Říční plavba v ČR

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 4914 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 01:08:04         Dám sem taky něco k lodím (když už jsme si to tu tak pojmenovali ): Máte někdo představu, jaká je nyní intenzita nákladní plavby na Labi a Vltavě? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 734 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 06:55:25         Intenzita je malá:-) Rozlitý olej, uklouzneš a pro lékaře volej... ------------------ Bijte na poplach: trolejbusy 14Tr/13 a 14Tr/14 - v provozu poslední DVA kusy na světě!!! 1714 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 6-2004 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 09:47:21         Hodně záleží na stavu vody v řece. :-) Kačeny s budníky, toť opravdová lahůdka pro šalinové fajnšmekry.:-) ==================================== Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 10:14:10         Kdyz jsem kdysi (jeste za dob statnich socialistickych podniku) mel statistiky plavby v pracovni naplni, Vltava/Labe mely splavnost tak 1/3 roku, Dunaj mirne nad pul roku. Jinak bud moc mnoho nebo moc malo vody. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 10:45:02         Mcbain: Jěště bylo někde v tramvajích téma Lodě v MHD, to by se sem dalo šoupnout celé. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 10:49:12         M_v, jenze tady se bavime o "vyssi kategorii nez nejaka mistni doprava" I kdyz objektivne nutno priznat - treba ve Skandinavii je cestovani letadlem (vnitrolinky) v nedeli odpoledne "sockovitejsi" nez jizda busem z mesta na to letiste. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 10:58:56         K té plavbě - ještě koncem listpadu např. naši šífaři tvrdili, že současné kapacity nestačí pokrývat poptávku. Především tedy díky exportu zrní. Zajímavý je taky např. odvoz zeminy především asi ze stavby na Nám. Rep. s nakládkou u Štefánikova mostu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 17836 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 12:20:16         M_v: To už tu je. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 4919 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 13:47:48         Zajímavý je taky např. odvoz zeminy především asi ze stavby na Nám. Rep. s nakládkou u Štefánikova mostu. Jo jo, tohle jsem v úterý 29. listopadu. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Quex Administrátor Číslo příspěvku: 2845 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 13:55:08         Velice pěkné, aspoň mají lodě výkony... Koukám, že je to foceno z památného místa, kde se roku 1968 konala zásadní rozmluva mjr. Zemana s prokurátorem Ševčíkem... ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 11:53:20         By mě zajímalo, jak často k nám připlovají cizí lodě. V srpnu byla v Brandýse nad Lebem viděna německá loď Annaberg, Berlin, vezoucí náklad kontejnerů někam proti proudu. Docela rád bych věděl, o co jde. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 12:41:11         No to mě taky, to muselo bejt opravdu něco výjimečnýho. Pravidelně žádné kontejnery po vodě nejezdí, pouze příležitostně, jako doplněk při přepravách větších investičních celků. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1600 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 12:59:33         Mcbain: Koukám, že to jsou chvaletické soupravy. Přes léto byl jeden chvaletický člun zaparkovaný v horní rejdě v Podbabě, pak zmizel. Dj_cargo: Docela pravidelně připlouvají kajutové lodě ložené bohatým geronto-substrátem. Ale v létě nastala na Labi (bez jakékoli pozornosti médií) významná změna zlepšující interoperabilitu - maximální šířka lodí na celém Labi až po Chvaletice se zvětšila z 10,6 na 11,5 m! http://www.spspraha.cz/provoz/predpis.asp?ID=200502&typ=v To umožňuje používat lodě se čtyřmi kontejnery vedle sebe. Na Vltavě zůstává bohužel vše při starém, protože Hořín, Miřejovice, Dolánky i Roztoky mají vrata plavebních komor široká jen 11 metrů. Aussiger Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 638 Registrován: 1-2004 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 15:05:00         Ale ty osobní lodě sem určitě nejezdí s takovou frekvencí jako třeba před 20-ti lety, kdy nám sem východoněmečtí sousedé jezdili "rabovat" naše ovoce-zeleniny. My jsme holt ty banány měli. I dnes, když vidím v ústeckém přístavišti německou loď, naskočí mi bananenšíf. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1601 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 15:36:28         Aussiger: Tak to já nepamatuju. V té době jsem bydlel jinde a na Svratce jezdily osobní lodě vždycky jenom 10 km z Bystrca co Bitýšky. Východoněmečtí soudruzi se k nám jezdili ve velkém ožírat dvakrát do roka - zjara na ME cestovních automobilů a koncem srpna na MS silničních motocyklů. Leželi všude, blili všude, ale piva bylo v ČSSR vždycky dost, tak jsme to neřešili. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1024 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. prosince 2005 - 13:12:04         Ale v létě nastala na Labi (bez jakékoli pozornosti médií) významná změna zlepšující interoperabilitu - maximální šířka lodí na celém Labi až po Chvaletice se zvětšila z 10,6 na 11,5 m Což mělo na eventuelní použitelnost této trasy pro dopravu kontejnerů dopad=0. V podstatě u nás existuje jedno místo pro manipulaci s kontejnery země-voda v Děčíně Loubí, překlad kontejnerů se také blíží limitně 0. Jeřáb v Ústí čeká na svůj prodej a eventuelně likvidaci. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1609 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 19. prosince 2005 - 13:32:52         Trainspot: No jo, když není na dolním Labi zaručený ponor, tak je to těžký... A co Mělník? Byla by aspoň teoreticky relace Hamburg - Mělník po vodě konkurenceschopná, kdyby byl v Labi zajištěný celoročně ponor 2 metry? Nebo proti železničním shuttlům nemá šanci ani tak? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1025 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. prosince 2005 - 14:04:29         Nemá šanci, nemá nárok... Jak už se několikrát psalo, ani zaručená splavnost by nezkrátila dobu plavby, která je v mnoha případech neakceptovatelná - např. z důvodů, že některé kontejnery se musí vrátit do několika dnů zpět do námořního přístavu. Dále asi nelze ani v nejvzdálenější budoucnosti počítat s přepravou kontejnerů ve 3 nebo 4 vrstvách, čili stále relativně menší efektivita. V neposlední řadě zrovna do Mělníka míří naprostá většina kontejnerů z/do Rotterdamu. Do 90. let se ročně přeložilo v Děčíně i přes 1500 kont., v současnosti pouze několik desítek. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1611 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 19. prosince 2005 - 15:23:16         Doba plavby se nezkrátí, ale opravdu to vadí? Třeba Basilej - přístav na horním Rýnu - odbaví ročně přes 80 000 TEU s trendem vytrvale rostoucím. http://www.portofbasel.ch/infos/mitteilungen/statistiken/pdf/275.pdf Doba plavby z Rotterdamu je 5 dní, zpátky 3 dny a cestou je třeba překonat skoro 900 km a proplout 10 plavebních komor (tedy srovnatelné s Mělníkem). Tři vrstvy kontejnerů na dolním Labi nejsou problém (ovšem ponor lodě při 10t/TEU by byl kolem dvou metrů). Minimální podjezdná výška pod Mělníkem je 650 cm. http://www.rvccr.cz/podjezdne_vysky.htm Se spojením do Rotterdamu by to bylo horší, Mittellandkanal se sice modernizuje, ale počítá se s podjezdnou výškou jen 5,25 m (tedy dvě vrstvy v pohodě, tři s odřenýma ušima a při nutném balastování pro zvýšení ponoru). Současný nestabilní ponor samozřejmě posouvá všechny snahy o záchranu nákladní plavby na Labi do roviny pusté teorie, ale podle mě je hlavní problém jen ten ponor. Ostatní problémy jsou podobné jako jinde. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1026 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 19. prosince 2005 - 16:13:36         Záleží taky na tom, co se v těch kontejnerech veze, jestli SKD/CKD auta na montáž a nebo jen přesuny prázdných kontejnerů. Jak říkám, podle názoru operátorů je rozhodující celková doba a ta je pro ně ve valné většině případů nepoužitelná. Možná jedině kdyby šífaři přišli s totálně jinými cenovými relacemi, by to přehodnotili, ale tohle je tak globální byznys, že bych se docela divil. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1030 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2005 - 10:59:52         Ještě k přepravě kontejnerů po Labi - letos přímo Sächsische Binnenhäfen Oberelbe s Transfrachtem zahájily provoz kontejnerových vlaků Riesa - Hamburg/Bremerhaven. Důvod opět hlavně časový. A platí to i naopak, silnice vs. železnice. Loni se naváželo několik set kontejnerů s výrobním zařízením pro TPCA a z Hamburku se dráha nechytala - vše šlo J-I-T po silnici. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1619 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2005 - 12:04:41         No dobře, a co v těch kontejnerech na Rýnu je? Uváděl jsem Basilej (přístav nejdál proti proudu). SKD/CKD do/z Švýcarska nepředpokládám, po proudu je jich 80% ložených, proti proudu 57% (tedy přesunem prázdných kontejnerů bych to zrovna nenazýval). http://www.portofbasel.ch/infos/mitteilungen/statistiken/pdf/279.pdf Nicméně je fakt, že kontejnery po vodě se v Evropě dopravují téměř výhradně na řece Rýn. Nikde jinde se to zatím nechytlo, i když náznaky jsou. Ovšem na dolním Rýnu loni přepravili neuvěřitelných 1,7 milionu TEU (z toho 2/3 ložených), což je v průměru jedna loď (~200 TEU) za hodinu! Podle mě tam hraje pár významných faktorů, z nichž některé jsou i jinde (ale nikdy ne všechny najednou): 1) Velký kontejnerový přístav v ústí (Rotterdam, ale Labe má zase Hamburg). 2) Dostatečná podjezdná výška (Rýn 4 vrsty, při vyšším ponoru možno i 5, Labe jen 3, německé kanály pouhé dvě vrstvy, tři snad někdy v budoucnu a to ne všude). 3) Dostatečný a stabilní ponor (ten Rýn má hlavně díky velkým jezerům ve Švýcarsku a alpským ledovcům, které vyrovnávají průtok v průběhu roku), i když občas krize přijde - třeba teď v listopadu jedna byla. Tohle Labi kriticky chybí. 4) Dostatečné zázemí odběratelů podél řeky. Zde je Rýn opět nesrovantelný se zbytkem evropských vodních cest. Růst dopravy kontejnerů po vodě je pořád dost silný http://www.destatis.de/presse/deutsch/pm2005/p2960193.htm a její podíl v Rotterdamu je stabilně přes 30%, kdežto železnice se pohybuje kolem pouhých 9% http://www.portofrotterdam.com/abouttheport/images/29_56027.pdf No, a moje otázka byla, zda je možné na Labi překážky bránící dopravě kontejnerů odstranit, případně, které překážky to vlastně jsou. A ještě pár obrázků. Dopravní zácpa pod skálou Loreley: http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Loreley_von_Spitznack.jpg Neuss - Düsseldorf: http://maps.google.com/maps?ll=51.213262,6.710436&spn=0.004540,0.009479&t=k&hl=en Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1035 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 23. prosince 2005 - 09:12:09         M_v - k tvé otázce - jak jsi už taky napsal, prakticky kontejnery mohou po