| Autor |
Příspěvek |
Tom754
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2809
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 19:16:14 | 
|
Nedávno tu byla zmínka o Matějových nových vanách, tak bych rád upozornil na fotoreportáž ze zmiňované opravy
http://lokomotiva.inext.cz/
Galerie --> nutno kliknout na společnou fotku pod titulkem: Fotografická reportáž z údržbových prací v průběhu zimy 2011 a jara 2012.
|
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1676
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 22:42:24 |
|
Boris: Zkuste DIN1451
http://www.fonts.com/font/linotype/din-1451
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2340
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 22:52:35 |
|
Obávám se, že to je spíš písmo používané (alespoň pokud jde o číslice) v pozdější epoše. |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1677
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 22:57:18 |
|
Tak si zkuste příště hledat sám:
DIN 1451 is a realist sans-serif typeface that is widely used for traffic, administrative and technical applications. It was defined by the German standards body DIN - Deutsches Institut für Normung (German Institute for Standardization) in the standard sheet DIN 1451-Schriften (typefaces) in 1931.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1678
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 23:12:58 |
|
A dále:
http://www.themt.de/org-1350-49.html
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1679
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 23:17:20 |
|
A ještě zde:
http://www.lokschilder.info/Abmessungen_Normen.htm
Norma byla svislé písmo. Jakékoli odchylky (šikmé, mimo schválený vzhled apod) padá na vrub ručního malování, nebo zkreslení při fotografickém zpracování.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1680
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 23:23:23 |
|
A nakonec. Když to píčou i sami germáni, jak si označovali mašiny za války písmem dle DIN1451, tak na tom asi něco bude.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2342
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 08:19:12 |
|
Sedí to v široké verzi:
http://fonty24.pl/fonts/12710/din_1451_fette_breitschrift_1936.ht ml
Nicméně já hledám toto:
http://www.flickr.com/photos/rienkmebius/270371365/
Tento typ písma byl také běžný. |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1681
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 10:50:46 |
|
1. Jestli jste to nezaznamenal, tam u pšonků je jiný řez, než je obecný DIN1451.
2. šikmo říznuté zakončení neznamená, že jde o šikmé písmo. Ano, uznávám, ta pětka má svislou linku šikmo, ale ostatní části pětky stejně jako ostatní číslice jsou svislé. Je to odvozené od DIN1451.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
zdeneknovy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 7-2012
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 12:15:10 |
|
Dobrý den! Nemá někdo prosím fotografie vlaků s náklady vápence kolem Berouna z 60. a 70. let? Děkuji moc. |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2343
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 13:00:17 |
|
Deka: Úmyslně jsem při popisu použil označení "jakoby skloněné".
Tvrdím, že na strojích DR bylo to DIN 1451 široké a alternativně písmo zcela jiné, ostatně to odlišné má i např. trojku s rovným horním bříškem, zatímco DIN trojka je kulatá, podobně dvojka má v napojení na patku oblouček, zatímco DIN dvojka je rovná.
Tedy v kostce: Typy číslic řadového označení byly dva, z nichž jeden odpovídá tomu polskému odkazu.
Děkuji 
(Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
ahoj
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.119.223
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 15:31:06 |
|
Tom754-Tak ta dýmnice ..klobouk dolů..Tak nádherný síta..čisto..vyleštěno..vymeteno..natřeno..bomba.. |
Tom754
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2811
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 16:20:53 |
|
Ahoj , je třeba dbát na čistotu a proto je vždy po akci třeba vše vyčistit. Kdykoliv se podíveš, je tomu tak, takže at si někdo nemyslí, že se uklidilo jen díky focení 
Když už je teda hnusně , tak jsem vyhrabal pár fotek starších:
(Příspěvek byl editován uživatelem Tom754.)
|
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 43
Registrován: 7-2011
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 17:53:56 |
|
Noodle2- Vaší poznámce o topení Kremáka jaksi moc nerozumím, už jsem přeci jenom starší, rumařinu myslíte jako synonymum pro slovo těžká, úmorná práce, nebo rasovina? Podívejte, lehké to nebylo, ale pro nás tenkrát mladíky? Začátek šedesátých let. Já jsem si do pece 389 naházel každou šichtu 8 až 10 t uhlí na manipuláku ze So do Cho. Tam jsme 6 hod. spali a to samé zpět. A zvládli to i kluci co vážili 60Kg.
