| Autor |
Příspěvek |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 23:27:08 |
|
Modřaňák: Dík. To, ale muselo tedy být v tom červnu 1945, kdy se z této oblasti začaly provádět tzv. divoké odsuny Němců? Stejně zřejmě dopadla její kolegyně ze stejné výtopny lok. 52 626. Ta se tento měsíc rovněž nevrátila. Byla to opět kořistní lokomotiva SSSR, takže výtopna po ní dále nepátrala. Může se jednat i o červenec téhož roku. Je tomu tak?
230100: Rovněž děkuji. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 23:54:46 |
|
Modřaňák: Také děkuji panu J. Koutnému, kterého znám z burzy v Praze.
Také jsem nedomyslel to, že výtopna v Děčíně ji musela vidět, jinak by ji přeci neuváděla jako "kořist SSSR". Pokud by se na našem území nenacházela, výtopna by jí sice mohla uvádět ve stavu (nebyl by to jediný případ), ale od koho by se dozvěděla, že je někde v zahraničí označena výsostnými znaky osvoboditele. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 11:06:29 | 
|
Další názor Jana Koutného:
Doplnění k 52 7174 -
hlášení pob.výt. Děčín o strojích cizího původu z 10.7.1946 :
52 7174/52 7174 - stroj hlášen jako nezvěstný. S lok byl v r.1945 vezen transport (odsun Němců) až do Pirny, kde byla naše četa vystřídána četou DRB a stroj jel dál do ruské zóny. Tím končí stopy o lok 52 7174 u ČSD.
Asi to mohlo být v tom červnu 1945 jak píše p.Kuřil... |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 13:22:13 |
|
Modřaňák: Děkuji. Ještě by mě zajímalo, zda tyto odsuny Němců se prováděly s pomocí Rudé armády. Třeba v okolí Děčína a České Lípy tomu velel podplukovník čs. východní armády Voves. Ty první odsuny započaly v červnu roku 1945. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 20:06:56 |
|
Jen na ukázku, do jakého stavu je možné dostat papírové dokumenty (aneb: před poslední cestou do popelnice).
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2148
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 21:55:48 |
|
Nenahraditelná škoda... Ale tu Lipenku bych do popelnice nedával... 
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2149
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 22:07:27 |
|
Z trochu jiného soudku. Celkem by mne zajímalo, v kolika stanicích, po všech těch reorganizacích, přesunech a jiných akcích, ještě dnes vedou Staniční kroniky. Doufám, že aspoň v těch bývalých UŽST.(?) 
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 22:18:41 |
|
BmbČ: čekal jsem, že se ozvete - ale ta Lipenka existuje ještě v jiném exempláři jinde, navíc nechávám detailní projekt (tohle je jen do něj zakreslené zatrolejování). Takové Rakovník - Mladotice, Žlutice dopadly hůř, tam to šlo ven všechno - papír se úplně rozpadá. Horší je, že mě to nutí vzít si respirátor. Fuj tajbl...
Ke staničním kronikám: Slyšel jsem, že ČD svého času provedly "shora" průzkum a nikdo se jim nepřiznal, že kroniku má (asi aby jim ji nezabavili). Budějce jsou už možná jediné, co ji vedou? |
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2151
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Neděle, 26. července 2009 - 22:40:32 |
|
Lipenka: Tak to ano. 
Kronika Budějce: Asi před dvěma lety jsem ztratil kontakt. Bývalý pracovník, co kroniku vedl (v elektronické podobě), odešel na soc. program. Nevím, zdali se našel zástupce, který pokračuje...Údajně ano.
| Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. |
|
jk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.172.38
| | Odesláno Pondělí, 27. července 2009 - 13:37:56 |
|
Do sekce tratě olem Brna jsem ráno nahodil něco dotazů, které jsem mohl dát i sem, ale nechtěl jsem tříštit diskusi. Kdo chce, zkuste na to mrknout, za případné odpovědi budu vděčný. Díky. |
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 991
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Úterý, 28. července 2009 - 21:49:08 |
|
Mapa železniční sítě Čech z roku 1908. Nejzajímavější tam jsou asi ty nerealizované projekty.