Labi k nám vesele plout již nyní. Rýn z Labe ale asi nikdy neuděláme. Jinak historicky již Labe bylo rozhodující pro přepravy kontejnerů od nás do Hamburku - kdysi v 60. a 70. letech. Ovšem železnice nabízí takový servis, že i při vyšších cenách je pro operátory výhodnější. Kromě spolehlivosti samozřejmě i čas, flexibilita, vnitrozemské terminály mohou být umístěny blíž zákazníkům atp. Rýn nabízí srovnatelné jízdní doby se železnicí a nesrovnatelné ceny, tudíž při přepravě z Rotterdamu vítězí. Je využíván i Hub&Spoke - z větších lodí se v Porúří překládá na menší. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1623 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 23. prosince 2005 - 13:33:45         Trainspot: Mohou vesele plout, ale neplují. Rýn z Labe neuděláme, to je jasný (má zhruba třikrát větší a mnohem vyrovnanější průtok). Zákazníků kolem je taky násobně víc, ale i přesto... vnitrozemské terminály mohou být umístěny blíž zákazníkům Mohou, ale v našem případě nejsou. Nechcu splavňovat Botič do Uhříněvsi , ovšem druhý náš velký terminál sídlí v rozlehlém říčním přístavu a přitom o vodu ani nezavadí. Rýn nabízí srovnatelné jízdní doby se železnicí a nesrovnatelné ceny Ony i ty jízdní doby na Rýnu jsou delší než vlakem, ale právě u těch cen mi pořád není jasné, jestli na Labi jsou překážky odstranitelné, nebo neodstranitelné. V Německu už od sjednocení, tedy nějakých 15 let intenzivně pracují na modernizaci východozápadní spojnice (Berlin - Magdeburg - Hannover - Muenster - Porúří). Do pěti let by měli být hotovi a už teď to s kontejnery nesměle zkouší (Braunschweig, Hannover). Tak su zvědav, jestli po modernizaci kanálů kontejnery prorazí i tam nebo ne. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1038 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 23. prosince 2005 - 14:43:53         ovšem druhý náš velký terminál sídlí v rozlehlém říčním přístavu ...a já se ptám, jak dlouho ještě... A zrovna to, že je v přístavu nehrálo při jeho výběru asi žádnou roli. Na druhou stranu - z vyprávění "bájných starců" mi ulpělo v paměti něco jako vnitro ČSSR lodní kontejnerová linka - asi něco jako Děčín - Mělník - Praha. Je fakt, že tehdá měla u nás voda asi větší praktickou podporu. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1041 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 26. prosince 2005 - 12:29:12         Tak jsem mrknul do německých statistik, kde se dají zjistit také zajímavé věci, třeba o Hamburku. 52,1% zde přeložených kontejnerů na zámořské lodě sem dojelo po silnici, 32% feederem, 15,4% vlakem a pouhých 0,5% vnitrozemskou říční, tedy po Labi. Brémy/Bremerhaven to měly v roce 2003 takto: 61,1% feeder, 25% LKW, 11% dráha a 2,9% řeka. Jinak jsou to docela zajímavá čísla, ze kterých lze vyčíst třeba značný převis kontejnerů z Hamburku k nám oproti opačnému směru. U Hamburku to bylo v tunách skoro 2x tolik, TEU to bylo víc jak 3x. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1627 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 26. prosince 2005 - 21:16:22         Trainspot: No jo, feedery... Předpokládám, že hlavně Skandinávie a Pobaltí (do té mělké louže ani větší loď vplout nemůže). V souvisloti s mizivým podílem říční dopravy kontejnerů z Hamburgu se mi vybavil vtip o dvou Baťových prodejcích na cestě po Africe. První hlásil: "Tady nic neprodáme, všichni chodí bosí." a ten druhý: "Vynikající možnosti pro prodej, ještě nikdo tu nemá boty." Teď je otázka, který přístup se uplatní na Labi. Malý objem, zato velká dynamika : http://www.hafen-hamburg.de/en/index.php?option=com_content&task=view&id=109&Itemid=137 Ne všechno zboží z Hamburgu jde po Labi, (větší) část používá Labský laterální kanál (ESK) - směrování kontejnerů na straně 14: http://www.elwis.de/Verkehrsstatistik/Verkehrsberichte/WSD-Mitte-2004.pdf Proti rýnským lodím je kontejnerová kapacita lodí zhruba poloviční (zatím jen 3 vedle sebe ve dvou vrstvách): http://www.binnenreederei.de/fahrplan.html Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 27. prosince 2005 - 12:46:40         No jo, s těmi perspektivami - mám pocit, že v případě vodní dopravy se dá vylepšovat ta infrastruktura, ale jináč z provozního hlediska už mnoho ne. Kdežto ta železnice je v tomto ohledu ještě stále dost pozadu - tím myslím, především mezinárodní dopravu. 180 Railionu sice do Uhříněvsi jezdí, což je ale docela výjimka a hlavně nikdo jiný se k interoperabilním mašinám nedostane. A spolehlivost německého státního dopravce v nákladní dopravě je taky kapitola sama pro sebe. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1128 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 27. ledna 2006 - 09:25:38         Nuže - veřejné přístavy v ČR podle vyhl. 222/1995 1. Přístav Praha - Radotín Přístav tvoří levý břeh Berounky v říčním km 0,65 -- 1,2 s přilehlou pozemní částí. 2. Přístav Praha - Smíchov Přístav tvoří přístavní bazén na levém břehu Vltavy v říčním km 57,24 -- 55,54 s přilehlou pozemní částí. 3. Přístav Praha - Holešovice Přístav tvoří přístavní bazén na levém břehu Vltavy a levý břeh Vltavy v říčním km 49,31 -- 46,64 s přilehlou pozemní částí. 4. Přístav Praha - Libeň Přístav tvoří přístavní bazény na pravém břehu Vltavy v říčním km 48,74 -- 47,54 s přilehlou pozemní částí. 5. Přístav Kolín Přístav tvoří levý břeh Labe v říčním km 83,5 -- 84,6 s přilehlou pozemní částí. 6. Přístav Mělník Přístav tvoří přístavní bazény na pravém břehu Labe a pravý břeh Labe v říčním km 0,7 -- 3,0 s přilehlou pozemní částí. 7. Přístav Lovosice Přístav tvoří levý břeh plavebního kanálu v říčním km 49,5 -- 50,3 s přilehlou pozemní částí. 8. Přístav Ústí nad Labem Přístav tvoří a) překladiště ve Vaňově na levém břehu Labe v říčním km 67,5 -- 68,7 s přilehlou pozemní částí, b) přístav Ústí nad Labem -- Krásné Březno na levém břehu Labe v říčním km 71,8 -- 75,3 s přístavními bazény a s přilehlou pozemní částí. 9. Přístav Děčín Přístav tvoří a) přístav Děčín-Rozbělesy na levém břehu Labe v říčním km 92,0 -- 94,2 s přístavním bazénem a s přilehlou pozemní částí, b) přístav Děčín-Loubí na obou březích Labe v říčním km 95,0 -- 98,2 s přilehlou pozemní částí. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 27. ledna 2006 - 10:05:28         Přeprava kontejnerů po vnitrozemských vodních cestách (starší údaje sem případně mohu dohodit taky) ROK 1995 2000 2001 2002 2003 2004 TEU 2 054 122 152 282 250 240 Quex Administrátor Číslo příspěvku: 3001 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 27. ledna 2006 - 10:38:32         Trainspot: Zajímavý je ten dvacetinásobný pokles od roku 1995 do roku 2000... A pak opět růst na dvojnásobek, na který neměly ani moc vliv povodně v roce 2002. O co přesně jde, odkud kam ty kontejnery po vodě jezdí a pro koho? ...bude třeba zvládnout zákony po našem... Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 27. ledna 2006 - 11:22:19         Tak v podstatě jsou to výkazy dopravců odevzdané na MD. Jak to souvisí s realitou nechť posoudí každý sám. Každopádně alespoň podle mých zdrojů to opravdu o moc silnější nebude. Pokud je mi známo, tak se převážně jedná o kontejnery se součástkami k velkým investičním celkům, jako byla např. čínská elna Šentou. Nakládá se většinou v Lovosicích, Děčíně a snad ještě v Mělníce? Petis Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 4-2005 Odesláno Neděle, 12. února 2006 - 20:51:58         neměl by někdo podrobnější info, nebo adresy