To spíš dělat oheń, a že toho tam v peci bylo. No samozřejmně, štelovat obraz na Štokru bylo méně únavné.
Zeleznej dedek- mour zbrojit na Kremáka? Tak to jsme si mohli dovolit odmítnout i v 60tých letech, ten byl pro Štokry. Chlapci přece věděli co jim padá do tendru? Ale jak už jsem říkal, ať se příště daří a na uhlí pozor. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3108
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 18:18:01 |
|
Jsem rovněž starý člověk /1953/ a vím, že topit kremáka, hlanvě do čísla 90 byla rumařina = těžká a fyzicky náročná práce, zvlášť při horším uhlí. V mnoha depech se říkalo ,, čtyři doprava, čtyři doleva, šest doprostřed a je přiloženo, vyjma Kremáka, tam to je čtyřicet, čtyřicet a šedesát. Pokud se topilo jen hnědým a měl kolem normy, bylato slušná šichta i pro dva topiče.... |
Kastelan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 344
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 19:04:45 |
|
Zajímavé. Mimo jiné, o dvou topičích jsem slyšel i na litevkách.
Ovšem zajímalo by mne, v čem byl nejnáročnější výkon pro topiče - t.j. jednalo se o množstí (tuny) uhlí, které musel do pece naházet? Nebo špatný prostor (málo místa, apod)? Či něco jiného?
Prosím pamětníky jen pište ať aj ti mladší ví, co vše to obnášelo...
(Ono se krásně na tu páru kouká, ale málokdo již dnes ví, že to byla dřina jak prase...) |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3109
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 19:14:22 |
|
v obojím plus vzájemné pohyby mašiny a tendru, V zimě přismahnuté břicho a zmrzlá záda. |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 389
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 20:17:30 |
|
V souvislosti se zmínkou o prachovém uhlí, které se spékalo, což patrně způsobilo potíže 534.0432 na SPP bych si dovolil citovat z provorepublikové Příručky pro strojvůdce a topiče:
"Velikost kusů přikládaného paliva je také důležitá. Topí-li se uhlím drobným, je nutné udržovati vrstvu silnější a mimo to uhlí na tendru dostatečně vodou postříkati, aby se zvýšila jeho soudržnost a zamezilo se strhování do žárnic a dýmnice, jakož i větší jiskření. Drobné nesoudržné uhlí při náhlém brzdění nebo zastavení, jakož i velkým tahem šine se kupředu a tam utvoří pod trubkovnicí vysokou vrstvu." |
SŽ
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.177.69.136
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 20:37:34 |
|
Srovnání velikosti roštů (přibližné velikosti)
423.0 2 m2
464.0 3 m2
534.0(3) přes 4 m2
stejně tak mikáda, nulkové albatrosy, pětasedmy apod.
Z Klatov na Železnou Rudu (i na jiné tratě) se jezdilo s jedním topičem. Pokud nebyla ušatá a musel na osobáku kremák, tak to bylo víc naházeného uhlí, nutnost upravovat o třetinu větší plochu ohně a stejný výsledek ...
Na ušaté byla kuchyně více uzavřená, netáhlo tolik na záda, jak píše MN a navíc se tendr proti dvířkům pece nepohyboval...
pamětníci, kteří tam jezdili na 354.7 ještě nadávali na šírháky uložené napříč, takže se s nimi blbě manipulovalo. |
Brrr
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 20:50:18 |
|
SŽ- 464.0 3 m2
kam na to chodíš ???
Dobrej topič na kremáku jel 26 km do kopce bez přikládání.....jen seděl a koukal. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3111
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 21:10:18 |
|
Ve studeným možná ....
Jinak to je blaf z říše bajek.
