| Autor |
Příspěvek |
3x Honzík
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.188.132
| | Odesláno Sobota, 05. ledna 2008 - 00:24:36 |
|
Kdy se dodělají ty výtahy na slapech a Orlíku? A kdy se splavní Vltava až do Českých Budějovic? |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2789
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 05. ledna 2008 - 11:10:24 | 
|
Dnes se vše sází na kamióny - jenže to je návrat někam do patnáctého století
Na kamiony se bude sázet do té doby, dokud to bude cenově únosné - de facto individuální nákladní doprava bude pro naprostou většinu zákazníků vždycky výhodnější, než hromadná - tj. loď nebo vlak. Navíc nevím, jak chcete vnitrozemskou vodní dopravou obsluhovat třeba naše území - jako na potvoru většina míst vzniku a cíle hromadných přeprav neleží na vodní cestě. Ale to už tady omílám už snad po stý.  |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.226.214
| | Odesláno Neděle, 06. ledna 2008 - 16:48:39 |
|
Opravdu nemá cenu stále omílat totéž. A kdy bude Vltava splavná alespoň pro rekreační dopravu do Č.Budějovic, nemám ani tušení. Ale myslím si, že obecným cílem by měl být takový dopravní systém, který by zajišťoval pokrytí přepravních potřeb při minimálních nárocích na přírodní zdroje a minimálním poškozování přírodního prostředí. To nejsou kamiony, lodě ani vlak. To je jejich OPTIMÁLNÍ KOMBINACE. Proto odsuzuji současný systém "vše na kamióny" a nelíbil se mi ani komunistický "vše na vlaky". Nesmyslem by byl i systém "vše na lodě", to je vhodné snad jen pro Holandsko. Samozřejmě další nutností je omezení zbytečných přeprav a to pomocí stanovení takových ekonomických prostředků (progresívních daní) aby se prostě nevyplatilo to co je dnes bohužel běžné. Tedy vozit mléko třeba Vimperka do Německa, máslo z něj do Brna, z Brna do Ústí nad Labem, odtud do Ostravy a z ní zpátky do toho Vimperka. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 38921
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 16. ledna 2008 - 19:50:57 |
|
Kanál Dunaj-Odra-Labe nejspíš nebude, vláda jej nechce
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Blackjack
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.236.208.82
| | Odesláno Sobota, 09. února 2008 - 20:19:12 |
|
Bohu dík, že se konečně ten nesmysl DOL přesune zase do sféry fantaskních příběhů. Zvlášť když hrozí, že by jej začala prosazovat i EU se svým kapitálem, ostatně zmínka o DOL byla součástí i smluv o přistoupení nových členských zemí EU.
Já nevím, většina diskutujících tu stále přemýšlí pouze o technologické stránce věci. Ale podmínky prostředí pro takovou stavbu, to nikdo v úvahu nebere. Prostě na střeše Evropy DOL ne! |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.226.214
| | Odesláno Sobota, 09. února 2008 - 21:08:17 |
|
Blackjack: Opravdu jsem se k tomu nechtěl vracet, ale řeč zde nikdy nebyla o VÝSTAVBĚ, ale o ochraně území. A to je obrovský rozdíl. Viz můj příspěvek z 16.12. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1118
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 09. února 2008 - 22:50:02 |
|
K tomu odkazu na DOL:
Kanál Dunaj-Odra-Labe je projekt průplavu, který byl spojoval řeky Dunaj, Odru a Labe pro lodní dopravu. Desetiletí jej prosazují rejdařské firmy
Jaké "rejdařské firmy" mají autoři článku na mysli? |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2907
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 10. února 2008 - 20:42:04 |
|
No přece ty, které se snaží železnice cenovým dumpingem na trati podél Labe definitivně zlikvidovat.  - viz třeba jejich prohlášení v DN. |
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Úterý, 19. února 2008 - 20:34:42 |
|
Ad Dj_cargo: především je na celém projektu nadmíru interesováno ŘVC ČR. Širší souvislosti mým pohledem ve shrnutí: http://krajinazp.ic.cz/splavneni.htm
BJ |
d-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.226.214
| | Odesláno Středa, 20. února 2008 - 19:28:43 |
|
BJ:Rozhodně zajímavý článek a v mnohém i pravdivý. Jen nechápu, proč se v něm spíše neřeší problematika nových a nových dálnic, rychlostních silnic, kamiónů ... . Asi se shodneme v tom, že nejlepší doprava je žádná doprava. A i v tom, že spíše, než objektivní důvody, dnes o všem rozhodují různé zájmové skupiny. Stavitelé dálnic a výrobci kamiónů nás přesvědčují, že tisíce kamiónů je ideální řešení.
