Tak já fakt nevím, kde jsme skončili a kam se dostanem...
- Se stavbou koridoru asi nejde opravit všechny přes sto let staré baráčky, které mohou být nějak dotčeny. Otřesy se dají určitě poměrně prokazatelně měřit, ale že by byly horší, fakt nevím...
- Změna vodních poměrů určitě možná je, ale tvrdit, že za to jednoznačně může stavba koridoru, může asi jen hydrogeolog. Následně se řeši víceméně standardně, jak už kdosi uvádí, ale musí se chtít vlastníkovi.
- Nikoho dalšího vystěhovávat nechci, existuje ještě někde nějaký konkrétní problém? Komu se co může zhoršit modernizací železnice oblepené PHS?
- Jo a za erozi svahu nemůžu, ani jí neschvaluju. Může ze ní nějakej Newton.

už jste v Olbramovich vrátili návěstidlo do směru vlaků nebo je pořád obrácené na nástupiště-vítr je sviňa

Betonová zeď krásně odráží zvuk a tem se vrací od protější skály a lesa pěkně knám.

Proč někdo neřeší stromy.To jsou milionové škody,nehledě životy strojvedoucích.V mlze nemá šanci.

Stoupa: to je ale stejnej případ, jako s tím zatékáním do baráčku. Na nástěnce obecního úřadu visel papír, účastníci řízení (majitelé sousedících staveb) dostali papír a každej z nich se mohl začít starat, dojít se podívat na úřad. Se stromama je to stejný: pozvu dendrologa, zhodnotí, doporučí zásah, domluvím se s majitelem pozemku, vyřídím na obci povolení, pozvu odbornou firmu, ta ošetří stromy a je hotovo. Za těch třináct let, co to takhle funguje, žádný nebezpečný stromy vyrůst nemohly a jestli se dráha vykašlala na ty, co tam rostly od předtím, měla by své nezodpovědné odpovědné zaměstnance hnát k odovědnosti. Jestli je to jedno i těm strojvedoucím, kterejm jde o kejhák, jak tvrdíte, pak jsme svědky strašlivého úpadku. Všichni si myslí, že by jejich problémy měl řešit někdo jinej a diví se, že neřeší.

ujíždějící svahy v Senohrabech
Máte podrobnosti?

Dusanh: Simba měl na mysli tyhle svahy. Podle plánu výluk by se měly zpevňovat v květnu

Jenom se mi nezdá, že by si ten svah za 140let nesednul a že červnové deště byly za 140 let nejvýjimečnější Ale mechanika zemin není můj obor, každopádně díky za informaci z mého blízkého okolí...

Už jsem tady tuto teorii jednou psal: předtím byl celý spodek propustný, voda se vsakovala v celé ploše. Stavbou koryta nastalo to, že je pláň silně zhutněná, nepropustná, takže je vespod suchá, voda odtéká na okraje kam je vyspádováno, ty nasáknou velkým množstvím vody. Ta těžká houba následně ujede, utrhne se od suchého zbytku náspu. Na místě jsem se přesvědčil, že tato teorie zdá se opodstatněná, protože se to trhá na konci uválcovaného
Toť můj laický názor

To Plešoun: mechanismus by takový být mohl, ale jde o to, co tam vlastně všechno ujíždí, jako geolog bych viděl jako mnohem větší problém vodu v celém tělese, než to, že odtéká po povrchu, tady asi nastává problém v tom, že těleso jako stará stavba je propustné různorodě a tudíž ta voda nesteče po povrchu, ale místně z nepropustné pláně na okraji sákne dovnitř a svah pak jede

tím chci naznačit jedno, kdo ví, co by se dělo, kdyby pláň nebyla při opravě sanovaná, je taky možné, že by místo okrajů svahu jely dolů koleje, voda v nosném náspu je zatracený prevít

a proč se nic nedělo doteď, on ten déšť byl letos opravdu hodně extrémní, vemte si, že v prostoru Orlíku to dalo za den 100 mm, suverénně místní rekord za 150 let, a k tomu musíte napočítat mokré jaro

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr_Šída.)

