Hodně dobrej záběr, ten bych si koupil jako jistinu na důchod... Merklín to nebude, nejdecká asi taky ne...
Proti Doupovu hovoří poloha TK - relativně vysoko nad potokem, pokud to není optický klam... a tam je co celý dole, pokud mě pamět neklame.

Tak možná ne v Doupově, ale někde v okolí.

Je to na Doupovské dráze u Nového mlýna mezi bývalou Oleškou a Doupovem.

na zajíce sem poslal mejla

Ano na snímku je Doupov s osobáčkem nebo smíšeným vlakem v čele s lokomotivou řady 97 nebo už 310.0, který jede do Doupova, jedná se o místo zhruba v km 0,5 před nádražím, kde stal mlýn a hostinec Walkmühle, Valcha. Nový mlýn je stavení až v pozadí po proudu potoka.

Bečov nad Teplou dnes dopoledne.

Dnešní motorový Rychlík 2x Regionova a 810 do Prahy jako R 36611

Danous: Pokud se tady budou realizovat zvrácené Orkyho plány na odstřel 161, tento obrázek se stane za chvíli minulostí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

a jaké plány by se měly tedy realizovat? Orkyho názor zde má zhruba stejnou váhu jako váš, tedy pražádnou...

Petr_k: Realizování Orkyho plánů je dost dobře možné, protože Ústecký kraj usiluje o odstřel svého kratičkého úseku okolo Blatna u Jesenice. Pokud to Ústecký kraj udělá a Karlovarský se Středočeským krajem nedoplatí dopravu až do Blatna, hrozí zastavení provozu na celé trati. Přípoje v Blatně jsou již dnes mizerné a pokud se to ještě zhorší odstřelem úseku přes Ústecký kraj, bude to znamenat reálně možné zastavení dopravy, přinejmenším v Karlovarském kraji. Karlovarský kraj není v zásadě antiželezniční, náhrada autobusy je ale jedna z variant, jak dál. Středočeský kraj předpokládá konzervaci provozu v dnešním stavu.

Důkazy:

Plán dopravní obslužnosti Karlovarského kraje
Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje
Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje

Karta se však může obrátit - podobně jako například v Pardubickém kraji, kde se tam dostal Dušek.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia: Tak nějak podvědomě jsem si poslední dobou začal fotit 810 na podobných tratích,bohužel mám podobné tušení.

Myslím, že KvK nemá aktuálně zájem 161 odstřelit.

ale nehodlá to nyní ani řešit. Stejně se tahle oblast musí řešit jako celek včetně autobusů (a nejen tahle) a dopravy přes hranici kraje, kde ovšem Karlovarský kraj funguje silně separatisticky (tedy dotuje jen dopravce z vlastního kraje a výhradně na vlastním území - DPÚK je výjimka potvrzující pravidlo).

(Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.)

Nostalgia:
O úsek Rakovník - Blatno bych neměl obavy. Dál na západ to však má osobka dost nahnuté, čemuž se vůbec nedivím. A upřímně řečeno, se zastavením osobky bych zde naprosto souhlasil - tyto výkony by bylo lepší přesunout jinam (například na 140, 141, 142 nebo 148).

MMM: Vypadá to tak. Pokud ale Ústecký kraj udělá odstřel kratičkého úseku přes Blatno, bude následovat rychlé zastavení dopravy na území Karlovarského kraje.

Tak ona osobka z Blatna dál na západ by především měla v Blatně vázat na ostatní směry, pokud možno bez velkého čekání na přestup. Potom by se mohla její vytíženost zlepšit. Ovšem vím, že řenesení křižování na 160 ze Žihle právě do Blatna je prakticky vyloučeno. Takhle je zajištěna doprava s přijatelným čekáním v Blatně prakticky jenom z/do Rakovníka a z/do trati 160 pouze jednoho směru, což není z hlediska potřeb cestujících na této trati to nejšťastnější řešení

Není pravda.

