V dokumentu Plavba 2020 se objevily následující příklady využití vodní dopravy v Praze:
- manipulace s kulisami (přivážení a odvoz) v lokalitě Národního divadla (nová
přeprava)
- odvoz kalů z ústřední čistírny odpadních vod
v Podbabě do teplárny Mělník (nová
přeprava)
- odvoz tuhého komunálního odpadu k likvidaci v objemu 150000 t ročně z lokalit
Dejvice, Holešovice, Karlín, náplavka Na Františku, náplavka Výtoň, Smíchov,
Radotín (nová přeprava)

Jedná se o realitu nebo jen zbožná přání?

Kde jste četl tuto zprávu?? rád bych si tento dokument pročetl. Děkuji

Viz odkaz a následující příspěvky.
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2774106
Velmi zajímavé - včetně vysloveného názoru, že tato transevropská vodní již nyní není mnoho využívaná. Opravdu tomu tak je? Proč tedy byly tyto vodní cesty za drahé peníze budovány?

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=5d5Y7nVVw PE

https://www.youtube.com/watch?v=MSdTbXLVd2g

Trochu vzpominek na Chvaletickou přepravu uhlí.

ZKMR Kamýk ještě v plný parádě
https://www.youtube.com/watch?v=GeKgsUJo1u8

Ještě jedna pecka
https://www.youtube.com/watch?v=VZvvKst7Fdc

včetně vysloveného názoru, že tato transevropská vodní již nyní není mnoho využívaná. Opravdu tomu tak je? Proč tedy byly tyto vodní cesty za drahé peníze budovány?

Protože vodní doprava prostě z fyzikální podstaty nemůže být levnější, než železnice. Navíc mi ukažte komodity, které nelze přepravovat vlakem nebo po silnici - kolikrát za rok se veze nějaký obrovský strojírenský výrobek??
Po kanálu Main-Donau např. bylo v r. 2011 přepraveno celých 480 kontejnerů. Tý jo, to je fakt pecka!! A to to stavěli přes 20 let... Co vlastně chcete vozit?

Dusanh: Mohl by jsi mi objasnit to, že lodní doprava nemůže být z fyzikální podstaty levnější, než železnice? Ona totiž i železnice má své fyzikální problémy (třeba nárust odporu v obloucích, o stoupání nemluvě). Pravda je, že potřebný výkon na vodě stoupá přibližně s třetí mocninou rychlosti, na druhou stranu lze odpor výrazně snížit vhodným tvarováním trupu (i když historické "chvaletické" čluny byly z tohoto pohledu dokonalé zmetky). Náklady na pracovníky? Plavební komory lze dnes budovat plně automatické a loď s 1200 tunami nákladu bez problémů zvládnou tři (výjimečně i 2) lidé. Opravdu tady nechci zakládat nekonečnou diskusi, ale Tvoje tvrzení mi připadá značně neobjektivní. Prostě z fyzikální podstaty lodní doprava dražší není. Může být dražší, když se "šetří". Odstrašujícím příkladem mohou být právě časy "Chvaletic". Plné čluny proti proudu a prázdné zpět. Přitom původně se mělo jezdit s plnými i zpět (cement a vápno z Prachovic a štěrkopísky z rozsáhlých ložisek kolem Přelouče a Bohdanče).

Loď se pohybuje v prostředí cca 830x hustějším, než vlak. Ano, vlak samozřejmě má valivý odpor, ale ten je v porovnání s lodí malý. Cca to vychází, že loď jedoucí 13-15km/h odpovídá nákladnímu vlaku jedoucímu 80km/h.
Sergeje stejnou jednotku uhlí do Chvaletic odvezly za míň jak 3/4 spotřebu lodí, a to při výrazně vyšší rychlosti.
Cestou po proudu se taky nic neušetří, z jednoduchého důvodu. Ovladatelnost lodi je silně závislá na rychlosti. Labe je úzké, proto museli i po proudu valit na plný ceres, aby měli dostatečnou manévrovatelnost. Často zlobil vítr, který se opřel do šífu a kdyby byl lodník pomalejší, tak mohl taky skončit na břehu. Takže tady je výhoda na straně železnice už tuplem, protože "dolů" se prostě jede s menší spotřebou.
Rád odpovím i na další otázky

Dusanh: Díky za odpověď. Asi se shodneme v tom, že "Chvaletice" byly z mnoha hledisek poněkud nepovedené řešení. Souhlasím i s tím, že tehdy byla cesta "dolů" možná náročnější, než "nahoru". Ovšem kdyby (o tom jsi mne nepřesvědčil) byl tenhle systém realizován v kompletní podobě (tedy včetně poproudní dopravy) a čluny měly alespoň trochu lepší tvar (ne valit před sebou tuny vody), vycházely by oba dopravní systémy přibližně stejně. Tehdejší tlačné čluny byly (asi) navrhovány s ohledem na možnost spojování, ovšem to bylo nereálné, vzhledem k rozměrům plavebních komor. Přesto jsem stále přesvědčen, že lodní doprava i v našich podmínkách má mít svoje místo. Labe do Pardubic, Vltava nad Prahu, Odra (alespoň) do Ostravy a Morava někam k Lanžhotu by splavné být měly. Už proto, abychom se zbavili článků v novinách o přepravě nadměrného nákladu třeba odněkud z Pardubicka do přístavu Mělník. A velkých nákladů v dohledné době příliš ubývat nebude.

