Archive through 16.březen 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek 1714 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 6-2004 Odesláno Sobota, 04. března 2006 - 18:55:15         Dneska klekla na d-2 šalina ev.č.1125. Bylo možné ji objet přes smyčku Nové Sady. Kačeny s budníky, toť opravdová lahůdka pro šalinové fajnšmekry.:-) ==================================== Manil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 4-2005 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 01:02:47         VS: d-9 vypravují ve všední dny z větší míry Pisárky. Medlánky mají sudé kurzy, Pisárky liché (celkem 9 kurzů). Kurzy 2/9 a 6/9 jsou vyhrazeny pro vleky. Pokud nejsou k dispozici, na kurzech 2, 4, 8 je předepsaná souprava 2xT a na 6/9 K2P. Můžeš mi ale vysvětlit, proč nemají na d-9 T6 problémy s dveřmi a na d-3 ano? To zní dost nelogicky, nemyslíš? A to, že se zpožďují kvůli dveřím tak, aby se tím narušovala provázanost je taky nesmysl. 1714 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 6-2004 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 09:42:54         A nevíte, jestli mají obdobné problémy s dveřmi i motolské T6? Kačeny s budníky, toť opravdová lahůdka pro šalinové fajnšmekry.:-) ==================================== 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1133 Registrován: 10-2003 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 11:03:12         1714: O motolských T6A5 by něco mohl vědět Mcbain v pražské tramvajové diskuzi. Ale přdpokládám, že tam žádný zrychlovač na otevírání dveří nemají. Manil: Myslím, že to bude tím, že d-9 je méně vytížená než d-3. Míň lidí = kratší pobyt T6A5 v zastávce. I na hlavním nádraží je d-9 tak torchu odstrčena a jezdí s ní méně lidí než třeba s d-12 do Komárova nebo d-2 směrem na Cejl. Osobně jezdím ráno s d-9 z Malinovského náměstí ve špičce před osmou a v pohodě si sednu (NP kurz vedený nejčastěji Anitrou). Přestupuji z narvané d-1 (NP-kurz 01/022) Bramborovič Bramborson z brambistorovou regulací z Bramborova Nesotoušská doprava Bobes Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 6-2003 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 11:18:20         Když mluvíš o přecpané d-1, tak mám trošku obavy z toho, co chce DP koupit za velkokapacitní šaliny. Jestli tím myslí 14T, tak to bude krám asi tak na d-3, stejně jako K3. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 5474 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 11:18:44         McBain určitě nic neví... Ale zkuste se tam zeptat, někdo se určitě najde. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Pvvs Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1810 Registrován: 7-2003 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 11:58:23         hlavne v praze maji T6A5 zcela jine pohony .... S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál . Manil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 4-2005 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 13:13:31         3260: d-9 je zhruba stejně vytížená jako d-3. Jezdí totiž okolo MZLU a okolo Vaňkovky. Navíc při odjezdu z Komárova je před d-9 interval 6 minut (více lidí), zatímco před d-12 4 minuty. Navíc délka pobytu T6A5 v zastávce nemá co dělat s rychlostí dveří. Naopak T6A5 má u předních dveří více místa pro výstu a nástup, než T3. Pražské T6A5 nemají pohony BODE, jako T6 v Brně, ale pohony IFE, které jsou rychlé a prakticky bezporuchové. Goldfinger Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 9-2005 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 15:04:02         K3 není krám, daleko lepší než Anitra i KT8. Za ty peníze maximum možného.Proč se u 1751 i 1752 oddělaly kryty na předním kuplu? 