Za předpokladu obnovení Os na trati 160 je možné získat jakž takž fungující model, pokud se budou Os křižovat v Blatně.

Zjistil jsem, že je možné vytvořit uzel Blatno v S:00, kde by křižování probíhalo na obou tratích. Dle uzlu Blatno v S:00 se dá odvodit uzel Bečov nad Teplou v S:00 a zároveň Karlovy Vary a Mariánské Lázně v L:00, což dobře koresponduje s rychlíky.

Uzel Bečov nad Teplou v S:00 je zároveň ideální podmínka pro obnovení provozu na zbytku loketské trati. Pokud budeme mít osobákový uzel Sokolov v X:30 (odvozeno od polohy kraslických Os) a Karlovy Vary v X:00, vychází nám osobákový dvojuzel Chodov přibližně v X:45 (východ)/X:15 (západ). Systémová jízdní doba pod 45 minut se dá na obnovené trati realizovat.

Na hlavní trati Cheb - Karlovy Vary navrhuji hodinový takt po celý den.

Nevýhodou tohoto modelu je to, že návaznost v Blatně na Os není zcela optimální pro dojížďku do Plzně. Rozdíl v jízdních dobách ale není tak markantní a já bych ten osobák skousnul. Furt lepší, než čekat hodinu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia: Aha, já jsem myslel, že se bavíme o realitě a ne o nějakých Vašich nesmyslných plánech.

Za předpokladu obnovení Os na trati 160
A kdo je zaplatí? Budou mít i jiný smysl, než potenciální přestup ze 161?

uzel Bečov nad Teplou v S:00 a zároveň Karlovy Vary a Mariánské Lázně v L:00
A pročpak to tak nejezdí už teď, když by to bylo tak skvělé?

ideální podmínka pro obnovení provozu na zbytku loketské trati
Obnovení loketské už nevěří ani hodně ortodoxní šotouši.

A kdo je zaplatí? Budou mít i jiný smysl, než potenciální přestup ze 161?

Ano, budou. Budou mít smysl pro obsloužení obcí, které zůstaly zrušením Os odříznuty od vlakové dopravy. Po zavedení Os bude následovat velká redukce autobusů okolo trati.

Zaplatí je kraje z peněz, které dnes jdou na autobusy.

A pročpak to tak nejezdí už teď, když by to bylo tak skvělé?

Karlovarský kraj není příliš nakloněn taktovému JŘ.

Obnovení loketské už nevěří ani hodně ortodoxní šotouši.

I případná NAD to bude stíhat.

Po zavedení Os bude následovat velká redukce autobusů
To ale tak maximálně ve Vašich snech. :D
A co budete dělat s obcemi dál od tratě, které teď obsluhují busy (které byste ovšem Vy zrušil)?
Navíc si uvědomte že 1 km busu se dotuje cca 20-25 Kč, u vlaku jste minimálně na cca 80-90 Kč. Takže byste musel zrušit čtyřnásobek busokm.

Karlovarský kraj není příliš nakloněn taktovému JŘ.
Narozdíl od Vás.

I případná NAD to bude stíhat.
Takže místo přímých busů Slavkov - Vary byste zavedl jakousi NAD, která by lidi vyhazovala v Chodově? Hlavně když to bude v taktu a s návaznostmi...

A co budete dělat s obcemi dál od tratě, které teď obsluhují busy (které byste ovšem Vy zrušil)?

Já nejsem zaujatý proti autobusům, chci ale, aby tam, kde vede železnice, byla pokud možno využita železnice. Obce dále od trati můžou být obsluhovány autobusy.

Navíc si uvědomte že 1 km busu se dotuje cca 20-25 Kč, u vlaku jste minimálně na cca 80-90 Kč. Takže byste musel zrušit čtyřnásobek busokm.

Dotace na vlak o výši 80-90 Kč na km je zavádějící číslo, jde pouze o zprůměrování všech možných kategorií. Třeba taková desetivozová souprava může stát víc, motorák 810 ale méně.