Na novú lávku v Čelákoviciach sa majú voziť prefabrikáty z prefy v Brandýse s tým, že časť bude montovaná z lodí. Neviete, či sa bude v BNL nakladať priamo na lode, alebo sa to bude prekladať?

A velkých nákladů v dohledné době příliš ubývat nebude
Můžu se zeptat, kolik "velkých nákladů" se u nás vyrábí a přepravuje? Ospravedlní to miliardové investice do lodní dopravy? Když např. Německo (opakovaně) sdělilo, že nehodlá upravovat Labe mezi Schönou a Magdeburgem na vyšší úroveň splavnosti?
Přesvědčení nestačí, je třeba to spočítat v číslech. Míč je na vaší straně. Já budu ten, kdo chce přepravovat komodity, i třeba to uhlí, písek apod. Nabídněte cenu, čas přepravy, místa nakládky a budeme se bavit dál.

Dusanh: A jsme u toho. Pokud nebude říční síť v alespoň trochu rozumném stavu, MUSÍ to lodní doprava prohrávat. Zkuste nabídnout nějaké firmě, že jí sice odvezete šrot nebo písek (třeba odněkud od Pardubic do Drážďan), ale že si to musí sami odvézt nejméně do Kolína (protože blíže přístav není) a potom musí doufat že zaprší, aby se lodě dostaly od Střekova do Děčína. Řeknou - děkuji, nechci. A o tom to (podle mne) je. Malé náklady na krátkou vzdálenost se mají vozit po silnici. Velké na velkou po vodě. A mezi tím má obrovské pole působnosti železnice.
Jenže, když desítky let nedokážeme postavit dvě (!!!) zdymadla (Přelouč a Děčín) zapláče voda. A když masově rušíme vlečky a manipulační koleje, zapláče železnice. Kdo na tom vydělá? Kamióny. A kdo prodělá - my všichni. Tomuhle problému se říká logistika a to je právě to, co u nás neumíme. A tak tisíce kamiónů jezdí nesmyslně na všechny strany. Přitom ničí silnice, pálí naftu, ničí přírodu. A příznivci vodní a železniční dopravy se hádají mezi sebou a nevidí, že i tady platí to klasické:"když se dva perou třetí se směje". O tom to (bohužel) je.

Právě proplouvá PK Čelákovice šedý , zřejmě říční tanker, doprovázený dvěma TR, Věra I. a Monika. Zatahovali ho do PK, proti proudu, takže zítra bude asi pokračovat dál. Víte o tom něco bližšího?

Pokud nebude říční síť v alespoň trochu rozumném stavu

Mohu se skromně zeptat, o jaké síti to v podmínkách ČR (prakticky "střecha Evropy") mluvíte? Nějak jsem si nevšimnul, že by nám tady zahálely říční toky velikosti Dunaje či Rýna. Obrátit řeky do pouště se snažil už Chruščov v Kazachstánu. Chceme jít snad podobným směrem?

třeba odněkud od Pardubic do Drážďan
A co když to vezu z Jihlavy do Plzně? Nebo odkukoliv kamkoliv jinam? Nebo snad chcete nařizovat firmám, kde mají mít svoje materiálové základny?

Nechme planých debat a koukněme se na čísla:
množství přepraveného nákladu na kanálu Mohan-Dunaj (MDK)

A porovnejme to s grafem např. zde.
Kromě poklesu u všech druhů dopravy v r. 2008 kvůli hospodářské krizi si můžeme všimnout, že zatímco železniční i silniční doprava se po celé sledované období rozvíjela (silniční víc), lodní nikoliv. Čím to asi bude? Co takhle změna struktury průmyslu? Ústup od těžkého k lehčímu...

A příznivci vodní a železniční dopravy se hádají mezi sebou

Já se nehádám. Chci argumenty a čísla. Ne dojmy.

Jo tuhle loď pomáhal tlačit Monika z Holešovic :-) prý je to pro nějakýho zákazníka z ciziny, víc nevím, loď byla postavena v Chvaleticích :-)

Byla to pěkná loď, škoda že jsem nechal foťák doma. Musel to být nějaký říčně-námořní tanker, soudím tak podle propletence různých trubek, kohoutů a manometrů na palubě. Divné mi bylo že ho táhli do komory proti proudu, vlastně NA Chvaletice.....

Pokud jste na facebook najděte si skupinu Rejdařství,tam se odehrává vše kolem tohoto oboru a jsou tam i fotky ;-) Co se děje na našich řekách ;-)

Facebook nemám, ale díky za tip.........

PL - 105 149 Poděbrady (30. 6. 2013):

Dne 31.7. připluje do Prahy (na Výtoň) vor. Pak 1.8. od 18 hod má být na Výtoni dřevorubecká show, 2.8. od 14 hod vor propluje historickou Prahou - propustmi na Šítkovském a Staroměstském jezu. Viz též www.vor2013.cz - jakási lesnicko-dřevařská propagační akce.

