Archiv do 08.prosince 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Lp Neregistrovaný host Odeslán z: 62.209.192.60 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 08:55:04       Včera jsem po mnoha letech se zajel podívat na vlečku v JIP Větřní. Docela jsem byl překvapen, že stanice úvrať již neexistuje. Kompletní kolejivo zde ještě leží a není to zde ani zarostlé, nicméně všechny koleje, kromě koleje č. 1 jsou zablokované pražci. Všechna světelná návěstidla jsou vypnuta a pouze jedna kolej se používá k úvraťování. Proto prosím o tato informace: 1) Kdo nyní obsluhuje celou trať z Kájova do Větřní ( Dříve ČD jezdily úsek Kájov - Úvrať a dále pak vlečkař ). 2) Jaké lokomotivy jsou v současné době ve Větřní ( před 10 lety zde byly dvě 740, čtyři 710 a jedna 711 ). Lp RT Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.80.210 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 12:07:51       ČD jezdí až do papírny, udržbu provádí vlečkař. 711 jezdí a jedna 710 je provozní jako záloha za 711. zbylé tři 710 odstaveny, připadně slouží jako zdroj náhradních dílů na založní 710 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1723 Registrován: 12-2005 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 12:21:02         Neexistuje nekde schema stanice "Uvrat" ? Pripadne cele vlecky ? Ci pripadne nejaka serie fotek pro predstavu co a jak ? Pavel Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ... Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ... Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2526 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 14:11:33         Plánek úvratě určitě někde byl. Prostě klasická situace - vlečka v náročných terénních poměrech s napojením na stanici, kde není prostoru nazbyt. Proto předávací kolejiště vyřešeno jako úvraťová stanice. Jestli si to schéma správně pamatuji, tak tam byly celkem čtyři koleje a kolej od papírny i ze stanice zaústěny samostatně s dvojitou kolejovou spojkou. Celá vlečka papírny poměrně rozsáhlá - táhne se to celým areálem mezi Vltavou a silnicí. Ale provoz začal silně upadat již v 90. Zřejmě to celkem kopíruje i vlastní výrobu v papírně. Miram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 489 Registrován: 11-2005 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 15:55:16         Na webu Pardubických provozovatelů muzea v Rosicích n/L jsou fota z vlečky,myslím... našel jsem... odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem miram.) (Příspěvek byl editován uživatelem miram.) Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy. Karel Čapek Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.Franz Kafka Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1725 Registrován: 12-2005 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 17:45:35         Dekuji, kolejove schema se zda jednoduche, teda aspon "zst" Uvrat, jsou tam k videni i ty "vylucujici" prazce, docela by me zajimalo, proc tam takhle jsou, prece jenom opustenenepouzivanych vlecek a jejich casti uz clovek videl a nikde to takhle neprehaneli. Jedna drobna prosba pro webmastery takovych a podobnych stranek, neslo by tam dat jednoduche posouvatko "dalsi fotka" ? Prece jenom se v takto provedenych fotogaleriich blbe prohlizi, zejmena pokud je toho vice. Dekuji za odkaz a za pripadne vyslyseni me skromne prosby ;-) Pavel Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ... Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ... Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. Dandy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1488 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 19:31:51         Když je tu řeč o vlečkovém systému v papírnách Větřní, podle "malého atlasu lokomotiv 2007" měla škoda plzeň na tento vlečkový systém dodat v roce 1958 dvě elektrické lokomotivy typu 16E2. Stěmato dvěma stroji byly ještě vyrobeny další dvě lokomotivy které byly dodány po jednom kuse do Dopravního podniku města Ostravy a technolenu svitavy. Lokomotiva co jezdila v technolenu svitavy byla v devadesátých letech přestavěna na akumulátorovou lokomotivu pro posun LD Praha Masarykovo nádraží a označena řadou 103 001. Lokomotiva z DPO zkončila v tramvajovém muzeu v Brně Lišni. Mě