| Autor |
Příspěvek |
Dj_la_défense
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1481
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 09:35:33 | 
|
Martyk: Špatnýho na tom neni nic, ale je na tom jen vidět, že jsi vylízanej do morku kosti |
Swariner
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 132
Registrován: 8-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 09:40:02 |
|
Martyk: Polyvinylchlorid jako obalová fólie? Vy máte opravdu dost. Nastudujte si o tom něco, než něco plácnete.
| Kako bih se ja rado provozao tim cudom... |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5066
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 10:26:16 |
|
Martyk: Ale pokud je mi známo, tak na takovéto průmyslové úřely se používá téměř výhradně polyvinylchlorid.
No, já bych to dnes viděl spíš na polyetylén.
Ale jestli je řeč o těch návlecích na nárazníky, tak ty mi teda při pohledu zblízka ze všeho nejvíc připomínaly hliníkovou fólii.
To, že nebyly sundány, může souviset s tím, že nárazníky nebyly namazány "pufršmírem", o kterémžto mi kdysi kdosi tvrdil, že je velmi málo výrobců certifikovaných pro Rajch (musí to mít potřebné mazací vlastnosti, musí to být neslíbatelný*, eh čo táram neopršitelný a přitom to musí bejt biodegradabilní).
Tak to maj možná obchodnící domluvený, že si to šmíruje až zákazník...
* to mi tam nějak skočila rtěnka, která (resp. jejíž otisk na sklenici) přežila i myčku. Naštěstí byly obě manželčiny (rtěnka i myčka). 
(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Pavel_reiser
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1460
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 12:15:31 |
|
Tak jestli i manželka a sklenička byly Hajného, tak potom fakt žádný problém  |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 12:20:40 |
|
Téměř celé dvacáté století patřily české lokomotivy do širší světové špičky. Především řady 350 a 150 ze sedmdesátých let a řady 363 a 163, které plzeňská škodovka vyráběla v osmdesátých letech, se mohly směle rovnat se západoevropskými stroji.
Sametová revoluce pokrok na nějaký čas zastavila. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3921
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 13:12:32 |
|
Téměř celé dvacáté století patřily české lokomotivy do širší světové špičky. Především řady 350 a 150 ze sedmdesátých let a řady 363 a 163, které plzeňská škodovka vyráběla v osmdesátých letech, se mohly směle rovnat se západoevropskými stroji.
No... u té 350 móóóžná jo (ale s hodně odřenýma ušima), 150 už je spíše z nouze ctnost (máme kastli a výzbroj, tak vyhodíme oknem trafo a je to) a 363 + 163 jsou těžce pod heslem "dohnat, předehnat a hlavně neztratit z dohledu" (oproti západní technologii zpoždění 10 - 15 let).
(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) |
22Michal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.96.166.134
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 13:16:08 |
|
Jenki- s řadou 363 je to určitě tak? Já jen, že jsem někde četl, že řada 363 byla první vícesystémová lokomotiva s pulzním řízením na světě. Netvrdím, že je to na 100% pravda, ale můžete uvést nějakou lokomotivu ve světě, která řadu 363 předběhla (bavíme se o roce 1980).
Díky |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 673
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 13:35:45 |
|
Ad 22Michal:
s řadou 363 je to určitě tak?
Jak se to vezme. Na svou dobu je 363 určitě moderní a třeba takové ARR asi nemá pořádnou konkurenci do dnes. (CRV&AVV považuji za nástupce, nikoliv konkurenta.) Ale třeba co se pohonu týče, tak zhruba ve stejné době jako naše 363 vznikla v Německu BR 120, která už má asynchronní motory. Jasně, není vícesystémová; ale to ona k provozu po Německu ani nepotřebuje... |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10458
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 14:32:09 |
|
a k čemu v evropě byla pořtřeba vícesystémka s plným přechodem? možná u SNCF. jinde stačilo to nějak dotáhnout na nepřátelskou trakci do 1. žst.