Ad Kastelán - Mikáda vzala na tratí Praha - Děčín od 40 až po 70 metráků při normované zátěži. Litva i o něco víc. Těch 70 metráků byl extrém u mašiny, která už sloužila jako topička a bylo v nouzi použita na Os do Prahy.
Rošty - 464.0 4,38, 464.1 3,5 , 534.0 4,2, 534.03 4,1 m čtverečního. |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1682
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 21:48:45 |
|
Boris: Že to má hranaté horní břicho neznamená, že to nebyl DIN1451.
Luftwaffe po stránce tech. předpisů byla dirigována RLM (Reichsluftministerium), které schvalovalo i takový detaily, jako byly odstíny barev a laků vnitřních prostorů letadel včetně norem, jak se mají provádět. Mimo jiné, byl i definován typ písma, jakým se provádí kodifikace a popisky, a to až na úrovni poslední letky. "Hranatá trojka" se používala proto, že v podmínkách horší viditelnosti se snáze odliší od osmičky. Jak jinak - je to opět DIN1451.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2346
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 22:10:37 |
|
Deka: Potom tomu nerozumím. Jak může mít jeden typ písma různé tvary?
Tady je ukázka toho širokého DIN 1451.
|
Krumpolc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1326
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 23:36:37 |
|
Památka na vytápěcí "pětasedmu" ve Frutě v Lednici:
(výrobní štítek z tendru).
Ten vytápěcí kotel tam v té Frutě už předpokládám není, kdy ho přibližně sešrotovali?
www.ropiky.net
Kompletní databáze všech lehkých objektů československého pohraničního opevnění z let 1936 až 1938. |
|
Shalomek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 538
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 23:51:40 |
|
Krumpolc:
šlechtična z lednické Fruty zmizela někdy cca 1992-3. Bez záruky, Sklerózu už mám. Stoprocentně tam ale 1995 už nebyla |
Deka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1683
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 01:30:04 |
|
1. Každé písmo má více řezů, nelze vyloučit sáhnutí o šablonu vedle. Upřímně, na válečných foto jsem zatím zaznamenal korektní DIN1415, ale moc jsem to nezkoumal.
2. nepřesnost při implementaci. Ať přímo nedodržení normy, tak občas se takto projevilo doslovné vyplnění pokynů konkrétně v GB, v období 39-41 se vystřídalo množství bar. schemat a označení, přičemž všechna byla v souladu se slovním popisem (bez obrazového schematu). V Německu se to samé dělo v rámci Luftwaffe, kdy se i na jedné subverzi jednoho typu vystřídaly 3 velikosti označení. A např. na jednom letadle se mohly vyskytnout 2 různé řezy písma.
3. Malba písmen rukou - zde panovala patrně značná benevolence, protože i když v předpisech dovedou němčouři být až perverzní, v tomto směru řešili účelnost, zvlášť koncem války.
| ...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Joska
Neregistrovaný host
Odeslán z: 31.47.100.24
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 07:38:53 |
|
Lidi, nedělejte z topení ,,kremáka" takovou vědu a horor. Byla to výkonná mašina, která ale byla konstruovaná ,,na lopatu" a tak topit dobrého ,,kremáka" bylo kolikrát lepší, než topit mizerného ,,štokra". Pan ,,Mad noodle" má pravdu, že do č.90 na nich bylo topení náročnější, ale tyto mašiny se s 534.03 nedají vůbec srovnávat. Ani s velikostí roštové plochy to není tak hrozné. Jsou jiné mašiny s ručním topením, které mají větší plochu roštu a navíc širší topeniště, což je poněkud nevýhodné. U 534.03 je optimální vzdálenost mezi tendrem a topnými dvířky (na 555.0 museli malí topiči udělat s lopatou mezikrok),vhodná byla i jejich výška a topič se nemusel při přikládání ohýbat. U tendrů 935.0,1 také nepřekážela klika ruční brzdy (jako např. u jinak vynikajících 434.2) a díky většímu místu byla obsluha topeniště komfortnější