| Autor |
Příspěvek |
Peta303
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 547
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 29. října 2007 - 23:49:15 | 
|
Tak esa na nákladech za Plzní bohužel potkávám běžně - a potkávám jich víc, než kolik jezdívalo na rychlících.
Podle mě dopadneme jako na Slovensku, kde 363 v osobní dopravě citelně chyběly. Nákladu jedoucímu 70 km/h vadí dejme tomu 2 patnáctiminutové přepřahy daleko méně, než rychlíku, na tom si troufám trvat.
Taky si myslím, že největším problémem budou ty mosty... A v kuse několikakilometrové úseky nepřístupné jinak než po trati. Tunely jsou už dokončené? Dlouho se na nich nepracovalo. :-) |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 655
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Úterý, 30. října 2007 - 08:26:49 |
|
ad Peta303: Nejsou, jeden se má rozšiřovat kvůli nedostatečnému průjezdnému profilu.
(Příspěvek byl editován uživatelem M_K.)
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz http://spvd.cz/pnovanka
|
|
Mixer
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.102.235
| | Odesláno Úterý, 30. října 2007 - 20:31:52 |
|
Ano, měli by se esa víc řadit před rychlíky než před náklady, ale je tu jeden problém, ty esa před nákladem můžou patřit cargu, tak se před rychlíky stejně nezapojují, já neznám to rozdělení: To dostane ČD a to cargo, možná se počítá s tím, že ČD koupí 380ky, tak většina es šla cargu, i když si osobně myslím, že ČD na ty "hvězdy" nebude mít, tak že si je zase koupí jenom cargo... |
Peta303
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 548
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Středa, 31. října 2007 - 01:11:04 |
|
Mixer - proto jsem zmínil to Slovensko, protože tam něco podobného nastalo. |
Stavitel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.216.126
| | Odesláno Čtvrtek, 01. listopadu 2007 - 09:06:26 |
|
Qěci: Jo, nějak sem zapoměl že za Stříbrem je dost velkejch ocelovejch mostů kde je kolej na mostnicích - ty zřejmě musí být všechny nahrazený, nejspíš spřaženými ocelobetonovými s průběžným kol. ložem... Já sem myslel spíš ty kamenný klenby s vysokým přesypem a menší rámový železobetonový mosty, u obou těhle typů průběžné kolejové lože je a tudíž jsou li v dobrém stavebně-technickém stavu, můžou zůstat (i když o těch rámů může být problém s dodržením profilu pro čističku lože, tak se občas musí ubourávat a nově dělat římsy). Každopádně i takové mosty se tam dál vyskytují... |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 669
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 01. listopadu 2007 - 12:54:39 |
|
Na stránkách o lokálce je pozvánka na besedu s projektanty prodloužení trati do Teplé + uvažovaných stavebních úprav této trati.
Viz: http://spvd.cz/pnovanka
ad Stavitel: přijď na pivo...
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz http://spvd.cz/pnovanka
|
|
Chodec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 01. listopadu 2007 - 14:53:16 |
|
stavitel: spřažený ocelbeton asi ne, spíš bych navrhl ocelový vany - kratší doba výstavby
(Příspěvek byl editován uživatelem chodec.) |
Mixer
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.102.235
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 13:37:16 |
|
Slyšel jsem, že když se trať v údolí mže (mezi Stříbrem a Pavlovicema) naposledy rekonstruovala, tak se prý nové mosty postavyli nejdříve vedle, a pak se při krátké víluce staré dali mimo a nové se na jejich místo posadily, jestli pa je to možné?
Kdyby to možný bylo, tak se to s těma mostama dá udělat v pohodě, za krátkou dobu Stavitel co vy na to, je to možný s železobetonovejma mostama? |
Mixer
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.102.235
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 13:44:52 |
|
A ještě s odklonem nákladních vlaků přes Tachov, není to zas tak špatný nápad, na ten vlak by zezádu v Planý najel Diesel, do Tachova by se to sunulo, akorát je tu jeden problém, vlaky by se už musely řadit podle toho, že tam je 20t na nápravu a 8t na běžný metr, což je Třída tratě C3, narozdíl od D3 přímo přes Pavlovice, ale podle mě by bylo výhodnější ty vlaky taky posílat přes Poběžovice a Stod, než je zase v Boru točit a pak zse ve Svojšíně. |
Křivi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.188.107.50
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 16:44:09 |
|
Mixer: sázím 5 liber proti jedné, že odklonové nákladní vlaky budou jezdit přes Žatec (Plzeň) nebo přes Ústí (Praha a dál). Přes Tachov nejde jen o úvratě a přechodnost, ale i o krátké koleje, nízkou propustnost a D3. Tam jsou podmínky maximálně tak na odklon místní zátěže stávajícími nebo zavedenými manipuláky nebo něco na ten způsob. Rozsáhlejší odklonovou vozbu by tam mohli zakreslit tak nanejvýš šotodispečeři do turistické mapy. , podobně jako šotoprojektanti nový koridor Bezdružice - Teplá .
I když obojí by mělo i svá + a odklony by se navíc pěkně fotily. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1768
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 17:57:33 |
|
Odklánět náklady přes Tachov je naprostá blbost. Jak chcete protahovat 600m dlouhý náklad po trati s dopravnami s kolejemi dlouhými nějakých 250 metrů? Jak to v Tachově "odúvraťujete"? A dělit takový vlak na tři kusy nikdo nebude. To se nevyplatí.
|
Mixer
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.102.235
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 19:19:44 |
|
Nevím, jak jsou v Tachově dlouhé staniční koleje, nevím ani jak by se to kde křižovalo, ale taky si myslím, že se spíš náklady budou posílat přes Chomutov, ale kdo ví, nějaká Vn by tam mohla občas projet |
Dolda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 222
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 19:21:52 |
|
Mixer,Křivi,Qěci: No nějaké menší náklady můžou jezdit i přes Tachov.Při povodních v srpnu 2002 když spadnul násep u Hradce u Stoda, tak se jezdilo odklonem Domažlice-Poběžovice-Tachov-Planá. Jezdily 2x 742 s dlouhými náklady cca 25-30 vozů! Byly tam i německé vozy. Jezdilo se i přes den. Já jsem viděl takhle jet myslím že určitě 2x. Tak by nebyl asi problém to tahat přes Tachov. |
Mixer
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.102.235
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 19:54:06 |
|
Dolda: Pamatuji se, ale bylo to při sesunutí tratě ve Vejprnicích, posílalo se to posílalo Poběžovice-Bor-Svojšín, ale to je zase trochu jiná situace, protože se to nemusí točit a trať Plzeň - Domažlice má taky zatížení tratě C3, ale s tou délkou kolejí by to takový problém být nemusel, vlaky by se křižovaly až ve Stodě a Nýřanech, příp. s 810, která se snad na kolej o délce 250m vejde, v tom tachově jsou snad koleje delší.