Zdroj: http://prch.wz.cz/index_soubory/hejt_pk_soubory/20110606.pdf

Takže místo přímých busů Slavkov - Vary byste zavedl jakousi NAD, která by lidi vyhazovala v Chodově? Hlavně když to bude v taktu a s návaznostmi...

Vy jste ale blb... NAD by byla za vyloučený úsek Loket - Bečov nad Teplou!

Dnešní večer za deštíku
KV - km 186.6 (7, 8)


http://www.lokomotivy.blogspot.cz/

Nostalgia: Mírněte slovník! Byť si o vás myslím svoje, tak s váma jednám slušně.

chci ale, aby tam, kde vede železnice, byla pokud možno využita železnice
Bohužel to není všude ekonomicky únosné.

Třeba taková desetivozová souprava může stát víc, motorák 810 ale méně.
Neříkejte. I když tam budete tahat sólo 810 (za kterou vám cestující pěkně poděkují), tak stejně budete na trojnásobku ceny za bus.

NAD Loket - Bečov? No to bude ještě lepší! Takže dokonce přidáte ještě jeden přestup v Lokti. Nehledě na to, že de facto celý úsek je už obsluhován jinými linkami, které ale nejsou NAD a nekončí v Lokti.

Jako mezi náma, asi jsem ještě na regionálních linkách v žádném českém kraji neviděl bus u kterého bych se bál ho nahradit 810 a pak si jít o tom s cestujícíma osobně popovídat. A to je 810 fakt dost těžký zlo.

Modernizované 810 nejsou špatné.

Vlaky z Lokte pojedou až do Chodova.

Btw. dodal jsem zdroj, že 810 nestojí 80-90 Kč/km. Mohl byste také ozdrojovat svoje trvzení o trojnásobku ceny?

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

kokos - autobusy v KVkraji se dotují někde kolem 32 Kč/km (a jde to pomalu nahoru).

Nostalgia - já jsem myslel, že doprava se řeší pro lidi, ne pro návaznosti...

Petr_k: To je možné, Zemek je všemocný. Ne, vážně, nad 30 většinou bývá nákladová cena, dotace bývá okolo 20-25. Ale to samozřejmě záleží na spoustě okolností a já konkrétní údaje pro Karlovarský kraj neznám.

Nostalgia:
Dejte mi konkrétní příklad cestujícího, který by měl důvod využít nějakou NAD Bečov - Loket namísto normálních busů, které jezdí přímo do Varů/Sokolova.
Mimochodem, z toho vašeho zdroje toho moc nevyplývá - zkuste se zamyslet nad rozdílem mezi výší dotace a nákladovou cenou. Jasně, i dotace pro 810 bude nižší než je ten průměr, ale ne o moc. Bude se pohybovat v rozmezí cca 60-80 Kč/km, záleží na mnoha faktorech (tržbách, probězích,...).

tak ti ty konkrétní údaje říkám a funguje to nezávisle na Zemkovi. Plzeňský kraj platí AKV za část spojů 411460 na svém území aktuálně dokonce 35,09 Kč/km. Nákladová cena za bus je někde okolo 42 - 45 Kč/km, záleží hlavně na režiích (viz příklad), za dvacku/km se dá jezdit jenom občasná zájezdovka s nějakou starou, účetně dávno odepsanou plečkou.

Petr_k: V tom příkladu jsou nesmyslně počítané odpisy. Při rovnoměrném odepisování po 10 let to vychází na nákladovou cenu cca 35 Kč/km. Nehledě na to, že je to spíše hypotetický příklad, kdy veškerou režii vztahujete k jednomu autobusu. (na druhou stranu jsou tam ale počítané levnější PHM)

Faktem je, že ve většině krajů je úhrada prokazatelné ztráty u busů pod 30 Kč/km (průměrně).