A že je potřeba nejprve zlikvidovat lodní dopravu (už se jim to skoro podařilo), potom železniční (také už mají "slušné" výsledky) a potom? Potom už může přijít na řadu jen člověk. Mně (a doufám, že nejsem sám) je naprosto odpudivá vize oplocených čtverečků "přírody" obklopených širokými betonovými pruhy dálnic. A k tomu (bohužel) míří Vámi uváděný článek. A proto (a opět doufám, že nejsem sám) nesouhlasím s likvidací lodní dopravy v České republice. A třeba i proto, že jediné opravdu "přirozené" dopravní cesty jsou právě řeky. Neničme budoucím generacím vše, co jsme sami dostali od předků. My, ani nikdo jiný, nemá patent na rozum. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2930
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 20. února 2008 - 22:01:35 |
|
Tady někdo likviduje vodní cesty  - nějak jsem si nevšiml. Jen jsem si všimnul milionových dotací rejdařům jako kompenzace za nízký vodní stav a podle mě nesmyslné splavňování Labe do Pardubic - v současnosti tedy aspoň ve formě zdvihání mostů. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1136
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 21. února 2008 - 00:03:30 |
|
proč se v něm spíše neřeší problematika nových a nových dálnic
No že jich u nás vzniká.
potom železniční (také už mají "slušné" výsledky)
Železniční dopravu nechte klidně na pokoji, svojí dominantní roli sice již ztratila, ale bát se o ní opravdu nemusíte.
A třeba i proto, že jediné opravdu "přirozené" dopravní cesty jsou právě řeky.
A to jsou u nás které například? |
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Čtvrtek, 21. února 2008 - 08:14:51 |
|
d-laik: děkuji za reakci. Na silniční nákladní i osobní dopravu mám také založeno mnoho argumentů, vznik dalšího komentáře je jen otázka (mého omezeného) času. Stejně jako tisíce jiných i mě každý den obtěžuje tenhle segment dopravy, který sice já absolutně přímo nepotřebuji a ani se na něm nepodílím, ale z televize, novin a úst politiků se dozvídám přesný opak - že silnice přinesou kraji prospěch, rozvoj, pracovní příležitosti. Ale fakticky to ještě nikdy nikdo neprokázal, takže jsou to zas jen propagandistické kecy.
Myslím si že jediná možnost změny spočívá v přesvědčení veřejnosti, která disponuje politickou silou. Proto ostatně ty stránky píšu.
Řeky - jistě, ALE - přizpůsobujme lodě řekám, ne řeky lodím!!! Za tím si stojím. A ČR prostě leží na rozvodí Evropských řek, já se divím, že tady se někdo s nápady na splavnění vůbec opováží vystoupit.
Já mám oproti jiným asi tu výhodu, že jsem schopen obsáhnout i biologické aspekty řeky. Je chyba, že se tyto nediskutují, neb i ve finančním vyjádření představují daleko větší hodnoty, než jakých je lodní doprava schopná kdy dosáhnout. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1138
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 21. února 2008 - 08:39:53 |
|
BJ, vy nepotřebujete silniční nákladní dopravu? A kde žijete?
přizpůsobujme lodě řekám, ne řeky lodím!!!
Takže jak byste si nákladní říční dopravu v ČR představoval? Aby tedy mohla hrát nějakou významnou roli (aspoň jako železnice ). |
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Čtvrtek, 21. února 2008 - 13:39:50 |
|
Dj_cargo: žiji nedaleko Pardubic. A tu myšlenku jsem mínil tak, že JSEM ochoten si za vyloučení DÁLKOVÉ nákladní silniční dopravy připlatit, bude-li to nutné.
přizpůsobujme lodě řekám, ne řeky lodím!!!
- to byste mi spíše měli říci, Vy, dopravní inženýři, ne-li? já jsem ekolog - krajinář a starám se o svůj obor :-) |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1141
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 21. února 2008 - 14:09:01 |
|
A tu myšlenku jsem mínil tak, že JSEM ochoten si za vyloučení DÁLKOVÉ nákladní silniční dopravy připlatit
To abyste pomalu rozbil  . Takových ochotných vás je hodně málo, to asi nepůjde.
to byste mi spíše měli říci, Vy, dopravní inženýři, ne-li
Já nejsem dopravní inženýr. A nemám sebemenší představu, jak u nás vytvořit použitelnou a zaplatitelnou lodní dopravní síť.
Co začít s voroplavbou? |
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.236.208.82
| | Odesláno Pátek, 22. února 2008 - 07:42:47 |
|
Myslím si že spousta lidí z vyšší střední vrstvy si tady pomalu začíná uvědomovat, že tenhle způsob žití není udržitelný, v tom ohledu předpokládám, že tak jak jsem svůj názor obrazně vyjádřil, by se mnou mnoho lidí souhlasilo, že nás rozhodně málo není, ale rozmáhá se to pozvolna.