osobně by zajímal osud a provoz těch dvou lokomotiv dodáných do papírny ve Větřní, případně jsou nějaké podrobnosti o elektrickém provozu na tomto vlečkovém systému? M1 - Maracaibo Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2531 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 08. října 2007 - 21:28:30         Nějaké informacemi o vlečce, vč. el. provozu jsem kupodivu objevil. Zítra tedy pošlapu autorská práva a něco z toho sem zkusím dát. Pal Neregistrovaný host Odeslán z: 62.209.192.60 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 08:47:00       Vlečka ve Větřní je skutečně pozoruhodná - kdysi jsem pracoval pro K - report a v zimním čísle 2/97 tekdy vyšel můj článek "Návštěva na horské dráze". Pokud se k tomuto již nedostanete, pak pár údajů: Vlečka je dlouhá 8,352 km a stavební délka kolejí byla 17,5 km. Rozdělena bala na tři provozní úseky - Kájov - Úvrať, kde stoupání bylo cca. 35 promile, zde zajišťovaly provoz ČD a norma hmotnosti do stoupání zde byla 240 tun pro 751 a 200 tun pro 742. Tehdejší sešitový jízdní řád předpokládal vždy jízdu dvojice 751 a normou hmotnosti 480 tun ( po spádu pak 1200 tun ). V tabulkách hnotností byla i čtveřice 751 a normou 900 tun do stoupání, ale tak se již tehdy nejezdilo. Druhý úsek z Úvratě do papírny měl sklon až 42 promile a obsluhován byl jednou 740, která měla normu hmotnosti 220 tun do stoupání a 1000 tun po spádu. V roce 1997 zde byl denní obrat cca. 40 vozů, na konci 80-tých let však zde bylo špičkově až 200 vozů denně. Maximální rychlost do stoupání byla 30 km/h, po spádu pak 20 km/h. Proti ujetí vozů byla stanice Úvtať jištěna dvojicí výkolejek, navíc před vjezdovým zhlavím je mírný spád cca. 2 promile smětem do stanice. Jenom pro zajímavost, někdy v roce 1997 byly na vlečku dané nové skloníky podle tehdejších novelizovaných návěstních předpisů - proto je zde např. 35, 40 nebo 45 promile. Na závěr, Lp, který poskytl hezké fotografie nejsem já. Lp Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2536 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 10:22:55         Tak a tady něco z Tuláka: Z HISTORIE KOLEJOVÉ DOPRAVY PAPÍREN VĚTŘNÍ Následující řádky si nečiní nároky na úplnost, neboť historie kolejové dopravy papíren ve Větřní dosud nebyla souhrnně publikována. Význační železniční historikové sice závod navštívili již cca před 15 lety, avšak poznatky dosud nejsou zpracovány. Firma Ignaz Spiro a synové, Petschmuhle - Krummag otevřela roku 1896 sklonově náročnou (42 %o) normálněrozchodnou vlečku s mezilehlou úvrati ze stanice Gojau (Kájov) do Petschmuhle (Větřni). V souvislosti s velkorysou elektrifikaci závodu byla v roce 1910 pro posun v závodě dodána elektrická lokomotiva č.1, o výkonu 36 kW. Mela dva motory TG-60 a utáhla pět ložených 1Otunových vozu rychlosti 10 km/ho. V továrně byla dále zřízena průmyslová dráha o rozchodu 760 mm, rovněž elektrifikovaná napětím 550 V. Na ni jezdila lokomotiva č.2, dodaná v květnu 1910. Mela dva motory T 50. Dle ústního sděleni však pravý rozmach sítě vnitrozávodové úzkokolejky nastal až ve 20. letech, kdy byly též pořízeny další lokomotivy. V prosinci 1912 byla dodána další normálnerozchodná el. lokomotiva (c.3) o výkonu 60 kW. Utáhla Složených vozu o hmotnosti 10 tun rychlostí 15 km/h (dva motory T 570). Všechny tri nejstarší elektrické lokomotivy dodala firma GANZ és társa, Budapest. Za první republiky se několikrát uvažovalo rozšířit elektrickou vozbu na vlečce i mimo závod - na náročnou přípojnou trat do žst. Kájov. Lokomotívy zde mely bý1 napájeny zvýšeným napětím nebo třífázovým proudem, event. dynamicky brzdit. Tyto záměry však nebyly realizovány. Pocátkem 50. let vyrobila Škoda Plzen (v té dobe dočasně přejmenovaná na Závody V.I.Lenina) nekolika kusovou sérii dvounápravových normálnerozchodných elektrických lokomotiv, urcených pro nákladní dopravu na tramvajových tratích (napr. v Ostrave) a pro ojedinelé vlecky, elektrifikované ,tramvajovým' napetím. Jedna lokomotiva z této série (16 E) se dostala v roce 1954 i do Vetřní. . Na renovad lokomotivy tohoto typu, která se nyni nachází v akumulátorové úpravé v DKV Praha (Mas.) se pred lety podílel i náš clen Slávek Fous. Druhou lokomotivu tohoto typu si v puvodním provedení mužeme