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 10-2003 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 15:12:24         Goldfinger: aby nebylo tolik práce při odtahu Bramborovič Bramborson z brambistorovou regulací z Bramborova Nesotoušská doprava Rezny Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 5-2005 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 13:58:43         Když už jsme u toho - tak vysvětlí mě někdo proč o víkendech kde jezdí na všech linkách K2 na osmičce KT8 a na jedničce Kt8,K3RN a soupravy odporových T3 když ve vozovně je celá flotila 10 souprav T6A5 a 5 souprav T3R - Nezvýšila by se tak náhodou kultura cestování,kdyby tyhle vozy nehnili ve vozovně....... 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1140 Registrován: 10-2003 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 14:03:00         Rezny: Medlánecké T6A5 ani pisárecké T3R na ejdničku prostě nepatří - právě kvůli pomalosti otvírání dveří. Bramborovič Bramborson z brambistorovou regulací z Bramborova Nesotoušská doprava V_s Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 12-2004 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 14:29:52         A proč nemužou jezdit na d-12, ta je určitě v neděli docela dost využitá? 1560 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 11-2004 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 19:22:38         d-12 je v neděli využitá až večer, přes den to nemá smysl. Běž si stoupnout na českou někdy dopoledne nebo kolem poledne. Pod pojmem "progresivní" si nepředstavuji tramvaj T3 s výzbrojí Progress Trolejbusák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 1-2006 Odesláno Pondělí, 06. března 2006 - 21:24:33         1560:správně-12,13 jsou o víkendech provozovány vozy K2 a v neděli od 17:00 jsou na dvanáctce posily z PISÁREK a tam jaksi vozy T6A5 nejsou podle mě se vozy T3R šetří na prac. dny aby se o víkendu nezasvinily ,protože se umývá v úterý a pátek takže aby v pondělí byly čisté (i když jak všichni víme tak to za nic nestojí) ICQ:192-449-432 mail:smardik.Kubik@seznam.cz Rezny Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 5-2005 Odesláno Úterý, 07. března 2006 - 17:43:50         3260:No myslím si že o víkendech to až zase tak hrozný snad nebude...Jinak je jedno jestli zašpiníme T3 nebo T6A5 přes ten víkend - mě jen štve že vozovna je plných rekonsrtuovaných souprav T3 a potom T3R a T6A5 a oni na jedničce jezdí o víkendech odporové T3 Tomaseq Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 7-2003 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 06:24:57         Rezny : přesně, mluvíte mi z duše - nové autobusy okamžitě po dodání jezdí do roztrhání těla (...rozbití a porytí skel, popsání, poblití na nočních), ale o víkendu jezdí na 2 a 5 různé staré K2 a v Pisoirkách postávají Anitry, T3R, Progresy atd. Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 542 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 09:46:28         Dnes v noci jsem narazil ve fotech z 27.10.1997 na foto 1804. A hned za ní jela 1470+1462 mňam BŘEZEN BEZ ŠKODOY 14T Spock Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 17:14:02         Sakra, večer si do práce nevezmu foťák a ráno hned potkám dvě věci co bych si chtěl vyfotit, typický jo, mimochodem, jak dlouho si na sobě vozí tu reklamu ta "banánová" souprava? Dif-tor heh smusma Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 17:27:45         Absolut: já mám taky Spock: od září 05, možná od konce srpna. může být hůř... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 17:30:05         Pardon za kvalitu fotky, skutečně je to taky 1804. může být hůř... Manil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 4-2005 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 17:33:57         Spock: T3G 1608+6 jezdí s banánama někdy od přelomu září/října 2005. Absout: Mohl bys mi ty fotky prosím poslat do galerie? Doktor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 19:16:21         Dva dotazy. V 1997 jezdila 4 již via Husova či šlo o odklon? Já žil v domění, že tou dobou jezdila skrze Svoboďák. A za druhé - nebylo focení 1470+1462 poněkud sebevražedné ? železnice » http://lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno » http://tramvaj.wz.cz Spock Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 2-2006 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 20:11:44         Dík, vím že už nějakou chvíli jezdí ale netušil jsem jak velkou... Doktor. proč by to mělo být sebevražedné? Pokud to bylo focené něčím s delším objektivem tak mohl stát klidně na chodníku... :-) (Příspěvek editován uživatelem Spock březen 08, 2006) Dif-tor heh smusma Bobyk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 1-2005 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 20:32:50         Spock: Nemohl. Tam nikde chodník není, až za další zatáčkou. ICQ: 321725091 Doktor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 20:46:54         Spock: No, jak píše Bobyk - z chodníku tohle není fotitelné ani s hóóódně dlouhým objektivem. Čili focené to je z kolejí/silnice. A to by mi v oblouku na Husové strach nedovolil. I když nevím, jaký byl v tu dobu provoz, že. Ale nikterak to nemění fakt, že jde o povedenou fotku. železnice » http://lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno » http://tramvaj.wz.cz Stanin84 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 1-2006 Odesláno Středa, 08. března 2006 - 20:56:54         Zdravím.. Nevíte náhodou, jaká je nejvyšší dovolená TR na brněnských tratích a kde? Trolejbusák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 05:56:15         třeba má ten objektiv zahnutej, co my víme? ICQ:192-449-432 mail:smardik.Kubik@seznam.cz Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 08:44:56         Ad Doktor: 1) Odklon 2) Jak jsi to uhod? Stál jsem v jízdním pruhu. Nějakej ocas na mě troubil, naštěstí jsem byl viditelná překážka bo tehdy jsem měl 172cm/100kg Manil: T2 už jsem poslal. Další pošlu, ale zasejc v té blbé qalitě jako minule, mám iba placatý scanner BŘEZEN BEZ ŠKODOY 14T Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 546 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 08:59:27         Další noční scanování: 1470+1462 jako zkušební................1500 na d-1............obojí 20.9.1997 BŘEZEN BEZ ŠKODOY 14T Kamil 2 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.23.174 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 13:43:25       Stanin84: Nejvyšší TR je v Brně 60. Je to na tratích, kde je oddělena automobilová a tramvajová doprava. Takže třeba trať do Líšně, Bystrce..... Samozřejmě, že ta 60 není v kuse, ale v některých místech jsou omezení na 30, 40 atd. Tam, kde tramvaj nejede na vlastním tělese, tak je max TR 50. Duš Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 2-2005 Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 16:18:27         Omyl! Jediný kus na líšeňské trati s rychlostí 60 je od přejezdu u "Sika" u židovského hřbitova až k výhybce 1004 ( rozdělení Líšeň, Stránská ), pak už je návěstěná 50 km/h + místní omezení jako Bělohorská 30; tunel Novolíšeňská 30; Jírova - Mifkova 40 a 20 ... Brnenskadopravka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 2-2006 Odesláno Pátek, 10. března 2006 - 22:58:32         Článek z Lidových novin (http://lidovky.zpravy.cz/ln_brno.asp?r=ln_brno&c=A060307_110505_ln_brno_hrn) Nákladní tramvaje jdou do módy Do ulic Brna by se mohly vrátit nákladní tramvaje. Odborníci se připravují na to, že i v tuzemských přeplněných centrech může být „zásobovací“ tramvaj rychlejší než automobily. Nákladní tramvaje už jezdí po Vídni, Drážďanech či po Curychu. „Tam dokonce zřídili speciální tramvaj na odpadky, která ve stanovené době zastavuje na daných místech a plní tak funkci jakéhosi sběrného dvora,“ řekla LN Jana Vránová z Centra dopravního výzkumu v Brně. Právě v této instituci shromažďují podklady o dopravě v centrech měst. „V září chystáme k problematice nákladní dopravy v metropolích seminář a využití tramvajových kolejí bude jedním z důležitých témat,“ dodala. Brněnský dopravní podnik návrat „nákladní šaliny“ nezatracuje. „Sledujeme vývoj využívání nákladních tramvají ve světě. Pokud by byla v Brně poptávka, například v souvislosti s konkrétním městským projektem, dokázali bychom takovou službu nabídnout,“ potvrdila LN mluvčí podniku Hana Pohanová. Základní podmínkou by ale byla rentabilita provozu: „Proto by bylo potřeba vše propočítat.