-děkuji za poskytnuté informace.

Osožák: Dekuji za info.

Také "1" z Mladějova...

Zdravím
Nemáte prosím někdo fotografie lokomotiv:
BN15 ZŽ Drásov
BN15 ZŽ Radvánovice

Děkuji
Kočí

Prosím všechny, kdo mají Facebook, zahlasujte pro muzeum Čiernohronské železnice na této stránce: https://www.nadaciaorange.sk/sk/sanca-pre-vas-region-hlasovanie

Něco málo z našeho výletu na Balog:

D ostrovni drahy: http://4rail.net/reference_germany_nsrails1.php
Zajimavy provoz, divim se, ze tamni dreziny maji papiry :-) V cem bylo lepsi postavit mezi ostrovy zeleznici zaplavovanou morem a ne treba silnici? Diky Kwasi

Úzkokolejka budovaná Muzeuem ozubnicové dráhy ve stanici Kořenov.

Upřimně bych spíš radši viděl aktivitu na záchranu toho baráku vedle, co se mu kdysi říkalo depo ... :-(
Pavel

V těchto železničkách, kde se jezdí pořád dokola nějak nemohu najít zalíbení

Pjp: Aktivita rámci Depa Kořenov je vyvíjena to se neboj stále se jedná o odkoupení od ŠŽDC, které ovšem "rujny" nedá za symbolickou cenu. Až se to všechno vyřeší doufám že brzy, tak se začne a snad se dočkáme toho že Depo Kořenov bude dáno do "kupy" .

U "sousedů" na vlaky.net se na diskuzi o úzkých řešil problém označování lokomotiv na lesních drahách dle vzoru ČSD. Tady je základní dokument.

Ivošek > potom je to znamení, že tvůj věk přesáhl jednociferné číslo a nebo ještě nedosáhl čísla cca 50+
Obě věkové kategorie si rády hrají s "pikovláčky" a je vlastně jedno v jakém měřítku

http://eskoppi.blogspot.cz/2012/09/tiilitallilla.html Pravdepodobne prestavba uzke lokomotivy siroky (1520 mm?) rozchod a Breuer z Finska?

Na dětské železnici, kterou ČSD půjčilo na Krkonošskou výstavu v Trutnově v roce 1949, bylo zajímavé, že nejezdila v kruhu, jako předtím v Olomouci, Bohumíně nebo Kroměříži, ale z bodu A do bodu B

Tuto soupravu by si dnes také nejeden spolek hodlal zapůjčit

Toto mi doslo mailem, NEOVERENO:
Vážení,
ČHŽ byla zasažena bleskovou povodní, škody jsou nemalé, nicméně lidé okolo železničky neztrácejí elán a dělají maximum pro zprovoznění –obzvláště nyní v krátkém ročním období, kdy mají šanci si něco vydělat (na celý rok …). Čeká je dřina, bahno, opravy … a nemalé výdaje.
Tímto mailem si Tedy dovoluji oslovit Vás všechny a to s návrhem pomoci ČHŽ formou neformální a neorganizované sbírky.
Není podstatné, kolik je kdo ochoten přispět, podstatná je ochota přispět JAKOUKOLIV částkou. V toto směru nejsou malé a velké příspěvky, ale jedna pomoc. Z tohoto důvodu také nechci zveřejnit návrhy částek. Pokud byste chtěli ČHŽ pomoci, posílejte prosím příspěvky na účet ČHŽ a do zprávy pro příjemce prosím uveďte „Povodeň – foto CZ“.
Číslo účtu Čiernohronskej železnice: 1523666551 / 0200

BIC/SWIFT kód banky: SUBASKBX

Názov a adresa pobočky banky: VÚB, a. s., Boženy Němcovej 1A, 977 01 Brezno, SR

IBAN: SK37 0200 0000 0015 2366 6551

Zdraví a dny pokud možno bez kalamit přeje
Karel Pryl

P.S. Pokud nechcete z nějakých důvodů finance posílat přímo a přesto chcete pomoci, nabízím PŘÍPADNĚ možnost přímého předání ČHŽ (Alešovi) – tj. zaslání na standardní účet fotoakcí (139 038 3063/0800), opět se zprávou „Povodeň – foto CZ“. ČHŽ pak bude předána nejenom částka, ale i jméno dárce. (Já na Balog odjíždím 26.7., takže pokud chcete využít tuto možnost, pracujte prosím s tímto datumem.)