Co je to za loď a kde to je?
Je to fotka 12/20
http://auto.aktualne.centrum.cz/fotogalerie/2013/07/31/historie-t ovarny-avia-letnany/#utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_ campaign=A&utm_term=position-4

tady to je vyjmuté?

K6S310DR: Na fotografii je tehdy požární, dnes říkáme hasičská, loď PÚ-2. Je to ledoborec z roku 1940. V roce 1967 se stal PÚ-2. Příliš se neosvědčil, byl moc velký a tak byl v roce 1977 prodán ČSPLO jako remorkér R8

tío: Díky. A ještě pořád existuje?

K6S310DR: S vysokou pravděpodobností je sešrotován. Mějte na mysli, že to byl původně především ledoborec. Jako hasičská loď se nehodil a téměř neplul, sloužil jako ubytovna. A jako remorkér moc potřebný také nebyl. A navíc to byl již skoro šrot. R8 jsem nikdy na fotografii neviděl a nikdo se o něm nezmiňuje.

Díky. to bych vůbec netušil že je to ledoborec......
Můžu se zeptat, kolik takových led. asi u nás bylo, popř. používají se ještě?

K6S310DR: Prohrabal jsem co šlo a výsledek žádný. Ledoborců, spíše ledoborných lodí, u nás na sladké vodě bylo málo. Jejich potřeba byla především v přístavech. V podstatě to byly remorkéry s pevnější konstrukcí trupu a silnější obšívkou. V současné době u nás o žádném nevím. Jsou ale třeba na Dunaji. Jeden dunajský z Regensburgu přikládám. Jmenuje se Seidelstein, je z rok 1956 (přestavba 1986). Fotografie je z 23.5.2012.

Jako částečně "ledoborné lodě" jsou u nás erky, ty maj zesílený trup na předku, aby lodě mohly plout v ledové tříšti, ale jinak nic takového u nás není

jediný mě známý obrázek ledoborce s označením R8. Podle roku vydání původního LP foceno 1980 - 1981

Parníkáři, tak to je skutečný objev. R8 na fotce, nesporný důkaz, že nešlo jen o administrativní změnu, ale skutečné převedení.

Otázka všem. Nemá někdo další fotku R8?

Dnešní Čelákovice

Historie jednotlivých plavidel - stav: jaro 2002

R 1 (Mikoláš Aleš)
předán městu Praha a po výměně čerpadel za výkonnější slouží pod označením HL - 1 Hasičskému
sboru v Praze. Má trvalé stanoviště na levém břehu Vltavy na Smíchově

R 2 ( Antonín Dvořák )
byl prodán Iženýrským stavbám Praha, po nich byl majetkem firmy Vltasub. Po zániku firmy
sešrotován.

R 3 ( Julius Fučík )
je dosud v provozu jako tlačný remorkér R 3, majitel Igor Švercl.

R 4 ( Vítězslav Nezval )
je dosud v provozu jako tlačný remorkér KON - 3 firmy KONAKL majitel Jan Vinkler.

R 5 ( Jan Neruda )
byl prodán v roce 1998 do Drážďan firmě Binnenhafen Dresden a slouží jako přístavní remorkér
a ledoborec v Drážďanech, Riese a Torgavě.

R 6 ( Bedřich Smetana )
byl prodán firmě Železniční stavitelství raha, potom firmě Vltasub. Po zániku firmy byl v roce 2002
podobně jako R 2 v praze Podbabě sešrotován.

R 7 ( Jan Šverma)
je dosud v provozu jako tlačný remorkér R 7 firmy KONAKL, Jana Vintera, podobně jako R 4/KON 3

Pozná někdo z vás který zdymadlo to je?
Je to z 30 případů majora Zemana - Loď do Hamburku

Dík.

A existuje ještě ta loď MN 7312 ?

Tady je taky to (asi?) stejný zdymadlo proti proudu

Který to může být?

Podle těch stožárů VN nejspíš zdymadlo u Klecan (před přestavbou): http://lindnerovi.blog.cz/galerie/vylety/2006/2006-05-roztoky-lev y-hradec/obrazek/37485679
Mimochodem, po letošních červnových povodních se tam asi něco málo bagrovalo: z vlaku jedoucího po trati 091 jsou tam poblíž původního domku správce zdymadla vidět hromady vybagrovaného písku - zřejmě povodňové nánosy.

No jo, fakt to bude ono. I ten kopec tomu odpovídá. Dík!

Vše o PU-2 najdete ve sborníku Labsko-Vltavské Plavby XIV..Jsoutam fotky,tech. udaje a osud lodě.

Poznámka:R-1 jse momentálně jmenuje FALKO,firma KONAKl
R-2 šla do šrotu 2002
R-3 má spátky Pinda tak nevím
R-6 musela jit do šrotu kolem 2000

Dnešní reportáž - Události ČT:

Čelákovice - 16. 11. 2013: