Tak bysme mohli tady tu "ježatou" a různorodou diskusi o vlakové dopravě na Balkán trochu shrnout, ne ?

Cestování k moři - tak Čechoslováci začali jezdit ve větších počtech k moři okolo poloviny 60. let. Státy, kam se dalo snadno za teplým mořem byly Bulharsko a Rumunsko. Jezdilo se hlavně vlakem. Vypravovaly se rekreační speciály s dvěma jídeláky, plnou penzí po cestě a do té Varny to trvalo tři dny, dvě noci i déle. Po cestě třeba i krátká prohlídka Budapešti či Bukurešti, každý to bral jako výlet max.jednou za deset let a tak se k tomu přistupovalo. Okolo 68 se otevíraly částečně hranice i jinam a začínala automobilová turistika. Po okupaci se zase brzo mohlo jen do lidodemo, a do toho Maďarska, Rumunska, Bulharska se kromě vlaku začalo jezdit autem se stanem do kempu, protože hotelů bylo málo a byl člověk nezávislý a podíval se leckde po cestě.
Takže 70. je to s vlakem tak půl na půl a v 80. i zájezdy s letadlem ("koupáky" ČSA Varna/Burgas, úžasná pohoda a tehdy i něco exkluzivního).
No a po převratu chtějí všichni poznat to, kam nemohli,nebo jen velmi omezeně-tedy Itálie, Chorvatsko a Evropa. Nejvíc k moři z lidodemo jezdili Češi a Východní Němci. No a ten úpadek byl znát i na zrušení speciálů leteckých i vlakových a úbytku letních expresů NDR-ČSSR-Balkán, kterých jezdilo každou noc několik, okolo čtyř.
Začala se preferovat Itálie a Chorvatsko (volný průjezd Rakouskem, volně prodejné valuty, v půlce 90. jezdily v létě i spoje jako Praha-Rimini či Benátky).
No a dnes jsme v podmínkách, že Ital či Rakušan nám nebude vozit vlaky "za dobré slovo",z kolegiality mezi ČSD a FS ap., to bylo možné tak to první desetiletí po 1989 včetně zájezdů.

Totéž je i na to Bulharsko, Rumunsko, kde vyschl pramen peněz z jiných socialistických zemí a není zájem o nějaké nové vlaky a spoje, jede se ze setrvačnosti.
Takže zůstávají zatím nějaké ty tradiční přímé vozy (Split, Bar, nedávno Varna,Burgas,Soluň), ale díky poměrně vysokým cenám a nepružnosti prodeje plus třeba několikahodinovým pobytům na hranicích (Subotica) a relativnímu nepohodlí je to kromě režistů a zdejších fandů do vlaku stále méně využívaná doprava.

Takže shrnu : Zavést nové vlaky Balkánem - to byste je museli taky zaplatit. Přímá lůžka - zatím to jde, kdo chcete jet, jeďte, ztrátu zatím ČD hradí. Neočekávejte nějakou změnu a už tady bylo vyčísleno, kolik by stál komerční vlak třeba do Splitu - příliš vysoká cena pro pasažéry.

Jinak ideologické "jak stojí letadlo/auto/vlak za houby" - to je snad zbytečné, každého volba.
A řada lidí jede třeba jednou autem (aby viděla také krajinu, poznala země) a příště už klidně letecky.
Preference podle věku, věku dětí, peněženky - jistě.

Mladějov: amen

A to v Rumunsku neměli benzínky? Nebo šlo o peníze?

Šlo o to, že benzínek bylo v Rumunsku relativně dost, ovšem benzínu nikoliv. A pokud byl, nechtěli ho prodávat cizincům za lei. Vše vyvrcholilo někdy začátkem 80. let, kdy těsně před zahájením letní sezony Rumuni oficiálně zakázali prodej benzínu za lei a požadovali tzv. tvrdou valutu.Československé úřady na to velmi rychle a poměrně překvapivě reagovaly tím, že povolily tranzit osobními auty přes tehdejší Jugoslávii bez výjezdní doložky. Ovšem trvalo to jen tu jednu sezónu, pak se soudruzi nějak domluvili a vše se vrátilo ke starému. Ona také určitým důvodem rumunského kroku byla stagnace zájmu o Rumunsko ve prospěch Bulharska (dříve ten podíl byl poměrně vyvážený, později o to Rumunsko zájem výrazně klesal).

