| Autor |
Příspěvek |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 302
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 22. února 2007 - 20:57:10 | 
|
V Dansku snezi...
A to dost.
Nektere trate jsou nesjizdne, jinde se dari udrzet provoz jen s obtizemi.
BaneDanmark ma pohotovost a se snehem bojuje. Je nasazeno 8 snehovych pluhu. Na cisteni vyhybek byli povolani pracovnici navic. K pluhovani se pouzivaji ctyri muzejni lokomotivy rady MY a jedna muzejni lokomotiva rady MX.
Nejvetsim problemem jsou vyhybky, ktere je nutno cistit rucne. Prestoze vetsina vyhybek ma elektricky ohrev, tolik navateho snehu jim odstranit nejde. Problemy pusobi i rampouchy, ktere odapadavaji z projizdejicich vlaku.
Vlastni fotky nemam, tak aspon par nalinkovanych:
1. Aalborg hlavni nadrazi, 1. kolej. Ocividne nesjizdna.
http://www.tog-sim.dk/PNphpBB2-download-id-3440.html
foto Denvar
2. Aalborg hlavni nadrazi, jednotka DSB rady MF na 3. koleji. Vlak zkoncil v Aalborgu, v dalsi casti trasy dale na sever byl odreknut a jednotka MF se vydala nazpet jiznim smerem.
http://www.tog-sim.dk/PNphpBB2-download-id-3441.html
Foto Denvar
3. Lokomotiva VL rady MX bojovala se snehem na tratich VL ale jeji pokus o vyprosteni uvazle jednotky Y54 zkoncil vykolejenim. Ridici vuz se podarilo vyprostit, ale pod motorak se dostalo tolik snehu, ze pri pokusu o vytazeni ho snih nadzvedl nad koleje.
http://www.tog-sim.dk/PNphpBB2-download-id-3442.html
foto amh
Zajimave je vysvetleni proc se pro praci s pluhem pouzivaji historicke lokomotivy. Jsou tezsi a hlavne maji tuzsi ram. Navic maji kabinu jako soucast skrine (na rozdil od novejsi rady MZ).
U novejsich lokomotiv hrozi ohnuti ramu, protoze ram neni v ose narazniku. Oddelenim kabiny se snizila hlucnost, ale pri prorazeni zaveji bych v takove kabine nechtel sedet...
Zamestanci v Randers byli zavati uvnitr depa i s masinou 
A tak misto nich nakonec pluhovala lokomotiva NJ M17. Zaveje byly do vysky 1 metru.
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 304
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 22. února 2007 - 21:13:04 |
|
Jo, v Norsku taky nasnezilo a dopadlo to takhle:
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 305
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 23. února 2007 - 12:12:25 |
|
20 cestujicich a 3 zamestanci DSB uvizli ve ctvrtek odpoledne s jednotkou DSB rady MF (IC3) v zaveji u obce Hoerdum na trati Thisted - Struer. Evakuovat je se nepodarilo a tak museli ve vlaku prespat.
Kolem 23. hodiny byla na pomoc vyslana jina jednotka rady MF, ktera mela vyzvednout cestujici a odtahnout uvizlou jednotku zpatky do Strueru. Vyprostit uvizlou jednotku se nepodarilo a tak se cestujici presunuli do te pomocne jednotky. Bohuzel, po asi 1 km na ceste zpatky uvizla i tato jednotka v nove zaveji.
A tak muzeji pockat, nez se k nim dostane vlak s pluhem. V 10:30 v patek jela vyprostit uvazle jednotky lokomotiva VLTJ (MX) s pluhem.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 306
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 23. února 2007 - 23:15:14 |
|
Tak uvazle jednotky uz vyprostili, tady je link na video z regionalnich zprav. Na konci se tam na okamzik objevi lokomotiva VLTJ s pluhem. Je to rada MY (nikoliv MX jak jsem napsal v predchozim prispevku)
http://www.tvmidtvest.dk/sw29737.asp?vid=341295
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 312
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 02. března 2007 - 13:46:38 |
|
DSB dostaly povoleni od drazniho uradu na zkousky jednotky MG (IC4) na trati v normalnim provozu. To znamena ze od 21.2. se muze jednotka IC4 objevit na trati mezi Aarhusem a Aalborgem. Jde o zkousky bez cestujicich. Po ziskani zkusenosti z provozu je treba testy vyhodnotit a pripadne jeste cosi upravit a znovu vyzkouset nez bude mozne uvazovat o provozu s cestujicimi. Jednotky mely byt nasazeny do pravidelneho provozu jiz v roce 2003, ale od te doby byl termin jejich nasazeni jiz 7x odsunut.
Trat Aarhus - Aalborg byla vybrana, protoze z ni neni daleko do dilen v Aarhusu.
No a dukazem toho, ze se IC4 mohou objevit i v Aalborgu je tato fotka od Denvara. Je treba pripustit, ze se jednotky IC4 obcas pohybuji i vlastni silou, zatimco na fotce se jednotka pohybuje jen diky asistenci dvou jednotek rady MF (IC3).
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 318
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 05. března 2007 - 16:05:23 |
|
Spolecnost Green Cargo (GC) dnes oznamila svuj zamer stat se dulezitym spoluvlastnikem spolecnosti Railion DK. Transakce ma byt v radu 100 milionu svedskych korun.