než na tendrovkách. V 70.létech byl běžný poměr zbrojeného uhlí (černé/hnědé) na 534.03 1:2-3. Černé bylo většinou ,,kladno", hnědé buď lepší ,,most" nebo sokolovská ,,hlína", zrnitost od kusového po mour. V některých strojových stanicích se pak zbrojilo pouze uhlí hnědé a i s tím si strojní čety musely poradit. Pokud byla mašina v průměrném teplotechnickém stavu, nebyl to zas tak velký problém. Spotřeba uhlí byla závislá zejména na jeho kvalitě, s dobrým uhlím se i s ,,kremáky" daly dělat divy. Za dvě krabičky cigaret se jeřábník ,,spletl" a do tendru putoval ,,polák", určený jinak pouze pro rychlíky. Pak se s jelo s normou, ze Smíchova do Hostivic, na čtyři přiložení! (např. 534.0323, 392, 457,459) Samozřejmě, taky se někdy nedařilo a šichta se změnila v otročinu, ale za to nemohly ,,kremáky". Tyhle mašiny nebyly žádnými děsivými přízraky, ale normálními mašinami na ,,lopatu", dobrými tahouny a poctivými služebníky. Tak to jenom na páře chodilo - jak s regulátorem, tak s lopatou se to zkrátka muselo umět a mašina se pak většinou odvděčila. Na závěr malá připomínka - tendrové lokomotivy nemají tendr, ale uhlák! |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2347
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 07:39:28 |
|
Deka: Ač mám fotek velmi málo a dobrých ještě míň, tak některé nápisy na ř. 52 byly ve výrobě aplikovány přes šablonu s můstky a některé pravděpodobně písmomalířsky. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3112
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 08:24:15 |
|
Joska - horor to nebyl ale makačka jo. I když topit Papouška lopatou, když se odebral do nečinnosti stocker bylo o dost horší - místo žádný, dvířka vysoko.. Ad Smíchov -Hostivice - a kolik je to km ? Ptám se ohledně výroku mistra Brr o 26 km do kopce bez přiložení. Mám za to, že by to nedal ani jako Lv. Jinak souhlasím se vším napsaným. Hlavně s tím, že taky hodně záleželo na levé straně. Tebou jmenované Kremáky jsem znal všechny, na 0323 jsem měl tu čest přikládat v TMA, kde byla asi dva měsíce místo dieselu. Tam ale polák nebyl, jen PS 3 / tuším/ Střídavě Most a Sokolov. Říkalo se tomu hořlavá hlína a bylo to určeno pro kotle teplárny. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3115
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 08:51:04 |
|
Frako + Joska - pánové aby nevznikla mýlka - nejsem topič, jen příležitostný přikladač uhlí pod lokomotivní kotel. Sám jsem si, vyjma Kremáka zkusil ještě Papoucha lopatou - hrúza, Štokra lopatou - Lv -to šlo,Cs 400 - to byla pohádka. Svá moudra jsem čerpal od kamarádů - skutečných topičů, někteří by se dali nazvat i mistry lopaty, ať byli z Nymburka, Jaroměře, Vršovic či Hr.Kr. |
Brrr
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 09:42:26 |
|
Vševěd Nudla se vůbec neliší od jiných vševědů - čím míň toho zažil, tím víc všemu rozumí.
O kus výš se píše, že 432 měl problém s drobným uhlím, prachem. Někdy zase byly balvany, co sotva prolezly dvířky do pece. A na podobné balvany jel ten kremák 26 km, a taky 434.2 pro změnu 21 km, jen táhnout vodu, bez lopaty. A jestli tohle vševěd Nudla nezažil, má smůlu on.
S hodnocením jak napsal Joska naprostý souhlas. I Donbas byl v pohodě, když to s ním topič uměl. Jiní z něho měli hrůzu. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3116
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 10:12:21 |
|
Brr - hlavně ty mi napiš s čím si jel do kopce 26 km bez hození lopatou umělče. Ze Smíchova do Hostivic to 26 není. A rozhodně dám víc na lidi, kteří topili 20 a vic let než na Brrr. Problém je v tom, že všichni mluvili shodně. Ad Donbas - to sis někde přečet ? Emil Suchý, vynikající rychlíkář, měl na toto palivo úplně jiný názor, a nebyl sám. Hlavně důl Šepilov dodával dokonale ohnivzdorný materiál.
