Problém pojištění jsme načnuli u výpůjčky s pojišťovacím ústavem. Z diskuse vyplynulo, že provozovaný vypůjčený předmět je provozován v několika režimech, kde je třeba určit míru rizik a z toho se následně odvine výše pojištění (které bude dále úměrné hodnotě vozidla). Šlo o režim deponie, tedy v nějakém uzavřeném objektu, kam se někdo může vloupat nebo na vozidlo může spadnout střecha, dále o režim vlastní jízdy s cestujícími, režim návozu k jízdě, režim odstavení vozidla mimo pravidelnou deponii (např. vícedenní akci) a dále režim opravy, kdy je do vozidla nějakým způsobem zasahováno. Po shrnutí výše uvedeného a výpočtu orientační výše pojistného jsme konstatovali, že ani takto pojaté pojištění za poměrně značné prostředky negarantuje vznik situace, která by smlouvou nebyla řešena (to ostatně u všech pojistek pojištěnec zpravidla pozná až po škodní události), takže jsme výpůjčku ukončili, vozidlo v opraveném stavu vrátili, z konvoje vytáhli vlastní vozidlo a to opravili. Takže se dnes na celé dění kolem výpůjček koukáme už z odstupem a můžeme jen litovat času a prostředků, které byly naštěstí jen do jednoho vozidla vloženy. Ale i taková je cena za poznání. Nicméně s tím rizikem jsme do toho šli a naše vztahy s NTM to nijak viditelně nepoznamenalo.

Tak jsem si přečetl ten paskvil, vydaný panem ředitelem jako Výpůjční řád. Pan ředitel zřejmě předpokládá, že NTM je něco nad zákonem. Jinak by nemohl v závěrečných ustanoveních blábolit o tom, že se výpůjčky dále řídí zřízovací listinou a v textu označenými zákony (přičemž typické je, že na ten základní, jímž je obč. zákoník, zapomenul). Pravý opak je totiž pravdou, zákony jsou nad výpůjčním řádem. Dokonce i nad zřizovací listinou. A s ohledem na jejich obsah zbývá panu řediteli pouze doplnit, že výpůjčky se projednávají např. druhé úterý po prvním úplňku v měsíci v kanceláři č 2. Vše ostatní najde v zákoně. To by ty zákony ale musel znát a nebo mít schopného právníka, který mu to vysvětlí.

S takto postaveným řádem je nebezpečné vypůjčit si v NTM i štětku na WC. Martin kašpar má 100% pravdy.

Rozbor VR zpracovaný panem T.K. vnáší nové světlo do situace. Pokud tedy dokončíme opravu Conrada a zhodnotíme exponát o + 30mil,- Kč, tak se staneme zřejmě jedním z největších sponzorů státní instituce NTM. Snad dostanem pozlacenou cedulku s věnováním, vstupenku do expozice na Masarykovo nádraží a budeme si moci vyfotit dílo, aniž bych dostal pokutu

No mně se to kecá, ale jediné rozumné řešení je to učiněné ZMŽ, jak píše Martin

Coz je ale hodne smutne - hlavna pro NTM a jeho sbirky. Ach jo... jdu si pustit V+W "Nashledanou v lepsich casech"

No smutné je to pro občany / daňové poplatníky ČR především - tedy koukám na to z jiného úhlu jen... Jsem až moc střízlivý v tom, kolik mašin NTM by mělo být provozních i v tom, kolik jich musí být nutně vystavováno... Podle mého rozhodně tolik, aby to bylo reprezentativní. Tedy zjednodušeně v provozu prezentované: Heusinger / Allan-Trick, dvojčitá / sdružená... Například sdružená provozní mě nenapadá, která že by aktuálně NTM byla. To plnění poslání NTM nevadí, že provozního dost, ale sortiment kulhá? Nebo co takhle třeba parní akumulačka, kterou NTM má - jak je možné, že není součástí některé stabilně otevřené expozice, aby veřejnost ji mohla běžně vidět jako technickou zajímavost, jejíž odchylku i (pardon) kaštan pochopí, když ji uvidí? To není posláním NTM to zajistit?

