| Autor |
Příspěvek |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 228
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 00:12:09 | 
|
M.Kunt
Již si připadám jak věčný šťoural, ale Váš odkaz na brzdové čelisti propojené tyčí pochází z doby KkStB. U ČSD jsem tento typ neviděl a to jsem se o železnici začal zajímat již v Protektorátu. Měl jsem jedinečnou příležitost neboť jsme bydleli u vjezdového návěstidla do Prahy-Bubny. V roce 1948 jsme se přestěhovali přímo naproti již zmíněného nádraží, kde jsem s kamarády byl každý den a pozorovali jsme velmi čilý provoz. V roce 1957 jsem začal fotografovat a udělal jsem v této době z okna našeho bytu záběr na žst. Praha-Bubny. U vlečkových kolejí před staniční budovou bylo dřevěné závorářské stanoviště, které mělo potřebné propriety umístěné u boudičky. Kromě jiného zde byl i stojan s brzdícími saněmi (4-5 ks). Foto mám, ale detaily jsou skutečně nepoužitelné. Sáně byly jednodušší než u KkStB. V roce 1983 či 1984 jsem zažil ujetí dvou cisteren s benzínem ze žst. Příbram směrem na Zdice. Ve Zdicích a později i v Berouně cisterny vyhazovaly předmětné brzdící sáně bez zmírnění rychlosti. V Berouně cisterny odkloněny na trať do Rudné u Prahy. Když při jízdě do kopce cisterny ztratily dopřednou rychlost začaly se vracet do Berouna-Závodí, kde byly konečně zastaveny saněmi. Nezpochybňuji Váš německý překlad Bremsschuhe, ale v češtině znamená brzdové čelisti. Můj překlad do němčiny zní kolejové sáně. Domnívám se, že lze použít oba významy. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.171.160
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 00:27:43 |
|
Modřaňák: já co viděl Schönovy sáně, tak vypadaly přesně tak nebo podobně, jak na obrázku u Rölla.
Pokud jde o tu němčinu, psal jsem Bremsschlitten (což jsem nevěděl, ale mám Rölla elektronického z doby před zveřejněním na webu, takže jsem to našel snadno přes Schöna).
Pojem Bremsschuhe určitě není brzdová čelist, ale zarážka, mimochodem i slovník LangSoft na Seznamu to překládá "brzdová zarážka". Obdobně Seemannova zarážka je v němčině "Seemann'sche Bremsschuhe (viz stejnojmenný předpis KkStB). |
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 770
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 13:30:00 |
|
A zde jsou Bremsschlitten "brzdící sáňky" názvově odpovídající slovníku vydanému roku 1927 Vydavatelským družstvem úředníků železničních v Praze, společnost s r.o. 
|
Z F J
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.84.129.10
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 14:33:07 |
|
Čtenář: díky moc. Ve druhé polovině 20-tých let myslím probíhalo zdvojkolejňování trati Praha-Plzeň, tak se ty nadjezdy u Cerhovic a u Bouchalky asi udělaly při té příležitosti.
A ten nadjezd za Rokycany směr Plzeň, nevíte kdy byl postavený ? |
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 186
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 18:55:55 |
|
Schönovi saně jsou též Praha-Veleslavín u St.1 a Praha-Bubny před dopravou. |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.164.223
| | Odesláno Čtvrtek, 22. října 2009 - 19:55:23 |
|
Silniční nadjezdy patří Správě silnic nebo Kraji, nikoliv SŽDC. Z toho důvodu nemohu posloužit. |
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
| | Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 14:08:00 |
|
Trochu z Kroměříže: stanice je sice zkorytněná, přesto tu zůstaly záblesky historie:
u tohoto se chci zeptat, je to dobytčí rampa? (mezi vjezdem a moravním mostem na zborovické trati)
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1325
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 18:15:48 |
|
Vagonet : To je nakladacia rampa pre dobytok. Ten vyšší náhon bol pre poschodové vozne série M. Nakladali sa tam zvieratá menšieho vrastu, ovce, kozy, prasce a p. Tá rampa je už vzácna stavba, už dlho som takúto nevidel. |
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.171.160
| | Odesláno Pátek, 23. října 2009 - 21:44:52 |
|
Jen tak mimochodem: http://www.archive.org/search.php?query=eisenbahn
Zdepa: http://www.archive.org/details/berichtberdieer00mingoog (a nemusíš ani na Žižkov, v Michiganu pracují za nás ;-)) |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3252
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Sobota, 24. října 2009 - 00:42:55 |
|
To nemá chybu   já smekám..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Neděle, 25. října 2009 - 23:20:13 |
|
Dobrý den,zdravím zde všechny přítomné. Mám takovou prosbu. Píši Kroniku žst. Znojmo. Pokud byste měl někdo nějaké info k tomu, co se dříve dělo na nádraží, jak vypadalo, či co zde jezdilo, můžete se mi prosím ozvat na email: jodas@seznam.cz. Případné nové info od vás bude v kronice uvedeno s vaším jménem. Předem děkuji. S pozdravem Jodas Vladimír. |
363eso
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 430
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Pondělí, 26. října 2009 - 21:06:38 |
|
Vagonet: bývaly nebo ještě jsou tam jatka tak něco se zvířatama určitě tam bylo.