Včerejší výlet na mladějovskou úzkokolejku:

Kolín - foto Turista 762 ...

Odjezd ze Sendražic - v pozadí vagon z pionýrské dráhy z ČB


Drezína


Na Mlejnku


před odjezdem z Mlejnku


dobírání vody z potoka ...


(Příspěvek byl editován uživatelem Pépa_Rákos.)

ROLA na 600 mm (Kemence)
http://www.youtube.com/watch?v=njICFw5AZXo
a tramvajovy vlek na asi 760 mm Szob:
https://www.facebook.com/kisvasutrafel?fref=ts

Ten tramvajový vlečňák na trati Szob - Márianosztra je původem z Budapešti, byl přerozchodován na 760 mm. Měli tam v úmyslu rekonstruovat jich takto několik, ale nevím, jak to dopadlo - s ohledem na tuhost skříně a průjezdnost oblouky (nemá podvozky - je dvounápravový).

Pár fotek z nedávné návštěvy (13.6.) Csömödéri Állami Erdei Vasút, nejrozsáhlejšího systému lesních úzkorozchodných tratí v Maďarsku (délka dohromady 109km, rozchod kolejnic 760mm) s dosud fungující dopravou vytěženého dřeva z lesů, a z jízdy osobním vlakem v úseku Lenti - Csömödér - Kistolmács (31km) a zpět:

druhá část:

a třetí část:

Majkl007: Fotky jsou pěkné. Vůbec nemůžu přijít na to, co je hned na té úplně první fotce vpravo na cihlovém podstavci za zařízení. Předem dík za odpověď.

Majkl007: Pěkné, chro, chro!
To třetí úrovňové křížení bylo popsaný v jedný starší Dráze - vlečka/nákladiště vojenské techniky. Dneska z větší části vytrháno.
Na ten náklad jste měli štěstí - já tam strávil v pátek před měsícem většinu pracovní části dne - a jen pracák s dělníky a křovinořezy na přejezdy.

Jaroslav T: rád bych odpověděl, ale bohužel také netuším, toto zařízení jsme nějak nezkoumali. Ale třeba někdo jiný bude vědět...

W.: aha, díky za info! A náklady jsme viděli dokonce dva. Kromě toho na fotce ještě druhý ráno z penzionu v obci Páka, ale to bylo zrovna při snídani, takže jsem neměl po ruce foťák. Což mě dost mrzelo, bo jsem si myslel, že další už neuvidíme a nevyfotíme, ale naštěstí se ještě jeden mezi Csömödérem a Kistolmácsem objevil!

Pěkná reportáž.
Jaroslav T: To je starý katr z pily coby pomník.
O té zrušené vlečce na bývalé vojenské cvičiště, která úrovňově křížila úzkokolejku, jsem to také zrovna chtěl napsat, ale W. byl rychlejší. Již zarostlé vojenské nákladiště leží poblíž trati úzkokolejky mezi Lenti a Csömödérem.
Koncová stanice Kistolmács ještě nedávno vypadala takto: http://www.vasutallomasok.hu/allomas.php?az=wkto
Koncový úsek se stanicí Kistolmács ale vůbec není příliš starého data. Původně dřevařská úzkokolejka tam byla o kus prodloužena tak před 10-15 lety - kvůli přehradnímu jezeru, hojně využívanému k rekreaci. Viz letecký pohled:

(koncová stanice úzkokolejky v levém horním rohu, jezero uprostřed, vlastní obec Kistolmács v pravém dolním rohu).

Cogwheel: Díky! To by mne vůbec nenapadlo, že je to katr - a navíc ještě jako pomník.

Cogwheel: tak to tedy mohli dotáhnout až k jezeru, když už to prodlužovali. Takhle je ta koncová stanice poněkud "na ztracené vartě", kde kromě naproti přes silnici stojící hájenky není vůbec nic, a ani to jezero není vidět. Tohle je pohled od koncového zarážedla ve směru, kudy by trať k jezeru mohla vést:

Na pohled prodloužení tratě k jezeru nic nebrání, ale třeba je tam jiná překážka, např. v podobě soukromého vlastnictví pozemků...

