Past: Na těchto a podobných "strojích", pákovkách, vzniklo požehnaně úrazů většinou lidí, kteří se na ní učili jezdit nebo s ní měli minimální zkušenost. Měl jsem za to, že už dosluhují.

Akumulátorové vozíky.
Zdroj: Motorové dopravní vozíky - Nadas.
AP 522

AP 1522

EPV 2002 V

Na těchto a podobných "strojích", pákovkách, vzniklo požehnaně úrazů většinou lidí, kteří se na ní učili jezdit nebo s ní měli minimální zkušenost.

Ono stačilo, když drhly šlapky, protože to brzdí nikoliv stlačením, ale uvolněním pedálu. No a když se odmítl zvednout, tak jsi buď musel seskočit a zdrhnout, nebo se pokusit zabrzdit protiproudem. Oboje je docela o tlamu. Něco jsem si s ještěrkou užil ve fabrice . Ale proti tahání ručního paleťáku to pořád byla bomba, na rovném terénu navíc ještěrka v pohodě utáhne i vlek od traktoru nebo roztáhne multikáru...

353 > ... a nebo když se s ní s nákladem zajelo na nezpevněnou plochu a ona se v drobném štěrku zahrabala až na "břicho"
Mě to s "pákovkou" bavilo mnohem víc než s "volantem". Prima stroj

Na nekonečných pláních prérií divokého západu stále žije a pracuje malé stádečko AP 522...

Copak roztahovat multikáru, ale někteří s tím tahali i vagóny... (Jednou to skončilo špatně.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.)

Někde jsem viděl prospekt firmy Křižík a ČKD ze začátku 30.let na dané téma. Něco bylo i v pojednání, když se otvíralo nákladové nádraží na Žižkově. Jen pro zajímavost, vím o dvou místech, kde "ještěrku" přestavěli na úzkorozchodou lokomotivu

Vladimír_b > Já vím o jednom expertovi, kterému chípla M131čka. Měla pokažený startér a než to zjistil, tak mu utekl vzduch, kterého měl proklatě málo. Byl u toho sám. Tak ji roztáhl pomocí lana a auta...povedlo se. Bylo to na zabití dotyčného a ještě že už je to promlčené

Dobrý večer, nevíte, zda je k dispozici nějaká publikace o tratích v ČR, které byly v plánu, ale k jejich realizaci již z jakéhokoliv důvodu nedošlo?

Pokud je mi známo, nic souhrnného na toto téma nevyšlo.

Pánové všem dodatečně děkuji za info o ještěrkách.

a proč se tomu vlastně řiká ještěrka?

Pro odpich jako u zvířátka ...

Nebo když se tomu ulomí kolečko, tak to přes noc zase doroste... ?

Podle záznamu v Kalendáři událostí na dnešní den připadá výročí:

17. října 1923
Výnosem ministerstva železnic č.j. 27291/1923 zavedeny Pamětní knihy železničních stanic (1940 zrušeny, po válce obnoveny)

Plešoun: ač to spolu přímo nesouvisí:

v roce 1927 ( s ročním zpožděním) byla ve Znojmě konána jubilejní zemská výstava a při té příležitosti byla vydána také pamětní kniha. Viz úryvek ze staniční kroniky žst. Znojmo (zajímavý je zejména druhý odstavec):

"K zahájení výstavy vydal s pomocí městské rady ve Znojmě a Ministerstva kultury kustod znojemského muzea, ředitel Antonín Vrbka slavnostní spis „Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926“ / „Pamětní kniha města Znojma 1226-1926“ /. Původně bylo plánováno vydat dílo česky a německy. Z českého vydání však později sešlo.
V knize byl zveřejněn také článek s názvem „Die Eisenbahn“ / „Železnice“ /. Od přednosty dopravního úřadu, Antonína Vandase, byly připojeny diagramy graficky znázorňující výkon stanice Znojmo od roku 1910 do roku 1926. Ředitelství státních drah Brno rozkázalo, aby větší stanice rovněž graficky znázorňovaly svůj výkon, po vzoru znojemské stanice."

Protože stražní domky mizí postupem času v propadlech dějin jako pára nad hrncem, dovolím si obrazem č. 29, který má tu zvláštnost, že postupem času fungoval jak strážní domek, tak budova zastávky, pak výpravní budova a nakonec i výhybkářské stanoviště žst. Předměřice nad Labem. Do konce tohoto roku má být zbourán.

