Tatranka:
Jo, už som to zistil, že to nie je Joy. Zmiatla ma podoba kotla a kabíny.
A zaujímalo by mal, kedy prišli diesly a kedy zmizli pôvodné pary z Čermeľa - katalógu lokomotív čítam, že to bolo v roku 1965, no v knižke Detská železnica Košice som sa dočítal, že to bolo už v roku 1962. A od jedného starého pána, čo istý čas býval v Čermeli a teraz býva blízko mňa, som sa dozvdel, že dajaký diesel tam bol už v roku 1956.

Wels:
Krásne fotky. Nemáš ich viacej? Mohol by som ich potom postnúť do archívu DŽ? Zbierame totiž staré fotky a dokumenty o Detskej železnici a v R-žurnáli máme rubriku "Z archívu Detskej železnice", kde sú pravidelne uverejňované staré fotky z ešte Pionierskej železnice.

Tatranka: bohuzel ani ja neznam cislo druheho smolnickeho uhlaku. Asi mame oba stejne fotky, kde se da precist jen jeden.

Country - jedním slovem nádhera. Díky moc.

johnykiller : neboj, všechno bude. Už jsem je slíbil Slavovi K., takže se do Košic časem dostanou.
Jen je třeba je lépe naskenovat. Zkusím ještě prolustrovat spolužáky, co maj doma.

Zmar
Ja mám scan foto od ing.Knížeka/nepriamo/,škoda že toho nenafotil viac.Pravda jeho parketa bola MHD,fotil u nás hlavne pražské električky.

Johnykiller

Diesely prišli v 1962 po oprave R4 v DPOV Nymburk/reko na 1000mm/.U35.104 zrušená 1962,U35.003 zrušená 1963,znova zrušená 1.8.1965,potom odovzdaná STM,šrot,U36.004 zrušená 1961.
Diesel v 1956tom?Zmar tu spomínal drezínu,ledaže ešte bola pri výstavbe použitá nejaká stavebná loko?Parné stroje prišli v septembri 1955 a U35.103 až o rok pozdejšie.

Na Slovensku po vojne ostalo niekolko motorových vozíkov "Buda". Netuším ako vyzerali, ale je možné že jeden bol reko na 1000 mm pre Čermeľ? Že by sa ČSD takto "zbavili" atypického vozidla?

Wels:
To je super! Slava poznám, fajn chlapík

Tatranka: Díky za objasnenie. No nevylučujem, že by to mohla byť nejaká stavebná mašina, ale podľa slov toho pána to vraj bola už T211. No asi to bol skôr nejaký motorový vozík, ktorý potom "zařval".

johnykiller

Sekundu som ešte uvažoval,či to nebola zápožička T211ky z Tatier,lenže T211ky sa začali vyrábať až v roku 1957,takže to nie je možné/okrem toho prvú T211ku Poprad dostal až v 1963om/.Pamätníci sú relatívne dobrý zdroj poznania,lenže často sa mýlia alebo sú informácie skreslené,mám s tým trochu skúsenosti...Veľmi by pomohli fotografie z výstavby,možno sa niekedy náhodne niečo objaví.Zataľ viem,že nejaká mechanizácia sa použila pri zemných prácach/buldozer Stalinec,dumper,autobager a možno aj iné/,takže sa včetko nerobilo len ručne.A nákladné vozne pri výstavbe trate niečo ťahať muselo,otázkou zostáva čo...

Pronikla ke mně dnes odpoledne velice smutná zpráva, že prý včera umřel Zdeněk Pleštil - kdo jste jej znali, věnujte mu aspoň vzpomínku: byl to slušný a hodný člověk a kamarád, jehož nenápadné aktivity asi budeme schopni opravdu ocenit teprve až zjistíme, jak nám budou chybět ...
Ještě během nedávných Vánoc rozesílal mnohým svá "P.F." ...

Tak to je hodně špatná zpráva. Budu na něj taky vzpomínat jako na dobrého kamaráda. Určitě se tam nahoře někde potká s panem Edmondsonem a úzkorozchodnými lesními mašinami, které tolik miloval. Pokoj v duši Zdeňku . . .

