Zítra foťte! Trio štrůdlů v Novém Městě od 9:30 do 10:15, z čehož plyne, že cestou ze Žďáru do Města budou křižovat se 14904 ve VESELÍČKU!!!

nevysypalo se to na té mizerné vedlejší koleji?

Nevysypalo a hlavně, Veselíčko dnes praskalo ve švech!!! Anebo, to tu ještě nebylo!



(Příspěvek byl editován uživatelem belinea.)

člověk aby pomalu začal věřit v lepší éru železnice

Hm, jak často jezdí ten dopolední Mn do Veselíčka? Příští tejden mám odpolední, tak že bych udělal aspoň fotku..

Fernii: Těžko říct, sporadicky. Teď jel téměř zaručeně, protože byla od pondělí do čtvrtka výluka...

I.: Prudké je opravdu škoda. Mohla by tam být případně i výhybna, kdyby bylo třeba, ne?

Jinak areál papírny pustne a bohužel se tam ani po okraji nepodařilo (zatím) udělat těch asi 300m cyklostezky, které chybí pro rozumnou jízdu mezi Boračí a Doubravníkem. Takto zůstává buď to táhnout po těch šutrech mezi kamenným náspem a řekou a nebo šlapat ten hrozný kopec po silnici v provozu :-(

X-Host: Tamní manipulační kolej je velmi krátká. Neznám sice přesnou užitnou délku, ale asi by se tam nevešla ani regionova...

I: Asi tak. V časech největší slávy (síly nakládky) se tam, pokud si dobře pamatuji, vešly natěsno tři vozy Zts.

Belinea : Jasně, díky. Vozí to tam jen ty cibule nebo i něco jiného? Ráno bych mohl ve Žďáře omrknout, co přijelo z Brodu a podle toho by se snad dalo odhadnout, jestli na Veslo pojede nebo ne.

Ferniii: Taky tekutá hnojiva ze Šale.

Erwin : Super, díky za info

I. : Neznám sice přesnou užitnou délku, ale asi by se tam nevešla ani regionova...

Délka manipulační koleje na Prudké je 41 metrů, triodina má o metr víc

Dnes na Sp škaredej najbrt...po čísle jsem se nedíval.
Páteční šibovačka na Veselíčku:

Belinea : Dnes na Sp škaredej najbrt...po čísle jsem se nedíval.

Stejně jako včera 750.709

Pepík: Díky za doplnění
Jinak jedna výhybna bývala mezi Štěpánovicemi a Boračí, její kolej byla odstraněna v 90. letech stejně jako u výhybny Rovné.

Mn dnes nějaká šedozelená 750.

Ve Štěpánovicích byla výhybna, aby bylo kde se vyhýbat s vlaky s uranem.

1714- Ona ta výhybna byla spíš blíž k Borači,také tak byla uvedena v SJŘ. Pokud je to tedy ta kterou myslím,zrušena byla tuším někdy koncem 90.let,ale svému původnímu účelu nesloužila už dlouho předtím.Akorát se někdy používala k odstavování nepotřebných vozů po prudkém poklesu výkonů v nákladní dopravě.

Ta výhybna byla zřízena ve 30. letech, kdy se s tratí počítalo jako s náhradní trasou z Brna do Prahy (trať přes Českou Třebovou procházela německým územím). Svému účelu sloužila jen krátce.

Zřejmě fungovala ještě během 2.sv.války (možná ještě i po ní,to už nevím) kvůli vojenským transportům.Kdysi jsem četl v nějaké publikaci že tam koncem války mělo dojít k nějakému incidentu,přepadení partyzány,nebo pokusu o sabotáž, nebo něco takového, podrobnosti si již ale nepamatuji....

novotny: Popis tohoto incidentu je v publikaci k výročí trati z roku 2005. Je tam i opis protokolu, kde je průběh přepadení popsán, teď už si to taky nevybavuju.

I- Díky za info,zkusím to někde dohledat.

Tak jsem zatím našel na wiki tohle,zkusím ještě hledat dál.

vyhybna Borac Zeleznicni trat Zdar nad Sazavou - Tisnov – Wikipedie.mht (619.7 k)

novotny: Tu publikaci mám k dispozici, v případě zájmu můžu onu kapitolku nafotit a zaslat.

I- No,pokud by to nebyl problém tak já bych to bral. Tak když tak prosím Tě na mail jirinovotny68@seznam.cz Díky moc.
Anebo to můžeš hodit do placu rovnou sem,určitě to bude zajímat víc lidí. Ještě jednou dík.