464.202 je a bude pořád s námi!!!!!
http://www.flickr.com/photos/okdbrejle/ |
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 174
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 13:42:17 |
|
Dobrý den, dostala se Vám do ruky příloha ČD Grand Expres nazvaná Vojenské a válečné lokomotivy? Autorem je Petr Lapáček.
|
363eso
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 431
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 16:41:14 |
|
Filnorm: v jakém to bylo díle?
464.202 je a bude pořád s námi!!!!!
http://www.flickr.com/photos/okdbrejle/ |
|
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 16:54:04 |
|
Rk kn: díky. Hádal jsem, že ta úzká vyšší rampa by mohla být pro cowboje |
Trautenberk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 18:33:45 |
|
Ano, mám celý poslední Grand expres i se všemi přílohami, ta tebou zminovaná nechybí.. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3257
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 20:25:44 |
|
Příloha docela slušná k tématu.Jen pár chyb v popisu fotek,str.3 jedná se o 555.0153 - nikoliv 013,dále trochu nerozumím proč musí být str.4,5,6 plné "reklamních"nesmyslů které můžou být jinde v magazínu.Str.9 horší-nekvalitnější foto interiéru sanitního vlaku už asi autor fakt nesehnal..No a str.27 rozhodně nejde o lok.555.012 ale o 555.0177 což je původně opancéřovaná 52DR.tento jediný stroj je rozpoznatelný díky atypickému oplechování parníchho stroje..Jinak ale rozhodně hodnotím přílohu kladně,pro běžného čtenáře jistě přinese mnoho zajímavého.
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.207.29
| | Odesláno Úterý, 27. října 2009 - 21:27:41 |
|
Filnorm: Dtto provedl i u měkterých lokomotiv a hlavně fotografií. 555.0177 určitě má svého autora. Pamatuji si, jak v jednom magazínu ČD použili rytinu jistého hraběte, šlechtice. Majitel rytiny tehdy prohnal ČD pérka. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 176
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 09:05:51 |
|
Bohužel, musím konstatovat, že v kapitole Hloubkaři neboli kotláři byla zkopírována část mého textu, který byl původně zveřejněn na http://druha.svetova.cz/clanky/letecka-valka/hloubkari/, aniž bych s tím souhlasil nebo aniž by pan Lapáček uvedl aspoň odkaz!!!
Filip
(Příspěvek byl editován uživatelem filnorm.)
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3261
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 10:43:59 |
|
Což je ovšem smutné a autora nebo redakci bych určitě kontaktoval..už jen reakce by mne zajímala..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 768
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 11:23:16 |
|
Článek původně vyšel v SUDOP REVUE odkaz  |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.164.111
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 19:44:44 |
|
Alf: Už se stalo, zatím je ticho. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 177
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 19:59:02 |
|
Upřímně řečeno, čeho člověk v takovém případě může dosáhnout? Za dva měsíce vyjde omluva, kdy už na ten incident každý zapomene...
