Při dnešním lovu vršovického strašidla na rekreáku jsem narazil na toto ....

Dolní Březinka.... ??

Jo jo,zapoměl jsem to napsat ...

Vubec jsem netušil ,že tam nějaká dráha je ... Rychle kouknout do zrcátka a dupnout na brzdy

(Příspěvek byl editován uživatelem jnd.)

U štoly Starý Martin v Krupce:

Vedeli by ste mi prosím poradiť, akú hodnotu má takýto vozík? Ide o manipulačný vozík z píly (rozchod 700 mm, váha cca 230 kg). Nerád by som totiž naletel nejakému "obchodníkovi"... Ďakujem

Malá letní hádanka....

Hrabe:
Krása. To je z domovské tratě? Byla by, prosím, ještě další???

ad rampa - Co je to domovská trať???
ad T.Haviar - cenu vidím tak od 60 do 80 Eur.

Hrabe:
Vzhledem k barvě - asi před zrušením, Mníšek - Smolnická Huta.

353: Ten malý nýtovaný vozíček na druhé fotce je zvláště vypečený!!
Radost pohledět !!

Hrabě: Mníšek nad Hnilcom, most u nádraží.

Ten železný most v Mníšku/Hnilcom dokonce dosud stojí.

Ještě zajímavější jsou vagóny. První je zřejmě nějaká 'moderna' s velkým rozvorem a celokovovým spodkem z posledních sérií dodaných pro Gelnickou dráhu. Druhý je dost jistě přestavba na starém spodku, snad z výsypáku. Ze třetího není moc vidět, ale zvláštní je, že má velmi nízko podlahu.

Hrabe:
To je krásna fotka! Katka ešte na svojej domácej trati! (Alebo je to jej sestra? Bodlo by číslo tej mašiny!) Keby boli ešte ďalšie fotky...
Keby mi v máji neodišiel foťák, tak by som poslal fotku, jak jej to sluší dnes.

Ešte k predošlému príspevku prídam fotky z Google StreetWiev:


A tu je spomínaný most:

Tak ještě toto.....

Hrabe:
Dobre vidím? Tie osobné vagóny nie sú náhodou tie zo štiavnickej železnice? Na original smolnícke mi prídu celkom dlhé a pokiaľ viem - asi ani nemali 4 osi, len dva.

Ja som cvok! Ta mašina na fotke mi celkom nesedí, tá má dlhé bočné bedne, podobne ako má U37.002!
To bude určite fotka zo štiavníckej železnice! Ak sa nemýlim, tak Katka (U36.003) bola počas 2. svetovej vojny v Banskej Štiavnici a tam mala predĺžené uhliaky (v zdroji, z ktorého čerpám, je to označené ako "vodné vane", ale Katka tam nádrže na vodu nemá, má ich v podvozku a tam sú v skutočnosti uhliaky). Keď sa v roku 1949 vrátila do Smolníka, tie dlhé uhliaky zrušili a dali tam pôvodné krátke.
Tiež, keď jazdila v Štavnici, mala gelnícke spriahadlo vymenené za klasické nárazníky a spriahadlo (tj. dnešný stav), ale to je snáď samozrejmosť, keďže štiavnická úzkokoľajka používala klasické nárazníky a spriahadlá.

Druhá fotka od Hraběte je ze Smolnické Huty. Přesněji u dnes už zlikvidovaného mostu na dolním konci obce, kde železnice křížila silnici. Mašina je řady U36. První vagón za lokomotivou je pravděpodobně originál gelnický čtyřosák (nejen štiavnická železnice měla čtyřosé osobní vozy). Další osobní vozy jsou už ze Štiavnice. Výsypáky není třeba představovat. Tahle fotka je dokladem, že štiavnické vozy ve Smolníku skutečně jezdily a nebyly jen odložené mimo provoz.

Mimochodem: U36.003 ve Štiavnici měla v prodloužené části van skutečně vodu a ne uhlí.