Tatranka:
Buď to boli parné mašinky U35.103 a U36.004 (nie som si istý, či boli už vtedy, ale v závere výstavby úseku Čermeľ - Vpred už tam určite museli byť) alebo fakt len nejaký motorový vozík.
A pokiaľ viem, prototyp T211 chodil len na normálnom rozchode, o jeho úprave na úzky rozchod som zatiaľ nič nepočul.

Ad Črmel: během stavby tam byl jen ten motorový vozík. S ním tahali malé smolnické vagónky. On ten výsypný vagónek měl rozvor 185 cm, takže svojí velikostí docela odpovídal vlečňáku k drezíně.

Parní lokomotivy byly dovezeny až spolu s osobními vagóny. Přivezli je naložené na nákladních železničních vozech na konečnou tramvaje v Črmeli. Tehdy tramvaj ještě přepravovala nákladní železniční vagóny. Z rampy na konečné tramvaje postavili po silnici provizorní kolej, po které vozidla přetáhli na úzké nádraží.

Tratovak: ta drezina bude nejspíš ta, o které jsme spolu mluvili v Čelákovicích . Ale není to nijak potvrzené.

V brožurce z roku 1955, která obsahuje i snímky ze stavby, jsou obrázky pouze motorového vozíku. A pak jedině náklaďáky a bagry.

Neexistence něčeho se ovšem prokazuje velmi těžko. To, že nemám fotku neznamená, že to nebylo. Ovšem byly v té době vůbec nějaké motorové lokomotivy na rozchod 1.000 mm? Já o žádné nevím. U ČSD určitě ne. Pokud vím, tak na TEŽ a ŠPD nic nebylo a na našich obou metrovkách taky ne. Ale ostatně tyto všechny dráhy už v té době patřily ČSD.

A co v průmyslu, ví někdo o něčem? Jen ten metr se mi zdá na průmysl už moc.

Wels: v průmyslu by se dalo najít něco, co mělo buď metr nebo se dalo snadno na metr přešpůrovat.

Ale ze stavby v Črmeli je poměrně dost fotek - z velké části zachycují 'neželezniční' činnosti od práce kopáčů až po prvomájový průvod budovatelů. Tam je drezina vícekrát. Z toho, že tam není žádné jiné tažné vozidlo, je možné dost spolehlivě doložit jeho neexistenci. Ono ani nebylo potřeba. Byl by to docela přepych udržovat pro dva mrňavé vagónky hned dvě tažná vozidla.

Ještě malá vzpomínka na Zdenka Pleštila a jeho začátky ve skanzenu na Vychylovce.A jedna z jeho posledních jízd na ČHŽ.....
http://www.youtube.com/watch?v=IOF0BuAxznE

Hrabě, díky - snad si mohu dovolit napsat, že i za Zdeňka ...
To už je zjevně tak dávno, kdy ten první obrázek vznikl, že marně přemýšlím, odkud vlastně přesně je (asi přímo z centra skanzenu u Raganova mlýna): po těch mnoha letech to tam teď už vypadá všude značně jinak - jen ten Zdeněk byl pořád stejný obětavec a kamarád ...

Zmar:
Tú tramvaj do Čermeľa mi nespomínaj, dneska som stihol zimné jazdy len tak-tak a to iba preto, lebo som ešte v električke č. 9 (končí na Havlíčkovej, odkiaľ šla trať ďalej do Čermeľa a na Aničku) zavolal svojím na Čermeli, aby na mňa počkali. Jak som nastupoval do tej deviny, vzdychol som si: "To by bola krása, keby nezrušili električku do Čermeľa!" Možno by tam 9 dnes chodila.