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
22Michal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.96.166.134
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 15:12:43 |
|
Ythomas_ct: jo, asynchronní motory jsou taky velkým krokem kupředu, ale my jsme díky řadě 169 taky tak moc nezaspali. Že se potom sériově nevyráběla, to už bych spíš přisuzoval politickým změnám v roce 89, hlavně tedy následnému vtrhnutí "kapitalismu" do naší země.
Ale co se týče vícesystémových strojů, nenašel jsem něco adekvátního (z té doby). Tak by mě fakt trochu zajímalo, v čem jsme o 15 let zaspali zbytek světa.
Bobo- neřekl bych, že nebyla potřeba, spíš se nenašel někdo prozřetelný, kdo by vznik takového stroje podpořil. Tuším, že to železnici jako celku dost uškodilo. Dnes se naopak prosazují veskrze jen vícesystémové stroje, aby nedocházelo k prostojům z důvodu přepřahání na hranicích (myslím že třeba P. Šimral by to dokázal vysvětlit). |
Mikulda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1669
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 15:19:07 |
|
Bobo: Asi tak, nemluvě o přepínatelné troleji (např. Emmerich od roku 1966).
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3194
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 15:36:59 |
|
Bobo: "a k čemu v evropě byla pořtřeba vícesystémka"
To se zeptej třeba u DB, které si čtyřsystémové lokomotivy objednaly už v r. 1963 - pozdější řada 184 DB. Provozovány byly až do r. 2003... |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 15:47:58 |
|
Pro potřeby ČSD i zahraničí Škodovka vyvíjela stále modernější typy. Za zmínku stojí lokomotiva S 699.001 – první na světě s laminátovou karosérií – i když se nedočkala sériové výroby. V šedesátých letech začaly sériové dodávky střídavých lokomotiv řady 47 E. V roce 1987 vyrobila Škodovka funkční vzorek lokomotivy III. generace s asynchronním trakčním pohonem – 85 E0 - v té době se jednalo o jednu z nejmodernějších lokomotiv světa. K sériové výrobě však po roce 1989 nedošlo. Celkem Škodovka dosud vyrobila 5553 elektrických lokomotiv.
Škoda Plzeň již v letech 1993 až 1994 vyprojektovala na požadavek ČD nový typ třísystémové lokomotivy pod továrním označením 103 E (ř. 355 ČD) Lokomotiva měla být skříňová s parametry:
uspořádání pojezdu: Bo´Bo´
trakční motory: třífázové asynchronní
trakční měniče s prvky: GTO
konstrukční rychlost: 200 km/h
trvalý výkon 5000 kW při rychlosti 131 km/h
hmotnost lokomotivy: 80 t
V roce 1996 byl návrh přepracován na parametrově stejné vozidlo, avšak s použitím modernějších výkonových prvků - IGBT měniče a tovární označení bylo změněno na 109 E. Model této lokomotivy byl představen na odborné výstavě TRANSPORT ´97 . Autorem designu je akademický sochař František Pelikán. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 879
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 18:09:03 |
|
22Michal: Svetova spicka v dobe pocatku vyroby stridavek Skoda s odbockovou regulaci (druha pulka sedesatychlet) byla lokomotiva s rizenymi usmernovaci (napr. ASEA pro SJ, rada Rc), v dobe vyroby prvnich dvousystemovek SKODA s nerizenym usmernovacem a odporovou regulaci (pulka sedmdeatych let) byla spicka u polovodicoveho rizeni se ss motory (dvousystemova lokomotiva SNCF BB 22200, parametry velmi podobne S499.0, 1,5 kV ss/ 25kV 50Hz), v dobe vyroby prvnich skodovackych tyristorek pak byla spicka u vysoce vykonnych asynchronnich lokomotiv (DB 120), v dobe vyvoje naseho asynchronu byla spicka uz nejen u asychronnich TM (jako standard v seriove vyrobe), ale i u mikroprocesoroveho rizeni, datove sbernice atd. (napr. ICE/V).