P.S.: umístění fotografie se pozná podle domu v pozadí, který pořád stojí nahoře nad silnicí.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Ještě si ten snímek prohlížím podrobněji. Jestli má mašina dlouhé vany, musí to být U36.003 ještě před tím, než jí prodloužené vany zase sundali - snad aby ji odlehčili.
Některý z těch dvou štiavnických vozů je dost možná dnes v Košicích.
Škoda, že se neví, co se po zrušení stalo s tím původním gelnickým čtyřosákem. Myslím, že mohl jít někam na zahradu jako kůlna. Dnes by byl velmi cenný, protože se od štiavnických vozů dost lišil. Původně jich bylo víc, ale v padesátých letech už existoval jen poslední z nich.

Jenom pro zajímavost - velmi detailní fotka U-36.003 s vanami byla kdysi uveřejněn v časopise Železnice č. 3/1993

Zmar:
Zdá sa mi, že ten stredný s tou bedňou na streche je dnes u nás (Ba/u 611, po novom bude Ca/u 611), momentálne sa v košickom depe podrobuje oprave. A ktovie, že či ten posledný vagón nie je náhodou ten služobný (čo bol napoly poštový, napoly služobný), z ktorého má dnes podvozok jeden z letniakov. Marí sa mi, že na ňom vidím podobný výklenok, aký majú naše služobáky.
V zdroji, z ktorého som čerpal údaje o Katke, sa píše, že úpravy, ktorými U36.003 prešla v Banskej Štiavnici, boli po návrate do Mníška n/ Hnilcom odstránené (tj. skrátili jej boky a zmenili typ spriahadla späť na gelnické). Nepíše sa tam však, kedy presne, teda mohlo by byť možné, že istý čas Katka jazdila v Smolníku so štiavnickými úpravami, ale ak hneď za ňou je original gelnický vagón, tak potom je dosť možné, že vane jej dali dole až neskôr a to z toho dôvodu, že také veľké nádrže tam zrejme nepotrebovali - veď v tom čase tam mali ešte dve U36.0 a to s krátkými bokmi.

Apropro: Nepoužívali sa istý čas na gelníckej železnici paralelne klasický systém a gelnický systém spriahadiel? Viem, že keď Katkina sestra U36.004 jazdila v rokoch 1955 - 56 na Košickej detskej želenici (vtedy pionierskej), mala klasické spriahadlo. A keď bola Katka vystavená na pomníku v Spišskej Novej Vsi, tiež mala klasické spriahadlo, hoci som sa od Tatranku dozvedel, že keď na gelnickej úzkokoľajke v roku 1965 zastavili prevádzku, mala ešte gelnícke spriahadlo.

Mladeč 1935

Tak tady je vidět kousek toho origo čtyřnápravového vozu...

A tady ještě dvě fotky ze stanice Žakýl/Kozelník.
Snímky pocházejí evidentně z jednoho dne dle řazení vozů. Otázkou je zda se jedná o válečnou fotku na které je transport karpatských němců a nebo poválečnou dopravu brigádníků na TM...???

Na snímku č.2 kontroluje V.I.Lenin práci topiče...

johnykiller: první vagón za lokomotivou je napůl služební a napůl osobní (jsou vidět okna). Je to původní gelnický čtyřosák, jak jsem psal. Není to poštovní/služební ze Štiavnice.

Další dva osobní mohou být jakékoli, protože bedna na střeše se tam později sundavala a zase montovala a nedá se podle ní nic identifikovat. To, že jsou to štiavnické vozy, vyplývá z toho, že v tu dobu tam už víc než jeden gelnický čtyřosák nebyl a navíc štiavnické čtyřosáky jsou delší než gelnické, co je i z fotky trochu poznat.

Co se týká spřáhla, je to z fotografie dobře vidět - štiavnické vozy na fotce _nemají_ dvojici nárazníků.