Wels:
Tú brožúrku by som hrozne rád splašil Síce som ju už videl (mal ju náš "učiteľ", ktorý robí dispečéra na košickej stanici), ale v ruke som ju ešte nemal

Country : nádherný pokoukáníčko, díky

Albert74 : co kdybysme postavili úzkorozchodnej parník a odpluli si někam vystřelit, už je nejvyšší čas...

johnykiller

Tak mať dnes linku električky až do Čermeľa,to by bola atrakcia na druhú....Ale jak praví Mjr.Terazky:"Čo bolo,bolo.Terazky som majorom!"
Veľa nechýbalo a po Textilnej revolúcii kľakne aj Pionierska železnica...
Tá brožúra bude asi už úzky profil,nejaké foto zrejme z toho koluje kade,tade aj po iných publikáciách.Dakedy bola v čakárni stanice PIONIER veľká zarámovaná nástenka s fotkami z otvárania Pionierskej železnice.Bola...

S láskavým dovolením pána Jaroslava Cempírka jeho fotky vozov Va/ú z Čermeľa a V. Hágov:

Paráda!
Tak mne to vychádza,tak že tam potom boli tri vozne.

http://aktualne.centrum.cz/zpravy/kuriozity/fotogalerie/2013/01/1 8/obrazem-fascinujici-kolekce-3d-iluzi/#utm_source=centrumHP&utm_ medium=dynamicleadbox&utm_term=position-19

obrázek číslo 27

Tatranka: už jsem psal, že tam byl Pta/u, Va/u a O/u (po jednom kuse). Víc jich tam skutečně nebylo. Snímek pana Cempírka ve Vyšných Hágách je velmi pěkný, ale nesouvisí s Čermelem.

Zato tohle s Čermelem souvisí. Omlouvám se za kvalitu. Nemám tu scanner, takže jsem to přefotil mobilem.


(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Zmar

Tak to bude tým,že Va/ú už nemá brzdársku búdku.Ja si to pamätám,ako dlhoročne odstavený voz na koľaji 3,to už mal dosť zhnitú výdrevu a vnútri rástli kdejaké náletové plevely.

Tatranka:
To, že v 1. polovici 70. rokov takmer kľakla aj pionierka, je mi známe. Približne vtedy pošli asi takmer všetky pionierské železnice v Československu (nechápem, čo komančom vadilo na pionierských železničkách ) Buďme šťastní, že sa tak nestalo, že žije dodnes a preto mohla otvoriť EHMK v Košiciach

Traťovák:
Ten Va/u stojí presne tam, kde teraz na Čermeli stojí výsypný vagón, tiež z Tatier. Aj ten už pomaly prerastá...

Zmar:
V príspevku od Traťováka je tá prvá fotka z Čermeľa, viac v časti môjho príspevku pre Traťováka.
Ináč toto miesto je mi dôverne známe - koniec trate v Čermeli. Ale čo tam je za podvozok, nemám ani poňatia...

Ináč neviete, čo by mohol znamenať nápis "ČSD 72", ktorý je na ložiskových domkoch kolies? Majú to tam napísané všetky čermeľské vagóny (okrem nákladného). Najprv som si myslel, že je to rok výroby vagónov, ale jak už viem, pravda to nie je.

Tatranka: beru zpět. Je to skutečně další vagón, o kterém jsem nevěděl. Zřejmě v byl Čermeli jen krátkou dobu během opravy trati.
Jednak má jiné číslo (na Welsově snímku je 4508) a navíc ma řadu detailů odlišných, protože je z jiné série. Omlouvám se, tohle překvapilo i mne.

johnykiller: to není podvozek ale oplenový vagón řady O/u, kterému už chybí klanice.

K nápisu na ložiscích - nejsem si jistý. Takhle se může popisovat typ ložiska anebo také se stejně na ložiska psalo označení železnice, pro kterou bylo vozidlo vyrobené (což v tomto případě u starých vozů neplatí). Dá se z toho vyvodit jedině to, že ložiska nejsou původní a byla vyměněna za éry ČSD.