Dnesni 30% podil mezinarodnich preprav na prijmech GC se ma zvysit az na 50%.
(zdroj E24 + link pro ty, kdo si to chteji precist v originale: http://www.e24.se/dynamiskt/tjansteforetag/did_14752853.asp)
|
Java
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Pátek, 09. března 2007 - 13:02:21 |
|
Tady je pár vlastních (tedy nedokonalých) obrázku z Kodaně hlavního:
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 320
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 09. března 2007 - 19:19:14 |
|
Java:
Ta prvni fotka informujici o tom, ze kuracky vuz ma cislo 07 jiz patri minulosti. Kuracke vozy od ledna u DSB nejsou. Je na ni videt take ze infosystemu se obcas nedari. Chybi cisla vozu prvnich dvou jednotek.
Ty patraky jsou dlouhodobe pronajate z Nemecka, ale ze by to bylo od DB to ani nahodou. Do Danska byly dodany jako nove v roce 2002 a jsou pronajate od vyrobce (Bombardier). Puvodne melo jit o 4-lety pronajem, ale ten byl prodlouzen o dalsi 2 roky kvuli zpozdeni dodavek IC4.
Obrazky z interieru jsou na
ABs DSB
Kdyby si je nahodou nekdo chtel v roce 2009 koupit nebo pronajmout...
(edit: fuj ten link tu stranku hnusne roztahl. Opraveno.)
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1130
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pátek, 09. března 2007 - 21:26:10 |
|
To tam jsou jen ridicaky ? Ostatne ty u DB jezdi jako 1 v patre a v "prizemi" je prostor pro vozickare + kocarky a podobne + WC + bar koutek s napojovym automatem. 2. trida je pak v naslednych vlozenych vozech. Predpokladam, ze v tom dansku je to asi taky tak nejak, ne ?
jinak, je to divne, ale prijdou me nedomysleny s ohledem na nastupni prostor a jeho vyssi nad TK, protoze u klasickeho peronu, se jde -1 schod, vozickari a spol tam maj kvuli tomu rampu "do kopce".
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 321
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 12:10:14 |
|
Pjp: Jasne, ze nejsou jen ridicaky.
Ridicaku ABs je 14 a k nim 53 patrovych vozu rady B a Bk. Dnes jsou vlastne uz vsechny vlozaky B (i kdyz nevim, jestli uz je preznacili).
Bk bylo s kurackym oddilem
B
Bk
Ty vozy nebyly vyrobeny podle nejakych specialnich pozadavku DSB - na to nebyl cas, je to standardni reseni pro Nemecko. Proto jim chybi nektere vybaveni obvykle u DSB - jako treba zasuvky 240V nebo sklapeci stul na prebalovani nemluvnat na WC.
Nedomyslene - souhlas. Hlavne ale byly dodane rychle a to bylo dulezite.
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1131
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 12:26:55 |
|
Proc ? Ja to tu znam jako Metronom/IRE (?), teda bez kuracke verze, bo u DB se kouri az u IC/EC/ICE a to ne vsech. U regional je univerzalni zakaz a neprijde me to az tak zle. Ale zasuvky jsem mel za to, ze tam jsou a na prebalovani je prave vybaven ten ridicak, ale zase az tak jsem to nezkoumal, takze je to mozne ze to tak je. Ale je fakt, ze rameno Metronom/IRE je HH - HB a pak HH - Hannover (- Göttingen), cili tak max cca 2.5h jizdy a to se snad nejak i vydrzet necha ;-)
http://www.der-metronom.de/
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 322
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 13:08:23 |
|
No hlavne ty sedacky. Kus peny i kdyz potazeny hadrem nikoho prilis neoslovi. Zvlaste kdyz dansky substrat byl zvykly na calounene sedacky (i v osobacich a S-togu). Tohle byly prvni vozy s penovymi sedackami. Od te doby se pena dopravcum zalibila (ze by to bylo cenou?) a tak maji penove sedacky i nove jednotky pro S-tog (ty jsou vubec nejhorsi) a Desiro (rada MQ). Arriva se svymi Linty (rada AR) nezustala pozadu, tam je taky jenom pena.
Ridicak na prebalovani vybaven neni. Ja jsem to nezkoumal, ale kdosi si na to stezoval a ten dopis i s vysvetlenim byl otisten v platku DSB.
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 13:31:21 |
|
J_p:
S-tog je S-Bahn? V Dánsku byly v příměstské dopravě čalouněné sedačky? Žádný vandal je nezničil?
kdosi si na to stezoval
Je v Dánsku opravdu běžné přebalovat nemluvně na vlakovém záchodu? (Jenom se ptám, nehledejte za tím žádnou ironii.) |
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1132
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 14:28:18 |
|
J_p - > Ano, ze sedackami souhlas, ale treba zde jsou lepsi jak v tom vagonu SBB CFF FFS ci jak to tam na nem je napsano, co jezdi rano (6.40 HH Dammtor) IC HH Altona - Chur, to je des. toho co to vymyslel, posadit na ni a privazat retezem a pekne az nakonec, at si tu svoji kokotinu pekne uzije. To ten odpoledni pripadny Metronom je proste veget. I kdyz na "prastare" sedacky IC vozu DB to taky nema ... ;-)
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 323
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 22:32:49 |
|
Čsad_zastávka: V Dansku neni S-bahn, v Dansku je S-tog. Je to mestska a primestska zeleznice v Kodani a okoli na systemu 1500 V ss.