stránek, kde jsou dostupné údaje o přepravovaném množství a druhu materiálu na řekách a kanálech v Evropě, vývoj... atp? M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1959 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 18. května 2006 - 19:59:47         Petis: Odpověď není příliš rychlá, ale statistiky německé vnitrozemské plavby jsou na ELWISu: http://www.elwis.de/Verkehrsstatistik/durchgangsverkehr/index.html Trainspot, Quex: Přeprava kontejnerů na Labi je nadále žalostná (i na německém úseku), ovšem hned vedle na Středozemním průplavu zažívá exponenciální nárůst (desetinásobek během posledních 5 let). Absolutní čísla sice furt nic moc, ale rekonstrukce průplavu pro větší lodě bude ještě pár let pokračovat (i s navazujícím EHK do Berlína). Viz strana 5: http://www.elwis.de/Verkehrsstatistik/Verkehrsberichte/WSD-Ost.pdf M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2157 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 11. července 2006 - 23:35:21         To su zvědav, jestli se v Mělníku na nové 350 metrů dlouhé nábřežní zdi (až ji Viamont postaví) někdy nějaký kontejner vůbec přeloží. http://www.rvccr.cz/tisk.htm#tisk22 Kulík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 4-2004 Odesláno Středa, 12. července 2006 - 07:30:48         Chci se zeptat kolik je v České republice souprav nákladní motorové lodi a vany? Včera jsem totiž v Ústí potkal tuto soupravu společnosti EVD.   M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2158 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 12. července 2006 - 11:43:21         Kulík: Samotná EVD uvádí ve svém lodním parku http://www.evd.cz/sped_cz/lode.htm 14 tlačných člunů (plus jeden malý hornopalubový), ale jen dva tlačné remorkéry. Z toho předpokládám, že soupravy motorové nákladní lodě s tlačným člunem jsou u nich běžné. Na fotkách http://www.evd.cz/sped_cz/galerie.htm mají i soupravy s vlečnými čluny (o nichž jsem myslel, že patří už jen do historie labské plavby). Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 1-2006 Odesláno Úterý, 08. srpna 2006 - 16:57:45         Tlačných souprav bylo vyrobeno okolo padesáti pro dopravu uhlí do Chvaletic. Měly označení TR 501 až 5xx (nevím kolik jich přesně bylo) Některé dodnes jezdí u jiných dopravců a soukromníků, hodně jich je dlouhodobě odstavených, hlavně ve Chvaleticích. Ještě před řadou TR bylo (a pár jich ještě jezdí) asi patnáct s označením TL + jedno až dvojciferné číslo. www.fotodoprava.com M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2234 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 08. srpna 2006 - 23:17:49         Gromit: TL byly ty dlouhé pro mezinárodní dopravu? Zhruba před měsícem jsem fotil Vinklerovu loď Calimero (s veeelkým pískovištěm jak prohlásila dcera ) plující proti proudu do Prahy. Máte v Polabí nějaké pískovny nakládající dopravníkem přímo do lodě?   Ta je taky původem z ČSPL? Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 10. srpna 2006 - 10:03:57         M v: TL nebyly co do vzhledu jednotné jako TR, některé kusy se od sebe značně lišily, spíš to byla individuální kusová výroba než sériová. Na mezinárodní dopravu se spíše než tlačné soupravy používaly "pevné" lodě řady MN (s pěticiferným číslem) později přejmenované na Labe (s dvojciferným číslem). Calimero a několik dalších jsou původně stará řada MN (s čtyřmístným číslem) které se dříve u ČSPLO používaly ve vnitrostátním provozu. Byly v 90. letech rozprodány většinou soukromníkům a malým firmám. www.fotodoprava.com Kulík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 4-2004 Odesláno Úterý, 10. října 2006 - 15:11:30         Nevíte náhodou kolik bylo vyrobeno těchto prodloužených remorkérů typu TR800.