Ze Smíchova do Hostivic to je 19 km, z toho více neš třetina takřka po rovivě. A s polákem přikládal Joska 4x s normou. ČÍM topil ten tvůj hrdina, nebo co ho táhlo ?
Asi holt uměli topiči z Masaryčky prd. Škoda ,žes tenkrát nebyl. Moh bys je vyškolit, Hńupe. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3117
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 10:38:53 |
|
Brrr - Hńupa beru zpět, chtěl jsem říci moudrý člověče. Nějak mi to uletělo. Nevzal bys mě na školení pro topiče parních lokomotiv - stačí teorie - paliva, kterak držet lopatu, kdy přiložit a podobně. Jinak umřu jako hloupej vševěd. |
Mipix
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 72
Registrován: 10-2011
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 10:51:12 |
|
555.0153 na Kolešovce:
http://www.youtube.com/watch?v=cMsldLlwbdo
Náhled:
Kladno - Rozdělovské rozhledy
http://www.youtube.com/user/RozdelovskeRozhledy |
|
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3119
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 11:34:22 |
|
Brr - ne koňskými hlavami jsem netopil, ani jsem to neviděl. Jediné co jsem viděl, bylo,že se velký kus před přiložením rozbil na menší. Nemyslím si, že po přiložení kobylích hlav by byl oheň nějak výživný, fyzikální zákony jsou proti. Stejně tak se mi začíná být zvláštním, že by šikovný topič běhal po figurách a hledal co největší kusy aby se následně nepředřel. Nějak Ti to nesedí a fyziku neojebeš. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3120
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 11:52:45 |
|
Brrr - ještě na jednu věc jsem se chtěl zeptat - po naložení topeniště koňskými hlavami a hroudami zvíci melounu - obojí projde motýlama bez velkých problémů- nevznikly třeba na roštu díry ? Při jízdě s otevřeným regulátorem ? Jak toho ten topič docílil ? Nebo mu je někdo zahazoval aby mohl sedět ? To víš, já nedouk, co toho najezdil setinu toho, co Ty jsi odcouval, mám v tom chaos. |
Paca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 87
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 14:25:46 |
|
Má někdo zájem , našel jsem na půdě starý časopis
Železničář z roku 1945. Je mi líto ho vyhodit, někdo si ho rád přečte. Ozvěte se na e-mail.
Jarda161@atlas.cz |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3125
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 19:56:36 |
|
Brrr - tak co báchorkáři ? Zkusíme fyziku ? Kterak z ničeho udělat něco ? Zkusíme výhřevnost, množství dodaného tepla, zrnitost paliva. Zanedbáme teplotechnický stav kotle- ten bude u téže lokomotivy ve stejném čase týž, nemusíme uvažovat účinnost, je stejná. Bude nám stačit selský rozum. |
Bohumír Golda
Neregistrovaný host
Odeslán z: 79.98.77.252
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 06:16:31 |
|
Pánové, sice jsem v praxi pravidelný provoz zažil pouze jako adolescent, nicméně od roku 1987 jsem jezdil občas i na Semeringu v muzejním provozu na levé straně. Nejprve s 434.2186 a to v té době, kdy se zbrojilo stejné uhlí jako do vytápěcích káček, tedy Kladno, Sokolov a mostecká hnědka. Posléze pak několik jízd s 555.0153 a ponejvíce s domácí 464.102. Potvrzuji slova pana Josky.
Na kvalitního poláka i s Němkou to bylo na pořádné založení ještě na železničním mostě a pak stačilo pouze průběžně po cca dvaceti lopatách (podotýkám, že zátěž byla na hranici normy).
U 464.102 se soupravou pater plných lidí to je dík přebytku výkonu této lokomotivy poněkud větší pohoda. No a na závěr jen malá zkušenost s 434.2 na směs Kladna s mosteckou hnědkou. Mašinka sice na tento druh paliva výborně vařila, ale oheň "rostl", takže cca před Žvahovem musel přijít ke slovu hák a vrstvu podjet, aby měl oheň dostatečný přívod vzduchu. Je nespornou pravdou oběcně, že na podřadnější druhy paliva je spotřeba zhruba dvojnásobná a tudíž fyzická námaha tomu přímo úměrná.