Tady je seznam dalších mp-člověk si musí jen najít, jaká oblast ho zajímá 
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz
DĚKUJEME |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Úterý, 28. července 2009 - 23:04:15 |
|
Ještě k té zkratce na té lok. 324,313 MÁV ve Smiřicích. Tak už jsem viděl na maďarské lokomotivě (MÁV) podobnou zkratku jako na této lokomotivě "P.N.". Jedná se o zkratku "Bu.F.", což je zkratka výtopny Budapest-Ferencváros. Takže některé maďarské lokomotivy tyto zkratky měly rovněž za války. Zda ta zkratka "P.N." znamená Parkan-Nána? U některých lokomotiv z Maďarska, které zde zůstaly po válce, se uvádějí výtopny např. Komárom, Nagykanizsa atd. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Úterý, 28. července 2009 - 23:46:19 |
|
Pokud ještě někoho baví pátrat po lokomotivách ř. 52, tak je dosud nevyjasněná lokomotiva 555.0545, která by měla být dle literatury pův. lokomotivou 52 4507. Jenže lokomotiva stejného čísla se tou dobou nachází u DR (východní část). Je však možné, že za strojem 555.0545 se může skrývat ve skutečnosti lokomotiva 52 4523. Lokomotiva 52 4507 by měla být za války u Bw Aue. Stroj 555.0545 se po válce nacházel ve stavu výtopny Cheb.
52 4507 DWM 824 1944, kotel DWM 2767 1944, tendr typu K2´2´T32 Rax-Werke 3372 1944, stroj dán do provozu 19. září 1944.
52 4523 DWM 840 1944, kotel DWM 2773 1944, tendr typu K2´2´T32 Rax-Werke 3515 1944, stroj dán do provozu 14. října 1944.
Tyto a další lokomotivy po válce považuje Polsko za svůj majetek z důvodu, že byly vyrobeny na území předválečného Polska.
Poznámka:
Rax-Werke G.m.b.H., Wiener Neustadt, Pottedorfstraße 39 |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 186
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 14:43:35 |
|
Kuřil P.
K 52 4507. Nedovolím si spekulovat a tak uvedu pouze mé poznámky. Stroj byl skutečně před příchodem na naše území v Bw Aue. V seznamech k červnu 1945 je již ve výtopně Cheb. Od 21.10.1945 přeznačena na 555.0545 (stále Cheb). V roce 1946 měla tendr s č. 52 4523 a v témže roce odchází do Sovětské okupační zóny (SBZ). U nás je tato zóna známější jako DRo. Od 1.6.1970 v provozu jako 52 4507-1; zrušená 26.9.1977.
V mých zápisech je výrobní číslo 823/43; na tomto údaji však netrvám. I přes výše uvedené, mám pocit, že se za číslem 52 4507 skrývají dvě lokomotivy. |
Bocco
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 8-2007
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 17:22:27 |
|
To že či je 10 rokov veľa,alebo málo závisí od veľa vecí,ako to vyzeralo v roku 1999 na železnici v SR a ČR?? posúdte sami : http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=26 |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 19:04:58 |
|
Modřaňák: Děkuji. Tohle je z dokumentu z Polska, které hledá po Evropě lokomotivy na které si dělá nárok.
Dnes se publikují dva rozdílné seznamy továrny. V tom seznamu, kde má lokomotiva 52 4507 výr. č. 823, se u lokomotiv 52 1336 a 52 3858 objevuje stejné výr. č. "789". V tom dokumentu z Polska mají tyto dvě lokomotivy výr. č. "789" a "790". V tom prvním uvedeném seznamu mají ty následující lokomotivy potom výrobní číslo o jednu nižší, než se uvádí v polském dokumentu. Který seznam je tedy ten správný, nevím.