prohlédnout ve sbírkách TM Bmo v Ušni - pozn. aut. Sloužila zde též parní akumulační (bezohnová) lokomotiva, asi předválečné výroby. Počátkem 60. let proběhla rozsáhlá přestavba a modernizace závodu ve Větřní, pri níž byla vnitrozávodová el. úzkokolejka zlikvidována. Žádné pozůstatky po ní dnes již enajdeme. Rovněž byl zrušen elektrický posun i na rozchodu 1435 mm v areálu závodu. Z té doby se zrejme datuje rekonstrukce jedné normálnerozchodné el. lokomotivy na dieselelektrickou (!) ve vlastnich dilnách. Jako další motorová lokomotiva je doložena T 435.0572 s kývačkovýmí podvozky. obdobi nedostatku výkonných motorových lokomotiv pro vlečky (pred rozmachem výroby rady T 448.0 v CKD - ty jsou nyní k dispozici dve) si vlečkař pořídil další kuriozity ­maďarskou V 42 a německou V 60. K vnitrozávodovému posunu v současnosti slouží pět ,rosniček" a zásadní modernizaci jiné ,rosničky" vzniknuvší 711.005. Jiří Čapek Jaroslav Černý Dodatek redakce - během návštěvy na vlečce jsme získali několik dalších technických údajů. Lokomotivní park tvoř "rosničky" 710.0591, 0968, 0969, zmíněná modemizovaná 711.005-9, z dalších lokomotiv se nám podařilo zahlédnout 740.689-5, zbytek byt bohužel nedostupný a vedoucí vlečky si čísla z hlavy nepamatoval. Normy zátěže jsou na zdejší vlečce stanoveny takto: ,.zamračená" v sunu 240 tun, v tahu jen 220 tun, dvojice "zamračených" muže táhnout 460 tun. Podniková 460-ka má normu 220 tun. Do podniku se dopravuje především vápenec, síra, dřevo a kaolín, opačným směrem pochopitelně různé druhy papíru. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2537 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 10:25:00         A Železničář: ŽELEZNIČNÍ KURIOZITA V tomto roce oslaví 100 let trvání i jedna zdejší rarita. Tou je bezesporu 8,352 km dlouhá vlečka ze železniční stanice Kájov do papírny. Ac počínaje krajní výhybkou kájovské stanice je celá vlečka majetkem papírny, starají se o provoz na vlečce jak České dráhy (s lokomotivami rady 751), tak i papírna (Iokomotivy rady 742 a 710). Předávacím místem je pětikolejová úvraťová výhybna ležící přibližně v polovině v nadmořské výšce 598 m n.m. Než se ale nákladní vlak do těchto míst dostane, musí z obou stran překonat značné stoupání dosahující místy i 47 promile. Provoz na celé vlečce řídí ze stavědla C. 1 umístěného na začátku výhybny výpravčí, který je zaměstnancem papírny. Jak mi potvrdil službu konající výpravčí pan Janota, jsou všichni zdejší výpravčí patrně jedni z mála u Českých drah, kteří nemají režijní výhody. Problematické bylo i opatření uniforem. Dnešní podoba vlečky již ne zcela odpovídá původnímu stavu. V archivu papírny jsou například dochovány materiály dokládající, že zhruba na patnáctikilometrové délce závodové vlečky uvnitř závodu byl zaveden elektrický provoz. A ani výhybna není původní. V letech 1965-1967 byla podstatně rozšířena. Provoz na vlečce, jejíž celková délka je necelých 19 km, zajišťuje celkem 46 zaměstnanců a 7 lokomotiv. S pomoci motorových lokomotiv T 334.0050, T 334.0058, T 334.0591, T 334.0968, T 334.0969, T448.0689, T448.0917 zde 9 strojvedoucích, 3 vlakvedoucí, 9 průvodčích nákladních vlaku, 6 vedoucích posunu, 6 posunovačů, 3 závoráři, 4 výpravčí, 3 komerční pracovníci a3 správci vlečky ve dvousměnném provozu (od 6 do 22 h) zajišťuji veškerý provoz. Po vlečce se především dopravuje dřevo, které tvoří přibližné 80% přepravovaného objemu. Mimo to se dopravuje také síra, síran hlinitý, kaolín a prašné uhlí. Materiál připravil -mmc- Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2538 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 10:33:23         A obrazem:       Pal Neregistrovaný host Odeslán z: 62.209.192.60 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 10:34:17       Jinak ještě podle služebních pomůcek je délka úseku z Kájova na Úvrať 2 km a z Úvratě do papírny pak 3 km, ale brutální klesání okolo 40 promile je zde v celém úseku. Stanice Úvrať bývala vždy plná vozů a směrem do závodu pak bývalo vedeno pravidelně i 5 párů vlaků denně s lok. 740. Vrcholy přeprav byly koncem 80-tých let, kdy se mj. vozilo do Větřní úhlí - špičkově až 1000 tun denně. V 90. letech pak podnik přešel na plyn a přepravy utichly. Uhlí se vykládalo na rampách před závodem - zde je ve stoupání cca. 40 promile vložena výhybka. Jo a abych nezapoměl, třetí provozní úsek bylo kolejiště v samotné papírně. Zde jezdily stroje 711 a 710 nejvyšší povolenou rychlostí 15 km/h. V podniku byly stroje 711.005, 710.050,951, 968, 969 a na Úvrať jezdily 740.417 a689. Tento zajímavý provoz je již minulostí a velmi by mě zajímalo, jak to na vlečce vypadá dnes. A naprosto vynikající by bylo, kdyby měl někdo možnost zpracovat kompletní historii vlečky. Ale v podnikovém archivu mnoho údajů není. Lp Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1726 Registrován: 12-2005 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 10:44:32         Excelentni, dekuji, tolik jsem ani necekal ;-) Pavel Znalosti a dovednosti, neodpustitelne prohresky proti dobrym mravum ... Jsem clovek a proto delam chyby a taky jsem na to patricne hrdy ... Vyjadruji pouze svuj nazor, "radcu" beha po svete vic, nez je obcas unosne. Pal Neregistrovaný host Odeslán z: 62.209.192.60 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 12:27:04       Ještě maličkost 711.005 je rekonstruhovaná 710.058 a T-448.0917 je 740.417 - v roce 1997 byla takto označena. Jinak v této době jezdila v oranžovém nátěru a druhá byla klasicky modrá. V této době zde byly ještě velké plány - měly pokračovat rekonstrukce dalších 710 na 711, 740.417 měla být vybavena motorem Catterpilar a EDB a na vlečce proběhly dokonce úspěšné zkoušky s dvojicí T-239.1. Bohužel nedostatek financí a klesající objem přeprav se projevil zcela jinak. A ještě ke sklonu v předcházejících článcích - maximální je skutečně jenom něco málo přes 42 promile - když byly čitelné skloníky, pak zde byl 1051 metrů dlouhý úsek s klesáním na skloníku 45 promile. A na druhé větvi do Kájova byly skloníky s max. hodnotou 35 promile. Lp Dandy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1490 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 15:24:45         Trainspot: Díky za informace ani jsem neměl představu jak zajímavý vlečkový systém ve Větřní existuje. M1 - Maracaibo Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 18:02:14         Jó, kdyby jeden autor "železniční literatury faktu" se "nehrabal" v těch svých pendolínech, tak už rok mohla čtenářská veřejnost o této dráze dostat ty nejpovolanější informace s krásnými historickými foty (ze skel). Díky komunikaci s autorem vím, že v textech k historii uvedených víš, jsou nepřesnosti zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.47.87 Odesláno Úterý, 09. října 2007 - 21:04:42       Jestli elektriky jezdily jen po fabrice, znamená to, že na kopec dřív musela jezdit pára. To tedy papírna měla i vlastní parní mašiny ? O těch jsem ještě nikde nečetl žádnou zmínku. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2544 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 10. října 2007 - 09:02:49         A nakonec ještě něco ze zcela nedávné historie: Mezi největší přepravce v seznamu jihočeského obchodně-přepravního ředitelství patří bezesporu akciová společnost JIP Papírny Větřní, což je jen pár desítek kilometrů .na jih od Českých Budějovic. Zároveň je tento podnik i majitelem velké vlečky uvnitř závodu, která i po zkrácení představuje 25 km kolejí, rozčleněných v objektu do řady paprskovitých tratí. Vedle vozů v majetku našich i cizích drah, cisternových vagonů pronajatých - ať už od ČD či firmy RIKO Děčín, užívají ve Větřní i vozy svoje, starou řadu VTR, dále pak NSK, NAS a pozornost zaujmou zejména upravené speciální vagony na místní přepravu dřeva. Vlečka není průjezdná, ale koncová, a tak zde nebývá výjimkou větší deponace vozů, která.se průběžně pohybuje mezi padesáti až stovkou kusů. Kromě toho mají Papírny vlastní předávkovou stanici mezi závodem a Kájovem s pěticí "šturcových" kolejí, určených k předávání r vagonů. Dokonce i sloužící výpravčí je papírenský, a nikoliv drážnÍ. Pohyb na vlečce trochu přibližuje bilance její obrátkovosti, udávané počtem vozů. Z tohoto výčtu je jasně patrný sestupný trend. Zatímco v druhé polovině 80. let činil roční pohyb okolo 28 tisíc vozů, s měsíčním průměrem přes 2300 vagonů, rok 1990 signalizuje pokles a pozvolný sestup. Loňský průměr v prvním pololetí se zastavil zhruba mezi 1600 až 1700 vozy měsíčně, průměr ve stejném období roku letošního už je něco kolem 1400 vagonů. Přičemž výroba v uplynulých měsících roku 1994 oproti roku předchozímu viditelně stoupla. Sestupnou tendenci nemá na svědomí vykládka; návoz surovin, tj. dřevní hmoty, síry a chemických komponentů či buničiny, se odehrává převážně po kolejích a bez větších výkyvů. Stejně jako dovoz uhlí pro kotelnu, který představuje ucelený vlak třiceti vagonech. Ovšem dobudováním plynové kotelny, což by mělo být v závěru letošního roku, přijdou dráhy i o tuto pravidelnou položku přepravy. Zakopaný pes je v nakládce - to znamená v expedici hotových výrobků, ať už se jedná o papír tiskařský, balicí či jeho speciální formy, papírové výrobky anebo vedlejší produkt jako je sulfitový výluh nebo nebělená sulfitová buničina, která například představuje položku 2000 tun měsíčně. Mezi největší odběra¬tele se řadí pražské tiskárny, ale víc než 75 % výroby směřuje do zahraničí - na Slovensko, do Polska, Ně¬mecka, Itálie, Anglie, Francie, států bývalé Jugoslávie, Řecka a dalších jihoevropských zemÍ. Ovšem přes zprostředkovatelské firmy putují výrobky z Větřní i do jiných světadílů. Podstatné je však nepříliš povzbudivé zjištění, jak vysoký pokles zaznamenává za daných podmínek přeprava po kolejích. V 80. letech zaujímala železniční přeprava kolem 90 % veškeré expedice, v loňském roce ještě v druhém pololetí si udržovala přijatelných 60 % nakládky, ale letošní rok poklesl už téměř tragicky - na 30 % z obsahu výroby. Hlavní důvod prezentuje loňský zvýšený přepravní tarif v nákladní dopravě. Podle pana Otto Štolla, vedoucího železniční dopravy a správce vlečky ve Větřní, lze v souvislosti s dalším zářijovým zvýšením cen za přepravu nákladů předpokládat ještě další pokles. Každý podnik uvažuje ekonomicky a volí výhodnější, méně nákladnou cestu. A tou se v současnosti Papírnám jeví spíše doprava silničnÍ. Jednak díky nižším tarifům, větší pružnosti - přeprava od dodavatele až k příjemci a s menší možností poškození nákladů.Ve Větřní mají totiž neblahé zkušenosti právě s poškozováním zásilek během dopravy po kolejích. To vyvrcholilo v loňském roce, kdy bilance poškozených nákladů (zejména těch určených pro Bratislavu)' zahrnovala takřka každý třetí vagon. Nasa¬zení vlastních pracovníků u příjemce na Slovensku skutečně zjistilo oprávněnost dosavadních stížností. "Při předchozím'uplatňování reklamací vůči dráze nebylo ani jedenkrát uznáno zavinění drahami, ať už v průběhu cesty či při manipulaci s vozy, ačkoliv bylo evidentní, že z naší strany byly veškeré náležitosti včetně dostatečného upevnění nákladu dodrženy," říká pan Štoll.•• Takže jsme hledali jinou cestu pro zajištění bezpečnosti přepravovaných výrobků, zejména tunových rolí papíru. Namísto dvou těchto rolí nyní nakládáme pouze jednu řadu, což znamená, že nevyužíváme plně tonáž vozů a přeprava nákladu se nám tím i prodraží. Od ČD jsme dostali polepky s výstražnými trojúhelníky a nápisem Neodrážet, nespouštět, jimiž vozy polepujeme. Musím konstatovat, že situace se podstatně zlepšila, reklamací je nyní minimálně." Ačkoliv rok už pomalu šilhá po finiši, dodnes nebyla uzavřena dohoda o objednávání železničních vozů na rok 1994. Zádrhel představuje nesouhlas přepravce s většinou bodů v dohodě (z celkových zhruba dvaceti položek dohody, které se zdají Papírnám jednostranné represivní, byly pro zákazníka přijatelné tři). Vzdor tomu však přeprava probíhá a díky dobré spolupráci s přípojovou stanicí v Kájově bez větších problémů. Pozitivně pak kvituje jak pan Štoll, tak vedoucí odboru logistiky František Vojta zvýšené pravomoci přednostů, čímž se zpružnil vzájemný kontakt vlečkaře a stanice. A kájovský přednosta pan Jaroslav Koudelka získal v tomto hodnocení od přepravce plný počet bodů. Počítačová evidence zrychlila a zprůhlednila veškerou agendu vozového hospodaření v Papírnách. Až přípojová stanice v Kájově přejde od počátku příštího roku rovněž na počítač, očekává se, že odpadnou i stávající nesrovnalosti v dokladech a každoměsíční dohadování a dohledávání chybných údajů. Propojenost obou systémů by vzájemný styk ještě více zrychlila a zjednodušila: Jiným problémem je pro Papírny otázka nákupu nákladních vozů, vyřazených z běžného provozu, pro interní