Nicméně jezdit se dá i na prach, pokud se nespéká a i v tomto případě si lze poradit. Samozřejmě můžou nastat situace, kdy se vyzbrojí opravdové "nehořlavé" uhlí (sám jsem zažil kombinaci sokolovských vajíček s černým mourem neznámého původu). To pak lze sice dojet, ale žádná pořádná jízda to ze značně sníženým tlakem v kotli není...... |
Peter
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 07:24:29 |
|
V sobotu išiel Papagáj 477.013 z Popradu do Podolínca 
| http://www.zeleznicne.info |
|
Union_pacific
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2228
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 07:34:30 |
|
Peter:.....   |
Union_pacific
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2229
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 07:44:57 |
|
Papoušek před deseti léty v Lužné ......
31.5.2002 |
Hook
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1915
Registrován: 3-2005
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 14:51:16 |
|
Rád bych se zeptal na ten válec nahoře na kotli, vlevo vedle komína, to je předehřívač vody?
Díky.
|
Shalomek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 542
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:17:18 |
|
Hook:
I když se na to podívá laické oko, nejde si nevšimnout potrubí od kompresoru. A protože pára nejezdí na sifon, ale na vodu, tak se laik přikloní k vzduchojemu. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:28:17 |
|
Hook 1915: Ja ja Herr Hook, sehr richtig... ;-) Ein Speisewasservorwärmer...
Ale stejně by mě zajímalo - a třeba to někdo ze znalců historie německých drah upřesní - proč se v Německu ty předehřívače napájecí vody tak rozšířily? |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:30:05 |
|
Shalomek 542: Já teda nevidím, že by tam byl připojený vzduch - vždyť to vzduchové potrubí ten předehřívač obchází... |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:41:42 |
|
Ale možná se mýlím, na jiných německých strojích ten vzduch do předehřívačů evidentně zavedený je - třeba na BR 84, 85 nebo 86.
Takže další dotaz: Jaká je jeho funkce? |
Pravapara
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 330
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:44:08 |
|
Napojen je na válec výfuk páry od parního stroje kompresoru. A podle tvaru bych to odhadl na předehřívač napájecí vody do kotle. Vzduchová trubka od kompresoru je dole a míří po pravé straně lokomotivy k jímce... |
Shalomek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 543
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 16:53:57 |
|
Pak jsem se mýlil. Dovolte, abych si na hlavu nasypal popel |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2353
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 17:13:53 |
|
Pro ty, kdož trošku sledovali debatu o typu číslic na němkách za války. Prozatím neidentifikovaný typ písma je toto: http://www.enkel.schoener-leben-ohne-fahrbetrieb.de/spitz.htm |
ahoj
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.119.223
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 17:14:17 |
|
http://www.youtube.com/watch?v=Bqsbewf_3Y4
Pánové tak tomu to se říká HUKOT
TY NEJLEPŠÍ STROJE STOJÍ !!!!! |
Fabec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 17:16:44 |
|
ahoj: zde můžete přispět na opravu Rosničky
http://nok.webnode.cz/ |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1700
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 17:24:52 |
|
Dle německých pramenů by měla být lokomotiva na fotografii (pomník ve městě Toruń) lokomotivou dříve označenou prozatímním číslem ČSD 312.8500. Je to opravdu ona?
Fotografie je převzata z internetových stránek "Wikipedia Wolna encyklopedia".
Na fotografii má lokomotiva údajně fiktivní označení TKh1-19 (PKP), které patřilo po druhé světové válce údajně lokomotivě 89 7554 DR (O&K 3672 1909, Kleinbahn Thorn-Lubitsch, TKh1-3672) a údajně vyřazené 8. února 1967.
Lokomotiva na pomníku měla údajně dříve označení TKh-1444. Dle německých pramenů by se mělo jednat o lokomotivu O&K 1444 1905.
