Před časem tu byla diskuze u zkratkách ČSD, Č.S.D., nebo č.s.d.
Tak zde je další :

Ale zkratka č.s.d. znamená i česká severní dráha. Mám někde kopii dopisu a ten končí razítkem "traťovky", která byla blíž ku Praze. Staniční razítko taky znám, ale tam je to německo / česky - BNB / Č.S.D.

V zimním čase, když za okny je hodně sněhu a v práci se musím brodit sněhem a mrazem, tak opět mě napadají otázky ohledně parních sněhometů ČSD. Poslední diskuze zde byla na toto téma roku 2008 a 2009, ale ne tak plodná – až na ty fotky!. Fotky jsou hezké, ale přesná identifikace sněhometů i jejich technických údajů je stále problémem (tedy aspoň pro mě).
Parní sněhomety ČSD a jejich otázky.
SM 01 (ex 775.002 DR, Henschel r.1943, kotel č.27157 – skutečný výrobce byla firma Atelliers Metallurgiques La Sambre):
1944 z výroby předán DR Generaldirektion der Ostbahn, Krakau
1946 Liberec
1948 výtopna Česká Lípa
17.12.1952 GO oprava dílny Č.Třebová
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM01)
30.6.1954 předán z LD Česká Lípa pod TD Česká Lípa
22.5.1955 domovská stanice Česká Lípa, TD Č.Lípa
28.10.1955 provedena 3-letá prohlídka kotle
12.11.1955 roční prohlídka kotle v LD Česká Lípa
1.3.1962 domovská stanice Česká Lípa

SM 02 (ex 700.635 DR, r.1943 – zde chybí k přesné identifikaci tovární-výrobní číslo sněhometu, což je shodné číslo s továrním číslem kotle sněhometu – snad některý z čtenářů doplní?)
x.x.1944 dislokován DR - BW Chomutov
x.x.1952 dislokován ČSD Lokomotivní depo Chomutov
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM02)
x.x.1954 dislokován ČSD Traťová distance v Karlových Varech
22.5.1955 domovská stanice Chomutov, TD Chomutov
1.3.1962 domovská stanice Karlovy Vary d.n.
x.x.1988 odstaven ve stanici Stránčice (majetek Podblanický klub)
x.x.2003 převezen do Muzea ČD Lužná

SM 03 (ex 730.604 DR, též č.28, Henschel r. 1934 (!!!), tovární číslo 22360) – tento stroj je zajímavý tím, že je nejen odlišný od ostatních, ale jedná se o poslední vyrobený v původní nezjednodušeném provedení – tedy jednotná výroba od roku 1941. To je ale problém v získání technických údajů které jsem o něm nesehnal – snad někdo z Bratislavy doplní základní technické údaje o vozidle, parním stroji, parním kotli? – ani na internetu nejsou tyto údaje dostupné – zajímají mě právě ty původní údaje než byly zjednodušeny od roku 1941.
1934 z výroby přidělena DRG Reichsbahnzentralamt Berlin
X.3.1946 přidělen do výtopny Jihlava (od ŘSD Praha odd.C)
1946 přeznačen na evidenční číslo "28"
X.2.1947 pracovní nasazení při odstranování sněhové kalamity na Vysočině
12.9.1947 hlášení výtopny Jihlava o stavu sněhometu a jeho použití
31.12.1950 evidován ve výtopně Jihlava
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM03)
22.5.1955 domovská stanice Jihlava, TD Jihlava
1.3.1962 domovská stanice Jihlava
2.10.1970 evidován u TD Jihlava - deponován LD Jihlava - kotlová prohlídka
29.10.1970 předisponován z Jihlavy do TD Olomouc - stanice Hanušovice
x.x.1988 převezen do železničního muzea Bratislava

SM 04 (ex 724.003 DR, též č.1, Henschel, r.1941 - zde chybí k přesné identifikaci tovární-výrobní číslo sněhometu, což je shodné číslo s továrním číslem kotle sněhometu – snad některý z čtenářů doplní?),
1946 ŘSD Bratislava
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM04)
22.5.1955 domovská stanice Bratislava východ, TD Bratislava
1.3.1962 domovská stanice Bratislava-východ

