Ano, co vím z Mladějova, musely ji rozříznout, což není Práce na koleni. Takže na prodej je?

Tak na tohle nemám...

omlouvám se, ale prostě se ptám na jedno celou dobu, je na prodej, ano nebo ne?

M120 421: Kdyby na prodej nebyla, myslíš, že by ji někdo takhle vystavoval s cenovkou? Ach jo, kdyby blbost nadnášela, potřeboval bys kotvu...

příznivcům úzkorozchodných (i normálně rozchodných) drah doporučuji právě probíhající film na COOL "Profesionálové" (1966). Teď už děj probíhá na normálním rozchodu ale před chvíli byl dramatický útěk gravitační polní drahou (asi 600 mm) a bonus v obsazení Claudie Cardinalové v nejlepších letech! Snad to budou opakovat!

Rodny: kdyby jste to ohledně kotvou nenapsat tak vtipně řekl bych, o vás něco horšího něž řeknu. A fakt sorry, že koupit lokomotivu neberu jako něco co se děje každý den. No napsal jsem tam, a čekám na odpověď.

M120.421: Hele, jestli máš dvě mega v zašité v polštáři, věděl bych o dost smysluplnějších investicích do parních lokomotiv, než kupovat tuhle s tak atypickým rozchodem, kterou si můžeš dát tak maximálně na zahradu...

Osobně si myslím že hlavně kvůli rozchodu, resp. šířce rámu...

Nevím, ale když se podíváš na tu druhou fotku u inzerátu, jsou vidět návarky pod válcem. Takže mi rám přijde na 600, s návarkama oněch 650.
Ovšem cena je vražedná, to je fakt, za dvě mega to nikdo nekoupí, bo na to žádnej spolek prostě nemá.

Máš recht, mohlo by to bejti. Vycházel jsem z toho, že při naší dávný návštěvě Výtopny Jaroměř jsme jí snažili kouknout pod kola, jestli má plotny, a měl jsem za to, že ne. Holt člověk se občas může zmejlit . S cenou souhlas...

Prosím o info někoho znalého, jak to vypadá v Milovicích? Místní domorodci dojíždějící do Prahy mně říkali (JPP), že došli prachy a nic se tam neděje, červen 2014 asi nestihnou.

to tedy nestihnou, před měsícem sem se tam byl podívat, a nic nového, něco za výhybnou a konec

Na Řepařce to šlape jako vždycky.

Ad patnáctka - rám by měl být šestistovkovej, pod parními stroji jsou příložky, jenže jen rozlisování, výroba nových os a opětovné slisování dvojkolí zároveň s dalšími nutnými úpravami na původní rozchod ( demontáž parních strojů a odstranění ploten, zpětná montáž, držáky kulisy...) jsou pracné a nákladné. Navíc nalisování kol na osy při dodržení správného úhlu není žádná švanda a nejde to udělat hned tak někde. I kdyby se to udělalo jednodušeji (třeba jako na ex mladějovské, dnes zbýšovské béesce) i tak si myslím že cena opravy bude dost podobná pořizovací ceně za tu dnes jaroměřskou. To je už jednodušší zhruba za tři či čtyři koupit repliku RIIIC. S jistotou nového stroje.

Ad Milovice: Velká část tamního kolejiva a např. i uříznuté mech. návěstidlo prý pocházejí z úseku zrušené trati od Skalska směrem k pivovaru Podkováň. (Záměr zřídit u Skalska normálněrozchodnou výletní koněspřežku či drezínovou dráhu totiž definitivně padl - poměry tomu nepřály.)

Zabery z me dovolene v Rakouku v okoli Grazu:
Smes fotek Graz: http://picolino.net/11309143/

Elektricka uzkokolejka Hoelentalbahn 760 mm: http://picolino.net/11309144/

Zeleznorudne lomy Erzberg: http://picolino.net/11309145/

Okoli Mariazell: http://picolino.net/11309146/

Prumyslova draha Mixnitz: http://picolino.net/11309147/

Muzeum Historama Ferlach: http://picolino.net/11309148/

Muzeum Murzurschlag: http://picolino.net/11309149/

Parkovy vlacek Graz: http://picolino.net/11309150/

Toto mi dnes doslo mailem:
Zdravím všechny,

včera jsem dostal informaci, že 13.8.14 se bude provozně jezdit na Soosu. Bude to možná jedna z posledních jízd na této poslední těžební úzkorozchodné dráze rozchodu 600mm v ČR s vytěženým materiálem.
Nakládat se má na Suché, vozit na Kateřinu a možná do Vonšova. Nic se k tomu zvlášť neorganizuje pro fotografy a filmaře, ale jistě bude možnost fotografování a filmování. Nakládá se vždy jen jedna souprava a tak to bude organizačně nenáročné. Případní zájemci ozvěte se, podám další informace.