Proč NTM čeká, kdo přileze? Vždyť to má být zájem právě NTM, aby veřejnosti dalo tu možnost se s historií seznámit a když už NTM není schopné to udělat ve svých prostorách, mělo by to umět zajistit AKTIVNĚ u internistů

Uhnu a dám nesrovnatelný příklad: Chtěl sem cukrovarky, 1. republiku, ale nakonec sem k tomu dal i jednu z posledních konstrukcí páry a jednu z prvních konstrukcí dieselu, které se používaly v cukrovarech. Napíšu to hnusně, ale prostě proto, aby kaštanstvo vidělo vývoj, až do doby přechodu k motorové trakci. Mě sere neuvěřitelně, že ani jedna z těch 3 starších mašin není Allan-Trick. Jak může generálního ředitele NTM nesrat, že nejezdí třeba sdružená 422.025 a není u někoho vystavena akumulačka 1435 CN 15A ??? Že by neměl žádnou koncepci ???

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

ŽMZ - Není to třeba tím, že pan ředitel neví, co se těmi divnými čísly skrývá? Nevím...

Pravapara: "Snad dostanem pozlacenou cedulku s věnováním..."

Hovnajz, hovnajz, slavný soude. Namísto pozlacené cedulky dostanete od berňáku platební výměr na zaplacení 21% DPH z těch přidaných třiceti miliónů.

To není tím...

Tak jinak: Kdo bude platit pojištění za studené mašiny v deponii NTM? Nestoupnou NTM náklady už tím, že si je deponuje samo? Nesníží se možnost jejich využití k veřejné prezentaci?
Dovedu si představit, že vlastník nechce, aby zubačka jezdila, nedovedu si představit ale, že chce mít za menší plnění svého poslání vyšší vlastní náklady.

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

ŽMZ: Stát svůj majetek jen málokdy pojišťuje. Vychází se z toho, že stát je dost bohat, aby nějakou náhodnou škodu unesl, ale příliš chud na to, aby dával kšeft pojišťovnám. Tradice z doby, kdy byla jen jedna, a to státní pojišťovna. Tam by pojištění státu bylo dokonce protismyslné. I dnes, přejede-li Vás policejní auto, neřeší to pojišťovna (auto není pojištěné na odpovědnost), ale ministerstvo vnitra z rozpočtu. U sbírek ve státních muzejích to bude obdobné. Jinak by totiž nedával smysl požadavek na jeho další pojištění při výpůjčce.

Rudolf_33: A to je přesně to, čemu nerozumím. Takže když to někdo poničí v Chomutově, zatáhnu to z daní, když by to někdo poškodil v Jaroměři, už to z daní nejde. Myslím požár, vandal, zloděj a furt se bavím o studené mašině.
Kdybych někomu půjčoval lokomotivu, budu chtít třeba půl mega kauci, kdyby ji on poškodil, on poničil, on nevrátil na vlastní náklady, tak abych to měl z čeho zatáhnout. Přece, kdyby NTM si v Jaroměři objednalo bezplatné uložení, tak by to nepojišťovalo. Pojistit se to musí jen proto, že si druhá strana o mašinu řekla. To je zvrácené, naprosto zvrácené. Ale rozumět tomu začínám - je líp někde platit deponii, ať to nikdo nevidí, než to někde mít deponované zadara, páč by jinej měl vstupné. Rozdíl mezi NTM a Václav Kostěnec není zjevně velký

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

ŽMZ: Máte naprostou pravdu. Nemám co bych dodal.

Jinak by mě opravdu zajímalo to, co udělá jaroměřský berňák s tím přírůstkem hodnoty Conrada po ukončení opravy. Byl jste to Vy, kdo tady psal o sporech s finančním úřadem? Já se obávám, že na to zhodnocení napálit DPH opravdu zkusej, když jim pan ředitel dá takové podklady.

Pozor za vlády koaliční před vládou úřednickou došlo k pojištění sbírek ve vlastnictví státu v rámci MKČR. Pojištění se vztahuje na sbírky uložené ve vlastních prostorách. Na sbírky svěřené třetí osobě se pojištění samozřejmě nevztahuje.

Bramac, tak to mě ušlo. Halt důchodce. Teď už jen čekám, kdy se toho chytne nějakej cajt nebo státní zástupce a budou zkoumat, zda je to pro stát finančně výhodné, neboť se to léta nedělalo.

Dodame to zpatky do huti. Tak je to zpravne ne?