(Příspěvek byl editován uživatelem raquac.) |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 880
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 18:19:13 |
|
V roce 1987 vyrobila Škodovka funkční vzorek lokomotivy III. generace s asynchronním trakčním pohonem – 85 E0 - v té době se jednalo o jednu z nejmodernějších lokomotiv světa.
V cem mela byt jednou z nejmodernejsich na svete? V dobe seriovych dodavek stroju s asynchronnimi ci synchronnimi TM s prakticky dvojnasobnym vykonem a vyrazne vyssimi maximalnimi rychlostmi. Skodovaci pokud vim delali co mohli, ale se socialistickou soucastkovou zakladnou, dodavatelsko odberatelskymi vztahy v CSSR, zakazniky ktere inovace spis obtezovaly a tomu odpovidajicim zajmem vedeni proste nemohli byt na spicce, i kdyz se to v prospektech z te doby pise. |
Es499009
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 919
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 18:28:38 |
|
Martyk:tak na takovéto průmyslové úřely se používá téměř výhradně polyvinylchlorid.
Teda ekologu,ty se nezdáš...
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 881
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 18:57:09 |
|
Edit prispevku 879: ... (dvousystemova lokomotiva SNCF BB 22200, parametry velmi podobne ES499.0, 1,5 kV ss/ 25kV 50Hz)... |
ex fíra
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.29.9.122
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 19:11:58 |
|
Jediné co nikdo nezkoušel (kromě Škody) byl asyn. motor na nápravě bez převodovky. |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 19:58:44 |
|
Nechci toto převážně odborně diskutující fórum zahlcovat technickými daty našich lokomotiv, ale nemám dobrý pocit, pokud se tady píše v kritické notě.S úctou hledím na stroje ze šedesátých let, bez kterých se dnešní doprava neobejde. Samozřejmě díky servisu SOKV i DPOV. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2468
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 20:05:41 |
|
Rosťa: nemám dobrý pocit, pokud se tady píše v kritické notě.
Proč? Časy nekritizovatelnosti již minuly.
A nikdo jistě nezpochybňuje, že Škodovka byla na špičce "socialistického tábora", tedy v tehdy rozumně dosažitelném okruhu (bohužel).
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
11162823
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 7-2010
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 20:22:48 |
|
V roce 1987 vyrobila Škodovka funkční vzorek lokomotivy III. generace s asynchronním trakčním pohonem – 85 E0 - v té době se jednalo o jednu z nejmodernějších lokomotiv světa.
V roce 1960 vyrobila AEG Erprobungsträger 182.001 s asynchronním trakčním pohonem - to bylo 27 let před asynchronem Škoda 85 E0 a rok před křemíkovou E 479.0. Samozřejmě s tyristorovou regulací, ale nebyla to klasická AC/DC dvouproudovka, jen dvoufrekvenční střídavka 15/25 kV s neobvyklou nápravovou formulí Bo´2´. Byla v provozu asi do roku 1989, čímž přežila v souhrnu naší "nejmodernější lokomotivu světa" v činné službě zhruba o 20 let. Dodnes je k vidění v DB Muzeu Koblenz-Lützel, kdežto naše slavná 85 E0 je v  , ve fabrice rozebraná na sračky. Tak že je zároveň i názorně vidět, jak si chlapci ze ZVIL n.p. váží práce a umu svých předchůdců...
| Taurus: stark, schön und dynamisch... |
|
Mirda23
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1173
Registrován: 5-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 20:45:49 |
|
11162823:
Nádherně,výstižně sepsáno! Myslím si,že obrázek si už každý udělá sám.