Mirčev

Smutna zprava z Litic, prisla mi mailem:
posílám Ti pro info pár fotek z mé návštěvy v Litici nad Orlicí. Drážka je bohužel chcíplá. Nic se drahou nevozí bo zvítězila automobilová doprava.
> Jirka

Zajímalo by mě, ohledně té diskuze o prodeji lokomotivy BS80, jaká by byla podle vás vhodná cena pro kupujícího a prodávajícího (za kolik by jste ji koupili).

Odpoved k Liticim:
ahoj Všichni
dle informací co mám není úzká v Liticích mrtvá ale jen "spí". Používají ji když je expedováno betonové zboží po železnici. Sice se to děje jen velmi zřídka ale stává se to.

BOHOUŠ - 434.2186 - Myslím, že Kovářmirek to napsal jasně - za ty 3-4 mega, který by se do toho museli vrazit, je celkem jednodušší a lepší koupit nějakou repliku. Takže aby se to "vyplatilo", musela by cena po odečtení nutných úprav (bo 650mm tu fakt žádnej spolek nemá), být nižší o takovou částku, aby to bylo výhodnější než nákup nového stroje (repliky). Ovšem to všechno jen za předpokladu, že by ty prachy někdo skutečně měl. Což nemá.

Reálně se má věc tak, že by to bylo "prodejný" maximálně zadarmo, za cenu údržby, dotyčnej spolek by do toho beztak musel narvat ze svýho prachy na přerozchodování aby ta mašina mohla "vydělávat" a prachy maximálně splácet. A to ještě leda tak jen v tom případě, že by se cena za přerozchodování, nebo alespoň její významná část, od prodejní ceny odečetla. Protože jinak se to prostě finančně utáhnout nedá a milionáři (kteří by to alespoň zafinancovali, poskytli půjčku a byli ochotní x let čekat, než si na to spolek vydělá a splatí) se ve spolcích jaxi moc nevyskytují.

Takže reálně je to prostě neprodejný za téměř jakoukoli cenu. Ostatně ten inzerát tam nevisí tejden (ani dva). Proč asi?

Bobik a Bohouš - napadla mě ovšem ještě jedna varianta - kdyby si tu patnáctku chtěl koupit někdo, kdo ještě nemá žádnou úzkou - pak je samozřejmě možnost si postavit králodvorskej rozchod a vyhne se celý štrapáci s přerozchodováním lokomotivy. Vznikne mu ale problém s tím, co by za tou mašinkou tahal, protože vozů na 650mm moc vhodnejch není. Je ale levnější a snazší změna rozchodu u nějakýho použitelnýho vagonu než u lokomotivy. Když si spočítám co stojí kompletně provoz malý čoudy spolu s občasnejma opravama (a to mnohdy jen za cenu materiálu protože dost věcí si jednotlivý spolky umí udělat svépomocí) tak se to jentaktak jedno druhýmu rovná s výdělkem získaným provozováním. A to ještě samozřejmě to všichni děláme zdarma, protože nás to hrabání se v mašinkách, vagonech, trati a vůbec všem okolo baví. Na nějaký splácení půjčky plus úroky pomocí provozu to v žádným případě není. Parní mašinka sice přitáhne lidi-cestující, ale její provoz při dnešních cenách uhlí a maziv (na vlastní trati, kde neplatíme poplatky za vlkm) je celkem nákladnej. Konkrétně vezměme tuhle béesku - když za den najezdí šedesát kilometrů, slupne kolem šesti metráků uhlí, čtyři či pět litrů válcáku, asi osm litrů strojního oleje a nějakou vazelínu, jsme na nejméně čtyřech a půl tisících jen za palivo a mazivo nepočítaje vodu. Nepočítaje údržbu a běžný opravy, nedejbože když se něco vytelí.

