Asi měl mašinfíra neaktualizovanou mapu v navigaci.

Rola, aneb intermodální přeprava v praxi :-)
Auta stůjte, vlaky jedou!

Asdf: na simise W na koridore pri vchode na obsadenú kolaj ti na návestidle žiadne pruhy nenaskočia, vchádzaš na návesť 4O a výsraha.

De_de:Je to mozne, mam to takto v poznamkach z prezentacie, ktoru z toho robili pani z GR ZSR, aj s tonou vykricnikov... A odpovedou na otazku ze ci to neni nebezpecne v style "Etcs zabezpeci"... Ale ked tam podla toho jazdis, tak snad vies...

Dnes dopoledne cca mezi 9-10 hod. byl na nějaký čas zastaven provoz mezi Ústí nad Labem Střekov a Sebuzínem... když jsem přijížděl do Ústí od Sebuzína zhruba v 10,10 , stáli asi 200m před vjezdovým návěstidlem do Střekova na cyklostezce hned u kolejí hasiči a opodál leželo tělo přikryté plachtou, neví někdo co se tam dělo? Nikde jsem nenašel žádnou zprávu...

Ad zistenie ci mam vlak cely: celkom ma prekvapuje, ze v 21. storoci nie je z nejakeho dovodu mozne natiahnut cez cely vlak dva kable, ktore sa na jeho konci spoja. Slucka uzavreta = vlak mam cely. Naklady na 1 vagon: plus-minus 40 metrov kabla a dve zasuvky.

Vie niekto priblizit dovod, preco sa nic take nezrealizovalo?

Pravda, predpokladam ze pre poziadavky ETCS L3 mudre hlavy namiesto tohoto principu vymyslia nieco, kde bude kazdy vagon stokrat za sekundu oznamovat ze tam stale je a bude to stat milion na vagon

numo, tak jednoduše to dělat nejde, že se pustí jedním drátem z mašiny plus, na konci vlaku otočí a vrátí druhým drátem zpět na kontrolu. Po cestě včetně samotné mašiny může dojít k mezivodičovému zkratu a máš kontrolu i po ztrátě vlaku. To není bezpečné.
Když pošleš z mašiny na konec čistý plus, tak zpět musíš očekávat úplně něco jiného, co vygeneruje krabička na tom konci a bude to definované ve shodě s očekáváním.

numo: Slucka uzavreta = vlak mam cely

Dokaž to. Obě implikace.

Vie niekto priblizit dovod, preco sa nic take nezrealizovalo?

A proč by se mělo niečo také realizovat? Zvlášť když i v 21. století fungují detektory celistvosti vlaku i volnosti koleje ze století dvacátého dobře, a nepotřebují na straně vagónu nic, ani ten kabel. Navíc když ETCS L3 je pořád spíš v úvahách než na trati.

plusminus: a co měřit odpor vodiče podle délky vlaku.

Numo:
Zelená linka již existuje.

Numo, jezevec: Krabicka, ktora by priebezne hlasila, ze tam ten vagon je, by nebola urcite (cuduj sa svete) moc draha (to co by ju drahou robilo by bolo na masine), a ako bonus by mohla vysielat kopu dalsich zaujimavych udajov typu dlzka a typ vozna, pripadne aj polohy prestavovacov, a dala by sa tak bezpecne spocitat dlzka vlaku, pripadne aj brzdiace percenta a kadeco dalsie. Napajanie by bolo po tom kabli ...

Asdf: určitě by to nebylo drahé, klidně by to mohla být nějaká forma "sériové komunikace" na sběrnici typu "dvoj/troj-drátu", kdy by se mohl "představit" každý vagon i se svým unikátním ID a svými parametry.
Akorát - "normalizace", "homologace", integrace podpory do HV, zabudování do každého vagonu... To je v místních podmínkách přece obří problém a práce na jednu či dvě dekády :-)

plusminus: moznost medzivodicoveho skratu sa da vyrazne obmedzit konstrukciou a pokial po spojeni vlaku podobne ako brzdovu skusku urobim aj test tohoto udelatka, pravdepodobnost ze k tomu skratu dojde prave vtedy, ked sa mi roztrhne vlak, je zanedbatelna. Pokial by ma stale trapila, daju sa aj tie slucky urobit dve - komu sa v case od poslednej skusky skratuju obe naraz by mal podat sportku.