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2470
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 21:06:00 |
|
11162823:
Zkušební stroj ano. Ale s tím funkčním vzorkem lokomotivy si nejsem tak úplně jistý. Pokud si dobře pamatuji, nikdy to nedotáhli do schopnosti samostatné jízdy po české železnici včetně EMC.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
11162823
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182
Registrován: 7-2010
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 21:30:00 |
|
Tommasel:
O tom vzorku psal někdo nademnou. Osobně zrovna funkční vzorky této firmy za poslední čtyři roky zrovna neopěvuju.
| Taurus: stark, schön und dynamisch... |
|
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 21:57:15 |
|
169.001
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2473
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:02:16 |
|
11162823:
Máte pravdu (a Rosťovi se omlouvám, že jsem mu upřel autorství té formulace). A ke zbytku - jaksi jsem si už stačil všimnout.
A k tomu mi nedá: vyjede-li pak do plného provozu dřív plný počet 380 na lepších vlacích, nebo plný počet vlaků RegioJetu? O modré a žluté lízátko?
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2474
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:12:26 |
|
Zdroj:
Aha, pěkné!  Takže body pro Asynchron!
Na vlaku tedy samostatně jezdila, když se to i píše. Předpokládám, že s těmi rychloběžnými motory. Nebo s oběma druhy?
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
11162823
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 183
Registrován: 7-2010
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:14:22 |
|
Tommasel: O modré a žluté lízátko?
Ani o jedno. Jak 380, tak RJ mě nezajímá. Raděj bych důkladně podrobil pitvě tu AEG 182.001 z roku 1960.
| Taurus: stark, schön und dynamisch... |
|
11162823
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 7-2010
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:21:53 |
|
Samozřejmě, že jezdila na vlaku. Třeba Os 7912 Praha Smíchov - Protivín ještě v roce tak 1990. V Berouně jsem od ní ten vlak přepřahal do brejlovce 753 nebo 754 a vezl ho dál. Čemu se divíte?
| Taurus: stark, schön und dynamisch... |
|
ex fíra
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.29.9.122
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:23:44 |
|
Tommasel: na 3-úhelníku Pha-Bv-Bi-Pha by jich mělo lítat dost i když možná né fšechny. Takže tipuju modré lízatko 1kg na tyčce od smetáku. Té zabavené ve Vídni šel dokonce zvednout zběrač. |
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 241
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:24:50 |
|
To: Tommasel
Jak jsem se někde dočetl tak unikát byly pomaluběžné podvozky, protože asynchronní motor poháněl přímo dvojkolí. Tento druh podvozků se v té době moc neosvědčil, protože infrastruktura nebyla k těmto podvozkům moc přívětivá (propadlé styky, otřesy atd.) Moc informací o této lokomotivě nejde sehnat. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3099
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:37:24 |
|
Zdroj: Taky rozjezd ty masiny byval problematicky, shazovalo to prej menirny. Zni to logicky - proudovy naraz byl asi znacny, i kdyz asi podle vseho netrval moc dlouho dlouho, hodnota toho proudu pri rychlosti dejme tomu treba 0,5 km/h muze byt okolo XX, ale pri treba 3 km/h uz XX-0,8*XX. To neumi ani 163, ani 380. Polozme si otazku, o kolik se zvedne skutecny proud z nuly v okamziku provedeni signalu "jizda" v nulove rychlosti. Muselo to asi mit strasnou silu. Charakteristika tohoto pohonu musi byt uz z principu rozdilna proti vozdlu s prevodem, nejsou tam prakticky zadne vule, ani neodpruzene hmoty. Krome toho taky udrzba by stala za to, bo pri kazde skode na motoru by se musela vyvazat naprava se vsemi nutnymi dusledky. Za normalnich pominek by se to asi nemuselo delat moc casto, ale...
(Příspěvek byl editován uživatelem agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2476
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 22:57:26 |
|
ex fíra: na 3-úhelníku Pha-Bv-Bi-Pha by jich mělo lítat dost
Mělo ano, ale smělo odkdy? Zatím smí jen 5, protože pouze zkušební provoz.
11162823:
A leželo na Smíchov - Beroun něco citlivější na EMC? Projel by snadno třeba Hlavákem, Veselím, Plzní, Kutnou Horou?