Plešon: ale takto fungují všechny násypy. Voda steče po pláni ke straně a následně po hraně násypů dolů. Je divné, že by se trhliny objevily jen u těchto dvou.

A jak říká Petr, pokud by voda prosakovala celým náspem, tak by se sesunul.

Pro hrdé zastánce daňových poplatníků: když Vám tak leží na srdci jejich dobro, možná by jste se měli zeptat miliardového budoucího ministra, proč si bral na své hnízdo u Olbramovic dotaci 50 mega z fondů EU a ROP Stč.kraje. Tedy peníze všech Evropanů. Odpověď bude jasná - protože to šlo a návnadem Vám rád sdělí, že mu ten "čápák" vlastně nepatří (papírově to tak samozřejmě je).
To jestli se bydlí či nebydlí na (bývalých) nádražích není podstatné - podstatné je dodržování platných zákonů, norem, nařízení stran hluku, platných v ČR a EU a ty jsou platné, i kdyby tu byly jen kancelářské prostory - pro obytné se jen nepatrně liší. Vztahují se i na staniční rozhlas či vlaky (zde je to však jak s auty, tedy normy platné v době uvedení do provozu).
Pokud někomu "drásá" nervy další dodatečná protihluková opatření (druhá okna, přesklívání) v dotčeném úseku Vo-Ben, hradila je firma, která si předtím nedohlédla na kvalitu prací, provedené najatou zednickou partou (říká se tomu nedodržení normovaného technologického postupu osazování oken a dveří se zvýšenou akustickou neprůzvučností - ono totiž okna usadit do montážní pěny opravdu nestačí ani v běžném standardu, natož zde). Tudíž následně neprošla předepsanými kolaudačními testy. Tedy žádný daňový poplatník a vše dodatečné tedy bylo nakonec provedeno jen kvůli závěrečné kolaudaci.
Dělo se tak na všech dotčených objektech v těsné blízkosti trati, vyjma právě památkově chráněné výpravní budovy v Bystřici, čímž bylo znovu a jasně dokázáno, že klasická špaletová okna jsou z hlediska útlumu hluku nepřekonatelný fenomén a že stejně dobré "plasťáky" jsou jen reklamní bublina (navíc, pokud se u nich ještě nedodrží správný postup osazování).



(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

e klasická špaletová okna jsou z hlediska útlumu hluku nepřekonatelný fenomén a že stejně dobré "plasťáky" jsou jen reklamní bublina

No já zas vidím na dvou barákách (rodiče před 9 lety, teď švagrová), že to žádná reklamní bublina není a vím třeba co to je taková špaletová okna natírat a nebo "jenom" mejt.

Špaleťáky mám mimochodem v práci (rv. 2000 a poměrně dost drahý)- takový si domu moc lidí nedá a že by to byla nějaká nirvána co se týče hluku, to bych neřek. Jo, vypadá to stylově a hodnotně (za ty prachy).

A co se týče tech plasťáků a koridoru, tak pro spoustu lidí je to mana spadlá doslova z nebe, protože čtvrt míče na nový okna třeba v životě nenašetří.

Vůbec nic jste nepochopil - pokud nedodržíte správný postup

Račte si povšimnout, že můj příspěvek byl o něčem jiném.

Dotaz na moderátory: nešlo by založit téma "IPO a a drenáže v rámci staveb 4. TŽK" :-)