Z určitých důvodů, které tu nebudu popisovat (je to moje nepotvrzená spekulace) si myslím, že z těch dvou štiavnických vozů žádný neposkytnul spodek pro košické letňáky a právě jeden z nich (myslím skutečně jeden, tedy ne dva a ani ne žádný) je dnes v Košicích.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Hrabě: myslím si, že to bude z přepravy brigádníků. Při přepravě místních Němců k povraždění (i k domu úzkokolejka posloužila) by asi bylo kolem víc ozbrojenců a nejspíš by to nebylo možné jen tak fotit.

Hrabe:
Nebola by tá fotka vo väčšom rozlíšení? Rád by som vedel, ktorá U36.0 to je. Mailovku som vyplnil, takže mi ju môžeš poslať na mail.
A ešte jedna otázka k tej fotke: čo to má vpredu tá mašina? Vyzerá to ako pluh na dobytok, ktorý mali americké parné mašiny... Nebodaj je to obdoba toho amerického pluhu, či ten pluch je na sneh?

Zmar:
Ja som tým štiavnickým služobákom nemyslel ten hneď prvý vagón za lokomotívou, ale ten posledný (tj. tretí). Ale je určite jasné, že sa mýlim, lebo služobný vagón sa zvyčajne radil za lokomotívu a vo vlaku bývalo iba po jednom služobáku.

Pánové, máte někdo prosím přehled vozů ve Smolníku?

A kolejová schémata úzkých stanic?

Někde jsem kdysi našel, že za Smolníkem trať pokračovala jako "lesní". Jak to tam bylo?

johnykiller:

Je to skutečně pluh na dobytek. Ale jestli je tohle americký pluh anebo naopak Američani běžně použivali evropský pluh na dobytek, to nevím

rampa: pokud vím, žádný přehled vozů gelnické železnice zatím nebyl publikován. Sice se mi podařilo nějaké přehledy vypátrat, ale s dovolením si je zatím nechám pro sebe. Chystám na toto téma větší práci a nechtěl bych, aby se moje pracně vypátrané informace předčasně objevily v knížkách pod jinými jmény, jak se mi bohužel občas stává. I tak tahle práce ještě zdaleka není ukončená.
Ale abych nebyl tak skoupý, tak aspoň ve stručnosti: železnice měla tři služební, cca deset osobních a asi 180 nákladních vozů. Dodávané byly postupně v průběhu desítek let. Naopak od třicátých let začalo vozů ubývat a to jak přesuny na štiavnickou železnici tak i vyřazováním. Po zrušení štiavnické železnice sem zase nějaké vozy přišly, ale brzy další vozy odcházely buď do Košic anebo do Tater. Zbytek bych zlikvidován po zrušení gelnické železnice v šedesátých letech.
Zajímavé je, že tu jezdily i soukromé vozy některých vlečkařů. V těch je už úplný zmatek, protože ČSD jim přidělovaly čísla nepořádně a asi některá stejná čísla přidělily současně dvěma různým vozům. Shodou okolností dva z těchhle soukromých vozů jsou dnes po důkladné přestavbě v Popradu mezi muzejními vozidly TEŽky i když každý tam přišel úplně jinou cestou.

Co se týká plánů stanic. Plán Mníšku (v poslední podobě po přestavbě) a Smolnické Huty jsem poskytnul pro modelářské účely a jsou k dispozici tady. Zajímavé je, že prakticky v každé stanici od Jaklovců až po Smolnickou Hutu na gelnickou železnici navazovala nějaká další úzkokolejka. Nejčastěji to byly manipulační železnice na pile, ale jindy to se jednalo i o 'pořádné' železnice. K nim patřila i ta lesní železnice, která pokračovala dál přes Smolník až do lesních dolin nad pilou Beckergrund.

Zmar:
Mám ďalšiu otázku, ale radšej som ti ju poslal mailom. Došiel?