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2477
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:01:13 |
|
Zdroj:
Mám právě tušení, že pokud mluvíme o Asynchronu jako nějak úspěšném, tak ne s pomaloběžnými motory. Jaký rok výroby potom ale brát v potaz, byly ty rychloběžné už r. 1987?
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 242
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:11:30 |
|
Našel jsem zajímavý odkaz ohledně 169.011
http://www.atlaslokomotiv.net/loko-169.html |
11162823
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185
Registrován: 7-2010
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:22:38 |
|
Tommasel:
Hlavákem určitě, tam v té době projelo kde co jako všude jinde a musel na ten Smíchov pro 7912 nějak dojet. Veselím nad Lužnicí a Veselím nad Moravou pouze tažený, Plzní rovněž (několikrát osobně sledováno) a Kutnou Horou do kolínské poloviny. Ten asynchron nevozil na sobě označení 169.001-5 jen tak zbůhdarma. Ta jednička udává, čeho je (byl) fyzicky neschopen. Dva měsíce jsem nečetl K-R a vidím, že jsem dobře dělal...
| Taurus: stark, schön und dynamisch... |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2478
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:26:01 |
|
Zdroj:
Nojo, vždyť tam se to píše. Rychloběžné podvozky 1990.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 243
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:27:26 |
|
To: Agent
To že to schazovalo měnírny se mi moc nezdá, proudový náraz je když asynchron připojím přímo na síť a mám k dispozici jen přepínání hvězda trojúhelník. Tady záleželo v jakém úhlu spínaly tyristory, i když tam píší, že lokomotiva měla proudové střídače a při rozjezdu se začínalo na malém napětí, které se postupně zvyšovalo s frekvencí. Tak je to docela možný, ale to jen spekulujeme. Otázka jaký patvar signálu lezl zpět do měnírny. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3100
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Pondělí, 14. listopadu 2011 - 23:57:33 |
|
Takto mi to bylo popsano nekolikrat od ruznych strojvedoucich. Asynchron jezdil naposledy asi v r. 1995. Jinak ten patvar zpetnyho proududo menirny musel bejt taky zajimavej, bo problemy s KO zde byly tez nekde zde na kacku nejmene jednou popsany.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
hhoosstt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.223.106.8
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 05:02:27 |
|
Zdroj a Agent, polemizujete zcela nesmyslně.
Proudově si to bralo totéž jako 163. Před proudovým střídačem byl jako výkonový prvek představen pulsní měnič stejného typu jako u 163. Rozdíl byl akorát v tom, že výstup z měniče nešel do kotvy SS motoru, ale přes střídač do různých fází statoru. |
Michal_Ř
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 384
Registrován: 4-2005
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 08:00:57 |
|
Já si pamatuji 169.001 v první polovině 90. let, kdy vozil osobáky z Prahy po trati 231 v oběhu s Hrbounama 130. Tehdy se ke mně dostala informace, že pokud jezdil, byla to výborná mašina. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 674
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 09:19:34 |
|
Ad Zdroj:
Jak jsem se někde dočetl tak unikát byly pomaluběžné podvozky, protože asynchronní motor poháněl přímo dvojkolí.
Ano, unikátní toto řešení bylo. Díky své jednoduchosti je svým způsobem geniální, avšak v té době nebyla (minimálně ne u nás) běžně k dispozici taková polovodičová technika, jaká by umožňovala odpovídající regulaci takového pohonu. Jinak ale byly tyto trakční motory zcela odpružené, jelikož byly upevněné na rámu podvozku a náprava procházela rotorem s vůlí, přičemž přenos kroutícího momentu zajišťovaly ojničkové, resp. lamelové spojky v kolech; viz přiložené obrázky pocházející původně ze škodováckého prospektu "Elektrická lokomotiva s asynchronním pohonem 85E". Mimochodem, další (ale trochu jiný) projekt lokomotivy s přímým pohonem dvojkolí vzniknul ve Škodovce asi v roce 1996; bohužel nebyl (zatím) realizován, ale možná, že jste už o "Ramoně" někdo slyšel, třeba na konferenci Současné problémy v kolejových vozidlech 2009 v České Třebové... ;o)
|
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 09:33:04 |
|
exf: Jediné co nikdo nezkoušel (kromě Škody) byl asyn. motor na nápravě bez převodovky.