Ve výnosu z 29. listopadu 1947 je uvedeno u lokomotivy 555.0545 jako původní číslo "52 4507". Lokomotiva je ve stavu výtopny Č. Budějovice, je bez znaku SSSR (pro výtopnu Cheb typické) a je provozní. Na konci roku by měla odejít do výtopny Bohumín. Tato nebo lokomotiva 555.0532 byla později přečíslována na 555.0102 (domněnka). Z lokomotivy 555.0102 se stal později vytápěcí kotel s označením K 428. Výr. č. tohoto kotle by možná něco napovědělo. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 19:36:32 |
|
Lokomotiva 555.0545 uvedená ve výnosu D 88.062/47.:
|
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2897
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 19:47:32 |
|
Kuřil P.: Velmi vysoko cením vaše příspěvky, opravdu zajímavé počteníčko. Samozřejmě i vašich spoludiskutujících. Jen pokud vás to neobtěžuje, mi vysvětlete, jak jste identifikoval ty lokomotivy na snímku výše uvedené z filmu "Železný dědek". Já tam vidím jen hromadu "železa" a těch elektrik jsem si všiml až po vaší nápovědě. Myslím, že Sherlock Holmes je proti vám břídil.
Děkuji
| Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 583
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 22:53:53 |
|
ad Kuřil P.-neoznačení lokomotiv výt.Cheb znakem SSSR muselo souviset s okupačním pásmem. Od hranic k Rokycanům to bylo amíků a ty asi kořist tohoto rázu nepotřebovali.
jen doplním zde citované stavy 555.0545+52.4523
12/1945 a 12/1946 výt.Cheb 12/1947 výt. Bohumín |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 696
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Středa, 29. července 2009 - 23:34:58 |
|
Prosím o vysvětlení. Rok 1980.
|
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 992
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 00:08:15 |
|
Na co jsem právě narazil...
Šmilauer Leopold: Vzpomínky na stavbu železnice z Rakovníka do Protivína a na jejího budovatele březnického rodáka Ing. Jana Muziku
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz
DĚKUJEME |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 18:47:34 |
|
Oldcerry: To bude tím, že v té hromadě "železa" pořád vidím pěkné lokomotivy např. stroje ř. 375.0. Ta identifikace není zase tak složitá. V některých záběrech jsou vidět čísla lokomotiv. Někde pomůže seznam strojů jako např. ty dvě lokomotivy čísel 434.0508 a 434.0509 jsou uvedeny ve stejném dokumentu jako ta 555.0545. Jsou to lokomotivy deponované (neprovozní). Ostatně všechny stroje na těch záběrech z tohoto místa jsou stroje tou dobou nepoužívané čili neprovozní.
Např. tato lokomotiva stojící před lok. 387.018 je podle vzhledu původní stroj řady 80.600 kkStB. Takových strojů bylo vyrobeno pouze pět. Jejich osudy po válce jsou známé, takže ji lze určit jako lokomotivu 524.0500. Bylo by to na dlouhé psaní. Pochopitelně na to může mít někdo jiný názor, proto jsem ty obrázky dával do této diskuze, a očekával odlišné názory a připomínky. Je škoda, že takových záběrů nebo fotografií není více. No, co se dá dělat. Takovou provozní lokomotivu řady 52 DR ohodnotily ČSD např. v roce 1949 za 2 500 000,- Kčs. Proto se těžko smiřuji, že se o takovém stroji nedá sehnat informace. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 19:08:39 |
|
Zdepa: Rovněž děkuji. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 19:31:04 |
|
Jen pro srovnání. Cena lokomotiv 475.1108 až 112, podle smlouvy z roku 1949, měla být 4 141 695,- Kčs. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 20:27:51 |
|
Zdepa:
Jsem přesvědčen, že mé údaje o řadě 52 4507 uvedené výše jsou správné. Avšak. Domnívám se, že zde právě dochází k schizofrenii lokomotiv. Já mám též v seznamech další stroj 52 4507 vedený v roce 1947 v Bohumíně. Pro přesnost následují všechny dislokace této lokomotivy: Dislokace: 1945 Přerov, dne 7.6.1948 přeznačení na 555.0102: červenec 1948 Bohumín, Jablunkov od 25.3.1953, od 1.5.1953 Bohumín, od srpna 1958 opět Jablunkov, od ledna 1962 Bohumín, do Přerova 31.5.1967. Zrušení výnosem 40 778/69 z 1.12.1969. Od 19.12.1969 jako K 428, od 10.6.1970 z Přerova do Bohumína. Kotel zrušen 23.11.1978 a následuje kovošrot.