Co se týče obsazenosti vlaku, tak mezi Lenti a Csömödérem pár lidí jelo (odhadem tak 10 - 15), a to při cestě tam i zpět, ale dál do a z Kistolmácse jsme už jeli sami, akorát na zpáteční cestě myslím přistoupili dva lidé v Páce. Docela se divím, že to tam dosud jezdí jako pravidelná doprava každý den, a není z toho jen víkendová turistická atrakce.

Dráha 6/2002 uvádí (K. Beneš), že z Bázakerettye do Kistolmácse byla dráha prodloužena v letech 1938 a 1939 (nákladiště dřeva). Osobní doprava povolena roku 1954. Ovšem není z toho patrné, zda mělo nákladiště stejnou polohu jako dvoukolejná dopravna dnes.
Jinak - i přes existenci jezera je Kistolmács pěkný "konec světa", moc turistů bych tam neočekával ani v plné sezóně.

Ještě Majklovy fotky doplním o červnové záběry z Bázakerettye:

Známý, provařený "fotoflek" v Csömödéru:

Posun na pile:

A pracovní vlak v Csömödéru, před odjezdem na trať směr Lenti:

Ad W.: Možná jsem si popletl prodloužení do Kistolmácse s propojením původně samostatných LŽ v Lenti a Csömödéru do jednoho systému. K tomu došlo zhruba před 10 lety.

Tuto neděli, na ČT 24 od 20:30, bude odvysílaná reportáž věnovaná bývalé pionýrské železnici v Plzni. K vidění budou i dosud neznámé filmové záběry z archivu ČT: odkaz

Na radu dávám ještě sem.Tento snímek jsem v dopravě ve stanici Beluša..Těžko by se dalo poznat,kde,kdy bylo foceno:

GB Statford Barn rail 610/762 mm: http://www.rmweb.co.uk/community/index.php?/topic/61795-28-in-ste am-at-statford-barn-railway-14-rail-14-road/ Splitkove vyhybky jsou zajimave :-)

Od G. Hocevara jsem se dozvedel o smutnem konci zajimavych prestaveb parnich lokomotiv na elektricke. Podle fotky predpokladam, ze byly na trifazovy proud?
RO Sibiu Agnita rail: http://www.sibiuagnitarailway.com/ Maji tam i drezinu z Trabanta :-)

Zprava od G. Hocevara:

Dear Mr.!

All electric locos were scrapped in 2003. The frames were steam locos.
The Busteni loco is in our exposition.
I have no personal implication in Sibiu Agnita Railway. We only repaired last year 7km for a film company.

Kind regards

Georg Hocevar

Pe 04.07.2013 21:20, a scris:
Hi Georg,
do you have more information about AC electric locomotives from Turda cement rail? I read track was closed in 2001? These elocs (probably rebuild from steam locomotives?) were scrapped? I read the gauge was 760 mm?
What do you plan with Busteni eloc which you have in your depot?
I am happy from your saving the rail Sibiu Agnita

Špatné zprávy zpoza čáry... Ybbsthalbahn

(Příspěvek byl editován uživatelem kalanis.)

Prosím všechny, podpořte prosím Múzeum Černohronskej železnice, díky
více zde : https://www.nadaciaorange.sk/sk/sanca-pre-vas-region-hlasovanie

Hlasování jen přes fejsbůk . Takže podpora ČHŽ bude jen morální.

Honza o : Ajo, tak to se omlouvám

Kdyby někdo potřeboval...
http://stroje.bazos.cz/inzerat/25564269/Kolejnice-pro-dulni-a-pol ni-drahy.php

i nepředpokládaná výluka na soosu
výměna pražců staré za nové

Nedávno spomenutú reportáž o pionierke od 8:38
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10554316820-pozor-vysilame/213 452801310015/

Množstvo doteraz nepublikovaných a neznámych (aspoň pre mňa) záberov.
Avšak stále mi chýba jeden záber. Dá sa niekde nájsť fotka interiéru? Hľadám už dlhšiu dobu a nikde nič.