Bramac: Ve vlastních prostorách nezahrnuje prostory pronajaté? A pojistka se nevztahuje na dobu, kdy je exponát někde v renovaci objednané NTM? Jen abych se v tom vyznal

Tak či tak je to pojistné MKČR placeno z daní a tak jestliže by mašinu pojistil někdo jinej, mělo by se pojistné placené státem snížit a to by se samozřejmě mohlo ve smluvním vztahu cenově zohlednit.

(Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.)

mělo by se pojistné placené státem snížit a to by se samozřejmě mohlo ve smluvním vztahu cenově zohlednit.
Jen jestli Ty na to nemáš příliš buržoazní pohled...

ŽMŽ: Hele znění pojistky jsem nikdy neviděl - to vždy řeší statutární zástupce instituce. I když vzhledem k veřejné zakázce by to možná někde měla být pojistná smlouva zveřejněna? Ale to je věcí MKČR.

drobné podpíchnutí - to řešíte případné pojištění kolejových vozidel v mezích Drážního zákona. Svéhu času jsem řešil pojištění akce a dvoudenního provozu úzkorozchodné atrakční dráhy(mimo mez Drážního zákona). To bylo informací a vysvětlování o co jde, než vypadla z pojišťovny nějaká smlouva a hlavně cena za pojištění....

Ještě bych se vrátil k té reportáži o nutnosti placení vysokého pojištění vypůjčených kolejových vozidel NTM, která běžela 11.3.2014 večer v Událostech na ČT-1 (také jsem ji viděl): Všiml jsem si, že za Společnost železniční Jaroměř v ní vystupoval ing. Mužík. Domníval jsem se, že se s nimi rozešel. Není tomu tak? (Asi v tom mám guláš.)

Dyš teče do bot, je i malý mužík (teda nemyslim ty z Krymu ) dobrej

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/2144110 00100311/obsah/313401-pujcovani-lokomotiv

Ať to nemusíte složitě hledat...

v úterý proběhla zkrácená reportáž v hlavních zprávách na ČT 1 - ale v Událostch z regionů byly reportáže dvě - o Jaroměři a o Zubačce - jsou hned za sebou!

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regi onech-praha/214411000140311-udalosti-v-regionech/obsah/313334-poj istky-za-lokomotivy

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regi onech-praha/214411000140311-udalosti-v-regionech/obsah/313335-kvu li-vysokemu-pojistnemu-krachuje-i-jednani-o-zapujceni-parni-lokom otivy-na-jizerskohorskou-ozubnicovou-drahu

Jednu brigádnickou, pro osvěžení ducha, když už je to sluníčko

Ad NTM: nedivím se, že majitel chce mít majetek pojištěn, ale zarážející je to, jakou taktiku pro to zvolil.
Obráceně se divím humbuku kolem zubačky. Nechci se do nikoho navážet, ale co konkrétně bylo od převratu učiněno pro její zprovoznění a nebo alespoň uvedení do vystavovatelného stavu?
Mašina stála v Kořenově a jestli mne paměť nešálí, tak se na ní téměř nic nedělalo. Pak se uklidila do Bílého Potoka a opět nic, přitom byla pod střechou a pod zámkem, takže se dělat mohlo.
Když si ji pak jaroměřáci zapůjčili do muzea (jako oficiální zápůjčku, s tím, že když bude možnost zprovoznění, tak ji předají), tak se jen ozval řev "oni nám ji ukradili!". Komu? Čí že to byl a je majetek?
Pak skoro 20 let ticho, nic, nezájem. Najednou humbuk. Je to reakce, že na Slovensku už zubačku zatopili, nebo jen přihřátá polívčička v boji proti NTM?
(upozorňuji, že s postupem NTM, resp. s plánovaným způsobem realizace také nesouhlasím)

Šlajs: já jsem ohledně Polauna položil těm největším řvounům několik otázek:
1) kdo bude vozidlo tak odborně provozovat, aby se nekurvilo? Podotýkám, že nejeden opravdu znalý párař mi řekl "já bych se toho bál".
2) kdo bude vozidlo tak odborně udržovat a opravovat, aby se nekurvilo? Odpověď "to se vyřeší" mě neuspokojuje!
3) neřeším provoz v kořenovském tunelu a úžasnou rychlostí se vecpat mezi pravidelné vlaky.
Závěr: jednoznačně stroj nepatří do Jaroměře, ale do topírny v Kořenově. Takže, chlapci a děvčata ze Zubačky, makejte na topírně, ať má své hnízdečko a neřeště píčoviny!