Kuřil P.:
555.0532 (ex 52 7790): v roce 1945 BR 52 7790/52 7790 ve výtopně Plzeň, 1946 již jako 555.0532/52 7790, v roce 1947 výtopna Bohumín již s tendrem 555.0532, zde remizována, + 1.12.1969 (výnos č.j. 40778/69).
V roce 1945 od 9.5.-31.12.1945 prošlo výtopnou Bohumín 47 ks řady 52 DR. Inventární čísla mám k dispozici. Závěrem: Pravděpodobně jde o dva stroje, které měly v určité době stejné inv.č., což není nic vyjimečného. Znám foto, kde BR 52 DRG stojí vedle sebe a mají naprosto stejné inv.číslo.
Včera večer jsem nemohl reagovat-kleknul mě PC.
Orlí spár:
S tou knihou o RPD jste měl štěstí; cena přijatelná. Já ji mám asi 25 let a dostal jsem ji v Městské knihovně zdarma neboť byla již vyřazená. |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2900
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 21:13:39 |
|
Kuřil P: děkuji za osvětlení, zajímavé.
| Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 584
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 21:34:04 |
|
ad Kuřil i Modřaňák - pokud není na stole kotelní kniha a provozní záznamy stroje, tak ze statistik a hlášenek dep či hlášenek ministerstva nebo ředitelství, se do toho člověk může zamotat víc než dost. takže případné nejasnosti se musí vysvětlit pod čarou. a zrovna u 52 jich bude asi dost.
tyhle prošly v r.51 dílnama vrútky
555.0162-930.2166 Košice L2/- - 12.3.51
555.0163-930.2168 Žilina L2/L2 - 29.9.51
555.0164-930.2165 Košice L2/- - 8.1.51 |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 188
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 30. července 2009 - 22:17:26 |
|
Zdepa:
Máte pravdu. Kolikrát se do toho zamotám, že musím problém řešit až druhý den. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 31. července 2009 - 00:55:25 |
|
Ta lokomotiva 555.0545 při sestavování seznamu lokomotiv zařazených do trvalého udržování ve výnosu D 88.062/47 byla vedena ve výtopně Č. Budějovice asi pouze z důvodu oprav v dílnách Č. Velenice (možná záměna úředníka). Všechny stroje uvedené ve výnosu musely projít dílnami, kde byly upravovány podle nařízených směrnic. Jednalo se především o uložení nápravových ložisek na stavěcí klíny. Také stroje z výtopny Cheb, než dostaly definitivní číslo 555.0 prošly nejdříve dílnami, a poté dostaly definitivní označení. Po opravě obyčejně následoval přesun do jiné výtopny. Také všechny lokomotivy z uvedeného výnosu dostaly definitivní označení. ČSD je nutně potřebovaly pro stále se zvyšující přepravu. Vyjimkou byly pouze lokomotivy těžce poškozené. Pouze u strojů 555.0545 a 555.0532 (oba v roce 1947 provozní stroje) neznám pozdější označení. Je málo pravděpodobné, že by o tyto dva tolik potřebné stroje ČSD přestaly mít zájem, a nezařadilo je do trvalého udržování. V řsd Plzeň dle stavu uvedeného ve výnosu evidentně poškozeny nebyly, navíc pokud by byly poškozeny asi by je ředitelství ani nepředávalo. Zda později ve výtopně Bohumín došlo k nějakému těžkému poškození, netuším. Zajímavé také je, že Polsku ČSD přiznaly dva stroje uvedené ve stejném výnosu a v polském dokumentu, a také je Polsku odevzdaly. Tuto potřebnou provozní lokomotivu (52 4507) asi přehlédli. Dosud pro mě nejasný původ mají stroje později označené jako 555.072 a 555.0102. Dle literatury se u stroje 555.072 objevuje původní číslo stroje 555.0555. Opravdu se jedná o stroj s inventárním číslem "555" (545)?