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 79
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Středa, 28. října 2009 - 21:51:56 |
|
V tom SUDOP REVUE se píše o lokomotivách řady 570 (ČSD 436.0). Ty lokomotivy se dokončily až po podepsání smlouvy samotným Dr. Edwardem Benešem 3. dubna 1919 v Paříži. Tehdy byl Dr. E. Beneš ministr zahraničních věcí. Také E. Beneš poprvé informuje ministra železnic Isidora Zahradníka o těchto lokomotivách 17. února 1919. Snad se tedy budoucí prezident zapříčinil o koupi těchto lokomotiv. V dubnu ještě nebyly dokončeny. První lokomotiva 570.711 vyjela poprvé 2. května 1919 na zkoušku na trati Winterthur - Romanshorn a zpět. Lokomotiva má jednu zajímavost, které pracovník "Oddelenie pre vozbu a dielne" (ŘSD Bratislava) nerozumí. Lokomotivy mají zařízení k navlhčování kolejnic mokrou párou pomocí roury, která je vytvořena analogicky pískovači za zadním kolem. Slova pracovníka: teda navlhčuje koľajnice vtedy, keď už všechny kolesa prešly. Čo má toto za smyseľ? Lokomotivy byly původně objednány anglickým muničním ministerstvem pro anglickou armádu ve Francii.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 11:09:31 |
|
Filnorm: to máš jako v Plzni na právech. Důležité je, že se o tom ví. Omluva není podstatná, jde o varování před takovýmto jednáním. Mě se taky stalo něco podobného. PS: ses neozval s tím Kriegstagebuchem.
čtenář: docela by mě zajímalo, o jakou rytinu šlo (když tak na mail). Ale nevím, na základě čeho by jim ty perka proháněl. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1329
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 16:52:18 |
|
Kuřil_p : Zrejme pre jazdu tendrom vpred. Nemali vtedy nižšiu adhéziu ? |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 19:25:08 |
|
Rk kn: Pracovník dále píše: ..., že by sa snáď myslelo na obrátený chod lokomotívy, veď predsa toto nie je tenderlokomotíva.
Ing. Pavel Koller (vrchní strojní komisař st. drah) toho času ve Winterthuru odpovídá k tomuto bodu, cituji: Zařízení ke splachování kolejnic má očistiti kolejnice od písku neb jiných nečistot a bylo myšleno patrně hlavně pro poměry na frontě. To už bylo v době (20. července 1919), kdy už první čtyři lokomotivy měly za sebou v Žilině policejně-technické zkoušky. Nejvyšší rychlosti při nich dosáhla lokomotiva 570.713, a to 81 km/h.
Ing. Pavel Koller tou dobou zároveň zajišťoval záležitosti kolem pruských lokomotiv ve Francii. Tyto lokomotivy byly rovněž převážně určeny na Slovensko. Mělo by se jednat o 92 lokomotiv (534.1-22 kusů, 425.0-15 kusů, 413.0-49 kusů a 335.0-6 kusů). Ing. Koller tedy neustále pendloval mezi Francií a Švýcarskem. Neměl zrovna lehký úkol. Spojení s Prahou v té době nebylo asi jednoduché, cituji: Prosím abyste mi opis každé depeše posílali expresním vlakem přes Paříž, aby bylo dojiti zprávy pojištěno. Ovšem ani toto spojení není tak zcela bezpečné, ale je naděje, že ze dvou expedic dostanu aspoň jednu.
Kolega z Prahy mu v dopise píše:"Z vašich zpráv a telegramů viděno,že nejste toho dalek, abyste byl od českého světa odkloněn jako trosečník na ostrově uprostřed oceánu, ... .
Chtěl bych poprosit, zda by někdo neměl informace k tomuto úředníkovi (Ing. Pavel Koller). |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 82
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 21:01:59 |
|
Jak tyto lokomotivy hodnotila Výroční zpráva ČSD za rok 1920:
Pro slovenské trati dodány byly tyto tři zajímavé typy:
1. 10 lokomotiv řady 570 (nákladní, 1 D, s přehřívačem, adhezní váha 64 t, maximální rychlost 65 km/hod.). Jsou z lokomotivky ve Winterthuru a byly původně určeny pro anglickou armádu ve Francii. Mají tedy typické znaky lokomotiv anglických. Dodány byly v době velké kalamity provozní, takže tvořily přírůstek velmi vítaný, tím spíše, že měly již zase osvědčená měděná topeniště.