tak to lešení v olbra je kúli Tobě jo

Co se týče financí na IPO, na drážních stavbách to probíhá následovně: na základě hlukové studie se určí okna tzv. kategorie A - ty, kam zasahuje izofona 55 dB. Ty se mění rovnou v rámci stavby. Dále se počítá s tzv. béčkovými okny - za touto izofonou. Zda je nutné měnit i tyto okna, se určí až po konečném měření hluku v projektem předepsaných a hygienickou stanicí schválených referenčních bodech. To probíhá po dokončení všech protihlukových stěn. Pokud vyjde hluková zátěž vyšší než předepisuje norma a hygienická vyhláška, okna se dodělají. Rozpočet stavby s tím počítá. někdy se však stane, že stavba smluvně a finančně končí dřív než je měření hluku vyhodnoceno - v tomto případě se dodělání oken nerealizuje v rámci smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby, ale v rámci nové smlouvy o dílo a jejich zhotovitel může být (na základě nové soutěže) odlišný od "hlavního" dodavatele. Každopádně náklady nese investor a i v tomto případě jsou na ně v rozpočtu alokované prostředky.
Náklady na stavbu skutečně nejsou jen peníze, o kterých se píše v tiskových zprávách v souvislosti se zahájením stavby. To je jen jejich (byť podstatná) část. každá stavba má svůj CIN = celkové investiční náklady, což je suma schválená investorem a počítá se do ní všechno vč. zpracování projektu, mzdové náklady pracovníků, správní poplatky, geotechnický dozor... všechno těžko vypíšu.
Za zhotovitelem jdou náklady pouze v případě, že je práce provedená nekvalitně nebo v rozporu s projektem. I k tomu dochází. V tomto případě však investor (a od něj potažmo vlastník nemovitosti) práci od zhotovitele nepřevezme.

Dýmák: to lešení je v Olbra kvůli všem, neboť RSM opravuje střechy (je konec roku, je třeba utratit, co zbylo )

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Woy: děkujeme za vysvětlení.
Tím se však nevysvětlilo, proč většina firem, vyrábějící kvalitní okna/dveře si je nemontuje sama vlastním vyškoleným personálem, ale na montáž si najme v podstatě kohokoliv - a když už tedy, proč si na to nedohlédne - následnou špatně provedenou montáží najmutou firmou dojde totiž povětšinou k dehonestaci jejích vlastních výrobků a zákazník je poškozen.
V tomto státě nekvalitně montuje každá druhá firma - hlavně, že je ta práce levná - následně se pak handrkuje dodavatel se zhotovitelem a co chudák zákazník. Zhotovitelská firma pak povětšinou zkrachuje nebo se přejmenuje a pod novým jménem pokračuje dál ve své "odborné" práci.
Pokud měníte okna/dveře, mohu jen doporučit si o tom něco přečíst, následně si na práce dohlédnout a nemít slitování nebo si najmout nezávislý odborný stavební dozor.
Mohu všechny bezpečně ujistit, že montážní pěna a ukotvení (a to ještě záleží jak a čím) rozhodně nestačí ani v případě běžných oken, natož specializovaných.

Simba: Ničemu se nedivím. Před rokem jsem se ptal chlapů, kteří mi měnili okna, jakouže za tuto odbornou a poměrně těžkou práci mají pod firmou výplatu. Odpověděli - 12000 Kč. Pak se nemůžeme divit, že se do takovéto práce odborníci nehrnou... Tím neříkám, že by i neodborníci neměli dělat kvalitně.

Simba: Mohu všechny bezpečně ujistit, že montážní pěna a ukotvení (a to ještě záleží jak a čím) rozhodně nestačí ani v případě běžných oken
A bejt to teda má správně jak...?
Mluv, mluv, zajímáš mě (pfc)...

Říkám to furt, fakt už je to zralý na to extra vlákno.

Výměnou oken prošel v posledních 10 letech snad každý v mém okolí (většina ze šetřílkovských důvodů dokonce v zimě), ale nikdo si z toho neodnesl tak traumatisující zážitek jako pan Simba...

Pánové, co takhle tu vaši zednickou diskusi přenést do vašich privátních mailů?