Místo řečí co nepůjde by se asi nejdřív měla doprava začít řešit, ne pomocí obchatů ten problém jen odsouvat na venkov, který se nemůže účinně bránit, neb ho komunisti ekonomicky zrujnovali.
Ale Vaše druhá myšlenka bude asi správná - v Českých zemích přichází v úvahu asi jen ta voroplavba (ale jak říkám, nejsem dopravní inženýr a byl bych rád, aby se k tomu někdo takový vyjádřil).
Tedy vydíte - ke konsenzu jsme nakonec došli - když se našim řekám nepřispůsobí dopravní prostředky, tak to radši žádnou lodní dopravu. |
D-laik
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.146.226.214
| | Odesláno Sobota, 23. února 2008 - 05:52:48 |
|
BJ: Jsem rád, že se tahle diskuse konečně trochu hýbe. Ale k tématu. Zkusme se na něj pro změnu podívat z druhé strany - kdy má lodní doprava smysl? Podle mne musí být splněny dvě podmínky - v uvažovaném dopravním směru musí být potřebný zájem (váha, rozměry, nevadí pomalost) a (jak byste asi řekl Vy) řeka nesmí vyžadovat žádné úpravy. Já bych spíše prosazoval názor, že úpravy musí být nanejvýš minimální. Z těchto pohledů opravdu nemá smysl splavnění Vltavy (jinou otázkou je rekreační doprava) nad Prahou, Berounky ani dalších řek. S jednou vyjímkou - a tou je Labe. V jeho blízkosti sídlí spousta potencionálních dopravců a až na dva krátké úseky (Dolní Žleb a Přelouč) je již dnes bez problémů splavné. Proto si třeba myslím, že zde by se budovat mělo. Samozřejmě se základním požadavkem minimalizace škod na přírodě. Ale to přizpůsobení dopravních prostředků cestě asi není vhodné hnát do absurdity - jinak by nám jezdily jen terénní automobily po oranici a jedinou železniční tratí by byla koňka. A jedna věc na závěr - v případě průplavu DOL jsem nikdy neobhajoval jeho stavbu, ale jen a jen ochranu území. A to je něco úplně jiného. |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 10971
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 23. února 2008 - 14:44:29 |
|
Mám laický dotaz - pokud by byl DOL postaven, odkud by se do něj bralo dost vody? Při překonávání rozvodí mi to nějak není úplně jasné.
|
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 16:42:46 |
|
Mcbain: V současné době se zabývám revitalizací toku, postiženého v minulosti fenoménem zvaným meliorace. Tenhle potok byl tak znetvořen (napřímen, odpřírodněn a zahlouben), že při jeho ústí do řeky bylo nutné vodu z něj čerpat do výšky 2m, aby vůbec pak odtékala dále.
Na podobném principu byl možná vymýšlen i D-O-L, tj. počítalo se omezeně s lokálními zdroji a masivním přečerpáváním vody. Mimochodem, na tom "mém" potoku se na čerpání ročně spotřebovalo 21 000 kWh/rok na provoz čerpadel. Kolik by to asi bylo na D-O-L? |
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Úterý, 26. února 2008 - 16:52:02 |
|
Ad Laik: Dolní Žleb - dobře, že jste ho zmínil a že jste zároveň zmínil, že jde o malý úsek. Je to bohužel tak, jde o jeden z mála úseků Labe, který nebyl zbaven původní morfologie.
A když říkám původní, pak ne ze xenofobie k dynamice ekosystémů a staromilství, nýbrž s důrazem na katastrofální stav potoční a zvláště pak říční sítě v Česku.
Dnes se již nejedná o uzmutí další části z široké valence říčních niv, dnes jde již o zásadní rozhodnutí - zlikvidovat poslední zbytky, nebo se sažit v rámci svých možností napravit škody?
Ad koňka - v žádném případě jsem tu nikdy nevedl řeči proti železnici a dle (nejen) mého mínění se jedná o dopravní prostředek budoucnosti, s vynikajícím potenciálem pro technický vývoj, který minimalizuje na nejmenší možnou míru negativní vlivy na ŽP. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40040
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 27. února 2008 - 03:38:48 |
|
Na podobném principu byl možná vymýšlen i D-O-L, tj. počítalo se omezeně s lokálními zdroji a masivním přečerpáváním vody. Mimochodem, na tom "mém" potoku se na čerpání ročně spotřebovalo 21 000 kWh/rok na provoz čerpadel. Kolik by to asi bylo na D-O-L?