Aby jsme to nezamluvily, dalo by se to tak udělat s tima mostama tak jak jsem psal víše? |
Dolda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 03. listopadu 2007 - 20:33:46 |
|
 Ve Vejprnicích se sesunul násep někdy v zimě, a u Hradce hned v srpnu a odklony jezdily o prázdninách, protože chvíli se nejezdilo i přes Klatovy, tam bylo něco s mostem asi hned u Klatov. O tom že se jezdilo přes Bor to nevím, ale to už by měly všechny vlaky jezdit normálně odklonem přes Klatovy. Jinak na výluky na 180 vzpomínám v dobrém, protože na výlukách jezdil ještě autobus ŠL 11.  |
Stavitel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.27.41
| | Odesláno Pondělí, 05. listopadu 2007 - 12:19:42 |
|
Mixer : možný to určitě je, vím že se takhle dělal most přes vltavu v praze na výtoni, celá výluka trvala cca 12 hodin...a to bylo v roce asi 1905 -))
zajímavé na tom bylo navíc ještě to,že ten starý se jen přendal na nějaké lodi či prámy a rovnou odvez po vltavě. elegantní. vzhledem ke splavnosti mže tohle asi nepůjde.
záleží asi hlavně na terénu, jestli se dá vedle postavit nějaká skruž za alespoň trochu rozumný peníze.
chodec : ocelový vany - pokud bude investor ochotněj trochu připlatit, proč ne. ocel je přeci jen dražší. ty betonový vany sem viděl v táboře ,ale je fakt že tam byla vedle druhá kolej na provizorku. Na jednokolejce má ocel slušnou šanci.
m_k : myslíš na tu vaší akci? proč ne... když to vyřeším s dopravou, mám to na ubytovnu od trati dost daleko-( a jezdit namazanej se mi nechce. A co se bude točit? |
Stavitel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.27.41
| | Odesláno Pondělí, 05. listopadu 2007 - 12:25:41 |
|
Mixer : možný to určitě je, vím že se takhle dělal most přes vltavu v praze na výtoni, celá výluka trvala cca 12 hodin...a to bylo v roce asi 1905 -))
zajímavé na tom bylo navíc ještě to,že ten starý se jen přendal na nějaké lodi či prámy a rovnou odvez po vltavě. elegantní. vzhledem ke splavnosti mže tohle asi nepůjde.
záleží asi hlavně na terénu, jestli se dá vedle postavit nějaká skruž za alespoň trochu rozumný peníze.
chodec : ocelový vany - pokud bude investor ochotněj trochu připlatit, proč ne. ocel je přeci jen dražší. ty betonový vany sem viděl v táboře ,ale je fakt že tam byla vedle druhá kolej na provizorku. Na jednokolejce má ocel slušnou šanci.
m_k : myslíš na tu vaší akci? proč ne... když to vyřeším s dopravou, mám to na ubytovnu od trati dost daleko-( a jezdit namazanej se mi nechce. A co se bude točit? |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 677
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 05. listopadu 2007 - 14:08:37 |
|
ad Stavitel: Napiš mi na klas@spvd.cz
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz http://spvd.cz/pnovanka
|
|
Skoro_eisboňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 05. listopadu 2007 - 20:49:30 |
|
Stavitel: díky za info.
Právě to se dělalo v údolí mže, ale už dávno, při elektrifikaci tý trati, takže to se asi už nedělá. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 278
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 06. listopadu 2007 - 21:42:13 |
|
Dotaz ke 3.koridoru:
Nemá někdo aspoň rámcové návrhy jízdních dob nebo aspoň rychlostí (vč. Vvýj, teď prý vyšla nová norma umožňující tyto rychlsoti ještě zvýšit) v úseku za Stříbrem, či alespoň ML - Milíkov?
Říkám si, že by tomu po dokončení prací ta hodina R mohla slušet, to by se ale daný úsek musel stihnout za nejvýše 29,5 minuty i s vatou a pobytama (Planá, Svojšín) = oproti času vypočtenému metodou "všude o 10 víc" chybí něco přes minutu.
Dík. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 933
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Středa, 07. listopadu 2007 - 14:45:40 |
|
Něco málo se dá najít v Koncepci dopravy Plzeňského kraje (je tam takt pro celý kraj zpracovaný v grafické podobě). Ale zpracovatel tam konstatuje, že podmínkou pro hodinový takt rychlíků Plzeň - Cheb je druhá kolej Planá - ML a doporučuje její výstavbu po roce 2015/2020 (teď se mi to nechce hledat), takže předpokládám, že křižování ze Stříbra do Mariánek nevyjde.
Druhý pohled je, zda by tam hodinovka měla opodstatnění. Chápu, že místo osmivozovek po 2 dvou hodinách (tak to bude příští rok) tam mohou jezdit pětivozovky po hodině, ale nebude to stejně kromě pá/ne vozit vzduch?
Když už přidávat v Plzeňském kraji, nebylo by lepší napřed doplnit Domažlice na dvouhodinu?
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 08. listopadu 2007 - 01:26:50 |
|
Zdravím.
Nakonec se mi podařilo něco málo sehnat a vypadá to optimisticky. Já nepsal Stříbro - ML, to určitě ne (leda s Pendolinem ), ale Milíkov - ML, a to snad vyjde. Velmi těsně pro klasiky, celekm v pohodě na Vvýj.
Vždyť je tam hodina už dnes. :-) Ano, když se člověk nad tou oblastí důkladně zamyslí, dojde k závěru, že když si napíše seznam zastávek, které něco obsluhují, zbydou mu současné rychlíkové (a Svojšín kvůli Tachovu a popř. sběrným busům, protože v Plané by se čekalo moc dlouho). Takže Os za Stříbrem zrychlíkovatět na 60 min., zastavit popř. místo Kynžvartu Žandov, popř. navíc Lipová nebo zkrátka podle toho, jak tam vyjdou obslužné busy, a žádnou dvojkolejku nepotřebujem, napojení hodinových regionálkových taktů není problém a ještě se do Chebu přijede velice stejně jako od 140ky a jediné, co teď bohužel nevyjde je 182 od rychlíku (potřebovala by tak minutku dvě "namíň" do Týna).
Mimochodem - vůbec by mě neuráželo, kdyby ta druhá hodina jela z ČB místo Prahy. :-)
Domažlice: Souhlas, a já bych byl dokonce ještě radikálnější. Vzhledem k tomu že obsluhovat DO téměř pouze Os je evidentní nesmysl a dokončená D5 totálně zabila jakýkoli pokus o Německo (resp. půjde o frekvenci na úrovni naší lokálky) do doby VRT nebo aspoň hotového koridoru a DMB, tak se vykašlat na snahu být zde rychlý a vzít to "pásmově", tj. od Stodu (kříže) větší místa do DO v 60 min. (opět náhradou za Os, i když tady by asi bylo vhodné stavět Blížejov, což se ovšem bez infrastrukturních úprav nestíhá ani s rozumným vozidlem, nicméně by se to asi dalo přežít). No a z těch rychlejších vlaků by se třeba jednou za 2 hodiny jelo do Prahy, do Německa za 4 hodiny, zbytek by byl Sp nebo něco na ten způsob. Kapacitní Os pak pouze Plzeň - Stod a případně do Horš. Týna nebo tak.. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 934
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 08. listopadu 2007 - 11:03:25 |
|
A jak moc natěsno to při navrženém modelu křižování vyjde na skupinu v Plzni?