SM 05 (ex 730.603 DR, též č.2, Henschel r.1942, zde chybí k přesné identifikaci tovární-výrobní číslo sněhometu, což je shodné číslo s továrním číslem kotle sněhometu – snad některý z čtenářů doplní?),
U tohoto je problém v zápisu počtu náprav – 4 nápravy frézy. To ale nesouhlasí s rokem výroby, když poslední 4 nápravové frézy byly vyrobeny roku 1930. Ty 4 nápravy uvádí oba předpisy D12 z roku 1955 i 1962. Možná jen omyl úředníka při zápisu.
X.3.1948 ŘSD Košice
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM05)
22.5.1955 domovská stanice Spišská Nová Ves, TD Sp.Nová Ves - uvedeny 4 nápravy (!)
1.3.1962 domovská stanice Margecany - uvedeny 4 nápravy (!)
x.x.1975 zrušen

SM 06 (ex 775.003 DR, též č.20, Henschel, zde chybí k přesné identifikaci tovární-výrobní číslo sněhometu, což je shodné číslo s továrním číslem kotle sněhometu, ale i rok výroby – snad některý z čtenářů doplní?)
1945 ŘSD Olomouc
5.4.1954 předán od odboru LD pod odbor TD (přečíslován na SM06)
22.5.1955 domovská stanice Opava, TD Šumperk
1.3.1962 domovská stanice Hanušovice

Ale ČSD měly i tu čtyřnápravovou frézu – i když neprovozní.
700.581 DR Henschel t.č. 20447 r.v. 1924 2'2'h2 tendr 2'2'T 21,5
1924 z výroby přidělen DRG - RBD Königsberg
1938 RBD Königsberg
1945 ohořelý vrak (?) - zůstal po DR
X.X.1950 zrušen - odstaven dílny Plzeň
6.4.1956 prohlídka kotle zájemcem k odprodeji v dílnách Plzeň
18.8.1956 prodán kotel n.p.VIGONA Svitavy závod Heřmanův Městec

Prosím vážené čtenáře o doplnění požadovaných přesných údajů. Děkuji.
Pokud ze čtenářů mě někdo poradí abych si raději koupil knihu: "Die Dampfschneeschleuder der Bauart Henschel und ihr Einsatz" Autor Lothar Berger, Transpress 2003 – tak jsem již tak učinil kroky k jejímu shánění, ale v zemích koruny české jest nedostupná.
Ale jak to znám, tak ne vždy jsou v těchto knihách všechny údaje požadované a uvedené. Také výrobní přehledy firmy Henschel nejsou vždy přesné a provozní nasazení u DR není přesně doloženo. Všichni uvádějí jen provozní číslo DR (což je přidělováno podle obvodů ředitelství) a jen rok výroby – ale tovární číslo nenapíšou – což je důležitým vodítkem k identifikaci sněhometu Henschel. Ani internetové zdroje v největší studnici – tedy v Rusku – příliš mnoho toho nenapovídají.

Vzpomínám, že SM 02 byl před chátráním ve Strančicích - někdy okolo r. 1980 (jako již vyřazený) odstaven na vlečce Teplárny Malešice (patrně zásluhou lidí okolo "papouška" 477.043). Někde bych možná našel fotku, pořízenou zpoza plotu teplárny, na které již má na jednom boku vylámaná prkna obložení skříně.

Nejsem odborník na sněhomety, ale dle mých fotografií byl SM 06 původně určen pro Skanzen ČT. Snímky z 31.12.1984 v depu Česká Třebová.



výřez:

Pokud mě paměť neselhala, tak ve Stránčicích byl pluh původně ze Šumperka SM 06. Již v Malešicích zbaven výrřevy. Další zachovalý pluh majetkem NTM SM 02 pochází z TD K. Vary. V přehledu se o něm vůbec nehovoří.