Jirko, děkujeme za starost, věřím, že podrobně sleduješ i jiná vozidla parní trakce v majetku NTM, aby se nekurvila, bylo o ně náležitě postaráno a byla odborně udržována a provozována...
Šlajs: hlavně, že o ni náležitě pečoval majitel...

Přednosta: Já se tomu zprovoznění zubačky tak dovedně celou dobu vyhejbal, páč u tý jediný mi přišlo, že se vlastník případného poškození bát musí... Ale říkal sem si "drž hubu, nerozumíš tomu, ať si naběhne nějakej strojvůdce"...

Šlajs: Náhlé humbuky bývají v našich zeměpisných šířkách často spojeny s možností náhle získat příslušné financování...

Michal_Ř: Musím potvrdit, například ve věci efektivnosti a vhodnosti zprovoznění, udržování a provozování M 124.001, že se mnou Přednosta obdobně rozmlouval a podrobně problematiku sledoval...

Řízo, právě proto, že sleduji i jiná vozidla a vůbec to nesouvisí s jejich majitelem...
Mně by se také líbila provozní Slovenská strela, ale právě z těchto důvodů o tom ani nepřemýšlím

Šlajs: Souhlasím s vaším pohledem na pojištění!Každá společnost se vyvíjí - i v Tanvaldě! Situace poloviny 90. let je značně rozdílná od té současné (složením členů spolku i vnějšími okolnostmi - mě třeba osobně mrzí, že si spolek v polovině 90. let nepronajal dílnu v Kořenově, třeba mohla dneska stát a sloužit - ale jak píši, tehdy jsem členem nebyl a i možnosti získávání finančních prostředků byly jinde než dnes...) ... nevím, kdo tehdy "řval" - ale myslím, že to už dnes není důležité. Jak píše ŽMZ - jde o možnost získat peníze - ve věci kořenovké výtopny již byl učiněn pokus v rámci ROP a nevyšel (projekt byl přijat, ale nedostal dostatečný počet bodů (nejednalo se o kongresové centrum, sluneční lázně nebo jiný smysluplný projekt) - z dnešního pohledu možná dobře - děláme to vše dobrovolně ve svém volném času (jako většina z vás) a představa, že by jsme ne z vlastní viny spadli do problému okolo čerpání ROPů není pěkná...). Teď je možnost zkusit získat peníze z tzv. Norských fondů, kde by byla šance spojit opravu výtopny s opravou parní zubačky - čímž by se podpořila "síla" projektu. PRO NÁS JE HLAVNÍ OPRAVA KOŘENOVSKÉ VÝTOPNY. Doufám, že se nám podaří projekt připravit tak, aby byl přijat a následně podpořen. Snaha o opravu 404.003 skutečně není vyvolána aktivitou na Slovensku!!! Naopak s Tisovcem úzce spolupracujeme, moc jim úspěch přejeme a těšíme se na mašinku - ostatně kdyby nám šlo jen o to si zajezdit s parní zubačkou, tak se na aktivity v Kořenově řada z nás "vykašle" a bude jezdit jenom do Tisovce... jsou tam rádi za každou pomocnou ruku a pro nás by to bylo s menšími nervy... Jinak na parní zubačku by se "nešáhlo" až do získání peněz z fondu - máme uzavřenu i smlouvu s Jaroměří, že v případě uzavření smluvního vztahu s NTM by mašina dál stála v Jaroměři a byla přístupná veřejnosti. No nic - uděláme vše pro to, abychom získali finance na opravu výtopny a pak se třeba s NTM domluvíme na vystavení v neprovozním stavu. Myslím, že nakonec ta vůle bude na obou stranách.

Přednosta: provoz parní lokomotivy v Kořenově je projednán a domluven - předběžně jsme se bavili o podpoře kluků z Turnova a "náboru" několika zkušených párařů z Prahy (ono to zase není tak daleko a zázemí v Kořenově máme) - ale to je na pokec u piva... jsme naivní, ale zase ne tolik