Tak to je opravdu škoda. Podle popisného daňového archu SNDVB, byl původní strážní domek postaven v roce 1857. Byl o třech místnostech (při pohledu od kolejí pravá větší polovina). V roce 1870 byl přestavěn. Objekt byl prodloužen doleva o dvě místnosti - kancelář a čekárnu a do zadní části o další dvě místnost. V pravé části zůstalo strážní stanoviště i se zázemím strážníka. V zadní části bylo zázemí staničního úředníka. V roce 1883 byly rekonstruovány nevyhovující záchody, které byly určeny i pro veřejnost. Stavba staniční budovy (podle vzoru ÖNWB), která byla předána k užívání 10.11.1898 vrátila objektu původní funkci. V roce 1899 byla vnitřní dispozice změněna ze 7 na 5 místností. Poslední stavební úprava proběhla v roce 1911, kdy byla uvnitř rozdělena největší místnost na dvě o v levém zadním rohu byl "dolepen" přístavek

Pěkný den, neměl by někdo výkres případně další informace o stavbě viz obrázek (v popředí). Jedná se mi o obecné informace o použití této stavby a jejich modifikací, nikoli o konkrétní obrázek.

Děkuji


(Příspěvek byl editován uživatelem mnitka.)

Stavba v popředí je služební domek strážníka trati, závoráře, výhybkáře, signalisty, hláskaře, hradlaře. Tyto domky byly původně přistavovány tam, kde tyto profese sloužily ve strážních domcích - když byl potřeba záskok třeba při nemoci, nebylo to nic příjemného, když cizí člověk sloužil doslova v kuchyni strážního domku.

Viz třeba tohle:

Jde mi právě o tento typ domku a o jeho modifikace. Zajímá mě kde dodnes stojí, od kdy se stavěly, pro jaké účely. Na čem bylo závislé zdvojování těchto domků a jejich poloha vůči trati, počet oken poloha dveří atd.


http://modelove-koleje.websnadno.cz/11038.jpg
Z dětství si vzpomínám na tyto domečky na trati Brno-ČT.

hank
Můj praděd byl první strážník a závorář ve strážním domku č. 15 v trati Tábor-Písek. Zároveň zde bydlel i můj děda. Zde nedocházel na záskok žádný cizí člověk, neboť velmi často nemocného praděda nahrazovala jeho manželka. Po jeho smrti se rodina musela vystěhovat a prababička se stala avizérkou v žst. Písek. Tímto absolutně nevyvracím Vaše sdělení.

Když jste vzpomněl Vašeho praděda jako prvního strážníka trati Tábor - Písek, tak v roce 1908 vzpomněl budějovický Budweiser Kreisblatt na nejstaršího potomka železničáře v Rakousku. Noviny píší:
"Nejstarším dítětem železničáře v Rakousku je sekční šéf Dr. Wilhelm Exner. 1838 bylo v Rakousku jen 8 železničních úředníků (KFNB), jediný z nich byl ženatý a Dr. Exner je jeho syn."
Je zajímavé, že zaměstnance koněspřežky pisatel zřejmě nepovažoval za železničáře.

Modřaňák 835: To se nevylučuje, skutečně v nejstarším období železnic za strážníky tratí pravidelně zaskakovaly jejich manželky. Ty domky určené jen jako služební, tj. nikoli k bydlení, se na různá stanoviště začaly stavět později, k původním strážním domkům se přistavovaly dodatečně, ale často stávaly i samostatně. Nejstarší jejich normálie, které jsem viděl, byly z doby kolem r. 1880 a později, ale samozřejmě se také mohu mýlit.

Ono při nepřetržité službě se asi předpokládalo, že občas zaskočí manželka, i když oficiálně se to asi nesmělo. Na některá strážní místa ani nebrali neženaté.

V roce 1949 došlo na Moravči k nehodě na přejezdu. Stylem železničního Pitavala s použitím policejních spisů ji perfektně zpracoval Simba v příspěvku Nehody v minulosti - Moraveč 1949

Dobrý den, nedávno jsem se zaregistroval na mdc.sk a stáhl jsem si knihu Verzeichnis der normalspurigen Personen-, Post- und Gepäckswagen 1904. Když jsem byl na straně 398, narazil jsem na zajímavou řadu DBe. Neví někdo, k čemu přesně vůz této řady sloužil a jak vypadal? Děkuji.