Fotografie z časopisu Die Lokomotive:
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 657
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 22:33:09 |
|
mezi hromadou čísel o poškození na železnici během války, hlásí hradecké ředitelství i stroje poškozené letecky
344.133 - 22.4.-letecky u Žiželic - škoda 20.600 Kč
344.142 - 23.4.-rozstřílen Úvaly - škoda 2.000
354.7134 - 14.1. - prostřílen Rozsochatec - škoda 5.000
414.402 - 22.4.-letecky Dymokury - škoda 8.300
434.0152 - 28.12. -prostřílen u Borové - škoda 5.000
434.2268 - 28.12. -prostřílen V.Osek - škoda 4.000
434.2294 - 22.4. -letecky V.Osek - škoda 5.600
434.2303 - 28.12. -prostřílen V.Osek - škoda 8.000
464.036 - 22.4. -letecky u Žiželic - škoda 2.000
423.0152 - 28.12. -prostřílen ve stanici Krun.. (dopsáno tužkou a nečitelné) - škoda 8.000
pak existuje i seznam poškozených strojů pro poškozené koleje či po výbuchu nálože pod kolejí
největší škodu měla 434.213 dne 27.4. u Káranic a to za 200.000 |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 231
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 22:41:07 |
|
Lokomotivy řady 436.0 byly od roku 1945 až do zrušení v šedesátých letech ve výtopnách Žilina, Leopoldov, Vrútky, Púchov.
Krátce po ukončení II. svět. války byla 436.001 ve výtopně Mor. Ostravě (SŽ, neprovozní), inv.č. 04 v Brně (neprovozní, Rájec), inv.č. 05 též Brno (neprovozní), inv.č. 06 Břeclav (od 20.7.1945 Slovensko), inv.č. 09 Brno (od 22.7.1945 Slovensko), inv.č. 11 Mor. Ostrava (SŽ neprovozní). Do konce roku 1945 výše uvedená inv.čísla odešla na Slovensko. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 22:54:18 |
|
No, zrovna koukám na dokument z třicátých let, kde je údaj šesti lokomotiv řady 436.0 (asi turnusová potřeba) na trati Vrútky - Hronská Dúbrava (Zvolen). |
JaKS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.238.96
| | Odesláno Čtvrtek, 29. října 2009 - 23:17:36 |
|
Loko 534.1 -- Železnice č.6/1994
V přehledu lokomotiv se železnou pecí, které byly po převratu v provozu topírny ve Zvolenu jsou i tyto stroje:
60 (334.1) - 09, 66, 74, 76, 134, 262, 276, 518
260 (333.1) - 165
570 (436.0) - 711 až 720
80 (524.0) - 973, 1974
82 - 02, 04, 05, 07, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 20
Z toho vidíme, že původních lokomotiv asi ve Zvolenu tehdy moc nebylo. Z řady 534.1 zde s největší pravděpodobností bylo lokomotiv více, neboť kromě zde uvedených další lokomotivy, vyrobené před válkou měly měděnou pec a v tomto seznamu proto nejsou.V přehledu z 9.11.1920 jsou: 82 - 02, 03, 04, 05, 06, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18.
Řada 534.1 zde tehdy pravděpodobně jezdila do Filakova a přes Kremnicu do Vrútek spolu s řadou 636.0.
Postupně se lokomotivy řady 82 v letech 1921 - 1922 přesouvaly ze Zvolena do Žiliny a v roce 1923 už zde asi nebyly. Stejně tak i řada 570. Z německých lokomotiv zde zjara 1924 byla řada 173 (413.0). Úplný seznam zvolenských lokomotiv z podzimu 1924 už neobsahuje žádnou z výše uvedených lokomotiv se železnou pecí, které tu byly po převratu ani 413.0. Souvisí to s tím, že se už vrátily lokomotivy z Maďarska a též přišly nové 623.0 z lokomotivky ve Floridsdorfu a 423.0 z První Českomoravské v Praze. Provoz ve Zvolenu narůstal, takže v roce 1927 zde měli opět tři 436.0. Koncem dvacátých let sem přicházely první 524.1. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 179
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 10:53:43 |
|
To Zdepa:
Loko č. 423.015 byla zasažena ve stanici Krouna - viz http://hloubkari.bloguje.cz/453715_item.php
Loko č. 344.142 byla zasažena v Úvalech 18. dubna 1945 - viz http://hloubkari.bloguje.cz/625488_item.php
"354.7134 - 14.1. - prostřílen Rozsochatec - škoda 5.000" - Opravdu zvláštní, toho dne snad nebyl hlášen žádný útok u nás...