S tím ježděním od Budějc souhlas, pro začátek by to stačilo jako Sp do Babin a tam ostře točit. Z mě nejasných příčin se zástupce Jihočeského kraje při připomínkování koncepce dopravy Plzeňského kraje vyjádřil, že hodinový takt rychlíků nemá na 190 mimo špičku opodstatnění.
No a z těch rychlejších vlaků by se třeba jednou za 2 hodiny jelo do Prahy
A v Plzni to kuplovat s R/Sp z Klatov? Stíhalo by se to?
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
T. Z.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 129.132.33.144
| | Odesláno Čtvrtek, 08. listopadu 2007 - 11:48:55 |
|
170 - Plzen od CH cca 02-58. Idealni. :-)
180 - Kdyz se stiha preprah (proto krize Stod), stiha se i kuplovani. Akorat bud vznikne mirna nesymetrie nebo obousmerne malinko delsi pobyt v PL smer 183, ale ta stejne "nikam nevede" a tudiz je to jedno.
190 - Tady je to trochu slozitejsi, kdyztak se ozvete na mail. |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2007 - 11:08:10 |
|
Příští rok v říjnu by se mělo začít pracovat na přeložce Plzeň-Doubravka - Ejpovice. Vyplývá to aspoň z ročního návrhu plánu výluk pro rok 2008. Také by mohla začít optimalizace Rokycany - Holoubkov. Pražské GŘ však upřednostňuje úsek Zbiroh - Beroun, tak se necháme překvapit. |
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 10-2007
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2007 - 13:07:18 |
|
2Junkrs:
Jaké jsou návrhy datumů pro výluky Rokycany - Holoubkov či Zbiroh - Beroun?...díky |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2941
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2007 - 14:23:58 |
|
170 - Plzen od CH cca 02-58. Idealni na cestu do Práglu autem.
Symetrie časů příjezdů a odjezdů v přestupních uzlech je jenom bohapustá teorie. V NJŘ to sice hezky vypadá, ale praktickej užitek je oproti jednoduchýmu vytvoření smečky*) minimální.
*) tzv. smečkovej grafikon, jiná teorie, původem z UPce
| ...nikdo mi nerozumí - jsem... záhadný... (mazaný Phil Marlowe) |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 281
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2007 - 15:03:43 |
|
Petr_K: Můžete přiblížit? Google našel jen odkaz do K-rep., kde se hovoří o sledu různých linek na jednom úseku (přeplnění prvního spoje z několika těsně za sebou jedoucích), což v daném kontextu nedává vůbec žádný smysl. |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2944
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 10. listopadu 2007 - 23:18:33 |
|
to je smečka v technologii MHD v Pardubicích - spoje jezdí ve smečkách proto, aby se jejich řidiči necítili osamělí  , v praxi to znamená, že z jednoho místa jedou spoje všech linek po dvou minutách a pak čtvrthodinu až dvacet minut nic.
Jinak jde o to, aby v určenou dobu byly všechny vlaky a busy v přestupním uzlu a po dosažení tohoto stavu se opět rozjíždějí v závislosti na jejich konkrétní technologii provozu. Přitom se kašle na nějakou jejich teoretickou posloupnost a hledání nějakýho poločasu symetrie, musí se jenom dodržet pohodlnej přestupní čas mezi posledním příjezdem a prvním odjezdem podle konfigurace přestupního uzlu. Žádná pseudověda, pavěda ani jiný šarlatánství, stačí na to jenom nohy, stopky a občas zapojit hlavu...
| ...nikdo mi nerozumí - jsem... záhadný... (mazaný Phil Marlowe) |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 282
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 00:24:20 |
|
Omlouvám se, ale pořád se nechytám. Dejme tomu že z Plzně na Cheb se pojede každou hodinu 02, přijede se odtamtud do Plzně v 58, a v Plzni jsou okolo té celé přípoje zase jinými směry (třeba 55-05, 50-10, 59-01). Dejme tomu. Podle mě jde o ITG s nulovou symetrií.
Mohl byste prosím pojmenovat, o co jde podle Vás, popř. jaký by musel být rozdíl či dodatečné podmínky v příjezdech/odjezdech této nebo jiných tratí, aby šlo o smečkový grafikon?
Opravdu mi to není jasné, a nad názornost není. Děkuji.
<i> všechny vlaky a busy v přestupním uzlu ... Přitom se kašle na nějakou jejich teoretickou posloupnost a hledání nějakýho poločasu symetrie<i>
No samozřejmě, ono se na to dá často přijít i tzv. "hrubou silou", proč ne? Ale pokud se k té jednotné symetrii - třeba aniž byste ji vůbec pojmenoval nebo i jen zaregistroval - (neříkám nutně v 00, to je věc dohody), z principu výše napsaného nebudou fungovat přípoje při cestě zpět (nebo tam). |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 00:58:57 |
|
ad "smečkový grafikon": Rozumím tomu tak, že lokálně (např. v MHD) může být výhodnější nedělat takt po hodinách, a jejich násobcích či podílech, ale třeba po 17 minutách, aby všude vyšly přípoje, obraty a křižování (jsou-li). Myslím, že popsaný "smečkový" systém je pro IDS s železnicí v páteřní roli nepoužitelný.
Co se týče symetrického a skupin na celou, tak nesmírné mínus je právě ta celá. Existuje dost lidí, kteří musí být v práci přesně v 6,00 hod., nebo ve škole v 8,00 hod. Ve vícesměnných provozech často jsou šichty 6-14, 14-22, 22-6, nebo 6-18, 18-6.
Příjezd v 5,55 je v takovém případě nepoužitelný, 4,55 k vzteku. To samé 7,55 vs. 6,55 do školy.
Myslím, že by se spíš měla veřejná doprava přizpůsobovat společnosti, než společnost veřejné dopravě. Čili v městech, kde se všude dá dostat nejvýše za půhodinu, je u hodinového taktu uživatelsky vhodnější dělat skupiny na půlku. Což může být problém zkombinovat s dvouhodinovým taktem rychlíků. U hodinového taktu rychlíků by půlka obecně neměla být problém. |
ythomas
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.5.19
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 10:28:29 |
|
Ad "smečkový grafikon": Tomu nelze rozumět, to chce svézt se pardubickou MHD... 
...a do doby, než tam postaví METRO, to nebude lepší... |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2945
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 10:52:42 |
|
T. Z. - v podstatě je to, jak jste naznačil, absolutně nesymetrický ITG - spoj přijede do výchozí/nácestný zastávky v uzlu, vyčká příjezdu zbytku smečky a příslušnýho času na přestupy a pak se vydá zase dál. Prakticky - příjezd např. v T - 5, odjezd v T + 2 (T ... čas seskupení smečky, nejlíp kulatý nebo půlkulatý číslo, v podstatě to ani nemusí být příjezd nebo odjezd žádnýho ze spojů ve smečce, jen v tu dobu jsou všechny spoje v uzlu, jejich odjezd se odvíjí od parametru p, který udává dobu na pohodlný*) přestup). Pokud např. vlak ve stanici končí a je nutnost obrátit mašinu, je tak prakticky možný příjezd v T - 1 a odjezd v T + 10 (a pak je parametr přestupu podle předchozího zmínenýho spoje p = 3).