Tenhle výstřižek ze starého výtisku Železničáře dokazuje, že "Šlechtična" se narodila až v roce 1965, kdy vyšla miniknížka o železnici. Do té doby nikdo žádnou šlechtičnu neznal.

DBe : Keď vychádzame z označenia , platného podľa ČSD v 50. - 60. rokoch min.st. malo by to byť pol. osob. vozňa 2. triedy, a druhá polovica služobný oddiel. , s postrannou chodbou. Takže by tam mohli byť aj tri kupé.

Ty vozy byly ale vyrobeny v roce 1895 a měly pouze 4 místa k sezení. Proto asi to obrácené označení.

Hlavní problém naší republiky - "Předražené státní zakázky" zítra oslaví 95 let. Tam to začalo.

Už pár měsíců po vzniku státu jsme si ve Švajcu museli zakoupit 4x dražší mašiny, než by podobné stály u nás, a to proto, že "si to pan ministr zahraničí přeje", aby se zalíbil angličanům, kteří kvůli skončení války už ty mašiny nepotřebují. Nic nepomohly protesty odborníků z Min.žel., že ty loko se pro naše tratě vůbec nehodí.
Od Francouzů jsme si za drahé peníze pronajali 3000 vozů, skoro šrot, které jsme jim zadarmo opravili a pak jim z nich ještě platili nájem.

Spolu s tím šly i dodávky předraženého uhlí pro ČSD, a také další materiály.
Inu - taková je dnes už tradice. A je problém se jí zbavit.

My jsme byli odjakživa někým silnějším využíváni a možno říci i zneužíváni. O tom žádná. Bylo, je a bude, mění se jen intenzita. Naposled se kolo pootočilo v roce 89. Zahraničním vlastníkům podniků odchází z Česka ročně kolem 180 miliard korun při reinvestici zisku zhruba 70 miliard.
Je krize a nejsou peníze. Ovšem jak na co, jak pro koho.

Plešoun- Ten odkaz na nehody z minulosti je perfektní a skutečně je precizně zpracován. Nejvíc mne překvapil fakt,že tehdy vlak z důvodu nehody utrpěl zpoždění pouhých 19 minut.
Dnes by to trvalo poměrně déle než by se všichni nepostradatelní "odborníci" vyřádili a štreka by byla zarubaná půl dne. Proč to nejde dnes dělat tak jednodušše jak tenkrát? A šlo to a dráha fungovala.....

U58: kecáte. Zdroj? O jaké stroje ze Švajcu šlo? Pokud byste byl na semináři v NTM, o pruských strojích koupených od Francouzů byste věděl víc. Předražení uhlí je pozdější záležitost (Stříbrný). Cinknuté zakázky = hlavně motorizace ČSD.

nikdonic: https://www.k-report.net/discus/archiv2009/28/54456-archiv-9.html

Mám takovou maou otázku- na trati 300 jde vidět v několika stanicích (Sokolnice, Křenovice horní, Holubice, Rousínov, Ivanovice na Hané) že je mazi nejvzdálenější dopravní kolejí (bráno od staniční budovy) a vedlejší manipulační kolejí podstatně větší osová vzdálenost. Jaký to má důvod?

22michal : jsou "rezervy" pro další kolej

Parmezano- díky moc. I toto řešení mě napadlo, ale pouhým okem se mi zdálo že je tam málo místa. No, třeba se to bude v Sokolnicích jednou hodit...

Taky ji mohli položit a později vytrhat ?

Ale zrovna v Holubicích je manipulační ta nejbližší a ne ta nejdále.

Tak třeba zrovna v Sokolnicích bylo na rozšíření kolejiště a dodatečné zřízení další traťové koleje připraveno i zabezpečovací zařízení. Třeba přístroje výhybkářských stavědel (na rozměr stanice) jsou poměrně dlouhé z důvodu vložení dalších pák, hradlové skříně mají volná pole, atd. Ovšem není to vyjímka, dělalo se to leckde.

U58- podle mého pozorování i podle plánků stanic by měla být i ta nejvzdálenější kolej kolejí manipulační (st. kolej č.5).
Parmezano i Pepa_l by to mohli rozsoudit, oba to tam znají...
Jinak ty Sokolnice jsem zmínil proto, že se o nutnosti přestavby začalo mluvit už v počátcích vzniku IDS JMK, kvůli nedostatku dopravních kolejí.