“ Znovuzavedení nákladní dopravy by znamenalo pro dopravní podnik zejména pořízení potřebných vozidel. „Byla by to investice, ať v podobě nového vozu či přestavby starého,“ říká mluvčí. Například ve Vídni užívají vůz, který zrekonstruovali z otevřeného vagonu na přepravu kolejnic. Urbanisté zatím s podobným typem dopravy v Brně cíleně nepočítají. „Je to samozřejmě alternativa, ale v územním plánu ji nezohledňujeme,“ sdělila vedoucí magistrátního odboru územního plánování Dana Wenscheová. Odborníci vyzdvihují nákladní tramvaj zejména kvůli ekonomickému a ekologickému provozu. „Města bojují s dopravními zácpami, nedostatkem parkovacích míst a vysokými hodnotami škodlivin v ovzduší,“ popsala Vránová. Nákladní tramvaj využívá už vybudované koleje - problém ale zůstává například ve vykládce. „Od doby, kdy v Brně podobná nákladní doprava fungovala, se leccos změnilo,“ míní Zdeněk Nesiba z Tramvajklubu Brno. Podle něj tehdy měly podniky vlečky zapojené na tramvajové trati. „Tato nákladní doprava není pro nahodilé zásilky,“ zdůraznil. Připomněl, že například drážďanská tramvaj kromě jiného přepravuje zásilky mezi dvěma areály tamní automobilky. Odborníci připomínají, že v Evropě se nevracejí k původnímu systému, kdy po tramvajových kolejích speciální lokomotivy rozvážely železniční vozy. Vše směřuje spíše k logistickým centrům, kde se kontejnery či celé zásilky překládají a potom je lze jinde snadno vyložit. „Takto by mohlo fungovat například zásobování obchodních domů a obchodů v pěších zónách,“ shodují se experti. Nákladní tramvaje by tak mohly jezdit nejen během dne, ale především v noci, kdy jsou koleje v centrech velkých měst nevyužité. Po tramvajových kolejích v Brně se vagony s náklady přepravovaly desítky let. Poslední vjel do podniku Bituma v březnu 1967. MILOŠ ŠENKÝŘ Bart Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1935 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 11. března 2006 - 10:56:47         Není to špatný nápad ta nákladní tramvaj. Ale nevidím to moc reálně. MHD na Hané - www.mhdnahane.net - poslední aktualizace 10.března 2006, ICQ #277-439-754 Jva Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1150 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 16:50:22         Kde se dají v pracovní dny potkat vleky a K3 (tedy každé zvlášť)? Díky. 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1174 Registrován: 10-2003 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 17:24:23         Jva: Vleky většinou na nízkopodlažních kurzech na d-9, K3 někdy na nízkopodlažním kurzu na d-1 (022/01) nebo na d-3. Ale zaručený to není:-))) Nízkopodlažky jsou vyznačeny v JŘ. Bramborovič Bramborson z brambistorovou regulací z Bramborova Nesotoušská doprava Trolejbusák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 1-2006 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 18:08:35         no ještě k těm vlekům-v Medlánkách se do soupravy T3R.EV+VV60LF+T3R.EV montují kamery takže by v březnu měla tato souprava vyjet ICQ:192-449-432 mail:smardik.Kubik@seznam.cz Manil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 4-2005 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 20:00:33         Jva: V pracovní dny lze vleky vidět pouze na 00902 a 00906. Nízkopodlažní kurzy to nejsou. V poslední době jsou ale vleky vypravovány velice sporadicky, takže je spíš štěstí ho potkat. S K3 už je to lepší. Nejpravděpodobněji je možné ji zastihnout na 00304 nebo na jakémkoliv kurzu d-1 (spíše nízkopodlažním: 00110, 