Taky je otázka, kolik vody by se muselo přečerpávat (nebo obecně kolik enegrie by bylo potřeba), aby vůbec tím dílem mohla proplout nějaká loď.
Existují sice určitě řešení, u nichž jedna loď „vyveze” tu druhou z protisměru (s potřebou minimální energie), ale pochybuji, že by na tom díle byl někdy tak vysoký provoz, aby se to dostalo do reozumných čísel. A i to je samozřejmě ekologie...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 11029
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 28. února 2008 - 10:34:46 |
|
S tím masivním přečerpáváním jde samozřejmě celý ekologický efekt kanálu DOL rázem úplně do  e, to se ani jinak říci nedá.
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 437
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 04. března 2008 - 12:01:10 |
|
Martin_zlivský:
Existují sice určitě řešení, u nichž jedna loď „vyveze” tu druhou z protisměru
Diky zakonu, ktery vynalezl pan Archimedes k takovemu reseni dokonce neni potreba zadna druha lod. Hmotnost lodi je vyrovnana vodou, takze pro cestu lodi "nahoru" je treba dodat vodu odpovidajici hmotnosti lodi, pri ceste lodi "dolu" je tomu naopak. (voda odpovidajici hmotnosti lodi je vytahem precerpana do horniho stupne)
U takoveho technickeho reseni jsou naroky na lokalni zdroje vody minimalni (zejmena v porovnani s klasickou plavebni komorou), ovsem naroky investicni budou pravdepodobne vyssi.
Jedno takove reseni je treba tady: Falkirk wheel
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40208
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 04. března 2008 - 13:58:04 |
|
Díky, to je vlastně pravda.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.72.183
| | Odesláno Úterý, 04. března 2008 - 17:20:03 |
|
ad J_P: Copak náklady investiční, ty jsou jednorázové, ale co argument ekonomiky provozu? To čerpání si neumím představit.
Mě se zdá, že tady prostě zase jednou bylo přání dříve a silnější, nežli myšlenka. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 438
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 06. března 2008 - 09:17:06 |
|
BJ:
Falkirk wheel ma vykon motoru 22,5 kW. Jedno otoceni spotrebuje 1,5 kWh energie. Coz je zanedbatelne v porovnani s energii nutnou pro cerpani v pripade reseni klasickymi plavebnimi komorami.
Dalsi provozni naklady budou naklady na udrzbu.
Vytah Falkirk wheel nahradil 11 plavebnich komor a cas nutny k prekonani vyskoveho rozdilu se z nekolika hodin snizil na priblizne 15 minut.
Vytah takoveto nebo podobne konstrukce zadne dalsi cerpani v podstate nepotrebuje - o cerpani se stara pan Archimedes zdarma. A to dokonce i kdyby mel mit vytah jen jednu komoru a protizavazi - tak jako ten, ktery byl kdysi navrhovan pro Slapskou prehradu.
Resp. abych byl uplne presny: je treba doplnovat vodu ztracenou netesnostmi, a potom pokud by byl naklad prepravovan jen smerem nahoru, tak jeste vodu odpovidajici hmotnosti nakladu (nikoliv cele lode, protoze ta se prazdna zase vraci zpatky).
Jeste napovim k tomu Archimedovu cerpani: preci kdyz v komore neni lod a hladina je stale stejna, tak je v ni vic vody nez kdyby tam lod byla.
A poznamka naokraj: Ja vubec nejsem zastancem onoho kanalu, pouze se tu pokousim osvetlit mozne technicke reseni.
(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40259
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 03:05:29 |
|
J_p:
Ale na dostatečném průtoku to závislé je. Jak dlouho by taková komora někde na Labi za Pbicema „dotejkala”? Nebo spíš kdesi v kopcích na úsecích napájených malými „potoky” u České Třebové?
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 439
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 09:46:05 |
|
Martin zlivsky:
No kdesi v kopcich asi nebude misto urceni nakladu, takze tam je to bez problemu, protoze objem, ktery zabira lod je stejny pro cestu do kopcu jako pro cestu do udoli za nimi.
U vytahu se voda (na rozdil od klasicke plavebni komory) nikam nevypousti.
Teoreticky, pokud budou komory vytahu i kanal dostatecne utesnene, tak nepotrebujete vubec zadny prutok.
Ta voda se diky Archimedovu zakonu z vrchniho stupne neztraci. Komora vytahu ma (na rozdil od klasicke plavebni komory) porad stejnou vysku hladiny (mereno od dna komory), takze neni potreba aby dotejkala.
A tak dostatecny prutok je potreba jen na doplneni prusaku. Cim lepe utesnene, tim nizsi prutok.