Nejstarsi jednotky ze 30. let minuleho stoleti mely calounene sedacky dokonce potazene kuzi. (Jedna se dochovala jako muzejni)
Jednotky 2. generace (50. leta) mely sedacky taky caloune, ale potazene zpocatku kozenkou, po rekonstrukci v 70. letech potom hadrem, ktery odolava vandalum mnohem lepe nez kozenka.
Jednotky 3. generace puvodne urcene na S-tog expres mely vubec nejlepsi sedacky.
Bohuzel pri vyberu dodavatele pro 4. generaci musely byt uplatneny uz pravidla EU pro zadavani verejnych zakazek. Zatimco 2. generace jednotek mela usporadani sedacek 2+3 na koncich, jinak 2+2, 3. mela 2+2, tak ctvrta (ktera ma sirsi skrin) ma usporadani 2,5 + 2,5 (uz za to by si zaslouzil autor nakopat) = vyuziva se jako 2 + 2 + taska, navic u tvaru operadla slo jen a jen o design a nikdo asi nepredpokladal, ze tim maji jezdit lidi...
S privazanim autora k takovymto sedackam bych taky souhlasil. Foto je treba tady:
SA-SB-SC-SD DSB S-tog
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 294
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Neděle, 11. března 2007 - 16:23:50 |
|
J_p:
Ta sedadla vypadají otřesně. Máte nějaký odkaz na ten muzejní S-tog? Neumím dánsky, tak nevím, co vlastně hledat.
Taky mám 2 praktické dotazy: jaké soupravy jezdí na EC Hamburk - Aarhus a kde potkat takové ty zvláštní jednotky IC3? Možná bych se do Dánska dostal na 1 den z Německa, tak abych případně šel, totiž jel, na jisto. Díky. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 324
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 03:25:22 |
|
1. odpoved: Jeden vuz ma zeleznicni muzeum v Odense a jedna celou trivozova jednotka je v depu Hoeje Taastrup. Patri tusim tamnejsimu klubu.
Fotka je treba tady:
http://myldretid.dk/billeder/vis_billede.php?foto_id=53
Tyto jednotky byly v provozu od roku 1934 do roku 1978.
2. odpoved: Hamburg-Aarhus jezdi pravdepodobne soupravy DB.
S IC3 (rada MF) se muzete setkat i v Nemecku, protoze vsechny vlaky EC Hamburg-Kodan jsou vedeny temito jednotkami.
Pokud budete v Dansku, tak s IC3 se najisto setkate na sever a na vychod od Fredericie. Na jih od Fredericie se spise setkate s jejich elektrickymi sestrickami, ER4. Mezi Kodani a Fredericii potom s obebema druhy jednotek, casto na tomtez vlaku. Chce to zajet do Odense nebo Fredericie a podivat se na spojovani a rozpojovani jednotek. (nejen) Na tomto foru nikdo nechce verit jak rychle to jde.
Upozornuji na nektere odlisnosti v tarifu v DK proti CR: 1. mistni doprava je zahrnuta v zeleznicni jizdence, 2. cena mistenky je 20 DKr za 1 cestu - nikoli za 1 vlak (tzn i s pripadnym prestupem.) 3.Sleva pro mladez do 26 let je 50% v po-ct a v so a 25% v pa a ne.
4.Dopravci si navzajem uznavaji jizdenky, tzn. na jizdenku zakoupenou u DSB muzete cestovat vlakem spolecnost Arriva a obracene.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 325
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 19:59:04 |
|
Oprava k historicke souprave S-togu:
Dochovaly se 3 vozy MM 718, FM 874 og MM 732 a ty patri zeleznicnimu muzeu. Vozy byly renovovany v letech 1980 a 1990. V letech 1994 - 2003 jezdily obcas jako nostalgicky vlak.
Bohuzel bylo rozhodnuto neudrzovat tento vlak v provoznim stavu a pote byl jeden hnaci vuz vystaven v zeleznicnim muzeu v Odense. Zbyle dva vozy jsou v depu.
To jsem nevedel. Vyplyva z toho, ze kdyz jsem se tim svezl v roce 2003, tak to byla vlastne jedna z poslednich jizd. Ze bych sem dal par fotek...?
Zkusim je najit. Jeste si pamatuju, ze me zaujal napis nade dvermi zakazujici vystupovani mimo stanice a zastavky. Dvere se oteviraly rucne, ale zaviraly se motorem nebo vzduchem (to uz si nepamatuju), kazdopadne centralni zavirani dveri bylo u vlaku z roku 1934 prekvapenim.
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 295
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 21:58:52 |
|
J_p:
Veteran-s-tog? Zajímavá řeč ta dánština.
Ze bych sem dal par fotek...?
To by bylo fajn. Nechápu, jak mohlo být po renovaci rozhodnuto o neudržování vlaku. Je v Dánsku hodně fandů do vlaků nebo alespoň návštěvníků různých nostalgických jízd? Že by se třeba trochu vzbouřili. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 326
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 23:39:10 |
|
V Dansku je cela rada zeleznicnich klubu, ktere vlastni historicka vozidla a podle svych moznosti je udrzuji (nebo neudrzuji).