Zmar: Patří mezi ty muzejní vozy TEŽ původem z Gelnice i 2nápravový vysokostěnný vůz označený jako 3412?

hank: ano. Je to dvounapravovy uhlak a zetka. Oba byly puvodne soukrome gelnicke plosinaky. Ale u dnesni zetky neni jasne, ktere firme patrila. Znamy je jen prekupnik, ktery ji prodal TEVD.

Zmar 765: Děkuji.

Nezná prosím někdo termíny jízd na nitranskej polnej železnici? Stránky http://npz.yw.sk/ nejsou aktuální a ani na stránkách Slovenského poľnohospodárského múzea není v záložce o železnici po termínech ani památka.

Zmar 765 - ještě k nákladním vozům TEŽ.
Zakoupil jsem Szojkovy Dejiny TEŽ, ale jsem z nich trochu zmatený. Evidence především nákladních vozů je nepřehledná a některé věci neuvádí vůbec, zřejmě - v porovnání s Borkovu monografií o voze EMU 49.0 - jsou tam pravděpodobně i věcné chyby.
Napadají mě tři dotazy:
O 2nápravovém vysokostěnném nákladním voze TEVD ev. č. 3412, u Szojky není žádná zmínka. Máte nějaké vysvětlení?
Uváděný rozvor podvozků první garnitury 4nápravových nákladních vozů z roku 1917 - 1900 mm - je podle mého názoru nesprávný a mělo by to být 1100 mm. Můžete se k tomu vyjádřit?
Szojka uvádí jako první 2osáky nějaké vozy o rozvoru 1522 resp. 1030 mm a délce 3100 mm. Co je o těch vozech ještě známo?

Zmar: Paráda - díky moc. Dejte pak vědět (po dokončení) kde ta Vaše práce bude k zakoupení. Spolu s tratí Ružomberok - Korytnica a LŽ Lubochňa mi totiž Smolník na Slovensku nejvíce "vrtá hlavou".

johnykiller

Ja mám dojem,že s tým prehadzovaním spriahadiel to až taký problém nebol.Gelnické centrálne spriahadlo by malo byť zameniteľné so skrutkovkou Štiavnických vozidiel.Podľa toho,ako sa vozidlá medzi dráhami často presúvali,to nemohlo byť náročné vymieňať.A na ex Gelnických služobákoch nevidno nijaké úpravy rámu v miestach skrutkoviek,takže to evidentne pasovalo aj tak,aj tak...

hank: svůj názor na knížku jsem popsal v diskusi k představení knihy na vlaky.net. V přehledech tam chybí cca 15 nákladních vozů a další vozy pro zvláštní účely (aspoň tři trolejové věže, několik plošinových vozíků atd. atd.). I ve čtyřnápravových nákladních vozech tam jsou chyby. Původní plošiňáky totiž byly na několik etap přestavovány a také přečíslovávány. Například z plošinového se stal nejdřív nízkostěnný a později vysokostěnný - pokaždé s novým číslem. Jenomže pan Szojka sice třeba vzal i správnou číselnou skupinu, ale vozy jednoduše očísloval po řadě, jak mu přišly pod ruku - a tvrdí, že takhle vypadala stará čísla. Prostě jsou tam nesmysly.

Vůz 3412 je jeden z těch, které tam přišly až v padesátých letech a zdaleka nebyl sám. Například ve Velké dosud existuje skříň gelnické Zetky, která ve Szojkově knížce také není uvedena.