Zdepa: Děkuji. Za řsd Plzeň u lokomotiv ř. 52 DR vyjma těchto dvou lokomotiv to všechno sedí.
Modřaňák: Děkuji. To je tedy pravda, co píšete, že 52 4507=555.0102, a lok. 555.0532 zůstala nepřeznačena do r. 1969. Tím by to bylo z části vyřešené. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 31. července 2009 - 20:29:37 |
|
U stroje nacházejícího se u DR (východní část) "52 4507" se uvádí, že stroj se zde nacházel už v červenci roku 1945. Seznam jsem však neviděl. Naše lok. "52 4507" by měla být lokomotivou kořistní ČSD, to znamená, že Rudá armáda na ní neměla žádný nárok. V roce 1946 s DR (východní část) neproběhla žádná výměna za naší lokomotivu zde se po válce nalézající. ČSD nabízely za naše lokomotivy nalézající se na cizích území obyčejně cenově stejné lokomotivy DR. Pro ČSD to byla po válce potřebná lokomotiva, aby jí jen tak někomu předaly. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 586
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 16:38:39 |
|
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Úterý, 04. srpna 2009 - 16:22:49 |
|
Dobrý den, prosím, v několika případech se prý hloubkoví letci setkali s motorovými lokomotivami. Je možné, aby u nás na konci války vůbec jezdily?
Díky. Filip Vojtášek
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.113.73.213
| | Odesláno Úterý, 04. srpna 2009 - 19:50:49 |
|
Nenapadá mě jiná mot. lokomotiva než řada DR V 20, případně V 36. Druhá u ČSD T 334.0. A to s vlaky vojenského charakteru. |
Martin Finke
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.50.7
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 12:26:59 |
|
Dobrý den. Zabývám se nějakou dobu (i když jen okrajově) deskami s nadmořskou výškou, které se nachází na budovách některých železničních stanic. Průběžně sbírám jejich výskyt (doposud získané údaje jsem umístil na tento pracovní web) a rád bych se dozvěděl i něco o jejich původu a historii. Nesetkal jste se někdo při pátrání v archiváliích s touto problematikou? Předem děkuji za jakoukoliv zmínku. |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1674
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 16:31:42 |
|
Martin Finka: Znáš tuhle mapu: http://www.szdc.cz/obrazky/mapy/nadm.vysky-zastavek.gif ? |
Martin Finke
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.136.185.170
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 20:52:57 |
|
Znám. Dokonce jsem k ní před několika lety získal od autorů písemný komentář (který jsem ale někde zašantročil), ve kterém je popsán způsob, jak byly získávány potřebné podklady. V něm jsem se pak mimo jiné dozvěděl, že spolehlivost údajů na staničních deskách je poměrně nízká a v extrémních případech se od skutečnosti docela drasticky liší (tuším, že šlo o celé metry). Proto také autoři v uvedené mapě zaokrouhlili hodnoty nadmořských výšek na násobky pěti metrů. |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1677
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 21:15:33 |
|
ten komentář je na webu sždc taky. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 189
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 21:34:56 |
|
Martin Finke
Příčina rozdílu nadmořské výšky v jednom bodu je jednoduchá. V dávné minulosti se nadmořská výška měřila k hladině Středozemního moře (zjednodušeně řečeno)-viz tabulky na žst. Když se ČSR stalo satelitem SSSR, přešli jsme na geodetickou soustavu Sovětského svazu. Ten však měřil a měří k hladině Baltského moře. Důvodem změny bylo hlavně sjednocení vojenských map Východního bloku.
Něco Vám v rámci tématu zašlu. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 190
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 21:37:53 |
|
Martin Finke
Příčina rozdílu nadmořské výšky v jednom bodu je jednoduchá. V dávné minulosti se nadmořská výška měřila k hladině Středozemního moře (zjednodušeně řečeno)-viz tabulky na žst. Když se ČSR stalo satelitem SSSR, přešli jsme na geodetickou soustavu Sovětského svazu. Ten však měřil a měří k hladině Baltského moře. Důvodem změny bylo hlavně sjednocení vojenských map Východního bloku.