ad Korytnička:
v první chvíli jsem měl radost, že něco vyšlo. Po přečtení jména autora jsem dotal pochybnosti o tom, že se dozvím něco nového.
Hned na první pohled mě zaujaly nepopsané fotky, u nichž jsou autoři všeobecně známi. Ale je tam i pár hezých, alespoň mě neznámých, fotek. Nejlepší je původní korytnická lokomotiva u točny na str. 84 nahoře s alpskými štíty v pozadí. Alespoň doufám, že je to ona.
Zcestné popisky, namátkou str.73, vůz Bi/u 734 na Čierném Balogu v 90. letech (za ním je vidět Ba/u 619, který v Ružomberku nikdy nebyl) nebo snímky a výkresy na str. 74, 79 a 82 jou lépe popsány v Justově článku okopírovném na str. 105/106, ze kterého výkresy pocházejí.
Výtopna na str. 58 je z Železničáře 1972 (dnes jsem jej náhodou měl v ruce).
Co je ale vrchol jsou výkresy na stranách 81 a 82, které zobrazují vozy pro TEŽ rozchod 1000 mm. Ten se autor dokonce namáhal opravit. Pocházejí z knihy Kotnauer-Maruna : Želzniční modelářství IV. str. 239 a 255.

PANE LICHNER - STYĎTE SE! A co takhle autorská práva.

Jak tu psal někdo, jako shrnutí ano, nikdo jiný to nevydal, tak ať si případní autoři sáhnou do svědomí proč, ale s uvedením autorů fotek, výkresů a pramenů, ale hlavně bez vědomých lží.

Pardon, výtopna, stejně jako ostatní budovy jsou ze SVOČ, kreslil je Luděk Čada.


Jinak jedna smutná zpráva pro všechny, kteří čekají na pokraování řepařek, již se nedočkáte. Pan Jiří Strnad již není mezi námi. Jeho výborné dílo tak zůstane neúplné.

Wels : to je hodně smutná zpráva, budiž mu země lehká...

Wels 501: R.I.P.

Nejsmutnější je, když odcházejí lidi, kteří nám dosud žijícím měli ještě hodně co říct a už to nestihli...

Pan Lichner má asi velkou soukromou sbírku, asi většina autorů jiných knih mu před vydáním věnovala svá fota a své kresby.

kt8d5rn1:

Trochu neskorá odpoveď, ale predsa.
K pozostatkom topoľčianskej LŽ by som doporučil vagonetovu reportáž tu na k-reporte - viď. www.k-report.net/discus/archiv2012/28/120990-archiv-14.html.
K tomu by som doplnil, že na vetve z Tovarník do Veľkých Dvorian sa dá nájsť zarastený násyp aj s piliermi mosta za obcou Chrabrany, nakladacia rampa v Urminciach za bývalým krížením URŽ a cesty do Hlohovca a piliere 12 m mosta cez potok (Bojnianska voda)za dedinou smerom na Dvorany.
Ostané nestojí za reč, možno ešte hájovňa v miestnej časti Palanda, ktorá slúžila aj ako strážny domček a výpravňa.
Údajne aj na úseku za Starou Horou bližšie k Zvadlivému, ktorý vagonet vynechal sa nachádzajú nejaké pozostatky, avšak to mám len z počutia nikdy som tam nebol.
Čo sa týka literatúry: žiadna ucelená na úrovni samostatnej monografie zatiaľ neexistuje (ak dá pán boh tak raz bude). Existujú popisy trate aj diania na tejto URŽ v monografiách obcí, v ktorých katastroch viedla. Nie sú to diela zlé, avšak nachádza sa v nich veľa nepresností a niekedy až zavádzajúcich omylov. Pochádzajú od jedného autora, takže je to vlastne to isté len prispôsobené konkrétnej obci.

Pila Plátek Turnov

V pondělí ve 22.20h na Barandově Poprask na silnici E4 z CSFD

ad Wels - s tím Jirkou je to fakt smutný. A to se "pilovala" už jen ta poslední řepařka (Dětenice). Loňskou zimu jsem s ním strávil přes hodinu na nádraží v Poděbradech nad daným tématem.
V důsledku tak můžu počítat, že věci které jsem mu půjčil, asi už neuvidím.