Bohuzel ani historicka vozidla nejsou usetrena pred utoky vandalu. Ono je to dost demotivujici, kdyz nekdo stravi mesice brousenim, kitovanim a lakovanim vozu kdyz potom vsechnu tu praci behem chvilky nejaky debil znici.
A tak to vetsinou dopada tak, ze kazdy klub ma jednu nebo dve provozni (mensi) masinky a par vozu, aby bylo s cim si zajezdit a zbytek chatra (i kdyz to je porad lepsi nez srot). Mimochodem, na obrazku pod jmenem mam jednu z tech stastnejsich, zachranenych.
Velkou lokomotivu (MY nebo MX) si zadny z klubu dovolit nemuze a ani by pro ni nemel odpovidajici vykony.
Zeleznicni muzeum ma docela rozsahlou sbirku vozidel. Rozhodne stoji za to navstivit Odense a podivat se tam. Muzeum je v byvalem depu hned u nadrazi.
Historicky vlak se dansky rekne Veteran tog
Jinak aby to nebylo spatne pochopeno: to rozhodnuti neznamena, ze se to neudrzuje. Znamena to "pouze" ze to neni provozni.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 327
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 00:10:08 |
|
Na tehle fotce je lokomotiva MZ 1437 (drive DSB) ve svem novem pusobisti. Kdopak pozna, kde to je?
foto IsoNick
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1957
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 10:41:01 |
|
Tuším, že jsem slyšel něco o Řecku - i ty mašiny za tím by tomu snad odpovídaly. |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1129
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 12:28:04 |
|
Já tuším něco o Austrálii.
PŠ |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 8577
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 13:19:33 |
|
Ten kaktus, automatický spřáhlo...
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1960
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 14:33:06 |
|
No kaktusy se vyskytují kupodivu i v Řecku, to spřáhlo už tak ne... |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1961
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 14:54:52 |
|
tyhle už tam ale nejezděj... |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 328
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 16. března 2007 - 23:08:37 |
|
Petr Simral tusi spravne! Je to v Sydney.
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 301
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 17:52:56 |
|
J_p:
Narazil jsem na internetu na fotografii takovéhoto fešáka, pořízena v Odense 17. 8. 2003 (autor: Jorn Sabroe). Máte o tomto voze nějaké informace nebo i vlastní zkušenost? A co fotky veteran-s-togu z Vaší jízdy s ním, už jste je našel?
(Příspěvek byl editován uživatelem ČSAD_zastávka.) |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 329
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 22:20:35 |
|
DSB uzavrely dohodu s Deutsche Bahn, podle niz maji byt od 9. prosince zavedeny prime vlaky mezi Kodani a Berlinem pres Hamburg. Dohoda dale predpoklada, ze do mezinarodniho provozu DSB budou zarazeny nemecke jednotky ICE-TD.
Nejpozdeji 15. brezna 2008 maji byt mezi Kodani a Hamburgem + Aarhusem a Hamburgem 2 pary vlaku ICE-TD, z nichz jeden bude dale pokracovat az do Berlina.
Tato dohoda take znamena, ze DSB budou mit moznost uvolnit nekolik jednotek IC3 z mezinarodniho provozu.
Jizdni doba mezi Kodani a Berlinem bude 6 hodin, tedy beze zmen.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 330
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 22:26:54 |
|
Čsad_zastávka: motorovy vuz MO 1846 vyrobila lokomotivka Frichs-Scandia v roce 1954. Vyrazen byl v roce 1984. Od te doby je majetkem zeleznicniho muzea.
Na teto strance je nekolik zajimavych fotek z tohoto vozu
MO 1846
stanoviste, motor, rozvadec, parni generator...
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 331
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 23:10:24 |
|
Tak dobre, par fotek historickeho S-togu MM 718, FM 874 a MM 732 jsem vyhrabal
Historicky S-tog prijizdi do stanice Jaegersborg
Jedny ze dveri se zaviraly jen tak napul, napis nade dvermi znamena: Je zivotu nebezpecno a pokutou se tresta vyskakovani a naskakovani do/z vlaku za jizdy. Blokovani automatickeho zavirani dveri je zakazano a tresta se pokutou. Uvolnete misto pro nastup a vystup.
Stanoviste strojvedouciho
Vlak prijel do konecne stanice Hilleroed.
Soucasti pripravy na zpatecni cestu bylo pretoceni transparentu.
Setkani 1. a 4. generace S-togu ve stanici Hilleroed
A tady jsem se s historickou soupravou rozloucil, stanice Jaegersborg.
Vlak odjizdi ze stanice Jaegersborg.
edit: datum u snimku pouze doklada skutecnost, ze nebylo spravne nastavano...
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 304
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 18:12:39 |
|
J_p:
Takže jednotky IC3 budou zcela nahrazeny německými na trase Kodaň - Hamburk? Neznám situaci na místě, ale nejsou náhodou jedněmi ze dvou skandinávských osobních vlaků, které jezdí mimo Skandinávii? (Ten druhý jsou vlaky Petrohrad - Helsinki.)
No a off-topic: Němci začínají nějak moc jezdit pod drátama na naftu. V Drážďanech jsem tuhle viděl spoj Drážďany - Hof Hbf vedený dieselovou jednotkou. No a teď už i EC Hamburk - Berlín...
(Příspěvek byl editován uživatelem ČSAD_zastávka.) |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 337
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 23:43:07 |
|
Nechme se prekvapit. Myslim, ze zcela nahradit se je nepodari.