Ono už dnes by šlo ten vlak urychlit o 3 hodiny. Stačí dělat pasovou kontrolu za jízdy vlaku.
Udělat ho atraktivnější pro lidi. Udělat příjezdy a odjezdy

3 hodiny nic neřeší - Bulharsko je prostě daleko, na dvojnásobku vzdálenosti do It/Cro k Jadranu. Varna je od nějakého pomyslného středu ČR stejně daleko jako Barcelona , přičemž z hlediska turistické atraktivity a kvality služeb tomu Varna nesahá ani po kotníky. Ano v Bulharsku je levněji, ale to platí spíš pro lowcostově postavenou dovolenou ve vlastní režii, pokud letíte s CK, tak to cenově vychází podobně i kamkoliv jinam.

Kdo s tím bude jezdit do Venécie, když dle zdejších rad jedině eroplánem se dá cestovat ?!

ivy: nojo, won Radek zas vypích marginalitu.
V kterém to bylo roce ?
Jinak to RSR poškodilo, takže důvod "stagnace zájmu o RSR" ???
Tomu moc nerozumím. Spíš Rumuny štvalo, že jim benzín vykupujou turisti, a že můžou míň prodat (hlavně svému tradičnímu kámošovi-Francii-) za valuty. No a každý komunista by za valuty prodal i svojí babičku :-)

Jinak v RSR byl větší nedostatek ubytování, taky třeba potravin než v BLR, no a taky "Čaučesku" nebyl takový kámoš s lido demo (viz army, různé ty excesy viz tento, ap.)

Tohle se strašně rychle zapomíná.

FS: No hlavně nepsalo se tady, že rj do IT nesmí??

V kterém to bylo roce ?
Jinak to RSR poškodilo, takže důvod "stagnace zájmu o RSR" ???
Tomu moc nerozumím. Spíš Rumuny štvalo, že jim benzín vykupujou turisti, a že můžou míň prodat (hlavně svému tradičnímu kámošovi-Francii-) za valuty. No a každý komunista by za valuty prodal i svojí babičku :-)

Jinak v RSR byl větší nedostatek ubytování, taky třeba potravin než v BLR, no a taky "Čaučesku" nebyl takový kámoš s lido demo (viz army, různé ty excesy viz tento, ap.)

Já už se přesně nepamatuji, mám pocit, že to bylo někdy mezi roky 1979 a 1982. Primárním důvodem samozřejmě byl fatální nedostatek benzínu v Rumunsku. Tehdy se Ceausescu snažil za každou cenu předčasně splatit rumunské dluhy západním věřitelům, proto vyvážel vše co šlo a výsledkem byla třeskutá bída v Rumunsku. Sekundárním důvodem byl fakt, že tranzitující turisté v Rumunsku nic neutratili a tudíž neměli pro rumunské hospodářství žádný význam. Jinak oni se tímto krokem nijak moc nepoškodili, protože individuální turisté jezdili do Rumunska k moři minimálně (důvodem byla řeč, absence slušného ubytování, vymetené obchody, určité povědomí o rumunské Securitate atd.). No a hromadné zájezdy do Rumunska kulminovaly myslím v polovině sedmdesátých let, pak to začalo hodně upadat, protože kvalitativně to bylo výrazně horší, než Bulharsko. Relativně slušné hotely Rumuni nabízeli takřka výhradně západní klientele a na nás zbyl jen póvl. V Bulharsku to sice bylo také, ale zdaleka ne tak výrazné. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, byl jsem v obou zemích v sedmdesátých a osmdesátých letech dohromady asi 8x. Ještě se pamatuji na nějaké statistiky ČSA, kde plynule klesaly počty charterů do Constanty a naopak stále rostly Burgasy a Varny.

Myslím, že další rok se pak kupovaly poukázky na rumunský benzín v Autoturistu (a ta cena asi byla vyšší), takže to by odpovídalo té snaze zvětšit si nádrž.

Jj, tak jsme ten obrázek docela pěkně dali dohromady :-)

Připomenu, že do NDR (což byly s Maďarem jediní sousedé, kam se mohlo opravdu volně)se v 1980 zaváděly taky "zdražující" poukázky na benzín z podobných důvodů.
Dneska by se lidi posrali, kdyby měli platit za benzín v nějaké zemi o polovičku víc, než místní.

Do puče se mohlo i do Polska.

Někdy 72-4 jsme jeli autem do Varny přes Rumunsko a bylo to tehdy ještě zcela bezproblémový, ba silnice měli lepší než my (ty hlavní). Jen se po nich potulovaly cikánský vozy což bylo v noci dost o hubu neb samosebou potmě. Jinak se tehdy běžně stanovalo i u hlavní silnice - spali jsme spolu s dalšíma asi pěti autama/stanama na nějaký loučce na Predealu. A taky "na blint" v chatce v nějakým kempu mezi Kluží a Oradeou a ta se nijak nelišila od tehdejších kempů kdekoli jinde. Též se dalo běžně pojíst v hospodách, tu a tam se něco blbě shánělo v obchodech. Do hajzlu to šlo až právě někdy na konci těch 70-tejch.

No a kdy byl puč ? Vod mých nějakých 10-12 let bylo Polsko zašperované až do nějakého 94 roku,možná dýl.

Jo, ad RSR, někdy v těch letech (74) jsem tam byl s rodičema taky a potvrzuju. Autem a cestou samý stovky a stodesítky s pootevřenýma kapotama, aby se nehřály. Žigul šlapal jako víno :-)

A v Mangalii bungalov a polopenze ? a pořád příšerné mleťáky ,skopové a tak.

ad Mladějov - Připomenu, že do NDR (což byly s Maďarem jediní sousedé, kam se mohlo opravdu volně)se v 1980 zaváděly taky "zdražující" poukázky na benzín z podobných důvodů.
Dneska by se lidi posrali, kdyby měli platit za benzín v nějaké zemi o polovičku víc, než místní.

Někdo platil draze (=jako doma), někdo ne. Já platil talónama až když za měsíc končila "měkká" marka, tak abych se jich zbavil. Měl jsem je pro případ nutnosti několik let, ale nikdy nebyly zapotřebí. Nesměl bejt člověk línej dojít si pro benzín s kanystrem pěšky. Přímo do auta natočit se báli, udavači byli nejen u nás.

Pokud jde o čaučesko, tak tam bývaly taky podnikové kempy. Do Zetky se naložily stany,deky a vařiče s bombama, a za týden vyrazila 1203 s posádkou stavěčů stanů. A po sezóně to bylo opačně. Abstinenti tam trpěli nemocí zvanou Mamajka. Notorici ji nepoznali.

won Radek zas vypích marginalitu

Ne. Takový překážky a přesto cca půlka lidí to jela autem.

Puč? 80? Do tý doby jsme stihli projet s párou Kundowu, přes mosty u Nowy Rudy, do poreby...

No a nějak 91 jsem byl na kole přes Harrachov v Porebě a asi rok nato přes Náchod v Klodzku... . Zcela bez jakýchkoli obstrukcí. 94 je kravina.

Jinak nevařily stovky a stodesítky ale až doda 105/120. Stovky snad měly ještě systém z embéčka kde to šlo uvařit jedině když prasknul klíňák. Naopak dvě naložený embesa přejely Alpy přes Loiblpas v roce 69 (a dojely po tehdejších napůl prašných silnicích Bosny až do Baru a nazpátek bez jedinýho problému) se ctí na rozdíl od kdejakýho západního vozidla tý doby co potupně hulilo z chladiče někde u pangejtu

Petr_vlček - zcela správně, Š100 vs 105.
A bezva klimatizace byla to vyklápěcí okénko otočené o 90 stupňů. K Bojaně na albánské hranici a zpět = 5000 km bez problému. Jen ten benzín byl sakra drahej, 2x než u nás.

oprava - u nás 8,00 Kčs , v jugo 21,90 Kčs (35,50 a 37,50 din), v Maď - 15,40 a 18,30 Ft (1 Ft=0,60 Kčs)

Někdy 72-4 jsme jeli autem do Varny přes Rumunsko a bylo to tehdy ještě zcela bezproblémový, ba silnice měli lepší než my (ty hlavní). Jen se po nich potulovaly cikánský vozy což bylo v noci dost o hubu neb samosebou potmě. Jinak se tehdy běžně stanovalo i u hlavní silnice - spali jsme spolu s dalšíma asi pěti autama/stanama na nějaký loučce na Predealu. A taky "na blint" v chatce v nějakým kempu mezi Kluží a Oradeou a ta se nijak nelišila od tehdejších kempů kdekoli jinde. Též se dalo běžně pojíst v hospodách, tu a tam se něco blbě shánělo v obchodech. Do hajzlu to šlo až právě někdy na konci těch 70-tejch.

Jo, tohle potvrzuju. Projížděl jsem Rumunskem v letech 1971 a 1972 a dodnes si pamatuji, že v té době jsme jedli normálně v restauracích na více místech běžně maso na grataru, k tomu Coca-cola za 1 lei, v krámech např. piksly Nescafé za 10 lei dle libosti a pytlíky s cornflejky bez omezení. 1 Lei tehdy byl cca 1,10 Kčs, takže to byly pro nás zajímavé ceny.

Ovšem o nějakých 10 let později už maso zmizelo a v krámech bylo ještě mnohem větší h...o, než v Rusku. V bytech mohla svítit jen jedna žárovka,topilo se na nějakých 13 stupňů, televize vysílala od 8 do 10 večer a měla konstatní program - Ceaucescu a jeho žena Elena. Škoda, že se to nezachovalo někde alespoň jako skanzen. Občas by bylo dobré tam někoho poslat na exkurzi...

ivy: 71 -7? ne Coca Cola ale Pepsi (s těmi to upekli) za 1, kurs byl 1.16. Tak pro úplnost.

ne Coca Cola ale Pepsi (s těmi to upekli) za 1, kurs byl 1.16. Tak pro úplnost.

Jo, to asi jo. Coca cola/Pepsi je pod mojí rozlišovací schopností. Ovšem večer na terase Otopeni při pohledu zblízka na nějaké tři nebo čtyři BAC-111 ta cola s ledem chutnala opravdu skvěle.

Jinak v zimě 2005 denní R Sofia - Beograd (s přímým lůžkem do Vídně ze kterýho foceno) parou topil. No pokrok nezastavíš - sic už topí elektricky leč jede jen v noci a poněkud pokrácen...

PV: V 1974 žádný 105/120 nebyly.
Jinak zrovna jsem asi předevčírem jsem četl Dráhu, jak si vymýšleli v 90+ "tranzit do Německa". Jestli to na kole nebrali jako MPS.
FS: Tak část těch talonů jsme taky přivezli, mimo hlavní štreku se dalo bez problémů tankovat do vozu, táta uměl dobře německy a vždycky přidal nějakou tu mařenu.
Asi o dva měsíce už to byl problém (jel tam soused).

Sofia-Beograd 2005 kudy bez drátů ?

Via Niš-Dimitrovgrad stejně jako dnes (bez drátů stále), jen s opotřebením kolejí rychlost klesla na nějakých 30/hod. průměrně, a k sezení máte k dispozici krásných 66 míst, oproti 200+ před pár lety.

Slovinsko sice není tak docela Balkán, ale nějak nevím, kam s ním, takže: Dle stránek Ž-SLO je nějaká výluka na trati z Lublani do Koperu. Podle dostupných informací jsou všechny vlaky vyjma osobáků v úseku Ljubljana - Borovnica nahrazeny autobusem. Podlo tohoto výlukáče se ovšem zdá, že vlak 1474/1475 jede po kolejích až do/z Divače. Ví někdo, jaká tam panuje realita? Na mou otázku na mailu Ž-SLO nepřišla zádná odpověď :-( Předem díky

Tady to píšou takhle, ale taky OBB mívají někdy blbiny, takže na 100% bych to nebral

To Slovinsko máte celé tady, včetně těch výlukových JŘ (v únoru t.r. sněhové přívaly poškodily trať Lublaň-Pivka a opravují to dosud):

http://www.slo-zeleznice.si/sl/potniki/slovenija/vozni-redi/vozni -red-po-relacijah-2013-2014

Z F J - on to nebyl sníh, ale mrholení, které namrzlo a otrhalo trolej, od Borovnice do hor, k Lublani jezdily E lok stále.
V těch výlukách SŽ není jasné do kdy to bude jezdit vlakem. Dle OBB do konce srpna. Pak tam možná šoupnou busy a budou makat na trati, teď v létě tam nemohli dělat kvůli těm R k moři. Mne zajímá až září - ale co bude ?

A tady je ta blbina z Hafasu OBB, on poznámku (7) pro úsek Buzet-Lupoglav pochopil pro celou trať a tak mi tvrdí, že vlak 4707 v září nejede. Dle HŽ ale jezdí furt.

Děkuji, pánové. Jinými slovy od Borovnice na jih jedině busem a poznámka v tomto :
http://www.slo-zeleznice.si/uploads/vozni-red-po-relacijah-2014/Z acasni_VR_Ljubljana_Sezana_20.6.2014.pdf
výlukáči u vlaku 16:05 v 6:11 z Lublaně je blbost. To je sice trochu zklamání, ale co už, nevybral jsem si prostě dobrý rok :-)

MH - nepíšeš, kdy jedeš. Já v září, a to vypadá, že se tam povozím busama, viz zde :
/ a jako u nás, vše závisí na tom, zda budou denáry /

Jak by se jim tam dnes hodily sergeje, které jsme kdysi zlikvidovali. Potřebujou diesly, a nikde nejsou k mání. Asi to tam bude nadlouho.
Ale jak píše poslední věta - je tam někde v dálce světélko na konci tunelu...

Jedu teď - 17.8. - 22.8. ve Slovinsku, 22.-27.8. v Chorvatsku (na cestě do Splitu mě snad podobná komplikace nečeká... :-) A chápu to tak, že autobusy tam jezdí už nyní. Tedy od Borovnice na jih kompletně...

Podle těch info jak oBB tak SŽ do Rijeky, Kopru i Puly teď jezdí vlaky, až do konce srpna. Pouze do Opičiny Bus, a tam též chci jet. Jen je otázkou, zda ta Rijeka nebude po sezóně taky busem.
A zde info z 1.7. jak tam jezdí :

No položil jsem dotaz na fóru a tvrdí mi, že některé vlaky jezdí. Jinak ten "výlukáč" je taky výrobek pochopitelný snad jen pro ty, co to vytvořili.

Tady čtu, že do Opičiny zdarma, stačí jízdenka do Sežany, a dál FREE !

Tak teď jsem z toho opravdu nemoudrý :-) Je tam platný výlukový jízdní řád NAD. Aktualizovaný ke dni 20.6. (pominu fakt, že je zoufale nepřehledný) a zároveň slovinci tvrdí,že se až do Koperu dostanu vlakem :-) Existuje tedy nějaký finální resultát, když Slovinské železnice mlčí? :-(

No myslím si, že vlaky fakt jezdí, protože to tvrdí místní na místních fórech a jim bych věřil. Místní totiž znají místní poměry.

S tím souvisí další záležitost. Máme koupené 2 místenky do EN 498 ze Zagrebu do Villachu 17. 8. a to do vozu 273. Jak hledám, tak hledám, tak žádný takový vůz nikde nenacházím. Netušíte, co to může být a jestli si vůbec někde sedneme?

Takhle vypadá teď, čeká v Zg na odjezd, ale číslování vozů tam není. Mrkni na vagenweb.

Na vagonweb jsem se právě díval a tam ten vůz není. Ale díky za ten náhled. Vypadá to, že je tam navíc ten první Beelt, který by i dle svého umístění mohl mít ono číslo.

Do Koperu jazdia aj vlaky aj NAD autobusom. Mas to jasne napisane v hlavicke GVD http://www.slo-zeleznice.si/uploads/vozni-red-po-relacijah-2014/Z acasni_VR_Ljubljana_Sezana_20.6.2014.pdf

A - autobus
V - vlak

Na rychlikoch do Rijeky a Puly jazdia vlaky.

EN 498 a vůz 273.
Nevím, jestli to stále platí, ale po poškození troleje a zrušení vlaků mmj. Rijeka - Ljubljana byly vozy 271 a 272 výchozí ze stanice Zagreb a v úseku Zagreb - Villach jelo navíc B HŽ, jako vůz 273.

V Bosně včera začaly další povodně, dnes byl opět zastaven železniční provoz z důvodu podemletí tratí a sesuvů...

Milloss: byl bych opatrný s používáním toho plurálu. Přesně řečeno tam jezdí VLAK. 1 - slovy jeden! Odpověď od Slovinských železnic konečně dorazila:
Dear Sir,

You are wright there is buses between Ljubljana and Koper (there is Divača too). The only train in that rout is at 6:11 to Koper.
Buses lives at platform number one.

Best regards,
Robert Žnidaršič

Kdyby to napsal slovinsky tak je tomu rozumět líp

No, jeho amerikánština je poněkud neortodoxní, ale snad jsme se konečně dozvěděli to klíčové :-)

to je vlak, kde su vozne z/do Budapesti(Moskvy), zrejme pre spacie vozne ide az do Koperu bez prestupu. Na useku s poskedenym TV asi ide v motorovej trakcii, alebo v celej trase Borovnica - Koper - Borovnica (v Lublane ma malo minut na preprah). Sam som zvedavy kolko autobusov ide za napriklad take IC Pohorje, ktore ma okolo 8-9 voznov (snad viac ako 2 autobusy)

MH: No, jeho amerikánština je poněkud neortodoxní

Na to, že je tam spousta syntaktických úletů, tak ze sémantického hlediska je to snadno pochopitelné :-)

(určitě líp, než když jeden technický text někdo přeložil do angličtiny automatickým překladačem, a větu "Systém se tak stará o mazání záznamů" přeložil jako "System is too old to lubricate the records")

ad Milloss :
v březnu jezdil do Rijeky z Ljubljane jeden BUS, podobně na spoji do Sežany ... Podobně z Koperu do Divače jel jeden bus, ten ve 13.50 dokonce malým busem ...
Ten BUS může dost lidí odradit ...

Slovinci shánějí diesly, a nikde prý nejsou na prodej ani k najmutí, a tady jsou inzeráty :
(američki dizel v ruské verzi...)
-- moc hezké ruské slovo "Prajslist" - to se naučili 1941-45, nebo to znali už za báťušky cara ?

A ta TGM6, co jste "vyfotil" na webu, to je podle Vás američki dízel? Dyť je to naprosto ukázkový případ SOVĚTSKÉ vlečkové posunovací lokomotivy... Ta má s Amerikou společného asi jen to, že jich pár jezdilo na Kubě, jinak od A až do Z sdělano v CCCP.

-- inspiraci,
vždyť tam měli diesly Alco už od r 1943.

A co naše T 434.0 - to je přeci taky Design z júesej jako vyšitej.

Rusáci že měli v roce 1943 Alco diesely? Leda tak objednané. Dopluly až později.

Inspirace? U TGM6? Můžete mi na té mašině najít aspoň jednu věc, která vyloženě připomíná něco amerického (asi tak, jako třeba u Vámi zmíněné T434.0, u níž je to neoddiskutovatelné)? Pochopil bych to u TEM2 a jejích derivátů, ale TGM je opravdu z vedlejší vesnice (byť na ruské poměry je Ljudinovo od Brjansku vyloženě "rjádom").

Jinak pokud na lokomotivy nazíráte tímto úhlem pohledu, tak v tom případě můžete za "američki dízel" směle označit téměř vše, co Vás napadne. Včetně takového "ryzího, nefalšovaného a originálního československého vynálezu", jako je ČME3

Jo a jen tak mezi řečí, první motorové pokusy v SSSR proběhly ještě před druhou válkou a to v měřítku docela významném. Potřebné nou-hau bylo do Ruska i v tomto případě importováno, nicméně z JúEsEj ona "inspirace" nepřišla ani tehdy.

Dresdener:

Nějaké bližší info? (vyloučené úseky, rozsah škod, příp. NAD atd..) Chystám se tam, letos už podruhé, cca za dva týdny, tak ať zhruba vím na co se připravit.

Díky.

Edit: Koukám na předpověď, a ta se pro celou BiH na následující týden až vzácně shoduje - jasno, slunečno, žádné významnější srážky. Tak snad to dají do kupy podobně rychle jako v červnu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Zamracenej.)

ad FS : ony by možná k nájmu byly u sousedů v Chorvatsku, loni jsem jich tam viděl "bez práce" poměrně hodně (např. Šibenik), ale pro Slovenske železnice prostě NEJSOU a NIKDY nebudou ...

ad MH : Je tam platný výlukový jízdní řád NAD. Aktualizovaný ke dni 20.6. (pominu fakt, že je zoufale nepřehledný) a zároveň slovinci tvrdí,že se až do Koperu dostanu vlakem

No já tedy v tom nic nepřehledného nevidím, ty busy kromě "A" jsou navíc vyznačeny žlutě. Podle mne to vytvořili perfektně, jinde to často bývá mnohem horší.

Statistik - máte pravdu, první Da 20 tam "dopluly" až počátkem roku 1945. Objednané už 1942.
Ale daly tvar místním loko na další století. A jejich podvozky na sergejích brázdí Asii i Evropu, a nevrátily se i zpátky do Emeriky ? Nejsou na Kubě ? (ale tenhle už má podvozky trochu jiné, vývoj jde kupředu)

Ano, jak jsem už psal, s tímto Vaším náhledem je potom "američki dízel" fakt cokoliv, co Vám jen vzhledově připomíná Alco RS-1, co jste teď nalinkoval. Včetně snad všeho podobného, co kdy vypadlo z ČKD...

PS: ten sergej na Vašem obrázku má zrovna už podvozky sovětské konstrukce, byť s ojničkami, které obšlehli (koupili licenci) od francouzského Alsthomu. Takže jste zase vedle, tohle nemá s USA společného nic (zrovna pro USA jako tvrdošíjného zastánce rozsochových podvozků je tohle úplně jiná škola).

Z mé strany konec OT.

FS - co je to na konci toho osobáku za vozy? Vypádáto jako by měly sběrače.

Javy: To bude asi jídelňák, co si bere energii z troleje. Ne, že bych o tom věděl něco bližšího, ale jednou se to tady na k-repu objevilo a mě ta fičura zaujala.

statistik - oni mu dali i jinej motor ? On už nemá 14D40?

Ale na tom ČME3 se dost projevilo to naše usilovné šetření vždy a na všem, pravý američky dizel je o mnoho delší, aby to ve strojovně nemuselo být tak našlapané.
A jsme zpátky na Balkáně, kdy ještě na nich bylo jednotné značení, ať jezdily na severu, východě nebo jihu :