(Příspěvek byl editován uživatelem novotny.)

Výhybna mezi Štěpánovicemi a Boračí byla snesena tuším v roce 1994, stejně jako velice podobná výhybna poblíž Rovného-Divišova.

Pamatuju na té štěpánovické dlouhou řadu odstavených vozů Utz, nějaká velká zetka a pár Resů.

Dnes už tuto výhybnu připomíná jen široký násep...

Tak pro všechny zájemce přikládám popis toho incidentu z publikace "120 let trati Brno - Tišnov, 100 let trati Tišnov - Žďár nad Sázavou", ve které je uveřejněn opis protokolu o té události.

Když už tu jsou probírány výhybny na Staré Tišnovce, předpokládám, že v době jejich provozu sloužil na každé z nich výpravčí, případně i výhybkář. Dokázal by někdo ze zasvěcených určit, ve kterých místech se nacházela stanoviště výpravčích výhybny Borač a výhybny Rovné?
A ještě jeden všetečný dotaz: Veselíčko bylo původně zřízeno také jako výhybna, nebo rovnou jako železniční stanice s manipulační kolejí? A kde bylo stanoviště výpravčího na Veselíčku?

Km polohy výhyben (a zároveň i stanovišť) jsou udávány následující:
Borač km 89,102 (cca 49°23'30.351"N, 16°22'27.724"E)
Rovné km 55,175 (cca 49°33'0.154"N, 16°9'40.021"E)
Domek výhybny Rovné byl zbořen až v druhé polovině 90. let. V tuto dobu zde byla i návěstidla s předvěstmi a dost zachované drátovody, vč. kompletní skříně se čtyřmi pákami.
Domek výhybny Borač nepamatuji, tzn. musel být zbořen cca před rokem 1985. Na začátku 90. let zde stál rám pro páky, další rám asi pro název dopravny, po domku (jestli byl zděný??) ani památky. Návěstidla již nestála, dala se nalézt torza drátovodů.
Vozy byly na výhybnách odstavovány víceméně pravidelně, a to až do jejich snesení (i před rokem 1989). Výhybky se přestavovaly ručně, na začátku 90. let již nebylo ani stopy po nějakých přístřešcích u výhybek či cestičkách k nim.
Snímek domku výhybny Borač jsem ještě neviděl. Přivítám...
Ono Veselíčko se trochu vymyká ostatním stanicím na Tišnovce – až do loňska zde stálo místo standardní budovy pouze dřevěné provizorium. Věděl by někdo proč? A v něm sídlil výpravčí, anebo již to bylo několikáté provizorium? Za války bylo kolejiště stanice prodlouženo (jako ostatně další stanice) a osazeno vjezdovými návěstidly s předvěstmi (stopy se dají nalézt i dnes).

Z výhybny Rovné jsem odvážel ty vozy před vytrháním kolejí. Pomocí pílštyka, ještě s pomocníkem. Utíká to. P.

I- Díky za ten opis protokolu. Je to zajímavé čtení,rád bych věděl co k tomu činu,který nedává moc smysl hlavní aktéry vedlo.
Že by se partyzáni chtěli zadara svézt do Tišnova na Humpolku na škopek?

Ve středu 2.10. opět lachtan 714.223 na obratu Os 14916/14925.

Zarri + mjb: Výpravčí sloužil ve Veselíčku skutečně v té staré dřevěné černé boudě co byla docela nedávno stržena a místo ní postaven jednoduchý přístřešek pro cestující. Podle pamětníků tam byla dobrá služba, pouze v zimě problémy se sněhem.
V Rovném byla malá zděná služebna v oblouku výhybny, pak bez povšimnutí zmizela, ale možná že tam ještě bude k dohledání zápraží, které tam několik let bylo vidět.
A když jsme u těch stanovišť železničních zaměstnanců, pak nelze nevzpomenout podobnou boudu jako byla na Veselíčku, která stála v prostoru odbočky Grejdy, kde také sloužil zaměstnanec ČSD, který při průjezdu osobáku stával venku se žlutým praporkem. Tenkrát byla hlavní traťová kolej na "nové" nádraží "do odbočky". Po zbourání boudy a vytržení vexlu se trať upravila do "skororoviny", aby tam mohla být donedávna 50, dnes 60.