vlečkovou potřebu. Zdlouhavé jednání a absolutní nedostatek odepsaných vozů VTR, VTE a hlavně tzv. uhláků, které zcela zmizely z nabídky, snižují možnosti zájemce v tomto směru téměř na nulu. Vykládku i manipulaci by také značně urychlily dodávky v modernějších vozech - například s odklopnou střechou, bočnicemi apod. V obdobných vagonech se do závodu vozí buničina ze Švédska. Část přepravy nákladů do ciziny svěřují Papírny dopravním firmám, které využívají rovněž jižního tahu "malých kol" do Villachu. Ačkoliv tento typ dopravy shledává přepravce jako výhodný a vyhovující, chybí spojnice tohoto charakteru mezi jihem a. severem, případně i v jiných směrech uvnitř republiky. 0 vstupu na koleje v roli dopravce zatím neuvažujeme," uzavírá Otto Štoll problematiku diskutovaných vzájemných vztahů. Kalkulace nákladů na tunu přepravované zátěže hovoří zatím ve prospěch silnice, ale pořád ještě zůstává naděje, že nové podmínky pomohou železnici opět získat ztracené pozice - a to nejen u tohoto přepravce. HANKA HOSNEDLOVÁ Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2545 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 10. října 2007 - 09:05:19         K údajné V42 předpokládám obrazová dokumentace, ani informace z provozu nejsou. Jezdilo to u nás i někde jinde? Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 10. října 2007 - 17:11:26         ano provoz zajišťovaly dráhy - jeden z důvodů nákupu silnějších strojů ř.99 a posléze i ř.178 Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 8-2006 Odesláno Středa, 17. října 2007 - 17:44:09         Vlečky v Rosicích n.L. - tak vlečka RASTRA (bývalá Prefa) už neexistuje. Koleje od nádraží končí přesně pod bránou. Zatímco do býv. ZZN už neexistuje někdy od roku 2003. Nějaké info na odkaz Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2572 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 17. října 2007 - 21:58:46         K tý V42 teda ani ťuk? zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.47.87 Odesláno Čtvrtek, 18. října 2007 - 17:38:32       Dnes odpoledne cestou přes most Barikádníků jsme z autobusu zahlédnul, jak na vlečce Prefa (odbočuje z vlečky holešovického přístavu) trhají svršek s pomocí kolového (silničního) rypadla. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 83.148.54.56 Odesláno Čtvrtek, 18. října 2007 - 18:55:09       Nejnovější přírůstek na vlečce Sokolovské uhelné. Již druhá lok. řady 774.7.     Někdy vozí skrývku k rypadlům i lok. řady 740.   boban Neregistrovaný host Odeslán z: 77.78.112.130 Odesláno Úterý, 23. října 2007 - 11:23:38       v jakem stavu se nachazi vlecka v Policce do adastu? predem dekuji. Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 8-2006 Odesláno Úterý, 23. října 2007 - 13:57:27         Nesjízdná, zarostrá vegetací. Dle mých informací za bránou byly koleje výrazně redukovány. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! Past Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 11-2005 Odesláno Úterý, 23. října 2007 - 15:44:28         Potvrzuji Motoráčka. Dokonce se proslýchá, že vlečka bude vytrhána a na tělese půjde cyklostezka. Mocně proti vlečce protestují řidiči, kvůli nepoužívanému přejezdu musí brzdit(stejně to žádný nedělá).Byl také podán spolkem Poličská dráha návrh na zřízení velodráhy na způsob dráhy v Ratíškovicích. Projekt je teď na posouzení u majitele vlečky a městského úřadu v Poličce. Brutuss Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 24. října 2007 - 06:23:47       Pal: Tak to je trochu překlep ne ? 710.591 !!! Stroj 710.451 (ex T334.0951) jezdí totiž v Dobrovicích. "Studente, nepotěšil jste... " Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 599 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 25. října 2007 - 11:14:43         Aktuální informace z Bíliny: byly zahájeny práce na (novo-)stavbě vlečky z mosteckého zhlaví žst. Bílina na staveniště nových bloků ledvické elektrárny. Původní část vlečky na staré bílinské nádraží je snesena, ale už jsou zahájeny práce na položení nové koleje. Pravděpodobně jsou zahájeny i zemní práce za starým nádražím. Dále se likviduje starý most důlní úzkokolejky u vjezdu do areálu elektrárny. Neví někdo, jak přesně bude kolejová situace vypadat ? Plánek potěší K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Uhli Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 6-2006 Odesláno Čtvrtek, 25. října 2007 - 15:06:59         tip - industriální toulky českým středozápadem: http://www.mestokladno.cz/html/cesky_stredozapad/ Jak jste to jeli ???? Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 82.113.40.1 Odesláno Pátek, 26. října 2007 - 12:15:10       Padla další vlečka - v Božím, pardon Bořím lese, ta do areálu, kde asi byla dřív army. V pondělí 22.10. z ní bylo jen posledních cca 40 m od výhybky v trati po seřaďovací návěstidlo na vlečce. Koleje byly také na konci vlečky pod trávou nebo bordelem. Jinak v lesích jako pokračování této už bývalé vlečky je zajímavý systém tras se zářezy a náspy. Steamer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 26. října 2007 - 12:30:10         O vlečce "Moravské naftové doly, a.s., Nářaďový provoz Břeclav - Poštorná, sklad Boří les" v Bořím Lese je už rozhodnuto dávno a dokumentace k jejímu snesení je už několik měsíců podepsaná. Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 31. října 2007 - 21:19:13         Zpráva ze severočeského hnědouhelného revíru: pomník úzkorozchodné (900mm)důlní lokomotivy 17E, který stojí v areálu vrátnice závodu Hrabák v Čepirohách u Mostu, se bude stěhovat. Novým působištěm této lokomotivy bude nově vzniklé Podkrušnohorské technické muzeum na dole Julius III v Kopistech u Mostu. Pravděpodobně se bude stěhovat tuto neděli (bez záruky). Její historii možná doplní osby znalejší K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 06. listopadu 2007 - 08:17:01       Jak jste se výše ptal na plánek zavlečkování chystaného nového bloku elektrárny Ledvice (u Bíliny), tak je uveden na www.casopisstavebnictvi.cz/program-obnovy-uhelnych-zdroju-v-cez_A182_I7 skoro úplně dole (zeleně). Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 8-2006 Odesláno Středa, 14. listopadu 2007 - 16:16:45         Chystáme do drážní archeologie článeček o vlečce z Poličky do Bořin. Nemáte někdo nějaké foto z traťové části z provozu. My jsme to jaksi vždy fotili jen v Poličce na nádraží. Pak to najdete na odkaz.Stačí foto o velikosti 200kB. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! Chomi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 4-2007 Odesláno Čtvrtek, 15. listopadu 2007 - 19:57:16         Chlapi! Chystám sa foto 184 DNT v nedeľu. Vie niekto ako to tam jazdí, frekvencie vlakov na jednotlivých úsekoch,...? Ziskal som taký obrazok z netu:   Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 16. listopadu 2007 - 03:38:29         Mno u Kadaně na mostě bych hádal tak jeden vlak cca za 40 minut. Soudim podle pozorování z tratě 140,ale bylo to v pracovní den.   Tohle za moc nestojí ......tehdá sme řešily baruny a brejloffce ... Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 23. listopadu 2007 - 14:40:32         Zdravím.V Němčicích nad Hanou jsem dnes viděl Rosničku z němčického zrušeného cukrovaru,jak ve stanici odstavuje prázdný Eas........nevíte,co se tam momentálně děje? pftr Neregistrovaný host Odeslán z: 195.47.12.132 Odesláno Středa, 28. listopadu 2007 - 20:29:57       Něco ze starých přefocených diáků - takto to vypadalo 18.11.1983 při běžném provozu v železárnách v Králově Dvoře (Berouně).         pftr Neregistrovaný host Odeslán z: 195.47.12.132 Odesláno Středa, 28. listopadu 2007 - 20:32:15               Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1790 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 28. listopadu 2007 - 21:21:58         Uplně super fotky .... Pamatuju jak jsem jako malé dítě vždy po cestě do Plzně (cca rok 1987) pobíhal ve vagonu a za Berounem a sledoval nejdříve cementárnu a pak ty kolejničky v železárnách ..... No sleduju to dodnes:o) lupek Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.82.33 Odesláno Čtvrtek, 29. listopadu 2007 - 20:53:07       http://www.mpz.cz/files/images/album/Rijen2007/photos/photo18.html teď je SPARŤANSKÁ 30tka ve Zbýšově, ať se jí daří... Kluci ji určitě brzo pěkně opraví. QQQQ Neregistrovaný host Odeslán z: 193.165.12.98 Odesláno Čtvrtek, 29. listopadu 2007 - 21:23:43       Add Hools, Rosničky odjedou 4.12. do Chrudimi, vlečka se začne 12.12. trhat Jena Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4762 Registrován: 11-2002 Odesláno Pátek, 30. listopadu 2007 - 14:11:01         pftr: krásné fotky... pftr Neregistrovaný host Odeslán z: 195.47.12.132 Odesláno Pátek, 30. listopadu 2007 - 20:46:09       Tak ještě pár přefocených diáků. Tentokrát železárny Ózd 30.6.1984 a tamní zubačky. Tam jsem moc snímků nestihl, vzápětí jsme byli zatčeni a vykázáni z města.         Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 30. listopadu 2007 - 22:15:59         QQQQ:Nemůžete tu smutnou událost trhání vlečky nafotit?Nebo někdo jiný?Když tou dobou o budou trhat,tak já budu prdět v lavici ve škole..... Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 10469 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 01. prosince 2007 - 00:27:45         pftr - Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1807 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 01. prosince 2007 - 01:23:41         Zubačka je super,kdysi dávno v časopise Železnice byly taky nejaký fotky. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 03. prosince 2007 - 13:39:16       Ještě tedy nějaké další už historické šotofoto z Ózdu: www.kisvasut.hu/keptar/ozd/normal&fogas/ozd.html Nevím, jsetli to není jen další šotomýtus, ale traduje se, že ty maďarské motorové SGP zubačky z dráhy železáren v Ózdu (obdoba našich T 426.o) byly sešrotovány počátkem 90. let minulého století na území Slovenska - ve Východoslovenských železárnách! (Slovenští železniční nadšenci, resp. MDC, prý tehdy propásli jedinečnou možnost jejich záchrany.) Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 03. prosince 2007 - 13:44:53       Na www.vonatka.hu/ozdmozdonyok.htm o tom také nic není. Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1857 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 03. prosince 2007 - 13:51:00         Ad pftr: paráda A dotaz: k čemu sloužily ty cisterny? Upravená voda pro zbrojení mašinek? Nic rozumnějšího mě nenapadlo... Neznamsebe Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 04. prosince 2007 - 21:58:42         Podle informací od kolegů z VTS Tanvald tomu tak skutečně je - Mašiny SGP z Ózdu byli sešrotovány na Slovensku. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 05. prosince 2007 - 10:02:33       Dík za potvrzení hypotézy. Prý to byl velice rychlý proces, související s likvidací a vytunelováním těch ózdských železáren. pftr Neregistrovaný host Odeslán z: 195.47.12.132 Odesláno Čtvrtek, 06. prosince 2007 - 20:42:01       add Kubrt - na co byly ty cisterny si už nevzpomínám, voda pro mašinky to ale nejspíš nebyla. Ještě dvě drobnosti též odtud:     zmar Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.47.87 Odesláno Pátek, 07. prosince 2007 - 04:32:40       V cisternách se vozily odpadní kaly nahoru na haldu. Tam na kopci bylo 'nádherně' barevné jezero jak z nějakého scifi filmu. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 07. prosince 2007 - 14:13:40       A tu parní mašinku č. 14 KŽ (není to typ BS 80 ale starší B 80, výr.č. 2140/1944 ČKD, kterou pamatuji v Králově Dvoře už také jen na pomníku), by nyní měli mít "agrárníci" v Nitře. Tuším, že obdobná lok. je ještě dochovaná v železničním muzeu v bývalém depu Bayerische Eisenstein (tj. na jižním zhlaví stanice Železná Ruda-Alžbětín). Bizon Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 4-2005 Odesláno Sobota, 08. prosince 2007 - 11:48:10         Jen takovej dotaz zustali ještě Někde ve světě podbne zubačky T426.0???Nebo naše jsou poslední svého druhu???? Tajemný_em Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1204 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. prosince 2007 - 20:50:23         Bohužel jen ty naše. Prototypová rakouská 2097.01 (nejsem si jist tím číslem) dojezdila už počátkem 80. let. Někde jsem slyšel/četl, že o jednu z těch maďarských měli zájem i v Tanvaldu, leč nevyšlo to. Spolehlivý prostředek ke snížení nehodovosti na našich silnicích? Fyzické tresty pro narušitele předpisů! Pokuty a nesmyslné body to nevyřeší... Statistik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 6-2004 Odesláno Sobota, 08. prosince 2007 - 21:42:45         Jmenovala se 2085.01. Foto např. zde: odkaz