Takže SM 02 TD K. Vary, pak NTM Praha.
SM 06 Šumperk, pak skanzen Č.T. a následně Teplárna Malešice a Stránčice. Prvotní rozdíl při pohledu - SM 02 má stále na čelní straně namontované v přepravní poloze křídla k určení šířky záběru sněhové vrstvy a příčník s nárazníky. SM 06 je má snad demontované v tendru.

Potvrzuji, že ex. strančický sněhomet je šumperský SM06. A myslím, že do dnešního šedivého dne se hodí trocha barev.


(Příspěvek byl editován uživatelem kpka.)

Děkuji za Vaše první odpovědi a foto.
Tímto tedy opravuji svůj text, neb jsem nevěděl!
Takže ten v Lužné je SM06.
A v NTM je SM02 – ale v jakém je stavu, kde je uschován či bylo by foto? Totiž seznam vozidel NTM je jaksi nedostupný.
Stále ale chybí jejích výrobní čísla k lepší identifikaci.

Ten sněhomet NTM bude asi v hale v Čelákovicích.

SM 02 Čelákovice, hala ŽM, kompletní, včetně křídel, s osazeným transportním čelníkem.

Bw_Ig : Bohužel Vás není možno kontaktovat :-(

Polabský - ak by ste mali niečo na doplnenie, čo nie je tajné, tak i ja by som mal záujem.

Sněhomety
SM 01 ex 775.002 byl veden 12/1945 výt.Liberec jako 775.002 + tendr 775.002 s poznámkou kotel 27157 Dugov-Braumis-Amstedoram, mám i poznámku kotel č.687 a výroba Henschel 1943 ; 12/1950 výt.Liberec, vede ho řsd HK a potom do r.1960 SD Praha
SM 02 ex 700.635 byl veden 12/1945 výt.Cheb jako 700.635 + tendr 700.635, výroba Henschel 1943 ; 12/1950 výt.Chomutov, vede ho řsd Ústí n.L. a do r.1960 SD Ústí n.L., SD uvádí poznámku "musí být tlačen"
SM 03 ex 730.604 byl veden 12/1945 výt.Dolní Lipka, výroba Henschel 1943 ; veden řsd Brno kde dostal číslo 28 (po vyřazeném tlačném pluhu), 12/1950 výt.Jihlava, kolem roku 1950/1 úředně přidělen SD Bratislava, kde byl veden do roku 1960 (SD Bratislava převzalo část území po zrušeném řsd Brno)
SM 04 ex 724.003 též SŽ 1 - Henschel 1941 - veden řsd Bratislava a SD Bratislava do r.1960
SM 05 ex 730.603 též SŽ 2 - Henschel 1942 - veden řsd Košice a SD Košice do r.1960
SM 06 ex 775.003 - ve 12/1945 výt.Olomouc, pod.v. Bludov , označen č.20 (po vyřazeném tlač.pluhu ČSD), veden řsd Olomouc a SD Olomouc do r.1960 ; poznámka SD "musí být tlačen"

ohořelý vrak sněhometu č.20447 ve 12/1945 výt.Plzeň, oficiálně zrušen k 30.10.1950

No vida. Já ho mám ještě se dřevem

Takže teď už vím, že je to SM 02. Díky.

Na fotu sněhomet ještě odstavený ve Varech, který byl SM 02, s porovnáním foto Malešice vypadá trochu jinak (nápisy). Časová posloupnost SM 06 také nějaká divná, jak textem, což ještě ujde (ČT, Malešice, Stránčice), tak hlavně foto (Malešice - pokud to tedy není 02 ale 06, ČT, Stránčice), tedy mám v tom hokej ...

Uskutečnění některých plánů trvá často poněkud déle, než bylo v úmyslu. U toho v posledním řádku to bylo přesně 70 let. Ty nad ním až v dalším století ?

735: za roky se povedly dva body , takže je co dělat

735 uvádí 70 let - což by nasvědčovalo tomu, že spis je z období Protektorátu. Ale snahy přidat 3. či 4. kolej na "ferdinandce" jsou mnohem staršího data, už před 1. světovou válkou. Za 1. světové války se dokonce začalo stavět, pro stavební drážku bylo vyrobeno 10 úzkokolejných lokomotiv řady A (později u ČSD U 25.0).