Hlavně jsou v KV kraji busy nehorázně drahý a to už nějakou dobu (Stč kraj je teprve dotáh nedávno). Z Chodova na Vřesovou ty 4 nebo 5 km asi za 17,-. Jsem nestačil čumět.

upřímně řečeno, se zastavením osobky bych zde naprosto souhlasil - tyto výkony by bylo lepší přesunout jinam (například na 140, 141, 142 nebo 148).
Pokud se bude uvažovat v mantinelech jako "počítání jednotkové (průměrné) ceny za vlkm", resp. "strop povolených vlkm", tak se slušný pokrok učinit nedá.

Ovšem vím, že řenesení křižování na 160 ze Žihle právě do Blatna je prakticky vyloučeno.
Prakticky je vyloučeno do té doby, dokud bude vyloučeno sahat na uzel Plzeň hl. n. v X:00 (byť časové polohy spojů na jednotlivých tratích okolo Plzně si s tou X:00 příliš nerozumějí, důkazem budiž právě i Blatno).

Zjistil jsem, že je možné vytvořit uzel Blatno v S:00, kde by křižování probíhalo na obou tratích. Dle uzlu Blatno v S:00 se dá odvodit uzel Bečov nad Teplou v S:00 a zároveň Karlovy Vary a Mariánské Lázně v L:00, což dobře koresponduje s rychlíky.
Křižování R-170 v L:00 v Mariánských Lázních znamená vznik dilematu, jak v Plané u ML vázat přípoje od/do Tachova. Přijede R od Plzně, ale R od Chebu přijede až za 20 minut. Má přípoj do Tachova odjet hned (= nepřípoj od R z Chebu), anebo těch 20 minut počkat (= přestupní doba pro trasu Plzeň - Tachov přes 20 minut)?

Proto se domnívám, že křižování R-170 (v L:00) by mělo být v žst. Planá u ML; k tomu, aby si to rozumělo s Bečovem nad Teplou v S:00, chybí jen asi 1 - 2 minuty.
Planá u ML v L:00 = odjezd R-170 z Plzně v S:12 h, tzn. o důvod více, proč nechat padnout uzel v X:00 a nahradit jej dvojuzlem v X:10 - X:15, resp. X:45 - X:50.

Ano, budou. Budou mít smysl (pozn. Os vlaky jižně od Blatna u Jesenice) pro obsloužení obcí, které zůstaly zrušením Os odříznuty od vlakové dopravy. Po zavedení Os bude následovat velká redukce autobusů okolo trati.
To nepovažuji za vhodné. Leží tam i obce, které se nenacházejí přímo u trati. Zároveň však nejde (ani v případě obcí u trati) o tak velké obce, že by potřebovaly spojení ve 2 h taktu a že by potřebovaly obsluhu vlakem (kde by nemohlo jít o sólo 810tku, neboť by jezdila až do Plzně jako Os obsluhující např. Horní Břízu, Kaznějov...).

asi jsem ještě na regionálních linkách v žádném českém kraji neviděl bus u kterého bych se bál ho nahradit 810 a pak si jít o tom s cestujícíma osobně popovídat.
Z hlediska prostoru pro nohy (ovšem jen v případě, kdy nikdo nesedí naproti vám), přítomnosti WC apod. snad ano. Ne však z hledisek jako umístění zastávek, vedení ve směru převažující dojížďky apod.