Kromě diskutovaných nákladních vagónů tam byly ještě i podvozky na přepravu kolejových polí. Ale u těch neznám ani jejich počet.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Zmar

Nevadí,stáva sa!
Teraz som skôr na pochybách či Va/ú s búdkou bol pred rekonštrukciou trate v 80.tych rokoch opravený a sprevádzkovaný alebo to nakoniec bol Va/ú 4508?...Faktom je,že mal úplne novú výdrevu aj náter a hlavne žiadne nápisy,takže neviem...Tu už sa prejavuje pamäť "pamätníka".

johnykiller

Za socializmu bol problém s prevádzkovaním pionierskych železníc po ekonomickej stránke.Naša pionierka mala šťastie,že ako jediná v ČSSR patrila ČSD.Ostatné často patrili mestu alebo PKO/Park kultúry a oddychu/,niekedy aj SZM/Socialictický zväz mládeže/ a oni jednoducho nemali prostriedky na údržbu a prevádzku.Taká Prešovská PŽ mala problémy už pred dokončením,stavba sa predražovala a meškala a keď ju dokončili,tak ju paradoxne nikto nechcel prevziať do majetku.A to bol začiatok jej konca.
K tým ložiskovým domcom,ako píše Zmar môže to byť označenie typu ložiska a označenie žel.správy.V minulosti tie vagóny mali ešte originálne hviezdicové kolesá,postupne sa však menili celé nápravy,takže teraz už majú všetky kolesá diskové.V minulosti sa to nebralo,ako historické vozidlá,ale bežné prevádzkové,takže čo bolo nutné sa menilo za nové nepôvodné.Takže aj preto je Ba/ú611 obložená v interiéri umakartom a napr.nemá už pôvodné strešné vetráky "Torpedo",ale novšie "Kuck-Kuck".Najpôvodnejší ABC600 zhorel,takže už to tiež nie je ono.

Až teraz som si všimol, že sa fotky nezobrazujú so svojim názvom, takže v Čermeli je Va/ú 4503+TU 29.2002 14.5.87 a v Hágoch Va/ú 4512 30.8.88

johnykiller

Ešte som omrkol výkres Ba/ú 611,je tam ložisko M.Á.V. 72.Takže takmer určite sa jedná o vzor ložiska "72" dodávané Maďarským/Uhorským/Kráľovským železniciam.Evidentne boli celé ložiská aj s domcami robené znova už za éry ČSD.V zozname používaných vzorov u ČSD som ho však nenašiel,asi tam nie je všetko alebo je to atypické ložisko.

Nenašla by se i fotka toho nynějšího sypáku? Co má za spřáhla?

Bobes

Dám takú "núdzovku".Mal som to nafotené do detailov,ale už nemám a ešte nemám
Kuplung to má pražské spriahadlo/originál TEŽ/,neviem,ako to spájajú s mašinou,ale na čelníku je pridrátovaný drevený pražec,to je akurát vo výške nárazníkov.Spojené som to nikdy nevidel,takže neviem.Sú to dnes bežné vagóny Popradskej traťovky,výroba Tatravagónka Poprad,presne neviem kedy,ale až tak dávno to nebolo...

Díky! Spojování asi bude řetězem kolem čelníku na hák lokomotivy...

Foto inkriminovaného sypáku v Čermeli.

Ten je tam teda od poslednej reko v 2006?
Je 100%, že v 86/87 tam bola podbíjačka WE75/1000?

Tratovak
Sypák-áno a len jeden.
Podbíjačka WE75....to je na 130%,videl som ju tam.Zhodou okolností,otec môjho bývalého spolužiaka zo strednej školy ju údajne vyraďoval,aspoň to mi vtedy povedal,keď ju videl.

Bobes
Tak asi jedine takto,inak si to neviem predstaviť...

Tatranka:
Tak to je mi novinka, že iba košická pionierka patrila ČSD... myslel som si, že všetky patrili pod ČSD. Škoda, že vtedy nemohli vznikať rôzne spolky, rôzne združenia (veď bol vtedy najtuhší socializmus, (ab)normalizácia v plnom prúde), ktoré by železničky prevádzkovali, ako teraz tú našu čermeľskú a ak, tak s veľkými ťažkosťami, ak niekto nemal niekoho známeho medzi komančmi. Istotne by sa dochovalo viac pionierok a nielen pionierok, ale i ďalších tratí...
Ad ložiska: asi sa robili "podomácky" podľa maďarských výkresov a preto na ne fikli "ČSD 72"...