Podrobnosti o dvounápravových vozech na TEŽce si s dovolením opět nechám až do vlastní publikace. Ale aspoň všeobecný přehled:
* na počátku byly dvě zetky - bývalé nákladní motoráky popisované běžně v literatuře. K tomu první série otevřených vagónů - o těch se neví prakticky vůbec nic jistého a pokud se někde uvádí rozvor, délka a podobně, jsou to v lepším případě hodnoty vyčtené z kříšťálové koule.
* druhá série malých uhláků cca 1910 - to jsou ty vozy s rozvorem 1030 (nebo 1050 - zpaměti nevím). Malé vagónky s dřevěným rámem a odnímatelnými bočnicemi. V článku o knížce jsou zachyceny na obrázku popsaném jako "Pravdepodobne zastávka Dolný Smokovec (1919). Zbierka Ing. Juraj Horváth" - jejich plošiny tam vpravo koukají ze sněhu.
* tři série vozů na dřevo za první sv. války - z toho jedna série čtyřosáků a dvě série dvouosáků
S výjimkou čtveřice opleňáků (popsané v Železničním modelářství IV ) byly zbývající všechny vozy (dvou- i čtyřosé) po válce přestavovány a současně přečíslovávány a postupně se z nich stalo všechno možné, co právě bylo potřeba.
* následovala ve třicátých letech trojice použitých vozů z gelnické dráhy přestavěná na Zetky (jedna je v depu)
* další nákladní vozy přišly až v padesátých letech. Jedna série čtyřosých uhláků z Tatrovky. A po jedné várce starších vagónů ze štiavnické a z gelnické železnice - z těch byla vetšina brzy vyřazena nebo přestavěna.
* k tomu tam byly aspoň dva soukromé vagóny, které měli vlečkaři. Ale v těch pořád nemám jasno.
* moderní nákladní vozy dodané v osmdesátých letech pro údržbu trati tu neuvádím - ty jsou všeobecně známé.

rampa: bohužel to až tak brzy nebude. Ještě s tím budu mít dost práce a přitom teď ještě pořád mám před sebou knížcu o štiavnické železnici.

Pokud jde o korytnickou železnici, tam byla historie vozidel poměrně jednoduchá. Něco k tomu popsal kdysi v Železničáři Karel Just.

Tatranka: nejde jen o samotné přehození spřáhlové hlavice. To je skutečně poměrně jednoduché. Problémy vidím dva:
* gelnické vozy měly na čelní stěně za spřáhlem plech cca 50 x 50 cm, který stěnu chránil, aby ji nerozbíjelo spřahovací oko. Ten plech je pořád zachovaný na košickém služebáku (ten novější). Pokud by takovou ochranu namontovali i na štiavnické čtyřosáky, musely by tam zůstat stopy po šroubech - nenašel jsem je. Ale je možné, že si s tím nedělali starosti.
* konstrukce rámu spodku. Když se vůz zatíží tlakovou silou uprostřed čelníků a rám přitom není stavěný na takové zatížení (protože původně měl dva nárazníky, které tlak přenášely přímo do podélníků), tak se čelník může promáčknout. Proto vozy s centrálním spřáhlem, určené pro provoz s dlouhými vlaky, mají v rámu šikmé výztuhy, které sílu správně roznesou. Ale je dost možné, že ve Smolníku usoudili, že čelníky jsou ještě zdravé, neprorezavělé a tak to jednoduše riskli.

Zmar 766: Děkuji.

Zmar: Díky. Držím palce a těším se až vyjdou.

Tatranka, Zmar:
Tiež mám taký dojem, že to tam v Smolníku len našrubovali a nijak ďalej to neupravovali.

Ešte doplnok pre Zmara:
Ten služobák, čo spomínaš, dnes máme v Čermeli na pomníčku, nedávno bol nanovo natretý a robila sa mu elektroinštalácia. Zostáva už iba spraviť spodok - doplniť vzduchojem, ďalšie drobnosti a mal byť jazdiť - samozrejme, za predpokladu, že vyriešíme problém s miestom pre vagóny v Čermeli. Dokonca, keď boli Vagónmeniny, dostal meno Janko, ale meno pri natieraní vagóna bolo zlúpnuté, takže dokiaľ nebude mať popisky, zatiaľ na sebe meno mať nebude.