Ale zkoušel. Hned v počátcích střídavé trakce na přelomu 19. a 20. století. Jako neperspektivní opuštěno, jen Škoda tu slepou uličku musela o 80 let později prošmejdit znova...
Svezl jsem se na obou řešeních pojezdu, rychloběžnej nic moc, pomaluběžnej hrůza. Zázněje, rezonance, rázy...
Není pravda, že v bezpřevodovkovém provedení nebyly žádné vůle. Byly, ten rotor samozřejmě nebyl na nápravě napevno (to bychom vyvrtali stator na prvním propadlém styku :-), ale byl na jednom podvozku spojen s nápravou pomocí ojniček a v druhém přes pružné pasy. Krom jiného to mělo vnést pružicí prvek mezi rotor a nápravu pro částečné vyhlazení špiček v momentu.
Moment motoru je totiž velmi zubatý, v malých rychlostech jsou do řízení vloženy vložené komutace, aby se udržel proud v rozumných mezích, tudíž střední hodnota momentu je poměrně nízká, ale ty špičky jsou hodně velké a moho vést ke skluzu. Taky kombinace proudový střídač + pomaluběžný motor nebyla to pravý vořechový, neb I-střídač reguluje proud podle své úvahy, zatímco pomaluběžný motor s velkou indukčností si do proudu moc kecat nenechá... |
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 10:56:53 |
|
Jen bych ještě doplnil - s pomaloběžným motorem se to nechtělo ani moc rozjíždět. Proto jezdila na přípřeži a vlaková do ní vždycky trochu šťouchla, aby se chytla.
S diskusí na téma bezpřevodovkové motory pokračujte v sekci nové tramvaje. |
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 15:44:25 |
|
Historie elektrické trakce v kostce: pdf, německy |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 18:04:00 |
|
Něco málo ze zahraničí.
AEG 182 001
Druhá číslice "8", naznačuje, že se jedná o vícesystémovou lokomotivu.
Bývalé Německé spolkové dráhy objednaly v roce 1957 tři vícesystémové lokomotivy pro přeshraniční provoz mezi Německem a Francií.
V roce 1960 byly tři lokomotivy přeznačené jako řada E 320 a nasazeny do provozu mezi Saarbrückenem a Francií.
Lokomotivy mohou jezdit v Německu s 15 kV AC 16 2 / 3 Hz, a jet do obvyklých částí Francie a Lucemburska s 25 kV 50 Hz. Zpočátku byly také 20 kV 50 Hz AC, což bylo napětí Höllentalbahn. |
103185
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 12-2010
| | Odesláno Úterý, 15. listopadu 2011 - 22:04:24 |
|
Rosta: Doplnim, byly celkem tri, pricemz mechaniku a elektriku dodavali tri ruzni vyrobci
182 001 AEG + Krupp
182 011 BBC + Henschel
182 021 SSW + Krauss-Maffei
Prevzato z Taschenbuch Deutsche Elektrolokomotiven |
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 10:41:31 |
|
Rosťa: české lokomotivy do širší světové špičky. Především řady 350 a 150 ze sedmdesátých let
A čím tam patřily?