Takové výrobní číslo (rok výroby nesedí) měla údajně lokomotiva označená u ČSD prozatímním číslem 312.8500.
V letech 1947 až 1952 se vracel Polsku polský majetek zavlečený na naše území během druhé světové války. Proč by se tahle lokomotiva měla předávat Polsku, když s Polskem nemá nic společného? Vracely se lokomotivy, které před válkou patřily Polsku nebo byly na území Polska během druhé světové války vyrobeny např. pro DR. Do června 1951 se Polsku odevzdalo dle dokumentu 156 lokomotiv. Z těchto odevzdaných lokomotiv znám pouze jediný případ, kdy se do Polska odevzdala lokomotiva, která nesplňovala výše uvedené podmínky k vrácení. Ministerstvo dopravy nemělo pomůcky potřebné k identifikaci. Tato chybně odevzdaná lokomotiva se Polsku předala zřejmě proto, že měla u sebe tendr patřící dříve polské lokomotivě, tedy se úředníci se zřejmě mylně domnívali, že se jedná o původně polskou lokomotivu.
Je tedy na výše uvedené fotografii lokomotiva, dříve označená u ČSD jako 312.8500? Zatím se domnívám, že ne.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Dobi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2427
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 17:30:18 |
|
Pár náladovek:
Ahoj:Tak ta dýmnice ..klobouk dolů..Tak nádherný síta..čisto..vyleštěno..vymeteno..natřeno..bomba..
Je třeba 
433.002 + 314.303 - Valašská historická parní trakce
Dobi + Matěj (433.002) - nerozlučná dvojka!
433.002 - nejkrásnější lokomotiva
Moje fotogalerie |
|
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 7-2011
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 19:10:41 |
|
Ještě k tomu topení Kremáků i jiných. Pravda,dvířky prošly dost velké kusy ale zvykem bylo jak už bylo konstatováno je rozbíjet, zpravidla černé, kladivo bylo po ruce na náběrovém plechu. Uhlí v tendru se vždy stříkalo, byly tam k tomu na horní hraně tendru, u těch modernějších dírované trubky. Zpravidla se však zvlhčovalo hadicí, jednak, aby případný mour byl homogenější, ale především proto, aby se neprášilo do kuchyně neboť zvláště jízda tendrem napřed a částečně vybraném tendru, uhláku byla výživná. Pravidlem také bylo vystříkat po úklidu od popadaného uhlí kuchyň.
Jiná kapitola je provoz parních lok. v zimě za tuhých mrazů. Kdy bylo nutné všechno hlídat, aby nezamrzlo a že toho bylo a pokud se to neuhlídalo, tak jediné čím to rozmrazit a fasovalo se to byly fakule. Začněte o tom někdo, kdo ještě pamatuje. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 19:35:28 |
|
Ještě k těm předehřívačům napájecí vody: Když se tu nehlásí nikdo, kdo jim rozumí, tak jsem si základy načetl sám.
Voda se ohřívá výfukovou parou z válců a zřejmě i odpadní parou z napájecího čerpadla (které je poháněno čerstvou parou z kotle) a z dalších pomocných agregátů poháněných parou, tj. včetně kompresoru, jak podotýká kolega Pravapara. Kondenzát z ohřívací páry se vede do popelníku, kde slouží k jeho ostřikování.
Němci používají dva pojmy, Oberflächenvorwärmer - Oberfläche je hladina nebo plocha - a Mischvorwärmer - směšovací předehřívač, tam se pára vede přímo do vody. Princip předávání tepla u toho prvního mi není úplně jasný. Rozumím tomu dobře, že ten Oberflächenvorwärmer funguje jako výměník, tj. pára s vodou nepřicházejí do styku?
Uvádí se úspora napájecí vody až 15%. U směšovacích předehřívačů navíc i lepší využití tepla z páry než u těch Oberflächenvorwarmerů.