Zpáteční jízdenka 3. třídy do Úštěka byla prodána 21.dubna 1945, zpáteční jízdenka 2. třídy do České Lípy 29. května 1944.

Adolf_bleichert 301: Ještě tu chybí vysvětlení, že Drum = do roku 1938 Drum-Drmy, 1945 - 52 Drmy, od r. 1952 Stvolínky.

Add. Hank
Obávám se, že vysvětlení není zcela přesné, nicméně zdrojem je nejspíš kniha Zd. Šindlauera Severočeská transverzálka. Pokud budeš hledat např. v Ročenkách st. a soukromých drah ČSR Drmy tam nejspíš nenajdeš, určitě ne od ročníku 1926 výše, tam jsou jen Stvolínky.
Historický lexikon obcí hovoří následovně:
STVOLÍNKY v r. 1869-1880 pod názvem Drmy obec v okr. Litoměřice, v r. 1890-1910 pod názvem Drmy obec v okr. Česká Lípa, v r. 1921-38 1945-1980 obec v okr. Česká Lípa, 1.7.1980-30.6.1990 část obce Kravaře v okr. Česká Lípa, od 1.7.1990 obec v okr. Česká Lípa

Adolf_bleichert 302: Ano, čerpal jsem opravdu ze Šindlauera. Děkuji za vysvětlení.

Předpokládám však, že za Tisícileté říše, co v Sudetengau trvala celých 7 let, se to tam skutečně oficiálně jmenovalo Drum.

zdraví
hank

Statistický lexikon obcí Československé republiky z třicátých let minulého století

Sněhomety:
Mám jednu drobnost ke sněhometu, který byl koncem 80. let v Čelákovicích. Jezdil jsem tam tehdy pomáhat a Ing. Bek říkal, že tento sněhomet má kotel z lokomotivy řady 413.2, bohužel jsem se nezeptal na inventární číslo, ale udělal jsem si tehdy alespoň poznámku do atlasu parních lokomotiv.
Pokud je to pravda, tak pozor na výrobní číslo kotle od výrobce x dnešní stav.

Kotel z Děčínské 413.222 byl opravdu použit pro jeden ze sněhometů, ale že by zrovna na pluh v Čelákovicích si nejsem jist. Pliuh měl kotelní štítky ještě, když byl odstavený v žst. Čelákovice. Jednalo se o kotel výrobou v Holandsku, pokud se dobře pamatuji, někde jsem měl ta čísla poznamenaná, ale kde?

Pánové kolegové "ZR" a "čtenář" vy zde uvádíte zcela zajímavé a podstatné informace. Jen je doložit fakty. Pokud jsem zhlédl dokumenatci lokomotiv 413.2 tak ten kotel tam prostě nejde uložit do rámu sněhometu. Musela by se zkrátit trubkovnice (válcový kotel) a šířka skřínového kotle nějak nepasuje do uložení sněhometu. Velikost výhřevné plochy také nějak nejde na výkon panrího stroje, což by kotel "nevydýchal".
Nicméně děkuji za dost podstatnou informaci.
Ještě k sněhometům:
Při hledání prapůvodu principu sněhové frézy jsem se dostal do Německa, odtud do severní Ameriky, dál do Kanady až jsem zde skončil u zubaře. Pokud se Vám to zdá divné, tak za vynálezem sněhové frézy stojí zubař. Aneb cesty vynálezů jsou nevyzpitatelné. Ještě že v Kanadě mají dokonalou digitalizaci původních spisů patentového úřadu z roku 1870 a pozdější. Fakt dokonale ulehčené hledání.
K sněhometům Henschel u ČSD mám ještě několik další zásandích otázek na které hledám odpovědi. Ona i již nasaná dla a člányk o sněhometech nejsou až tak jednotná v popisu či technikcých údají. O provozních údajích za DRG/DRB vůbec nehovořím - to je fakt těžké.
Zde poprosím čtenáře zdali by také nemohli uvést provozní nasazení sněhometů v dobách kdy si je pamatují (něbo to mají někde opsáno), tedy 60 a 70.léta. Něco již bylo v diskuzi v letech 2008 a 2009, ale u fotek nebyla datace ani místopis.
Děkuji předem.