Něco Vám v rámci tématu zašlu. |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.84.129
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 22:27:06 |
|
Martin Finke:
Důkaz o rozdílnosti bodu měření je v podchodu Holešovického nádraží. Budova je měřena k hladině Baltu a nástupuště jsou k Středozemnímu moři. Rozdíl je mírným sklonem chodby podchodu k nástupištím vyrovnán. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 23:50:47 |
|
Tak jadranský systém (viz http://projekty.geolab.cz/gacr/a/files/pestak.pdf) se oficiálně zcela opustil v dávné minulosti ;-)) roku 2000. Rozdíl oproti současnému BPV (Balt po vyrovnání) činí přibližně 0,4-0,5 m (přesně to nejde stanovit, jiná soustava).
Mapa na stránkách SŽDC je skvělá, ale zaměstnanec GŘ ČD (na cdrail je také ten komentář k mapě) to vyrobil zřejmě jako fandovské dílo bez relevantních podkladů (vždyť ČD spravovaly JŽM).
Většinou se uvádí (např. podélné profily) nadm. výška temena kolejnice hlavní koleje stanice/trati po jednotlivých hektometrovnících. Třeba Vršovice jsou tak v místech budovy značeny 204,223/204,473 m.n.m.j. (cca 1890).
Ty cedule na stanicích se domnívám budou novější záležitost - tak po roce 1886, spíše ještě později - podstatné je, že jsou pod nimi osazené nivelační značky. Třeba někdo ví víc. Normálii jsem zatím neviděl. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3110
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 00:35:35 |
|
Budova např.v Ústí n.Orlicí,Dolní Dobrouči,Letohradu,Žamberku,Potštejně,Jablonném..atd mají tabulky s výškou a zdá se původní z doby výstavby trati společností ÖNWB - 1874..Jak myslíte novější záležitost?
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Tepich
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 08:01:49 |
|
M. Finke:
U stanic, kde je nivelační značka, by Vám mohli pomoct následující weby:
http://nivelace.cuzk.cz/
http://dataz.cuzk.cz/ |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 191
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 09:26:17 |
|
M.Kunt
V Československu měření n.m.v. na Jadérské moře bylo ukončeno v roce 1955. Avšak bylo m o ž n é na tento systém měřit do roku 2000. Zde jsem si vypomohl Wikipedií (ostatně jako Vy)neboť v mém věku si některé drobné údaje již nepamatuji.
Když jsem skončil studia v roce 1960 a šel do praxe, měřil jsem již na Balt. |
Martin Finke
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.50.7
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 10:26:28 |
|
Děkuji všem, kteří se zapojili do diskuze k tomuto tématu. Pouze bych chtěl zdůraznit, že hlavním cílem mého zájmu nejsou hodnoty nadmořských výšek, nýbrž historické desky na stanicích, na kterých jsou uvedeny. Hodlám postupně zmapovat jejich výskyt (ale nejde o žádnou vědeckou studii) a při té příležitosti se zajímám též o jejich původ, důvody, proč byly použity právě v takovéto reprezentativní podobě (srovnejte s podobou dnešních nivelačních značek) atd.
Tady byly pro mě obzvláště cenné údaje od Alfa, neboť právě do tohoto kraje se v brzké době hodlám vydat a cestu mi znalost výskytu desek značně usnadní. Mimochodem podotýkám, že už vím o existenci desky v Chocni a v Broumově, zajímala by mě však Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov a eventuelně Hradec Králové (i když tam desku nečekám). Také bych se chtěl zeptat, kde v Ústí nad Orlicí je umístěna. Při průjezdu v rychlíku ani při zkoumání dostupných fotografií jsem ji zatím nenašel. |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 330
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 10:29:07 |
|
Také je potřeba si všimnout, že tratě stavěné převážně rakouským (ÖNWB) a židovským (KFNB) kapitálem jsou z výstavby nivelované (a kilometrované)z Vídně a tedy podle Jadranu, zatímco tratě stavěné kapitálem uhlo-žido-německým (zejména ATE/ÚTD) jsou už z výstavby nivelované podle Baltu. Udělalo to obrovskou paseku např. při přestavbě ranžíru Ústí n.L. západ po válce, kdy byli lidé zasvěcení do problému mrtví, nebo v lepším případě odsunutí a nově příchozí inženýři z vnitrozemí o tomto neměli ani tušení, protože nebyl káreport. |
Martin Finke
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.50.7
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 10:39:24 |
|
Iiii: ten komentář je na webu sždc taky.