JirikP: dokaz obe implikacie u pocitaca naprav... Jedno aj druhe maju pravdepodobnost poruchy nebezpecnym smerom vyrazne mensiu, ako poruchu bezpecnym smerom, ale nulova nie je (tak ako nic v realnom zivote). Pocitac naprav je napriklad na Slovensku pokial viem skor vynimkou ako pravidlom, navyse ma svoje vlastne problemy. Najma ale vidim ako vyhodu, ze o roztrhnuti vlaku vie (aj) fira, a to okamzite. Nechcem tratovu infrastrukturu nahradit, ale doplnit. Napriklad pre pripad, kedy pocitac naprav zahlasil ze nejaka chyba, najblizsia stanica niekym obsadena je 15 km daleko a treba vlak skontrolovat - rozdiel medzi pohladom na dve kontrolky dvoch sluciek a oznamu "ja mam dve zelene" a vyletom na koniec 600-metroveho vlaku je urcity rozdiel

Jezevec: merat odpor by asi bol problem, u 60-vagonoveho vlaku by to bolo nutne s presnostou menej ako 2% a to je v drsnom prostredi zeleznice asi iluzia. Navyse medzivodicovy skrat neznamena nutne spoj s nulovym odporom.

Asdf: realna cena techniky je zanedbatelna, pouzitelne zbernice davno existuju (cipy samotne stoja desatkoruny, vacsinu ceny by zrejme tvorila ochrana proti ruseniu), ale papierovacky okolo software vnutri... Ale suhlasim, a predpokladam ze ak sa ETCS L3 dozijeme, ze to bude nieco podobneho.

To Viktor_grigorijevič_blaženov: Předpokládám, že se jednalo o unaveného občana, který si lehl na koleje, vlak před ním zastavil a zavoval drážní inspekci, aby ho přijeli přikrýt, aby nenastydnul.

X-Host: Ak má byť uvedená do praxe idea ETCS L3, je toto podľa mňa nevyhnutný krok. Ak do praxe uvedená byť nemá, prípadne má ale len na uzavretých dopravných systémoch s výraznou prevahou osobnej dopravy, tak takéto krabičky postrádajú význam presne tak, ako ho takmer postráda ten kábel.

O cenu za papiere by som sa nebál, pretože ak to naozaj vyvstane, tak tých krabičiek bude treba toľko, že nejaké náklady na papiere sa rozpustia veľmi rýchlo. Navyše základná idea by mala byť aby garantom bezpečnosti bola mobilka VZ a tak by aj samotná certifikácia mala byť jednoduchšie.

numo: Otázka znie, či tých kontrol bude toľko, aby sa ten kábel natiahnutý po každom nákladnom voze oplatilo udržiavať (napr. dopĺňať straty po nájazdoch zlodejov železa, ...). Pretože pokiaľ nebude jasná požiadavka typu "vlak, ktorý nemá funkčný okruh celistvosti vlaku je neschopný jazdy") sa po pár rokoch skĺzne k tomu, že to aj tak fungovať nebude.

Corllin:
Díky za vskutku duchaplnou odpověď, že mě to hned nenapadlo...

To Viktor_grigorijevič_blaženov: Na hloupou otázku, hloupá odpověď....

Corllin:
Pardon, já jsem se tady slušně zeptal na něco co mě zajímalo, protože jsem nikde nenašel žádnou zmínku... tobě je to zřejmě jasné tak se neostýchej a poděl se se svými informacemi,nebudeš tomu věřit , mě to opravdu zajímá... Ty víš přesně co se tam stalo? Mimochodem, já jsem nepsal, že ten dotyčný ležel na kolejích, já jsem dokonce ani nezmiňoval, že se to železnice jakkoliv dotýkalo, pouze to, že kvůli tomu byl zastaven provoz, pro to mě to zajímalo... když víš, že ten dotyčný ležel na kolejích tak o tom asi něco víš... Nevím, co je hloupého na tom, že se někdo zeptá na něco, co neví...

Viktore, tam, co ho našli mohlo jít o sraženého přecházejícího rybáře. Stezka vede těsně u kolejí a na opačné straně je náplavka, kde se shromažďují kvanta rybářů a lezou zásadně přes koleje. Potvrzené to nemám. Ale zřejmě to nějaký přecházeč nevychytal, i když je tam vidět dost daleko.

No to je právě ta otázka, jestli ten dotyčný byl vůbec sražený vlakem... protože kdyby byl tak se to určitě někde rozmázne... třeba u toho včerejšího incidentu v Opárenském údolí ten dotyčný taky nebyl sražen vlakem, pouze spadl/skočil z mostu, shodou okolností dopadl vedle kolejí... jen mě to prostě zajímalo...

A shodou okolností to byl strojvůdce, který po té trati pravděpodobně i jezdil.

Pánové, to tělo co se našlo na Střekově byl chlápek s prostřelenou hlavou. Žádná srážka vlakem. Jen se tělo našlo u kolejí. Víc info k tomu bohužel nedám.

A ten další co se našel u mostu v Opárenském údolí byl opravdu nádražák, ale neví se jestli to byla sebevražda nebo nešťastná náhoda. Každopádně spadl z mostu.

Kolega z Loun. Zřejmě skočil z mostu. Za pár do penze.

střekovan:
To je smutné.....

numo. nerad se pouštím do odborných diskuzí ale myslím, že průběžná brzda sama ti celistvost soupravy zajistí způsobem který nelze přehlédnout. drát kolem vlaku nic nového ale tahali jsme ho jenom na malém okruhu na ZO kde by se mohl potkat dřív než by to zastavilo samo.

Dispečer o11:
díky, stručná a jasná informace, přesně o tuhle informaci mi šlo...

Nemá někdo info o dnešním odpoledním projetí návěstidla v okolí České Třebové,udajně s 840 015...

guláši, když už to musíš cpát všude možně tak aspoň nepiš kraviny. 840.015 kolem ČT fakt nejezdí

Snad jeste k zjistovani celistvosti... Masina, ktera umi poradne bouchat (treba 163) ti vlak doboucha, pokud je "dira" dotatecne daleko. Za tech "spravnejch okolnosti" si toho muze fira vsimnout prilis pozde...

Ad Agent: Pokud má lokomotiva výkonné kompresory a má také brzdič BSE (což 163 mají) tak při porušení celistvosti hlavního potrubí možná i větší netěsnost doplní. Na 242 se stejnými kompresory a s brzdičem BS 2 se mi to nepodařilo. Ale u BSE je zase standardně montován průtokoměr a ten to pozná určitě.

Agent,Maličkost-neznám mašinu, která by doplnila ztráty vzduchu v potrubí, při přetržení vlaku nebo jen rozpojení vzduchových hadic!Ani šestikolo to nedokázalo ,a že tam byly dobrý komresory.Nepište tu kraviny!

průběžná brzda sama ti celistvost soupravy zajistí způsobem který nelze přehlédnout.
Nikoliv ale vždy. Při čtení starých po(tl)učných listů jsem narazil na nehodu, kde se po utržení vozu vymrštila hadice tak nešikovně, že zavřela (přivřela) kohout.

Lakro: neznám mašinu, která by doplnila ztráty
Já osobně taky ne, ale už jsem to od několika fírů slyšel. Taky nemusím znát všechno.

Chtěl bych vidět jak brzdič dobouchá tlak v průběžném potrubí, když se rozpojí hadice. . Nehledě na to ,že u BS2 bude slyšet velký průtok vzduchu a u BSE silně pochybuji ,že projde přes EP-ventil tolik vzduchu i když při 9-10 bar, aby to doplnilo odtok vzduchu z hadice.
V práci kolikrát foukám mašinu a jsem napojenej na žluté kohout a pokud mašina není tak na 7-8 stupni tak nemá šanci. Beru v potaz řadu 740 a 742.
Navíc když mi pojede na elektrice pořád kompresor, tak asi bude něco špatně ne ?

Pokerna: Bylo to možné, lokomotiva 181 a brzdič
Škoda n/o. Nové brzdiče když jsou
v pořádku to neumožní.

Netusim ci je mozne "dofukanie" roztrhnutej hadice alebo nie a ako rychlo si to fira vsimne, tiez som pocul tak aj tak. Akurat je treba rozlisovat pripad, ked vsetko funguje ako ma, a ked sa uz nieco po Bol pripad ked vlak nesiel zabrzdit vobec ale utrhnute vozne zastavili (Meridian v Bratislave), bol pripad ked vozne usli a vsimli si to az pohladom z okna v zakrute kvoli slendrianu tak pri spajani vlaku, ako aj pri brzdovej skuske...

Vyhodu slucky okolo vlaku by som videl aj v tom, ze mi rozlisi rupnutu hadicu od rupnuteho celeho vlaku.

(Příspěvek byl editován uživatelem numo.)

(Příspěvek byl editován uživatelem numo.)

O praskly zarovce na indikaci prutoku jste este neslyseli ??? Taky takova pitomost, co ??? Pres BS2 to asi fakt nepujde, tenhle bazmek nebrzdi ani neodbrzduje... S tim se clovek nauci snad vsechno - chces-li poznat co je drina, kup si kolo Ukrajina.

Si jenom rejpnu - kolik vlaku se rozvesilo v tom doliku mezi Vs-vjezd a Male-Shits ??? Pricina vzdy ta stejna: volna kuple. Ja vim nejmin o dvou takovejch pripadech, ale vsadil bych se, ze jich bylo vic. A v jednom z tech pripadu byla namocena X63, uz ale nevim, jestli zelena nebo modra. V kazdym pripade to na funkci rostlinare nema vliv.

(Příspěvek byl editován uživatelem agent.)

Dovolím si připomenout, že málokteré zařízení má takovou možnost zjistit poruchu signalizace, jako průtoměr u brzdiče. Ten se přece rozsvítí jak při plnění prázdného potrubí, tak při odbrzďování. Vadná signálka se snadno pozná.

Dovolím si připomenout, že málokteré zařízení má takovou možnost zjistit poruchu signalizace, jako průtoměr u brzdiče

O tom zadna, ale pokud ta kontrolka proste nesviti a neslysis to (ze to funi do trubek,) tak uz ti akorat zbyde slyset ty kompresory + cumet na budik. Nez zjitim, ze se mi to pretrhlo, ubehne minimalne minuta - minuta a pul: tlak v jimkach se navysuje desne pomalu. A za tu dobu se da dojet docela daleko. Krom toho pametnici muzou rict, jak byly deravy (hlavne naklady) v 70. a 80. letech a jak jsou deravy dneska.

Agent- vlaky byly děravý ,ale dělala se zkouška těsnosti, málo který strojvedoucí by bez ní odjel!
Dále, když někdo použije záchrannou brzdu, taky je zde malá prodleva, jako když se přetrhne vlak nebo rozpojí hadičky. Ty jsi toho moc nenajezdil nebo jsi to nikdy nezažil?
Jinak to vypadá u nákladu a jinak u osobáku!
Víc se už k tomuto tématu nevyjadřuju. Je to debata o ničem.

Hyvrysák : Asi se budeš mýliti, já tam v sobotu nějakou 840.xxx také zahlédl.
EDIT: tak to nebyla 840.xxx, ale 841.015


(Příspěvek byl editován uživatelem Lipan_z_coridy.)

Jinak to vypadá u nákladu a jinak u osobáku!

O tom zadna... Taky se celou dobu bavim o nakladech, vlaky os. dopravy jsou tak kratky, ze to utece vsechno "okamzite" a dobouchat to nejde. Ale vzpominam si na MU, kde se pretrhly/rozvesily nejaky Bymee u Vitkova a ten zbytek dojel az na Waguson. A taky to tahla 163.

(Příspěvek byl editován uživatelem agent.)

Agent#4804 > ja se nehodlam nijak hadat, ale urcita mira rizika je vzdy prijatelna a je vzdy jen na navrhovatelich danych reguli, jestli je to ci ono jeste OK a co uz ne.

Konkretne u aut driv byla kontrolka mazani motoru negativni vuci dnesnimu stavu - dokud to mazalo, tak to svitilo. Kdyz to svitit prestalo, bud to prestalo mazat, nebo praskla zarovka - kazdopadne ridic to vzdy mohl poslat "bezpecnym smerem", pokud si toho vsiml.

Pred par desitkami let se to otocilo, coz je z hlediska rizika pri prasknuti zarovky podstatne vetsi pruser. A svet se nezboril, naopak, dnes je to brany jako standard a nikdo se nad tim nepozastavuje. Proste prasklad zarovka zrovna ve chvili, kdy ma indikovat pruserovy stav, je statisticky natolik nevyznamny jev, ze ho bylo mozne zanedbat. Nebo spis bylo zjisteny, ze pokud se mi neco na budikach rozsviti cervene, vsimnu si toho spis, nez ze neco, co do ty doby svitilo, zhasne ... a tedy, zlepseni pravdepodobnosti, ze clovek zareaguje lepe, bylo vetsi, nez zvyseni rizika praskle zarovky.

Lipan: no tak vidíš

Sim: Tak to zase ne. Nevím jak jiní šťastlivci, já "vyžírač" to mám se všema kontrolkama a hlásičema a vším možným, přesně naopak.
A zase nevím jak u jiných, v mém případě kdykoliv! bych se pokusil spolehnout na statistiky (...nepravděpodobné, že by se...) tak se to 100% stane.
Asi proto často spouštím test kontrolek a když není k dispozici, jsem dost nervózní.
Ostatně, při testu může být žárovka v pořádku a křupne si mrcha po minutě při signalizaci problému. Chce to řešit zdvojením signalizace. A potom kde je psáno, že hlídací zařízení způsobující rozsvícení kontrolky, je samo v pořádku. Chce to tedy kontrolně vyvolávat závady a zařízení tak vyzkoušet.

P.S. Na přiděleném autobusu jsem přesně díky tomu přišel na naprosto nefunkční signalizaci nízkého tlaku vzduchu u obou brzdových okruhů. Prostě jsem vyšlapal všechen vzduch a kontrolky co? Kontrolky prd... Test kontrolek vždy OK, baroskopy nefunkční.

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Ml636: A keď tento začnete rozvíjať a generalizovať, dopracujete sa až k odvetviu zabezpečovacej techniky, kde sa práve podobné praktiky používajú

MI636: Asdf má pravdu, vykašli se na fírování a vyuč se zabezpečovákem. Vrozenou paranoiu k tomu máš a to je základ...

ML636: zářným příkladem zdroje nekonečné diskuze o bezpečnosti je blbej koncák na hlídání polohy kohoutu.
Má se v řádné poloze něčím zamáčknout, aby upadnutí pacičky způsobilo indikaci ne-řádné polohy? Nebo se má raději zamáčknout v té ne-řádné poloze, protože co kdyby mu nefungovalo vratný brko? A co je pravděpodobnější, že obsluha urazí pacičku nebo že koncák zafačuje zamáčklej...?

121019: Je pravda že o brzdiči Škoda N/O jsem už také slyšel, neboť jsem to slyšel ve spojitosti s parní trakcí

Pokud by jsi jezdil na 141 004,jak si tento brzdič vyzkouším sám.Problém bude, zda se s ním naučíš trochu zacházet.Mohl by jsi dopadnou jako Třebováci když z něj přecházely na Dakovky.

Ad Pokerna: Za sedm let na parních lokomotivách jsem nic takového nepozoroval. Většinu doby jsem odjezdil na 556.0, které měly nejen brzdič Škoda M/O, ale i dvoustupňový kompresor Škoda, nejvýkonnější parní kompresor u nás. Ani u vlaku o 40 vozech se potrubí nedokázalo doplnit, stačilo když strojvedoucí na postrku jen trochu pootevřel kohout rychlobrzdy, když jim docházela pára (což jsme občas dělali všichni). Celý vlak začal brzdit stejně, jako kdyby vlakový strojvedoucí zavedl provozní brzdění.

Zřejmě školící film RŽD:
http://www.youtube.com/watch?v=eVJ6cbVEF3U

K6S3 či co...
Spíše jde o film poučný, rozebírající smrťák při posunu, plynoucí z rutiny. Postavil si odvěšené vozy 10,5m za námezník a při přestavení a couvání ho to tam zmáčklo...a rozebírají kdo všechno co porušil. Na konci říkají, že v r. 2006 měli 17 takových nehod se 6ti mrtvými.
Mně zaujalo to najíždění na zarážku při rozvěšování - to tam mají povinný nebo je to ulehčení odvěšení při těch automatických spřáhlech - možná to ani jinak nejde?? u nás se to myslím nedělá, protože šroubovka...nebo jo??
P.S. Pažálsta, izvinitě miňá, ja učilsja gavaríť pa russky v škóle, u miňá 28 lat tomu nazad..tak to možná nebude přesný..

ad Jarda Kapras: to rozvěšování automatického spřáhla je to asi takovej gryf. bez znalosti toho jsme měli tři co dělat abychom dostali dva vozy od sebe a to jsme si ještě pomáhali pajsrem.
závěrem otázka pro znalce -kdysi se na brzdičích rozlišovala poloha plnící a poloha jízdní.rozdíl byl právě ve velikosti otvoru a tím i možného průtoku. to už dnešní systémy nerozlišují?

Naše brzdiče Dako BS 2 a BSE mají polohu jízdní a vysokotlakého švihu.Polohu plnící měl Škoda N/O.

ad Pokerna 2698: chtělo by si to zopáknout funkci brzdiče BSE, přes EPV žádný vzduch do průběžného potrubí fakt nejde. Říká ti něco pojem rozvodový ventil?
Při velkém úniku vzduchu v brzdovém potrubí přes EPV prostě nejde nadměrné množství vzduchu.
Martin

Při rozvěšování autoscepky je potřeba namáčknout. Nataženou autoscepku nerozvěsíš, protože jsou "chleby" sevřený a nehneš s nimi.

Apollo 17:
Pane kolego, nic ve zlém, ale jakpak odbrzdíte samočinou brzdu u BSE když podle vás má jen "polohu jízdní a vysokotlak.přebití" ??? A to pomíjím že pravděpodobně hovoříte o polohách OBE 2, LEKOV či obdobných ovladačů BSE.
Ovladače BSE mají totiž polohu "odbržďovací" nebo-li též nazývanou plnící. V poloze jízdní "aretované" vám BSE udržuje zvolený tlak v hl.potrubí.