Jsem rád, jestliže vývoj kolem Kořenova směřuje příznivějším směrem.
Co se týká topírny (samozřejmě mluvíme o "kamenné", zděná už na obnovu nemá šanci), tak i v tom se myslím dalo leccos dělat. Vzhledem k tomu, že se celkem dobře orientuji v cenách stavebního materiálu, dobře vím, kolik práce obnáší "odlití" kusu betonu a jak unaví kubík dřeva, tak si dovolím položit otázky:
- v jakém stavu jsou stěny topírny?
- pakliže v dobrém, byl by velký problém vyřešit "věnec" (nevím přesné provedení, tak jsem použil tento termín)?
- jestliže by tato část byla vyřešena, tak kolik kubíků dřeva je třeba na krov? - předpokládám krytí plechem nebo šablonami, z důvodu dimenzování průřezu trámů, které už tak budou muset být značně rozměrnější než jinde, vzhledem k sněhu, navíc v Jizerkách betonová či pálená taška není až tak obvyklá a nepředpokládám, že byla původně použita.
- nebylo by možné sehnat sponzora v okolí na dodávku dřeva nebo alespoň ho sehnat za nákupní cenu, třeba výměnou za reklamu.
- krytina se dá v tomto množství běžně sehnat pod 200 Kč/m2 - opět neudělal by někdo cenu s tou reklamou?
Střecha je základ ostatní už se pak řeší mnohem veseleji. Proč to ale píšu: hodně lidí v tomto státě stále mluví o evropských dotacích. Pominu-li, že to jednou budeme muset draze vrátit, protože Brusel tiskárnu na peníze nemá a kdyby je tiskl, tak euro půjde do kytek (už aby to bylo), tak jde hlavně o to, že tyto dotace velmi svazují příjemce (nejste-li mafián a nestavíte-li si za ně soukromé golfové hřiště). Nevím jak je to v případě norských fondů, ale určitě také nerozdávají peníze pro něčí krásné modré oči jen tak, bez podmínek. Takže se dotazuji, jestli by nebylo efektivnější se snažit získat materiál a částečně svépomocí se přičinit, než čekat x let jestli pánbůh nadělí dotace. Myslím, že i ve sbírce, pokud by se jasně řeklo, že jde o nákup materiálu na kořenovskou topírnu sešlo nemálo peněz a pak také uspořádat brigády s jasným programem, mezi příznivci zubačky je jistě řada řemeslníků nebo těch kteří to či ono řemeslo umí. Pokud si dobře vzpomínám, tak třeba v létě 98, když se čistil Kořenov od náletů byla velmi hojná účast (vím, od té doby je řada věcí jinak). Za zkoušku by to určitě stálo. Je třeba vyhlásit transparentní plán a jít za ním.
Osobně bych se místo čekání na imaginární dotace raději dal do práce, ale je to můj náhled na věc. Jiný to může vidět jinak.

Šlajs: my se musíme primárně postarat o naše vozidla a vozidla, která máme pronajata a slouží k pořádání jízd. Plus organizace a zajištění jízd, což spolkne spousty času. Dohromady i peněz - do toho opravy a rozšiřování muzea v budově žst. Kořenov. Rozšiřování nabídky pro návštěvníky (úzká - zaplacena z externích dotačních zdrojů) - každá akce má nějaké téma s doprovodným programem. Díky tomu chodí hodně cestujících a návštěvníků -na prostou jízdu bez programu nepřijde tolik lidí - to znamená nevyděláme tolik peněz na naše aktivity - laťka je nasazena docela vysoko a musíme jí držet. Ostatně kolik spolků provozuje muzeum s takřka celoroční otevírací dobou plně ve své režii? Pozemek pod výtopnu máme koupený již delší čas, letos během jara odkoupíme obvodové zdi. Zbylý prostor výtopny máme pronajatý (vč. točny a kolejí). Již před žádostí do ROPu jsme museli zpracovat projektovou dokumentaci na opravu výtopny a získat stavební povolení, což se podařilo a stavební povolení držíme stále "živé". Z havarijního fondu jsme získlali prostředky na zakonzervování nejvíce poškozených částí věnce na obvodových zdí a podařilo se opravit nároží směrem do Tanvaldu, které bylo staticky narušené. No, nedokážu si moc dobře představit, jak samo domo opravujeme výtopnu - to není v našich fyzických silách - i technicky tam bude řada odborných prací - ze strany kolegy Šlajze je to myšleno dobře, sami jsme se kdysi tou myšlenkou zabývali, ale je nereálná (v daném časoprostoru s daným lidským potenciálem a technologickou náročností)- ono i sponzorské shánění materiálu má své limity - speciální lepené trámy v dané velikosti a délce a podobné nutné komponenty jen tak někdo nedá - a zdroje na nákup materiálu by rovněž nebyly bezedné - a malá položka to není!. Naštěstí nám opravdu fandí města a obce ležící na trati, společně s ostatními obcemi sdruženými v Mikroregionu Tanvaldsko - díky tomu máme k dispozici profesionální projektovou manažerku (skvělou ženskou, se kterou je radost spolupracovat!). Díky tomu se nám podařilo na letošek získat několik grantů třeba na propagaci a pod. I to je nesmírně důležité a ušetří to peníze potřebné pro naše hlavní aktivity! Takže nám jde o to, že jestli že někde leží peníze, snažíme se na ně dosáhnout - bez nich to nejde. Rozhodně nejsme z těch, kteří by se schovávali za "evropské nebo norské dotace" - umíme žít i bez nich, ale některé aktivity a projekty se bez většího zdroje peněz prostě neobejdou. Takže opakuji, proč to nezkusit...