P.S.: Toto je dnešný stav, fotené v piatok:


Ďalšie fotky postnem zajtra.

Datel - najbližšie jazdy NPŽ sú počas výstavy Agrokomplex 22.-25.8.2013.

Tento rok je to s jazdením čistá bieda...

Mathulo: Velice děkuji.

Ahoj, mel bych jeden dotaz - potreboval bych stahnout kola z kiplorove napravy. Mate nekdo prosim nejaky tip jak na to abych neobjevoval ameriku? Pripadne nevlasnite nekdo nejaky vhodny stahovak, ci lis? Nez zacnu tvorit nejaky pripravek.

Návštěvu stále nezbývá než doporučit, dokud se ještě vůbec jezdí..

Atmák: Dle datace jde předpokládám o den této dráhy. Tento den se stále jezdí i na běžně vlaky neježděné větvi Chmelnik - Berehovo? Existuje někde veřejně speciální JŘ vlaků na tento den dráhy?

Datel: Je to tak. Jede jen ráno z Berehova a navečer se vrací, přes den je piknik a koupačka pod mostem v Chmelniku. Info je snad dohledatelné na kisvasut.hu.
Letos se však cesta zpět nekonala, protože nejprve byla trať na Berehovo prohlášena za nesjídnou kvůli požáru, a ke všemu poté došlo k poruše lokomotivy na pravidelném vlaku, takže nejprve se stahovala souprava zpět do Chmelniku a následně s druhou lokomotivou byl teprve pravidelný obrat opožděně realizován (a účastníci pikniku převezeni na NAD do Šalanek). Naštěstí byla zařazena alespoň zetka kvůli přepravě tábornického mobiliáře, ale plošiňák zůstal v Chmelniku.
Do Iršavy se má jezdit denně kromě neděle a čtvrtku (trhy ve Vinohradivu), kdy je místo toho zaveden další dopolední vlak z Chmelniku do Vinohradivu (s příjezdem v cca 10:45, ten s příjezdem ve 12 tedy nejede), ovšem toto JŘ poněkud nereflektuje. A v pondělí se prý do Iršavy stejně nemělo jet, asi protože by to bylo "nad síly náhradní lokomotivy".

Kromě Dne dráhy se ještě pořádaly zvláštní jízdy mezi Berehovem a Chmelnikem pro účastníky Carpathia Expresu, ale jestli to pojede i letos, to jsem nezjišťoval:
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2438697 - jak je vidět, před rokem jsme jí taky zavírali. Ale věřím tomu, že teď už k tomu fakt není daleko.

Keby sa niekto v najblížších dňoch chystal "Ďaleký východ":


A keď sa vrátim k nedávnej debate o gelníckej železnici a mašinkách U36.0, tak si dovolím postnúť dve fotky zo soboty:

Malletka včera zatopená :-)

Kovářu nesér, kde je fotka aspoň z mobilu!!!

Ve vedlejším vlákně strécu . . .

Tak jsi me predbehnul.
Dalsi aktualita je, ze se zacal budovat dalsi usek ČHŽ do Vydrovske doliny. Dokonce za ucasti poslancu parlamentu SR.
Treba se ozve Rodny a upresni.

Tohle jsem nasel na rajceti http://petr1929.rajce.idnes.cz/2013-08-10_-_Zbysov_u_Rosic_-_Muze um_uzkorozchodnych_zeleznic

Ohledně TU3-001 je nějaká změna? Na internetu jsem našel pouze fotku z letošního června.

Lyd2-64 s vlakem Źnin - Gaśawa u Biskupinského jezera.
Rozhodně pro všecky 600mm nadšence můžu doporučit nedaleké muzeum ve Wenecji, kde je opravdu velké množství zajímavých vozidel


Konec parkové dráhy v Bydgosyczy, v těchto dnech pokračuje likvidace...


A původní koncové nádraží bohužel zrušené dráhy Opalenica - Nowy Tomyśl