*) do doby pro přestup se započítává nejen vlastní chůze přestupujícího, ale i čas na využití služeb - nákup novin, občerstvení, dozásobení se integrovanými jízdenkami, návštěva WC nebo informačního okénka apod.
Teoreticky se do smečky např. můžou započítat taky spoje linky s (relativně) krátkým intervalem, když např. před časem T přijíždí v T - 15 a odjíždí v T - 13 a po T přijíždí v T + 15 a odjíždí v T + 17.
Symetrický ITG taky nemusí nutně zajistit z5ný přípoje. Stačí, aby např. rychlík a zastávkovej autobus v opačným směru, pokud už odněkud jede, měl stejnej minutovej poločas symetrie a mezi výstupištěm z vlaku a zastávkou autobusu bylo 250 m.
| ...nikdo mi nerozumí - jsem... záhadný... (mazaný Phil Marlowe) |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 944
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 12:18:18 |
|
Petr_k:
Nemůžu si pomoct, ale pro rychlíky si lze jen těžko představit Plzeň jindy než v celou (jako je teď) nebo případně o půl. A to zda bude příjezd ku odjezdu posunut přesně o p/2 nebo ne je na jednu stranu druhořadé, na druhou stranu pokud budu chtít, aby mi podobně vyšly i např. Buddějce, tak na 190 bych neměl mít příliš velké odchylky od toho p/2. Tedy s vyjímkou toho, že v případě křižování na jednokolejce bych nerozkládal vaty symetricky, ale dal bych jich více před křižování a méně za něj.
Symetrický ITG taky nemusí nutně zajistit z5ný přípoje. Stačí, aby např. rychlík a zastávkovej autobus v opačným směru, pokud už odněkud jede, měl stejnej minutovej poločas symetrie a mezi výstupištěm z vlaku a zastávkou autobusu bylo 250 m.
Mohu proprosit o vysvětlení pro méně chápavé?
do doby pro přestup se započítává nejen vlastní chůze přestupujícího, ale i čas na využití služeb - nákup novin, občerstvení, dozásobení se integrovanými jízdenkami, návštěva WC nebo informačního okénka apod.
Tedy snaha dělat skupiny spíše volnější než těsné. Jak na to hledět v případě průjezdu vlaku přes uzel, tedy Praha - Plzeň - FL? Má tam být delší pobyt v Plzni nebo jen ostrý průjezd a ostatní linky se musí přizpůsobit?
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2946
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 13:28:43 |
|
O konkrétních přesných časech se nebavme, to je na delší sledování, jestli čas T bude přesně v celou, v půl nebo třeba v x:21.
Těsná symerická (ne)přípojová situace: autobus v rámci IDS zajistil obsluhu konce města (nebo pokud aut. st. neleží v bezprostřední blízkosti žst. tak, aby se to dalo považovat za součást uzlu) a okolo nádraží pokračuje do přilehlých vesnic, tedy po dejme tomu dvou zastávkách je u žst. a a) hnije deset minut, aby mohl pokračovat, protože "akademická potřeba" časový symetrie, b) má takovýto "těsný průlet". Ani jedna situace není zrovna optimální - je to zahrávání si s trpělivostí v případě a) lidí v autobuse již sedících, v případě b) lidí přestupujících z vlaku. Dvě minuty na 250 metrů = nereálnej přestup - nicméně podle teoretických pouček je to zcela správně provedeno. A zrovna Plzeňskej uzel okolo G. n. je pěkně roztahanej...
U vlaků Pha - Plz - CH závisí na technologii jejich průvozu. Bude-li kapacita k vedení vlaku bez přepřahu s krátkým pobytem, nevidím v tom problém, ale stejně tak mě osobně nevadí, pokud bude mít smysl je tam (i bez přepřahu) na 10 minut zdržet (spousta lidí toho využívá k návštěvě stánků s obžerstvením, jak mezi perónama, tak i vevnitř). Obojí už tady v minulosti bylo...
| ...nikdo mi nerozumí - jsem... záhadný... (mazaný Phil Marlowe) |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 945
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 18:59:52 |
|
Dvě minuty na 250 metrů = nereálnej přestup - nicméně podle teoretických pouček je to zcela správně provedeno
Tak s tímto souhlasím. Skupiny je třeba dělat s dostatečnou přestupní vatou, aby to zvládl nejen mladý člověk, který ví odkud to pojede (= ví, odkud to obvykle jezdí), ale i někdo starší, kdo tam nikdy nejel.
Na druhou stranu bych onen TZ navržený hodinový takt na Cheb s těsným dojížděním na celou do Plzně nezatracoval za předpokladu, že na Prahu se bude odjíždět nějakých xx:08, tj. zhruba jako dnes, aby byl čas na přestup od Chebu na Prahu u vlaku nejedoucího skrz (dnes v Plzni v lichou) nebo na přivěšení (posilových) vozů (pokud se na Cheb pojede po hodině, tak je třeba v Plzni buď ve směru do Prahy dobírat vozy, nebo vézt z Chebu nadbytečné vozy). Podobně je otázkou, jak vyjde přestup Mariánky - Strakonice. Za 4 minuty to nejde ani náhodou a ulhání jízdních dob není řešením.
Ona teorie ITG je sice hezká (a mě jako člověku. který dlouho uvažoval, zda nestudovat odbornou matematiku, se moc líbí), ale bezhlavé aplikování teoretických pouček je k ničemu. Ukázkou toho budiž SUDOP Praha coby zpracovatel Koncepce dopravy Plzeňského kraje, který v jedné z verzí navrhoval čtyřminutový přestup od Prahy na Budějce v Plzni. To 90% cestujících po pohledu na IDOS vyhodnotí jako "systémový" nepřípoj.
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 283
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 20:27:52 |
|
Petr_K: Chápu tedy "smečkový GVD" jako takt (s "podivnými" intervaly) s nejednotnou osou. Správně?
Poznámka k přestupům: pokud má bus i vlak stejnou symetrii, tak právě buď přestup nevyjde ani jedním směrem, nebo oběma (leda by těch 250 m bylo extrémně do kopce, že to lidi jedním směrem zvládnou a druhým ne ).
Poloha osy symetrie neudává čas odjezdu z uzlů, ale čas křižování - není náhodou problém v záměně tohoto?
Mibl: Záruba prosazuje Plzeň v půl, uvedené časy měly čistě ilustrativní charakter (čímž je odpovězeno také p. Bručounovi). Jinak já mám naopak názor, že "společnost" (firmy, školy) zdaleka nejsou tak síťově provázané a tedy by se měly přizpůsobit spíš ony(i). Problém je, když se to každý rok mění - chtělo by to jasně říct "Tak a teď to takhle deset let prostě bude, tak co vám to udělá šoupnout s pracdobou o půl hoďky".