Ještě douška - na "imaginární" dotace se nečeká, ale dost drsně se na ně dře - připravit žádosti nejni žádná legrace... - do montérek si pak člověk chodí odpočinout...

Vím, že příprava na dotace není sranda, proto volím raději práci, než válku s byrokraty. Ad lepené hranoly, proč zrovna ty? Čekal bych u muzea použití klasických. Lepené sice mají lepší parametry, ale lepší je i cena a to výrazně. Pochopím jejich použití v řadě případů, ale tady? Nicméně rád si nechám objasnit důvod.
Co se týká akcí, tak se domnívám, že vhodnější je omezení akcí a čas, síly i peníze využít na důležitější věc - střechu. Akce jsou hezká věc, přitáhne hromadu návštěvníků, ale jejich ekonomický výsledek je většinou diskutabilní, ne-li přímo těžce mínusový. Kolik práce dá kvalitní příprava akce vím velmi dobře, proto tento názor.

Stavebně technické řešení vyplývá z projektové dokumentace, resp. tato je podmíněna předpisy, která je nadto schválena ve stavebním řízení. Takže asi takto.
Představa o realizaci uvedených prací svépomocí je bohužel dětinská, protože tyto práce musí být ze zákona realizovány stavebním podnikatelem.
Nejezdit je nesmysl, kde pak chcete vzít prostředky...
Šlajs, v jakém spolku to tak krásně funguje, že místo shánění peněz stačí pouze a výlučně mlátit do plechů a potřebné prostředky pak přijdou samy? Že bych zajel na exkurzi.

(Příspěvek byl editován uživatelem Wool.)

Šlajs: Při ploše střechy, rozmístění podpěr a jejich vzdálenosti od sebe je při sněhovém zatížení v místě (nejvyšší stupeň) jiné řešení v zásadě nemožné - řešeno projektanty a statiky - to jsme si samozřejmě nedělali my v programu Windows - malování . Původní krov byl kovový a v zásadě poddimenzovaný (pro použití na horách s takto vysokým srážkovým úhrnem). Jinak ještě připomínám, že stavba je památkově chráněná a celý projekt prošel připomínkovým řízením a schválením památkových orgánů - mj. musím poděkovat za dobrý přístup památkářů na městě i na územním pracovišti NPÚ v Liberci - všichni pomohli a fandí nám!
My s byrokraty až na výjimky neválčíme. Pracujeme fyzicky i "duševně" na přípravě projektů - zde s profesionálem, jak jsme psal výše.(prostě někdo je šikovnější na papírovou práci a někdo na manuální - někdo ( třeba JÁ ) na oboje ).

Další omezení akci by byla sebevražda - ztráta podpory obcí v regionu, podnikatelů v cestovním ruchu a v neposlední řadě i našich cestujících - to by byla cesta zpět a výtopnu by jsme tak stejně neopravili... a nám akce přinášejí peníze! v rámci nasazení nás dobrovolníků jsou akce ziskové - také díky doprovodným programům, prodeji občerstvení a upomínkových předmětů atd. No a když máme na vlaku většinou hodně přes 500 (někdy i 900) cestujících, tak vybrané jízdné rozhodně není zanedbatelná položka...

Nevěděl jsem, že nejmenovaný dopravce má novou pobočku v Praze.