Hodlám téma IPO uzavřít. Ač s tématem staveb úzce souvisí, kvalita prací (a nejen s tímto) nikoho nezajímá, taky podle toho to v tomhle státě vypadá, jak to vypadá ...
Pikehead: jen poslední větu: nikdo z Vašich milých přátel určitě neměl kvůli výměně oken "řemeslníky" třikrát v průběhu dvou let v bytě a to jen kvůli důvodům, co jsem popsal výše v příspěvcích. Dál nehodlám na Vaše provokace reagovat, připomínáte mi jednoho s červenou čepicí ...
To, co se děje ve stavebnictví (najmutí lidé bez kvalifikace) by jsme mohli zavést i na dráze (a vůbec všude) a pak by to mohlo být velmi zajímavé, no ne? Stejně tak by mohlo být zajímavé, kolik vašich známých má ta okna opravdu správně provedena ? Možná by se po znaleckém posudku většina z nich divila ...

No to mě mrzí, že jste měl pech. Ale fakt nevím, proč je důležité to sem tolikrát psát a jakou pomoc tu od nás očekáváte.

A bejt to teda má správně jak...?

No třeba ve ftákovi vodvírákovi:
http://loskutak.nova.cz/clanek/stavime/spravna-instalace-oken-s-p u-penou.html

Osobně mi tedy nedochází, jak to souvisí s hlukem.

RadekŠ: no prosím, kdo hledá najde, jenže v tomto případě se jedná o montáž běžných oken, neboť právě těchto montáží je nejvíce. Navíc je zde zmíněna jen část správného postupu, řeší se zde v podstatě jen ochrana montážní pěny před povětrnostními vlivy a ochrana před plísněmi.

Z hlediska hluku si zkuste vyhledat další pojmy jako je těžká montážní pěna, komprimační páska či připojovací spára. Doporučuji i publikace z nakladatelství GRADA, ale internet je studnice informací, jsou zde odborné články specialistů i seriozní firmy, které nabízejí informace na svých stránkách.

Dodržení použití patřičných materiálů a technologie práce dle ČSN a PD (pokud je tedy správně navržena) je nejdůležitější, bohužel v našem zde zmiňovaném případu nebylo dodrženo ani jedno. Špatné provedení připojovací spáry srazí každé sebelepší okno o několik tříd dolů ve všech směrech.

Hodně zdaru při hledání :-)

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Pikehead: nečekám pomoc, ta už dávno přišla odjinud, jen jsem upozornil na běžnou praxi firem v tomto státě a uvedl odstrašující případ, jako memento pro ostatní "postižené".
Pokud vím, staví se dál a i při realizaci dalších staveb se budou provádět IPO a to i na soukromých objektech. PHS rozhodně nejsou žádný technologický zázrak - o jejich skutečné účinnosti lze najít rovněž mnoho informací, těch nezávislých najdete ale opravdu jen pár.
A to je definitivní tečka.

A po té definitivní tečce by konečně mohly přijít nějaké fotky ze stavby...

Erwin: v zimní technologické přestávce moc fotek nečekejte, ale nic Vám nebrání nějaké pořídit a případně si k nim zajistit ještě relevantní informace - směle do toho
Z jihu sem i na neoficiální web chodí spousta lidí, přesto se našlo jen pár z nich, co přispívají. A popravdě ani není co moc fotit, současné stavby jsou fádní, unifikované, bez fantazie a nápadu ...no a pokud chce člověk vyfotit i to, co není moc vidět z vlaku, musí to projít po svých

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Simba: Zimní technologická přestávka se ještě včera nekonala (min. u Veselí), počátkem týdne dokonce byla denní výluka s NAD.
Unifikované a fádní určitě jsou, ale to jsou třeba "baťovské domky" taky. A přesto jsou součástí MPZ: http://bydleni.idnes.cz/bata-czr-/architektura.aspx?c=A111006_084 732_architektura_web

Simba: Baťa má svou stopu i na Sezimáku a zdejší domky byly stavěny velice rychle, levně (a často se říká, že životnost měšla být 30 let). Vše co nejjednodušeji s jednotným vzhledem kvádru: http://sezimovo-usti.cz/_turista/galerie/historicke2/large/18.jpg
Schopnost sžít se s tou unifikovanou, šedou novostavbou a najít aspoň nějaké výhody asi záleží na každém:


Tímto tuto mini-diskuzi končím. Nehodlám rozebírat, co Baťa udělal pro lidi a podobně. Pouze jsem poukázal na fakt, že stavět unifikovaně a relativně fádně není nic nového.