Ten typ na lokomotivách řady 75.5 na Hookově fotce je zřejmě Oberflächenvorwarmer. Máte někdo správný český překlad? |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2355
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 19:57:55 |
|
Kdysi někde padl termín "průtokový" předehřívač, ale to je asi mimo soutěž. Nedivil bych se, kdyby Němci pro označení používali spíše název se jménem tvůrce. |
Baja
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Pondělí, 16. července 2012 - 21:55:44 |
|
Asi už mám pocit že místo depat si sem každý chodí vylévat svoje srdíčko tak tomu neodolám...
Vyměnil sem na Matyldě knotky ve vršcích a dalším inštrumentech kde se jen nachází a ono mi to funguje ono to vážně odmazává jooo nemá to chybu... ale jinak sem v poho 
|
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3126
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 07:18:33 |
|
Bohouš - no konečně ses taky ozval. Už jsem to sem psal ale nejvyšší výkon jsem u Kremáka 432 viděl právě z hnědým uhlím na 130 let Pa -Li v úseku Dvůr králové - Stará Paka - Pn přes normu + nefunkční postrk Bangle / + 64 tun/, v rozhodujícím stoupání rychlost 20 - 21 km/h, tlak 14 - 15 atp. Ale oba Klatováci se střídali v házení . Přikládání ve , zhruba, 5 ti minutových intervalech. Kdyby žil Jarda Hošek mohl by to verifikovat.
Joska - nejsem s Tebou ve při. Naopak jsem ve při se znalcem Brrr.
Dám k lepšímu první námět na zamyšlení - jestliže má lokomotiva odvézt danou zátěž na dané trati, musí vykonat určitou práci / fyzikálně i prakticky/, k tomu potřebuje dodat energii ve formě paliva. Množství bude dáno velikostí potřebné práce. Ale bude, při shodné lokomotivě, zátěži a ostatních podmínkách, stejné ať budu prát do pece ,,melouny" nebo ořech. Množství bude dáno výhřevností paliva neb ostatní parametry bodou shodné. V čem tedy spočívala ,,šikovnost" topiče ? Že tam narval všechno najednou, místo toho aby tam naházel stejné množství na třikrát ? Osobně si myslím, že spíš s hroudami spálil víc , než by spálil s normálním zrněním uhlí - kostka, ořech apod.
K tomu se vyjádřete!!
Hynku, Viléme, Jarmilo, ech tedy Frako, Josko, Bohouši. Brrr se neptám, zas bych se dozvěděl nějaké nóvum z oblasti termodynamických jevů. Jak by to tedy bylo s dírama na roštu ? Vzpomenete si ještě ?
Nejdřív si ale pozorně přečtěte odvážná tvrzení pana Brrr. |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 7-2011
| | Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 10:57:16 |
|
Nejprve, 26 km bez lopaty? To je holý nesmysl i kdyby to bylo na spádu (tak dlouhý u nás neznám),nebo tažen, ale dejme tomu. Pokud bude v provozu kompresor, turbína tak je třeba přiložit. No ale, čistě teoreticky, kdyby kusy kvalitního poláka zvící velikosti koňské hlavy uloženy pěkně vedle sebe po celé ploše roštu a za dvířkovnicí podkova a za výše uvedených okolností? Možná by mě to zviklalo. Nejlepší uhlí na přikládání lopatou byla tzv.kostka 1, zrnitost 100/120 asi tak větší pěst. Drželo na lopatě a dobře se do pece dávkovalo. Haníte zde sokolovské, ale z Jiřího bylo O.K.,mělo dlouhý plamen a poměrně málo popela. Říkali jsme lepší než Kladno.Jak pro Kremáka, tak pro Štokra.
Co se děr v roštu týká? Stávalo se, že segment spadl do popelníku, nebo se dal i spálit(staří páraři vzpomenou) pak byla v roštové ploše díra. Na turnusových lok. byli 1-2 náhradní, ty se tam šikovně dosadily. Pokud nebyly, stačila na vymezení díry lašna = díl na spojování kolejnic, ty se válely všude, dnes už ne. Na Štokru podobně, ale tam občas vypadlo celé sklopné pole, pak těch lašen bylo třeba víc. Ale dojelo se vždy. |