Zarri: Zapomněl jsem uvést že Veslo byla samozřejmě železniční stanice. Po zrušení pak nákladiště-zastávka a nyní je to opět železniční stanice dálkově ovládaná z Nového Města na Moravě.
A pokud jde o Borač (výhybnu - kolej byla dříve i na zastávce), pak tuším služební místnost byla nedaleko přejezdu a na zhlavích dlouho byly úzké budky (jen na stání) ze dřeva, které hniloba postupně složila k zemi.

novotny: Není zač. Víc k tomu v té publikaci není.

Erwin:
Děkuji za potvrzení Borače a Rovného. Napojení na nové nádraží jsem opomněl - dle Dodatku z roku 1962, resp. jeho opravy se jmenovalo Odbočka Žďárská a bylo v km 35,619. Ve starších dokumentech je to uváděno jako vlečka v km 35,619. Snímek by náhodou nebyl? Vypadalo to jako budka stavědla na nové Tišnovce? Ono vůbec snímků ze staré tratě ve Žďáře moc není, a to se sem jezdilo, tuším, až do roku 1981...

Díky všem za vyčerpávající odpovědi. Taky bych uvítal nějaké snímky ať už výhyben, odbočky Žďárská nebo starého nádraží ve Žďáře nad Sázavou, ale obávám se, že kdyby nějaké byly, už dávno by kolovaly internetem...
A když už to tu teda probíráme... Mohl by mi někdo upřesnit, do kdy bylo používáno a kdy bylo sneseno kolejové rozvětvení zastávky a nákladiště Rozsochy? Jestli si to dobře pamatuji, tak manipolační kolej v Rozsochách byla ještě v roce 1994 nebo 1995, ale nevím, jestli na ní v té době ještě stály nějaké vozy. Likvidace proběhla společně s výhybnou Rovné nebo později?

ad Rozsochy:
zde si vzpomínám, že manipulační kolej začal využívat soukromník k vykládce uhlí (cca 1991/92), instaloval zde pásový dopravník dole se šnekem. Manipulák zde odstavoval (zejména na podzim pravidelně jeden až dva dvouosé vozy). Toto fungovalo do vytržení koleje, které přišlo dost najednou - vzpomínám, že veškeré zařízení pro vykládku uhlí zde bylo ještě nijak nesešlé, ale kolej paradoxně nikde. Bohužel rok nemůžu potvrdit, matně si vzpomínám, že to bylo za vlády Římana (tj. 1996-98), která takto "preferovala" dopravu po železnici.
Jinak si nepamatuji, že by se kolej používala k odstavování vozů, v hlubší minulosti se sem do skladiště údajně vozila hnojiva.
A ještě poznámku - i Rozsochy byly za války rozšířeny a osazeny návěstidly (stopy jsou již téměř neznatelné).

mjb: Rozsochy měly 3 koleje - 2 dopravní a 1 manipulační. Tu dopravní zrušili hodně dávno, může to být i okolo 50ti let. S tím uhlím je to pravda, problém byl, že manipulák tam nezastavoval a muselo se tam jezdit extra (Vleč.) z Bystřice. Zda to takto bylo i později, tedy v 90. letech to by mohl vědět někdo, kdo má starý sešiťák. Ty hnojiva se tam vozily v Utz.
Zrušení nákladiště bylo zřejmě podmíněno nikoli Římanem, ale i tím, že tam cestujícímu ujeli nohy, protože sypaný perón byl téměř celý ve venkovním oblouku. Zhruba naproti záchodům se musela vejít výhybka a kus koleje než vznikl prostor, aby se tam vešlo nástupiště. Mašina u vlaku na Tišnov stávala naproti budově. Bylo to tam hodně nebezpečné na výpravu vlaku, stejně jako svého času v Radňovicích, kde se perón taky posouval, aby maximální jeho část byla v přímém úseku.

Ohledně manipuláků a obsluze Rozsoch-dělo se při jízdě namipuláku. Klíče se posílali pro četu posledním osobním do Města a četa tam provedla obsluhu a klíče odevzdala v Bystřici. A manipulák tam dělal obsluhu jen v noci.

ad Rozsochy:
jenom poznámku - nahlédnul jsem do starých zápisků a: 8.2.1992, stroj 750.213, denní Mn od Města normálně Rozsochy obsloužil - vzpomínám, že byl dost dlouhý, vůz pro Rozsochy byl na konci a na dlouho tak blokovali přejezd (najíždělo se tam z bystřického zhlaví).
Ale nechci z toho dělat žádné závěry - jenom čistě vzpomínka.

Obsluha Rozsoch se začala provádět až po roce 90.Zrušeno nákladiště bylo v roce 1996.