Kdy začne stavba druhého ostrovního nastupiště ve Veselí? Až na jaře?

Ještě by se hodil někdo, kdo by dokázal vysvětlit, co chtěl tou TZ básník říct.

Peťula: Ano, na jaře.

Simba 14. prosince: Jo, návrh je to pěkný, ale není to tak jednoduché, mám to sakra daleko, letos jsem tam vůbec nebyl, takže proto mám hlad po těch fotoreportážích, abych vůbec věděl co je tam nového. Jinak díky všem za fotky, které se zde objevily.

preju vsem klidne a prijemne prozite Vanoce v kruhu nejblizsich a nejmilejsich a alespon trochu kdyz ne o hodne lepsi novy rok 2014:

Připojuji se s přáním k Petrovi.

Tohle stojí za přečtení. První bílá vrána. Jak asi skončí? Skutečnost je ještě mnohem, mnohem horší...

Koryta 20 let modernizace koridoru a co dal.docx (324.4 k)

Zajímavá je tam zmíňka o nevhodnosti poloperonizace. Zde je namístě otázka jak v prostoru daného vývojem od postavení železnice umístit plně peronizovanou stanici a nezkazit ji skrze odebráním dopravních kolejí nebo kolejí manipulačních. Z tohoto pohledu mě poloperonizace nepřipadne jako špatný nápad.

Haldir: Pomerne jednoducho, na strane, na ktorej sa budujú jazykáče, sa odstráni perón pri hlavnej a bude sa jazdiť doboku Prípadne sa postavia stanice vzor Uhersko alebo stanice vzor Hoštejn. Prípadne sa to pojme poriadne a stanica bude náležitým spôsobom predĺžená a rozšírená (tak by sa hodilo riešiť napr. 2 generálne prúsery s názvami Letovice a Adamov, Březovú nad Svitavou vezmi čert)

Asdf
Další možností je dát peron mezi traťové koleje. Nebo vybudovat zastávku mimo stanici asi jako je Litoměřice město. Hlavně nelikvidovat manipulační a dopravní koleje, neprodlužovat stanice aby tam bylo spousta cesťáku jak si velmi často na to strojvedoucí stěžují. Senohraby jsou také plně peronizované.

Haldir: Ano, ale zrovna v těch Seno to bylo za cenu jedné SK a jedné manipulační.

Koudy
No právě. Proto mě nepřipadne poloperonizace tak špatný nápad. Kdyby se tam dal peron s podchodem mezi 1 a 3 kolej a u 4 vysoký perón, tak by to udělalo lepší službu než současný stav. Prostor pro oddálení 3 koleje dle mapy tam je.

Haldir: Problém je, že v prípade, častejšieho používania perónu medzi hlavnými SK a perónu ala Litoměřice město (ja som toto riešenie myslel tým Hoštejnom) nastane vzbura konštruktérov GVD, pretože v takých prípadoch je prakticky nemožné (perón medzi hlavnými SK), prípadne len za cenu vysokej prirážky pre Os (peróny mimo stanicu) v takej stanici predchádzať zastavujúci osobný vlak. Nedajbože aby sa začalo (konečne) častejšie vyhovovať rýchlej nákladnej doprave a organizovať predchádzanie osobákov nielen rýchlikmi a expresmi, ale aj NExami...

Predlžovanie stanice nemusí znamenať nové cesťáky, a keď aj, tak existujú rôzne prostriedky (indikátory, budovanie ETCS), ako toto riešiť.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Haldir: Z tohoto pohledu mě poloperonizace nepřipadne jako špatný nápad.
Na poloperonizaci dneska zapomeň, protože v jednom směru nemá peróny TK+550 mm.