Nedomnívám se,že ve vašem úvodním vstupu z 27.1.2013 by byly nějaké špatné údaje. V dislokaci vycházíte zřejmně z předpisu D12 a jeho předchozích a následných vydání. Číslování před rokem 1954 pochází z dokumentu MD 4575/54 z roku 1954 takže těch pár poznámek co jsem napsal pochází z mých vzpomínek. Bohužel, pluhy a jeřáby byly a jsou na konci zájmu fandů. Zaplať bůh, že v sedmdesátých letech někdo o toho Henschla ve Varech projevil zájem a vzal ho do NTM hned po odstavení z provozu. S parním jeřábem z Veselí n.M. to bylo už horší, vše ovlivňoval nedostatek místa.

čtenář:
je možné, že jsem ohledně toho kotle něco špatně pochopil (Ing. Bek mohl myslet jiný sněhomet a já si to spojil s Čelákovickým, vedle kterého jsme zrovna stáli), ale bral jsem to tehdy, že mluví právě o něm. Tehdy mi to bylo lhostejné, já měl v oblasti železnic myšlenky jen pro parní lokomotivy.

Bw_Ig:
Při stejné příležitosti vzpomínal Ing. Bek o tom, jak zažil provozní nasazení sněhometu. Pamatuji si to pouze útržkovitě, takže to nemá bohužel žádnou hodnotu. Bylo to někde kolem Aše, druhá polovina 60. let, nebo těsně začátek 70. let. Byl sunut minimálně dvojicí nulkových karkul (T 444.0), pro spojení se používal telefon (ale nepamatuji si zda s lokomotivou, nebo s topičem sněhometu). Vzhledem k pečlivosti Ing. Beka, si myslím, že by se z této akce dalo najít v jeho pozůstalosti určitě několik fotek a to včetně datumu.

Jinak v časopise Železničář vycházel v 80. letech seriál, nevím zda Zkamenělé okamžiky, nebo něco podobného, ale určitě tam byla fotka sněhometu v akci (mám ji před očima, ale ty časopisy mám schované jinde než jsem), byla to vzpomínka na strojvedoucího, který to vyfotil. Možná chybně, ale odhaduji to na východní Čechy.

Jinak v sekci Tratě v Karlovarském kraji jsou i znalci parního provozu a dávají tam občas zajímavé fotky parních mašin. Možná by nebylo od věci tam dát dotaz.

Pár obrázků ruského pluhu pro ty, koho to zajímá.

Včera jsem dostal od kamaráda zákeřnou otázku:"Nakolik využívali Američané k přepravě vojska a techniky služeb ČSD v roce 1945?"

Je někdo schopen na to stručně odpověď??

(Příspěvek byl editován uživatelem M_k.)

Mk : zkus se zeptat na portále Palba. cz tam Ti někdo učitě odpoví

Vážený pan Golda, musím vám hluboce poděkovat za tak kvalitní knihu. Díky pozitivnímu přístupu prodejce jsem se dočkal i já na provinčním městě vaší knihy. Smekám nad vaší grafickou úpravou. Při pohledu na plány a výkresy jsem si uvědomil kolik to stálo vašeho času je jen vyčistit. Některé plány jsem již viděl (v archivech) ve fyzické podobě a vím v jakém byly stavu, než jste je vyčistil. Vím o čem mluvím. Tu grafickou práci (u své sbírky) také dělám i hodiny než odstraním z jednoho plánu „nepatřičný šum“. Blahopřeji a přeji Vám hodně pevnou ruku v dalším grafickém a vydavatelském počinu.
Ted něco slov k autorovi a textu. Je škoda že se autor zaměřil jen na zdroje v Praze přístupné. Totiž v Moravském zemském archivu Brno je několik fondů přímo k tématu, tedy výrobě kolejových vozidel a výrobců.
H863 První brněnská strojírna, s. p., Brno
H1010 Královopolská strojírna, s. p., Brno
H999 Strojírny, a. s., dříve Breitfeld - Daněk a spol., závod Blansko
H1000 Českomoravské strojírny, a. s., Praha, závod Blansko
G663 Sbírka dokumentace Adamovské strojírny, s. p., Adamov
Problémem ale je, že část z nich je neinventarizovaných, tedy veřejnosti nepřístupných. Například právě fond G663 obsahuje (po prokousání se množstvím sociálně-socialistické propagace) dokumentaci i obrazovou např. výroby tendrů pro MAV v Adamově a foto celých provozů továrny a výroby z let 1900 - 1930.
Pár větami v knize je uvedeno že výrobu hnacích kolejových vozidel zde prováděla i Královopolská továrna. Škoda že toto téma nebylo ve rozvinuto i s patřičnou dokumentací výroby parních vozů.
Pak je nutné poupravit určitý text. Opravami lokomotiv a vozů se nezabývala jen Zbrojovka Brno. Totiž v Brně byla tzv. malá brněnská kartelová dohoda kde zakázky oprav kolejových vozidel si pak vnitřně převáděly i do Královopolské. Stačí nahlédnout např. do některé knihy objednávek Královopolské.

Také výroba motorového vozu M 221.001 přisuzovaná Adamově byla rozdělena a to vozovou skříň vyrobila Královopolská.
To bylo jen na okraj. Jinak kniha – vynikající.

Prosím jakou knihu tu chvalite. Nebo jsem některou knížku takzvaně přehlédl. Díky.

Rtep:
první v pořadí:
http://www.pragomodel.cz/liter.htm

TO Jindřich Rosa děkuji Vám mnoho za informaci o knize opravdu jsem ji nepostřehl a proto včera i zakoupil. Mohu se pouze ztotožnit s výše uvedeným příspěvkem. Vřele doporučuji.
Děkuji PH

Kupujte, chlapci, kupujte, tak se mi to líbí, čím rychleji se vyprodá 1. díl, tím dřív bude mít p. Golda kulatý na vydání druhého...

Když už jste to tady nakousli, musím také přispět k chvále grafiky i tisku knih vydávaných u pana Goldy. V porovnání s ostatními vydavateli (nejen) železniční literatury jsou kvalitou o mnoho výš - což se netýká jen výše zmíněné monografie, ale také třeba publikace "História železníc na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi". Naopak na opačném pólu v hodnocení je taktéž ještě relativně nová kniha "150 let železniční trati Praha-Smíchov - Plzeň - Furth im Wald" z nakladatelství Starý most...takhle zoufalou kvalitu a tolik rozrastrovaných snímků jsem snad ještě neviděl...opravdu bída...

ad hank - ale to ten druhý díl musí autor nejprve dopsat. V pátek jsem s autorem mluvil, tak vím jak to vypadá.

Zdepa 1418: ...studená sprcha. Někde o x příspěvků výš tady byla nějaká hláška, že to je hlavně otázka peněz...
No nic, budeme dále trénovat trpělivost, podobně jako s M. Krejčiříkem a jeho nádražími, a doufat, že se toho ještě dožijeme... Někteří už nejsme mladí ani zdraví kluci.

No ale konec cynických narážek. Často závidím Němcům, Rakušanům a německy mluvícím Švýcarům, jaký mají výběr literatury, a když už něco neseženete nové, tak to aspoň mají vždycky nejmíň dva internetové antikvariáty. Za všechny uvedu aspoň Dumjahna, kde jsem už nechal hříšné peníze. (Raději teď nemluvím o cenách.) Každá lokálka má zpracovanou svoji historii (některé i víckrát různými autory), každý zájmový spolek vydává knihy, monografie nebo aspoň nějaké občasníky. Internetových stránek k tématu je přehršel a ani na historických materiálech jejich držitelé nesedí tak úzkostlivě jako tady, takže když už mají nějaký důvod nevyvěsit třeba určitý výkres na netu, aspoň na ten net napíšou "je to k mání za tolik a tolik tam a tam". (A někdy stačí někam poslat SMS nebo nějaký směšný obnos a získáte úplné perly. Takhle jsem přišel třeba k nádherným digitalizovaným výkresům historických německých vozidel.)

A to ani nemluvím o běžící digitalizaci veřejných knihoven a státních archivů. Takže třeba Bádensko-Württembersko otevřelo digitalizovaný archiv normálií železničních pozemních staveb. Z Vídně se dají legálně stáhnout všechny ročníky Die Lokomotive (naskenované včetně rukopisných vpisků v češtině - zřejmě památek na české badatele, kteří to tam študovali in natura v knihovní čítárně). Atd. atd.

Na druhé straně u nás to často dopadá jako s kafemlejnky (než by se ty dvě party dohodly, radši vydala každá svou knížku...), o původu některých "sbírek" a dodržování autorských práv škoda mluvit, zatímco když na druhé straně někdo autorská práva dodržuje, tak ho neználkové, kteří si neumějí přečíst autorský zákon, napadají za jeho údajné porušování. A to všechno ke škodě čtenářů a budoucích generací.

No zkrátka škoda mluvit. Tak už radši mlčím.

ad hank - není dopsat, jako dopsat. Pokud se začíná z ničeho, je to na dlouho. Pokud už je něco, kam se přidává, tak je to jednodušší...
Ale platí stará pravda, že peníze jsou až na prvním místě...

Česká stavba lokomotiv :

735-Taky pěkné téma..Znalci zde by snad mohli doplnit moje mezery.Možná na poslední chvíli jsem se rozhodl zdokumentovat jednu technickou zajímavost v Chocni.Pozorný cestovatel si po výjezdu "z tunelu" po pravé straně všimne omšelého domku s rysy architektury StEG(?).Co vím já - čerpací stanice vody pro vodní jeřáby ve stanici - z čerpačky šlo potrubí přes most do nádrže vysekané ve skále! odkud šla voda samospádem do stanice..Muselo to fungovat ještě v 90.letech před koridorizací neb poslední vodní jeřáb ještě fungoval..při demontáži starého mostu si též vybavuji jakési potrubí..Ještě jednu starší vzpomínku mám cca v 80.letech stál ještě jeden vodní jeřáb v skupině kolejí blíže k depu - měl ozdobně drážkovaný stojan..no a pak jsem ho zahlédl v hromadě šrotu v českotřebovském depu..V druhé polovině domku byl byt..Nyní jsou jediní obyvatelé dvě kočky..a vše železné zmizelo..Pokud by tu měl někdo něco na upřesnění,rád si počtu..




(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)

A ještě něco z tratí StEG..Náchodské vodárně zbývají poslední týdny..

Chtěl bych se zeptat, existuje nějaký obrazový materiál a čtení k architektuře ČSD za první republiky? Zajímá mě především styl použitý na úseku ze Vsetína do Bylnice, trať otevřena v roce 1928. Děkuji za jakoukoliv odezvu!

Něco bylo naznačeno v literatuře k výročí uvedené tratě.Všeobecně budete muset asi vydržet až se k tomuto období dostane p.Krejčiřík s jeho seriálem knih o architektuře našich nádraží..

MigoŠ
Něco by bylo i tady...http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu /29532424297-ze-vsetina-do-bylnice-ve-20-minutach/

Pak existuje také kniha o Josefu Dandovi, který v této oblasti realizoval stanici Teplice nad Bečvou. A snad také Hranice, ale ty až později.

Děkuju za odpovědi, asi budu moset počkat nebo zkusit místní archivy.

Pan Josef Danda mi asi moc nepomůže, budovy v Teplicách a Hranicách vypadají moderněji. Ale děkuju za tip.

Všiml jsem si jedné zajímavé věci v Hledání ztraceného času. Líbí se mi atmosféra celého toho dokumentu mimochodem, všade sa maká...

Mrkněte na výsek z HSČ, rok 1928:
http://img9.ceskatelevize.cz/program/porady/873537/foto09/2953242 4297_1.jpg

A teď zde nádražní budova kolem 1930:
http://www.vsetinvobrazech.cz/1930-vlakove-nadrazi-vsetin_1163.ht ml

Vsetínské nádraží teda prošlo rekonstrukcí už na přelomu 20. a 30. let.

Migošu, jestli myslíš ten styl co majů třeba strážní domky na bylnické, tak něco ti pošlu. Taky jsem měl v plánu je stavět na kolejiště

Dobrý den, mám dotaz ohledně koněspřežky Č.Budějovice-Linz, jestli někdo nevíte nějaké přesnější odkazy na stavitele této dráhy resp. jestli ještě kdo z inženýrů/stavitelů na této výstavbě podílel.dík

Promiňte, ale na tohle se nedá reagovat jinak než hezkým okřídleným : "hledej šmudlo". O této koňce bylo popsáno už mnoho papíru. O hodně víc než o její lánské sestřičce. Divím se že to internetové vyhledávače nenašly....

Loni na počátku léta jsem si v obnovené stanici Kerschbaum (s muzejním koňským provozem) za 10 Euro koupil dvojjazyčný Lexikon koněspřežních železnic - viz nabídka na http://www.pferdeeisenbahn.at/index.php?page=buecher-video protože u nás už byl vyprodaný.

Pod vedením znalce jsme tehdy absolvovali dosti náročnou (cca 25 km) celodenní železničně-archeologickou túru z Rybníka do Summerau pokud možno důsledně po trase někdejší koněspřežky, která se tu už hodně odklání od nynější železnice. Mnoho zajímavého tam bylo vidět. Pro ilustraci - pozůstatky v bezprostřední blízkosti státní hranice jsou vyfoceny třeba zde: http://www.oberegger2.org/ada/spurensicherung.htm

Prosím,nemá tu náhodou někdo kvalitnější foto vodárny v Zámrsku,příp. pohled zezadu nebo výkres či náčrtek?Díky moc.

Pánové mám dotazy na dílo Ostře sledované vlaky.
Samotný název ostře sledované vlaky - to byl oficiální název, nebo je to lidové označení pro transport, nebo je to pouze literární licence?

A samozřejmě razítkování. Opravdu se to stalo? V jednom rozhovoru s panem Hrabalem je, že se to mělo stát v Byšičkách, ale to je osada o cca 10. chalupách, kde mohlo být maximálně hradlo, nebo hláska v traťovém úseku Čelákovice - Lysá nad Labem. Nebo se mělo jednat o stanici Byšice na trati Praha - Turnov?
Jsou známá pravá jména razítkovače a razítkované? Bylo z toho nějaké popotahování za zneužití služebních pomůcek pro zábavu a nepředpisové využívání fondu pracovní doby?

A ještě. Když jsem byl v Kostomlatech nad Labem tvdil jeden starý pán, že dřevěná bouda stojící u stanice (ve směru od Prahy před staniční budovou) je holubník skutečného pana přednosty. Je tomu tak?

Alfe mám dokonce model v HO a v N. Svého času jsem tuto vodárnu ofotil celou dokola právě kvůli modelu, včetně detailů. A to se tenkrát o demolici vůbec nemluvilo. Když vydržíš, vyhledám podklady i fotky.




Modely jsem poměrně rychle našel a nafotil. Oba jsou z papíru, nejsou dokonalé. Podklady jsou někde doma mezi materiály pro bývalý kroužek.

(Příspěvek byl editován uživatelem Past.)

Nojo,dík.Já nespěchámnarazil jsem na svoji fotku,mám asi 2-3..tak jsem si říkal co kdyby..Vzpomínky na dobu předkoridorovou..mech.závory v Uhersku atd..

ZR: pokud se týká " fondu pracovní doby" tehdy to byl neznámý výraz , ještě já jsem to zažil u dráhy zhruba 25 let po válce , že když jsi měl svou práci hotovou a v pořádku tak jsi tě nikdo nevšímal co děláš , když to šlo taky jsem v práci chodil za holkama nebo ony za mnou, vůbec nejkrásnější doba práce u dráhy

Zajímalo by mně něco málo o historii již zrušené trati Březno u Chomutova - Prunéřov.Kdy vlastně byla zrušena? A zastaven provoz? Jaké vlaky tam jezdily?