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40274
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 11:56:58 |
|
Stále mi to sice není úplně jasný, ale snad už ten pcincip chápu... Čirou náhodou mi přišla k dané problematika mezi haldou blbostí i prezentace k této komoře, tak ji sem dávám:
Obrázek vysvětlí víc jak mnoho slov.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
BJ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.236.208.82
| | Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 16:55:45 |
|
No jo, tak to je o ničem - překonává pouze 24 metrů!
Pro srovnání - Pradubice 220 m n.m. - rozvodí u Lanškrouna přibližně 400 m, Morava u Mohelnice - 350 m. n.m.
Celková vzdálenost kolem 90 km.
Mmch si v létě neumím představit vodu v kanále bez soustavného protékání (ale koneckonců by to byl prčoblém i při určitém průtoku) - mám na mysli biologickou kvalitu vody - aby se tam krz sinice a nárosty dalo vůbec pak s lodí projet (na vyhřátém podkladu betonu se těmto pionýrům bioty daří moc dobře - stačí se podívat na dnešní regulovaná koryta). |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40302
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 17:03:08 |
|
No, tak ono by to asi dokázalo překonat i mnohem více, kdyby šlo jen o to...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40334
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 12:29:36 |
|
Remorkér poslal ke dnu Vltavy loď s veslaři
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 531
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Sobota, 22. března 2008 - 23:48:19 |
|
Zajímavá diskuse, pánové, připíšu pár poznámek:
1. Lodní výtahy jsou investičně extrémně drahá zařízení, stejně tak i z hlediska provozu a údržby. Při čtení o Falkirku si všiměte, že
- Zařízení se stavělo skoro 40 let
- Je svého druhu jediné na světě
- Gondola má délku 25 metrů a váží i s lodí a vodou 300 tun- pro srovnání komory na Baťáku mají délku 38 metrů a původní nákladní čluny Baťáku měly váhu cca 150 tun, s remorkérem dejme tomu 200 tun (bez váhy vody a gondoly). Z toho vyplývá, že tato drahá sranda je opravdu jen turistickou atrakcí, tecnickými možnostmi plavby nedosahující ani možností našeho Baťáku, tudíž z hlediska rozměrů a tonáží plavidel, které ji můžou použít, je pro skutečnou nákladní plavbu nepoužitelná.
2. Spotřeba vody v plavebních komorách je daná množstvím proplavovaných lodí a objemem vody, nutným k proplavení. Z hlediska množství lodí se dá šetřit voda tím, že se proplavuje několik lodí současně nebo lodě u komory, která by se pro jejich proplutí musela naprázdno naplnit nebo vypustit (podle toho, odkud plují) musí počkat na loď z protisměru, aby oba cykly - plnění i vyprazdňování - probíhaly s vytížením jednou lodí. Další možností - z hlediska množství vody - je mít vedle sebe velkou a malou komoru, takže pro proplavení malých lodí se nemusí přečerpávat tolik vody, kolik potřebuje velká loď ve velké komoře.
3. Do Moravy se měla v rámci D-O-L čerpat voda z Dunaje. Dunaj je totiž dost vodnatá řeka i v suchých obdobích a v případě průplavu Dunaj - Mohan se přečerpávají miliony kubíků vody do povodí Mohanu, které dříve v létě trpělo velkým nedostatkem vody. Taktéž Morava má v létě problémy s vodou,a to až takové, že to místy komplikuje dokonce i komorování na Baťáku - z tohoto hlediska je nejvíce zatížená komora Vnorovy I, kde jsem loni v létě čekal půl hodiny, než se našlo dost lodí a doteklo dost vody k tomu, aby nás vůbec proplavili.
Tedy to čerpání je myšleno jako obecné vodohospodářské opatření, které by se lodní dopravou odůvodnilo a částečně i finančně pokrylo.
4. Řeky průtok potřebují (chcete - li, tak kanály průplach), takže teoretická úspora vody (výtah místo komor) by byla vlastně k ničemu.
Mimo jiné "Baťák" je jakýmsi důkazem stavu, že vodní cesta a rozměry lodí se přizpůsobily přirozeným vodohospodářským možnostem řeky (tj. bez čerpání nemá smysl uvažovat o jakémkoliv zvýšení / zkapacitnění vodní cesty).
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 532
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 23. března 2008 - 00:00:11 |
|
Zkusím jenom naznačit další možné problémy vodních cest
- čištění od nánosů
- fixní náklady na obsluhu komor
- zimní provoz - zamrznutí vodní cesty. Led se dá rozlámat, ale kry v korytě zůstanou a udělá se led nový, který se musí znovu rozlámat. Po několika dnech je koryto ucpané krami. Pak nezbývá, než buď naplnit koryto fridexem  nebo valit do řeky teplou vodu (třeba do Labe z Chvaletické elektrárny). To je taktéž brutální metoda.
Co se týká překonání výšek mezi Polabím a Hanou, existovala myšlenka i na společný "supertunel" pro VRT a kanál někde od Chocně až po Zábřeh, ale to je trochu sci-fi, zvlášť v situaci, kdy se do železničního spojení v této trase vrazilo nemálo peněz do tunelů od Třebové po Zábřeh a dalších nemálo peněz se vrazí do téhož od Chocně po Ústí nad Orlicí.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 533
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Neděle, 23. března 2008 - 11:38:17 |
|
Ad. řeky jako přirozené dopravní cesty:
Nemusí se nám to zdát dnes ani možné, ale skutečně v dobách, kdy letecká a železniční doprava neexistovaly vůbec a silniční doprava existovala v podobě koňských potahů na rozblácených a kamenitých cestách, byly možná stovky řek u nás využívané dopravně.
Zajímavé je, že nejsilnější tepnou nákladní lodní dopravy byla Vltava, dokonce i koněspřežka z Budějovic do Lince vznikla jako spojení dvou vodních cest. Sůl (a nejenom ta) z Budějovic do Prahy jezdila desítky let loděmi, doprava od Mělníka k Pardubicím byla oproti vltavské cestě spíš popelkou.
Vzhledem k tomu, že klasické lodě se mimo několika málo řek v ČR provozovat nedaly, měla vodní doprava na výše jmenovaných stovkách řek poměrně stereotypní podobu ve formě plavení dřeva, někdy vorového, ale spíš jednotlivých klád nebo polen - viz Schwarzenberský kanál na Šumavě a mnohé další.
Na malých řekách se používaly tzv. klauzy, malé přehrádky, pod které se shromáždilo dřevo a voda z nich se potom rychle vypustila. Na této umělé vodní vlně potom dřevo odplavalo po proudu řeky níž. Takovéto využití bylo třeba i na tak malých říčkách, jako je Branná nad Hanušovicemi v Jeseníkách.
Skutečným překvapením bylo nalezení nákladního dřevěného člunu pravěkého stáří u Mohelnice. Svědčí o tom, že k nákladní plavbě byly využívané řeky, kde dnes máte problém projet z nafukovací Pálavou (výrazně ubylo vody) a hlavně se to dělo daleko dříve, než si kdy naši historici dříve mysleli.
odkaz
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1166
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 23. března 2008 - 14:29:58 |
|
Nemusí se nám to zdát dnes ani možné, ale skutečně v dobách, kdy letecká a železniční doprava neexistovaly vůbec a silniční doprava existovala v podobě koňských potahů na rozblácených a kamenitých cestách, byly možná stovky řek u nás využívané dopravně.
To je bezpochyby pravda, ale je třeba to zasadit do kontextu toho, kolik se tehdy přepravovalo nákladu. Tedy kolik vůbec žilo v dané oblasti lidí a hlavně jakou měli ti tehdejší lidé spotřebu. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 40695
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 23. března 2008 - 22:45:50 |
|
A taky to plavení obvykle bylo dost náročné na pracovní sílu. V dnešních podmínkách by byla nejspíš taková přeprava neuvěřitelně drahá...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 534
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 24. března 2008 - 12:02:29 |
|
Ano, dnes je to pasé, ale je zajímavé o tom vědět.
Plavení dřeva většinou skončilo s nástupem železnice a později silniční dopravy, "odstřelení" vltavské vodní cesty přišlo paradoxně s přehradami, které měly plavební podmínky zlepšit, protože dříve provozovaná plavba byla limitovaná kamenitým korytem a úseky jako byly svatojánské proudy, kde šlo plavat jenom po proudu a i to bylo umění.
Teď je sice velká část vltavského údolí tvořená stojící hlubokou vodou, ideální i pro velké lodě, ale bohužel soudruzi skopali chybějící lodní výtahy nebo komory na hrázích.
Jako připomenutí toho, že dříve byli lidé rozumní, je plavební komora na VD. Kamýk a nedokončený lodní výtah na Orlík.
Právě Vltava byla historicky nejvyužívanější vodní cestou u nás a jako jediná by asi našla i dnes své využití i v nákladní dopravě, zvlášť díky tomu, že vodní cesta je vpodstatě hotová (i když díky atraktivnímu vltavskému údolí by asi stejně převládalo rekreační využití)
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 3009
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 24. března 2008 - 13:26:46 |
|
Do Prahy je možná plavba prakticky kontinuálně a jak to vypadá? Kromě pražského úseku, zasekaného rekreační plavbou, se tu prakticky nic neděje, takže ani nikomu moc nevadí likvidace nákladních přístavů v Praze. A co by se asi tak vozilo do ČB? |
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 535
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 24. března 2008 - 13:52:02 |
|
Trainspot:
Bylo by to významné asi hlavně pro rekreační plavbu, ale ta nákladní plavba by také nebyla vyloučená. Co znám situaci v Praze, chybí tady vazba na nějaký významný průmyslový podnik nebo zónu, nebo logistický areál, pro který by byla vodní doprava použitelná. S ohledem na komplikovanou situaci ohledně možných rozvojových ploch a možností dopravní obsluhy v podmínkách Prahy předpokládám, že stávající nákladní přístavy buď zaniknou, nebo přejdou na rekreační využití.
To ale teoreticky nevylučuje vznik nějakého logistického terminálu na jihu Čech s napojením na vodní cestu. Jestli by v takovém logistickém terminálu byl zájem a využití i pro lodní dopravu nechám na posouzení jiným.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 3010
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 24. března 2008 - 15:36:34 |
|
Je ale skutečně nutné cpát pak peníze do splavňování Vltavy? Znova opakuji, že v Praze, která snad z hlediska dopravních nároků není tak úplně mrtvá, lodní nákladní doprava vyklidila pole skoro úplně. A to tu měla přístavy v Holešovicích (včetně kontejnerového terminálu), Smíchově a Radotíně. Takže si dokážu poměrně živě představit, co by se asi tak vozilo po Vltavě do Budějovic... |
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 536
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 24. března 2008 - 23:51:03 |
|
Trainspot:
1. Už jenom kvůli rekreační plavbě bych to nezavrhoval
2. Co se týká nákladní plavby, není možné dnes posuzovat. Je to obrazně řečeno otázka, co musí být dříve, jestli slepice, nebo vejce (to jest nabídka nebo poptávka). Momentálně není nic. Nelze ovšem vyloučit, že pokud by byla nabídka (napojení na vodní cestu), vznikla by možná i poptávka po lodní dopravě - to jest otázka do diskuse.
Každopádně je to běžně používaný princip, například v případě průmyslových zón. Než čekat na to, až přijde investor, tak se na volném využitelném pozemku vybudují inženýrské sítě a potom se tato plocha investorům nabízí i s infrastrukturou.
V případě Jižních Čech by se mohlo postupovat obdobně, vznikla by nabídka připojení na plavební cestu, buď by jí někdo využil, když ne, tak by zůstala pouze pro rekreační plavbu. Mějme na paměti, že ta vodní cesta je z 80 % vybudovaná, šlo by o to jenom ji dokončit. To by se s ohledem na turistickou atraktivitu území asi dlouhodobě vyplatilo i v situaci, kdyby se nenašlo vytížení nákladní dopravou.
Praha je zcela v jiné situaci, jak jsem psal výše, chybí jakýkoliv zdroj nebo cíl nákladní říční plavby v dosahu vodní cesty a s ohledem na atraktivitu území např. pro bydlení a problematické dopravní napojení přístavů je stávající stav pochopitelný. Je to svým způsobem tentýž problém jako s nákladními nádražími na území Prahy (Žižkov, Vršovice), které jdou taky do háje, což naštěstí neznamená, že by šly do háje všechny nákladní nádraží v ČR.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 3017
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 25. března 2008 - 14:31:48 |
|
Já samozřejmě nehodlám posuzovat efektivitu splavňování Vltavy do Českých Budějovic. Já jsem jen vyjádřil své pochyby nad budoucím možným využitím nákladní dopravou. A vycházím přitom z toho co bylo v Praze - po mnoho let existující nabídka a postupně mizející poptávka.
Když už jste tu nakousl ta mizející nákladní nádraží v Praze - zrovna Žižkov se drží zuby nehty hlavně díky tomu, že tam reálná poptávka a to dokonce stoupající existuje - tím myslím překládku kontejnerů. Samozřejmě je to maximálně nevhodně umístěné. Ale jíná možnost teď není. A ty Vršovice - zrovna kousek vedle výhledově zrušené Strašnice stále slušně nakládají. Existující poptávka je nuceně rozhodnutím zhůry likvidována - takže trochu opak té vodní dopravy. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1904
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Úterý, 25. března 2008 - 14:41:58 |
|
Přispěju k atuální diskuzi. Kdyby někdo měl čas a chuť: v úterý 1.4. od 14:30 se v Praze na Stavební fakultě (Thákurova 7) koná přednáška na téma (volně, nepamatuju si přesné znění) Perspektivy (zvláště) rekreační a sportovní plavby na Vltavě a Labi. Hovořit budou bývalí ředitelé Povodí Vltavy. |
parníkář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.136.166.230
| | Odesláno Čtvrtek, 27. března 2008 - 14:13:45 |
|
No to jsou ti praví propagátoři sportovní plavby! Proplavování pouze mezi 6:00 a 17:00 a od 13:oo musíte po Prahou hezky poprosit, malé plavidlo se proplavuje pouze s velkým, a když velké nejede tak si pod komorou počkáte hodinku, dvě. Odstávky plavebních zařízení na horní Vltavě v červenci a srpnu. To je realita a perspektivy plavby v oblasti působnosti Povodí Vltavy. |
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 537
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Sobota, 29. března 2008 - 14:06:07 |
|
Nová říční loď bude působit na Baťáku:
http://www.batacanal.cz/jomla/index.php?option=com _content&task=view&id=47
Parníkář:
Právě proto mám rád baťák. Nemusím se cítit jako outsider vedle velkých a důležitých plavidel, protože tam žádná taková nejsou. Kde jsem jedině potkal protivnou obsluhu bylo před léty v Huštěnovicích, byli to asi lidé z blízkého domku, kteří mají na jezu elektrárnu, takže každá proplavená loď jim vlastně bere výkon z turbín. Zvlášť když je to nafukovací člun, tak jsou dost nas..ní.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 41759
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 28. dubna 2008 - 16:54:50 |
|
Na Vltavě se srazily lodě, jedna se potopila
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 23. května 2008 - 20:17:26 |
|
Dneska sa plavila Arian z chvaletic. Foto neskor, veru bolo na čo pozerať... |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 12335
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 14:56:02 |
|
Takhle má vypadat nákladní říční doprava. Poznáte někdo místo? V ČR to samozřejmě není... 
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2138
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 17:24:47 |
|
No, okoli Hamburku a Labe to zrejme nebude ... ;-)
Sice to tu takova placka neni, ale tohle je uz az moc hrbate a moc blizko vody ...
Pavel |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 12338
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 19:11:35 |
|
No, okoli Hamburku a Labe to zrejme nebude ... ;-)
To  , ale ta řeka s Německem něco společnýho má .
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2139
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 19:49:56 |
|
To verim, ale prece jenom tech splavnych "potoku" tu bude krapet vice ... ;-)
Ostatne HH Shiffgrosszug vypada krapet jinak - dva pred sebou a vedle treti.
Ostatne nabizi se Ryn ci Odra, ale spis tipuji asi ten Ryn.
Pavel |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 12339
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 22:31:49 |
|
Teď si trochu nerozumíme - to, že ta řeka má něco společného s Německem neznamená, že je to v Německu focené. Naopak, fotka je pořízena od Německa dost daleko, ale ta souvislost tam opravdu je.
|
Pjp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2140
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 22:39:46 |
|
Aha, tak to pardon. To si tipovat uz netroufnu, minimalne s ohledem na pozdni denni hodinu .. ;-)
Pavel |
R_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1486
Registrován: 3-2005
| | Odesláno Neděle, 06. července 2008 - 23:22:09 |
|
Ta řeka teče z Německa, že. Takže Dunaj? |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 12341
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. července 2008 - 09:18:00 |
|
Takže Dunaj?
Jasně. A země v popředí je ta, ve které Dunaj tvoří hraniční řeku hned se třemi (možná dnes dokonce čtyřmi) státy a země na druhém břehu je ta první sousední.
|
Quex
Administrátor
Číslo příspěvku: 4978
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. července 2008 - 09:56:56 |
|
Srbija?
| "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" |
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 12344
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 07. července 2008 - 14:28:32 |
|
Jasně, je to začátek dunajský soutěsky nad Železnýma vratama.
|
Louňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1448
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 24. července 2008 - 01:35:20 |
|
S tímhle jsem se ve středu svezl z Roudnice n.L. do Litoměřic:
Tohle jsme předjížděli u Kopist:
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 43929
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 05. srpna 2008 - 19:18:28 |
|
VIDEO: Centrem Prahy se ozval výbuch, stavbaři odpálili dno Vltavy
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Yalapeak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 320
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Středa, 13. srpna 2008 - 22:31:03 |
|
Něco ze země, kde říční doprava převažuje...
|
Louňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1599
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 24. srpna 2008 - 00:15:20 |
|
Kde to je (v ČR) ?
|
parníkář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.136.142.131
| | Odesláno Středa, 27. srpna 2008 - 13:21:12 |
|
Co třeba Žernoseky. |
Louňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1707
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 23:46:32 |
|
parníkář: Ne, jsou to Píšťany |
catzita
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.177.73.221
| | Odesláno Čtvrtek, 18. prosince 2008 - 18:21:58 |
|
Možná, že se ptám laicky ale ví někdo něco bližšího o lodích v Praze na Vltavě, konkr. Europé, Czechia a pod německou vlajkou se plavící Czech Boat? Děkuji |
Komora Falkirk