Mibl (a částečně Petr_K): Samozřejmě, že různé dvouminutové přestupy v PL nejsou reálné. Zároveň platí, že v úseku PL-AB je a bude poptávka vyšší než na ostatních ramenech = odtud lze čekat hustší interval, než jinde. Problém se tedy dá řešit i zahustěním taktu Praha - Plzeň na 30 minut. Takže jednou za hodinu méně vozů (čistě pro relace Praha - Plzeň a uvnitř) a jednou o něco více (statisticky totéž + tranzit). Kouzlo spočívá v tom, že kdyby - příkladně - byly na Praha - Plzeň potřeba samostatně 4 vozy, na tranzit 6, tak co se sedmi vozy za Plzní? No jednoduše: naplnit je. To je další z mých podpůrných argumentů pro přesun regionálky na PlChu do R: celkově se zlepší ekonomika provozu (a na většině relací, uvažováno i s dnes neobslouženými místy napojenými busem, taky zrychlí). To samozřejmě platí obecně a lze tím zdůvodnit "proč nestaví EC u nás, když v té mnohem menší díře támhle jo" (Praha - Ostrava - Žilina, Praha - UL - Dresden, a podobně), nicméně jsem si dovolil aspoň rámcově držet tématu.
Jiné řešení může být dělat pomalý a rychlý vlak Praha - Plzeň s dojetím v Plzni, takže budou přípojné R v menšinových relacích vázat východozápadním směrem "od pomalého na rychlý" (což má kromě výhody úspory času v rychlé relaci také mnoho zřejmých nevýhod, jistě) a podobně.
Osobně se přimlouvám za trochu časnější příjezd od Prahy (jiná věc, jestli to půjde, popř. jaké to bude mít dopady směrem na východ, ale teď to řešíme čistě z plzeňského pohledu), který řeší jak přestup Budějice, tak prostřídání (tedy přestup-nepřestup) Praha - Cheb a podobně. Nezapomeňme ale, že od CB se dost zrychlí rekonstrukcí samotné Plzně (cca 2 km čtyřicítkou, čímž by mohlo dostat smysl pokusit se o 120 na AB úseku do Plzence), totéž od Chebu (až za Jižní 40-60), takže tady bude ze všech směrů pár minutek k dobru a pokud se ještě postaví východní podchod tak už by to mělo dobře dopadnout jaksi samospádem.
Do té doby holt zkrátka delší pobyty Praha - Cheb, ono koncekonců bude stejně všude kolem zuřit koridor a snažit se o rychlost tedy bezpředmětné.
P.S. k Mibl: Pozor na rozlišování dálková/regionální. Veškeré toto povídání o přestupních časech je zajímavé z hlediska přestupů dálková-regionální (v daném případě tedy všechno, neboť R na obou západních větvích ve slabých úsecích suplující regionálku). Dálkovým cestujícím by I=120 min. mohl stačit a tudíž - čistě z tohoto hlediska - by ty systémové nepřípoje vypadaly sice odporně, ale až tak moc by nevadily. Nutnost to řešit vyplývá coby nevýhoda právě z toho downgrade R-180 a R-170. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 284
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 11. listopadu 2007 - 20:41:50 |
|
Pardon, přehlédl jsem 2 věci:
Bručoun: Dvouhodinový takt s uzlem v půl nemusí být vždy nevýhoda. Naopak v situacích, kdy jede proklad A-B 120 min. (A-C) + 120 min. (A-D), v uzlu B se dělí a zároveň je zájem o přestupy C-D, je téměř jediným řešením, jak nemuset přidávat vlaky. ;-)
Nebo když na dvouhodinu navazuje jiná dvouhodina, která neumí rychle obracet popř. musí se čistit, nebo mám málo hran (potřebuju 2 místo 3, neb průjezdná linka nekřižuje),...
Petr_K, busy: Akademik v takovou chvíli dokáže nmalovat symetrický systém bez čekání: bus prostě přijede cca (ilustrativně) 07 z AN a odjede směr Vesničky 09, opačně přijíždí v 51 a v 53 hurá směr AN. To je symetrické a naprosto v pořádku (je-li tedy přestupní doba nejvýše 9 minut, resp. 9 + (60-{minuta příjezdu posledního vlaku ze skupiny} , typicky 9+60-58 = 11).
Předpokladem řešení je, že nikdo nechce jet z rychlíků na AN, resp. že tam jede od nádraží i něco jiného (MHD, úplně jiný bus) zase kolem čtvrt.
P.S.: V Plzni by stejně měl být busák mezi peróny a nemusíme to řešit. :-) |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pondělí, 12. listopadu 2007 - 19:24:04 |
|
Tomáš Záruba: pokud je jedno na který z proložených vlaků se který vlak naváže, tak to pochopitelně nevadí. Pokud ale chci mít v dálkové dopravě přípoje všemi směry a mám tři a více ramen ve dvouhodinovém taktu, tak je s půlkou docela problém.
Plzeň bych si uměl představit třeba tak, že by od Budějic přijížděly rychlíky například v LL,25, v LL,35 by odjížděly rychlíky na Žatec a na Cheb. Z Prahy příjezd xx,25 Opačným směrem symetricky.
Berte jen jako výtřel naslepo, kvůli nastínění principu.
Mibl: jak moc byl ulhaný sled křižování v tom souboru s návrhem na půlhodinový skorotakt na 190, co jsem Vám kdysi poslal? Pokud jste se tím teda vůbec zabýval ... |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 285
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 12. listopadu 2007 - 19:39:24 |
|
Pokud ale chci mít v dálkové dopravě přípoje všemi směry a mám tři a více ramen ve dvouhodinovém taktu, tak je s půlkou docela problém.
Ano, to máte samozřejmě pravdu.
Plzeň bych si uměl představit třeba tak, že by od Budějic přijížděly rychlíky například v LL,25, v LL,35 by odjížděly rychlíky na Žatec a na Cheb. Z Prahy příjezd xx,25 Opačným směrem symetricky.
Berte jen jako výtřel naslepo, kvůli nastínění principu.
Tak to bychom se shodli (až na to, že ten odjezd na Cheb musí být 32 a tak podobně i do jiných směrů, ale to jsou detaily závislé na tom, jak kde (ne)vyjde křižování).
Mibl: jak moc byl ulhaný sled křižování v tom souboru s návrhem na půlhodinový skorotakt na 190, co jsem Vám kdysi poslal?
Já bych si, s dovolením, také vzal... |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Pondělí, 12. listopadu 2007 - 20:53:39 |
|
To Martyss:
Reko 1. TK Holoubkov - Rokycany je navrhována v období říjen-prosinec 08, 2.TK by pak zřejmě následovala na jaře 09. Nekonalo-li by se toto, pracovalo by se asi ve stejném časovém období na úseku beroun - Zbiroh. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 946
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 08:17:46 |
|
Bručoun:
Prohlídnul jsem si tabulku a koukám do ní i teď a jako zásadní chybu jsem tehdy vyhodnotil příliš těsné k přípojům do plzeňského uzlu. Přesto jsem plzeňkému kraji psal, že i při současném taktu v odpolední špičce z Plzně je možné najít ještě dvě použitelné trasy (Sp cca 14:59 a Os cca 15:47 z Plzně) a tím posílit dopravu, ale odpověď byla, že v současnosti nejsou vlkm a že snaha přidávat do budoucna bude, ale zatím nejsou vlaky k jejichž posílení by to vedlo ani na hraně kapacity.