00122, 00128), ale často jsou vypravovány i mimo garantované kurzy. Bobes Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 6-2003 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 20:33:53         Dnes vrámci sněhové nadílky plužila 1725 a to i na jednostraně odříznuté modřické trati a bohunické spojky, které projela obousměrně. Freekey Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 12. března 2006 - 23:13:15         nema nekdo foto pluzeni v Brne? Chci kvalitni IDS, ktery prinasi cestujicimu nove moznosti, ne nove problemy a starosti Manil Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 4-2005 Odesláno Pondělí, 13. března 2006 - 00:29:56         Freekey: Plužení v Brně probíhá tak, že jen kačena či jiný vůz projíždí koleje. Žádný pluh. 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 10-2003 Odesláno Pondělí, 13. března 2006 - 18:58:41         Dnes mě vezla Aniša 1821, má nahróceno 5601 km. Vím, že jak by řekl Mcbain to nemá pointu, ale jen tak pro zajímavost sem to sem pleskl. Bramborovič Bramborson z brambistorovou regulací z Bramborova Nesotoušská doprava Absolut Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 07:40:24         Jako plesk je to good myslím Kopřivu a Šotouše ani mráz nespálí. midar Neregistrovaný host Odeslán z: 82.100.19.26 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 09:20:23       Mají tedy ty dvě poslední Anitry výzbroj Škoda? Ještě jsem na netu nenašel fotku, z které by to bylo poznat. Adam_r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 598 Registrován: 10-2003 Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 10:03:14         midar> Maji Elin, jako vsechny ostatni. 03T s vyzbroji Skoda neni (pokud vim) schvalena. Demon Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.60.20 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 10:25:24       Teď mě tady jeden čékáďák přesvědčuje, že v Brně máte + v zemi a - v troleji, údajně kvůli zamezení nebezpečnýho potenciálu rtuťových usměrňovačů... Přijde mi to poněkud nepraktický, je na tom něco pravdy ? Norton Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 609 Registrován: 12-2004 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 10:31:28         Demon: myslím, že to tak je a určitě to tak je v OVě. Jinak se argumentuje i tím, že méně reziví koleje. Toliko destilace z diskuse, která probíhala na OV mhd... solidní dopravní fotogalerie... http://norton1.wz.cz Adam_r Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 600 Registrován: 10-2003 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:06:36         Demon: Typnul bych si, ze zalezi hlavne na tom, ktera firma dodala technologii pro prvni elektrickou tramvaj v danem meste. V byvalem CS je to: - v troleji: Brno, Ostrava, Kosice + v troleji: Praha, Plzen, Liberec, Most, Bratislava, Olomouc, asi i Usti nad Labem. Ve svete to bude taky jak kde. Ve vysledku je to asi uplne jedno. Komplikace to neprinasi, nebot jsde o oddelene systemy. Felix Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 11-2004 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:27:24         Milí Brňáci, dá se někde stáhnout/zjistit, které typy šalin jezdí na kterých linkách. jedná se mi hlavně o pátek odpoledne, rozumějte tento pátek, kdy v Brně náhodou budu, tak čím se mám zajímavým svezt. Dík. Nestydím se za to, když jedu citybusem!!! (tato věta určena pro pár jedinců fanatické sekty "Nekritičtí milovníci poláckých dokonalých superbusíků") Pozor na agregátobusy 24Tr a jim podobné! Brzy začne při jejich provozu ubývat drátů, prvně těch manipulačních, později i jízdních... Demon Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.60.20 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:33:31       Adam_r + Norton: díky za vysvětlení. 