu, neboť malebnost železnice vedoucí údolím řeky, kterou překonává příhradovými mosty a do svahů se noří i tunelem, nemá v Krkonoších obdoby. Projekty a úvahy o problému veřejné hromadné dopravy v Krkonoších se řeší již více než sto let. V počátcích byly limitovány technologickým vývojem a možnostmi, ale dnes je hlavní důraz kladen na spolehlivost, úsporný provoz v ohledu na budoucí udržitelný rozvoj a hlavně na ekologii. Problém ekologického dopadu na životní prostředí je pro oblast Krkonoš o to důraznější, že se jedná o dopravu na území Národního parku (tedy území s nejvyšší ochranou přírody). Již v roce 1894 usiloval Jan Nepomuk hrabě HARRACH o vybudování úzkorozchodné elektrické dráhy (meziměstské tramvaje) z JILEMNICE – MARTINIC, přes město JILEMNICI a obce VÍCHOVÁ nad Jizerou a PONIKLÁ do JABLONCE nad Jizerou a dále přes spodní část ROKYTNICE nad Jizerou do oblasti zvané Mýto, kde by se dráha dále větvila ke KOŘENOVU a k NOVÉMU SVĚTU (HARRACHOVU), kde měl hrabě HARRACH prosperující provozy svých skláren. Později byl tento projekt přehodnocen v klasickou normálně rozchodnou parostrojní železnici, která byla také v roce 1899 vskutku zprovozněna. Nedošlo však k jejímu úplnému rozsahu, trať dnes končí v údolí Jizery pod ROKYTNICÍ nad Jizerou, další pokračování dráhy neumožnila zdlouhavá jednání s císařskými úřady a posléze roku 1909 i smrt hraběte HARRACHA. Současný stav veřejné hromadné dopravy v Krkonoších je v neutěšeném stavu a jeho další rozvoj se stávajícími prostředky je již takřka neudržitelný. Drážní doprava je v horách zastoupena pouze železnicí. Všechny železniční tratě jsou však ve špatném technickém stavu, jejich traťová rychlost je naprosto nedostatečná a vzdálenost železničních zastávek od konečného cíle cestujících je zcela nevyhovující ve srovnání s ostatními druhy individuální dopravy. Taktéž vybavení železničních stanic a zastávek již dnes neodpovídá běžným standardům kulturnosti přepravy cestujících a požadavkům Evropské společnosti. V turistických a lyžařských střediscích funguje ještě jeden typ drážní dopravy a sice lanové dráhy a vleky. Tato dopravně nekonvenční zařízení se dle zákona sice také řadí mezi drážní dopravu avšak pro veřejnou přepravu osob v rámci zajištění základní dopravní obslužnosti mají tak nepatrný význam, že se jimi z přepravního hlediska nebudeme zabývat. Druhým typem veřejné dopravy v Krkonoších je doprava autobusová. Tímto druhem dopravy jsou dostupná takřka všechna místa Krkonoš, avšak rozvržení autobusové dopravy je v celých horách chaotické. Přehršel autobusových linek majících velké množství variant trasy a jedoucích v nepravidelném intervalu, mnohdy jen dvakrát až třikrát denně, znepřehledňují již tak dosti složitý systém, a tím ztěžují cestujícím orientaci v nabízených spojích. Takto dezorientovaný cestující tak raději volí cestu automobilem než by se probíral stránkami různých jízdních řádů „jestli mu náhodou něco nejede“. Proto bylo občanské sdružení Krkonošské metro osloveno za účelem vyhotovení studie vedoucí ke zvýšení kvality osobní hromadné dopravy v Krkonoších a zachování provozu na železniční trati č. 042. Generální ředitel KrM Karel JAKUBŮ tak začal na Dopravní fakultě Jana PERNERA Univerzity PARDUBICE, kde studuje, zpracovávat rozvoj hromadné dopravy v Krkonoších pomocí integrovaného dopravního systému „VHoD – Veřejná horská doprava“. Páteří celého systému je železniční trať 042 MARTINICE v Krkonoších – JILEMNICE – ROKYTNICE nad Jizerou a její další rozšíření tramvajovým způsobem do ROKYTNICE nad Jizerou k dolní stanici přibližovacího vleku areálu Lysá hora, PASEK nad Jizerou, Havírny (042P) a HARRACHOVA (042H). Součástí integrované dopravy je v návrhu nejen rozšířená síť železničních tratí (s částmi tramvajového typu) a doplňková síť autobusů, ale do míst s vyšším obratem turistů, která nejsou technicky dostupná železniční dopravou, je navrhováno zavedení trolejbusové dopravy. V první etapě je uvažováno o udržení provozu a rozvoji výše zmíněné železniční tratě. Záruku