U58: V Holubicách je manipulační "šestá" první od budovy , ta poslední je služebně " pátá " , je určena pro "zvláštní určení dráhy" , před elektrizací trati se uvažovalo pro její "zdopravnění".
Pepa I. v Křenovicích to bylo taky tak , volná pole pro hradlovinu , plus "zaslepený "výřezy pro druhou TK na kolejovém reliefu

Parmezano- nepamatujete na stavědle J. Plevy?

22michal: on byl ze Zbýšova a jeho paní prodávala jízdenky ?

Přesně. Jožka je už v Pánu dlouho,ale paní jsem videl ještě nedávno.

Plán stanice Praha-Smíchov z roku 1965.

Valis88- chvilku mi trvalo, než jsem jej našel, tak sem dám přímý odkaz: http://masinka.cz/images/foto/plan-stanice-smichov.jpg

Koukám ale, že zrovna Výtopna Zlíchov je na tom historickém plánku zakreslena chybně. Vždyť tzv. Braunerova kolej má taky kryté stání (určitě starší než rok 1965).

Starší Zlichov - 1889, 1914. ,
Podle pasportu n.p. Tatra Smíchov - výzkumného oddělení z roku 1953 šly všechny koleje do budov. Tatra si objekty původní ho "depa" jídelních a lůžkových vozů najala kolem roku 1951-2 jako prototypovou dílnu.

Taky už historie - uplynulo 10 let a 8 měsíců, a výsledek - kde nic, tu nic :

Naši předkové by se divili, jací lemplové zde po nich žijí.

Na rakouské straně je to už beznadějné - z opuštěného úseku trati tam bude cyklostezka, více na: http://www.thayatalbahn.at/index.php
(Nevím ale, zda je účelné bojovat za železnici blokádou kamionové dopravy na hraničním přechodu, jak je u rakouských aktivistů obvyklé.)

Ono i v ČR se také klidně může stát, že za pár let si v novinách přečteme: "Další trať se vzdálí od česko-rakouské hranice" - a vlakem už se do Slavonic nedostaneme.

Cogwheel 1785: Já si myslím, že zrovna tohle se ve Slavonicích nestane. Lidi jsou tam aktivní, štípat dříví na sobě nenechají, pro turisty mají nadstandardní služby a chovají se k nim slušně a dokonce se tam někteří velkoměšťáci usazují - zrovna ty typy, kterým by veřejná doprava chyběla.

Suma sumárum, vůbec bych se nebál.

Ještě jeden odkaz:
http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/na-trat-mezi-slavo nicemi-a-rakouskym-krajem-waldviertel-se-vlaky-nevrati--1274781

Jó to byly časy, když se ještě pracovalo od nevidím do nevidím....

Alebo, ako sa pod Tatrami hovorí,
od svitu do Košíc.

Zavedení osmihodinové pracovní doby na začátku roku 1919 nebylo náročné jen na dráze, ale vlastně všude.

ještě jednou o pracovní době na dráze

Zdroj: Technický průvodce : doprava železniční druhé vydání 1948

Zdepa: mám tomu rozumět tak, že v areálu sklárny Invald fungovala TATRA Smíchov? Sice jsem byl už v roce 51 na světě, ale naši tam s kočárkem nejezdili :-)

V areálu býv. sklárny Inwald (sklářská výroba tam skončila již 1935) po válce fungoval podnik AŽD (Automatizace železniční dopravy). Z dochované nejnovější budovy sklárny nyní je "centrum moderního umění", viz: http://meetfactory.cz/meetfactory/budova-meetfactory/budova-meetf actory.aspx Zlí jazykové ale říkají "lepší šlehárna".

Cogwheel: moje informace říkají prakticky totéž - byly tam sdělovací a zabezpečovací dílny, jejichž celostátním sloučením vzniknul v roce 54 podnik AŽD.

Ano, sklárny Inwald "dráha" zakoupila už koncem 30.let a umístila tam dílny zabezpečovačky. Část objektu využívalo i ministerstvo, které tam nastěhovalo svůj historický archiv a spisy, které měly být po 30 letech vyřazeny ke skartaci. Ještě v roce 1948 dělal na Zlíchově kontrolu zástupce ministertva vnitra, který schvaloval skartaci dokumentů BEB, ATE z let 1914-17.