ad Korytnička - abych nebyl jen za toho, co poučuje nebo opravuje, a nepřinese nic nového, přikládám dva skeny z dobových materiálů.
Autor knihy na str.29 uvádí přednosty stanice Ružomberok (KBD). Podle Eisenbahn Schematismu pro rok 1915-16 doplním, že Július Vydra se v dané době psal jako Julius Vida a přednostové zbylých stanic jsou na skenu.
Protože kapitoly na str.10 a 12 nepřinášejí ani ty nejzákladnější údaje, tak druhý sken z Eisenbahn und Verkehrs-Jahrbuch 1914 něco málo říká o kapitálu, správní radě, ale i o přepravě za rok 1912 (začíná vlevo dole)

ad Korytnička - a nemůžu zapomenout na kapitolu o trakčních vozidlech. Byť se o lokomotivách řady U 25.0 ví velmi málo, tak není hmatatelný podklad, že by za doby ČSD byly provozovány na dané lokálce. S vozidly dané řady mělo ČSD spíš problémy, protože v rámci restitucí majetku R-U nebylo jasné co s nimi. Po dořešení daného problému byly dva stroje (005 a 010) v 08/1922 předány pro ŘSD Košice, ale jejich nasazení bylo na dráze v Neresnici.
Naopak Karel Just ve své knize "Parní lokomotivy na úzkých tratích ČSD" udává v Ružomberku už v roce 1921 jednu z lokomotiv U 37.0, která se uvolnila v Jindřichově Hradci, po nazazení lokomotiv řady U 47.0
Zaležitosti odeslání původních lokomotiv z Ružomberka pro potřeby c.k.armády a následné zapůjčení armádních vozidel mám potvrzené z dokumentů MNO, které evidentně svého času prostudoval i autor článku vydaného v Železničáři č.4 z r.1985 (KZ) - kniha repro str.101-102. S neplacením zápůjčky se ještě v roce 1930 zabýval Nejvyšší účetní kontrolní úřad, který u Železničního pluku dělal účetní dohlídku.
Autor nemá pravdu, že dvě lokomotivy (U 37.010 a 011), byla z Polska koupeny. Šlo o jedno z posledních vyrovnání válečných náhrad. ČSD do Polska naopak vracelo nějaké nákladní vozy.

No nakonec mi to nedalo a jelikož Statistiky ČSD, vydávané nákladem MŽ, vykazují zajímavé informace, tak jsem se do nich zanořil.
Už jen data o lokomotivním parku jsou zajímavá. V roce 1920 uvádí statistika, že dráha má 3 vlastní lokomotivy a 1 najatou. V provozu byla, ale používána jen 1 lokomotiva. To odpovídá známým informacím (3 stroje odebrané armádou a naopak 1 armádou zapůjčená).
V dalším roce (1921) již nastala změna. Dráha uvádí 4 vlastní stroje (3 čtyřnápravové a 1 třínápravový), dále uvádí že 3 lokomotivy pronajímá a naopak 2 měla během roku najaté. Takto podaná statistika vnáší do evidence nepřesnosti, ale odpovídá tomu, že se v daném roce objevila na trati třínápravová lokomotiva (U 37.0 ?). V témže roce měla mít dráha 8 osobních vozům (4x I/II. tř a 4x III.tř). Ze 63 nákladních vozů byly 3 na zavazadla a 10 bylo krytých.
Statistika za rok 1922 udává data roku 1921. Jedinou změnou je položka "v roce 1922 používaných lokomotiv". Ta uvádí 3, ale jelikož je to číslo statisticky dopočítáno (vlastní plus najatých mínus pronajatých), takže ho nemá cenu brát jako důležité.
Pro roky 1923 až 1926 se počty lokomotiv nemění.
Až rok 1927 statistku změnil. Jako vlastní uvádí 1 třínápravouvou lokomotivu a další 2 byly během roku najaté. Jak interpretovat tato data nedokážu určit.

Počty osobních vozů změnila statistika za rok 1922. Ta uvádí 10 osobních vozů (6x I/II.tř a 4x III.tř). Tento stav je veden ještě v roce 1923 a 1924. V roce 1925 byly 2 vozy upraveny na II.třídu, 2 vozy na II/III. třídu a počet vozů III.třídy se tak zvýšil na 6.

a když statistiky, tak pořádně -
počty ujetých vlakokilometrů a počty přepravených osob dle vozových tříd nebo prodaných jízdenek

1920 - I.tř. / 14, II.tř. / 14372, III.tř. / 130382, vojenské jízdné / 3923 * celkem přepraveno osob - 147691

1921 - I.tř. / 10, II.tř. / 16774, III.tř. / 173807, dělnické / 1587, vojenské jízdné / 1139 * celkem přepraveno osob - 193317
vlakkm - smíšené vlaky 42577, nákladní 999, pracovní 5

1922 - I.tř. / 0, II.tř. / 7467, III.tř. / 167671, dělnické / 390, vojenské jízdné / 1142 * celkem přepraveno osob - 176670
vlakokm - osobní vlaky 5808, smíšené vlaky 45994, nákladní 1067

1923 - I.tř. / 0, II.tř. / 2697, III.tř. / 70589, dělnické / 9489, vojenské jízdné / 261 * celkem přepraveno osob - 83636
vlakokm - osobní vlaky 19444, smíšené vlaky 28287, nákladní 1241

1924 - I.tř. / 0, II.tř. / 4675, III.tř. / 126838, dělnické / 6251, vojenské jízdné / 595 * celkem přepraveno osob - 138359
vlakokm - osobní vlaky 51654, smíšené vlaky (tato položka není vedena), nákladní 1655

1925 - II.tř. / 10800, III.tř. / 122520, dělnické / 5598, vojenské jízdné / 608 * celkem přepraveno osob - 139526
vlakokm - osobní vlaky 47942, nákladní 1596

A tak by šlo pokračovat za celou 1.republiku ....
To jsem neřešil nákladní přepravu, která také byla....

Lokomotiva U 25.010, kterou lze najít na fotografiích str.14 a 2x str.66, bylo od 25.5.1933 remizována u výt.Čop, pod kterou spadal provoz MD Teresva-Neresnice. Dne 21.12.1935 byl vydán první návrh na její zrušení. Původně se řešilo, že společně s jednou tamní U 37.0 budou prodány s místní drahou pro potřeby státních lesů, ale nakonec se to nestalo. Lokomotiva byla přesunuta do dílen ve Vrútkách, kde byla řádně prohlédnuta a oceněna případná oprava. Dne 4.3.1937 vydalo ředitelství Košice návrh na zrušení lokomtivy. O lokomotivu měly zajem dva soukromníci (O&K Praha a F.Drumer pro LŽ v Kamjanjke). Nakonec na základě posudku dílen byla k 30.6.1937 vyřazena ze stavu provozních vozidel ČSD převodem na Stavební správu v Žilině. Ta dílnám zaplatila hlavní opravu lokomotivy a převzala vozidlo pro vlastní užívání. Stroj měl být zapůjčovan stavebním firmám, které pracovaly na stavbě 2.koleje Košicko-bohumínské dráhy a podobně. Ještě v roce 1942 je znám údaj o revizi v dílnách SŽ ve Vrútkách.
V jakém právním poměru byla lokomotiva U 25.010 vůči SŽ je o bádání v archivních dokumentech na Slovensku.
Aby ta spadlá lokomotiva z náspu běhenm partyzánského provozu, která po roce 1945 nikde nechybí, nebyla tato mašinka...

Zajímavý dokument o slovenských lesních železnicích z roku 1989. Jmenuje se Zelená modrá. youtube

Ad Zelená modrá: co tehdy dělala v Balogu nitranská alias podbrezovská Čékáda ? To tam byla na zkušebních jízdách ?

ad Zmar - pro Nitru ji opravovali v Podbrezové, tam to oproti dílnám ČSD ještě asi uměli, takže předpokládám zkoušební jízdy. Nebo spíše "předvedení" parní lokomotivy ? Jiná k dispozici nebyla. Jezdilo se jen kolem Balogu a do Vydrovské doliny. Dokument sice nese rok 1989, ale natáčen byl o rok dříve. Někde jsem viděl i data, kdy byly rozhovory s panem Chudíkem natáčeny.

(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)

Jsou v té knižce o Korytničce schémata stanic a kolejové splítky ? Moje manželka mi chtěla udělat radost a ze Slovenska mi přivezla druhé vydání Úzkokolejek na Slovensku ( to první jsem si naivně koupil před 1O-ti lety ). To druhé je sice trochu lépe vyvedené, ale chyb je tam také dost. Docela se divím, že se je pan Lichner ani nesnažil opravit. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale slovně popisovat splítku, je projevem "momentálně zaostalého". Pokud schémata stanic a splítky v knížce jsou, pak prosím někoho, aby je dal na K. Za toto mírné porušení autorských práv by se jistě pan Lichner nezlobil. Byla by to jen kompenzace těm, kteří si jeho "díla" koupili.