Modernizované 810 nejsou špatné.
Nevyhovují potřebám 21. století, protože mj. nejsou (ani zčásti) nízkopodlažní (byť ČD, a. s. pojem "nízkopodlažnost" fakticky nemají ve svém slovníku). Taková vozidla (ať už jde o vlaky nebo autobusy) nejsou příliš vhodným řešením.

uzel Bečov nad Teplou v S:00 a zároveň Karlovy Vary a Mariánské Lázně v L:00
A pročpak to tak nejezdí už teď, když by to bylo tak skvělé?
Karlovarský kraj není příliš nakloněn taktovému JŘ.
Narozdíl od Vás.
Pozor, na trati č. 149 většina spojů jezdí v (přibližném - časové údaje se liší o pár minut) taktu. Nikoliv však s nulovou symetrií.
Pak to nevyhnutelně dopadá tak, že přestupní doby v ML mezi Os-149 a R-170 (ve směru do/od Plzně) jsou různé (cca 40 vs. cca 85 minut), stejně tak se taktová asymetrie v Bečově přenáší na trať č. 161 a pak z toho vycházejí dlouhé pobyty v žst. Žlutice (co se týče lichého směru jízdy).

Jasně, i dotace pro 810 bude nižší než je ten průměr, ale ne o moc. Bude se pohybovat v rozmezí cca 60-80 Kč/km, záleží na mnoha faktorech (tržbách, probězích,...).
... kilometrické vzdálenosti vlaku oproti autobusu; počtu vozidel, která jsou schopna odjezdit všechny spoje na dané trase...

Dosyp 20-25,- Kč na km autobusu nemá v kraji žádný dopravce. Všichni se pohybují od 27,- Kč výše - dohledejte si na webu Karlovarského kraje, tam jsou přesná čísla pro jednotlivé dopravce. Bohužel přetrvává mylný názor, že busy jsou 3x levnější než vlak. Nejsou! Jen jsou "dotované" ještě jinak. Kde je v ceně autobusu zahrnuto například náklady kraje na opravy a údržbu silnic? 20% výkonů autobus může odjet v lukrativnější zájezdovce (sportovci, důchodci na akce atd.) a neplatí silniční daň, atd.

Křižování R-170 v L:00 v Mariánských Lázních znamená vznik dilematu, jak v Plané u ML vázat přípoje od/do Tachova. Přijede R od Plzně, ale R od Chebu přijede až za 20 minut. Má přípoj do Tachova odjet hned (= nepřípoj od R z Chebu), anebo těch 20 minut počkat (= přestupní doba pro trasu Plzeň - Tachov přes 20 minut)?

Ne ne, křižování R navrhuji mít v Chodové Plané, jako dnes. Hodilo by se, když ty R tam stejně zastavují, aby to bylo uvedeno v jízdním řádu - pár cestujících se vždy najde.

Proto se domnívám, že křižování R-170 (v L:00) by mělo být v žst. Planá u ML; k tomu, aby si to rozumělo s Bečovem nad Teplou v S:00, chybí jen asi 1 - 2 minuty.

Pokud se budou křižovat R v Chodové Plané (dnešní stav), není co řešit. Takto bude (byť těsně) vycházet i špičkový hodinový takt s křižováním ještě v Ovesných Kladrubech a na dolním nádraží v Karlových Varech.

To nepovažuji za vhodné. Leží tam i obce, které se nenacházejí přímo u trati. Zároveň však nejde (ani v případě obcí u trati) o tak velké obce, že by potřebovaly spojení ve 2 h taktu a že by potřebovaly obsluhu vlakem (kde by nemohlo jít o sólo 810tku, neboť by jezdila až do Plzně jako Os obsluhující např. Horní Břízu, Kaznějov...).

Autobusová linka 772, která tvoří jakousi NAD za osobní vlaky, jede ve špičkách v úseku Podbořany - Blatno v půlhodinovém taktu. To si ale myslím, že je zbytečné.

Zdroj: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_kt g=98432&p1=183250

Stále říkám, že souběhy vlaků a autobusů špatné nejsou, pokud jedou v rozdílných časových polohách. Dalo by se udělat to, že vlak pojede každé dvě hodiny, autobus v prokladu (tj. také každé dvě hodiny).