Francouzí měli podobnou lokomotivu o 15 let dříve (BB 20005, 3900 kW, 1,5/25kV, r.v. 1960), v roce 1965 řada BB 25200 (4200 kW, 160 km/h, 1,5/25kV) a v roce 1976 řada BB 22200 (5600 kW, 200 km/h 1,5/25kV). Na 6 nápravách měli v roce 1969 6-MW dvousystémku na 220 km/h. |
BlackAdder
Neregistrovaný host
Odeslán z: 158.196.7.22
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 12:35:42 |
|
Aleš_Liesk. Tak trochu srovnáváš nesrovnatelné (Tehdejší Československo, kde vlak (R) zastavoval v každé .... a Francii, kde vlak(R) jede s minimem zastávek . Řada 350 (4000 kW) a později 150 (4000 kW) vznikala v době, kdy byla max. traťová rychlost 120 km/hod. Tak bych se Tě rád zeptal, k čemu by byly lokomotivy s maximálkou 220 km/hod.? Pro Škodu nebyl problém vyrobit lokomotivu s touto rychlostí, problém byl, že by se rychlost na našich tratích nevyužila |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2320
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 13:22:41 |
|
BlackAdder: jen potvrzuješ pointu příspěvku AL. Prostě to světová špička nebyla, už jen proto, že být nemusela. |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 13:37:37 |
|
Souhlasím s názorem BlackAdder.
Pro železnice SSSR byly vyrobeny ve Škodovce lokomotivy na vozbu rychlíků mezi Moskvou a Leningradem.
V roce 1975 2 ks ČS200 výkon 8400kW max.rychlost 200 km .
V roce 1979 10 ks. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 758
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 13:38:54 |
|
BlackAdder: 220 km/h tady nikdo neresi, to nakonec lokomotiva ze Skodovky umela taky (66E0 nebo-li ČS 200), ale to bylo v roce 1975 (prototypy) a serie potom v roce 1979. Dvojsystemove ovsem nebyly. Nebyl k tomu zadny duvod.
Tohle je navic velice hloupa otazka: Tak bych se Tě rád zeptal, k čemu by byly lokomotivy s maximálkou 220 km/hod.? Pro Škodu nebyl problém vyrobit lokomotivu s touto rychlostí, problém byl, že by se rychlost na našich tratích nevyužila
Ty lokomotivy byly urceny pro provoz na trati rychlosti 200 km/h. A dodnes jsou v provozu. Jestli by se rychlost na vasich tratich vyuzila nebo nevyuzila je uplne mimo misu, nebot ty lokomotivy byly urceny pro uplne jine trate. |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 14:08:59 |
|
Lokomotivy ŠKODA:
V září 1972 na ŽZO v Cerhenicích dosáhla lokomotiva E 469.3030 rychlosti 219 km/h, čímž byl vytvořen rychlostní rekord ČSD a následně i ČD. Rekord byl platný do 18.11.2004, kdy jej o 18 km/h překonalo Pendolino. Roku 1973 na trati Bělorečenskaja-Majkop v bývalém SSSR bylo dosaženo dokonce ještě vyšší rychlosti, a to 224 km/h (rekord lokomotiv ŠKODA). V roce 1988 došlo k přeznačení lokomotivy na řadu 124 a lokomotiva dostala inventární číslo 601. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 882
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 14:30:20 |
|
Rosta: A co to jako ma dokazat? Ze Skodovka postavila stejnosmernou stykacovou lokomotivu, ktera pokusne dosahla rychlosti pres 220 km/hod 19 let po tom, co to dokazali Francouzi? |
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259
Registrován: 9-2011
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 15:03:47 |
|
Raq: konec Vašeho příspěvku bych si dovolil upravit následovně:
...19 let po tom, co Francouzi dokázali jet o 100 km/h rychleji?
Loko Škoda byly normálně "dobré" a co se týče technické špičky, tak nic lepšího mezi Aší a Vladivostokem asi nebylo. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 675
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 15:26:17 |
|
Ad Rosťa:
...a to 224 km/h (rekord lokomotiv ŠKODA).