Filip
(Příspěvek byl editován uživatelem filnorm.)
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 180
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 14:14:21 |
|
To Zdepa:
"434.0152 - 28.12. -prostřílen u Borové - škoda 5.000" Mám několik otazníků - míněna Borová (okr. Svitavy)?
Seznam mně známých prostřílených lokomotiv toho dne viz http://hloubkari.cz/utoky/utoky_datum.php?q=1944-12-28
|
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 20:08:54 |
|
Kuřil p.:
Koller, Pavel, Ing., železniční strojní inženýr a diplomat, n. 28.10. 1881 Praha, z. ? (po 1945). 1905 - k firmě Märky, Bromovský, Schulz a Sohr v Hradci Králové,
1907 - K.k.StB.
1912 - dílny Česká Třebová, pak Bubny
1918 - Ministerstvo železnic
1919 - pověřen přejímáním lokomotiv ve Winterthuru a v Is-sur-Tille (Francie, Burgundsko). Za nepřítomnosti ing. Ibla vedl práce související s realizací mírových smluv.
1920 - náměstek přednosty pro technickou službu MŽ
1933 - přednosta strojího odboru
1942 - penzionován
atd. atp. Uvádím jen stručňoučký výcuc, celé posílám e-mailem- Jde o text z rozdělaného rukopisu. Fotku taky někde mám, ale tu hledat nebudu. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 660
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 30. října 2009 - 22:29:46 |
|
ad Filnorm - jak to úředník napsal, tak jsem to opsal. pokud tam jsou nepřesnosti, tak jsou na jeho straně. myslím, že kromě sumy to stejnak asi nikdo moc nekontroloval. je tu taky možnost - nálet / poškození - v jeden den a hlášení / telegram v den následující. ale jinak nevím...
ta Borová musí být taková, která k uvedenému datu byla v obvodu ředitelství Hradec Králové.
někde v ministerských spisech jsem záhledl řešené těchto finančních závazků a je možné že podobná hlášení jsou někde i od ostatních ředitelství |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Sobota, 31. října 2009 - 10:04:03 |
|
To Zdepa: V žádném případě to nebylo míněno jako kritika, naopak, pro mě je to zajímavá informace:-) Mrkněte do emailu.
|
JaKS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.238.96
| | Odesláno Sobota, 31. října 2009 - 16:59:55 |
|
K topeništi u loko ř. 436.0 :
Svět železnice č. 18 / 2006
Parní kotel 342.0
Tloušťka jejich železných plechů, jakož i skříňového kotle byla 15 mm, pouze dýmniční trubkovnice měla sílu 26 mm kvůli válcování trubek. V zadní části byl k válcovému připojen skříňový kotel, v němž bylo měděné topeniště. Jeho stěny měly největší tloušťku na trubkovnici (kvůli utěsnění trubek válcováním ) kde byla 25 mm, plášť a dveřnice byly silné 15 mm.
Je proto velice vzdáleno od pravdy tvrzení, že lokomotiva 436.0 s větším kotlovým přetlakem (13 atmosfér) by měla měděné plechy topeniště silné jen 10 mm, jak se o ní píše. Vydávat „Spezial Flusseisen von England“ za měď je příliš divoká fantazie. Tam se jedná o ocelové topeniště, s nímž byly lokomotivy 436.0 dodány. Na titulní straně kotelní knihy měly dokonce psáno – „Druh kotle : lokomotivní (se žel. topeništěm)“. Také jejich technicko-policejní zkoušky trvaly o něco déle, u posledních lokomotiv se konaly až v lednu 1920. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Sobota, 31. října 2009 - 17:54:08 |
|
JaKS: Už píšu opravu. Ten údaj z výroční zprávy (1920) je opět důkazem, že ne vše, co je napsáno v dobové literatuře, musí být zákonitě pravda. I přestože autorem textu byl ministerský pracovník tehdejšího ministerstva. Takže údaj, že lokomotivy měly měděná topeniště je chybný!
M. Kunt: Moc děkuji za ty údaje. |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 03. listopadu 2009 - 12:06:46 |
|
Mohl by mi někdo pomoci objasnit vedení trasy tratě Tetčice-Znojmo? Citace v původním znění.