Nicmene, jde o zmenu vozidla, nikoliv o zmenu dopravce a o prodlouzeni jednoho paru vlaku DSB az do Berlina.
nejsou náhodou jedněmi ze dvou skandinávských osobních vlaků, které jezdí mimo Skandinávii? (Ten druhý jsou vlaky Petrohrad - Helsinki.)
No a ten treti jsou treba lehatkove vlaky DSB Kodan - Bludenz (13284 / 13285)...
Mimochodem, ta dohoda pravdepodobne znamena konec EC Praha - Aarhus, resp. Viden - Aarhus
Nechapu, co je spatneho na pouziti dieselove jednotky pod draty. Nelibi se to snad sotousum? Na vetsine IC z Kodane jsou nasazeny dieselove jednotky, elektricka byva ve vlaku jen jedna nebo zadna (s vyjimkou IC Kodan - Soenderborg)
Osobaky totez, 95% vsech vlaku v klasice je vedeno dieselovou lokomotivou. Preprahat jen kvuli dratum je vyhazovani penez a zbytecne prodluzovani jizdnich dob.
|
Tomaseq
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 656
Registrován: 7-2003
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 14:35:22 |
|
Když Skandinávie, tak vzpomínka na můj výlet po Finsku. Fajnšmekry upozorňuji na vozítko vpravo...
|
Arj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1226
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 16:58:01 |
|
co je spatneho na pouziti dieselove jednotky pod draty. Nelibi se to snad sotousum?
Šotoušové se v tomto případě řídí drážním pravidlem č. 1 "Nikdy se to tak nedělalo - Vždycky se to tak dělalo", i když toto pravidlo sami rádi kritizují.
V Česku (resp. tehdejší ČSSR) se v polovině 80.let tvrdě sbíralo osobní ohodnocení všem na Správách drah, kteří měli s oběhy lokomotiv něco společného, za to, když diesel jel pod dráty. Až úplně na konci -ismu začali někteří lidé na FMD rozumně zvažovat, jestli skutečně není z hlediska cestujících pohodlnější a z hlediska úspory nafty zanedbatelné, když vlak jede přímo a rychle.
Ale dráha tím příchází o svoji budoucí výhodu - až dojde nafta. |
Fotista_václav
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 42
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 17:18:48 |
|
Nechapu, co je spatneho na pouziti dieselove jednotky pod draty. Nelibi se to snad sotousum?
S šotoušema to nemá nic společného. Kdo je zvyklí na české poměry se holt podivuje.  |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 338
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 20:07:47 |
|
Zanedbame-li pohodli cestujicich a podivame-li se na vec ciste ekonomicky -
Moc bych se divil, kdyby se dalo usetrit tolik nafty, aby se za usetrene penize daly nakoupit vsechny ty vlaky (at uz lokomotivy+vozy nebo jednotky), ktere by byly potreba navic jen aby se nejezdilo s dieselem pod draty. Navic ani elektrina neni v dratech uplne zadarmo. No a ani firove a posunovaci navic nebudou zadarmo.
DB si to zrejme dokazi spocitat. DSB taky.
CSD si to spocitat umely jiste taky, ale musely se podridit prikazum shora. No a CD si to urcite taky umi spocitat, ale zase nemaji vhodna vozidla (lokomotivy, jednotky) v nezavisle trakci a ani prostredky na jejich nakup.
A az dojde nafta, tak se diesely predelaji na lih a bude se jezdit na slivovici. U aut uz to jde ted, u lokomotiv je to jen otazka casu.
|
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 307
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 22:21:48 |
|
J_p:
Nelibi se to snad sotousum?
Moc ne. Dánům asi může být jedno, jestli dovezou elektřinu nebo ropu a když už dovezou ropu, může být efektivnější ji spálit rovnou než z ní dělat elektřinu, někam ji vést atd. Ale v Německu to nechápu - elektřiny mají dost, proč platit a pálit ropu? Druhá věc je ekologie. Elektřina se dá vyrábět relativně ekologicky, ale ropa je prostě ropa - neobnovitelný zdroj. Předělání motorů na slivovici je jistě hezké, ale tu ropu a možnost z ní vyrobit něco jiného než výfukové splodiny nám už nikdo nikdy nevratí. Leda pár miliard let zase počkat... |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 341
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 23:20:34 |
|
Čsad_zastávka: vubec nepochopil!
Nejde o to, kdo ma elektriny dost. (Mimochodem, Dansko elektrinu vetsinou exportuje - navic ekologicky cistou, vyrobenou z vetru no a ropu ma vlastni ze Severniho more)
Jde o ty vlaky navic!
Co je na tom k nepochopeni? Ze DB nechteji nakoupit zbytecne jednotky? Ono totiz kdyz ten vlak ztraci cas preprahanim, tak nekde jinde bude chybet a bude misto nej muset jet neco jineho. Patnact minut sem, patnact minut tam - a v konecnem souctu to bude u site jako maji DB nekolik desitek zbytecnych vlaku navic kazdy den.
Vedlejsim efektem jizdnich dob zbytecne prodlouzenych preprahy muze byt presun substratu do automobilu! Proto je diesel pod draty, ktery zrychluje cestovani ekologickym prinosem.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 344
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 00:40:40 |
|
Letos opet nabidnou DSB svym cestujicim levnou projizdku vlakem v Dansku - a soucasne sanci na krasne zazitky z cesty. Den DSB bude stejne jako loni v patek po Dni Nanebevstoupeni (coz je statni svatek), tedy 18. kvetna. Prodej mistenek zacal uz v nedeli 18. brezna.
Doporucuje se zakoupit jizdenky a hlavne mistenky v dostatecnem predstihu - vloni byly mistenky vyprodany dlouho prede Dnem DSB. Zejmena o odjezdy brzy rano z regionu Nordjylland a o vecerni odjezdy z Kodane byl vloni velky zajem. Pokud chcet mit jistotu, ze se dostanete do konkretniho vlaku, je vhodne si zakoupit mistenku spolu s jizdenkou na Den DSB.
Jizdenka na Den DSB plati v cele siti neomezene po cely den v casti zeme nebo v cele zemi ve vlacich DSB a spolecnosti Arriva. Jizdenka pro Jylland/Fyn nebo pro Sjaelland/Lolland/Falster stoji 49 DKr. Pri ceste pres Storebaelt (most+podmorsky tunel) stoji jizdenka 99 DKr a zahrnuje Jylland, Fyn, Sjaelland, Lolland, Falster + region Skaane v jiznim Svedsku (tam ale jen vlaky Oeresuntog a Paagatog). Jizdenka z Bornholmu do cele zeme (nebo obracene) stoji 149 DKr.
Behem vlastniho dne organizuji DSB den otevrenych dveri po cele zemi. Ve vsech vetsich stanicich bude rano kava a snidane a ve velkych stanicich budou hrat zeleznicni orchestry.
Vloni bylo behem Dne DSB prepravenou vubec nejvic osob za den v historii DSB. Bylo prodano 88 397 listku. 59 308 cestujicich bylo prepraveno pres Storebaelt, coz bylo vubec nejvice prepravenych osob pres tento most/tunel za den.
DSB budou organizovat prohlidky tam, kam se clovek jako normalni cestujici bezne nedostane: Dilny Hoeje Taastrup, depo Koege Bugt v Hundige a dilny pro motorove jednotky v Aarhusu.
Nakonec budou jeste ruzne nabidky a slevy v cestovni kancelari DSB a kioscich.
Behem Dne DSB bude volny vstup do Zeleznicniho muzea v Odense.
Historicke vlaky vedene parni lokomotivou pojedou v obou castech zeme.
Jizdni rady parnich vlaku
Koebenhavn H odjezd 10:04, 14:36
Helsingoer prijezd 10:53, 15:25
Helsingoer odjezd 11:40, 15:59
Koebenhavn H prijezd 12:35, 16:53
Randers odjezd 10:25, 11:50, 15:25
Langaa prijezd 10:40, 12:06, 15:06
Langaa odjezd 10:55, 14:54, 15:55
Randers prijezd 11:10, 15:08, 16:10
Langaa odjezd 12:09
Viborg prijezd 13:07
Viborg odjezd 13:59
Langaa prijezd 14:51
Jizdenka na Den DSB plati i v parnich vlacich, mistenky do nich vsak zakoupit nelze.
(podle oficialni zpravy DSB)
Kdyz uz jsem si dal tolik prace s prekladem, tak jsem to poslal i zelpage. To jsem zvedav jestli to schvali
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 186
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 23:48:46 |
|
Znáte někdo více norské vlaky ? Mohl by ste mi někdo dát/ sem připstat/ nějké info o el. lok. NSB El14 - v profilu a 4-vozovym modrym "rychlovalku" či Expressu na letiště v oslu? Díky... |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 346
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 16:27:48 |
|
Data NSB El.14
Vyrobce: Thune
Pocet vyrobenych kusu: 31
Rok vyroby: 1968-1973
Maximalni rychlost: 120 km/h, od 5.1.1997 100 km/h
Trakcni motory: 6x NEBB ELM982St
Vykon: 5082 kW
Delka pres narazniky: 17,7 m
Hmotnost: 105 t
Usporadani dvojkoli: Co'Co'
Nacrt:
http://www.jernbane.net/script/bilde.asp?img=../norge/typetegninger/El14.gif
Fotky treba tady:
http://www.railfaneurope.net/pix/no/electric/El14/pix.html
---------------
Data GMB BM71 (expres na letiste)
Vyrobce: ADTranz
Rok vyroby: 1997-1998
Pocet vyrobenych jednotek: 16
Max. rychlost: 210 km/h
Vykon: 882 kW / kazdy vuz
Usporadani dvojkoli: Bo'2'
Delka pres sprahla: BM/BFM 27,90 m, BMU 26,32 m
Hmotnost: BM/BFM 52 t BMU 54 t
Pocet mist k sezeni: 168
Fotky:
http://www.railfaneurope.net/pix/no/electric/emu/BM71/pix.html
Obdobne, ale ctyrvozove jednotky "Signatur" pouzivaji i NSB (rada BM 73), ktere maji navic jeden vlozeny nemotorovy vuz.
http://www.railfaneurope.net/pix/no/electric/emu/BM73/pix.html
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1178
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Úterý, 03. dubna 2007 - 14:07:03 |
|
Zdravim,
existuji nejake stranky ofic/neofic o Kodani/Kobenhavn a okoli ? Doprava zeleznicni/vodni/mestska + neco aspon naznakem o meste ? Proste tak to co by cloveka mohlo zaujmout a musel by pouzit ;-)
Dik, Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
Ssoumar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 107
Registrován: 2-2007
| | Odesláno Středa, 04. dubna 2007 - 22:50:49 |
|
Čsad zastávka: Dresden-Hof asi jinak než dieselem vozit nejde,leda že by Němec nasadil znova nebo  |
Java
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 05. dubna 2007 - 10:48:11 |
|
Pjg: Nejlepší je www.aok.dk - je tam i anglická verze. Myslím je tam úplně vše...jídlo, doprava, zábava, aktuální program (koncerty atp.).Tip na výlet: Osobně doporučuju si metrem zajet na Oerestad, kde vyrůstá nové město ve městě... |
Hrubyv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 373
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 05. dubna 2007 - 12:15:17 |
|
Martin240025: Už jsem toho s NSB najezdil dost, tak se mě zkus zeptat, třeba ti budu schopen odpovědět.
BTW obrázek u mého nicku je dieslová jednotka BM93 NSB, která právě odjíždí z Roerosu směr Hamar (foceno v září 2006)
| Navštivte www.interrail.brejlovec.net a podělte se o své zážitky z cestování v cizině! |
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1190
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Středa, 11. dubna 2007 - 21:35:38 |
|
Java: dik, prozkoumam a neco vymyslim.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne.
http://www.pjp.cz / ICQ: 30831569 / Skype : pavel_pilny |
|
Martin240025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pondělí, 30. dubna 2007 - 20:48:22 |
|
J_p : díky  |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 358
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 22. května 2007 - 11:45:42 |
|
Tento tyden probihaji zkusebni jizdy ICE-TD (BR 605 DB) v Dansku.
Par fotek je tady: http://sren.fotopic.net/c1203580.html
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 371
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 20. června 2007 - 01:20:25 |
|
(pokus o presun diskuze z nespravneho vlakna)
michawel: kvuli snizeni rychlosti se nestihalo krizovani + obraty a samozrejme ani soupravy nelze namnozit. Ty odreknute vlaky byly nahrazeny autobusy. Takze na nekterych tratich byl interval 2 hodiny misto normalniho 1 hodinoveho - misto toho chybejiciho vlaku jel autobus. O tom vsem byly informace jak na www strankach DSB, tak v rozhlase a televizi.
Pri tom vsem ale platilo garantovane spojeni DSB, takze cestujici s normalnimi jizdenkami vlastne jeli zadarmo a ti s mesicnimi budou mit pristi mesic o to levnejsi.
Vlaky InterCity v useku Herning - Struer (- Thisted) odreknuty (s nahradnim autobusem), osobni vlaky jezdily normalne.
InterCity Langaa - Struer odreknuty s tim, ze cestujici meli misto toho pouzit vlaku spolecnosti Arriva.
InterCity Kodan - Soenderborg odreknuty v useku Tinglev - Sonderborg a nahrazeny autobusy - ktere jely po dalnici primo do Koldingu, aby na ne nemusel vlak cekat.
InterCity Kodan - Esbjerg zruseny, vlak jel misto toho do Fredericie, kde si cestujici prestoupili na osobak do Esbjergu. Diky hodinovemu zpozdeni IC vychazel krasny pripoj.
Zpozdeni ostatnich IC a expresu 1-2 hodiny, vc. EC do Prahy.
Intervaly v regionalni doprave byly prodlouzeny na dvojnasobek...
To vsechno dokaze neocekavane teple pocasi v kombinaci se zastaralym a spatne udrzovanym svrskem.
Jinak v primestske doprave v oblasti Kodane jsou odreknute vlaky veci zcela beznou. Ale pri intervalu 10 minut to az tak moc neboli.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 373
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 26. června 2007 - 23:43:08 |
|
Tak vcera vyjel poprve s cestujicimi italsky zazrak IC4.
Zatim nemohu hodnotit z vlastni zkusenosti, ale fotky uz se objevily: tady
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1501
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Středa, 27. června 2007 - 08:21:19 |
|
Fajn a kdy se koukne do Hamburka ?
Ostatne koukam na tu "pikslu" a ten prurez trupu co ma S-tog je zrejme zrovna u DSB nejak obliben ...
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 27. června 2007 - 17:30:51 |
|
Pjp: tak to muzu informovat celkem presne - do Hamburka se v beznem provozu nekoukne asi nikdy (nevejde se k peronum). Aspon ne v dohledne dobe.
Na EC Hamburg-Aarhus a Berlin-Hamburg-Kodan maji byt od prosince nasazeny jednotky ICE-TD.
S-tog s timhle jaksi nema mnoho spolecneho. Snad jen mene pohodlne reseni interieru, nez mela predchazejici generace jednotek.
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1506
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Středa, 27. června 2007 - 17:58:38 |
|
Hmm, takze za nima minimalne do Aarhusu ? No co, aspon ma clovek duvod ... ;-)
A ICE-TD do HH a v prosinci, certvi kde zrovna budu v te dobe, ale treba jeste i tady.
A podobnost s S-togem jsem mel namysli to rozsireni skrine ve spodni casti, dost neobvykle. A ze ICE-3 jest pohodlnejsi ? Tak to teda asi tady maji rovnou drevene lavice ... ;-)
Ale, akorat si rikam, ze ty 2x ICE-3 meli na ferry presne od vrat k vratum a me prisla ICE-TD delsi jak ICE-3, ze by stacila mensi kapacita vlaku ? No, neprislo me to zas az tak, ale tezko soudit. Mozna si poridi delsi lodicku ...
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. |
|
Sponka
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.2.72
| | Odesláno Čtvrtek, 28. června 2007 - 11:46:04 |
|
Aha a já měl doteď za to, že se to té lodi od vrat k vratům vleze akorát jedna jednotka IC3. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 375
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pondělí, 02. července 2007 - 01:16:46 |
|
Pjp, Sponka:
Do lodi se na jednu kolej vejdou 2 IC3 nebo 1 ICE-TD. Koleje ma lod dve.
Oni mohou pripadne kuplovat dalsi jednotku v Puttgartenu - tak jako to delaji s IC3. Lodi se ma posilat jenom jedna jednotka. Dnes taky jezdi vetsinou jen jedna IC3, takze v tom bych problem nevidel.
2. Nekteri rikaji, ze IC-3 je jeden z nejpohldnejsich vlaku na svete.
Navic to vypada, ze ministr dopravy si chce postavit pomnik za kazdou cenu - takze bude most Roedby-Puttgarten. A protoze Nemecko panu ministrovi odmitlo prispet na pomnik, zatahne to cele Dansko
Vyhodi se oknem miliardy na most, ktery nebude mit nikdy vetsi nez jen regionalni vyznam (Kodan-Hamburg). Dopravni odbornici se snazili na misto toho prosadit spojeni Gedser - Rostock, bohuzel neuspesne.
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1509
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pondělí, 02. července 2007 - 08:21:44 |
|
Dovolim si mirne odporovat, na danske strane je videt pozustatek druhe nalodovaci koleje, ale vlastni trajekt ma pouze jednu kolej, takze pokud dve, bylo by nutne zridit/obnovit nalodovaci koleje a uprava/dosazeni v trajektu.
Co se tyce ICE-3, na chvilku je to fajn, ale pri 187cm me uz po 15 min cekani na pripoj v "pohodlnem" posedu zacli bolet zada ...
Co se tyce kuplovani, tak jsem v HH zatim nevidel soupravu ICE-3 + neco, pokazde bud solo ICE-3, nebo 2x ICE-3, ale jinou kombinaci nee. Ty zdvojene jsou snad dvakrat za den, ale to zas az tak vypozorovane nemam.
Co se tyce mostu, tak s ohledem na stav prilehlych kolejist, jednoznacne blbost non plus ultra. Ale zase, pokud by mozna byl most, tak se jedna o "nejkratsi" (jednokolejnou s hodne nepouzivanymi vyhybnami) spojnici HH/HL - Dansko, ale to je sporne co s toho ...
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. |
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 376
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 04. července 2007 - 11:02:49 |
|
Pjp:
IC3 v HH nemuze byt + neco jineho. IC3 lze spojit jen s jinou IC3 nebo s ER4 (ale ER4 jaksi zase nemuze do HH, protoze je na 25 kV, 50Hz).
Mechanicky +vzduch lze pripadne spojit take s ET3, MQ (Desiro), s LINTem a s IC4.
2x IC3 v HH je v poradku, druha jednotka ale nejede do KBH, konci v Puttgartenu. Dve jednotky na lodi jsou vzacnosti.
Ohledne lodi mate pravdu, vsechny ctyri maji 1 kolej o delce 118 metru.
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1512
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Středa, 04. července 2007 - 11:08:20 |
|
V tom pripade jsem se s tou vcacnosti potkal .. ;-)
Akorat by me prislo divne, ze by DB pouzivali sluzeb DSB vozidla na svych vykonech. Zvlast kdyz do puttgardenu zajizdi IC/EC souprava klasicka DB + motoraci (RB/RE) s Lubeck, to me moc nesedi, ale nechci se hadat.
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. |
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1513
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Středa, 04. července 2007 - 11:43:36 |
|
No, abych doplnil predchozi reakci:
- nepotkal jsem v HH zatim ICE-3 s jinym cilem nez KBH, ale muze jezdit mezi Puttgarden - Lubeck
- kolejiste bf Puttgarden neumoznuje/nepouziva zadne koleje k odstavovani cehokoliv, teda koleji je tam neurekom, ale cervene obdelniky, zarostle a neojezdene koleje a tristni stav tamejsiho depa mluvi za vse. Ale zase na druhou stranu ma proti DSB strane v pouzivani o jednu kolej vice ... DSB strana pouziva akorat tu jednu kolej, ale zase depo vizualne v lepsim stavu, ale zase evidentne uz doslo k castecne redukci kolejiste v oblasti verejnych nakladacich kolji, ale to uz asi bude taky starsi historie.
- 2xICE-3 nach KBH je v HH hbf k videni asi tak 1-2x za den, cili ani tady ta zdvojena jednotka neni taky az tak obvykla.
- strana stanovist ma taktez gumove navalky a automaticke sprahlo, cili po spojeni neni tato skutecnost na prvni pohled zrejme, zejmena pro nekoho kdo tu jednotku nevidel v sole, ostatne v miste zkuplovani je dokonce vizualne mezivozova mezera mensi, nez mezi vozy vlastni jednotky ...
- co dal ? ;-)
Pavel
Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ...
Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ...
Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. |
|