Už ne, když už se tu tedy řeší ty rekordy. V roce 2006 údajně v Rusku prohnali jednu ČS200 rychlostí 262 km/h (zmínka o tom je třeba v tomto článku; na TyTrubce jsem dokonce kdysi narazil na nějaké "hodně rychlé" video s ČS200 z té doby). Jak rychle se jezdilo po okruhu s 380, to asi oficiálně nikdo neřekne, ale přes 260 km/h to asi nebylo, takže stodevítka čestný titul nejrychlejší škodovácké lokomotivy zatím nejspíš nemá. Jinak to bude tak, jak píše Aleš Liesk., tedy že škodovácké lokomotivy sice ve své době špičkové byly, ale "pouze" ve východním bloku; i když některé použité "celky" (třeba to ARR a později AVV) určitě snesou "světová srovnávací měřítka". Stejně mám ale dojem, že samotné soutěžení o to, kdo má rychlejší lokomotivu, zase až tak podstatné není... |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 883
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 15:40:37 |
|
A.L.: To si dovolim nesouhlasit, o tech zhruba 100 km/hod rychleji jeli o pouhych 18 let drive. CC 7107 v roce 1954 jela 243 km/hod a v roce 1955 pak 331 km/hod. V tom samem roce to vladla i BB 9004. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 16:17:55 |
|
Ad Raquac:
...a v roce 1955 pak 331 km/hod.
Pokud je mi známo, tak tento rekord zase až taková "výhra" nebyla, protože jim zkušební souprava zdevastovala trať (kdesi jsem viděl fotku, na které byly řádně zvlněné kolejnice; pravděpodobně důsledek silně nestabilního chodu), poškozeno mělo být i trakční vedení a také pohon lokomotivy. Tenkrát se asi poprvé podařilo narazit na fyzikální limity, jež byly dané stávající technikou... |
Rosťa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 16:37:32 |
|
Tak se to tady rozjelo, jako na okruhu v Cerhenicích.
Ythomas-ct:
Stejně mám ale dojem, že samotné soutěžení o to, kdo má rychlejší lokomotivu, zase až tak podstatné není...
Přesně tak.
Doufám, že Škodovka obstojí v nové nelehké době plné konkurence. |
Flaizer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 395
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 16. listopadu 2011 - 16:43:38 |
|
To snad není ani možný, přemítat, zda zdejší lokomotivky vyráběli nejrychlejší, nejvýkonnější či jinak nej. stroje světové produkce v tehdejších politických dobách je postavené na hlavu to prostě nejde...
Kdybychom si spíše uvědomili, že právě z toho mála v té malé zemi v té nepříjemné době dokázali vykřesat nádherné stroje a dohnánět to technologicky ať už Mikádem počínaje přes Albatrosy, Papoušky, pětasedmy, štokry, krysy, esa, zamráči, brejlovci, laminátky až tedy asynchronem konče ... kteréžto tyto lokomotivy i po tolika letech stále budí respekt, protože jsou světově nerovnatelné v jedné věci, jsou prostě krásné, technicky jsou srovnatelné s jinými stroji ale jako světový unikát je v našich končinách se podřízení vzhledu... jaká malá zem se může pyšnit tolik různých druhů lokomotiv vlastenecké produkce a to je ten unikát, počet různých druhů lokomotiv z vlastního průmyslu na kilometr kolejí je statisticky nejvyšší jen u nás a za to máme být rádi, že tu jezdí ty naše, krásné krysy, esa, laminátky, barči, brejlovci... Vždyť jaký rozruch dělají Peršingy v polsku, které se jim tam moc líbí, či třeba jak se němcům líbí Albatros nebo Papoušek v této době i přes svojí parní historii taktéž unikátní v krásném vzhledu... Dyť jsme měli natřískané depa lokomotivami a to třeba jen pár kilometrů od sebe.
Můžete se klidně dál hádat, ale od doby Asynchrona uplynulo spousty let a poslední rádoby česká loko už se vzhledem českých předchůdkyň má společného asi tolik, jako taková 911 carrera se Škodovkou v Ml.Boleslavi... to už dávno není echt tschechisch...
Audio nahrávky - http://flaizer.wgz.cz
Video - http://www.youtube.com/user/MrFlaizer
|
|