Zkouším ho vyhledat, ale nějak se mi nedaří. Nebyl by nějaký konkrétní odkaz, docela bych si to rád přidal do svého archivu. Děkuji. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3113
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 16:55:52 |
|
Ad.M.Finke nadmořské výšky stanic v úseku Týniště n.O - Lichkov a Letohrad - UO. najdete v knize 130 let železnice pod Orlickými horami.Něco vám sem hodím..Jinak v UO je deska na letohradském nástupišti,takže ji z "pražského" rychlíku opravdu neuvidíte..
Ad.P.Barchánek - nestačím se divit-židovské náboženství(či spíše peníze)"může" za nivelaci tratí
Jistě máte pravdu ,dost bankéřů a průmyslníků mělo židovské kořeny,ale proč to zde takto zdůrazňovat?jak by asi vyznělo napsat uhlo-islámsko-německý kapitál
(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 332
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 17:29:06 |
|
To nebylo myšleno rasisticky ani jinak politicky nekorektně.
Naopak by se to mělo říci nahlas. O výstavbu železnic v českých zemích se největší měrou zasloužili uhlobaroni, z nichž židovského původu byly minimálně dva nejvýznamnější: Rotschildové (po těch zbylo kromě trati KFNB, dodnes nádražáky zvané "Ferdinandka" lidové rčení "žijete si jako u Ročíldů" a Petschkové (po těch zbyla mimo jiné ÚTD/ATE z Liberce až do Chomutova a nechvalně známá budova Pečkárny, za války sídlo Gestapa).
Za nivelaci tratě nemůže židovské náboženství ale obchodní orientace investora. Petschkové se orientovali na Berlín, Rotschildové na Vídeň. Právě nivelace čistě severočeských tratí k Baltu (evidentně Vídni natruc) ukazuje, že snahy o připojení severních Čech k Německu měly podporu u místního obyvatelstva i v dobách Monarchie, tedy mnohem dříve před říjnem 1918 i později před Mnichovem.
Islámský kapitál (petrodolary - každá doba má své zdroje) v současné době financuje třeba výstavbu 950 km dlouhé železniční spojnice Perského zálivu a Rudého Moře viz třeba zde: www.saudirailways.org |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 588
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 22:16:01 |
|
ad Martin Finke - ve Dvoře Králové cedule je. někde mám doma kopii podélňáku SNDVB asi z roku 1874, tak až tam budu zítra vystupovat údaj opíšu a doma zpětně zkontroluju.
ad Kunt - mezi spisama BEB normálie na nivelační značku určitě je, myslím že jsem si jí všimnul i u
ÖNWB |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 22:29:13 |
|
Ad Alf: hovořím o novější době, tedy po roce 1886 (z textu zřejmé). Díval jsem se třeba na fotku Čerčan 1871 a po ceduli ani stopa. Sama cedule, která je navíc jednotná na všech budovách, rozhodně nevypadá na 70. léta a dříve. Proto by mě také opravdu zajímalo, kde se to vzalo.
Petr barchánek: oni to primárně nebyli většinou uhlobaroni, ale bankéři (vedle Rotschilda taky Geymüler, Sinna, Pereirové a další). Docela by mě zajímalo, jaký důkaz máte pro tvrzení o nivelaci ATE podle Baltu (měřeného z ruského Kronštatu), když tehdy jediné podkladové mapy pro trasování byly ty z druhého vojenského mapování a indikačky (katastrální mapy) ze 40. let (vše naše, Rakouské). Nehledě na to, že se v době vzniku ATE těžko dá mluvit o nějakých nivelačních systémech (viz Wikipedie). Vídni natruc - už vidím, jak třeba řeší ochranné pilíře důlních děl 
M.Finke: Jak jsem si taktéž dovolil napsat včera, komentář k mapě není na webu SŽDC, ale na starém webu ČD, kde byla původně i ta mapa: http://www.cd.cz/static/mapy/zelsit/nadm_komentar.pdf
Modřaňák: psal jsem "zcela opuštěno". Wikipedii jsem včera nečetl; to o těch 40 cm rozdílu vím proto, že jsem si před lety také myslel, že rozdíl činí mnoho metrů, rok 2000 jsem na webu ověřil (nevěděl jsem, zda to nebyl r. 2003).