Traťovák:
Áno, ten sypák je tam od rekonštrukcie v roku 2006, ale podbíjačka tam už bola novšia, myslím Plasser & Theuer (čo je dodnes v prevádzke na TEŽ) a zrejme kvôli tomu má ten vagón pražské spriahadlá, zrejme to ťahala tá podbíjačka. Prípajať som to ale nikdy nevidel, lebo v roku 2006 som tam nebol, prvý raz som čermeľskú železničku navštívil až 1.5.2008

V rokoch 1986/87 som ešte ani nebol na svete
...ale čo táram o socializme, tak to je zo spomienok mojich rodičov.

Myslím, že podbíjačka ten sypák neťahala. Nie, že by to nedokázala, ale neverím, že by ju takto huntovali. Ak by im odišla, tak novú im sotva niekto kúpi...
ju údajne vyraďoval
je teda možné, že to bol jej posledný výkon? V tom čase už totiž tá nová na TEŽ bola...
P.S.: aj tá stará je Plasser + Theurer

(Příspěvek byl editován uživatelem tratovak.)

Zaujala mne také ta čb fotka oplenu v Čermeľském šturcu (viz Zmar výše). To tam byl jen tento jeden a ne (logicky) dvojice oplenů? Prapůvodně (počátkem 50. let) se totiž uvažovalo, že košická železnička bude delší - povede výše dolinou a že bude sloužit i svozu dřeva. Nikdy nepostavený horní úsek asi měl být neveřejný - možná měl mít charakter lesní železnice? (Samozřejmě, pro smysluplný dřevařský provoz by bylo potřeba více oplenových dvojic i nějaké plošiňáky.)

Tratovak
No možné to je.

Keď tu čítam o tých spomienkach na časy budovania pionierských železníc (Plzeň, Košice, Prešov...) neboli náhodou v minulosti úvahy aj o Bratislave? Krásne prostredie Malých Karpát - to by som si vedel predstaviť niečo na spôsob Budapešti
Dosť bolo snov.

johnykiller

No to je tak,že len samotné nadšenie nestačilo ani vtedy,tiež bolo treba peniaze.Naša bola prvá a myšlienka vzišla od ľudí z ČSD,financovali to ČSD/neviem či celé/.Ostatné už nie alebo nie veľmi,spravidla šlo o rozhodnutia straníckych orgánov na miestnej úrovni.A pre samotné ČSD by boli tieto železnice skôr na príťaž,hlavne ekonomickú,takže o to nemali záujem.
Pokiaľ ide o spolky,ono cca v období osemdesiatych rokov/aj skôr/sa pod záštitou SZM alebo iných oficiálnych organizácii čo,to už podniknúť dalo.Viď napr.aktivity na Č.Balogu alebo prapočiatky terajšieho MDC a iné...Ja som vtedy dospieval a to už sme si zo systému robili prdel stále otvorenejšie.To už je,ale na inú debatu.

Jožo k
Tak o Bratislave som nikde nič nepočul,nečítal.Asi tie ambície neboli.

Coghweel
Na papieri predľženie existuje dodnes.Možno snáď nejaké úvahy tam mohli byť,pokiaľ by drevo prekladali na električku v Čermeli...Nákladná doprava by možno mohla pomôcť ekonomike železnice,ale prvotná úloha bola výchova budúcich železničiarov.Tie nákladné vozne slúžili na stavbe a potom údržbe trate.

V Bratislavě byly jen krátkodobě existující trapné okruhy: První (1950) byl okruh o rozchodu 760 mm na pravém břehu Dunaje u starého mostu, viz: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3748-Bratislavska-detska-ze leznica/ Použilo se kolejivo, které zbylo po poválečné rekonstrukci poškozeného mostu, patrně i parní lokomotiva ze stavební drážky. Vagónky pro děti (6 ks) smontovaly železniční dílny v Trnavě. Od r. 1951 ty vagónky z Bratislavy sloužily na jedné větvi trnavské cukrovarské úzkokolejky (směr Biely Kostol), kde několik sezon byl také "pionýrský provoz". 1955 se dětské vozíky vrací do Bratislavy - byl zřízen okruh v zahradě Grassalkovičova paláce (tehdy Dům pionýrů, nyní prezidentský palác), který (s motorovou mašinkou) fungoval též velmi krátce. Koncem 50. let se okruh kolejí, motorová mašinka a 6 vagónků pro děti přesouvá opět do Petržalky, kde drážka ještě několik sezon fungovala jako součást lunaparku.
(Kromě odkazu výše jsem nahlédl i do knížky Tomáše Haviara: Železnice trnavského cukrovaru.)