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia: Vy mi přijdete jako ten rádoby dopravní odborník kterej se někde naučil taktovat a teď by ztaktoval celou republiku... Děláte taky věci doma v taktu?? Zjednodušit si práci, ale na potřeby lidí nekoukat. K čemu třeba pracujícímu lidu bude odjezd z uzlu X:00 když se v práci končí zpravidla v celou apod...

kutipe: Taky si myslím, že by bylo výhodnější mít symetrii ve 30. minutu. Bohužel železniční správy se dohodly jinak, a je to nutné z celosíťového hlediska respektovat.

Je takový problém protočit začátky a konce v práci o 30 minut?

David: Pozor, na trati č. 149 většina spojů jezdí v (přibližném - časové údaje se liší o pár minut) taktu.
To ano, ale časové polohy některých spojů jsou přizpůsobené potřebám cestujících (například ty, co příjíždějí na půl osmou do KV i ML), jiné zase tomu, aby to bylo vyjezditelné se dvěma vozidly.
Chtěl jsem tím jen říct, že striktní takt, který navrhuje pan Nostalgia, by zde nebyl ideálním řešením.

Nostalgia: Je takový problém protočit začátky a konce v práci o 30 minut?

Zkuste s tímto obejít velké fabriky a uvidíte sám, co vám na to řeknou.

Kokos: Nenavrhuji striktní takt, ráno můžou být některé spoje posunuté, základ by ale měl být stejný.

Ono hejbnout začátkama prac. doby by třeba i šlo. Pokud by ale zavedený systém byl stabilní ve výhledu na několik let a ne že se v tom bude jebat 2x do roka.

Petr_vlček: Proto také navrhuji ten takt.

takt sám o sobě nezaručí stabilitu systému, to leží na konkrétních lidech u kormidla... a stabilitu jejich názorů nelze ani odhadovat.

A navíc: bude-li takt i=30 ve špičkách na hlavních linkách (víc je finanční fikce), tak vám stabilitu může narušit první zásah operativního řízení libovolného dopravce, který si vymyslí čekání třeba na nějaký přípojný spoj, který zrovna považuje za důležitý. Neboli - nebude-li zintegrována celá obslužnost kraje, tak si můžete jen akademicky malovat grafikony.
Já se ptám - kolik to bude stát a co za to dostanu?

kokos: Bohužel to není všude ekonomicky únosné.
Ano, ale ty prachy systémem protečou jinam.

Bobo: Jenišov: Revitalizačka t140.

Vlak narazil do stromu spadlého na trať:

http://vary.idnes.cz/u-teplicky-narazil-osobni-vlak-do-stromu-ff8 -/vary-zpravy.aspx?c=A130603_104840_vary-zpravy_pl

Jelikož ve vláknu o vozech 820 se v poslední době rozvunula zajímavá debata k problematice focení v Potůčkách za totality v souvislosti s těžbou uranu zejména na přihlehlém německém území, dovolil bych si do tohoto vlákna dát zajímavý snímek, stažený z jakýchsi německých stránek:

Je datovaný rokem 1952 a představuje situaci za severním zhlavím stanice Jonanngeorgenstadt (pohled do německého vnitrozemí) v dobách největšího tamního uranového šílenství. Je patrná příprava na zdvoukolejnění trati, za zmínku stojí také dlouhatánská souprava osobního vlaku (zřejmě pro uranové havíře na šichtu), tvořená patrně nouzovými válečnými osobními vozy (naše řada Ciz). DDR tehdy byla pod okupační správou SSSR, který odtamtud ždímal co se dalo.
Je z toho zřejmé, že nějaké v Potůčkách bylo tehdy nemyslitelné. V knížce Krušnohorský Semmering Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt z roku 2009 (vydal Klub M 131.1 Sokolov) je také zmíněno, že okolo Potůčků v 50. letech existovalo i hraniční pásmo, kam byl vstup jen na povolení.

Ne ne, křižování R navrhuji mít v Chodové Plané, jako dnes. Hodilo by se, když ty R tam stejně zastavují, aby to bylo uvedeno v jízdním řádu - pár cestujících se vždy najde.
Tím, že se to posune do Chodovky, tak v Plané bude problém (jako dnes) s pořádným navázáním jak osobáků směr Tachov, tak autobusů navazující na vlaky.