Míru vaty, resp. ulhání JD posoudit neumím. Ale předpokládám, že pro Tomáše Zárubu není problém to naházet do výpočetního SW a dát vám přesnou odpověď (tabulku mám a v případě vašeho souhlasu klidně obratem přepošlu). Přesto si jen tak od stolu dovolím odhad, že "zárubovských" :-) 7% přirážek JD určených pro stabilitu taktu tam nebude. Navíc dokud budou v Plzni a okolí zuřit koridorové práce se domnívám, že je třeba dělat JŘ spíše volnější, a to i za cenu méně vlaků.
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 947
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 08:38:14 |
|
Osobně se přimlouvám za trochu časnější příjezd od Prahy (jiná věc, jestli to půjde, popř. jaké to bude mít dopady směrem na východ, ale teď to řešíme čistě z plzeňského pohledu)
Asi stejně jako já tušíte, že není jisté, zda půjde po dokončení koridoru dojíždět dříve. Pokud je JD Wilson - PL uváděná pro nikde nezastavují klasiku přesně 60 minut (otázkou je kolik do toho zpracovatelé napočetli vaty), tak je otázkou, zda by s ohledem na dostatečně pohodlné přestupy nebylo aspoň na nějakou dobu nejlepším řešením mít SJD Plzeň - Wilson 90 minut s Prahou o půl, třemi zastaveními (Beroun, Hořovice, Rokycany) a dostatečným časem na přestupy na obou koncích a zároveň časem na případný přepřah v Plzni. Od přípražské frekvence by se těmto R dalo odlehčit bezzastávkovým protažením Os Plzeň - Beroun až do Prahy. Otázkou je, zda je to řešení nejlepší a zda při současné konstalaci v StK je průchodné.
Jinak já mám naopak názor, že "společnost" (firmy, školy) zdaleka nejsou tak síťově provázané a tedy by se měly přizpůsobit spíš ony(i). Problém je, když se to každý rok mění - chtělo by to jasně říct "Tak a teď to takhle deset let prostě bude, tak co vám to udělá šoupnout s pracdobou o půl hoďky".
Tady souhlasím: Pokud by se řeklo, že Plzeň bude 10 a více let v celou, tak nevidím důvod, proč se nepřizpůsobit. Ostatně příjezdy na směnný provoz ze 190 v 13:20 a 21:20 byly posunuty do taktu z důvodu toho, že na Borská pole to pracovníci ze Spáleného Poříčí nestíhali, takže bych tu půl (z důvodu, který uvádí Bručoun) neviděl tak jednoznačně.
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 12:01:32 |
|
Tabulku už jsem dostal a taky se k ní vyjádřil, mj. i ve Vámi naznačeném duchu. Pokud jde o vlkm, je můj recept jednoduchý: zrušit Os Nepomuk (resp. Blovice pro ty vlaky, co by v Nepomuku stejně neměly přípoj na R směr CB) - Horažďovice (minimálně). No a jako vždy se tak naplno odhalí, že dvojkolejné popř. autoblokové vložky jsou přesně v opačných místech, než by byly třeba. :-)
Vaty při koridorech: 100% těchto vat by měla absorbovat samotná výluková ramena, a to zejména proto, aby nebyla zpoždění na výstupu co se musí (?) přenášet, většina lidí ve větších uzlech taky končí a tudíž je jim plat prtné že "přípoj to pak stáhnul" a hlavně se s ostatníma tratěma pak nemusí hýbat podle postupujících prací. Nemám problém s JD Praha - Plzeň těsně pod 2 hodiny se "stěhovavou vatou" v úseku BE - PL a posléze nárazové přepnutí na 1 hod po dokončení všeho (s možným "mezipřistáním" na 1,5 hod, bude-li hotový tunel dřív než nějaká poslední stavba BE-PL, což však nepovažuju za pravděpodobné).
Ohledně té hranové jízdní doby tuším že to bude těsné, ale spíš se přimlouvám za zkrácení přestupních dob v Praze (instalací souhrnných odjezdových tabulí do každého vstupu do podchodu z každého nástupiště) a v Plzni (totéž a navíc východní podchod). Stejně se zdá, že můj ideál jednovrstvé půlhodiny se střídavým zastavováním těsně nevyjde, a v momentě dvojvrstvé dálkovky (od boku zastavení RO a Smíchov) už by zejména pro Vvýj těch cca 52-55 minut takový problém být snad nemusel. Budou snad už 361 a 380... uvidíme.
Poznámka k návozům na šichtu: přesně. Jakmile je nějaké město trochu rozlehlejší, ideální příjezdový čas neexistuje a dobrým řešením je 15 min. takt regionálky. :-)) Ale Plzeň v půl, prosím pěkně, i když z úplně jiných důvodů než fabriky. |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 108
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 12:50:16 |
|
Tomáš Záruba: V tuto chvíli jen ke smyslu té tabulky:
Malé obce rozhodně nemá smysl obsluhovat tak často, jako obce velké, města a uzlové body.
Čili jde hlavně o to, obsloužit tyto relace:
Plzeň-Starý Plzenec
Plzeň-Šťáhlavy
Plzeň-Nezvěstice
Plzeň-Blovice
Plzeň-Nepomuk
Plzeň-Horažďovice,předm.
Vše ostatní je jen tak cestou, nebo z tradice, a svým způsobem navíc. Svým způsobem navíc jsou i ty přestupy v Plzni, protože většina lidí z uvedených sídel jede jen do Plzně, někteří do Prahy, málokdo jinam.
Pokud se neshodneme ani na tomto základním, tak nemá moc cenu řešit detaily.
Konkrétní návrh fiktivně uvažoval rychlík jako součást IDS, čili ve všech výše uvedených relacích by byl ve špičce zhruba půlhodinový takt, v sedle a o víkendu hodinový. Vše za minimálních nároků na vlkm. To považuju za kvalitu, které se jiné návrhy ani vzdáleně nepřibližují. Kdyžtak mě vyvedťe z omylu.
K detailům něco napíšu mailem až po případné slovní přestřelce na téma podstaty dopravní obsluhy obcí na 190. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 948
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 13:22:43 |
|
Reko 1. TK Holoubkov - Rokycany je navrhována v období říjen-prosinec 08, 2.TK by pak zřejmě následovala na jaře 09. Nekonalo-li by se toto, pracovalo by se asi ve stejném časovém období na úseku beroun - Zbiroh.
Tak v tomto bych byl radši pesimistou a doufal, že v průběhu GVD, v němž rychlíky nemají mnoho vaty na pomalé průjezdy stavbou, se nic dít nebude. Vyloučit jednu kolej v místech, kde se křižují rychlíky, by vedlo k tomu, že z Rokycan na Prahu by se jezdilo až po opožděném dojetí rychlíku od Prahy. Přece jen tomu není tak dávno, kdy všechny rychlíky od Chebu měly po několik měsíců +20, tak snad se lidi poučej a nebudou to chtít zopakovat.
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 287
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 20:37:50 |
|
Bručoun: Souhlas, až na to že přestupy v Plzni, ač samozřejmě oproti končícím RELATIVNĚ malé, za ABSOLUTNĚ nezajímavé nepovažuju = 59/01 opravdu ne.
Tak a teď ty detaily.
P.S.: Začínáme být v nepatřičné rubrice, chtělo by to založit "GVD jak by měl vypadat, teda aspoň podle mě". |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Úterý, 13. listopadu 2007 - 22:02:17 |
|
Tomáš Záruba: Některé obecnosti (spíš opožděnou reakci) hodím sem. Nějaké podrobnosti pak mailem.
" "společnost" (firmy, školy) zdaleka nejsou tak síťově provázané a tedy by se měly přizpůsobit spíš ony(i)."
Neznám žádnou školu, která by začátek vyučování přizpůsobila dopravě. Tam, kde to znám, se prostě začíná v 8,00 a basta. Nevím jakými pákami byste chtěl tlačit na ředitele městských škol, aby se přizpůsobili vlakům z (pro ně) nějakých vidlákovů. Velké továrny s vícesměnným provozem a tudíž i pevnou pracovní dobou, pokud vím, zásadně požadují, aby se doprava přizpůsobila jim, ne naopak. Takže začátky 6,00 bohužel asi navěky.
Od dopravních inženýrů bych očekával že tyto danosti budou akceptovat. Zeměkoulí taky nikdo nechce hýbat.
Mibl: "příjezdy na směnný provoz ze 190 v 13:20 a 21:20 byly posunuty do taktu z důvodu toho, že na Borská pole to pracovníci ze Spáleného Poříčí nestíhali"
V první řadě bych nechtěl takhle dojíždět. Kolik hodin denně stráví na cestě? To je skoro zralé na autobus rovnou na Borská pole, který vymete obce s větším počtem pracovníků. Mmch. v mnoha místech takové busy fungují, třeba v Mladé Boleslavi.
Připouštím, že je možné, že pro Plzeň ta půlka možná není. Myslím, že pokud nějaká skupina dojíždějících výrazně převažuje, tak by rozhodnutí, zda půlka nebo celá, mělo vyplynout spíš ze společenské potřeby, než z dopravního inženýrství. Taky lze ranní špičku, na rozdíl od většiny dne, řešit naprosto netaktově. Hodně by pomohl půlhodinový skorotakt ze všech významnějších stanic, tím by se problém výrazně zmenšil. Na 14. a 22. hod. asi nezbyde nic jiného, než jezdit s předstihem, aby všichni stíhali. Konkrétnější nebudu, protože nedokážu odhadnout, kolik lidí jak daleko od nádraží v Plzni dojíždí. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 288
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 00:29:24 |
|
Neznám žádnou školu, která by začátek vyučování přizpůsobila dopravě.
A copak jsou pro to dneska podmínky? Samozřejmě dokud není na léta dopředu daný GVD, tak to nemá cenu. Ale až to bude, tak bude zbývat jen překonat zaberaněnost některých ředitelů, ono totiž to přizpůsobení se podmínkám nutně vyvolává otázku kterým. J-li podél trasy linky škol několik, tak kde se má být přesně na osmou?
No a rodiče už by se ve vzathu ke školám mohli pomalu začít chovat jako klienti a ne ponížení otroci, ale to je asi téma na jiné DF.
Velké továrny s vícesměnným provozem a tudíž i pevnou pracovní dobou, pokud vím, zásadně požadují, aby se doprava přizpůsobila jim, ne naopak.
To určitě nezpochybňuju - já taky požaduju, aby se mi všechno přizpůsobilo. :-) Opět: za předpokladu dlouhodobé stabilizace GVD by to nemusel být problém, prostě se zaměstnanci vymění v jinou dobu, a co jako. Vsadím se, že ředitelům se okamžitě vybaví několikrát ročně zakvedlání s JŘ a sekery a odpovídají, třeba podvědomě, na otázku "jste ochotni se neustále přizpůsobovat furt pryč se měnící VHD?" - pochopitelně, že ne. Rozlišovat.
Připouštím, že je možné, že pro Plzeň ta půlka možná není.
Tak to já naopak tvrdím, že pro Plzeň je dlouhodobě nemožná ta celá (coby základ, od Prahy to po koridoru tipuju na 30 min.).
Taky lze ranní špičku, na rozdíl od většiny dne, řešit naprosto netaktově.
Brrr. Takže systematické přestupování, které by mělo být stavěné na ty špičky, možné teprve po jejím skončení? :-)) Upozorňuju, že tímto se nijak nevyhrazuju proti DODATEČNÝM posilovým spojům na míru (tam kde se uživí a dokážou bez znatelného narušení systému rozumně projet). |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 07:40:40 |
|
Mibl: Ještě mi vratjí hlavou ta Borská pole: Za á v kolik musejí být lidi na pracovišti, že to z nádraží od 13,20 nestihnou? Za bé je tam od Spáleného Poříčí vůbec nějaký přípoj? |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 949
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 08:02:40 |
|
Bručoun:
Jen v krátkosti, neb tady nás asi brzo vyhodí pro off topic. Na detaily jsem se neptal. Toto mi bylo odpovězeno na dotaz, proč se do Plzně bude jezdit na 12:53 a ne na 13:20, když výsledkem je nepřípoj od Blatné na Plzeň v Nepomuku. Přípoje v Nezvěsticích na Spálené Poříčí v pracovní den docela fungují. Víc k tomu nevím.
| Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Brr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1027
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 11:30:29 |
|
Opět: za předpokladu dlouhodobé stabilizace GVD by to nemusel být problém Jak chcete, aby slibu "od ted po deset let to bude stejne" nekdo uveril? Co kdyz po peti letech uvidite, ze by se vam hodilo objednat neco jineho, jindy a jinak, kvuli cemuz bude potreba zase soupat s jizdnim radem? Krom toho, reditele firem (hlavne zahranicni) by se s takovou zadosti nezabyvali asi ani minutu. Napriklad, kdyz vagonku ve Studence prebral Thrall, tak ze dne na den zavedli pracovni dobu od sedmi, jak byli americti manazeri zvykli. Samozrejme bez ohledu na dopravu zamestnancu do zamestnani nebo treba oteviraci dobu skolek, ze kterych vyhazovali deti jeste v dobe, kdy rodice byli v praci. A nehnulo s nimi nic. Obavam se, ze takovi Japonci v Panasonicu nebudou o moc povolnejsi. Tady se bude muset doprava prizpusobit, byt za cenu treba zhorseni pripoju z osobaku na rychlik. |
Adam_r
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1019
Registrován: 10-2003
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 12:14:56 |
|
Neznám žádnou školu, která by začátek vyučování přizpůsobila dopravě. Tam, kde to znám, se prostě začíná v 8,00 a basta. Nevím jakými pákami byste chtěl tlačit na ředitele městských škol, aby se přizpůsobili vlakům z (pro ně) nějakých vidlákovů.