Škoda, že sem nezavítá drážní geodet, aby poradil. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Čtvrtek, 06. srpna 2009 - 22:32:03 |
|
Ad Zdepa: tož to ukáááž...
PS: v pondělí odpol. mám jednání |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 333
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 09:35:49 |
|
M Kunt: Bohužel jen z vyprávění dědy, který coby stavař u vojenských staveb po válce vyměřoval ranžír v Ústí na západě. Tehdy řešili, proč trať od Trmic má úplně jiné kóty v dokumentaci, než tratě od Střekova a hlavního. Protože rozdíl v nadmořských výškách se rovnal rozdílu mezi Jadranem a Baltem, domníval se, že je to tím, že ÖNWB + severní státní nivelovaly od Jadranu a ATE od Baltu. |
Zderadíček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 10:31:41 |
|
Pánové, myslím že sem by se také docela hodila jedna věc: Již delší dobu chodím v různých stanicích kolem dnes většinou polozapomenutých pamětních desek se jmény obětí druhé světové války (nejen) z řad železničářů. Bylo by docela zajímavé zdokumentovat i tuto oblast, včetně zjistitelných osudů obětí (něco jako nástin životopisu). Myslím,že to je neprobádaná oblast, nevíte něco o takových aktivitách? A rozhodně to není vzpomínka na socialismus, většina těch desek vznikla první rok po válce, soudruzi je jen více zdobili, takže byly nápadnější (a samozřejmě to bylo využíváno propagandisticky). Co vy na to, historici?
| Ve správnou chvíli na špatném místě ! |
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 11:12:51 |
|
M.Kunt
Omluva. Přehlédl jsem ve Vašem příspěvku slovo "zcela". Jelikož námětem diskuse jsou tabulky s nadmořskou výškou na nádražních budovách, nebudu odbíhat o tématu. Poslední poznámka: Máte pravdu, že II.vojenské měření bylo důležité a v podstatě základem moderní topografie (vznik trigonometrické sítě, základní měřítko).
Možná budou údaje o tabulkách v Zeměměřičském úřadu (?). |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3115
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 11:13:52 |
|
Ad.zderadíček - no,zajímavý nápad..
Ad.P.Barchánek - OK ,rozumíme si
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.70.77
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 15:07:29 |
|
Ad Modřaňák: uvidíme, zda to ZdePa najde (tu normalii - určitě si to poznamenal).
Zderadíček: dobrý nápad, je to věc jako dělaná pro spolupráci s ČD (i když, chudáci, budou snižovat rozpočet PR o pár set milionů). Ono "muzejnictví" a historie není jenom o mašinkách |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 17:22:17 |
|
Při hrabání ve stavební dokumentaci k lesním železnicím ve slovenských horách jsem se setkal i s tím, že celá dráha byla ve schválených papírech výškově posunuta o víc než sto metrů. Nikomu to při schvalování nevadilo a jediné, čeho si komise všímala, byly podélné sklony. Proto bych se vůbec nedivil, kdyby v dokumentaci ATE byla podobná systematická chyba a vůbec nemuselo jít o úmysl. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 19:44:47 |
|
Zderadíček: Jo, zrovna tento měsíc jsem chtěl vyhledat karton č. 62 "Padlí železničáři-odkaz seznam", jenže badatelna je tento měsíc uzavřena. |
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 07. srpna 2009 - 22:37:49 |
|
Pomníčky : V Bubnech je pomníček v hale, která je trvale uzavřena. Tak za dušiček nebo při výročí pouštím pozůstalé skrz dopravu. Pokud to někoho zajímá, kontakt na ně mám.
|