Autobusová linka 772, která tvoří jakousi NAD za osobní vlaky, jede ve špičkách v úseku Podbořany - Blatno v půlhodinovém taktu. To si ale myslím, že je zbytečné.
Nejezdí. Ráno je linka uzpůsobená potřebám dojezdů do Podbořan do fabrik, odpolední špička je hodinová, je tam jeden vložený školní spoj na půl hodinu. Půl hodinka vychází jen v úseku Kryry - Podbořany (+ linka 773).

Nenavrhuji striktní takt, ráno můžou být některé spoje posunuté, základ by ale měl být stejný.
Takt je fajn, pokud vlak (bus) jede co půl hodiny. Jakmile už je to hodina, tak lidi někde budou čekat třeba 45 minut a to už je dlouho. Ideální je takt mimo špičku, kde nejsou striktní potřeby. Příkladně když budu tvořit linku xy, která odjíždí z města A přes města B, C do města D. V každém z těch měst jsou rozdílné požadavky na dopravu, takže hold jezdí autobusy např. v 4:50, 5:23, 5:35, 5:55, 6:25, 6:45, 6:55, 7:50, 9:50, 11:55, 12:55, 14:00, 14:50, 15:25, 15:55, 16:25, 17:20, 18:15.... tím, že se pojede takto, tak se vychází vstříc maximu počtu požadavků a maximálnímu počtu návazností. Kdyby se jelo striktně v x:50, tak vyhovím lidem v městě D, ale už ne ve městě C atd. atd.

Cogwheel
Pěkné foto. Kam se člověk podívá všude hornická činnost. Máte pravdu s Hraničním pásmem, ještě by zde mělo být Zakázané pásmo. Obě pásma zrušená v roce 1966 kdy střežení hranic přešlo pod složku Veřejné bezpečnosti. Od té doby by teoreticky neměl být problém s fotografováním za podmínek, které povoloval či spíše zakazoval Příhraniční statut. Ovšem dalším omezením byly cedule s nápisem Zákaz fotografování umístěné na šachtách či lágrech.
SSSR a náš uran. Původně chtěli Sověti těžit uran v Bulharsku, ale zde dolování bylo ve fázi přípravy a tak se vrhli na nás vojenskou silou. Ložiska obsadila Rudá armáda. Rovněž zabrala těžební území Německa pod okupační správou SSSR.
V této záležitostí byl největší sviní předseda vlády socdemák Zdeněk Fierlinger, který lezl vehementně Sovětům do prdele a vlastně jim umožnil těžbu uranu. Ostatně Edw. Beneš o něm prohlásil, že by ho pověsil na nejbližším stromě. Takže již na podzim 1945 byly z Potůček odvezeny uranové barvy, koncentráty a dokonce i haldy. Zprvu zde pracovali němečtí zajatci, od roku 1949 tzv. političtí odpůrci.
Jak to bylo s náhradou za vyvezený uran ? Sověti nikdy nepoužívali slovo uran nýbrž Radium. Dohadování o ceně se táhlo od roku 1945 až do 1949. Dle "Dohody" náhrada slova "Smlouva", cenu za tunu materiálu určovala sovětská strana. Když se sečetly plusy a mínusy nedostali jsme nic.
Jak již bylo řečeno ložicko na straně Potůček bylo velmi slabé (mocnost rudné žíly 5 cm). Na druhé straně hranice měli bohaté zarudnění. Lze to vyjádřit poměrem 1:7. Těžba uranu v Krušných horách končila zhruba v roce 1959 a potom se několik let šachty uzavíraly.