V tom TV pořadu také (později) byly záběry z odstřelu starých komínů v depu Praha-Vršovice (lidé, kteří stáli příliš blízko, pak utíkají před valícími se cihlami). A jiné demolice továrních komínů.
K interiéru el. jednotky PŽ Plzeň Vám ale neporadím.

Ad PŽ Plzeň: fotku interiéru neznám. Ale kdysi jsem si ji prolezl, krátce před její likvidací. Na paměť není stoprocentní spolehnutí, ale nějaké otázky možná budu schopen zodpovědět. Bohužel jsme nefotili, protože v depu byla tma i vně jednotky, natož uvnitř.

Cog.: také tam je odstřel komínů na Masarykovo šachtě v Týnci u Plzně, posléze tam vznikla opravna vozů ČSD...

Ještě k PŽ Plzeň: je tady někdo, kdo se tímto tématem zabývá podrobněji ? Prošel jsem si své poznámky z tehdejší návštěvy již neprovozní železnice a mám pár nejasností:

* co byla zač první motorová lokomotiva. Obecné se uvádí, že šlo o typ BNE 50. Jenomže nám tehdy strojvedoucí tvrdil, že to byla 'spojnicová motorová lokomotiva'. Jelikož on na ní nejezdil (jezdil až na elektrice) a znal ji jen jako vrak za depem, mohl se mýlit. Proto by mne zajímalo, zda je její typ opravdu potvrzen ? Na fotografiích je vidět jen tolik, že jde o 'něco' překarosovaného, co má čelní okna nápadně podobně BNE 50.

* Kdy byla tahle motorová lokomotiva odstavena ? Eventuální tvrzení, že po elektrifikaci už nebyla potřebná, je příliš vágní a není to pravda. Je nějak doloženo, kdy opravdu byla původní souprava vyřazena a vozy rozprodané ?

* co se stalo s nákladními vozy z Jindřichova Hradce, které tam přišly spolu s trojicí vozů osobních ? Nebyly součásti jejich pojezdů použity při výrobě vlečných vozů elektrické jednotky ?

* jak bylo řešené napájení troleje ? Součástí vybavení železnice bylo motordynamo pro trakční proud. Jenomže zdroj proudu měl shodné napětí, jako bylo napětí v troleji. K čemu to motordynamo tedy sloužilo ?

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

ad Zmar - v dokumentaci k projektu a schválení piodráhy v Plzni, která je v plzeňském oblastním archivu (fond KNV Plzeň) se uvádí, že vozový a lokomotivní park dodalo ČSD. Lokomotiva je opravdu BNE50 s upravenou kapotáží.
Stejně jako u ostatních piodrah, kde byl materiál dodán od ČSD, se mi nepodařilo získat informaci o původu lokomotivy. Například u olomoucké lokomotivy BNE50 vím, že Střední dráha vlastnila v 60.letech dvě lokomotivy BNE50 ve svém mostním okrsku....
Podle textu K.Justa přišly do Plzně osobní vozy Bi/ú 752, Bi/ú 750 a Bu/u 352. Ale také nákladní Ot/ú 9509, 9512, 9561, 9564.
Podle knihy o ostravských úzkých tramvajích měla být pro plzeňskou piodráhu předána elektrická lokomotiva č.3 (přestavba z parního motorového vozu v letech 1917-21). Zde lze hledat základ el.jednotky

Když jsme u těch pio / dětských železnic, nalistujte si Mladého technika z roku 1950, strana 633, a přečtěte si jak hornoheršpičtí železničáři postavili brněnským pionýrům dětskou železničku, kterou tahala motorová mašinka "Rudá hvězdička"

V Brně musela být na Výstavišti ještě jiná dětská železnice. V roce 1958 Rosické uhelné doly předaly Parku kultury a oddechu v Brně jednu lokomotivu DDL10. Loko byla určená do šrotu, ale dílny dolů jí dali dohormady

Zdepa: děkuji ! Původ vagónů je vcelku jasný. Právě z počtu nákladních vozů odvozuji, že je mohli použít pro stavbu el. jednotky - tři kusy na tři díly jednotky a čtvrtý na trolejovou věž. I když nevylučuji, že trolejová věž mohla mít pojezd z něčeho jiného a čtvrtý opleňák zahodili.