progresivního řešení a zvýšení atraktivnosti železnice pro cestující však, bohužel, poskytuje pouze soukromý provoz železnice, neboť státní dopravce České dráhy, projevuje o místní „lokálky“ pouze okrajový zájem a dopad jejich provozu můžeme na dráze dnes vidět. Proto občanské sdružení Krkonošské metro navrhuje pro Svazek měst a obcí Jilemnicko zajištění soukromého provozu na dráze MARTINICE v Krkonoších – ROKYTNICE nad Jizerou, který je dále ochotno pro Jilemnicko i provozovat a v souvislosti se soukromým provozem připravuje i návrh dalšího rozvoje veřejné hromadné dopravy v oblasti. Podrobný projekt výše uvedeného systému by později vypracovalo Krkonošské metro s Dopravní fakultou Jana PERNERA Univerzity PARDUBICE, se kterou, jak již bylo uvedeno výše, úzce spolupracujeme. Návrh první etapy provozu Hlavním cílem první etapy je zachování železničního provozu na trati. Provoz je zajištěn dle přiloženého návrhu jízdního řádu dvěma motorovými jednotkami a poskytuje 26 párů vlakových spojů v délce celé tratě denně. Těmito spoji je zajištěna návaznost na všechny přípojné vlaky ve stanici MARTINICE v Krkonoších na trati č. 040 TRUTNOV – STARÁ PAKA – OSTROMĚŘ – CHLUMEC nad Cidlinou a dále jsou zajištěny také základní požadavky na přepravu u stěžejních cílů cestujících, jako je např. začátek školního vyučování v JILEMNICI a ROKYTNICI nad Jizerou a svoz a rozvoj pracujících z podniku Cutisin. Pro začátek bude provoz zajišťován modernizovanými motorovými vozy řady 820 nebo přestavěnými modernizovanými tramvajemi typu KT8D5, upravenými pro železniční provoz bez trolejového vedení; výběr zaleží na faktu, jaké vozy se podaří Krkonošskému metru zajistit. V obou případech se bude nákupní cena včetně modernizace a přestavby pohybovat mezi cca 400 000,- až 500 000,- Kč za vůz. Pro začátek je počítáno s nákupem čtyř takovýchto vozů, z nichž dva budou v denním provozu, třetí bude používán jako provozní záloha připravená k výjezdu v případě výpadku vozu a čtvrtý bude opravován v depu. Staniční budovy a vzhledově i celá trať budou citlivě rekonstruovány do vnější podoby z roku 1899. Staniční budovy by měly sloužit jako služební domy pro naše drážní zaměstnance, což by vedlo k úpravám okolí nádraží, která by tak již nehyzdila město, ale naopak by tyto stanice dělaly městům a obcím dobrou vizitku. Postupně však pod historickým „pláštěm“ dojde k rozsáhlé modernizaci zabezpečovacího zařízení a posléze i k automatizaci celého provozu spočívajícího v budoucnosti v počítačovém řízení provozu, jak je uvedeno níže v dalším rozvoji dráhy. Na stávající trati je navrhováno zřízení dalších 9 zastávek, které přiblíží železnici cestujícím a tak zatraktivní její služby. Navrhovanými zastávkami jsou: MARTINICE v Krkonoších, obec; JILEMNICE, Branská; JILEMNICE, Pod lomem; JILEMNICE, Cutisin; VÍCHOVÁ nad Jizerou, Arnoštov; PONIKLÁ, Na Mejtě; PONIKLÁ, Přívlaka; JABLONEC nad Jizerou, Vojtěšice a JABLONEC nad Jizerou, náměstí. Pro zrychlení provozu by byly všechny zastávky „na znamení“. Již od začátku provozu počítáme s návaznou náhradní autobusovou dopravou KrM v úseku ROKYTNICE nad Jizerou, železniční stanice - ROKYTNICE nad Jizerou, Rokytka (lyžařský areál Horní Domky). Krkonošské metro již vlastní jeden autobus Karosa ŠL11, který se úspěšně prezentoval v JILEMNICI v rámci městského festivalu Krakonošovy letní podvečery 2005 a uvažuje o nákupu dalších 3 autobusů, které by plně pokryly potřebu Rokytnického prodloužení a případného nasazení na náhradní přepravu při provozních výlukách a rekonstrukcích dráhy. Další rozvoj soukromé dráhy Po roce soukromého provozu (od grafikonu 2007/2008) bude prioritou KrM zavedení přímých rychlíkových spojů ROKYTNICE nad Jizerou – JILEMNICE – MARTINICE v Krkonoších – STARÁ PAKA – NOVÁ PAKA – Lázně BĚLOHRAD – OSTROMĚŘ – NOVÝ BYDŽOV – CHLUMEC nad Cidlinou – LYSÁ nad Labem a PRAHA. Vzhledem ke zvýšení přepravní kapacity a k zatraktivnění dráhy navrhujeme rozšíření železnice „tramvajovým způsobem“ (tedy středem silniční komunikace) v úseku ROKYTNICE