Myšlenka postavit místní železnici ze Svinova do Budišovic má letos sto deset let a vyslovil ji jako první správce Wilczkových lesů Sommer. Zjednodušil a zlevnil by se způsob dopravy dřeva pro ostravské šachty. Odezva nebyla velká, podruhé se o stavbě dráhy začalo mluvit v roce 1911 po dokončení železničního spojení Svinov- Klimkovice. Teprve v roce 1919 se přešlo od úvah k praktickým krokům. A jak by ne, když ve Slezské zemské správní komisi měl na starosti dopravní referát Jan Černý ze Svinova. Úřady se ke stavbě dráhy stavěly nepříznivě, ale nakonec bylo spojenými silami včetně přijetí ostrých rezolucí veřejnosti dosaženo částečného úspěchu a Slezská vláda v Opavě dala ke stavbě souhlas. Ovšem s tak těžkými podmínkami, že se to téměř rovnalo odmítnutí. Zákon z roku 1919 totiž výslovně zakazoval stavbu místních drah ze státních a veřejných prostředků.

Trik na byrokraty

Ale i tady si místní lidé pomohli: navrhli postavit drobnou dráhu, ačkoliv mezi ní a místní dráhou není obsahově žádný rozdíl. Podstatou celého problému bylo, kdo bude stavbu dráhy financovat. Nakonec se na ni musely složit i tak dost zadlužené obce, kterými měla dráha vést. Nejvíce přispěl především Svinov, bez jeho vkladu 1,1 milionu korun by se vlastně ani nemohlo začít stavět. Obec Poruba přispěla částkou dvě stě tisíc korun. Stavba byla zahájena v březnu 1923 a za dva roky už byl dán do provozu úsek Svinov- Poruba- Vřesina. O tři roky později byla dokončena poslední část celé trasy, vedoucí přes Dolní Lhotu, Čavisov, Horní Lhotu, Kyjovice do Budišovic. Dráha byla v té době dlouhá přes třináct kilometrů a navazovala ve Svinově na spojení Československé dráhy ( ČSD) a na místní dráhu Svinov- Klimkovice. Dráha byla slavnostně otevřena v roce 1927. Když vyjel první vláček, na každé stanici ho vítalo množství lidí v čele se starostou obce.

Oslavy nové trati

Na konečné v Kyjovicích- - Budišovicích se k uvítání prvního vlaku shromáždilo přes dva tisíce osob. Když vjížděla souprava na nádražíčko, přivítaly ji fanfáry ze Smetanovy Libuše. Prezidentu Masarykovi byl zaslán pozdravný telegram. Byl to nesmírně prospěšný krok pro rozvoj celé oblasti, kterou dráha vedla. V prvé řadě mohli horníci a hutníci, kteří dříve bydleli na podnikových ubikacích a kasárnách, dojíždět denně domů. Což bylo prospěšné z mnoha ohledů. Zlepšil se rodinný život, ale snížil i alkoholismus, protože muži, kteří se večer nevraceli k rodinám, vysedávali ve volném čase v hospodách. Postavená trať sloužila k převozu dřeva, obilí a zemědělských produktů. Jak uvádí ve svých historických pracích Jiří Pchálek, zmizel v té době známý obrázek takzvaných mlekarek, tady žen, které nosily na zádech velké konve mléka do obchodů a ke svozu do mlékáren.

Výletnický vláček

Když se dráha stavěla, neustále se přetřásaly možnosti, že by bylo vhodné ji prodloužit až do Pusté Polomi, některé varianty uvažovaly o spojení do Hrabyně či do Opavy, maximalisté chtěli natáhnout koleje až do Hradce nad Moravicí. To se samozřejmě nikdy neuskutečnilo. Ale i tak bylo dokončeno úžasné dílo, které dobře slouží dodnes. Právě před šedesáti lety byla zahájena elektrifikace trati, která byla dokončena o rok později. Na oslavu této modernizace se elektrickou tramvají nechalo svézt mnoho významných osob v čele s ostravským primátorem Josefem Kotasem. Nedaleko konečné stanice bývalo skvělé koupaliště, které ale ztratilo s výstavbou koupaliště v Porubě na významu. K tomu zbývá jen s trochou nostalgie dodat, že slavná hospoda Zátiší, známá vyhlášeným pivem, kterou si tak oblíbili městští výletníci ( a která dala jméno zastávce), je dnes uzavřená, zchátralá, s rozbitými okny a zvenčí zasypaná odpadky. ( V článku využita historická práce Jiřího Pchálka, dnes starosty Budišovic)

BOLESLAV NAVRÁTIL

Foto: Konečná tramvajové dráhy v Kyjovicích- Budišovicích. Při zahájení provozu na trati v roce 1927 se zde shromáždilo dva tisíce občanů.

Foto: Deník/ Boleslav Navrátil

Foto: Takto vypadal vláček, který zahájil osobní dopravu mezi Svinovem a Budišovicemi.

Z archivu letopisecké komise porubské radnice