Pan režisér mne požádal o zveřejnění:

0823 TZ Moravsky rok vyjede parnim vlakem do Osoblahy.doc (39.9 k)

Odkaz na videomagazín AŽD Praha č.20 s reportáži o Mladějovu.
https://www.youtube.com/watch?v=drw_m2BWf8Q

Korytnička; Vše podstatné bylo povězeno,barevná fotka U37 pochází od p.Kaplického a výkres výtopny v L.Osadě je od ing.Bauera uveřejněný v Železničáři.

Dovolím si pár záběru s jízd na Soose,které se konali o víkendu.

karlex 33: moc pěkné fotky jízd, které se konalY
Nechci rejt, ale základy češtiny bychom měli ctít, sic skončíme za pár let v mluveném i psaném projevu jako Cikáni...

honzaklonfar: omlouvám se za překlep Y více to nebudu filtrovat i tak by jsi mi nevěřil
PS: i v jiných sekcích najdeš překlepy.

karlex 33: v jiných sekcích to jsou jednak nepoučitelní týpkové a druhak nemají tak pěkné fotky!

--- OLŽ, na Tanečníku je rozebraný Gontkulák pod plachtou. Kotel je údajně po opravě provedené v Kolíně. Pojezd čeká na opravu. Nevíte někdo co se stalo? Peťko Klinovský už tam nepůsobí.

Hrabe : výkres výtopny je SVOČ Luďka. Je téměř stejný s Bauerovým, ale nepatrný rozdíl tam je. Sím jsem se nachytal viz. přéspěvek 500 a oprava 501.
Ale od doby, kdy jsem to jenom prolistoval a napsal první reakci, jsem objevil chyb mnohem víc. Zatím jsem nenašel odvahu se snažit zjistit něco o vozech.
Jinak ta fotka, co mě nadchla, už vyšla v Justových parních lokomotivách, ale jinak oříznutá.

BSD Kučera - Gontkulákovi začaly postupně téct trubky (zřejmě byly z nočníkového plechu, nám na páře trubky z té samé fabriky vydržely jen pět roků a byly na maděru) a nebylo to jistě tím, že by Peťo něco opomenul. Vymejval kotel co měsíc pokud si dobře pamatuju. Bližší zjistím o víkendu, to budu na mašině s komisařem Sey. Pak dám vědět co a jak bylo. Vím jen že Peťo nechtěl dávat kotel do opravy do blízké kotlárny, protože už při znovuoživení Gontkuláka byly problémy s vymejvacími šrouby.

Před pár dny dávali v televizi film Poprask na silnici R4 z roku 1979, kde jsou záběry z jakési úzkokolejky v cihelně. Věděl by někdo, kde se natáčelo?

Tak už by šel udělat seznam s názvem ,,Nevratné prasárny na vozech lesních železnic,, Po vyhlídkovém voze PLŽ, plošině TREŽ na OLŽ , je tu další novostavba úzkého hytláku na podvozku bufetového vozu z Víglaše. Tato předimenzovaná napodobenina velkého vozu vznikla u agrárníků v Nitře.Foto:T.Baran

Na Víglaši byl bufetwágen? Nemám o vozovým parku tamní lesní železnice přehled, ale zatím jsem se s ničím podobným nesetkal. A ta druhá fotka je co za skříň? Díky za vysvětlení

Poprask na silnici E 4 - cihelna Číčenice.
V r. 1984 se těžilo už jen z haldy u silnice

Rumun: v pondělí jsem kolem cihelny jel a vypadalo to, že to nějak žije - byly tam složené palety s nějakými cihlami, některé budovy vypadaly proti loňsku opravené (jezdím tam jednou ročně v rámci cykloobjezdu rodinných hrobů).

K úzké v liticích: Drážka v podstatě spí, ale BN30R nikoli. Jezdí několikrát týdně. Sice jde jen o to, že na ni naloží betonový výrobek, popoveze ho dvacet metrů vedle tam si ho vyzvedne druhý jeřáb (portálové dráhy vedle sebe), ale jezdí. A blafe pěkně

Vigláš, bufetový vůz viz. fotky https://www.facebook.com/lesnazeleznicaviglaskyslinky?fref=photo

Ze SOOSu (17.8.2014):

http://youtu.be/5QG3nXRUJWs

https://plus.google.com/100512486680041000866/posts/A7NpPoF2Ajc

Plzenecká ž : děkuji za objasnění, na facebok totiž nechodím, ale udělal jsem výjimku. Zajímavé fotečky

Ad.Mixmouses: Toto je fotka ještě v původním stavu ve Vígľaši, dva roky po ukončení provozu. Foto: Já...