Cogwheel
Pěkné foto. Kam se člověk podívá všude hornická činnost. Máte pravdu s Hraničním pásmem, ještě by zde mělo být Zakázané pásmo. Obě pásma zrušená v roce 1966 kdy střežení hranic přešlo pod složku Veřejné bezpečnosti. Od té doby by teoreticky neměl být problém s fotografováním za podmínek, které povoloval či spíše zakazoval Příhraniční statut. Ovšem dalším omezením byly cedule s nápisem Zákaz fotografování umístěné na šachtách či lágrech.
SSSR a náš uran. Původně chtěli Sověti těžit uran v Bulharsku, ale zde dolování bylo ve fázi přípravy a tak se vrhli na nás vojenskou silou. Ložiska obsadila Rudá armáda. Rovněž zabrala těžební území Německa pod okupační správou SSSR.
V této záležitostí byl největší sviní předseda vlády socdemák Zdeněk Fierlinger, který lezl vehementně Sovětům do prdele a vlastně jim umožnil těžbu uranu. Ostatně Edw. Beneš o něm prohlásil, že by ho pověsil na nejbližším stromě. Takže již na podzim 1945 byly z Potůček odvezeny uranové barvy, koncentráty a dokonce i haldy. Zprvu zde pracovali němečtí zajatci, od roku 1949 tzv. političtí odpůrci.
Jak to bylo s náhradou za vyvezený uran ? Sověti nikdy nepoužívali slovo uran nýbrž Radium. Dohadování o ceně se táhlo od roku 1945 až do 1949. Dle "Dohody" náhrada slova "Smlouva", cenu za tunu materiálu určovala sovětská strana. Když se sečetly plusy a mínusy nedostali jsme nic.
Jak již bylo řečeno ložicko na straně Potůček bylo velmi slabé (mocnost rudné žíly 5 cm). Na druhé straně hranice měli bohaté zarudnění. Lze to vyjádřit poměrem 1:7. Těžba uranu v Krušných horách končila zhruba v roce 1959 a potom se několik let šachty uzavíraly.

Tak mezi NS a Sokolovem se chvíli svezeme i 125 km/h... vizte podklady: http://www.szdc.cz/o-nas/verejne-zakazky/3069/b1-n.sedlo-sokolov. pdf
ovšem celkově ten rychlostní profil tedy ...

W.
To je hezké,

W.: Zdravím opět z Čech (BTW: hromadná doprava v USA: NY super, SF jakž takž, LA hrůza, někdy povyprávím)

NS - Sokolov: Zajímavé. Jestli to čtu správně, tak kromě drobného štelování polohy výhybek v Sedle se poloha koleje nebude nijak měnit?

A jak to vypadá s Dasnice - Kynšperk, už se to rozbíhá, nebo na kdy se to plánuje?

Sonic: Tak, tak. Da - Ky: 1. TK vizuálně už skoro hotovo :-)

Podle ČT24 bylo něco s vodou i mezi Citicemi a Dasnicemi, prý podmáčení?

K NS SO, řekl bych, že za daných podmínek je vytěženo z minima maximum. Nebo jaký jiný rychlostní profil by sis představoval?

Ano, 2. TK byla na dvou místech zatopena stékající vodou z vrchu odřezu.

NS-SO 125 ?
Zní to odvážně,ale co není muže být.

Jinak na propadu u KV se nám pomalu zastavují práce,zřejmě kvuli počasí,protože materiál asi nedrží tak jak má a geodeti s tím mají pochopitelně problém.
Snad se nám ta výluka neprotáhne

W.: Diky. Da-Ky: aha, jaj, to jsem zacatek nejak promeskal ... a delaji se jako soucast tehle akce uz i nejake ty upravy v Dasnicich?

Ne, žádné úpravy v Dasnicích zatím nejsou na pořadu dne.

Poljaq: D'.

Zato přejezd u Jenišova je již hotový a pro auta průjezdný. Výrazně zvýšené převýšení koleje, úprava silnice před přejezdem z obou stran, přejezd pryžový.

(Příspěvek byl editován uživatelem mzitka.)