Paka je jednoducha. Zrizovatelem skol je kraj, dopravu plati kraj. Spis je problem v tom, ze se to tak nikdy nedelalo.
Nicmene prikladem je treba okres Rychnov nad Kneznou, kde pred asi 10 lety na zaklade dohody okresu, dopravce a skol byl snizen pocet vozidel a ridicu nutnych k zajisteni tzv "skolnich spoju" - misto 3 autobusu to zvladl jeden s tim, ze zacatky vyucovani byli rozlozene do intervalu asi 1 hodiny. Tim samozrejme doslo k vyraznemu snizeni penez nutnych na zajisteni dopravy. |
M_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 689
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 12:36:34 |
|
Posouvat začátek školního vyučování není ani v Plzeňském kraji taková abnormalita. Např. momentálně se řeší v Bezdružicích kvůli úpravám jízdního řádu na lokálce. 
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz http://spvd.cz/pnovanka
|
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 12:36:42 |
|
Brr - to všecno řešit dodatečnými spoji (ne nutně železničními). Ono to totiž přitáhne pozornost, ale v oblastech nebývá jen jedna fabrika, i když bývá třeba nějaký "mediální lídr". A co ti ostatní?
Kdepak, tohle chce působení z vyšších míst, například jako jedn z podmínek investičních pobídek apod.
Kdo tomu uvěří? No to je právě asi ten problém, že se na tomto poli toho už dost tzv. "prohospodařilo".
Potřeba hýbat s GVD po pěti letech? Jako že bude potřeba zrovna ten vytížený dělnický spoj zrušit? Proč :-) No a dodatečné vlaky by neměly být z tohoto hlediska problém. NAvíc od určité hustotuy, řekněme 15 min. příměstská a 30 min. ostatní doprava, už nemá nějaké konkrétní dojezdové časy moc smysl řešit právě s ohledem na rozptyl cílů - a pak se můžeme v klidu soustředit na provázanost systému, neb situace, že by žádný spoj nevyhovoval s akceptovatelně dlouhou čekací dobou v cíli (do které se dá třeba přesunout nákup něčeho a podobně z jiné části dne), je minimální. |
Brr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1028
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 13:41:31 |
|
to všecno řešit dodatečnými spoji To se u velkych fabrik dela, casto ve vlastni rezii. Ale pak si nekdo muze polozit otazku, proc se dotuji spoje, se kterymi jezdi malo lidi, a fabriky si musi zamestnance svazet samy nebo se musi dotovat dalsi doprava jedouci v jen o malinko podobnem case.
tohle chce působení z vyšších míst, například jako jedn z podmínek investičních pobídek Mozna to chce, ale nevidim ani malinky naznak toho, ze by tohle pusobeni melo zacit.
Potřeba hýbat s GVD po pěti letech Treba zkracene dotace nebo stavebni prace na vedlejsi trati a tedy potreba prodlouzit jizdni doby na ni a zaroven zachovat pripoj na tuto trat.
NAvíc od určité hustotuy, řekněme 15 min. příměstská a 30 min. ostatní doprava, už nemá nějaké konkrétní dojezdové časy moc smysl řešit Naprosty souhlas. Navic myslim, ze tam, kde se toto nevyplati, nema hromadna doprava co delat (protoze tam nejsou hromady cestujicich). Konkretne takto: kde se nevyplati vlak po 30 minutach, tak zeleznici nahradit autobusy. Kde se nevyplati ani bus po 30 minutach, tak mikrobus. Kde neni potencial ani na toto, tak se podivat, jestli v dane oblast jeste nekdo bydli. A draha by se v osobni doprave mohla soustredit na rychlou dopravu mezi vzdalenejsimi, ale vetsimi sidly (coz podle me plati pro cele zapadni Cechy, s vyjimkou okoli Plzne). |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 14:37:13 |
|
"... je treba okres Rychnov nad Kneznou, kde pred asi 10 lety na zaklade dohody okresu, dopravce a skol"
Předpokládám, že se posouvaly začátky na vsích, ne v Rychnově. A i kdyby, Rychnov není Plzeň.
Jsem přesvědčený, že tvůrci VHD v okolí velkých měst musí vzít na vědomí, kdy jsou v tom daném městě obvyklé začátky směn ve velkých fabrikách a ve školách. Menší fabriky a jiní zaměstnavatelé se buď přizpůsobí, nebo mají jejich zaměstnanci smůlu.
V menších městech a na vsích je přizpůsobení šichet a vyučování VHD podstatně snazší, protože se jezdí z menšího počtu směrů, a je tam menší počet subjektů pro domlouvání.
"... od určité hustotuy, řekněme 15 min. příměstská a 30 min. ostatní doprava, už nemá nějaké konkrétní dojezdové časy moc smysl řešit"
Souhlas.
"draha by se v osobni doprave mohla soustredit na rychlou dopravu mezi vzdalenejsimi, ale vetsimi sidly (coz podle me plati pro cele zapadni Cechy, s vyjimkou okoli Plzne)."
Osobně souhlasím. Považuju to ale za neprosaditelné. Vezměte neustálý řev a spílání ústeckému hejtmanovi za to, že konečně začali dělat dopravu v kraji systematicky. Každou chvíli se objeví nějaký příspěvek od zuřivé modré koule nebo ultrašotouše, že jim někdo sahá na romantické vláčky (kterými nikdo nejezdí a jezdit nebude). A to tam minimálně polovinu málo vytížených spojů nechali v provozu.
Nebo vezměte, jaký řev se před časem strhnul kvůli novému JŘ na trati Dolní Bousov-Kopidlno. A to je hradecký kraj dost důsledný v autobusových náhradách rušených spojů, a ruší jen velmi malé procento vlaků (jejichž vlkm se pak objeví někde jinde v kraji). |
Racek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 246
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 14:57:04 |
|
V menších městech a na vsích je přizpůsobení šichet a vyučování VHD podstatně snazší, protože se jezdí z menšího počtu směrů, a je tam menší počet subjektů pro domlouvání.
No jo, ale ve větších městech jsou školy a zaměstnavatelé různě vzdálení od nádraží. V malých městech, kde je jeden učňák, jeden gympl a dvě fabriky, se můžou ty 4 subjekty domluvit s organizátorem dopravy, kdo se přizpůsobí a jak. Ve městech velikosti Plzně či Brna jsou cíle cest vzdáleny 5 - 40 minut od nádraží, takže přizpůsobovat příjezdy by se dalo vždycky jen části z nich. |
Brr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1029
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 16:02:16 |
|
Každou chvíli se objeví nějaký příspěvek od zuřivé modré koule nebo ultrašotouše Prispevky na krepu nebo zelpagi jsou hejtmanovi jiste zcela ukradene.
Ve městech velikosti Plzně ...to ma jezdit dost casto, tam se cestujici najdou. |
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 10-2007
| | Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 16:28:31 |
|
2Junkrs
Neznáš konečnou verzi projeků optimalizace těchto úseků? Hledal jsem na internetu a informace jsou rozporuplné :-/.....Díky |
|