nad Jizerou, U Kroupů – ROKYTNICE nad Jizerou, náměstí – ROKYTNICE nad Jizerou, Rokytka (lyžařský areál Hoření Domky). Krkonošské metro ve spolupráci s drážním konstruktérem prof. PhDr. Petrem TUČNÝM, DrSc., Dopravní fakultou Jana PERNERA Univerzity PARDUBICE a Západočeskou univerzitou PLZEŇ připravuje konstrukci nového drážního „tram-train“ vozidla. Jedná se o tříčlánkovou nízkopodlažní beztrolejovou tramvaj na pohon Methylesterem řepky olejné řady 822 (T12 Ř3 B). Tyto moderní vozy v budoucnu nasazené do provozu na trati 042 by jistě přispěly k reklamě tohoto kraje a tím i ke zvýšení turistického ruchu v oblasti. V neposlední řadě by posunuly komfort v drážní dopravě o dvě generace kupředu a zvýšily bezpečnost, rychlost, hospodárnost, ale hlavně ekologický dopad provozu. Jelikož se jedná o projekt na využití obnovitelných zdrojů energie je možné na jeho financování počítat až s 80% podporou z fondů Evropské unie. Se zavedením nových vozů by bylo spojeno i uvedení do provozu nového zabezpečovacího zařízení na bázi družicové satelitní navigace „Galileo“. O zkušebním provozu této nově vznikající Evropské navigační sítě již KrM jedná. Jelikož by se jednalo o vydatnou pomoc se zkušebním provozem tohoto nového Evropského projektu a zcela novátorskou koncepci řízení drážního provozu na světě, jistě i tento počin by přispěl ke zviditelnění našeho regionu i v očích Evropské unie. V souvislosti se zavedením nového zabezpečovacího systému by došlo i k zabezpečení všech železničních přejezdů světelnou signalizací, což by zvýšilo bezpečnost na přejezdech a opět i rychlost drážního provozu. Předběžný rozpočet Pro první etapu provozu byl vypracován i předběžný odhad nákladů a výnosů provozu dráhy, který je shrnut v následující rozvaze. Náklady (v Kč/rok): Platy zaměstnanců 9 325 000 Kč Údržba trati 1 250 000 Kč Provoz a spotřeba vozidel 3 620 000 Kč Pojištění a povinné ručení 700 000 Kč Odpisy vozidel 910 000 Kč Odpisy majetku 620 000 Kč Náklady celkem 16 425 000 Kč Výnosy (v Kč/rok): Tržby z jízdného 6 300 000 Kč Reklama 650 000 Kč Tržby z doplňkové činnosti 500 000 Kč Výnosy celkem 7 450 000 Kč Roční ztráta (v Kč): Náklady celkem 16 425 000 Kč Výnosy celkem - 7 450 000 Kč Roční ztráta celkem 8 975 000 Kč Upozorňuji, že tento předběžný odhad je pouze přibližný a vychází z cen jiných dopravců, které se však v každém konkrétním případě mohou mírně lišit, což při násobení do ročního cyklu může vést i k vyšším odchylkám. Financováním ztráty z provozu lze však zatížit celý Svazek obcí (nejen jednotlivé město), ale hlavně i významné podniky, které dopravu svých zaměstnanců požadují (např. Cutisin). Krkonošské metro samozřejmě hledá i jiné alternativní prostředky na úhradu dopravní obslužnosti ze státních fondů. Jinou otázkou je počáteční investice na pořízení trati. Svazek obcí může dopravní cestu, tedy železnici samotnou, získat od státu za symbolickou částku. Ostatní zařízení (budovy, zabezpečovací zařízení, depa, sklady, apod.) však patří akciové společnosti České dráhy a ta je nabízí k odprodeji za odhadní ceny. Na Vládě ČR však v současné době probíhá diskuze o oprávněnosti zákona o transformaci Českých drah z roku 2004, spočívající ve zpochybnění přiřknutí nemovitého majetku spjatého s provozem drah (nádraží apod.) Českým drahám a o jeho navrácení zpět státu, který by tak za symbolickou částku poskytl Svazku obcí celou trať včetně budov. I tak by se však počáteční investice na zahájení provozu (obsahující nákup vozidel, základní rekonstrukci tratě, informační systém a administrativní úkony spojené s vydáním licence, koncese o provozu dráhy, apod.) pohybovaly kolem 60 milionů Kč. Ovšem i na úhradu této částky hledáme jiné prostředky z evropských a státních fondů, neboť víme, že tato částka by byla pro Jilemnicko – svazek obcí příliš zatěžující a tím neakceptovatelná. Případné dotazy Vám ochotně zodpovím na kontaktech uvedených na titulní straně. Krkonošské metro, o. s. Oddělení Dopravoprojekt Drážní doprava v Krkonoších – oblast JILEMNICE strana 4/4