Hajnej: Plus sa na jazykáčoch dosť obmedzene nechajú nastupovať a vystupovať vozíčkari.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Článek je zajímavý, ale neřekl nic, co minimálně všichni rozumní už dávno neví. Navíc je to jen další výkřik do tmy, kde nic a nikdo není. Bohužel, schválené projekty už nikdo nezmění.

Simba:
Možná jsem přílišný optimista, za výkřik do tmy to nepovažuji. Už jen proto, že to zaznělo na konferenci Železnice 2013: http://www.sudop.cz/uploads/files/601_sudop-pozvanka-2013-bez-ore zek.pdf Celkem by mne zajímala diskuze po tom příspěvku

Asdf: obávám se, že máme nějaké termínové nedorozumění - jazykové nástupiště je u nás to mezi kusými kolejemi.
Jinak vysouvání peronů na záhlaví stanic je jedna z cest, jak řešit nemožnost vecpat do stanice potřebný počet ostrovů. Samozřejmě s sebou nese negativa v podobě ztíženého předjíždění Os něčím jiným (tady to jednoznačně chce centrální ovládání dveří), ale na druhou stranu to může významně přiblížit peróny k obci. Celé je to o kompromisech a ty se musíme naučit hledat, žádný učený z nebe nespadl.

K článku jako takovému: jeho rozsah (daný účelem použití) toho neumožňuje o moc víc, než problémy vyjmenovat, a je dobré na těch 20 let pohlížet jako na určitý proces hledání a vývoje. Pak se ukáže, že jsme se část těch problémů za tu dobu naučili řešit.
A nezapomenout na to hlavní, co tam bylo řečeno - jednoznačné pozitivum je to, že se s těmi tratěmi začalo něco dělat a že se to dělá soustavně, a to v podmínkách prostředí, jaké tu jsou.
Takové silnice dopadly o hodně hůř - D8 se vleče ve Středohoří, Pražský okruh taky pořád není (na Jižní Stojku - to není překlep, ale vystižení stavu - koukám každý den z okna), chybí R35...

Hajnej: Ja to poznám ako obecný termín pre všetky klasické úzke úrovňové nástupištia, ale možno to je len zaslepenie nejakou miestnou hantýrkou z okolia PB.

Takové silnice dopadly o hodně hůř - D8 se vleče ve Středohoří, Pražský okruh taky pořád není (na Jižní Stojku - to není překlep, ale vystižení stavu - koukám každý den z okna), chybí R35...
Ano, také mě fascinuje, že za současného stavu, když člověk jede z D8 na D5 je nelepší jet po Jižní spojce, pokud je ta ucpaná, tak dokonce po vnějším okruhu.

Simyv: ano, vím, dokonce tam byl příspěvek o právě dostavěném úseku VoBen, nepochybně bylo chvály až do nebes. Tak či onak, došlo jim leccos ještě relativně brzy
Zde např. fotoreportáž

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Další možností je misto některých stanic používat spojky na trati, tedy nhradit jednu stanici nekolika odbockami. Pocet odbocek a jejich umisteni zavisi na vyhledovem GVD. Toto se pouziva v Rakousku a Nemecku. Zkratka trate stavet a optimalizovat podle pozadovaneho GVD, vcetne rezerv na mimoradnosti. Dnes je docela nezadouci predjizdet osobaky v nacestnych stanicich.. a je zadouci vsechny vlaky co nejmene zastavovat z dopravnich duvodu.

Qěcy: Ja myslím, že minimálne nie je nežiaduce predchádzať osobný vlak nižšej kategórie osobným vlakom vyššej kategórie v stanici kde oba zastavujú, tiež nie je nežiaduce predchádzať osobný vlak v taktovom uzle (často sa kryje s predošlým), atď.

Stavať trate podľa uvažovaného GVD je pekné, ale treba na to mať a) koncepciu b) stály prísun peňazí c) stále prostredie d) maximálne segregovanú infraštruktúru

Nad (ne)(s)plnením týchto podmienok v ČR možno diskutovať celé dni.