Ad Čermel: doložen je jen ten jeden oplenový vagón.

Ještě jsem si během víkendu osvěžil historii tatranských letňáků. Ty, které se nejvíc podobají košickým, jsou až z roku 1958. Takže to není tak, že by košické byly postaveny podle tatranských ale naopak. Samozřejmě jako inspirace posloužily starší tatranské, ale ty se přece jen víc lišily. Je to tedy ještě zamotanější.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Zmar:
Možno košické letňáky boli "prototypy" tých tatranských...

Cogwheel:
Keď bol u nás jeden sprievodca z Bratislavy, čo chodil na nostalgické vlaky ťahané Albatrosom, tak som sa ho pýtal, či u nich nebola nejaká pionierská drážka a on mi povedal, že nie. A tuhľa sa dozviem, že v BA bola niekoľkokrát, ale to, že si žiadnu z nich nepamätá, sa dá vysvetliť tým, že bol mladý, možno len o pár rokov (najviac 10) starší odo mňa.

Tatranka:
No jo.. nebyť peňazí a podpory od mesta, tak by to bolo ťažšie, než teraz, hoci ani teraz to s "peňežami" nevyzerá ružovo - letňák v depe by sa už mohol rekonštruovať, nebyť vyhadzovu jedného z magistrátu, čo peniaze na letňák v depe schvaľoval.

Keď som písal o tom, že by niektoré pionierky dodnes existovali, keby mohli vtedy vznikať nejaké spolky, združenia... tak som myslel práve na ČHŽ.

Ináč som sa dopočul, že ešte než vôbec bola nejaká myšlienka postaviť v Čermeli železnicu (či lesnú, alebo už detskú), tak sa v začiatkoch premávky električiek uvažovalo o predĺžení električky (možno ešte vtedajšej koňky - konskej električky) od konečnej pri vtedajšom hoteli v Čermeli ďalej cez údolie. Neskôr, po vojne tam chceli postaviť lesnú železnicu, ktorá by išla až do Gelnice, ale keďže vtedy už boli nákladiaky Tatra 111, ktoré sa na zvážanie dreva hodili viac, než železnica (netrebalo napríklad priťahovať drevo od miesta ťažby k úzkokoľajke konským záprahom), od stavby LŽ sa upustilo a nápad postaviť pionierskú dráhu prišiel po tom, čo Vojtech Janík, náčelník vtedajšej Východnej dráhy navštívil jednu pionierku v ZSSR.
Niečo je z toho, čo som sa dopočul na Čermeli (eletrička) a iné som sa dočítal v knižke Detská železnica Košice (LŽ a úvahy o PŽ)
Ničmenej, plány na výstavbu električky v Čermeli existovali aj na konci 70. rokov, je to zakreslené v plániku v knihe Kolesá pre všetkých - 90 rokov MHD v Košiciach.

Zmar
No Zbohom...Takže pokiaľ sa nenájdu výkresy alebo aspoň relevantná fotografia,tak asi sa nič nedozvieme.

johnykiller
Tak koňka také ambície zrejme nemala,aspoň archívy o tom mlčia.Inak ťažko povedať,aké boli pozdejšie ambície rozširovania električky smerom na Čermelskú dolinu,faktom je,že nákladná doprava tu bola od začiatku,ale nikde nič o tom sa po archívoch nenašlo.Takže to,čo sa povráva nemá nejakú/nijakú/ informačnú hodnotu.Asi, ako tá legenda,že sa električka do Čermeľa zrušila kôli R.Schusterovi.Vtedy bol ešte na to malý pán...Len to už nepatrí do tejto diskusie

Tatranka: myslim, ze nejaka sance jeste je. Kdyby se na nekterem snimku ze zahajeni provozu podarilo precist z napisu na stenach, kde delali lak nebo dilenskou prohlidku.