"Navrhovaná dráha měla vycházet ze stanice Tetčice ( na Brněnsko-rosické dráze ) a dále pokračovat stanicemi Neslovice, Padochov, Oslavany, Rakšice, Libnitz, Rodau, Nispitz, Hostěradice, Oleksovice, Těšetice, Lechovice, Borotice, Dyje, Suchohrdly do koncové stanice Znojmo ( projektovaná jako průjezdná pro další prodloužení tratě ). V případě prodloužení dráhy na Stockerau měla dráha vést ze Znojma přes Güntersdorf a OberHollabrun ( později roku 1869 použito pro Severozápadní dráhu ). V případě pokračování k Dráze císaře Františka Josefa ( KFJB ) měla vést ze Znojma, přes dolnorakouské obce Retz, Platt, Bulkau, Roselsdorf, Gitzendorf do Bissau. ...část vynechána... První prohlídka uvažované trasy dráhy proběhla Moravským zemským sněmem dne 13. března roku 1865."
Může někdo upřesnit a vysvětlit vedení tratě od Oleksovic na Těšetice a zpět do Lechovic? Dle mého názoru by zapříčinily zbytečné prodloužení a tudíž prodražení tratě. Že by vrchnost v Těšeticích měla tu moc tolik zasáhnout do trasování? Anebo jsou uvedeny omylem? Prosím o pomoc a vysvětlení. Všem děkuji. |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 03. listopadu 2009 - 21:11:02 |
|
Prdík83: je to nějaké divné, úplně tam chybí Moravský Krumlov. V češtině doporučuji "150 let železnice z Brna do Zastávky" (velmi dobře popsané spory KFNB a StEG) nebo zde: http://alex.onb.ac.at/. Tam to určitě je (stenografické protokoly poslanecké sněmovny), ale nechce se mi to hledat. |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 03. listopadu 2009 - 23:33:58 |
|
Mkunt:
Také nevím, proč není uveden Mor. Krumlov. Je možné, že jsou uvedeny jen stanice, kde dochází ke změně "směru" vedení tratě, kde se trať stáčí různým směrem-pravděpodobně asi ne. Vždyť Rakšice jsou vedle Krumlova, neřku-li součást. Třeba kdysi kvůli zamýšlenému vedení mělo být nádraží blíže Rakšicím, než Krumlovu. Třeba v Ivančicích zprvu trať vůbec nechtěli a bránili se jí. Jakmile však StEG začala stavět, rázem změnili názor, jenže již bylo pozdě a trať se Ivančicím vyhla do dnešní podoby.
Otázka však byla na uvedené Těšetice. Přesto velice děkuji za námět k bádání. |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 04. listopadu 2009 - 08:42:21 |
|
Prdík83: A můžu se zeptat, z čeho je ta Vaše citace? |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 04. listopadu 2009 - 15:00:06 |
|
Mkunt: ze staniční kroniky žst. Znojmo, dále s laskavým svolením čerpáno z podkladů, jež zpracoval a poskytl Richard Cila ( podepsán pod brožurou 130 let Znojmo-Jihlava ) |
Bulik008
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 05. listopadu 2009 - 17:38:17 |
|
Přátelé, nemá někdo z přítomných uživatelů technický plán parního zvonu používaného u některých německých lokomotiv? Pokud by bylo možno poskytnout, budu velmi vděčen!!!
Slezské Zemské Dráhy - www.osoblazsko.cz
U46.002, U57.001 a TU38.001 |
|
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 05. listopadu 2009 - 21:48:04 |
|
Jmenuje se to Dampfläutewerk a používalo se to i u nás. KFNB po dobrých zkušenostech se systémem Latowski na m.d. Bielitz - Kalwarya (1890) zavedla toto na drahách Hranice - Krásno nad Bečvou a Valmez - Vsetín (1891) a Opava - Benešov (1892).
Schéma je z Rölla, viz též http://de.wikipedia.org/wiki/L%C3%A4utewerk_(Eisenbahn).
Podrobnosti by měly být V Organ für die Fortschritte... 1880.
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.20
| | Odesláno Pátek, 06. listopadu 2009 - 07:09:15 |
|
Ano, to je zvon jednoho typu, ale ještě jsou zvony bez kladívka. Kde do zvonu naráží kulička (v trubičce uvnitř zvonu), kterou pára vystřeluje směrem ke zvonové hraně. Skutečností je, že lidé kolem trati zvon snášeli. S píšťalou to bylo již horší a o vzduchových houkačkách ani nemluvě. |
Bulik008
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 6-2007
| | Odesláno Pátek, 06. listopadu 2009 - 16:42:57 |
|
Mkunt: Moc díky, něco takového jsem zrovna potřeboval!
Slezské Zemské Dráhy - www.osoblazsko.cz
U46.002, U57.001 a TU38.001 |
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.24.94.144
| | Odesláno Pátek, 06. listopadu 2009 - 18:44:13 |
|
Zde je zvon konstrukce Knorr. Používal se spíš na lokomotivách německé výroby.
|
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 398
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 06. listopadu 2009 - 22:00:47 |
|
Podobný se dodával na poválečné průmyslové lokomotivy Škoda CS 500, 900mm 17E a 26/27 E .
Foto zde
Zvonec na snímku jsme osobně spolu s uživateli k-reportu "Kofolytik" a "Letec" zachránili v roce 2003 při šrotaci jednoho z posledních 17éček v Citicích. Nutno dodat, že na přírubu na pětistovce ten zvon padnul jako hrnec na prdel.
(Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.) |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1627
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 11:50:47 |
|
Jo a pak když byl zvonec zapojen na vzduch a nečekaně za mými zády vyzkoušen, tak jsem docela koulel očima a stříhal ušima, to byly ale rány:-) |
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 738
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 16:57:57 |
|
Zvon měla také 121.078, důkaz na fotografii. Na snímku odjíždí ještě E 469.1078 z České Třebové. Kohoutek pro zvon musel fíra na mé přání obsloužit kleštěmi, páčka byla odebrána. Zvonilo to pěkně.
|
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 16:58:51 |
|
Můžete mi někdo říci, které nádraží ve Vídni bylo výchozím nádražím společnosti státní dráhy-StEG? Hledal jsem marně ve své paměti a na netu jsem se k tomu taktéž nemohl proklikat. Předem díky. |
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 739
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 17:01:57 |
|
Prdík83:
Bylo to dnešní Jižní, nástupiště směr Břeclav. Bylo společné pro StEG a Jížní dráhu. |
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 740
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 17:03:49 |
|
Ještě doplnění k nádraží StEG: Pro Jižní dráhu sloužil prostor dnešního kolejiště směr Graz.Celé nádraží však bylo přestaveno. |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Sobota, 07. listopadu 2009 - 17:37:10 |
|
Past: čili Südbahnhof? Myslel jsem si to, ale nejistota byla hrozná. Teď už usnu. Děkuji. |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Neděle, 08. listopadu 2009 - 18:33:09 |
|
Nevíte někdo, co se dříve nacházelo v místech červeného rámečku? V blízkosti tratě Znojmo-Šatov, cca 20 metrů od tělesa. Je zde něco jako suchá studna-hloubky asi 10 metrů, průměr minimálně 2 metry. Nyní zakryté betonovými panely. Nikde v mapách nic takového zazamenané není ( sem ani nečekal, že by mohlo ), k bývalým strážním domkům je to k oběma daleko, navíc tehdejší studny pro strážní domky se dělaly jiné.
Nevíte, kdy objekt vznikl a za jakým účelem? Má něco společného s dráhou?
Díky všem. |
Prdík83
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Neděle, 08. listopadu 2009 - 18:43:29 |
|
Hlava děravá, že bych tam přiložil tu mapku? Tak dodatečně.
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Středa, 11. listopadu 2009 - 20:10:32 |
|
Pánové, mám na Vás prosbu: Mohli byste mně dát vědět o pamětní desce nebo pomníčku obětem náletů (hlavně útoků hloubkařů) mezi železničáři, event. laskavě poskytnout jejich fotku? Dosud vím o těchto místech: Pražák (část Vodňan; okr. Strakonice) a hlavní nádraží v Brně.
Díky předem! Filip Vojtášek
|
vm
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.178.166.188
| | Odesláno Středa, 11. listopadu 2009 - 21:48:09 |
|
Třeba v českobudějovickém depu je před administrativní budovou pomníček a na bývalé olejárně pamětní deska obětem náletu. |