Na elektrické lokomotivě je zajímavé, že ještě i v Plzni nejspíš měla trakční motor namontovaný v Bohumíně. Jen ve Škodovce upravili přenos výkonu na nápravy ze spojnicového na řetězový. I když původně se měl spojnicový přenos zachovat.

K motorové lokomotivě: strojvedoucí tehdy vyprávěl, že prý měla jeden elektromotor, který řetězem poháněl nápravu. Od ní se měla druhá náprava pohánět spojnicemi. Myslím, že taková úprava BNE 50 je nesmysl (z řady důvodů) i když by to byl úžasný bastl.

Když už jste ty piodráhy nakously - na čem to vlastně hlavně pochcípalo? Na nedostatku finací na údržbu? Nebo na postupném a upadajícím nezájmu obecenstva? (na nezájem piopersonálu se mi to nezdá, chuť "hrát si s vláčky" je neutuchající pomalu v každém věku).

Bobík: formálně každá na něco jiného. Ale v podstatě to bylo tím, že tehdy nesměl železnici provozovat nějaký spolek nadšenců, ale pouze 'socialistická organizace' (to byl tehdy odborný termín), které to političtí papaláši posvětili. Bohužel ti to zpravidla přidělili takovému podniku (nejčastěji místní Park kultury a oddechu), který o železnici neměl zájem a představovala pro něj pouze starosti. Výjimkou byla košická železnice, kterou dostaly na starost ČSD, resp depo Košice. Tam o ni pořád měli zájem; vždyť ji sami vybudovali.

Z přesně stejného důvodu se tehdy nesměl obnovit provoz na PLŽce. Tam také existovala parta nadšenců, dokonce byla i trať a vozidla v provozním stavu. Jenomže kdyby jen tak začali jezdit, šli by do basy. Proto hledali vhodný podnik, který by je vzal 'pod svá křídla', ale žádný o ně nestál.

Pionýrská železnice Plzeň:Je zdokumentováno zapújčení motorové lokomotivy TU 29.004+ Balmu/u 635 z Jindřichova Hradce v roce 1967 do Plzně.(Miroslav Petr)

Jenys: tahle část historie je dobře doložena. Jisté je, že v tu dobu už musela být stará motorová souprava nechopná provozu, protože jinak by si nepůjčovali tuhle.

Něco málo o pionýrce zde: odkaz

Pojezd vagónků/článků jsem řešil s pamětníky, včetně tehdejšího konstruktéra elektrické části jednotky Ing. Nedvěda (údajně nedávno zemřel). Ale ani on si nebyl jistý z čeho pojezd vycházel, údajně snad z nějakých bývalých hutních vozíků.

Konec pionýrky byl zřejmě způsoben více faktory. Pionýrka neměla svého jasného tatínka, mizerně provedená vrchní stavba, časté problémy s podmáčením trati díky nedaleké řece Mži, nevalný zájem veřejnosti (zoo tehdy stála za prd).

Lokomotiva a původní vozy byly po několika letech nečinnosti sešrotovány. Ale i zde si pamětníci nejsou plně jisti.

Pionýrka přestala jezdit, protože jim odpojili napájecí kabel z měnírny dopravního podniku. Až po letech, když se uvažovalo obnovení provozu, tak se našly důvody, proč železnici neopravovat a radši ji zlikvidovat.

Ještě jsem se díval do výkresů. Vagóny měly kola o průměru 750 mm. Tedy určitě muselo jít o novostavbu, protože jindřichohradecké vozy měly kola průměru 600 mm a hutní vozy by měly ještě menší.

Ale je otázkou, na jakém spodku si postavili trolejovou věž ?

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Mylně jsem se domníval, že u Dubičné byl uhelný důl - a on tam byl kamenolom.

Cogwheel: nu, dle fotomapy na Seznamu možná i stále funguje.
Akorát dle toho plánku od Zdepa by mne zajímalo, kde přesně byla ta šturcová kolej? Někde zde?