Bramac: o sněhové zátěži vím dobře, vlastním domek ve stejné nadmořské výšce. Slova "řešeno projektanty a statiky" mi připomnělo ono známé "neříkej, že něco nejde, nebo se najde nějakej blbec, co to neví a udělá to"...))).
Jestliže byl krov poddimenzovaný, tak proč se zřítil až po tolika desítkách let provozu? Pokud vím, tak na horách je běžné, že se během zimy sníh shazuje. Já tedy tak nečiním, protože na části objektu mám strmou střechu, takže sníh dřív sjede, než by něco provedl a část je s minimálním sklonem, ale dostatečně dimenzovaný, takže za těch pár desítek let co je objekt v naší rodině se střecha propadla jednou a příčinou byla nedostatečná izolace, čímž do střechy zatékalo a trámy uhnily (za bolševika sehnat kus izolace byl většinou skoro nadlidský výkon). Sníh nikdy nikdo neuklízel.
Určitě by šlo navrhnout i kovový krov se zvýšeným dimenzováním a vzhledem podle originálu.
Nicméně je to vaše věc a já vám do toho nemůžu mluvit a vzhledem k některým lidem ani nechci. Nezbývá než popřát, ať se vám daří, neboť přesvědčovat kohokoliv k čemukoliv mě už dávno nebaví.

Šlajs: Tohle není kůlna, tohle je výtopna (klid! ) - máme k dispozici původní plány - tehdejší konstrukce nevyhovuje dnešním normám (nedostali by jsme stavební povolení) - takže překonstruování na dnešní normy by krov stejně změnilo - za pomoci lepených trámů je možné zachovat "lehkost" krovu - a je to levnější řešení než nově projektovat a nechat vyrobit krov železný. I památkáři se přiklonili k tomuto řešení - modernější prvek u památkově chráněné stavby, který nahrazuje neexistující část stavby je kompromis, se kterým se rádi smíříme :-) - zvenku nebude na střeše nic poznat, naopak by se na ní vrátily dýmníky. Zevnitř se bude klenout dřevěné nebe - doufám časem patinované kouřem z dieselů a páry

Jéé.

Bdlm: Jéé jako Jéé, nebo Jéé jako Jéé?

Píšu tak ten katalog, fotky už by byly vyjma úzkých ale nefím, kdy šla CS 400 t.č. 3208 z Neratovic do Klobuk... Nějakej dobrodinec by něvěděl, sím?

Copak?? Bdlm si rozlil pivo??

Bdlm si rozlit pivo nemuze, protoze to ani nestihne - mezi pridelem a konzumaci moc casu neuplyne.

Wool: ale no tááák, to musíš všechno vykecat?

Vedle jak ta jedle soudruzikecáte z hladu co?

Bdlm - kecaj ze žízně, proto by jsi TY mohl mít pochopení

Všechno je už jinak!

Bdlm: , Musíš ale v++e vydržať!!

Jak jinak?! Bdlm začal chlastat rum???

výčepní : Dělej si prosím z formelíny.
Slyšels´ , Fšechno je jinak a když Bdlm říká fšechno, tak fšechno!!

Ále Bdlm, víš jak je to s těma fíkama co poslouchaj slavíky

"Žízeň je veliká, život mi utíká.... "

Deportace zbytků z Tyršova 444 úspěšně ukončena...

Když vidím číňana ,neví tu někdo kdo se "ujmul" toho "pomníku" z Břeclavi? Ještě cca před 1,5 rokem jsem ho fotil a nyní je fuč..

Měl být přestěhován k stavědlu ???

Z Břeclavi netuším, toho židenického se ujali na smpd :
smpd číňan

Říkali mi, že měl být použit v expozici v Olomouci. Ale informace je už vousatější.
Taky bychom jeden nástřešní zvon uvítali na osazení boudy traťového hradla. Tak kdyby náhodou někdo o něčem věděl,...

Zdravím kolegy z ostatních spolků, jak evidujete svůj drobný majetek ale třeba i železniční vozidla? Nejsem v administrativě moc zběhlý, proto se ptám.

Taky bychom jeden nástřešní zvon uvítali na osazení boudy traťového hradla.

Taky ještě občas „rostou”. Třeba zrovna ten na fotografii, taky původem nástřešní z bývalého Zv v Lukavici v Čechách sloužil po zrušení dlouhá léta jako podstavec pro slunečník (stříška) a květináč (zvon)