Cogwheel

No vida!To boli skôr púťové atrakcie.Podobné pokusy boli aj u vás v Česku.

Tatranka:
Máš pravdu. I tak som sa to dozvedel od jedného nemenovaného pána, ktorý mi potom, keď sa vrátila na Čermeľ Janka a dokončovali ju, nahovoril, že Janka je úplne iná 701 a že má z pôvodnej Janky iba dvojkolesia a spriahadlo (ak by to bolo tak, tak by určite jej oprava netrvala takmer rok, veď Magdu aj s jej prívešákom stihnú previazať z normálneho rozchodu na široký za jeden deň!) a že je to vraj nejaká mašina, čo slúžila v bardejovskom Jase (áno, Jas BJ má vlečku a aj neďaleké výrobné družstvo Snaha malo malú vlečku) Predstavte si, takmer som sa rozčúlil z toho, že pôvodná Janka v skutočnosti išla do šrotu, ale našťastie ma upokojil pán Andrássy (nezamieňajte si ho s televíznym Oliverom Andrássym, tento sa volal Eduard), ktorý tú mašinku opravoval. Povedal mi, že má len karosériu z inej 701, všetko ostatné je pôvodná Janka.
Tak som tomu pánovi prestal veriť a už navždy je u mňa klamár

johnykiller
Tak toto sa dostalo aj ku mne.S tým rozdielom,že pôvodná Janka je na svojom mieste a v depe je ďalšia červená T211.05XX.Takže tiež som myslel,že jednoducho kúpili a opravili inú mašinu a akurát ju previažu na tisícku...Až potom som čítal vyjadrenie tuším na Vlaky nete,že to je inak.Neviem,kto bol dotyčný pán,ale nemusí byť hneď klamár,skrátka mal zlé informácie a podával to ďalej,to robia aj dnešné médiá...

Zmar
Dobrá idea!Osobne sa v tomto nepohnem,mám len fotky uverejnené v dostupných publikáciách,tam toho veľa nevidno.

johnykiller

Ešte dačo...Keď ste čistili náter na letniaku,nepátrali ste po starých nápisoch na skrini?

Tatranka:
No, jo, dačo tam bolo, ale nikoho nenapadlo to odfotiť - navyše, starý náter sme dávali dolu s opaľovačkou a nie klasicky brúsili, takže všetká farba napučala ako keď nahreješ plast a potom sa jednoducho zoškrabala so špachtľou. Nejaké napisy síce na gite pod farbou boli, ale boli dosť biedne, naviac viditeľné boli čísla, ktoré označovali triedu, ale inak bieda.
Budem musieť na to svojich upozorniť.
Ináč čo sa týka nápisov na služobáku, tak tam bol na jednom boku doslova "archeologický raj", čo sa nápisov týka, na facebooku Detskej železnice by mala byť fotka. Služobák sme klasicky brúsili.
No jo, rozpráva sa, že pôvodná Janka je stále v depe... Ale je to len jej kabát na podvozku "darcu orgánov" na normálnom rozchode pre Janku. Možno som to sem už písal, ale v budúcnosti sa s tým "vozítkom" ráta ako s pomníkom. Tam pokojne môže byť ešte jedna červená T211, ale pokiaľ viem, tá s Jankou nijak nesúvisí.
Ináč poslal som ti mail ohľadom vecí z Čermeľa.

johnykiller, Tatranka: nápisy na služebáku určitě také budou hodně zajímavé, ale nepomohou nám určit, kdy byly postavené skříně letňáků. Služebák totiž do Košic přišel až po roce 1960 a tím pádem šel jinou cestou než letňáky.

Na služebáku by také bylo dobré očistit barvu na rámu až na kov a zjistit, jestli tam nemá raznicí vyražená nějaká čísla.