1560 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 11-2004 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 11:45:25         Felix : stáhnout se to asi měkde dá, každopádně stručně : 1 - 2xT3, KT8, K3R 2 - K2, Anitra 3 - 2xT3, 2xT6, 1 vůz KT8N nebo K3R 4 - 1xT3, K2P, Anitra 5 - K2, Anitra 6 - K2, Anitra 7 - K2, Anitra 8 - KT8 9 - K2, Anitra, 2xT3, 2xT6, T3EV+vlek 10 - 1xT3, K2 11 - K2, Anitra 12 - 2xT3 13 - 2xT3 Všechny modifikace vypisovat nebudu - K2 jsou včetně K2P, K2R, K2R, podobně u T3 a KT8. Pod pojmem "progresivní" si nepředstavuji tramvaj T3 s výzbrojí Progress výpravčí Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 13:33:14       + a - v troleji či v kolejnicích má vliv hlavně na směr bludných proudů. Z toho plyne jejich vliv na korozi kolejnic a vliv na vodovodní a plynové potrubí - Zde se používá tz. el. polarizovaná drenáž, v Brně jsou to takové zelené skříňky , ve kterých stálě "něco hrká". Umístění + a - má také vliv na napájecí kabely uložené v zemi a jejich životnost. Demon Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.60.20 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 14:17:21       Můžeš to nějak rozvést ? Myslím že je úplně jedno tečou-li bludné proudy z kolejnice na potrubí nebo naopak z potrubí na kolejnici. Demon Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.60.20 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 14:19:41       V praxi samozřejmě jdou cestou nejmenšího odporu, tedy tak i tak... Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4766 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 14:30:18         nám řikalii na vš, že když je - v koleji, tak bludný proudy se nestěhujou dle aktuálního odběru, ale soustředují se na konkrétní místa, nejvíc kolem měnírny. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno pouze plynulá doprava může být ekologická Jamala_lichá Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 2-2004 Odesláno Středa, 15. března 2006 - 19:17:48         no, k tomu +, - v brně bych snad jenom, no raději mínus a ještě víc mínus, tak nějak výpravčí Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 08:38:48       Proudová pole: Vznik umělých zemních proudových polí je spojen se vznikem bludných proudů. Bludnými proudy nazýváme elektrické proudy, které se dostanou do půdy z nedostatečně izolovaných vodičů nebo zařízení, které používají zem jako zpětný vodič. Tyto proudy vytvářejí zemní proudová pole. Kovová zařízení, která jsou uložena v oblastech těchto polí jsou bezprostředně ohrožována elektrochemickou korozí. Rozeznáváme proudová pole stejnosměrná a střídavá. Nejčastějšími zdroji bludných proudů jsou: - elektrizované železnice, městské dráhy, důlní dráhy, metro. Ty využívají jako zpětných vodičů pro trakční proud kolejnic, které jsou nedostatečně izolované od země. - elektrické rozvody v průmyslových podnicích, kde se používají elektrické svařovací agregáty. - zařízení katodické ochrany kovových úložných konstrukcí - zejména kovových potrubí, kabelů s kovovými plášti, kovových nádrží a bunkrů. Na základě výzkumných prací bylo jednoznačně prokázáno, že s rostoucí hustotou stejnosměrného proudového pole v půdě roste též její agresivita. výpravčí Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 08:48:56       Měření stejnosměrného proudového pole a zjišťování přítomnosti bludných proudů v zemi: Přesto, že se jedná o dvě rozdílné metody, podařilo se je před časem skloubit do metody jedné. Podle ČSN 03 8365 „Stanovení přítomnosti bludných proudů v zemi“ a ČSN „Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi“ a ČSN 03 8372 „Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě“. Prvá se týká stanovení přítomnosti bludných proudů, druhé dvě pak agresivity v důsledku proudové hustoty na jednotku plochy. Stanovení přítomnosti bludných proudů v zemi dvojicí referenčních měděných elektrod vzájemně vzdálených 2,5 až 50 metrů s následným měřením v kolmém směru (změnou polohy dvojice měděných referenčních elektrod) respektive s použitím čtyř měděných referenčních elektrod a dvou měřicích voltmetrů, bylo do praxe uvedeno Výzkumným ústavem železničním v Praze. Z naměřených hodnot se stanoví intenzita elektrického pole. Získané hodnoty se zpracují do vektorových diagramů a sestrojí se jejich vektorový součet. Zajímá nás vektor elektrického pole bludných proudů a jeho (jejich) absolutní hodnota. V ČSN 03 8365 je stanoveno, že při zjištěné intenzitě elektrického pole: a) menší než 0,5 mV.m-1 se jedná o slabé bludné proudy, b) v rozmezí 0,5 až 5 mV.m-1 se jedná o střední bludné proudy, c) větší než 5 mV.m-1 se jedná o silné bludné proudy. Na stanovení velikosti proudového pole nebyla zpracována samostatná ČSN. Vlastní postup byl však rozpracován řešiteli státního výzkumného úkolu z ÚVP Běchovice v létech 1970 až 1974 a později zpracován do TON 100 03 06 o názvu „Zjišťování cizího proudového pole“k použití v plynárenství. výpravčí Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 08:50:41       Proudové pole se měří pomocí dvou měděných referenčních elektrod umístěných na povrchu půdy. Zjišťuje se potenciál změřený mezi těmito elektrodami. Vzdálenost referenčních elektrod je jen 1 až 5 m, což již umožňuje měření i ve městech Aby bylo možné určit také směr v němž se budou nalézat max. hodnoty (i různé polarity), mění se poloha jedné z elektrod o 30o (zpravidla 6 x ). Prvé měření se vždy orientuje k severu. Současně je třeba k měření vybrat jen takové referenční elektrody, které nemají vůči sobě větší rozdíl než 2 mV. Pokud není možné tuto podmínku splnit, musí se zjištěný rozdíl odečítat od každé změřené hodnoty. Ruční zpracování tohoto postupu je velmi pracné. Zjednodušena metodika používá při měření tři měděné referenční elektrody. V místě, kde hodláme určit proudové pole, uložíme na povrch půdy referenční elektrody tak, aby mezi nimi vznikl pravý úhel. Ten orientujeme podle světových stran a to mezi sever a východ. Nejprve však uložíme všechny tři referenční elektrody vedle sebe a změříme vzájemný rozdíl potenciálu v mV. Změřené rozdíly přepočteme před zahájením vlastního měření (u počítačové verze ve funkci „cejchování“). Podle předpokladu úrovně bludných proudů zvolíme vzájemný rozestup referenčních elektrod. Od 1 do 5 m. V oblastech silných bludných metrů zvolíme rozestup 1 m. Věnujeme pozornost přesnému a pečlivému uložení referenčních elektrod. Rozestup měříme zásadně měřidlem a orientaci světových stran kompasem (buzolou). Je nutné všechny referenční elektrody řádně zalít vodou. Je nezbytné udržovat roztok síranu měďnatého čistý a nasycený. S výhodou se používají referenční elektrody s gelovým elektrolytem. výpravčí Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.226.212 Odesláno Čtvrtek, 16. března 2006 - 08:59:08       Zvolíme-li měření pomocí programu DigPro, vyplníme před zahájením měření údaje, které nám PC nabízí. Máme možnost si zvolit tři varianty zpracování výsledků měření : a) ve formě napěťového diagramu s výsledným vektorem, b) ve formě proudového diagramu s výsledným vektorem (je nutné změřit rezistivitupůdy), c) ve formě proudového diagramu s výsledným vektorem, včetně výpočtu velikosti bludného proudu, který v dané lokalitě vstupuje, či vystupuje z kovového úložného zařízení (zpravidla z potrubí). Je nutné monitorovat především velmi postižené oblasti v blízkosti měníren Českých drah, městských dopravních podniků provozujících zejména elektrickou kolejovou dopravu, všechny systémy již instalovaných katodických ochran nejrůznějších kovových úložných zařízení. Tohle je část jedné mojí školní práce, omlouvám se za délku, nemám to jak vywebit... Závěr pro laiky je takový, jak říká Bobo, že dyž mám MÍNUS v koleji, mám okolí měnírny plný bludných proudů a kolejnice, potubí a kovové konstrukce v tomto místě jdou rychle do háje - rezivějí o 106. nehledě na rušivé účinky na el. zařízení. Výhodnější je mít mínus v troleji, bludné proudy se "rozlezou" podle místa aktuálního odběru,tudíž rovnoměrněji do větší plochy.