Zřejmě v posledním čase to bylo takto, avšak předtím (přelom 70. a 80. let) se jezdilo do Rozsoch samostatně s lokomotivou od Mn z Bystřice, a to jako vlečkový vlak BnP-Rozsochy-BnP, v denní době ve dne - dopoledne. Zřejmě se pak nějaký čas obsluha neprováděla, nebyl důvod když tam nebyl ještě ten uhlař a také ten vůz (vozy) zavazel při výpravě osobního vlaku (chodilo se daleko od kolejí až na plac) a po návěsti každý hnal k vlaku jak o život aby tam nezůstal. Možná víc by řekly staré sešiťáky z té doby, ale určitě tenkrát existoval ten vlečkový vlak.

Co se obsluhy Rozsoch týče,mohu potvrdit že obsluha nákladiště se počátkem 90.let prováděla při krátkém pobytu manipulačního vlaku. Byla to operace max.na 10 minut.Podobně probíhala obsluha nákladiště Prudká....

(Příspěvek byl editován uživatelem novotny.)

Konečně tady ta diskuze za něco stojí Dnes jem pořídil pár fotek nákladiště Prudká, u trati leží 144 betonových pražců a na nakládkové koleji několik "nových" kolejnic připravených k použití. Jen mi nejde do hlavy všechno okolo, proč ty "nové" kolejnice neleží v traťové koleji jak tomu bývá zvykem, dále proč je sprejem označeno jen pár desítek shnilých pražců a přitom je dovezeno 144... Protože stavební práce bude dělat soukromá firma, nikdo pořádně vůbec neví, co se vlastně bude dít. Každopádně se toho má dělat méně než se původně zamýšlelo, takže se nechme překvapit.

Na bumláku dnes 742.141 s 8 vozy, kvůli námraze a listí však na jeden zátah do Rožné nevyjel a 3 cibule byly ponechány v Nedvědici. Diamo se nakonec obsloužilo až po obědě. Vznikem zpoždění je bumlák v tuto chvíli uvězněn v Nedvědici a odhaduji, že odjede až ve 20:25, do té doby je úsek Tišnov - Nedvědice a zpět nepropustný.

Belinea : Parádní dokumentace ! Poslal by jsi mi prosím pěkně tu pátou fotku (z lampy) ve větším na mail ? Děkuji předem !

Pepík: Jenže ona není z lampy, tak ti ju poslat nemůžu... Pošlu ti ju, neboj.

Belinea : Tak to pardon, to je si teda myslel špatně...

Belinea- Fotky super . Ta pátá fotka mne rovněž zaujala,vypadá to pomalu jak letecký snímek . Jsi snad majitelem vznášedla ,nebo jsi si někde půjčil vrtulník?

novotný: kdepak, je to z polosuchého stromu, resp. většího keře.

Je to tam hezky pročištěné, jak dlouho tam výhybna Prudká ještě bude?

Belinea: Souhlas, super diskuze. Také chválím dokumentaci nákladiště Prudká Já si malou dokumentaci udělal na jaře 2011, kdy tam ještě byly zbytky jakési (služební?) budky.

A když jsme u obsluh nákladišť Prudká a Rozsochy, přikládám pár stran ze SJŘ 1987 s dotčenými vlaky. Snad se zveřejněním přes 25 let starých údajů nebude mít nikdo problém.

Mohl by být problém kdyby se sem daly stránky loňského JŘ - jen tak pro porovnání?

I. : Paráda !

Koukám na ten Mn 84032 s odjezdem v 18:33 z Tišnova, ten musel bejt v létě před Štěpánovicemi a před Boračí u hřiště nasvícenej jak šlak

Dnes na Sp. 754062

Pepík: Jo, ten musel být hodně fajnovej

Příští týden má být výluka v úseku Tišnov - Nedvědice, takže předpokládám, že se to týká taky nákladiště...
http://www.cd.cz/omezeniprovozu/vyluka.php?id=8421&ido=10771&datu m=07.10.2013

To by "hrozilo" že Mn pojede do Rožné, příp. Nedvědice, ze směru od Žďáru.

I.: Paráda! Díky moc!

A díky všem, kteří se zapojili do této plodné diskuze.

Probírala se tu výhybna na Borači.Jel jsem tudy v pátek a dodnes je vidět torzo studny a pumpy po pravé staně/ směrem k Tišnovu/, vedle té pumpy měl stávat domek pro obsluhu výhybny. Ta polní cesta asi uprostřed bývalého nákladiště je tam co pamatuji- začal jsem tudy jezdit v 75. roce. Dnes je to tu ale velice zarostlé.